Závěrečný protokol

k dodatkové úmluvě k obchodní dohadě uzavřené v Praze dne 4, května 1921 mezi československou republikou a republikou Rakouskou.

Při podpisu dodatkové úmluvy k obchodní dohodě, uzavřené v Praze 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení jež mají tvořiti integrující část této dodatkové úmluvy:

A. K rakouskému celnímu sazebníku.

I.

Rakouská vláda, ujišťuje tímto, že zvýší-li se všeobecné celní sazby níže uvedených čísel, nepřevýší celní sazby pro výrobky, pocházející a přicházející z Československa, výměry níže vyznačené:

Číslo rakouského celního sazebníku	Pojmenování	Clo ve zlatých korunách
		za 100 kg
132	Bavlněná vata, vyjma vatu k léčebným účelům, nitě upra-
	vené k čištění strojů atd.
	a) bílené a zbavené tuku	17.-
	b) ostatní 12.-
ex 190	Technické potřeby:
	a) kroucené žíně, také smíšené s jinými hrubými zví-
	řecími chlupy nebo s rostlinnými předivy	45.-
ex 266	Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské:
	ex a) zcela nebo z části z hedvábí:
	z umělého hedvábí	340.-
ex. b) z jiných přediv:
	z bavlny	210.-
ex 329	c) 1. psací náčiní a soupravy psacího náčiní, s mo-
	sazným vkováním, nezdobené	72.-
2. demijony	20.-
3. ostatní	36.-
375	Roury a rourové spojky z nekujné litiny:
	a) surové, též odhrnuté, též potažené asfaltem nebo
	dehtem, o síle stěny:
	1. 7 mm nebo a více	6.50
	2. pod 7 mm	8
	b) jiné, o síle stěny:
	1. 7 mm nebo více	12.-
	2. od 7 mm	14.-
ex 389 a) 3	Drátěnky	17.-
ex 453 c)	Hotově součástky pro elektrické účele, jiné, váží-li kus:
	ex 2. pod 600 g:
	jiné, než ze skla	40.-

II.

K čís. 18:

Cukr řepový atd.:

Jest shoda v tam, že po dobu patrnosti této úmluvy nenastane odbavování rafinovaného cukru k výrobě kandisového cukru na dovolovací list:

Poněvadž cla tohoto čísla jsou vytvořena se zřetelem na domácí cukerní daň, toho času 10 zlatých korun za 100 kg, a rakouská vláda nemá býti v žádném směru vázána v jejím vyměření, jest shoda v tom, že smluvní celní sazby tohoto čísla mohou býti změněny, odchylně od ustanovení článku I., odstavce 1. této úmluvy, v souvislosti se změnou cukerní daně o tutéž částku jako cukerní daň.

Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18 b a poznámky nesmí však překročiti částku 5.30 zlatých korun za 100 kg, při čemž se přihlíží i k domácí dani cukerní.

Rakouská vláda se zavazuje, že po dobu platnosti této dodatkové úmluvy nesníží pro surový cukr poznámky k čís. 18 b cla 16.70° zlatých korun za 100 kg.

K čís. 25:

Ječmen

a k čís. 29:

Slad:

Smluvního cla pro ječmen 2 zlatých korun se užije, nebude-li autonomní (pohyblivé) clo výhodnější.

K čís. 35 a:

Třešně:

Jest shoda v-tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu pro proclívání višní, bude platiti bez jakéhokoliv omezování též pro proclívání třešní československého původu.

K čís. 39 a:

Salátové okurky:

Za salátové okurky, uváděné pod čís. 39 a přílohy A, považují se okurky o délce 15 až 30 cm, jichž 60 kusů váží 4 1/2 kg nebo více. Vyskytnou-li se v zásilce jednotlivé okurky odchylné délky, nemá tato okolnost vlivu na, odbavování jako salátové okurky.

K čís. 46 c a čís. 47 c:

Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd. barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené:

Podle sazebního čís. 46 c a čís. 47 c dlužno odbavovati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ke zvýšení trvanlivosti upraveny glycerinem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, velutované, slídou potažené nebo bronzované.

K čís. 50:

Chmel:

Pod názvem "československý chmel", zvláště pak pod pojmenováním "Český chmel" ("žatecký chmel", "Roudnický chmel", "Ouštěcký chmel", "Dubský chmel"), "Moravský chmel" ("Tršický chmel"), smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.

Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jaká je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín pálených lihových tekutin.

K čís. 56:

Koně:

Jest shoda v tom, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu v proclívání koní teplokrevných nebo chladnokrevných, bude platiti za, stejných podmínek také pro teplokrevné kaně, pocházející a přicházející z Československa.

K čí.s. 96 c:

Šunka, uzená pečínka, vepřová svíčková, paprikovaná:

Clo 25 zlatých korun se zvýší, zvýší-li se sazba používaná pro vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c), o 225% tohoto výšení cla.

K čís. 97:

Masité droby:

Celní sazby 20 zlatých korun, případně 50 zlatých korun, případně 60 zlatých korun se zvýší, zvýší-li se sazby používané na dobytek (čís. 52 a) nebo na vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c) podle těchto zásad:

Čís: 97/1. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52 u (nyní 5 zlatých korun) způsobí, že se zvýší clo 20 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 2.20 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nyní 9 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 20 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 0.35 zlatých korun.

Čís. 97/2. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52a (nyní 5 zlatých korun) způsobí, že se zvýší: clo 50 zlatých korun, smluvené podle přílohy A. o 1.80 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nyní 9 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 50 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 170 zlatých korun.

Čís. 97/3. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 52 a (nyní 5 zlatých korun), způsobí, že se zvýší clo 60 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 150 zlatých korun. Každá zlatá koruna, o kterou se zvýší používaná sazba čís. 55 c (nýní 9 zltých korun), způsobí, že sé zvýší clo 60 zlatých korun, smluvené podle přílohy A o 3 zlaté koruny.

Zvýší-li se jak používaná sazba čís. 52 a tak čís. 55 c. sečtou se přirážky jmenované u každé jednotlivé skupiny uvedené v předchozím (čís. 9?/1, případně 97/2, případně 97/3).

Bude-li se uchylovati budoucí rakouská sazba používaná pro čerstvé maso nynějšího čís. 96 a 3 o více než 50% od celní sazby, která by vyplývala, když se zachová - při základu budoucí rakouské sazby používané pro dobytek (čís. 52 a) nebo pro vepře těžší než 40 až 110 kg (čís. 55 c) - nynější procentní poměr mezi čís. 52 a případně 55 c na jedné straně a čís. 96 a 3 na druhé straně (5 zlatých korun ke 12 zlatým korunám, případně 9 zlatých korun ke 12 zlatým korunám), přikročí obě strany ve vzájemné dohodě k revisi celní sazby čís. 97/1. Změní-li se celní sazba čís. 97/2. nebo čís. 97/3, jest rakouská vláda oprávněna zvýšiti smluvní celní sazby těchto položek o rozdíl mezi sazbou která se vypočte podle zmíněného počítacího způsobu a novou, rakouskou sazbou používanou pro čerstvé maso nynějšího čís. 96 a 3.

K čís. 107 g:

Šunkové konservy:

Po dobu platnosti sazby 20 zlatých korun používané-nyní pro šunku čís. 96 c snižuje se celní sazba pro šunkové konservy na 30 zlatých korun. Zvýší-li se clo pro šunku, čís. 96 c přes 25 zlatých korun, zvýší se clo pro šunkové konservy tak, že rozpjetí mezí předchozími celními položkami 25 ke 35 zůstane procentně zachováno:

K čís. 132:

Bavlněná vata:

V tomto sazebním čísle vyclívá se také bavlněná vata, bílená. a. zbavená tuku, v balících o váze 50 kg a více.

K čís. 140 až 144:

Bavlněné tkaniny:

Hladké tkaniny, u nichž povstaly jednoduché kraje a pokrajní pruhy pouze vetkáním silnější příze (jako na příklad jednoduché bordury při kapesních šátcích atd.), nepokládají se proto ještě za vzorkované.

K poznámkám k čís. 140, 141 A, 141 B a 142:

1. Grádlové tkaniny:

Grádlové tkaniny jsou trojvazné, pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejně široké proužky, při tom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo 2.

K poznámce 3:

Tkaniny ze skané příze:

Za tkaniny ze skaných přízí, považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit.

Toto omezení neplatí u tkanin zvaných kongres a tkanin k vyšívání, tyto spadají vždy, pokud jsou přitkány skané příze, pod tkaniny ze skaných přízí.

K čís 145:

Nábytkové láky bavlněné:

Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují:

a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné,

b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400 g;

c) jiné bavlněné tkaniny:

a) v kusu barvené,

b) váží-li čtvereční metr méně než 250 g. Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

Pod pojem stolních a ložních pokrývek a nábytkových přehozů nespadá stolní prádlo (soupravy stolního prádla), které se bude vyclívati podle své povahy jako bavlněné, pokud se týče lněné tkaniny.

K čís. 153 c:

Rukavice:

Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).

K čís. 161:

Tkaniny ze lněné příze:

Tkaniny ze lněné příze s jednotnou atlasovou (satinovou) vazbou projednávají se ve smluvním styku jako nevzorkované tkaniny.

K čís. 180 a 1:

Tkaniny halina a huňa:

Halina vyrábí se z hrubé vlny a váží čtvereční metr 800 g nebo více, používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahu atd.).

Huňa je proti halině poněkud jemnější hladší suno, z podobného materiálu jako Halina. Je zpravidla silněji valchována než halina a používá se jí k výrobě obyčejných domácích střevíců.

K čís. 180 a 2:

Pokrývky z odpadků:

Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediva s útkem z méněcenných, vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny, tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.

K čís. 180 a 3:

Látky na obuv:

Látkami na obuv tohoto čísla rozumějí se: silné, na obou stranách zdrastěné, dvojité tkaniny, jichž svršek sestává jak v osnově, tak v útku z vlněné příze mykané, spodek pak vykazuje útek z vlněné příze mykané a osnovu z vlny, která současně váže svršek. Tyto tkaniny jsou zhusta na svršku různobarevnou přízí čtvercově vzorkovány.

K čís. 180c:

Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty:

Vylívání podle hodnoty viněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Zlaté koruny přepočítávají se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným - závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář, pokud se týká pobočný závod.

Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti. fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, stanovené v bodu 3:,§u 2. rakouského celního řádu:

K čís. 181:

Nábytkové látky vlněné:

K nábytkovým látkám vlněným nenáležejí:

a) aksamity vlněné váží-li čtvereční metr méně než 450 g,

b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g.

Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).

K čís. 182a:

Sealskiny:

Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné a lisované, zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru, vyclívají se podle čís. 180.

K čís. 187c:

Rukavice:

Stávkované nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).

K čís. 189b 1:

Plsť v kusech, barvená:

Plstí v kusech, barvenou, rozumí se toliko plsť, která je úplně vybarvena. Pouhé stínování, přibarvení a pod. nepokládají se za barvení.

K čís. 200 a čís. 208:

Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné:

K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím.

K čís. 234 a:

Ostatní zboží pletené, též košíkářské, surové:

Podle tohoto čísla vyclívají se také obyčejné koše z dřevěných loubků (štěpek) nemořemé, nebarvené, nepokostované aniž lakované, s jinými hmotami nespojené, takového druhu, jako se jich užívá k balení (rozesíláni zboží). Barevný pruh z loubků na kraji takových košů vpletený zůstává při vyclívání nepovšimnut. Sem patří též hrubé kolébky z přírodního proutí.

K čís. 250:

Tiskopisy:

Tiskopisy československého poštovního šekového úřadu (složenky, šeky, seznamy k hromadným šekům, šekové platební poukázky, poukazy dobropisů, převodní příkazy, splatní lístky [složenky], seznamy k hromadným převodním příkazům a obálky pro zasílání šeků a převodních příkazů) odbavují se ve smluvním styku beze cla.

K čís. 252:

Pouzdra:

Pouzdra jsou obaly, určené k úschově předmětů a k tomu účelu uvnitř patřičně upravené.

K čís. 252 c:

Lékárnické kartonáže:

Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zr. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací, vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod.

K čís. 267:

Oděv z kaučuku atd.:

Za základ pro výpočet cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku smluvní cla čís. 265 a 266.

K čís. 270:

Hrubé látky, chemicky připravené atd.:

Hrubé látky z juty, lnu nebo konopí, chemicky připravené, nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné, přikrývky a vozové plachty z nich, budou se vyclívati, když tato povaha zboží jest zachována, podle tohoto čísla bez ohledu na hustotu tkaniny.

Použití bavlněných přízí do čís. 13 po anglicku nevylučuje, aby se projednávalo toto zboží jako hrubé látky.

K čís. 271 b:

Lepenka na podlahu:

Lepenka na podlahu jest pokrývka na podlahu z lepenky, která jest napuštěna bitumenem, petrolejovou smůlou nebo asfaltem a pak opatřena pokostovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách, v síle nad 1.2 mm a ve váze 1000 g nebo více na 1m². "

K čís. 287 b:

Jednoduché dámské polobotky,:

Podšívka svršku této obuvi, jako i povlak stélky (branzolu) musí býti zcela z bavlny nebo lnu, použití lepidel, také kaučuku, ke kašírování je přípustno: Za uzávěru bude sloužiti jednoduchý knoflík nebo jednoduchá kovová spona, jedna nebo dvě hladké příčné pásky jsou přípustny. Tato obuv nesmí býti jinak zdobena, nesmí míti, podpatky "celokomtes" (podešve a přes krček podpatku), čistá fakturní cena této obuvi nesmí přesahovati 7 zlatých korun za pár.

Uložené vzorky mohou býti doplňovány, pokud se týče vyměňovány.

K čís. 288:

Pantofle a domácí střevíce atd.:

Střevíce zvané huňa jsou střevíce, zhotovené z látky zvané huňa (bez ohledu na váhu tkaniny), s podrážkou z motouzu, z látky zvané huňa nebo z plsti. Ve smluvním styku nevylučuje vyclení jako střevíce huňa, jsou-li paty nebo přední části sesíleny vložkou z kartonu (lepenky), jakož i upravené k lepšímu opnutí nohy (na příklad knoflíky, přeskami nebo pružnými vložkami).

Podle čís. 288 b vyclívá se též obuv tak zvaná mikado. Obuv mikado jest obuv z plsti nebo z látek na obuv, z tak zvané velbloudí srsti nebo z tak zvaných skotských látek (viz k čís. 180 a 3), bez ohledu na váhu použité látky, s podešví z plsti a kůže nebo jen z kůže, nebo jen z plsti nebo motouzu nebo z kůže s mezipodešví z lepenky nebo z textilní látky. Připevnění podpatkových plátků, jakož i ozdobení třapci z jiných látek jest přípustné. Taková obuv může míti též stužený nárt a patu.

K čís. 301:

Hole dřevěné nebo rákosové:

Spojení se zdířkou, tvořící dolní konec hole, z obyčejných nebo jemných látek zůstává při vyclívání bez povšimnutí.

K čís. 302:

Zahradní nábytek:

Za zahradní nábytek se považují židle, lenošky, lavice, stoly a stoličky.

K čís. 302 a 303:

Krabice:

Barevná, bronzovaná stříbřená, zlacená, vypálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární značky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.

K čís. 302 a 303:

Památkové předměty:

Označení krajiny a místa nebo krátkého věnování, provedené vypáleným, vtlačeným, malovaným a podobným písmem, zůstanou při vyclívání tohoto zboží podle jeho bližší povahy bez povšimnutí.

K čís. 319:

Technické sklo:

Za technické sklo se považuje: Luxfer-prismata (vložky do světlíků), zorná skla pro kotle, pro pekařské, tavicí pece atd., misky pro vyvolávání fotografií a na chirurgické nástroje s výlevkou nebo bez ní, kasety pro vyvolávání fotografických desek, vodoměrná skla a ochranná opatření k vodoměrným sklům, vásy a cylindry na mazavé oleje ke strojům, třecí misky a paličky pro laboratoře, filtrovací trychtýře s vlisovanými rýhami, obkládačky ze skla, skla do lodních svítilen a lodní čoček, stojánky pro výkladní skříně, skleněná písmena, skleněné vlnité valchy, skleněné tyče pro průmysl nábytku a textilní, lahvové kuličky a jiné uzávěrkové kuličky, kuličky pro technické účele, kličky pro mlýny, cylindrické válce pro kožařský průmysl.

K čís. 340 a:

Vápenec, surový:

K čís. 340 a patří surový vápenec (přírodní uhličitan vápenatý), nepálený, v kusech nebo mletý.

K čís. 340 b:

Vápenec, pálený, hašený, (žíravé vápno):

Smluvní celní sazba tohoto čísla platí, pokud jest v platnosti československé clo pro vápno, pálené, též hašené (československé číslo 150 a) 1.50 Kč:

K čís. 355:

Zvonivky a dlaždice:

Síla zjišťuje se na nejtenším místě, při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisováni nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí.

K čís. 361 b:

Obyčejné hrnčířské nádobí atd.:

Také hrnčířské nádobí, z obyčejné hlíny, barevně se vypalující, glazurou jednou polévané, jako na příklad tak zvané nádobí Rockingham, podle předložených vzorků, bude se vyclívati podle tohoto čísla.

K čís. 375:

Roury:

Lité roury s kondensačními hrnci (syfony) vyclívají se jako rourové spojky tohoto čísla.

K čís. 381:

Domácí a kuchyňské nářadí:

Jako domácí a kuchyňské nářadí vyclívají se též kbelíky na uhlí, předložky před kamna a misky ke kamnům,

K čís. 407 a:

Zboží z nekujné litiny:

U kanalisační litiny pokládá se potažení asfaltem za hrubý nátěr. Za kanalisační litinu se pokládají stokové mříže, vstupní rámy, vstupní poklopy, stokové uzávěry, deštáky, vtokové trychtýře, skřínky na kohouty a uliční poklopy pro podzemní hydranty.

K čís. 407:

Litina kamnová:

Do kusové váhy pětinkových kamen dlužno, započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a nezdobená dvířka, která jsou buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalená.

K čís. 408:

Pětinková kamna:

Do kusové váhy pětinkových kamen dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a dvířka, která jsou k nim buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.

K čís. 407 a a k čís. 408 a:

Pětinková kamna: .

Při jinak neopracovaných pětinkových kámnech zůstávají bez povšimnutí: sešroubování nebo snýtování jednotlivých součástí, upevnění uzávěr na kamnových dvířkách, jakož i - dojdou-li tato kamna rozložena - vrtané nebo vyrážené otvory za účelem sestavení jednotlivých částí,

K čís. 428:

Armatury, petrolejové vařiče atd.:

Ucpávky u armatur, petrolejových a lihových vařičů a letovacích nástrojů zůstanou při vyclívání bez povšimnutí.

K čís. 439 d, 2a:

Stroje k čištění luk od mechu:

Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku.

K čís. 441 b a c:

Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny:

Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:

A. Pro cukrovary:

stroje na praní řepy,

řezací stroje na řepu,

difusery a difusní přístroje s příslušnými vývěvami,

lisy na řízky, filtrační lisy, kalolisy,

lapače drti,

malaksery (též refrigeranty a kristalisatory),

saturatéry, přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury),

přístroje k odIučování šťáv,

zařízení na síření šťáv,

separátory vápenného mléka,

přístroje na hašení vápna,

filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium),

přístroje na čištění štáv aktivním uhlím, zařízení na regeneraci spodia,

lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky,

balicí stroje na cukr,

granulátory,

zařízení na prosévání cukru,

zařízení na mletí cukru,

zařízení na sušení řízků,

zvedací kola na řepu nebo vodu,

hrabicové transportéry řízků,

bagry na řízky,

dopravní a lisovací šrouby na řízky,

pásové transportéry,

korýtkové výtahy,

třasadlové dopravní žlaby,

výtahy na řepu,

Westonovy odstředivky,

odstředivky na cukrové homole,

čerpadla na brýdové vody,

čerpadla na vápenné mléko,

čerpadla na kal,

čerpadla na šťávy,

čerpadla na cukrovinu,

čerpadla na syrupy,

stroje na praní plachetek,

stroje na praní spodia,

stroje na mytí forem na cukr.

B. Pro pivovary a sladovny:

vystírací a zcezovací kádě s míchadly,

stroje na odkličování ječmene,

obraceče sladu,

sladovací bubny,

sušicí bubny,

šrotovníky,

čisticí a lešticí stroje na slad,

cízy na chmel,

stroje na utužování sudů s příslušenstvím,

stroje na odstraňování zátek,

automatické stroje na mytí sudů,

automatické troje na vymývání sudů,

stroje na zkoušení sudů,

požahovací stroje na sudy,

stroje na vysmolování sudů,

válečková zařízení na dopravu sudů,

mladinkové filtry,

monžíky na chmel s míchadly,

kalorifery pro sladovny,

přístroje na plnění sudů,

filtry,

stroje na praní filtrační hmoty,

přístroje na plnění lahví i s transportními pasy,

zařízení na čištění lahví,

stroje na uzátkování lahví.

Posléze jmenovaných 5 strojů, pokud se týká přístrojů vyclívá se podle smluvních sazeb také tehdy, odebírají-li se pro jiné podniky než pivovary.

Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážené části těchto strojů a přístrojů čís: 441 b a c s výjimkou transportních pasů přístrojům na plnění lahví.