Vzhledem k ustanovení § 86, bod f-cc, bylo nutno pojmouti i výsledek šetření o změněné držbě mezi zápisy, proti kterým jest přípustné rekursní řízení.

Přezkoušení podaných námitek katastrálními měřickými úřady srovnává se s reklamačním řízením podle § 47 zák. čl. VII/1875, § 24 zák. čl. V/1909 a bylo zavedeno výnosem gen. řed. katastru z 5. října 1914, č. 2760 při námitkách proti vtřídění pozemku po provedené změně vzdělávání, kde se toto přezkoušení velmi dobře osvědčilo, jelikož celá řada námitek zakládá se na nedorozumění a dá se krátkou cestou nejlépe urovnati. Zavádí se tudíž všeobecně, aby bylo zamezeno zatěžování odvolacích úřadů neopodstatněnými rekursy.

Krátkou rekursní lhůtu (15 dní) bylo nutno zavésti do osnovy, aby katastrální měřický úřad mohl co nejdříve předati katastrální operáty úřadu, ustanovenému pro vyměřování daní, k dohotovení daňových předpisů.

Ustanovení o pomůckách, nutných pro předepsání pozemkové daně, které doručuje úřadu, ustanovenému pro vyměřování daní (dosud bernímu úřadu) katastrální měřický úřad podle § 39 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z., podle prováděcího nařízení ze dne 11. června 1883, č. 91 ř. z., k §§ 11, 34 až 49 téhož zákona, podle výnosů min. financí ze dne 28. ledna 1884, č. 3206 a ze dne 14. ledna 1887, č. 1594, pozměněno v tom, že řečené pomůcky odešle katastrální měřický úřad teprve po projití lhůty k podávání námitek a že tyto pomůcky po jich použití budou ihned vráceny. Prvé jest odůvodněno tím, že zápisy v operátech nabývají platnosti teprve po projití odvolati lhůty a mohou býti v této době, jde-li o pouhé chyby (§§ 40, 41), podle podaných případných námitek poopraveny, druhé jest nutné pro rušení berních úřadů, a dá se provésti, jelikož v dnešní době jsou zřízeny již státní úřady evidence katastru daně pozemkové (napříště katastrální měřické úřady) v celé republice.

Ku § 93.

Převzato z § 39 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z.

Ku § 94.

Nově upraveno podle § 54 zákona z 23. května 1883, č. 83 ř. z., podle zákona ze dne 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n. (se zavedením názvu "náhrady", místo dřívějšího názvu "poplatky" aby bylo dosaženo rozlišení od poplatků, pojednávaných v §§ 95 a 109) za příčinou rozšíření platnosti tohoto zákona i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Stát hradí sice vedle výdajů v odst. 1. uvedených též i náklady, spojené s vedením pozemkového katastru, pokud nejsou v osnově zvlášť ukládány k náhradě nebo věcnému plnění obcím anebo jiným osobám, jest však i nadále třeba, aby na tyto náklady přispíval i držitel pozemku, který má vždy soukromý zájem na správnosti pozemkového katastru. Stanovení sazeb ponecháno vyhlášce ministerstva financí, jelikož jest třeba tyto náhrady často revidovati podle hospodářských poměrů a ve shodě se sazbami za opisy, výpisy, otisky nebo snímky katastrálních operátů (§ 8).

Pokud změny hranic katastrálních území jsou povolovány pouze na žádost stran a v jejich zájmu, pokládá se celé řízení za úřední činnost, vykonávanou podle § 74, t. j. na náklad stran. Do zákona bylo pojato ustanovení prvé věty odst. 6. k objasnění odstavce předcházejícího, podle něhož jednání o změnách hranic katastrálních území, vyšetřených z úředního podnětu, koná se zdarma. Ustanovení druhé věty téhož odstavce má podporovati kolonisaci. Provádění zápisů o opravách chyb v pozemkovém katastru zdarma (odst. 5.) bylo převzato do osnovy podle výnosu min. financí ze dne 26. února 1884, č. 5034, a ze dne 31. října 1885, č. 29.169. Bez náhrady se mají napříště prováděti i zápisy o změnách držby, provedených ve veřejném zájmu.

Ku § 95.

Srovnává se s § 56 zák. ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., a výnosem generálního ředitelství katastru daně pozemkové ze dne 10. dubna 1913, čís. 3078 ex 1912, s pozměněním v poslední větě odst. 3. vzhledem k nové osnovou zaváděné (§ 45) povinnosti úřadů pro vyměřování poplatků, aby ohlašovaly katastrálním měřickým úřadům změny, těmto úřadům dosud neohlášené, o nichž se dověděly při vyměřování poplatků.

Stran kolkovních úlev podání a spisů při původním katastrálním řízení a reambulaci jedná § 109 osnovy.

Opisy, výpisy, otisky nebo snímky katastrálních operátů budou se vydávati (§ 8) buď prosté (neověřené), t. j. bez data, podpisu a úředního razítka, znění listiny ověřujícího, neb ověřené, t. j. opatřené doložkou, že se obsah listiny srovnává s obsahem příslušného katastrálního operátu, s připojením data, podpisu přednosty úřadu a úředního razítka. Listiny s jiným potvrzením (na př. pouze s podpisem a razítkem úřadu) nebudou vydávány.

Listiny, které byly vydány jako prosté a srovnávají se s příslušným katastrálním operátem, mohou býti na žádost stran dodatečně kdykoliv doplněny ověřením shora uvedeným, jsou však podrobeny v tom případě kolku, není-li jiného důvodu osvobozovacího (na př. podle § 140 exekučního řádu z 27. května 1896, č. 79 ř. z.).

Ku § 96.

Ustanovení o pokutách a náhradách jest sice zřídka užíváno, ale přes to bylo třeba jej znovu pojmouti do osnovy a dosavadní znění § 57 zákona z 23. května 1883, č. 83 ř. z., nově upraviti v těchto směrech:

1. pokuta se neuloží, jsou-li zde vážné ospravedlňující důvody (nemoc),

2. peněžitá částka jest zvýšena ze dvou korun (1 zl.) až do 200 Kč vzhledem k dnešním hospodářským poměrům a v odst. 2. souhlasně s osnovou zákona o scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úpravách pozemkové držby (§ 16) až do 1000 Kč,

3. při opětovném nedostavení, tedy, je-li zřejmý zlý úmysl, jest nově zavedeno zvyšování pokuty,

4. zavedeno nově donucovací opatření pro obec, která nesplní povinností, zákonem jí uložených,

5. nově zavedeno odvolací řízení ke druhé stolici,

6. předepsání náhrad a pokut pro obec a její funkcionáře vzneseno na okresní úřady, jakožto úřady na obec dozírající,

7. pokuty i náhrady připadají státní pokladně, jelikož nelze pokládati za trest pro obec, měla-li by tato podle dosavadního ustanovení zaplatiti peněžitou částku do své vlastní pokladny pro chudinský fond.

Ku § 97.

Podle odst. 2. §u 2 osnovy přejímané katastrální operáty v jednotlivých územích republiky vyžadují jednak změny vnitřní úpravy pro jich unifikaci, jednak věcné přehlídky za spoluúčasti držitelů pozemků. Práce tyto jsou v dalších odstavcích krátce načrtnuty a finanční správa zamýšlí je provésti každoročně ve skupině katastrálních území každého měřického okresu tak, aby byly do šesti let ukončeny.

Katastrální operáty na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kterým nebyla podkladem podrobná katastrální mapa, budou sice užívány pouze dočasně, pokud nebudou nahrazeny operáty novými, podle §§ 100―101 vyhotovenými, ale i pro tuto přechodnou dobu jich účinnosti bude nutno provésti alespoň částečnou individuální jejich úpravu a věcnou přehlídku, která se omezí však jen na míru nejnutnější, pokud toho vyžaduje používání řečených operátů pro účely daňové a hypoteční.

Operáty katastrální na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které byly již zhotoveny po katastrálním měření, po provedení komasace nebo po reambulaci, ať již před převratem státním anebo po něm, nejsou úplně shodné s operáty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a bude třeba je poněkud vzájemně přizpůsobiti anebo přepsati do nových tiskopisů. Zvláště jest to míra sáhová a odchylný způsob uzávěrky operátu každé obce tím, že se uzavírá též sestavení tříd. Naproti tomu bude nutno zavésti i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uzávěrku pozemnostních archů tak, aby bylo možno sestaviti výměry a katastrální výtěžky jednotlivých vzdělávání pro každé katastrální území a i pro širší správní obvody, jako okres, župu, zemi a stát. Vzhledem k tomu bude zavedena pak na celém území republiky stejná nová úprava tiskopisů, zvaných "Úhrnné výkazy katastrálních hodnot", rovněž s rozdělením podle jednotlivých vzdělávání.

Rovněž bude třeba v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pokud se tak dosud nestalo, uvésti na archu pozemnostním všechny spoludržitele a poznamenati též díl jejich spoludržby podle pozemkové knihy. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi se zapisování všech spoludržitelů velice osvědčilo, a jest tam již nepostrádatelné. Potřeba tato pociťovala se i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a jak již uvedeno při § 16, přes to, že nebylo zapisování jmen všech držitelů v katastru pozemkovém dosud nařízeno, bylo v praksi ve většině případech vykonáváno. Jde nyní pouze o provedení přehlídky a o případné doplnění.

Zároveň zavede se do operátů katastrálních v celé republice korunová měna.

Kde se tak dosud nestalo, bude třeba v obcích se založenou již novou pozemkovou knihou, zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi, vyhotoviti výpis z knihovních vložek (§ 99, odst. 3.) nákladem finanční správy a to úkolovými pracovníky.

Uvedené práce jsou v zájmu unifikace pozemkového katastru nevyhnutelně nutné, nevyžadují zpravidla místního řízení a správa pozemkového katastru je již na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provádí, pokud ovšem nachází pochopení a podporu u občanstva, a to jednak vlastními silami, jednak pracovníky úkolovými.

V téže době mají býti v letních obdobích provedena potřebná místní řízení stran nového zařazení pozemků podle druhů výtěžkových předmětů, pokud se unifikovaný zákon v § 21 odchyluje od dřívějších ustanovení, zvláště zavedením jednotného vzdělávání "močály, jezera a rybníky" a pokud vládní návrh zákona o přímých daních (hlava o pozemkové dani) přiznává pouze trvalé osvobození od pozemkově daně pozemkům, které dosud této dani nebyly podrobeny, ať již podle zákona, jako veřejná pohřebiště, nebo v důsledku rozhodnutí správního soudu, pokud se týče též podle zákona, platného jen na určitém území, jako zahrady a školky veřejných korporací, sloužící účelům všeužitečným, vědeckým, dobročinným a pod.

Nemenší zření bude třeba míti k pracím, spojeným s novým vtřiďováním pozemků v územích, v nichž nastaly trvalé místní změny jakostní třídy (§ 36 osnovy), neboť tato změna jest, jak již uvedeno, nově v osnově projednávána a nebyla dosud předmětem zápisu v pozemkovém katastru.

Hromadné přihlášky změn většího rozsahu (komasace, regulace vodních toků, meliorace, stavby silnic a pod.) budou ulehčením pro držitele pozemku a usnadní řízení.

Daňové výhody, které mají býti povoleny podle § 101 zákona o přímých daních při včasném ohlášení trvalé změny jakostní třídy (§ 58), bylo nutno v osnově povoliti i tehda, bude-li přihlášen nárok na opravný zápis do lhůty v § 97 stanovené, aby byl vyvolán a podporován zájem držitelů o zápis v pozemkovém katastru změny, která dosud nemusela býti ohlašována.

Výhody tyto mohou býti povoleny ovšem jen na zbytek období ode dne dokončení změn, jak jej stanoví zmíněný § 101 zákona o přímých daních. Zaváděti výjimečně větší daňové výhody i pro změny starší, pro něž uvedené období již vypršelo, se v zásadě nedoporučuje, neboť tyto změny (meliorace, regulace a pod.) byly provedeny za podmínek hospodářsky velice příznivých.

Ustanovením o šestiletém osvobození od pozemkové daně onoho zvýšení katastrálního výtěžku, které vyplývá z trvalé místní změny jakostní třídy, pokud byla tato včas přihlášena, mají býti pouze zamezeny dodatečné předpisy daňové, jež by se poplatníku nahromadily za prošlá leta, po která nebylo finanční správě možno provésti přihlášené změny v pozemkovém katastru.

Mimo dosud uvedených prací bude třeba provésti řízením, podle § 97 zavedeným, nové vtřídění pozemků v územích zaplavovaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jejichž dosavadní katastrální výtěžek nesrovnává se s ustanoveními odst. 2. § 19, a to v územích, pro něž jest již založen katastrální operát na podkladě správné mapy.

V zimním období po skončeném místním řízení budou provedeny příslušné zápisy v operátech katastrálních.

Veškeré práce zde vylíčené budou provedeny stálými silami v mezích rozpočtu mimo některé práce kancelářské (sestavení úhrnných dat pozemnostních archů v celé republice, přepsání písemného operátu v některých obcích na Slovensku a Podk. Rusi, výpisy knih. vložek a jiné), které, jak již uvedeno, budou provedeny úkolovými pracovníky. Mimořádný výdaj tím vzešlý bude činiti asi: pro Slovensko 1,250.000 Kč, pro Podk. Rus 180.000 Kč, pro Čechy, Moravu, Slezsko, Valticko a Vitorazsko 600.000 Kč, celkem asi 2,030.000 Kč a bude rozvržen na 3―6 let podle postupu prací.

Bylo by sice v zájmu úplnosti pozemkového katastru, aby seznamy uvedené v § 73 byly najednou založeny a pak postupně změnami doplňovány. Avšak tato práce jest zatím nad síly katastrálních úřadů, přetížených nyní pozemkovou reformou, dlouhodobými pachty, zřizováním operátů pozemkového katastru na Slovensku, Podkarpatské Rusi a na Hlučínsku.

Jelikož však při novém měření, při reambulaci neb i evidenčním řízení musí měřický úředník tyto předměty měřiti a zkoumati příslušné spisy, nebude mu za těžko zároveň vyhledati a sestaviti data, potřebná pro uvedené seznamy a postupně tyto seznamy zakládati. Teprve po zdolání prací shora uvedených, tedy v době ustálených hospodářských poměrů, bude možno pomýšleti na souborné doplnění uvedených seznamů.

Ku § 97, odst. 5.

Úplný soupis veřejného statku jest obsažen dosud pouze v pozemkovém katastru, kdežto v pozemkové knize bývá o něm veden pouze seznam. Měřický úředník ze své úřední povinnosti dozíral při občasných přehlídkách držby (§ 24 zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z.) k tomu, aby veřejný statek nebyl zabírán do soukromé držby, a stalo-li se tak, uvědomoval o tom (ústně) obecní úřady, nebo nastala-li skutečně změna držby nebo jiná změna (ohlašovacím listem) i jiné úřady a soudy knihovní, které podle ohlášení měřického úředníka opravovaly seznam veřejného statku v pozemkové knize. Připravovaná osnova nového knihovního zákona zavádí zápis veškerého veřejného statku do pozemkové knihy; do té doby, než bude zápis proveden, jest však záhodno upraviti a udržovati i seznam veřejného statku v souladu s pozemkovým katastrem.

Katastrální měřický úřad bude i nadále vykonávati technický dozor nad zachováním veřejného statku v dostatečném rozsahu, aby nebyl poškozen veřejný zájem.

Ku § 97, odst. 7.

Meziministerské projednávání osnovy zákona o organisaci zeměměřických prací není ještě dokončeno. Byla proto předmětná osnova stylisována tak, aby jednotlivá ustanovení §§ 10, 50, 77 a 78 ve spojitosti s ustanovením tohoto odstavce mohla nabýti účinnosti a byla proveditelna také před úpravou organisace zeměměřických prací zákonem.

Ku §§ 98 a 99.

Převzato do osnovy podle §§ 36, 37 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z. Ustanovení § 98 přizpůsobeno právním poměrům na Slovensku, v Podkarpatské Rusi a na Hlučínsku.

Ustanovením odst. 3. §u 99 byl dán zákonitý podklad pro založení opisu knihovních vložek, který jest podle § 43 podstatným činitelem při udržování souladu mezi pozemkovým katastrem a pozemkovou knihou. V důsledku tohoto opatření bude možno zavésti určitá ulehčení pro obsah soudních usnesení, zvláště tím, že nebude vždy nutno uváděti v nich jmenovitě všechny parcely, zapsané ve vložkách, jichž se změna týče.

Ku §§ 100―110.

Některá území republiky na Slovensku, Podkarpatské Rusi a celé Hlučínsko mají dosud katastrální operát, zvláště mapový, méněcenný a jest nevyhnutelně nutno nejen z důvodů daňových, nýbrž i pro zakládání pozemkových knih, zvláště pro jich mapu, pro technické podnikání a pro celou řadu účelů správních i soukromých, aby i v těchto územích byl zaveden katastrální operát rovnocenný.

Ten se vyhotoví jednak provedením katastrálního měření v těchto územích, jednak reambulací map, které zůstaly po původním zaměření nedoplňovány, a založením dalších operátů podle map takto získaných. Jelikož práce tato provede se pouze jednou, bylo nařízení o ní pojato do zvláštních přechodných ustanovení a připojeno zároveň opatření stran zjištění hranic majetkových, podle § 32 zák. čl. VII/1875 a podle §§ 57, 58, 59 a 60 měřické instrukce o zemském katastrálním měření, vydané býv. uh. min. financí výnosem ze dne 17. prosince 1904, č. 1583, potřebné pro každé původní katastrální měření nebo reambulaci, nejsou-li založeny nové pozemkové knihy.

Katastrální měření bude třeba provésti na celém Hlučínsku (37 obcí u výměře 28.522 ha) s výjimkou 6 obcí komasovaných, o nichž jest sice měření skončeno, ale není ani nová mapa, ani písemný operát ještě vyhotoven, a v 780 obcích na Slovensku u výměře 1,017.010 ha.

Mimořádné výdaje na katastrální měření budou činiti asi 200,000.000 Kč, rozvržených na 20 let as po 10,000.000 Kč ročně.

Reambulační práce v 1793 katastrálních územích na Slovensku a 197 katastrálních územích v Podkarpatské Rusi zamýšlí finanční správa provésti stálými silami v mezích rozpočtu. K tomu třeba podotknouti, že v těch územích, kde by úprava (reambulace) katastrální mapy vyžadovala většího nebo přibližně stejného nákladu jako vyhotovení mapy nové (na př. po komasacích, provedených na Slovensku a v Podk. Rusi před rokem 1908, které nebyly vůbec v mapách pozemkového katastru prováděny), bude provedeno úplné nové měření místo reambulace (stálými silami). Podle předběžných zkoumání bude třeba provésti takového měření na Slovensku v dosti značném rozsahu a v Podkarpatské Rusi téměř na polovině území s nereambulovanými mapami.

Ku § 102, odst. 2.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na vlastnické díly rozdělené pozemky nebývají novými vlastníky mnohdy užívány podle hranic vlastnických, nýbrž podle rok od roku proměnlivých smluvených hraníc užívacích. Aby bylo lze použíti pozemkový katastr bez dalšího doplňování jako podklad pro založení pozemkové knihy, bylo třeba pojmouti do osnovy ustanovení o vyznačování takovýchto vlastnických hranic.

Ku § 103.

Podle uherských předpisů, na Slovensku dosud platných, byly inspektoráty katastrálního vyměřování samostatnými úřady, vzájemně nebo na jiných úřadech vůbec nezávislými a podléhaly přímo býv. uh. ministerstvu financí. V čele každého inspektorátu stál inspektor, který měl vedle povinností organisačních i povinnost (právo) revidovati polní i kancelářské práce přidělených zaměstnanců (§§ 234-248 a 313-321 instrukce pro "Zemské katastrální měření" vydané výnosem býv. uh. min. fin. z 17. prosince 1904, č. 1583). Na tom nebylo dosud žádným nařízením ministerstva nic měněno a nynější prakse, to jest podřízení inspektorátů generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě na místo ministerstvu financí, dále provádění revisí orgány téhož ředitelství a proto i suspendování práv přednostů inspektorátů, opírá se o nařízení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 30. prosince 1918, č. 597 (č. 12 Sb. z. a n. z r. 1919), kterým přechází finanční správa na Slovensku na generální finanční ředitelství, pokud nebude vyhrazena ministerstvu financí v Praze. (Spis č. 67.632/9206-23.)

Jelikož technické práce původního měření nespadají podle osnovy zákona do oboru katastrálního měřického úřadu a jsou pracemi jednorázovými, dočasnými, bylo jejich provedení ponecháno i nadále inspektorátům katastrálního vyměřování, které za tím účelem zůstávají dočasně, pouze do dokončení těchto prací původního měření na Slovensku (na ploše 1,017.010 ha). Úřady tyto nemají napříště přikázaný stálý obvod působnosti a jest účelné, aby jejich sídla byla volena vždy poblíže území, v němž právě provádějí měřické práce.

Vedle základního požadavku, aby tyto práce byly prováděny jednotně, systematicky a v souladu s jinými pracemi novoměřickými v celém státě, jest nutno, aby byly vždy ve shodě s pracemi triangulačními. Přes to bylo vzhledem k zákonu č. 286/24 Sb. z. a. n. zrušeno organisační připojení inspektorátů přímo na ministerstvo financí podle uherské správy.

Aby se inspektoráty katastrálního vyměřování, které budou míti spíše ráz dočasných komisí než úřadů, mohly nerušeně věnovati rychlému provádění původního základního měření na Slovensku, převádí osnova veškeré jiné úkony, kterými byly dosud pověřeny (technická evidence změn, technický dohled ke komasačním pracím, reambulace) na katastrální měřické úřady.

Ku §§ 105 a 110.

Původní měření katastrální a reambulaci map prováděl býv. stát rak.-uherský svým nákladem, avšak obce byly povinny hraditi některé dodávky a úkony, zvláště pokud se týče dělníků při měření (figurantů). Tato povinnost byla v Uhrách jasně stanovena v § 57 zák. čl. VII/1875 a §§ 27―28 zαk. čl. V/1909 při úpravě pozemkové daně a revisi katastru, ač již před tím byla obec nucena starati se o zaopatření vojínů podle tehdejších předpisů o ubytování vojska, přidělených geometrům při prvních pracích katastrálního vyměřování. Z důvodů uvedených ku §u 56 se však státní správa uvoluje hraditi náklady na figuranty-dělníky i při původním katastrálním měření a při reambulaci (§ 105).

Jelikož přes to povinnosti, ukládané obcím v tomto paragrafu, jsou podle názoru generálního ředitelství v Bratislavě ze dne 25. února 1921, čís. 30.571/XV. (min. fin. čís. 22.989/2632―21) nyní pro některé obce příliš tíživé vzhledem k jejich platební schopnosti a na druhé straně jest již nevyhnutelně nutno uvésti do chodu řečené měřické práce na Slovensku, Podkarpatské Rusi a na Hlučínsku, zamýšlí ministerstvo financí ulehčiti podle odst. 4. § 105 plnění povinností těmto obcím obdobným způsobem, jaký jest zaveden při pracích komasačních na Slovensku a dobře se osvědčuje.

Ku § 107.

Při vtřiďování pozemků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi budou dodrženy dosud tam platné a ministerstvem financí znovu vyhlášené (§ 19) sazby jakostních tříd a vzorkové pozemky, jelikož se jejich určení v obou těchto zemích od obdobného určení v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Valticku a Vitorazsku, jak již vpředu uvedeno, ani časově, ani věcně neliší.

Naproti tomu bylo nutno stanoviti pro Hlučínsko (celkem 37 obcí) určení vzorkových pozemků srovnáním se vzorkovými pozemky okrsku I. vceňovacího okresu opavského, k němuž se celé Hlučínsko připojuje, jelikož jest tomuto kraji svou polohou i hospodářskými poměry nejbližší.

Tím bude vtřiďování pozemků pro pozemkový katastr celé republiky vztaženo na jeden společný základ.

Ku § 108.

Odůvodnění uvedeno při §§ 8 a 29.

Ku § 109.

Obdobné ustanovení jako v §u 96 a srovnává se se zněním § 56 zák. čl. VII/1875.

Ku § 111.

Podle vyjádření finančního ředitelství v Opavě ze dne 22. února 1922, č. II―113 (min. fin. č. 23146―22) pψipadα průměrně na 1 ha plochy hlučínského okresu katastrální výtěžek 22,47 Kč (počítá-li se jeden tolar == 3 markám po 1,175 Kč), kdežto ve vceňovacím okrsku Opava I. připadá na 1 ha plochy průměrně 33,12 Kč. Předpokládá-li se, že okres hlučínský, pokud se týče hospodářského zhodnocení půdy, rovná se vceňovacímu okrsku Opava I., což se v celku srovnává se skutečností, měl by se za příčinou dosažení stejného katastrálního zhodnocení půdy, katastrální výtěžek, zapsaný v operátech na Hlučínsku, násobiti koeficientem 1,47, čili katastrální výtěžek pruského katastru v tolarech, násobený množitelem 3 x 1,175 x 1,47 = 5,1818, t. j. okrouhle pěti, dává přibližně se rovnající katastrální výtěžek v korunách československých podle oceňování v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Přesnějších dat o katastrálním výtěžku dosáhne se vyhotovením nového operátu katastrálního podle §§ 100 až 110, avšak pro přechodnou dobu jest třeba učiniti uvedená srovnávací opatření, bez zření na ustanovení § 14 nařízení ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., o vymáhání pozemkové daně na Hlučínsku.

Ku § 112.

Pojem "katastrální obec" jest v právu bývalých zemí uherských neznámý, ačkoliv je na Slovensku obecně užíván v témž smyslu jako v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Podle měřických instrukcí uherských byl pro každou "daňovou obec" založen zvláštní katastrální operát a pokud bylo provedeno měření, též zvláštní katastrální mapa. Daňové obce kryjí se zpravidla svým rozsahem s obcemi ve smyslu politickém [to jsou a) města s regulovaným magistrátem, b) velké obce a c) malé obce], pro něž zásada teritoriální spojitosti jich území nebyla uplatňována. Proto vyskytují se v katastrálních operátech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jako samostatné části I, II, III, IV atd. téže obce jednotlivá území, která jsou od ostatních území obce místně oddělena.

Při měřických pracích jest takovéto rozčlenění obce značnou závadou a zatížením. Jelikož v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo po stránce místně politické dbáno zmíněné zásady o teritoriální spojitosti obce kromě nepatrných výjimek na severní Moravě a dobře se osvědčuje (honební právo, polní policie a pod.), jest v zájmu unifikace, aby byla rozšířena i na Slovensko a Podkarpatskou Rus alespoň postupně podle postupu prací při katastrálním měření podle IV. hlavy osnovy; měření bude tím do jisté míry usnadněno.

Nebude-li možno dosáhnouti dohody o nové vhodné úpravě hranic obcí v politickém ohledu, bude ministerstvo financí upravovati hranice katastrálních území podle ustanovení § 7 osnovy.

Ku § 113.

Přítomné hospodářské poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyžadují alespoň na přechodnou dubu značných ohledů, které nelze zákonem podrobně upravovati, ani předvídati. Zejména k veliké roztříštěnosti půdy a její nepatrné hospodářské hodnotě v některých územích jest třeba přihlížeti při všeobecně ukládané povinnosti omezníkovati držebnostní hranice a při požadování dokladů na dělení parcel k tomu, aby náklady na uvedená zajištění držby byly vždy úměrny hodnou pozemků.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 30. června 1927.

Předseda vlády:

Švehla v. r.

Ministr financí:

Dr. Engliš v. r.