(1) Žaluje-li stát zabavenou pohledávku, jest povinen opověděti dlužníkovi spor, je-li jeho bydliště známo a v tuzemsku.

(2) Ke sporu může přistoupiti na svůj náklad jako vedlejší intervenient každý věřitel, pro kterého jest spolu zabavena zažalovaná pohledávka. Rozhodnutí vydané v této rozepři o zažalované pohledávce působí pro všechny a proti všem, pro které byla pohledávka zabavena.

(3) Otálí-li exekuční úřad s vymáháním zabavené pohledávky nebo neopoví-li dlužníkovi sporu, ručí stát za všechnu škodu, která tím vzejde dlužníku a ostatním věřitelům, vedoucím exekuci na touž pohledávku.

(1) Byla-li pohledávka, kterou exekuční úřad zabavil, také soudně pro jiného věřitele zabavena, je poddlužník povinen složiti pohledávku s příslušenstvím, jakmile dospěla, pro všechny věřitele u exekučního soudu.

(2) Nevyhoví-li poddlužník povinnosti podle odstavce 1., může býti k tomu donucen žalobou stejně, jako když odepře vyplatiti zabavenou pohledávku exekučníma úřadu.

(3) Byly-li na poddlužníka podány žaloby na zaplacení zabavené pohledávky, může týž, slože pohledávku u procesního soudu, navrhnouti, aby byl ze sporu propuštěn. To učiní soud usnesením, byla-li celá pohledávka se vším příslušenstvím složena.

(1) S penízem, který zaplatil poddlužník exekučnímu úřadu, naloží tento obdobně, jak stanoveno v § 382, pokud nemá peníz býti vydán přímo dlužníkovi proto, že pohledávka byla, částečně vyňata z exekuce.

(2) Poddlužník sprostí se svého závazku tou měrou, jakou zaplatí exekučnímu úřadu.

(3) Potvrzení, vydané poddlužníku exekučním úřadem o zaplacení, má týž účinek, jako by bylo vydáno samým dlužníkem.

(1) Je-li pohledávka podmíněna nebo vázána lhůtou nebo naráží-li její vybrání na obtíže, může exekuční úřad naříditi, aby byla jinak zpeněžena.

(2) Prodává-li se zabavená pohledávka, budiž obdobně dbáno ustanovení o prodeji zabavených svršků (§§ 371 až 377 a §§ 379 až 381). Jmenovitá hodnota pohledávky jest její vyvolací cenou. Listiny o prodané pohledávce po ruce jsoucí odevzdá výkonný orgán kupci, jakmile složí kupní cenu. Jde-li o pohledávku z papírů rubopisem převedených, aneb o pohledávky, jichž vymáhání závisí jinak na držbě papíru o pohledávce vydaného, opatří exekuční úřad aneb na jeho příkaz výkonný orgán papíry potřebným prohlášením o převodu kupci.

(3) O použití výtěžku prodeje platí ustanovení § 382.

Pohledávka nesmí býti prodána veřejnou dražbou, jestliže

1. jest pro ni zřízena ruční zástava, která poskytuje dostatečné jistoty,

2. přísluší dlužníkovi proti státu samému a může býti vyrovnána s nárokem, o jehož dobytí jde,

3. předmětem pohledávky jest vybírati roční důchody, výživné a jiné opětující se dávky,

4. zakládá se na vkladní knížce některého peněžního ústavu,

5. má bursovní cenu, zakládajíc se na některém papíru uvedeném v § 385,

6. nemůže býti přesně udáno, jak jest velká, ani osvědčeno, že jest po právu.

(1) O zabavení dlužníkových nároků, aby byly vydány nebo dodány hmotné věci movité, platí obdobně ustanovení §§ 383 až 397 a kromě toho tato další ustanovení.

(2) Poddlužník jest povinen vydati věc, jakmile nárok dospěje, výkonnému orgánu, určenému exekučním úřadem.

(3) Vydáním věci výkonnému orgánu přichází zástavní právo se zabaveného nároku na vydanou věc samu v pořadí, jehož se původně zabavením nároku nabylo.

(4) Zpeněžení vydané nebo dodané věci se provede podle ustanovení o prodeji svršků a s výtěžkem se naloží podle ustanovení § 382.

(1) K zajištění daní s přirážkami dosud nepředepsaných nebo nesplatných exekucí berní (§§ 284 a 285 ) může býti nařízeno pouze zabavení svršků a pohledávek, pokud se týče také vybrání pohledávky, jestliže z průtahu ve vymáhání pohledávky hrozí nebezpečí její dobytnosti anebo je s ním spojena ztráta postižních práv proti jiným osobám.

(2) Prodej zabavených svršků lze naříditi jen, když se snadno kazí, jsouce déle uschovány, nebo průtahem pozbývají značně hodnoty.

(3) Je-li třeba, aby byla opatřena dostatečná jistota, může býti nařízeno i několik exekučních úkonů zároveň nebo postupně.

(4) Peníze, jichž se získá vybráním pohledávky nebo prodejem věcí, buďtež uloženy na vkladní knížku tuzemského peněžního ústavu veřejně účtujícího a tato tak dlouho u exekučního úřadu uschována, až pohledávka stane se vykonatelnou nebo až se zruší exekuční úkony provedené k zajištění.

(1) Stala-li se daňová pohledávka, pro niž byly provedeny exekuční úkony k zajištění, vykonatelnou, mohou býti nabyté jistoty zpeněženy, pokud se tak již nestalo dříve (§ 400, odst. 1. a 2.). Zpeněžení smí se státi teprve po zpravení dlužníka o úmyslu jistoty zpeněžiti a po projití 15denní lhůty od tohoto zpravení. Zpeněžení provede se podle ustanovení o prodeji zabavených svršků, pokud se týče o vybrání a jiném zpeněžení zabavených pohledávek.

(2) Záleží-li však jistota v hotovosti, budiž tato při nastalé vykonatelnosti daňové pohledávky ihned na ní súčtována.

(3) Co řečeno v odst. 1. a 2., platí také o jistotách, které dlužník sám poskytl. (§ 287).

Všude tam, kde v §§ 400 a 401 není jinak nařízeno, platí obdobně ustanovení o vymáhání daní s přirážkami a příslušenstvím, vyjímajíc ustanovení § 344, odst. 2. až 6.

Vymáhání a zajišťování peněžitých (pořádkových) pokut a útrat řízení a výkonu trestu (§§ 223 a 338) děje se podle ustanovení o vymáhání a zajišťování daní.

(1) Náklady na upomínku a exekuci hradí dlužník, leda by upomínka nebo exekuce byla provedena neprávem.

(2) Náhrada nákladů na upomínku a exekucí berní záleží jednak v poplatcích (odst. 3.); jednak v náhradě hotových výdajů. Náhrada nákladů na exekuci soudní řídí se ustanoveními exekučního řádu, na Slovensku a Podkarpatské Rusi exekučního zákona.

(3) Poplatky vybírají se:

1. za upomínku,

2. za výkon zabavení,

3. za výkon prodeje.

Výše poplatků stanoví se vládním nařízením.

(4) Bylo-li v berním exekučním řízení od exekučního výkonu upuštěno jen proto, že dlužník nebo někdo jiný za něho v době, kdy výkon byl již započat, zaplatil daňový dluh, dlužno přece zaplatiti poplatek za započatý výkon, jakož i náhradu výdajů, které jest stát povinen nésti podle občanského práva.

(5) Výkon pokládá se za započatý, jakmile výkonný orgán oznámil dlužníku nebo jeho zástupci (§ 364, odst. 6.) příčinu svého příchodu.

(6) Náhrada nákladů na upomínku a exekuci berní vymáhá se zároveň s vykonatelnou daňovou pohledávkou.

J. Malypetr v. r.,

předseda.

Dr Říha v. r.,

sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,

zapisovatel.