President Československé republiky a spolková rada švýcarská rozhodli se uzavříti smlouvu za účelem usnadnění a rozvoje obchodních styků mezi Československou republikou a Švýcarskem a jmenovali svými plnomocníky:

pana Dr J. Friedmanna, přednostu národohospodářské s kce ministerstva zahraničních věcí,

pány W. Stuckiho, přednostu obchodního oddělení spolkové národohospodářské sekce,

prof. Dr E. Laura, ředitele švýcarského rolnického svazu,

Dr E. Wettera, místopředsedu obchodního a průmyslového svazu,

A. Gassmanna, generálního celního ředitel,

Dr Th. Odingu, člena švýcarské národní rady,

kteří shledavše své plné moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Pokud jde o dovoz a vývoz zaručují si obě strany práva a nakládání dle zásady nejvyšších výhod.

V důsledku toho obě smluvní strany se zavazují, že si propůjčí navzájem bez náhrady a ihned, všechny výsady a výhody, jež kterákoli z nich poskytla nebo poskytne ve zmíněných oborech některé třetí mocnosti, zejména pokud jde o výši, záruku a vybírání cel, celního uskladnění (včetně úpravy vstupu, výstupu a uložení zboží ve svobodných přístavech, obvodech a veřejných skladištích), celních formalit a vyclívání zboží, jakož i vnitřních dávek vybíraných na účet kohokoliv.

Jsou však vyjmuty výhody, které jsou nebo budou poskytnuty sousedním státům k usnadnění místního pohraničního styku a výhody vyplývající z celní unie, která byla nebo bude uzavřena některou smluvní stranou.

Obě smluvní strany se zavazují, že nebudou stěžovati vzájemný obchod jakýmikoli zákazy nebo omezeními dovozu nebo vývozu.

Z toho pravidla může se učiniti výjimka:

1. za výjimečných okolností, pokud jde o válečné zásoby;

2. z důvodů veřejné bezpečnosti;

3. z důvodů zdravotní a veterinární policie a za účelem ochrany zvířat a rostlin proti nemocem, hmyzu a jiným nepřátelům jakéhokoliv druhu;

4. aby se podrobilo cizí zboží zákazům a omezením, které byly nebo budou ustanoveny, v zemi vnitřním zákonodárstvím a které postihnou výrobu, provoz, dopravu nebo spotřebu podobných domácích výrobků. To se týká zejména zboží, které jest předmětem státního monopolu v území některé smluvní strany.

Dovozní cla v Československu na plodiny nebo výrobky švýcarského původu nebo výroby. vyjmenované v příloze A této smlouvy, a dovozní cla ve Švýcarsku na plodiny nebo výrobky československého původu nebo výroby, vyjmenované v příloze B, nepřekročí sazeb vyznačených v těchto přílohách.

Cla československého sazebmíku jakož i cla stanovená v příloze A této smlouvy jsou vyjádřena v československých korunách.

Kdyby se zjistilo v kursu československé koruny ve srovnání se středním kursem v roce 1925 téže koruny v poměru k dolaru nebo libře šterlinků nebo ke střednímu kursu těchto dvou měn zvýšení nebo snížení nejméně o 10 ze 100, vyplývající z průměru kursů celého měsíce, československá vláda zavede kursovní součinitel tak, že všeobecná i smluvní cla zachovají svoji hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu zmíněných měn v roce 1925.

Aby se udržela tato rovnováha v hodnotě cel, československá vláda změní v danémpřípadě součinitel nejméně jednou za měsíc.

Za základ pro stanovení měnových kursů bude čsl. vláda bráti záznam bursy pražské nebo new-yorské nebo londýnské.

Cla švýcarského sazebníku jakož i cla stanovená v příloze B té-to smlouvy jsou vyjádřena ve zlatě.

Aby se zabezpečily vzájemnému obchodnímu styku výhody, které obsahují ustanovení této smlouvy, mohou obě smluvní strany žádati, aby plodiny a výrobky, určené k výozu, byly doprovázeny osvědčením o původu. Případy, ve kterých se budou žádati osvědčení o původu, se omezí na nejmenší míru. Osvědčení o původu budou vydávati buď obchodní komora, k níž přísluší vývozce, buď jiný úřad nebo útvar hospodářský, který označí vývozní země a schválí země určení. Konsulární potvrzení pro osvědčení o původu nebude se požadovati.

Pokud jde o průvoz, obě smluvní strany budou používati ve vzájemných stycích ustanovení úmluvy podepsané v Barceloně dne 20. dubna 1921 a statutu o svobodě transitu. Také v tomto ohledu si zabezpečují práva a nakládání dle zásady nejvyšších výhod.

Vnitřní dávky, vybírané v území některé smluvní strany na účet kohokoliv, které zatěžují výrobu, úpravu nebo spotřebu zboží, nepostihnou, pod jakoukoli záminkou, výrobků druhé smluvní strany vyšší sazbou nebo tíživějším způsobem než podobné výrobky domácí.

Výrobky, které jsou předmětem státních monopolů jakož i látky způsoáilé k výrobě monopolisovaných výrobků, mohou se podrobiti za účelem zajištění monopolů, náhradní dovozní dávce též tehdy, když podobné dorácí výrobky nebo látky jí nejsou podxobeny.

Tato dávka se vrátí, když se v předepsané lhůtě prokáže, že látky podrobené dávce se použilo způsobem vylučujícím výrobu monopolisovného zboží.

Bylo sjednáno vzájeminé osvobození od jakékoli dovozní a vývuzní dávky se závazkem zpětného vývozu nebo dovozu a za podmínek předepsaných v záznamním řízení:

1. pro předměty určené k opravě;

2. pro vzorky podrobené clům, včetně vzorků obchodních cestujících, ve shodě s čl. 10 mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v eněvě 3. listopadu 1923;

3. pro upotřebené a označené pytle, dřevěné sudy a koše, které jsou zpět voženy prázdné, když byly dříve vyvezeny naplněné;

4. pro nástroje a nářadí, které montéři dovážejí k výkonu svého zaměstnání.

Pod týmž závazkem a za tý chž podmínek bylo zásadně sjednáno osvobození od jakékoli dovozní a vývozní dávky:

5. pro části strojů vyvážených z jedné z obou zemí za účelem vyzkoušení;

6. pro modely ze dřeva nebo jiných látek k potřebě sléváren;

7. pro nástroje a nářadí určené pro montéry, o nichž se jedná pod číslem 4., pokud se posílají před tím nebo potom, co montéři překročili hranici.

Zpětný vývoz nebo zpětný dovoz má se státi v přiměřené lhůtěkterá pravidelně nepřekročí jeden rok.

Jestliže zboží vyvážené z jedné země do druhé se vrací původnímu vývozci proto, že je ten, jemuž bylo určeno, nepřijal, nebo z jiných důvodů, upustí se při zpětném vývozu od vybírání vývozní dávky a již zaplacená dovozní dávka se vrátí nebo se upustí od vymáhání povinované dovozní dávky, s podmínkou, že zboží zůstane až do zpětného vývozu pod dozorem celního nebo železničního úřadu a že zpětný vývoz se vykoná ve lhůtě dvou měsíců od dovezení, aniž zboží doznalo jakékoli změny.

Obchodníci a továrníci a jiní výrobci jedné země jakož i jejich obchodní cestujíci budou míti právo, vykáží-li se legitimací vydanou úřady jejich země a budou-li dbáti předpisů platných v tomto ohledu v území druhé strany, uzavírati v druhé zemi koupě pro svůj obchod, pro svoji výrobu mebo jiný podnik a přijímati zakázky, aniž budou podrobeni jakékoli dávce z tohoto důvodu. Mohou míti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.

Legitimace musí souhlasiti se vzorem uvedeným v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Ustanovení výše zmíněnánevztahují se na kočovná zaměstnání, na podomní obchod a na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani průmysl ani obchod; smluvní strany si vyhrazují v tombo ohledu úplnou volnost svého zákonodárství.

Vzniknou-li spory o výklad této smlouvy, včetně příloh A, B a C, a požádá-li jedn smluvní strana, aby byly předloženy rozhodnutí rozhodce, druhá strana musí s tím projeviti souhlas, a to i pokud jde o prejudicielní otázku, zda jde o spor pro výklad smlouvy. Nález rozhodcův bude míti závaznou moc.

Tato smlouva bude co nejdříve ratifikována. Ratifikační listimy budou vyfaěněny v Bernu.

Tato smlouva vstoupí v platnost 15 dní po výměně ratifikačních listin a může býti vypovězena po jednom roce, načež zůstane závaznou po tři měsíce ode dne výpovědi.

Čemuž na svědomí plnomocníci tuto úmluvu podepsali a přitiskli na ni své pečetě.

Dáno ve dvojím vThotovení, v Bernu dne 16. února roku tisícíhodevítistéhodvacátéhosedmého.

(L. S.) (podpis) Dr. Jul. Friedmann.

(L. S.) (podpis) W. Stucki

(L. S.) (pdpis) Ernst Laur

(L. S.) (podpis) Ernst Wetter

(L. S.) (podpis) A. Gassmann

(L. S.) (podpis) Th. Odinga.