Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra:
1. Jest panu ministru vnitra známo, že se censurní úřad při okresní správě politické ve Varnsdorfu nikterak neřídí při výkonu censury ministerskými směrnicemi a že bez povšimnutí nechává všechna napomenutí, aby censura byla prováděna pokud možno mírně?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten poučiti okresní správu politickou ve Varnsdorfu co nejdůrazněji, aby provádějíc censuru řídila se směrnicemi ministerstev a aby příště zanechala dosavadního zbytečného a pobuřujícího šikanování německého tisku?
V Praze, dne 23. února 1927.
R. Hütter,
Teschner, Niessner K. Friedrich, Polach, dr Brunar, Fahrner, dr Jesser, Hartl, Oberleithner, dr Heller.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Robert Hütter und Genossen
an den Herrn Minister des Innern
in Angelegenheit der Beschlagnahme der periodischen Druckschift "Abwehr" in Warnsdorf.
Die periodische Druckschrift >Abwehr< in Warnsdorf veröffentlichte in ihrer Nummer 19 vom 25. Jänner 1927 folgenden Artikel, welcher an zwei Stellen der Beschlagnahme verfiel.
>To je naše.
Die Moral der Staatserhältenden.
Die Zensuren, die sich der tschechoslowäkische Staat in der von ihm unterhaltenen oder ihm nahestehenden tschechischen Presse ausstellen liess, waren bis in den Sommer v. J. hinein von extrafeiner Qualität. Auch sonst erfuhren wir dazumal bei festlichen Empfängen, bei Interviews massgebender Persönlichkeiten und bei anderen Anlässen nur Erbauliches über den Staat, über die Richtlinien seiner Politik und Volkswirtschaft, über seine Einrichtungen und Gesetze und über die Grossen und Kleinen, die die komplizierten Staats-maschinerie im Gang erhielten. Die Konsolidierung des Staates mache Riesenfortschritte, wurde uns immer wieder versichert; wir seien die Abgeklärten im Gegensatz zu unseren unruhigen Nachbarn, die noch immer nicht das gährende Drachengift des Weltkrieges in die Milch frommer Denkungsart verwandelt haben. Der tschechoslowakische Staat sei gewissermassen der ruhende Pol in der Erscheinungen Flucht.
Man kann diesen Standpunkt begreiflich finden, wenn es sich um Verfehlungen Einzelner handelt, die die ihnen übertragene Macht zu persönlicher Bereicherung missbraucht haben. Der vor kurzem aufgedeckte Korruptionsfall würde aber eine grössere Beachtung verdienen als seine Vorgänger. Es.handelt sich um eine grosszügige Schicbung von Kriegsanleihe, die zum Schaden des Staates unter der Patronanz der tschechischen nationalsozialistischen Partei ins Werk gesetzt wurde. Grosse Mengen von Kriegsanleihe-Titres wurden aus dem Auslande in die Tschechoslowakei geschmuggelt und als Eigentum von Geldinstituten deklariert, die von Angehörigen der tschechischen nazionalsozialistischen Partei verwaltet werden; sie sollten nostrifiziert und aller Privilegien teilhaftig werden, die das Kriegsanleihegesetz den Sparkassen bezüglich ihres Eigentumes an Kriegsanleihe einräumt. Die hiezu notwendigen Fälschungen wurden, wie das tschechische Prager sozialdemokratische Zentralorgan zu berichten weiss, im Sekretariat der tschechischen nationalsozialistischen Partei vorgenommen. Spiritus rector in der ganzen Angelegenheit ist, darnach der Generalsekretär der genannten Partei Senator Scholc, der die Weisungen an die Funktionäre der betreffenden Sparkassen erteilte, die zur Ueberführung der Kriegsanleihen notwendigen gefälschten Listen anfertigen liess, kurz, alle Vorkehrungen traf, um das Gelingen dieses raffinierten Betruges sicherzustellen. Und nun kommt das Schönste! Der Gewinn, den die verbrecherische Schädigung des Staates abwerfen würde, sollte in die Kassen der tschechischen nationalsozialistischen Partei fliessen. Alles zur grösseren Ehre der Partei! >Kleine< Ungeregelmässigkeiten spielen keine Rolle, der Zweck heiligt die Mittel.
Vorläufig ist man einer Einkehr bei uns noch weit entfernt. Die schmutzige Affäre ist lediglich ein gefundenes Fressen für die unbeteiligten tschechischen Parteien, die mit den kompromittierten Nationalsozialisten um die Volksgunst buhlen. Aber nicht einmal diese brauchen sich über ihre Zukunft nachdenklichen Gedanken hinzugeben. Das Listenwahlrecht schützt sie vor einer Katastrophe, und im übrigen braucht man nur auf die Zeit zu vertrauen, die die begangenen Sünden dem Spülicht der Vergessenheit überantwortet, und auf die sicherlich nicht ausbleibende Gelegenheit, um der Konkurrenz eins am Zeuge zu flicken. Freilich, wenn einmal eine reine und unerschrockene Persönlichkeit vom Schlage Havliceks in die Schranken träte und dem Volke die Augen öffnete, dann hätten die tschechischen Volkstribunen und Parteihäuptlinge, die mit Meisterschaft aus der patriotischen Begeisterung der Massen klingende Münze zu schlagen verstehen, ernstlichen Grund zu Besorgnissen. Bis dahin können sie aber ihre staatserhaltende Tätigkeit fortsetzen, ohne Geschäftsstörungen befürchten zu müssen.<
Dieser Artikel verfiel in den Stellen von Nur eine Kleinigkeit war es...< bis >mit gleichgültigem Achselzucken zur Tagesordnung übergeht.< und >Dieser unglaubliche Fall...< bis...>eine Reinigung der Atmosphäre herbeiführen wird?< der Beschlagnahme trotzdem der selbe, Bleichlautende Artikel im >Pilsener Tagblatt< vollständig unbeanstandet erscheinen konnte und trotzdem die Tageszeitungen in der letzten Zeit in mehr oder weniger grösseren Berichten sich mit dieser Skandalaffäre beschäftigten.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister des Innern:
1. Ist dem Herrn Minister des Innern bekannt, dass sich die Zensurbehörde bei der pol. Bezirksverwaltung in Warnsdorf in keiner Weise an die ministeriellen Richtlinien bei der Handhabung der Zensur richtet und alle Mahnungen, die Zensur möglichst milde zu verwenden, unbeachtet lässt?
2. Ist der Herr Minister des Innern bereit, die pol. Bezirksverwaltung in Warnsdorf auf das Nachdrücklichste darüber zu belehren, bei der Handhabung der Zensur sich an die Richtlinien der Ministerien zu richten und in Hinkunft die bisher gebrauchte unnütze und aufreizende Schickanierung der deutschen Presse zu unterlassen?
Prag, am 23. Feber 1929.
R. Hütter,
Teschner, Niessner, K. Friedrich, Polach, Dr. Brunar, Fahrner, Dr. Jesser, Hartl, Oberleithner, Dr. Heller.
Tisk 367/3.
Interpelácia
senátorov Zimáka, Pociska a súdruhov
na vládu republiky Československej
vo veci uznania predválečných a válečných rient niektorým osobám za politické úslužnosti.
Do verejnosti prenikly zprávy, že ministerstvo financií nostrifikovalo istým politickým činiteľom, a to z Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, menovite samému vodcovi strany pánu poslancovi Hlinkovi a vedľa neho p. senátorovi dr Krčmérymu bezcenné predvojnové i vojnové renty a papiere, ktoré cielom špekulácie si z bývalej ríše Uhorskej zaopatrili a držali dotial, až vláda potrebovala politickej úslužnosti menovanej strany, a túto úslužnost si musila vykúpiť.
Vedľa toho sú novínové zvesti, že Ľudová banka v Ružomberku získala od vlády 10 milionov Kč bezúročne na 40 rokov.
Jestli by tieto zprávy muly odpovedať skutočnosti znamenalo by to nielen plýtvanie štátnymi peňazmi, ale tiež hazardovanie ustáleným pôjmom o verejnej morálke.
Podpísaní kladú na celú vládu republiky Československej tieto dotazy:
1. Čí je pravda, že ministerstvo financií uznalo dodatočne, proti predpisom zákonov 417/1920 a 216/1924 Sb. z. a n. válečné pôžičky uhorské a iné štátne papiery menovaného štátu a že tieto znehodnotené renty na účet čsl. štátnej pokladnice zhodnotilo?
2. Či je pravda, že tejto výnimečnosti užili a užívajú páni poslanec Hlinka a senátor Krčméry?
3. Či je pravda, že vláda nechala poskytnúť Ľudovej banke v Ružomberku na 40 rokov bezúročnú pôžičku a to obnosom 10 milionov Kč?
4. Keby maly byť tieto chýry pravdivými, aké boly dôvody, aby sa jednotlivcom poskytovaly zo štátnej pokladnice obnosy a aby sa dávaly výhody, ktoré narážajú na zákonné predpisy, alebo sú v priamom rozporu s týmito?
Praha, 17. marca 1927.
Zimák, Pacisk,
Habrman, dr Soukup, Časný, dr Witt, Jaroš, Havlena, B. Ecksteinová, Filipínský, Petřík, Dundr, Modráček.
Tisk 367/4.
Interpelace
senátorů F. Olejníka, F. J. Kroihera, dr Fáčka, dr Němce, Zulegera, Luksche, Böhra, dr Hilgenreinera, Thoře, Pastyříka, dr Reyla, dr Procházky, dr Kovalika, Dúrčanského a společníků
na pány ministry zemědělství, vnitra a financí
v záležitosti epidemických dobytčích nemocí v jižních Čechách.
V jižních Čechách vypukly v neobyčejné míře epidemické dobytčí nemoce, které hrozí úplnou katastrofou celému zemědělství v této krajině. V této oblasti velmi zklamala sklizeň pícnin; většina sklízené píce je následkem jarních dešťů při sklizni velmi špatné jakosti a v celé řadě obcí byla píce jarními a podzimními povodněmi podplavena, takže se ke krmení téměř vůbec nehodí. Než zemědělci v jižních Čechách následkem živelních pohrom nemají vůbec prostředků k zakoupení náhradních krmiv, musí nevhodnou pící krmiti a následek je pak rozšíření epidemických nemocí dobytka. Tento stav hrozí úplnou katastrofou zemědělcům v jižních Čechách, protože v této oblasti dobytkářství má daleko větší význam a důležitost než kterýkoliv druhý obor zemědělské výroby. Ke všem letošním živelním pohromám přistoupila ještě tato a nemá-li dojíti ke zničení celé řady existencí samostatných zemědělců, je vydatná státní pomoc naprosto nutna. Situace malozemědělců je tím horší, že v jižních Čechách téměř veškerý jejich příjem je pouze z chovu dobytka. Zemědělci jsou v tak těžké finanční situaci, že nemohou ani uhraditi náklady spojené s veterinerním a zvěrolékařským ošetřením nemocných zvířat.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pp. ministrů zemědělství, vnitra a financí:
1. Je jim tento katastrofální stav dobytkářství a celého zemědělství v jižních Čechách znám?
2. Jsou ochotni dáti příkaz, aby ihned zavedena byla příslušná šetření a aby státní orgány poskytly prostředky pro veterinerní a zvěrolékařská opatření?
3. Jsou ochotni postarati se o opatření levných krmiv jmenovitě jadrných?
4. Jsou ochotni učiniti taková opatření, aby alespoň v nejnutnějších případech byla škoda způsobená zemědělcům pádem dobytka nahražena ze státních prostředků?
V Praze, dne 24. února 1927.
F. Olejník, F. Kroiher, dr Fáček, dr Němec, Zuleger, Luksch, Böhr, dr Hilgenreiner, Thoř, Pastyřík, dr Reyl, dr Procházka, dr Kovalik, Dúrčanský,
V. Sehnal, Sechtr, Otm. Hrejsa, Prošek, Vraný, Donát, Sáblík, dr Rozkošný, Pivko, Dresler, Stodola, Em. Hrubý, Kahler, Lukeš, Šimonek, Stržil, dr Šrobár, Štolba, Vollay.
Tisk 367/5.
Překlad.
Interpelace
senátora E. Teschnera a soudruhů
na pana ministra věcí zahraničních stran
a) výměny ratifikačních listin o úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, uzavřené v květnu 1925 o úpravě měnových nároků z pojištění na život,
b) konečné a pravoplatné úpravy závazků bývalé První pojišťovny pro vojenskou službu arcivévody Josefa ve Vídni-Budapešti, Praha II., Spálená ulice č. 3., vzniklých z pojistného poměru u jmenované společnosti,
c) opětného vyjednávání s Německou říší o úpravě měnových nároků československých státních občanů u říšsko-německých pojišťoven.
ad a) Jmenovaná úmluva byla v prosinci 1925 zákonodárnými sbory schválena. Výplata pojištěných obnosů se však dosud odpírá, poněvadž dodnes ještě nedošlo k výměně ratifikačních listin.
ad b) Rovněž tak odpírá První pojišťovna pro vojenskou službu arcivévody Josefa vypláceti pojištěné obnosy, od roku 1918 splatné, s odůvodněním, že dosud není provedeno vyjednávání, které ministerstvo věcí zahraničních má provésti ohledně papírů, jež uloženy jsou u ústředí (generálního ředitelství) v Budapešti. Tato pojišťovna přijímala a přijímá ještě dnes placení premií v československých korunách, majitelé pojistek museli zaplatiti československému státu dávku z majetku a přesto ztrácejí nejen úroky z dávno splatných pojištěných obnosů, nýbrž nemohou také poskytovati svým synům, kteří slouží u vojska, ty podpory, za jichž účelem přece pojištění bylo uzavřeno.
ad c) Opětného zahájení přerušeného vyjednávání s Německou říší o podobnou úpravu jako s republikou Rakouskou jest stejně naléhavě zapotřebí; poněvadž majitelé pojistek museli stejně jako v případě b) zapraviti svoji dávku z majetku za tyto pojištěné obnosy, musí utrpěti ztráty na kapitálu a na úrocích a připravováni jsou o výsledek své spořivosti.
Tážeme se tudíž pana ministra věcí zahraničních:
1. Kdy zamýšlí provésti výměnu ratifikačních listin v případě ad a), aby pojištěnci přišli ke svému právu?
2. Kdy zamýšlí podniknouti poslední kroky, aby uvolněny byly konečně splatné obnosy z pojišťovny pro vojenskou službu arcivévody Josefa?
3. Jest pan ministr ochoten ihned znovu zahájiti vyjednávání, v bodě c) požadované?
V Praze, dne 24. února 1927.
E. Teschner,
K. Friedrich, Fahrner, Hütter, Hartl, Beutel, Stark, dr Heller, Polach, Niessner, Jokl, Reyzl.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Ernst Teschner und Genossen
an den Minister des Aeusseren
in Angelegenheit
a) des Austausches der Ratifizierungsurkunden bezüglich des im Mai 1925 zwischen der Čechoslovakischen Republik und der Republik Oesterreich abgeschlossenen Uebereinkommens über die Regelung der valutarischen Ansprüche aus Lebensversicherungen,
b) der endlichen und endgültigen Regelung der aus dem Versicherungsverhältnis bei der ehemaligen Erzherzog Josef, ersten Militärdienstversicherungs-anstalt Wien-Budapest, Prag-II., Brentegasse Nr. 3 entstandenen Verpflichtungen genannter Anstalt,
c) der Wiederaufnahme von Verhandlungen mit dem Deutschen Reiche über die Regelung der valutarischen Ansprüche Čechoslovakischer Staatsbürger bei reichsdeutschen Versicherungsanstalten.
ad a) Genanntes Uebereinkommen wurde im Dezember 1926 von den gesetzgebenden Körperschaften genehmigt. Die Auszahlung der Versicherungsbeträge wird aber bisher verweigert, da der Austausch der Ratifizierungsurkunden bis heute noch nicht erfolgte.
ad b) ebenso verweigert die erste Militärdienst-versicherungsanstalt Erzherzog Josef die Auszahlung der seit 1918 fälligen Versicherungssummen mit der Begründung, dass die durch das Aussenministerium zu erfolgenden Verhandlungen bezüglich der bei der Zentralstelle in Budapest (Generaldirektion) erliegenden Papieren noch nicht erfolgt seien. Diese Versicherungsanstalt nahm und nimmt heute noch Prämienzahlungen in Kč entgegen, die Besitzer der Polizzen mussten die Vermögensabgabe an den čechoslovakischen Staat entrichten und trotzdem verlieren sie nicht nur die Zinsen der längst fälligen Versicherungssummen, sondern sie sind auch nicht imstande, ihren beim Militär dienenden Söhnen jene Unterstützung zu gewähren, zu welchem Zweck ja die Versicherung abgeschlossen wurde.
ad c) Die Wiederaufnahme der mit dem Deutschen Reiche abgebrochenen Verhandlungen bezüglich einer ähnlichen Regelung wie mit der österreichischen Republik ist ebenso dringend geboten, da die Besitzer der Polizzen wie im Falle b) ihre Vermögensabgabe für diese Versicherungsbeträge entrichten mussten, Kapital- und Zinsenverluste zu tragen haben und um den Erfolg ihrer Sparsamkeit gebracht werden.
Wir fragen daher den Herrn Minister für auswärtige Angelegenheiten:
1. Wann gedenkt er den Austausch der Ratifizierungsurkunden im Falle ad a) durchzuführen, damit die Versicherten zu ihrem Rechte kommen?
2. Wann gedenkt er die letzten Schritte zu tun, um die aus der Militärdienstversicherung Erzherzog Josef fälligen Summen endlich frei zu machen?
3. Ist der Herr Minister bereit, die unter Punkt c) verlangten Verhandlungen sofort wieder aufzunehmen?
Prag, am 24. Feber 1927.
Teschner,
K. Friedrich, Fahrner, Hütter, Hartl, Beutel, Stark, Dr. Heller, Polach, Niessner, Jokl, Reyzl.