Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

4. zasedání.

Tisk 522 - 522/15.

V otázce reformy zákona o stavebních živnostech snažilo se ministerstvo obchodu od počátku docíliti toho, aby hluboké a zásadní rozpory jednotlivých súčastněných stavů o sporných otázkách, zvláště o rozsahu oprávnění, byly odstraněny přímou dohodou interesovaných činitelů.

Jako podklad pro tuto dohodu vypracovalo ministerstvo obchodu již v r. 1921 rozsáhlý celou látku vyčerpávající dotazník, jenž byl rozeslán korporacím zájemníků, a svolalo pak během let 1922 a 1923 celou řadu porad interesentů, na nichž však nebylo docíleno nijaké dohody. Nato vypracovalo ministerstvo obchodu samo >referentský návrh zásad pro novou zákonnou úpravu stavebních živností<, jenž byl v červnu 1924 rozeslán 108 korporacím zájmeníků k podání připomínek. Za účelem zpracování došlých připomínek vytvořilo ministerstvo obchodu 3 poradné sekce znalců (expertů), a to první sekcí ze zástupců stavitelů a civilních autorisovaných inženýrů, druhou ze zástupců stavitelů a zednických mistrů a třetí ze zástupců stavitelů, tesařských, kamenických a studnařských mistrů. Tyto sekce znalců konaly v r. 1925 a 1926 v ministerstvu obchodu několik schůzí, na nichž však o hlavní otázce rozsahu oprávnění jednotlivých kategorií dohody docíleno nebylo.

Ministerstvo obchodu shrnujíc výsledky debat ve schůzích uvedených, vypracovalo v dohodě se súčastněnými ministerstvy >osnovu zákona, kterým se upravují stavební živnosti< a zaslalo ji výnosem ze dne 13. července 1926, č. 44043, opětně korporacím zájemníků s podotknutím, že o této zákonné osnově budou se na podzim konati další porady se zájemníky.

Tyto porady konaly se v prvním týdnu měsíce října 1926 na Slovensku v Košicích a v Bratislavě, dne 4. listopadu 1926 konala se pak zvláštní porada o živnosti mistra pro vodní práce v Brně, na které projednána jednak nutnost zřízení zmíněné živnosti, jednak probrán její rozsah, zvláště vzhledem k oprávnění civilních aut. inženýrů kulturních.

Další porada znalců I. sekce (stavitelové a civilní aut. inženýři) byla konána dne 25. listopadu 1926 u ministerstva obchodu v Praze a vyzněla v ten smysl, aby stavitelům byla dána příležitost hájiti podrobně návrh jimi svého času podaný ohledně školního vzdělání stavitele na anketě, kterou by svolalo ministerstvo školství a národní osvěty.

Tato anketa konala se dne 9. února 1927 ve jmenovaném ministerstvu a vyzněla v ten smysl, že

1. Dnešní stavitelská oddělení vyšších průmyslových škol nemohou co do školního vzdělání vyhověti požadavkům stavitelů, aby příští stavitel byl oprávněn prováděti veškeré pozemní stavby;

2. návrh ústředny stavitelů ohledně toho, aby příští stavitel nabyl potřebného vzdělání absolvováním nižší reálky, stavebního odboru nově upravené vyšší průmyslové školy a posledních tří semestrů vysoké školy technické, jest neproveditelný, ježto vyučování na vysoké škole technické děje se vědeckým způsobem a rychlým spádem na podkladě úplného středoškolského vzdělání posluchačů, kdežto na vyšších školách průmyslových jest vyučování rázu čistě empirického na základě hotových vzorců. Ani dnešní vyšší průmyslovou školu stavebního odboru není možno reformovati tak, aby na základě jejího absolvování mohl příští stavitel prováděti staticky neurčité konstrukce ze železového betonu a z jiné složité konstrukce.

V důsledku této ankety vyžádalo si ministerstvo obchodu od všech vysokých škol technických dobrozdání ohledně vymezení oprávnění budoucího stavitele se vzděláním vyšší průmyslové školy vůči oprávněním civilních aut. inženýrů.

Ježto mezitím ústředna obchodních a živnostenských komor podala svůj vlastní návrh, v němž oprávnění příštího stavitele se upravovalo způsobem zcela odlišným od osnovy, vypracované ministerstvem obchodu, byla k projednání tohoto návrhu svolána na den 24. února 1927 porada znalců I. sekce (stavitelů a civilních aut. inženýrů), které se súčastnili též zástupci obchodních a živnostenských komor. Při této poradě byl zástupci obchodních a živnostenských komor hájen názor, že oprávnění k provádění pozemních staveb má býti napříště jednotné a subjektem oprávněným k provádění všech staveb pozemních má býti příští stavitel. Průkaz způsobilostí by tento stavitel podal podle vzoru předpisů dříve uherských buď absolvováním vysoké školy technické odboru architektury a zkrácenou praxí, anebo absolvováním přiměřeně reformované vyšší průmyslové školy stavebního odboru, složením praktické zkoušky a praxí. Kromě toho bylo na zmíněné poradě žádáno, aby si ministerstvo obchodu o všech těchto otázkách vyžádalo též dobrozdání právnických fakult. Ministerstvo tak učinilo výnosem ze dne 1. dubna 1927, č. 21.519/27.

Jakmile všechna vyžádaná dobrozdání ministerstva obchodu dojdou, bude pokračováno v poradách znalců I. sekce a po dosažení dohody v I. sekci budou svolány další porady znalců druhé sekce (stavitelé, zedničtí mistři) a znalců třetí sekce (stavitelé, tesařští mistři, kameničtí mistři, studnařští mistři a ostatní pří stavbách zaměstnané koncesované a řemeslné živnosti).

V Praze, dne 8. července 1927.

Dr Peroutka v. r.,

ministr obchodu.

Tisk 522/1.

Okresní správní komise v Kutné Hoře byla po dohodě se zemským správním výborem odvolána výnosem zemské správy politické ze dne 4. června 1925, čís. 228001 a současně byl jmenován pro prozatímní správu okresu vládní komisař. Tento vedl již na podzim roku 1925 jednání s jednotlivými politickými stranami, zastoupenými v býv. správní komisi, za tím účelem, aby nová komise mohla býti ustavena a převzíti správu okresu. Jednání to nevedlo k cílí, ježto některé ze stran vznesly požadavek na početnější zastoupení v komisi. Požadavku tomu zemská správa politická, dohodnuvši se se zemským správním výborem, výnosem ze dne 13, září 1926, čís. 356248 nevyhověla.

Ježto návrhy na jmenování členů okresní správní komise nebyly dosud všemi stranami podány, nebylo lze k jejímu jmenování a ustavení přikročiti. Jakmile se tak stane, bude vládní komisař odvolán a nově jmenovaná okresní správní komise opět uvedena v úřad.

V Praze, dne 28. července 1927.

Černý v. r.,

ministr vnitra.

Tisk 522/ 2.

Při komisionelním jednání, jež se konalo v Krasíkově dne 11. července 1925 za účelem vyhlédnutí místností k umístění české školy, prohlásili starosta obce Krasíkova v zastoupení obce a předseda německé místní školní rady v zastoupení téže právoplatně a závazně do protokolu, že jsou ochotni pronajmouti obecní kancelář k účelům školy, ale že činže bude ustanovena až v nejbližším zasedání obecního zastupitelstva; zároveň vzali na vědomí, že převzetí místností stane se 1. srpna 1925, aby mohly býti předsevzaty potřebné adaptace. Z prohlášení zástupců obce a místní školní rady bylo patrno, že nepovažuje se zvláštní místnost pro obecní kancelář za potřebnou - jako v převážné většině obcí tohoto okresu nejsou zařízeny zvláštní kanceláře obecní, nýbrž úřaduje se v obydlí dočasného starosty (obec má 578 ob.) anebo že má obec zajištěnou možnost umístiti obecní kancelář jinde v obci. Skutečně bylo také známo a úřad se o tom v řízení několikráte přesvědčily, že obec měla na výběr dvě místností, jejíchž majitelé dávali je k disposici. Proto když se obecní zastupitelstvo v zasedání ze dne 27. května 1925 vyslovilo proti dobrovolnému pronájmu, bylo vzhledem k podmínkám zákonů č. 189/19 a č. 295/20 považovati nucený nájem za přípustný, ježto nerušené vedení obecních záležitostí a event. umístění obecní kanceláře v nabízených místnostech náhradních bylo možné. Přípisem ze dne 25. ledna 1926, č. 40, oznámila také obecní rada politickému úřadu, že bude úřadovati, i kdyby měla obecní kancelář býti zabrána.

Poněvadž pak dodatečně bylo zabezpečeno jiné vhodnější umístění obecné školy s československým jazykem vyučovacím v Krasíkově, byla shora uvedená místnost obci dne 20. června 1926 uvolněna a odevzdána.

Trestní řízení, které bylo proti některým obecním funkcionářům krasíkovským zavedeno u krajského soudu v Olomoucí, bylo zastaveno, ježto v jejich činech nebyla spatřována skutková povaha soudně stíhatelného trestního činu. Trestní řízení před politickými úřady postupuje pořadem instancí, ježto odsouzení použili opravných prostředků.

V Praze, dne 30. června 1927.

Černý v. r.,

ministr vnitra

Dr M. Hodža v. r.,

ministr školství a národní osvěty.

Anlässlich der kommissionellen Verhandlung, welche am 11. Juli 1925 in Budigsdorf zum Zwecke der Ermittlung eines Lokales für die Unterbringung der böhmischen Schule stattgefunden hat, erklärten der Gemeindevorsteher von Budigsdorf in Vertretung der Gemeinde und der Vorsitzende des deutschen Ortsschulrates in Vertretung desselben rechtsgültig und verbindlich zu Protokoll, dass sie bereit sind, die Gemeindekanzlei für Schulzwecke zu vermieten, dass jedoch der Zins erst in der nächsten Sitzung der Gemeindevertretung festgesetzt werden wird; zugleich nahmen dieselben zur Kenntnis, dass die Uebernahme der Lokalitäten am 1. August 1925 erfolgen wird, damit die erforderlichen Adaptierungen vorgenommen werden können. Aus der Erklärung der Vertreter der Gemeinde und des Ortsschulrates war zu erkennen, dass ein besonderes Lokal für Zwecke der Gemeindekanzlei nicht als erforderlich angesehen wird - wie denn in den meisten Gemeinden dieses Bezirkes keine besonderen Kanzleien errichtet sind, sondern in der Wohnung des jeweiligen Gemeindevorstehers amtiert wird (die Gemeinde hat 578 Einwohner) - oder dass die Gemeinde die gesicherte Möglichkeit hat, die Gemeindekanzlei anderswo in der Gemeinde zu unterbringen, Tatsächlich war es auch bekannt und die Behörden haben sich im Laufe des Verfahrens einigemal davon überzeugt, dass die Gemeinde zwei Lokale zur Auswahl hatte, deren Besitzer sie zur Verfügung stellten, Als sich daher die Gemeindevertretung in der am 27. Mai 1925 abgehaltenen Sitzung gegen die freiwillige Vermietung ausgesprochen hatte, war mit Rücksicht auf die Bedingungen der Gesetze Nr. 189/19 und Nr. 295/20 die zwangsweise Miete als zulässig anzusehen, da die ungestörte Führung der Gemeindeangelegenheiten und die eventuelle Unterbringung der Gemeindekanzlei in den angebotenen Ersatzlokalitäten möglich war. Mit Zuschrift vom 25. Jänner 1926, Z. 40 hat der Gemeinderat der politischen Behörde auch mitgeteilt, dass er am tieren wird, selbst wenn die Gemeindekanzlei beschlagnahmt werden sollte.

Nachdem sodann nachträglich eine andere geeignetere Unterbringung der Volksschule mit čechoslovakischer Unterrichtssprache in Budigsdorf gesichert war, wurde das oben angeführte Lokal der Gemeinde am 20, Juni 1926 freigegeben und übergeben.

Das gegen einige Gemeindefunktionäre beim Kreisgerichte in Olmütz eingeleitete Strafverfahren wurde eingestellt, da in deren Handlungen der Tatbestand einer gerichtlich zu verfolgenden strafbaren Handlung nicht erblickt wurde. Das Strafverfahren bei den politischen Behörden befindet sich im Instanzenzuge, da die Verurteilten Rechtsmittel angewendet haben.

Prag, am 30. Juni 1927.

Černý m. p.,

Minister des Innern.

Dr. M. Hodža m. p.,

Minister für Schulwesen und Volkskultur.

Tisk 522/ 3.

Ivanu Vargovi z Vyžné Apše zabavení byli exekučně dva voli, jichž dražba byla 14. října 1926 zmařena tím, že Ivan Varga i jeho manželka a tchýně voly odvedli.

Usnesením okresního soudu v Tiačevě z 23. listopadu 1926 povoleno bylo proto vymáhajícímu věřiteli zabavené voly od Ivana Vargy odvésti a to ve smyslu § 22 ex. ř. i v noční době, aby mohli býti dáni v opatrování vhodné osobě v Tiačevě.

Dne 30. listopadu 1926 ve 4 hod. ráno vešel pak soudní exekutor spolu se starostou obce, obecním strážníkem a dvěma četnickými strážmistry do obydlí Ivana Vargy a odevzdal v nepřítomnosti Vargově povolující usnesení okresního soudu v Tiačevě tchánu Vargovu Michalu Namjakovi, jemuž mimo to ještě starosta obce vysvětil ústně obsah zmíněného soudního usnesení, ale Michajlo Namjak se rozčílil, vyhrožoval exekutorovi, že ho naučí, a odešel do svého domu. Michajlo Namjak neřekl ani exekutorovi, ani starostovi, že voli jsoucí v stáji Ivana Vargy patří někomu jinému. Soudní exekutor byl tedy toho mínění, že ve stáji Ivana Vargy jsou voli, kteří byli u něho dříve zabaveni. Exekutor dal vyvésti oba voly ze stáje a odháněl je směrem ku Tiačevě. Když poodešel asi 50 kroků, viděl, že Michajlo Namjak běží za nimi s železnými vidlemi a s ním že běží dvě ženy, z nichž jedna měla v ruce ostrou sekyru. Když Michajlo Namjak přiběhl k četnickému strážmistrovi Davidovičovi, uchopil mu za pušku a tahal se s ním o ní. Strážmistr Davidovič ho několikrát vyzýval, aby mu pušku pustil, ale Namjak nechtěl uposlechnouti. Žena Michajla Namjaka mezitím přiběhla až na tři kroky k strážmistru Davidovičoví, zdvihla proti němu sekyru a křičela na Michala Namjaka, aby nepouštěl pušku z ruky, že ona rozsekne strážmistru Davidovičovi sekyrou hlavu. Strážmistr Davidovič byl ve velkém nebezpečí a proto vystřelil z pušky proti Michajlu Namjakovi, který mu pušku držel za hlaveň, a rána zasáhla Namjaka do stehna nohy. Namjak se ihned svalil na zem, jeho žena Iljána pustila z ruky sekyru a tak vyvázl strážmistr Davidovič z nebezpečí. Soudní exekutor Frydrich odehnal potom voly do Tiačeva a odevzdal je tam do uschování Janu Bírovi. Namjak utrpěl poranění na pravé noze, aniž by byla poraněna kost.

Vojenský prokurátor, který případ projednal, shledal užití zbraně oprávněným, neb strážmistr Davidovič použil střelné zbraně proti Namjakovi teprve po několikerém bezvýsledném napomenutí, jednak, aby odvrátil v nutné sebeobraně násilný útok proti své osobě, jednak, aby překonal odpor Namjakův, směřující k zmaření úředního výkonu, který jinak překonati nemohl.

Co do zabavených dobytčat dověděl se teprve později soud, že Varga ještě před 30. listopadem 1926 vyměnil zabavené své voly s voly Michala Dana a že dne 30. listopadu 1926 odvedeni byli vlastně voli Danovi, pročež byla posléz uvedená dobytčata excindační žalobou z exekuce vyloučena, Vargovi voli byli pak Danovi odebráni a v soudní dražbě prodáni.

Proti Michalu Namjakovi, Iljoně Namjakové, Ivanu Vargovi a Marii Vargové vede se u sborového soudu v Hustu trestní řízení pro přečin, případně zločin násilí proti orgánům vrchnosti, které není dosud skončeno.

K nějakému opatření ve smyslu výše zmíněné interpelace není důvodů.

V Praze, dne 18. července 1927.

Dr Mayr-Harting v. r.,

ministr spravedlnosti.

Černý v. r.,

ministr vnitra.

 Tisk 522/4.

Časopis >Bundesturnzeitung< ve Vídni, oficielní orgán spolku >Deutscher Turnerbund< šířil idee neslučitelné s naším právním řádem a proto byla mu podle ustanovení § 26 tisk. zákona odňata poštovní doprava do Čech, Moravy a Slezska výnosem ministerstva vnitra ze dne 19. května 1925 čís. 35707 a na Slovensku výnosem býv. úřadu ministra s plnou mocí pro správu Slovenska čís. 3840 adm. rev. 1925. Jest samozřejmo, že toto opatření bylo učiněno i ohledně časopisů >Wiener Turnbote< a >Deutscher Turner-Hort<, které byly později na místě časopisu >Bundesturnzeitung< vydávány.

Poštovní šekový úřad v Praze zrušiv šekový účet čís. 501530 časopisu >Bundesturnzeitung< použil pouze svého práva, že může kdykoliv bez udání důvodu vyloučiti vlastníka účtu ze šekového řízení, po rozumu článku 2, zákona ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. Nedopatřením opomenul zpraviti o tom administraci časopisu >Bundesturnzeitung< jako vlastníka šekového účtu, jak se to jindy vždy děje.

Francouzský dopis poštovního úřadu v Trutnově ze dne 23. září 1926, čís. 3170/III-26 byl zaslán na adresu >Postzeitungsamt< ve Vídni a týkal se vrácení dvou výtisků časopisu >Wiener Turnbote<. Podle čl. 5. Úmluvy o poštovních stycích mezi Československem a Rakouskem, sjednané v Portorose dne 23. listopadu 1921, musí se služební korespondence v tomto styku díti pouze v jazyku francouzském. Byl tedy postup poštovního úřadu v Trutnově správný.

V Praze, dne 24. června 1927.

Černý v. r.,

ministr vnitra.

Dr Nosek v. r.,

ministr pošt a telegrafů.

Die Zeitschrift >Bundesturnzeitung< in Wien, das offizielle Organ des Vereines >Deutscher Turnerbund<, verbreitete mit unserer Rechtsordnung unvereinbare Ideen und wurde ihr deshalb nach den Bestimmung des § 26. des Pressgesetzes das Postdebit für Böhmen, Mähren und Schlesien mit dem Erlasse des Ministeriums des Innern vom 19. Mai 1925 Z. 35707 und für die Slovakei mit dem Erlasse des ehemaligen Amtes des für die Verwaltung der Slovakei bevollmächtigten Ministers Z. 3840 adm. rev. 1925 entzogen. Es ist. sselbstverständlich, dass diese Verfügung auch ezüglich der Zeitschriften >Wiener Turnbote< und >Deutscher Turner-Hort< getroffen wurde, welche später an Stelle der Zeitschrift >Bundesturnzeitung< herausgegeben wurden.

Das Postscheckamt in Prag hat anlässlich.der Aufhebung des Scheckkontos Nr. 501530 der Zeitschrift >Bundesfurnzeitung< lediglich gemäss Art. 2 des Gesetzes vom 11. März 1919, Nr. 140 S. d. G. u. V, von seinem Rechte Gebrauch ge- macht, einen Kontoinhaber jederzeit ohne Angabe von Gründen aus dem Scheckverkehr auszuschliessen. Infolge eines Versehens unterlies es, hievon die Administration der Zeitschrift >Bundesturnzeitung< als Eigentümerin des Scheckkontos zu verständigen, wie dies sonst jedesmal erfolgt.

Die französische Zuschrift des Postamtes in Trautenau vom 23. September 1926, Z. 3170/III-26 wurde an die Adresse des >Postzeitungsamtes< in Wien abgesendet und betraf die Rückstellung von zwei Exemplaren der Zeitschrift >Wiener Turnbote<.

Gemäss Art. 5 des in Portorose am 23. November 1921 abgeschlossenen Uebereinkommens über den Postverkehr zwischen der Čechoslovakei und Oesterreich hat die dienstliche Korrespondenz in diesem Verkehr ausschliesslich in der französischen Sprache zu erfolgen. Es war somit der Vorgang des Postamtes in Trautenau richtig.

Prag, am 24. Juli 1927.

Černý m. p.,

Minister des Innern.

Dr. Nosek m. p.,

Minister für Post- und Telegrafenwesen.

Tisk 522/5.

Stížnost městského úřadu města Hrádku n./Nisou týká se jazykové stránky formulářů výpisů z rejstříku všeobecné daně výdělkové podle ustanovení 2. odst. §u 58 zákona o daních osobních č. 220 ř. z. z r. 1896. Zjistil jsem, že berní správa v Liberci také obcím v okresích s kvalifikovanou jazykovou menšinou zasílá tiskopisy pouze v jazyce státním a že tudíž v této věci nepostupuje dle platných jazykových předpisů.

Nařídil jsem proto, aby tyto tiskopisy byly zasílány ve všech okresích, které mají jazykovou kvalifikovanou menšinu, nejen v jazyce státním, ale í v jazyce této menšiny.

V Praze, dne 31. března 1927.

Dr Peroutka v. r.,

v z. ministra financí.

Die Beschwerde des Bürgermeisteramtes der Stadt Grottau bezieht sich auf die sprachliche Seite der Formulare für Auszüge aus dem Register der allgemeinen Erwerbsteuer gemäss Be

stimmungen des § 58, Abs. 2, des Gesetzes über die Personalsteuern Nr. 220 R. G. Bl. vom J. 1896. Ich habe sichergestellt, dass die Steueradministration.in Reichenberg auch an Gemeinden in Bezirken mit qualifizierter sprachlicher Minorität Drucksorten nur in der Staatssprache versendet und dass sie daher in dieser Angelegenheit nicht nach den geltenden sprachlichen Vorschriften vorgeht.

Ich habe daher angeordnet, diese Drucksorten in allen Bezirken mit qualifizierter sprachlicher Minorität nicht nur in der Staatssprache, sondern auch in der Sprache dieser Minorität zu versenden.

Prag, am 31. März 1927.

Dr. Peroutka m. p.,

1. V. des Finanzministers.