Pokuty a náhrady.

§ 96.

(¹) Nedostaví-li se osoba nebo její zástupce bez vážných, ospravedlňujících důvodů k úřednímu jednání podle zákona, ke kterémuž jednání byla obsílkou pod výhrůžkou pokuty předvolána, může jí býti uložena pokuta až do 200 Kč. Při opětovném nedostavení se na obnovené předvolání může býti předešle uložená pokuta zdvojnásobena.

(²) Poškodí-li nebo přemístí-li někdo ze zlomyslnosti výtyčku, kolík nebo jinou měřickou značku, jest povinen nahraditi státu výdaje, které mu vzešly obnovením původního stavu a nejde-li o čin přísněji stihaný, může býti viníku mimo to uložena pokuta až do 1000 Kč.

(³) Opominula-li obec učiniti zadost povinnostem, které jí zákon ukládá, jest povinna nahraditi státu výdaje tím vzešlé. Za opětné opominutí nebo za zřejmý odpor obce proti plnění jí uložených povinností mohou býti funkcionáři obce potrestáni mimo to pokutou až do 1000 Kč.

(⁴) Nedostaví-li se některý člen anebo několik členů komise, stanovené v §§ 9, 11, 61, 84 a 106 k řízení, o němž byl obecní úřad včas zpraven, a řízení tím znemožní nebo znesnadní tak, že jest nutno konati řízení nové, jsou obce, které nedostavivší se členové komise měli zastupovati, povinny nahraditi státu zvýšení výdajů, vzešlé provedením nového řízení, a to zpravidla podle poměru celkového počtu nedostavivších se jejich zástupců.

(⁵) Pokuty a náhrady, vyjmenované v odstavcích 1 a 2, uloží příslušný katastrální měřický úřad, ostatní (odst. 3 a 4) na požádání katastrálního měřického úřadu příslušný okresní úřad.

(⁶) Proti nálezům, kterými byly uloženy pokuty nebo náhrady podle odst. 1 až 4, mohou býti podány námitky do patnácti dnů ode dne doručení nálezu; rozhodne o nich s konečnou platností úřad II. stolice, přímo nadřízený úřadu, který nález vydal.

(⁷) Pokuty a náhrady (odst. 1 až 4) připadají státní pokladně.

HLAVA IV.

Přechodná ustanovení.

A. Všeobecná.

§ 97.

(¹) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, budou operáty katastru pozemkové daně, které zůstávají v platnosti, přivedeny postupně do stavu způsobilého k vedení pozemkového katastru podle tohoto zákona.

(²) Každý držitel pozemku v tom onom katastrálním území jest povinen ve lhůtě nejméně třicetidenní, měřickým úředníkem zvlášť stanovené, ohlásiti změny, nepřesnosti nebo chyby k opravení zápisu v katastrálních operátech. Vládním nařízením bude stanoveno, pokud jsou přípustna hromadná ohlášení. Katastrální měřický úřad zavede o podaných žádostech a ohlášeních řízení (§ 61).

(³) Zvýšení katastrálního výtěžku, povstalé provedenou trvalou místní změnou jakostní třídy v pozemkovém katastru (§ 36), nabude při včasném ohlášení (odst. 2) daňové účinnosti teprve po projití doby dočasného osvobození, přiznaného zákonnými ustanoveními o pozemkové dani, nejdříve však počátkem sedmého roku po vyhlášení zákona.

(⁴) Nedodržení ohlašovací lhůty (odst. 2) má tytéž následky jako nedodržení ohlašovací lhůty po nastalé trvalé změně (§ 59).

(⁵) Pokud není veřejný statek zapsán do veřejných knih, jest dlužno udržovati jeho seznam v pozemkové knize ve vzájemné shodě s pozemkovým katastrem obdobně podle ustanovení platných pro veřejné knihy (§§ 42 a 43).

(⁶) V pozemkovém katastru a ve veřejných knihách použitým již označením "katastrální obec" rozumí se napříště,,katastrální území" podle tohoto zákona.

(⁷) Pokud nebude pověřen vedením v patrnosti triangulačních prací jediný úřad, rozumí se ústředním úřadem v § 50 uvedeným všechny úřady a státní podniky, v jejichž oboru se provádějí triangulační práce, a ústředním úřadem v §§ 10, 77 a 78 uvedeným ministerstvo financí. Po dobu účinnosti vládního nařízení ze dne 20. ledna 1920, č. 43 Sb. z. a n., rozumí se ústředním úřadem vedoucím v patrnosti nivelační práce ministerstvo veřejných prací.

B. Pro území, která dosud nemají nových pozemkových knih.

§ 98.

(¹) V územích, která nemají dosud nových pozemkových knih, provedou se zápisy v katastrálních operátech i o takových řádně vyšetřených změnách držby, o nichž dosud nedošlo usnesení knihovního soudu a které by proto měly býti vedeny v záznamu (§ 87, odst. 1-e).

(²) Byla-li však změna držby vyšetřena způsobem uvedeným v § 62, odstavci 3, buďtež předem zpraveni účastníci o zamýšleném provedení zápisu a upozorněni, že mohou podati do patnácti dnů ode dne doručení zprávy písemné námitky katastrálnímu měřickému úřadu, jinak že bude zápis o změně držby proveden, prokáže-li se řádné doručení zprávy a uplynula-li lhůta k námitkám (§ 92, odst. 2).

(³) O podaných námitkách rozhodne katastrální měřický úřad; shledá-li, že se změnil předpokládaný stav věci, upustí zatím od provedení zápisu a zavede nové řízení. Nemohou-li se ani novým řízením vyvrátiti námitky, neprovede se zápis změny v pozemkovém katastru dříve, dokud některá strana nepodá průkazu o změněné držbě.

§ 99.

(¹) Udržování souladu pozemkového katastru se starou knihou pozemkovou omezuje se pouze na obdobné provedení zápisu v pozemkovém katastru oněch změn, které jsou zapisovány ve staré knize pozemkové (pozemnoknižních protokolech). Za tou příčinou zašle knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu usnesení, v § 42 uvedená, případně s geometrickými (polohopisnými) plány.

(²) Protokoly o ohlášených a zjištěných změnách v pozemkovém katastru (ohlašovací listy) zasílají se knihovnímu soudu pouze tenkráte, týkají-li se obcí na Hlučínsku.

(³) Po založení nových pozemkových knih jednotlivých katastrálních území doručí knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu výpis z nových knihovních vložek o údajích, které mají býti udržovány v souladu s pozemkovým katastrem (§§ 42 a 43).

C. Pro území, která dosud nemají správných katastrálních map.

§ 100.

V územích, ve kterých dosud nebylo provedeno katastrální měření, srovnávající se ustanovením II. hlavy tohoto zákona, provede se postupně takovéto měření a sestaví se i nový písemný operát.

§ 101.

(¹) V územích, jejichž katastrální mapy jinak požadavkům II. hlavy tohoto zákona vyhovují, ale nebyly delší dobu doplňovány nastalými změnami, provede se postupně katastrální řízení v rozsahu potřebném pro doplnění pozemkového katastru podle skutečnosti (reambulace).

(²) Bude-li nutno, sestaví se pro taková území nový písemný operát katastrální.

§ 102.

(¹) Řízení uvedená v §§ 100-101 provedou se podle ustanovení II. a III. hlavy tohoto zákona s odchylkami v §§ 103 až 110, 112 a 113 uvedenými.

(²) Jako příprava pro zakládání pozemkových knih mohou býti hranice vlastnické na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyznačovány v pozemkovém katastru jako hranice parcel i tehdy, nejsou-li v přírodě znatelné.

§ 103.

(¹) Nynější inspektoráty katastrálního vyměřování pro Slovensko se podřizují generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a jejich působnost omezuje se na provádění katastrálního měření a šetření podle ustanovení § 100, pokud není vyhrazeno katastrálnímu měřickému úřadu (§ 107).

(²) Ministerstvo financí vyhlásí každou změnu sídla inspektorátu katastrálního vyměřování.

§ 104.

(¹) Je-li skutečná držba pozemku sporná mezi stranami, zapíše se v pozemkovém katastru až do založení nových knih pozemkových držba nebo příslušný podíl držebnostní na jméno toho, který se vykáže jako knihovní vlastník podle staré pozemkové knihy. Nemůže-li se žádný z nich jako takový vykázati, zapíší se jména všech uchazečů bez označení jejich držebnostního podílu.

(²) Pozemky, jichž držitele nelze zjistiti, připíší se zatím obci.

(³) V obou případech (odst. 1 a 2) připojí se při zápisu příslušná poznámka.

(⁴) Tento zápis v katastrálních operátech nemá žádných soukromoprávních důsledků.

§ 105.

(¹) Obec, byvši katastrálním měřickým úřadem alespoň třicet dní předem (§ 9) zpravena o započetí katastrálního měření nebo reambulace (§§ 100―101), jest povinna provésti omezníkování veřejných cest, jakož i jiného veřejného a obecného statku a obecního majetku,, a vyzvati veškeré držitele, aby řádně omezníkovali své hranice držebnostní v obvodu obce podle ustanovení § 12 tohoto zákona.

(²) Povinnosti obce při provádění katastrálního řízení nebo reambulace jsou tytéž jako při provádění nového měření, místní triangulace nebo polygonisace (§ 56).

(³) Mimo to jest obec povinna učiniti včas veškeré přípravy, aby mohla vyhověti závazkům a povinnostem, které jí tento zákon ukládá.

(⁴) Chudé obci, jíž by nebylo možno ihned uhraditi výdaje spojené s katastrálním měřením a omezníkováním, může ministerstvo financí, požádá-li obec o to, poskytnouti ze státních peněz bezúročné zálohy až do výše těchto výdajů, splatné podle finančních schopností příslušné obce v několika, nejvýše v pěti za sebou jdoucích letech po skončeném řízení. Podáním žádosti o zálohu nezastavuje se provádění řízení.

§ 106.

Při jednáních s držiteli pozemků a při místním řízení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, žádá-li o to měřický úředník, má býti přítomen a dávati potřebná vysvětlení též obecní (obvodní) notář jakožto další člen komise (§§ 9, 11, 61, 84) s usnášejícím hlasem.

§ 107.

Po provedení katastrálního měření (§ 100) nebo reambulace (§ 101) zařídí katastrální měřický úřad nové utřídění pozemků podle ustanovení uvedených v §§ 65, 66, 82 až 85 s odchylkou, že vtřiďování pozemků na Hlučínsku se provede srovnáním jich se vzorkovými pozemky v I. vceňovacím okrsku opavském, doplní katastrální operát a provede reklamační řízení (§ 108). Zároveň zařídí vyšetření území zaplavovaného (§ 84) a pořídí seznamy zaplavovaných ploch.

Reklamace.

§ 108.

O právu nahlédati do katastrálních operátů, vyhotovených podle ustanovení §§ 100 až 107, a podávati námitky (reklamace) proti jejich obsahu platí ustanovení § 29.

Úlevy co do povinnosti kolkové a poplatkové.

§ 109.

Veškerá podání a spisy o katastrálním řízení, reambulaci nebo učiněných námitkách (reklamacích) podle IV. hlavy zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Úhrada nákladů řízení.

§ 110.

Výdaje vzešlé provedením katastrálního řízení, reambulace a reklamačního řízení, pokud nejsou vyjmenovány v §§ 56 a 105 hradí stát.

Zvláštní přechodná opatření pro Hlučínsko.

§ 111.

Pokud nenabude v jednotlivých katastrálních územích na HIučínsku platnosti nový katastrální operát vyhotovený podle ustanovení §§ 100, 102, 105, 107 a 108, zůstává zatím podkladem pro vyměření pozemkové daně dosavadní operát s odchylkou, že pětinásobný katastrální výtěžek v tolarech, vyjadřuje zatímní katastrální výtěžek v československých korunách.

Zvláštní přechodná opatření pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

§ 112.

Skládá-li se některé nynější katastrální území na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi z několika spolu nespojených území, budiž zavedeno řízení za příčinou odstranění tohoto rozčlenění katastrálního území.

§ 113.

Vládním nařízením budou stanoveny pro Slovensko a Podkarpatskou Rus další výjimky z tohoto zákona a doba platnosti těchto výjimek, zejména pokud jde o povinnost omezníkovati držebnostní hranice (§§ 12 a 68) a pokud bude připuštěno, aby parcely byly děleny v pozemkovém katastru a v pozemkové knize podle pouhého označení alikvotními díly (§ 42, odst. 7 a § 51).

Důvodová zpráva

k zákonu katastrálnímu.

Název.

Předkládaná osnova nazvána "katastrální zákon". Dosavadní pojmenování zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z. názvem "Zákon evidenční" nevystihuje zde předkládané novely tohoto zákona, která jest vlastně novým zákonem, jelikož bylo nutno za příčinou unifikace zákonů zrušiti jak zákony rakouské, tak i zákony uherské a pruské, jimiž byl postupem času dnešní katastr pozemkové daně vytvořen a proto uvésti v osnově, byť i jen všeobecně, stěžejná ustanovení ze zákonů zrušených. Jelikož se v osnově nejedná o pozemkové dani, která jest nově upravena zákonem o přímých daních, bylo zavedeno kratší označení "pozemkový katastr" místo dosavadního "katastr daně pozemkové", což lépe vyhovuje osnově a ustálenému již obecnému pojmenování. Dosud obvyklý výraz "evidence" bylo by nahraditi slovem českým. Výraz "udržování v patrnosti" sice vystihuje dostatečně význam slova "evidence", ale není v české mluvě běžný a pro tak časté užívání, jak toho osnova vyžaduje, je málo ohebný. Přijat proto výraz "vedení", obdobně jako u knih pozemkových.

K čl. I.

Osnova zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení jest ve věcné spojitosti se zákonem o přímých daních a to s hlavou IV o pozemkové dani, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928 a jest tudíž třeba, aby v týž den nabyl také zákonné účinnosti zákon o pozemkovém katastru a jeho vedení.

K čl. II.

Zákon ze 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n., kterým byl změněn pouze prvý odstavec § 54 zákona z 23. května 1883, č. 83 ř. z., byl též pojat do osnovy, jednak aby osnova zákona byla úplná, jednak aby platnost zákona byla rozšířena i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Proto bylo nutno zákon ze 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n., zrušiti.

Podle ustanovení čl. 16 nařízení vlády ze dne 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z. a n., ku provedení zákona ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n., o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mohly býti z nedostatku odborného měřického personálu pověřeny státní berní úřady vedením katastru daně pozemkové v oněch okresích, kde nebyly povězeny tímto vedením měřické úřady. Poněvadž se toto vedení agendy berními úřady neosvědčilo, bylo nutno zrušiti ustanovení uvedeného čl. 16.

Mimo to ruší se všechny rakouské, uherské i pruské dosud platné zákony a nařízení, které se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení. Zásadní jejich ustanovení byla pojata do osnovy, kdežto podrobnější byla ponechána prováděcímu nařízení.

K čl. III.

Nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., vydané na podkladě zákonů uherských a cís. nař. ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z. se mění, jen pokud jednají o plánech na knihovní dělení parcel a o náležitostech polohopisných (geometrických) plánů, a to ustanovením §§ 42, 51, 52 a 113 osnovy.

Uvedená nařízení nejsou celá zrušena proto, poněvadž zasahují i do látky jiné, mají ráz přechodný, a budou podle okolností postupně měněna i v jiných svých částech novými nařízeními neb unifikovanými zákony československými.

Odůvodnění povšechné.

Dosavadní zařízení katastru pozemkové daně v různých částech republiky Československé zakládá se na stejných zásadách ryzího výtěžku parcelového katastru se vtřiďovanými pozemky. Podkladem jeho jest jednak mapa katastrální, jednak klasifikace půdy. V bývalých zemích předlitavských (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a v inkorporovaných územích Valticka a Vitorazska) bylo provedeno zaměření a zhotovení map katastrálních měřickým stolem v měřítku 1:2880 podle císařského patentu ze dne 23. prosince 1817, kterým byl založen katastr, zvaný stabilní. Podle generálního zmocnění, obsaženého v řečeném patentu, vydávalo pak ministerstvo financí měřické instrukce, závazné také pro strany.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle obdobného císařského patentu ze dne 20. října 1849 nařízené vyhotovení map katastrálních nebylo až dodnes ukončeno, takže jedna pětina rozlohy Slovenska nemá dosud katastrálních map stejné hodnoty.

Klasifikace půdy stabilního katastru, jelikož byla vykonána v různých zemích časově velice odchylně (1835 až 1860), nemohla býti ponechána. jako spravedlivý podklad pozemkové daně a byla nahrazena v Předlitavsku novým vceněním, nařízeným zákonem ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., za soudobého provedení reambulace map stabilního katastru, jelikož jich evidence nebyla pravidelně prováděna.

V Uhrách byl zaveden obdobný způsob vceňování zák. čl. VII/1875 (sankcionován 21. III. 1875). Pro vcenění bylo použito mapového materiálu, jaký byl po ruce. Byly to buď zhotovené již mapy katastrální v měřítku 1:2880 aneb mapy soukromé nebo dokonce mapy narychlo zhotovené v měřítku 1:14400 nebo 1:28800, tak zv. mapy konkretuálné nebo též daňové. Jsou to mapy přehledné, obsahující pouze obvody celých tratí pozemkových, bez podrobného znázornění a označení parcel.

Po ukončení prací vceňovacích byla nařízena vzhledem ke zkušenostem, získaným se zastaralým a nedoplňovaným stabilním katastrem pravidelná evidence katastru, a to v býv. zemích předlitavských zákonem ze dne 23. května 1883, č. 83 a 84 ř. z., v zemích uherských zák. čl. XXII/1885.

Jak v býv. zemích předlitavských, tak i v býv. zemích uherských ozývaly se četné stesky na hrubé nesrovnalosti ve vtřídění pozemků. Za příčinou odstranění těchto hrubých omylů byly nařízeny revise katastru pozemkového, a to v býv. zemích předlitavských zákonem ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z., v býv. zemích uherských zák. čl. V/1909. Zároveň bylo oběma zákony nařízeno vyšetřování a provádění v katastru nastalých změn vzdělávání, jež byly do té doby pouze poznamenávány.

Rovněž i na Hlučínsku vyvíjel se katastr pruský na stejných zásadách s tím rozdílem, že podklad katastru pozemkového, t. j. mapa katastrální, jest na Hlučínsku odchylná a zůstává co do přesnosti za našimi mapami grafickými.

Po provedeném zaměření provincií Rýnské a Westfálské (které připadly Prusku r. 1815) podle kabinetního rozkazu ze dne 26. července 1820 a instrukce z 11. února a 22. března 1822 a po provedeném ocenění pozemků (při čemž budovy vceněny jako nejlepší místní role), které bylo skončeno r. 1835, byl vydán zákon o dani pozemkové, platný pro západní provincie, ze dne 21. ledna 1839 (str. 30 s. z.). Zákon tento byl vzorem pozdějším zákonům pruským o pozemkové dani a o pozemkovém katastru. Ustanovením §§ 32 a dalš. zavedena stálá evidence pozemkového katastru.

Jelikož za podklad daně pozemkové byly vzaty v různých provinciích různé systémy katastru z různých dob, bylo i zdanění nerovnoměrné a po tuhých bojích o zrušení daňových výsad rytířských, vydán zákon ze dne 21. května 1861 (str. 253 s. z.) o úpravě pozemkové daně, který nabyl dne 1. ledna 1865 daňové účinnosti pro celé tehdejší království pruské. Tento zákon a návody ze dne 21. května 1861 (str. 257 a 312 s. z.) k němu připojené jsou obdobné zákonu rakouskému ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z. a uherskému zák. čl. VII/1875.

Založení nových operátů pozemkového katastru podle tohoto zákona v celém Prusku (s výjimkou západních provincií, kde byl převzat operát dřívější), bylo skončeno kromě nepatrných výjimek již roku 1865.

Podstatná odchylka jest v tom, že budovy i se zahradami do výměry jednoho jitra (Morgen = 2553 m²) jsou podrobeny tak zv. domovní dani, která by počne našeho pojmenování byla daní pozemkovou z půdy pacifikační, předpisovanou pro všechny držitele domů v místní trati obce společně. Toto zdanění jest důsledkem toho, že mapy katastrální (Gemarkungskarten), vyhotovené podle návodu ze dne 21. května 1861 (str. 304 s. z.), neznázorňují podrobně místních tratí ani u měst, ani u obcí venkovských. Tyto mapy liší se od našich map katastrálních dále tím, že jsou zhotoveny v různých měřítkách mezi 1: 2500 do 1: 5000 kopírováním a zvětšováním map, které byly po ruce, tedy i map soukromých, a konečně, že jest území jedné obce, pokud se nedalo umístiti na jeden list mapy (26 x 38 palců), rozděleno na menší území (Flur), asi jako naše trati, a tyto znázorněny samostatně na jednotlivých listech map. Každá taková mapa trati (Flurkarte) zhotovena jest sama pro sebe nezávisle od sousedních a každá z nich má samostatné očíslování parcel od jedničky počínajíc.

V mapách těchto jsou znázorněny jako samostatné parcely i jednotlivé jakostní třídy pozemku, jsou-li co do výměry větší než 3 jitra, kdežto různé druhy vzdělávání (kultury) do jednoho jitra výměry nebyly zvláštními parcelními čísly označovány, nýbrž připojovány k okolním pozemkům jiného vzdělávání téhož držitele a bylo-li takových několik, k onomu, pozemku, jehož vzdělávání bylo jim svými vlastnostmi nejbližší.

Místní trati jsou znázorněny zpravidla jen svým obvodem.

Výjimku činí pouze případ, že by uvnitř místní trati byl pozemek větší než jedno jitro, podrobený pozemkové dani. Takové pozemky byly na mapě vyznačovány i v místní trati.

Vcenění pozemků bylo provedeno velmi rychle a na těchže zásadách jako v Rakousku. Rozhodujícími pro ocenění byly ceny plodin (ke dni Sv. Martina) z let 1837 až 1860, při čemž byla pro průměr vynechána 2 nejdražší a 2 nejlacinější léta.

Odstranění věcných chyb, které se vloudily do katastru, umožňoval zákon z 8. února 1867 (str. 185 s. z.).

Tímto zákonem byla opět zavedena pravidelná evidence změn. Při tom bylo možno cestou evidence snižovati jakostní třídu, jestliže pozemek utrpěl trvale na výnosnosti povodní (podle pozměněného znění zák. z 15./4. 1889, str. 99 s. z.).

Avšak revise ocenění, která se měla čas od času prováděti podle ustanovení § 26 zák. z 21./1. 1839, byla prohlášena v § 18 zák. z 12./12. 1864 v západních provinciích (Rýnsko a Westfálsko), skončenou a nebyla vůbec zákonem ze dne 21. května 1861 (str. 253 s. z.) pro celý stát zavedena. Proto jest katastrální výtěžek na Hlučínsku (zapsaný v operátech Grundsteuermutterrolle, Gebäudesteuermutterrolle, Flurbuch) značně nižší než v sousedním Opavsku, kde bylo provedeno vcenění a jeho revise podle rakouských zákonů v době pozdější a hospodářsky vyvinutější.

Výdaje na založení a vedení pozemkového katastru byly původně (1861) břemenem provincií, později (1893) byly placeny státem, ač-li nenáležely do přenesené působnosti obcí. Ustanovením § 14 nařízení vlády ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., bylo zde zavedeno vybírání náhrad (poplatků) obdobně jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Vnější úprava všech operátů katastrálních na Hlučínsku liší se tak podstatně od operátu býv. zemí rakouských i uherských, že bude třeba nově zaměřiti celé Hlučínska s výjimkou šesti obcí komasovaných (Verkoppelung, Konsolidation), které jsou sice již pruskými úřady zaměřeny, ale mapy dosud nevyrýsovány, a vyhotoviti nově operát podle osnovy zákona.

Do ukončení naznačených prací bude nutno učiniti vhodná opatření přechodná, zvláště pro účely daňové, jimž katastr pozemkový slouží, jakožto pokračování vydaného již zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n.

Ačkoliv, jak uvedeno, platily shodné zásady, nebylo zákonodárství stran katastru pozemkového nejen na Hlučínsku, ale i v obou částech býv. Rakousko-Uherska jednotné, zvláště vedení katastru daně pozemkové v patrnosti bylo pro Slovensko a Podkarpatskou Rus značně odchylné od evidence v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a omezovalo se na vyšetřování a provádění pouze těch nastalých změn, které byly ohlášeny stranami nebo zapsány do pozemkové knihy. Šetření o změnách prováděly jednak inspektorát katastrálního vyměřování (část technická), jednak finanční ředitelství (část daňová) a provádění změn obstarával v katastrálních operátech mimo uvedené úřady ještě obecní (obvodní) notář.

Pro některé případy byly ještě zřízeny úřady speciální, jako lokalisační inspektoráty (nynější oceňovací úřad v Bratislavě a oceňovací oddělení v Mukačevě), které byly pověřeny novým vtřiďováním pozemků po katastrálním měření nebo po reambulaci, a ředitelství katastrální v Kluži (po převratu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus neobnoveno), které bylo pověřeno novým vtřiďováním pozemků po provedené komasaci na území býv. Sedmihradska. Práce reambulační nebyly až do dnes skončeny.

Lokalisační inspektoráty i ředitelství katastrální v Kluži vyhotovovaly po skončených polních pracích nové katastrální operáty a předávaly je pak příslušným úřadům k dalšímu vedení.

Proti býv. zemím předlitavským a Hlučínsku, kde bylo řízení prováděno jediným úřadem, bylo vedení pozemkového katastru v Uhrách nespolehlivé, neúplné a těžkopádné, nehledíc k tomu, že nebyl udržován jeho soulad s pozemkovými knihami.

Pro účely daňové bylo nutno po převratu zaříditi novou úpravu ve vedení pozemkového katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi zřízením úřadů měřických a částečnou změnu administrativy při oddělení státní správy finanční od obecní a municipální podle zák. ze dne 27. ledna 1922, č. 43 Sb. z. a n., a podle nařízení k témuž ze dne 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z. a n., a vzhledem k teritoriálním změnám, které nastaly zavedením župního zřízení, nově upraviti sídla a obvody těchto měřických úřadů na Slovensku nařízením vlády ze dne 26. ledna 1925, č. 83 Sb. z. a n. Úprava tato, jakož i zákon ze dne 14. prosince 1922, č. 386 Sb. z. a n., o zavedení metrické míry na Slovensku a Podkarpatské Rusi a nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení katastrálních parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, značně přispěly ke sjednocení zákonodárství; ale úplného sjednocení ještě dosud nebylo dosaženo. -

Jestliže v jiných oborech jest potřeba sjednocení, jest v pozemkovém katastru toto sjednocení přímo naléhavou nutností, neboť jenom tenkráte bude pozemkový katastr vyhovovati svému účelu, bude-li naprosto stejně spravován časově i věcně na celém území státním.

Nově upravovaná ustanovení nemohou se však podstatně odchylovati od ustanovení dosavadních, jak již uvedeno, na stejných zásadách vybudovaných, zvláště vzhledem k tomu, že každá nová, sebe menší úprava operátu pozemkového katastru jest velmi nákladná a vyžaduje mnoho sil i času. Za základ úpravy jest vzat zákon o evidenci katastru daně pozemkové ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z. se všemi doplňky. Mimo to jest přihlíženo k ustanovením starších zákonných opatření, jež vytvořily nynější operát katastrální, a vzat náležitý zřetel k poznatkům z prakse a k zákonu ze dne 23. května 1883, č. 84 ř. z., o organisaci zeměměřické služby.

Zvláštní pozornost byla věnována těm územím, která dosud nemají vyhovujícího katastrálního operátu a kde dosud nejsou založeny pozemkové knihy.

Podle toho byla osnova rozvržena na čtyři hlavy:

Hlava I. pojednává o organisaci služby.

Hlava II. obsahuje definice pozemkového katastru, jeho účel, zakládání a obnovování.

Hlava III. pojednává o vedení pozemkového katastru, jeho doplňování nastalými změnami a o jeho zlepšování (dosavadní evidence katastru daně pozemkové).

Hlava IV. jedná o přechodných ustanoveních všeobecných, dále pro ta území, jež nemají správných katastrálních map vůbec nebo mají mapy nedoplňované a pak pro ta území, pro něž není dosud založena nová kniha pozemková.