Je-li více osob ve spotřebním společenství mimo případy soukromé domácnosti (na příkl. členové korporace, požívající zaopatření z jejího úhrnného důchodu, aniž dostávají určitých dílů jako vlastní důchod), budiž pokládán podíl z úhrnného důchodu, připadající na každého jednotlivého účastníka, za důchod u něho dani podrobený. Pokud se úhrnný důchod mezi účastníky nerozdělí, předpokládá se, že se dělí na stejné části.

(1) Dani podrobený důchod zahrnuje veškeré příjmy v penězích nebo v peněžité hodnotě z pozemků, budov, výdělečných podniků a zaměstnání, ze služebního poměru a z kapitálů, jakož i všechny jinaké příjmy, též v přírodninách, spolu s užitkovou hodnotou bytu ve vlastním domě nebo jinakého bytu zdarma a hodnotou výrobků a zboží z vlastního hospodářství nebo podniku v domácnosti spotřebovaných, po odečtení přípustných srážek (§ 15).

(2) Za důchod dani podrobený se nepokládají přírůstky majetku, nastalé změnami a přesuny majetkovými, jako odprodejem majetkových částí, věnem, výbavou, dědictvím, výplatami kapitálů z pojištění životních, invalidních, starobních, kapitálovými náhradami za věcné nebo jiné utrpěné škody, mimořádnými dary a podobnými bezplatnými věnováními.

(3) Zisky ze zcizení majetkových předmětů jsou toliko tenkráte dani podrobeným důchodem, stalo-li se zcizení za provozování výdělečného podniku nebo za provádění spekulačního obchodu.

(4) Byly-li zcizeny a) nemovitosti do dvou let, b) jiné předměty, zejména cenné papíry, do tří měsíců po jich získání, předpokládá se, že jde o spekulační obchod, leč by poplatník dokázal, že zcizený předmět nebyl získán s úmyslem opětného jeho prodeje se ziskem.

(5) Ztrát ze spekulačních obchodů nelze odečítati od ostatních důchodů.

(1) Příjem z pozemků činí:

1. příjmy z polního a lesního hospodářství, provozovaného na vlastní účet, počítajíc v to výtěžky z kácení lesů, dále příjmy z jiných, výdělkové dani nepodrobených výrobních odvětví a práv s pozemkovou držbou spojených (z práva rybolovu, honitby a pod.), konečně příjmy z jinakého užívání pozemků;

2. příjmy z propachtování pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených;

3. příjmy z pachtu pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených.

(2) U poplatníků, kteří vedou o svém podniku řádné, ryzí příjem číselně vykazující knihy, platí obdobně ustanovení § 10, odst. 2.

(1) Příjem z budov činí příjmy z pronájmu budov, a pokud jsou budovy držitelem samým obývány, jinak užívány nebo zdarma jiným osobám k užívání ponechány, užitková hodnota, kterou mají budovy nebo jejich části podle svého stavu a polohy, podle nájemních, dopravních a bytových poměrů domu, místa neb okolí a hledíc k době, ve které se jich skutečně užívá. Užitková hodnota bytu, jehož užívá bezplatně domovník, jest výdajem správním (§ 15, č. 1. lit. a) v míře přiměřené úplatě za domovnické úkony.

(2) Pokud se budov nebo jejich částí užívá k účelům polního a lesního hospodářství nebo k účelům živnostenským (v to počítajíc užívání k bezplatným bytům dělnickým a služebním), nezapočítá se užitková hodnota ani při výpočtu příjmu, ani při výpočtu příslušného provozovacího nákladu.

(3) Při zjišťování dani podrobeného důchodu nepřihlíží se k budovám věnovaným zdarma účelům vyučovacím, vychovávacím, dobročinným, lidumilným a účelům veřejné správy.

(1) Příjem z podniků činí příjmy ze samostatných výdělečných podniků a zaměstnání, zejména ze všech všeobecné dani výdělkové podrobených podniků a zaměstnání, počítajíc v to - s výjimkou pachtu v § 8, odst. 1, č. 3 uvedeného - též příjmy z pachtu podniků.

(2) U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, vypočte se obchodní zisk za šetření ustanovení §§ 7, 15 až 17 podle zásad stanovených obchodním zákonem pro řádné vedení knih a i jinak se zvyklostmi řádného obchodníka se srovnávajících; srážky v § 15, č. 1e) přípustné lze však odečítati jen v rozsahu tamtéž stanoveném. Poplatníci, kteří vedou řádné obchodní knihy a kteří počínajíc rokem 1927 vystaví, přestaví, přistaví nebo nastaví budovy pro provozování podniků, včetně budov s byty pro vlastní úředníky nebo dělníky, anebo kteří vymění staré nebo pořídí nové stroje a zařízení, mohou si v pěti letech, počínajíc obchodním obdobím, v němž byla stavba dokončena anebo stroje a zařízení vyměněny nebo nově pořízeny, od příjmu v podniku dosaženého odepsati vedle obecně přípustných odpisů dalších 20 % nákladu na stavbu nebo stroje a zařízení prokazatelně vynaloženého. Užije-li se těchto budov v době deseti let, počínajíc rokem, v němž stavba byla dokončena, k jiným účelům než vpředu uvedeným, bude mimořádný odpis 20 % dodatečně zdaněn pro berní leta, v nichž odpis ten byl proveden. Zmíněné mimořádné odpisy nepříslušejí však co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených, pokud pro tyto náklady bylo užito výhod zákona ze dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a, n.

(3) Zisk z obchodů spekulačních a z účastenství v takových obchodech, po srážce ztrát při tom snad vzatých, vypočte se také u poplatníků, kteří nenáleží k obchodníkům a živnostníkům a nejsou podrobeni všeobecné dani výdělkové, podle zásad platných pro příjem z podniků.

(1) Příjem ze služebního poměru činí zejména tyto služební požitky:

1. Služné, jakékoli přídavky k němu, remunerace, mzdy (též akordní a od kusu) a všechny jiné jakkoli zvané, napřed určené platy v penězích nebo v přírodninách všech veřejných a soukromých zaměstnanců.

2. Příspěvky, které světští duchovní a členové řeholních společenstev (§ 6) dostávají na výživu ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména doplňky kongruy.

3. Veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované v č. 1 a 2 ze svého služebního poměru nebo ze svého povolání nebo v souvislosti s ním, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, štolové poplatky, provise a pod., pokud nejde o úplatu ze smlouvy o dílo (§ 1151 obč. zák.)

4. Všeliké odpočinkové a zaopatřovací platy osob v č. 1 a 2 jmenovaných, rovněž i takové platy, kterých požívají vdovy a sirotci po jmenovaných osobách od zaměstnavatele nebo z fondů a pokladen, do nichž zaměstnavatelé odvádějí příspěvky.

(2) Náhrada služebních výdajů není důchodem podrobeným dani. Jsou-li služební požitky určeny na částečnou úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od nich služební náklad skutečně z nich zapravený.

(3) Požitky v přírodninách započítají se podle skutečných cen v místě obvyklých.

(1) Příjem z kapitálů činí úroky, renty, dividendy a veškeré jiné výtěžky, které plynou z kapitálů, z majetkových předmětů nebo práv a nejsou již zahrnuty v příjmech podle §§ 8 až 11, a to bez rozdílu, jsou-li podrobeny rentové dani čili nic.

(2) Při nezúročitelných kapitálových pohledávkách, při nichž se vrátí vyšší kapitál než původně zapůjčený, připočte se částka převyšující původní pohledávku k důchodu roku, kterého byla přijata se splátkou příslušného kapitálu.

(3) U příjmu z cenných papírů nepřihlíží se ke zvýšení nebo snížení kursovní hodnoty, pokud papíry ty nenáležejí ku provozovacímu kapitálu podniku. Avšak skutečně dosažené zisky ze spekulačního zcizení cenných papírů, pohledávek, rent a pod. připočtou se po srážce ztrát při takových obchodech snad utrpěných k důchodu.

(1) Jiný příjem činí příjmy, které nenáležejí k žádnému v §§ 8 až 12 uvedenému druhu příjmů, pokud jsou důchodové dani vůbec podrobeny. Sem náleží zejména výhry na losy a jiné výhry, spekulační zisky, tantiemy správních radů, spisovatelské honoráře, alimenty a pod.

(2) Z funkčních požitků (platů a činovních přídavků) a podobných paušálních náhrad vyplácených ze státní pokladny kromě funkčních požitků státních zaměstnanců jsou dani podrobeny jen dvě pětiny; daňová povinnost co do těchto požitků bude splněna samostatným provedením daňové srážky připadající na ně podle sazby § 18; srážku provede vyplácející pokladna. Funkčními požitky dani podrobenými nejsou přímé účelové požitky, jako representační přídavky a paušály na úřední výdaje.

Nelze-li v případech, kde příjem z nějakého pramene přísluší společně několika osobám, určiti podílu, připadajícího na každého jednotlivého účastníka, předpokládá se, že se úhrnný příjem dělí na stejné části.

Aby se zjistil dani podrobený důchod, nutno od příjmů odečísti:

1. veškeré výdaje učiněné na dosažení, zabezpečení a udržení důchodu, zejména

a) výdaje správní, provozovací, náklady udržovací a úroky z dluhů obchodních,

b) odpisy přiměřené opotřebení nebo znehodnocení budov, strojů, meliorací, živého i mrtvého inventáře a jinakého provozovacího zařízení, jakož i ztrátám na podstatě, na kursech aneb jiným ztrátám, jestliže tyto ztráty v provozování podniku již nastaly nebo pravděpodobně jako předvídaný výsledek obchodních poměrů nastanou. Nerozhodno jest, byly-li takové odpisy provedeny buď přímo na příslušných zůstatcích aneb zřízením zvláštní oceňovací položky, která vyjadřuje znehodnocení. K odpisům lze přihlížeti pouze potud, pokud zmíněné ztráty aneb přiměřená náhradní opatření nebyla již započítána jako běžné provozovací výdaje. Přiměřenost a výše těchto odpisů budiž, vznikne-li o ní pochybnost, stanovena znalci.

c) Pojistné placené za všeliká pojištění proti věcným škodám a jiným majetkovým újmám.

d) Při služebních požitcích (§ 11, odst. 1, č. 1 a 2) výdaje tohoto důchodu se týkající [č. 1, lit. a) a č. 3]

Toto ustanovení nevylučuje odečísti takové výdaje, převyšují-li zmíněný paušál, částkou skutečně vynaloženou.

e) Přímé daně s přirážkami (vyjímajíc daň důchodovou, daň z válečných zisků, daň válečnou a dávku z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.), pokud byly skutečně zapraveny (§§ 273 až 275) a jako takové výběrčím úřadem podle ustanovení § 273, odst. 3, zúčtovány. V témže rozsahu nutno odečísti dále jiné veřejnoprávní daně a dávky přímo předpisované (na př. daň z obratu), patronátní břemena a konkurenční příspěvky, zastupující zemské, župní, okresní, obecní a jiné přirážky anebo dávky, a vojenskou taxu. U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, se odečte dále reserva pro všeobecnou daň výdělkovou, pokud jest přiměřena berní povinnosti roku, na jehož vrub byla zřízena, a pokud jí poplatník prokazatelně použil v roce nejblíže příštím a ve lhůtě stanovené v § 307, odst. 1, č. 3, ku placení všeobecné daně výdělkové s přirážkami na berní léta počínajíc rokem 1927. Hotově vrácené nebo přeúčtované přeplatky uvedených daní a dávek s přirážkami a příslušenstvím jsou dani podrobeným příjmem, pokud byly při vyměřování daně důchodové jako srážky odečteny.

2. Hodnověrně prokázané úroky i s úroky z prodlení ze soukromých dluhů a jinaká na zvláštních soukromoprávních titulech se zakládající, důchod trvale zmenšující břemena, dále příspěvky, které poskytuje pravidelně manžel manželu, který není příslušníkem (§ 5, odst. 3.a 4) jeho domácnosti, nebo které pravidelně poskytují rodiče (prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán.a tchyně) dětem (vnukům, pastorkům, schovancům, zeti a snaše) nežijícím v jejich domácnosti nebo ve stejném smyslu děti rodičům, nežijícím v jejich domácnosti, jsou-li hodnověrně prokázány.

3. Příspěvky nebo pojistné placené do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen, pojišťoven nebo podobných ústavů, a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušníci rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Vyšší částkou lze pojistné a příspěvky odpočítati jen, byl-li poplatník podle zákona, stanov nebo smlouvy povinen do takového ústavu jako pojištěný vstoupiti a příspěvky platiti.

4. Pojistné placené za pojištění na úmrtí nebo dožití a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušníci rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Pojistné však smí býti sraženo toliko částkou, která po odečtení, pokud se týče po připsání podílu na zisku (dividendy) k dobru vychází jako pojistné. Pojistné za tontiny a za poloviční tontiny (za pojištění, při nichž se shromažďuje zisk) nesmí být odčítáno.

(1) Pro výpočet výdajů, které mohou býti sraženy, platí tytéž zásady jako pro výpočet příjmů.

(2) Srážky v § 15 vyznačené jsou přípustny toliko potud, pokud nejsou ve spojitosti s důchodovými prameny, které nejsou podrobeny důchodové dani.

(3) U příjmů, které z tuzemska plynou jinam (§ 1, č. 2), jsou srážky přípustny jen potud, pokud jsou v hospodářské spojitosti s tuzemskými prameny. Pro posudek, zda je tu taková hospodářská spojitost mezi dluhem a ručícím předmětem, není rozhodno, zda je tento dluh zapsán v pozemkové knize.

Od důchodu nemohou býti odečteny zejména:

1. Částky upotřebené k zlepšení a rozmnožení majetku, jako uložené kapitály, náklady na rozšíření podniku, splacené dluhy, vyjímajíc náklady na zlepšení, vyžaduje-li jich dobré hospodaření a hradí-li se obvykle z provozovacích příjmů.

2. ztráty, týkající se majetkové podstaty, jako ztráty a poškození některého důchodového pramene, dále zmenšení hodnoty majetkového předmětu okolnostmi, které nejsou ve spojitosti s jeho upotřebením k dosažení důchodu; ztráty majetkové, které byly způsobeny pořízením majetkových předmětů za cenu převyšující jejich skutečnou hodnotu; ztráty na pohledávkách, pokud tyto tvoří základní jmění poplatníkovo, ačli nenastaly jako přímý důsledek hospodářského provozování; ztráty dědických podílů a obchodních vkladů; všeliké ztráty majetkových částí, jichž vůbec se neupotřebuje k dosažení důchodů, na př. ztráty bytových svršků a pod.

3. Úroky z vlastního kapitálu vloženého do hospodářství nebo podniku.

4. Výdaje na byt a výživu poplatníka, jeho příslušníků rodiny a dalších v § 20, odst. 1 uvedených osob, jsou-li tyto v zaopatření poplatníka, jakož i služebnictva, chovaného k osobním službám, počítajíc v to peněžní hodnotu výrobků a zboží, spotřebovaných k tomu účelu z vlastního hospodářství nebo podniku. Stravování rodinných členů, zaměstnaných trvale při provozování vlastního hospodářství nebo podniku, budiž čítáno do provozovacích nákladů (§ 15).

5. Dary, podpory a podobná bezúplatná věnování, leda že jich vyžaduje provozování podniku. Dary za účelem zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jich rodin právě tak jako podpory jim poskytované jsou odečitatelny, vyplatil-li je zaměstnavatel zaměstnancům nebo jejich rodinám buď přímo v hotovosti nebo odvedl-li je do samostatných, na zaměstnavateli nezávislých pensijních nebo podpůrných institucí.

6. Příspěvky do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je poplatník platil nad povinnou zákonnou kvotu za své úředníky, zřízence, dělníky a služebníky, jakož i daně a dávky za ně zaplacené, i když byl takový závazek smluvně převzat.

7. Rentová daň vybíraná srážkou (§ 180), byla-li placena za věřitele.

(1) Důchodová daň činí ročně:

(2) Celkový dani podrobený důchod, není-li dělitelný stem, zaokrouhli se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku. Při výpočtu daně (§§ 19 až 22) budiž tato zaokrouhlena, dolů na celé Kč.

(3) Důchodová daň není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek.

(1) Pro poplatníky s poplatným důchodem více než 26.000 Kč zvýší se podle předešlých ustanovení vypočtená důchodová daň o 15%, jestliže k jejich rodině nenáleží žádná osoba, jejíž případný důchod má býti podle § 5 společně zdaněn, a o 10%, jestliže k jejich rodině nenáleží více než jediná taková osoba. U vdovců (vdov) odpadá zvýšení o 10%, náleží-li k jejich rodině aspoň jedna taková osoba.

(2) Při použití tohoto ustanovení sluší započísti:

1. Zletilé dítky, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouny, zetě a snachu, tchána a

tchyni poplatníkovu, pokud jsou v jeho zaopatření,

2. osoby v § 15, č. 2 uvedené, pokud dostávají od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5 % jeho důchodu,

3. nemajetné sourozence a sešvakřené poplatníkovy až do druhého stupně, kteří jsou jím vydržováni.

(3) U poplatníků s dani podrobeným důchodem nepřevyšujícím 52.000 Kč, kteří vychovali 2 nebo více dítek, nenastane přirážka v odst. 1 uvedená.

(4) Jde-li o poplatníky, mající dani podrobený důchod nejvýše 80.000 Kč, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na ošetřování cizími osobami, dále o poplatníky, mající dani podrobený důchod přes 52.000 Kč až do 80.000 Kč včetně, kteří vychovali 2 nebo více dítek, může se komise usnésti, aby byla přiměřeně snížena přirážka, která by měla nastati podle odst. 1.

(1) Poplatníkům, kteří mají několik příslušníků rodiny (§ 5, odst. 4), nebo v jejichž zaopatření jsou jejich zletilé dítky, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán a tchyně, zeť a snacha, sníží se daň připadající podle § 18: