Článek 3.
Každá ze smluvních stran může požadovati k zjištění země původu dovážených produktů předložení dovozcem osvědčení původu, prokazujícího, že dovezený předmět je domácí produkce nebo výroby řečené země, neb že má býti za takový považován se zřetelem ku zpracování, kterého tam doznal.
Osvědčení původu stanovená dle vzoru připojeného k této úmluvě v příloze "C", budou vydávána buď příslušnými úřady nebo obchodní a živnostenskou komorou, k níž přísluší odesilatel, nebo každým orgánem neb útvarem, který uzná. země určení. Vláda země určení bude míti právo požadovati ověření osvědčení původu svým diplomatickým nebo konsulárním zástupcem.
Poštovní zásilky budou osvobozeny od osvědčení původu, když země určení uzná, že se nejedná o zásilku obchodního rázu.
Článek 4.
Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby.
Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:
1. aby byly zabezpečeny nevyhnutelné prostředky k výživě a zajištěna hospodářská činnost národa;
2. z důvodů veřejné a státní bezpečnosti;
3. z důvodů zdravotně policejních nebo k zajištění ochrany zvířat a rostlin před nemocemi nebo příživníky;
4. aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo by byla případně později stanovena vnitřním zákonodárstvím na výrobu, obchod, spotřebu anebo dopravu téhož zboží domácího uvnitř země;
5. ke zřízení neb udržování státních monopolů;
6. k zabránění vývozu zlatých mincí nebo zlata.
Článek 5.
Smluvní strany se zavazují poskytnouti vzájemně na cestách nejzpůsobilejších k mezinárodnímu průvozu průjezd osobám, zavazadlům, zboží a předmětům všeho druhu, zásilkám, lodím, člunům, vozům a vagonům neb jiným dopravním prostředkům, zajišťujíce si v tomto ohledu zacházení dle nejvyšších výhod.
Zboží všeho druhu, procházející celním územím jedné ze smluvních stran, bude vzájemně osvobozeno od veškerého cla (neb dávek), s výjimkou poplatků statistických a za dozor k zabezpečení průvozu.
Ustanovení tohoto článku platí pro zboží v průvozu, jež bylo překládáno nebo uskladněno.
Předchozí ustanovení nejsou na újmu opatřením učiněným podle příslušných celních zákonů za účelem zamezení podloudného dovozu zboží do země.
Průvoz zboží může býti zakázán:
a) z důvodů veřejné a státní bezpečnosti;
b) z důvodů zdravotních nebo jako opatření proti nemocem zvířat a rostlin.
Smluvní strany budou míti právo učiniti nutná opatření k tomu, aby si zajistily, že zboží, které jest na jich územích předmětem státního monopolu, se skutečně prováží.
Článek 6.
Vnitřní poplatky a dávky, vybírané na účet státu, krajů, obcí neb jakéhokoliv útvaru veřejné správy, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, zpracování zboží nebo spotřebu zboží na území jedné ze smluvních stran, nepostihnou produktů, zboží nebo předmětů druhé strany více nebo tíživěji, než produktů, zboží nebo předmětů stejného druhu vlastní země.
Článek 7.
Obchodníci, továrníci, a jiní živnostníci jedné ze smluvních stran, kteří prokáží předložením legitimace dle připojeného vzoru (příloha D), vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svou živnost, a že tam platí dávky a daně zákony předepsané, budou míti právo buď osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě na území druhé smluvní strany u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Budou rovněž moci přijímati zakázky u obchodníků a u jiných osob, které ve svém obchodě nebo své živnosti používají zboží odpovídajícího zboží nabízenému. Budou taktéž moci míti s sebou nebo si dáti zaslati vzorky nebo modely, avšak nikoliv zboží. Nebudou podrobeni pro činnosti vyjmenované v tomto článku žádné dávce nebo zvláštnímu poplatku.
Smluvní strany oznámí si vzájemně úřady pověřené vydáváním legitimací stanovených předchozím odstavcem.
Obě smluvní strany shodují se v tom, že budou používati v této příčině doložky o nejvyšších výhodách za podmínky vzájemnosti.
Článek 8.
S příslušníky jedné ze smluvních stran, kteří se ubírají na veletrhy nebo trhy, aby tam provozovali svůj obchod, nebude na území druhé strany zacházeno méně příznivě, nežli s vlastními příslušníky, mohou-li předložiti legitimaci podle připojeného vzoru (příloha E), vydanou úřady země, jejíž jsou příslušníky.
Smluvní strany oznámí si vzájemně úřady pověřené vydáváním legitimací stanovených předchozím odstavcem.
Ježto ustanovení prvního odstavce nevztahují se na kočovné živnostníky, ani na podomní obchod a na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, každá ze smluvních stran si vyhrazuje v tomto ohledu plnou volnost svého zákonodárství.
Článek 9.
Ustanovení této úmluvy nevztahují se:
1. na výhody poskytované nebo které by mohly býti později poskytnuty jednou ze smluvních stran v pohraničním styku se sousedními zeměmi;
2. na zvláštní výhody a úlevy stanovené nebo které by byly v budoucnu stanoveny v oboru celních tarifů a všeobecně ve všech jiných obchodních oborech ve styku mezi Tureckem a zeměmi odloučenými od říše Ottomanské v roce 1923;
3. na zvláštní výhody vyplývající z celní unie.
Článek 10.
Na železnicích nebude činěno rozdílu mezi obyvateli území smluvních států ani pokud jde o dovozné, ani o dobu a způsob odbavování. Zejména se zásilkami přicházejícími z území jedné ze smluvních stran na území strany druhé nebo které touto procházejí, nebude v ohledu odbavování nebo dovozného nakládáno méně příznivě než se zásilkami, které jsou vypravovány z příslušných území buď s určením do vnitrozemí nebo do ciziny, předpokládaje, že se přeprava provádí na stejné trati a ve stejném směru.
Výjimky jsou přípustny tolika tehdy, jedná-li se o přepravy prováděné za snížené ceny a za účelem odpomoci dočasné nouzi ve zvláštních případech nebo o přepravy určené k dobročinným účelům.
Obě vlády si mimo to vyhrazují upraviti cestou přímé dohody mezi železničními správami podrobnosti vzájemných železničních spojení a průvozu.
Článek 11.
Lodi a čluny, plující pod vlajkou jedné ze smluvních stran, jich posádky a náklady budou požívati v přístavech a teritoriálních vodách druhé smluvní strany, bez ohledu na to, přicházejí-li přímo ze země původu nebo z jiné země a nehledě k místu, odkud jejich náklady přicházejí nebo kam jsou určeny, v každém ohledu stejného zacházení, jaké se poskytuje lodím, člunům, posádkám a nákladům státu požívajícího nejvyšších výhod.
Článek 12.
Tato úmluva vstoupí v platnost 1 měsíc po výměně ratifikací.
Nebude-li vypovězena jednou nebo druhou ze smluvních stran, zůstane v platnosti až do výpovědi, která se stane účinnou teprve po 6 měsících.
Článek 13.
Tato úmluva bude ratifikvána a ratifikace budou vyměněny v Praze co nejdříve.
Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní své pečetě.
Dáno dvojmo v Angoře dne 31. května 1927.
L. S. M. Kobr v. r.
L. S. Ali Djénani v. r.
L. S. A. Chevki v. r.
Závěrečný protokol.
Při podepsání této úmluvy zástupce vlády Československé republiky prohlašuje jménem své vlády toto:
Československá tabáková režie bude kupovati ku krytí své potřeby průměrné množství ročních 3,000.000 kg cigaretových tabáků tureckého původu.
Rozumí se, že různé jakosti používané zmíněnou režií budou nabízeny na volném trhu v dostatečných množstvích a za ceny odpovídající cenám tabáků stejné jakosti v jiných zemích.
Ceny budou určeny na základě nabídek učiněných tureckými a jinými obchodními firmami, které se súčastní soutěží vypsaných československou režií.
Tyto soutěže budou zavčas oznámeny k uveřejnění turecké obchodní a průmyslové komoře v Stambulu.
Vývoz tabáků, koupených československou tabákovou režií pro její vlastní potřebu, nebude podroben jiným omezením, formalitám nebo jakýmkoliv dávkám, než oněm, stanoveným na tabák vyvážený do kterékoliv jiné země.
Československá tabáková režie prokáže tureckými úředními doklady přímý vývoz dotyčných tabáků z Turecka do Československa.
K článku 1.
Obě smluvní strany se shodují v tom, že upraví koeficienty uvedené v příloze "B", připojené k této úmluvě, dle kolísání měny za podmínek stanovených článkem 2. obchodní úmluvy podepsané v Lausanne dne 24. července 1923.
Cla československého sazebníku, jakož i cla stanovená v příloze "A" této úmluvy jsou vyjádřena v československých korunách.
Kdyby se zjistilo v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem v roce 1925 v poměru k dolaru nebo libře šterlinků nebo ke střednímu kursu těchto dvou měn zvýšení nebo snížení nejméně o 10%, vyplývající z průměru kursů celého měsíce, československá vláda zavede valutní koeficient tak, aby všeobecná i smluvní cla zachovala svou hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu zmíněných měn v roce 1925.
Aby byla tato rovnocennost v hodnotě cel stále zachována, československá vláda stanoví, bude-li třeba, valutní koeficient pro lhůtu nejdéle jednoměsíční a přikročí k úpravě zmíněných koeficientů pro následující měsíc dle podmínek shora stanovených.
Za základ pro stanovení měnových kursů československá vláda použije záznamu bursy pražské, newyorské nebo londýnské.
Obě smluvní strany se zavazují poskytovati si vzájemně zacházení dle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o úpravu výše zmíněných koeficientů.
K článku 4.
Jest shoda v tom, že ustanovení této úmluvy neseslabují nijak práv československé vlády učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutna k ochraně životních hospodářských zájmů země, s podmínkou, že tato opatření budou rázu dočasného a že budou používána bez diskriminace.
Pokud bude nutno zachovati v Československé republice dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým povolovací řízení bude podrobeno, v žádném případě méně příznivé, než ony, kterým budou podrobeny plodiny nebo výrobky každé jiné země.
Každé zrušení zákazu nebo omezení poskytnuté dočasně Československou republikou ve prospěch produktů třetí mocností bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné produkty pocházející s druhé strany.
K článku 6.
Je shoda v tom, že Turecko může mimo to vybírati nadále, za téhož předpokladu rovnosti mezi svými příslušníky a příslušníky československými, z produktů vyjmenovaných v seznamu připojeném k tomuto protokolu, spotřební daně uvedené v řečeném seznamu.
Tento protokol tvoří nedílnou součást této úmluvy a vstoupí s ní současně v platnost.
M. Kobr v. r.
Ali Djénani v. r.
A. Chevki v. r.