Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.

II. volební období.

5. zasedání.

Tisk 529-529 /10.

Odpověď

vlády na interpelaci senátora Reichstädterové a spol.

o neudržitelných poměrech národnostních na ostrůvku brodeckém u Konice

(tisk čís. 250).

Vzájemný poměr obyvatelstva české a německé národnosti na Konicku a zejména v jeho středu Brodku nezavdával celkem dosud příčiny k nějakým podstatným stížnostem. Dlužno proto litovati, že k slavnosti otevření české menšinové školy občanské v Brodku dne 5. září 1926, která jakožto kulturní oslava měla zcela klidný a důstojný průběh, přidružily se neblahou shodou okolností některé události, jimiž klidné soužití obyvatelstva obojí národností bylo na čas zkaleno. Tak bylo skutečně na osoby v interpelaci uvedené, když ubíraly se na slavnost, resp. vracely se domů, házeno v obci Dešné kamením a školačka Grulichová v této obci neznámým německým výrostkem insultována. Zraněna z těchto osob nebyla žádná. Napadení neučinili četnictvu žádného oznámení; četnictvo zavedlo ve věci pátrání až na základě novinářských zpráv a průtah takto způsobený přispěl k tomu, že pachatele nepodařilo se vypátrati. Pro rušení české mše, konané v Brodku na počátku školního roku 1926/27, podána byla na jednu osobu žaloba pro přečin dle §u 303 tr. z.

O případu zranění ředitele české menšinové školy v Brodku Hynka Smékala dne 9. záři 1926 bylo učiněno příslušnému soudu trestní oznámení proti neznámému pachateli.

Učitel české menšinové školy v Brodku Bouchal oznámil sice četnické stanici, že mu jednou dva němečtí mladíci vyhrožovali, pro neúplnost a neurčitost jeho údajů nebylo však lze nic bližšího zjistiti.

Syn obecního sluhy v Brodku Jan Mohler byl okresním soudem v Konici odsouzen nepodmínečně do vězení na dobu 48 hodin pro lehké ublížení na těle, ježto dne 5. října 1926 topůrkem od motyky tloukl jednoho českého žáka.

Příslušné úřady věnují národnostním poměrům na Konicku stálou a bedlivou pozornost používajíce všech zákonných prostředků, aby odstranily příčiny konfliktů mezi obyvateli české a německé národnosti. Zejména netrpí příslušné úřady v žádném případě chování, kterým by obyvatelstvo druhé národnosti právem se cítilo ve svých citech uráženo nebo takové jednání, které by dokonce jako národnostní útisk zakládalo skutkovou povahu trestných činů. V každém takovém případě příslušné úřady zakročily a budou zakročovati také na příště s největší přísností zákona.

Díky obezřetnému postupu a zakročení úřadů rozčilení obyvatelstva obojí národnosti na Konicku a zejména v Brodku a zjevy je provázející v poměrně krátké době zmizely, takže nynější poměry na Konicku nezavdávají příčiny k nějakým obavám.

V Praze, dne 22. října 1927.

Švehla v. r.,
předseda vlády.

 

Tisk 529/1.

Původní znění.

Odpověď

ministra věcí zahraničních

na interpelaci senátora E. Teschnera a druhů

o úpravě nároků ze starých pojišťovacích smluv s pojišťovnami rakouskými, maďarskými a německými (tisk čís. 367/5).

V dohodě s ministerstvem vnitra dovoluji si na shora uvedenou interpelaci podati tuto odpověď:

ad a). Ratifikační listiny o úmluvě s Rakouskem o měnové úpravě nároků ze starých pojišťovacích smluv pojišťoven rakouských byly vyměněny dne 12. února 1927.

ad b). O splnění závazků >Prvního službu vojenskou pojišťujícího ústavu v Budapešti< se právě jedná a jednání i výsledek souvisí s celým souborem likvidace závazků pojišťoven rakouských a připuštění těchto k obchodování v Československu, kteréžto jednání dosud není skoncováno. Jest však naděje, že se tak stane v nejbližší době.

ad c). Pokud jde konečně o poměr k pojišťovnám říšsko-německým, jednání bylo sice zahájeno, avšak věc nepokročila dosud ze stadia příprav.

V Praze, dne 8. září 1927.

Dr E. Beneš, v. r.,
ministr věcí zahraničních.

 

Překlad.

Antwort

des Ministers des Aeussern

auf die Interpeliation des Senators E. Teschner und Genossen

in Angelegenheit der Regelung der aus alten Versicherungsverträgen mit österreichischen, ungarischere und deutschen Versicheruugsanstalteu entstandenen Ansprüche

(Druck Nr. 367/5).

Im Einvernehmen mit dem Ministerium des Innern erlaube ich mir die oben angeführte Interpellation zu beantworten wie folgt:

ad a) Die Ratifiezierungsurkunden bezüglich des Uebereinkommens mit Oesterreich über die valutarische Regelung der Ansprüche aus alten Versicherungsverträgen der österreichischen Versicherungsanstalten wurden am 12. Feber 1927 ausgetauscht.

ad b) Ueber die Erfüllung der Verpflichtungen der >Ersten Militärdenstversicherungsanstalt in Fudapest< wird soeben verhandelt und die Verhandlungen sowie das Ergebnis derselben hängt mit detn ganzen Komplex der Liquidation der Verpflichtungen der österreichischen Versicherungsanstalten und der Zulassung derselben zum Geschäftsbetrieb in der Čechoslovakei zusammen, welche Verhandlungen noch nicht abgeschlossen sind. Es besteht jedoch die Hoffnung, dass dies in der nächsten Zeit erfolgen wird.

ad c) Insofern es sich schliesslich um das Verhältnis zu den reichsdeutschen Versicherungsanstalten handelt, wurden die Verhandlungen zwar eröffnet, die Angelegenheit kam jedoch bisher nicht über das Stadium der Vorbereitungen hinaus.

Prag, am 8. September 1927.

Dr. E. Beneš m. p.,
Minister des Aeussern.

Tisk 529/2.

Původní znění.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci senátora Hartla a soudr.

stran domnělého výnosu ministerstva železnic na podporu počešťování německého

jazykového území (tisk čís. 394/5).

Výnos, který zavdal příčinu k interpelaci, byl vydán na žádost Ústředního výboru důvěrníků, v němž jsou zastoupeni též železniční zaměstnanci národnosti německé. Již ta okolnost nejlépe svědčí o tom, že nebylo zde tendencí výnosu v interpelaci vytýkaných. Přes to však byl zrušen a výhoda, poskytovaná z důvodu spravedlivých ohledů sociálních, upravena tak, aby nevzbuzovala příčin ke stížnostem z důvodů národnostních, z nichž nevyplývala a ani k nim nijak nesmeřovala.

V Praze, dne 29. září 1927.

J. Najman v. r.,
ministr železnic.

Překlad.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Senators Hartl und Genossen

wegen eines die Verčechung des deutschen Sprachgebietes fördernden angeblichen Erlasses des Eisenbahnministeriums (Druck Nr. 39415).

Der Erlass, welcher die Veranlassung zur Interpellation gab, erfolgte über Ansuchen des Zentralausschusses der Vertrauensmänner, in welchem auch Eisenbahnbedienstete deutscher Nationalität vertreten sind. Schon dieser Umstand gibt das beste Zeugnis darüber, dass die dem Erlasse zum Vorwurf gemachten Tendenzen nicht bestanden. Dessenungeachtet wurde er jedoch ausser Kraft gesetzt und die aus billigen sozialen Rücksichten gewährte Begünstigung wurde auf eine Art geregelt, damit sie keine Veranlassung zu Beschwerden aus nationalen Gründen gebe, aus welchen sie nicht erfolgt und auf welche sie auch in keiner Weise gerichtet war.

Prag, am 29. September 1927.

J. Najman m. p.,
Eisenbahnminister.

 

Tisk 529/3.

Původní znění.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátorů dra Hellera, Jarolima a soudr. stran složení okresní správní komise v Žatci (tisk čís. 402/4).

Složením okresní správní komise v Žatci nebyla německá strana sociálně-demokratická na svém poměrném zastoupení podle výsledku voleb do Národního shromáždění, na nějž se páni interpelanti odvolávají, nikterak zkrácena.

Pokud jde o jmenování předsedy okresní správní komise v Žatci, již skutečnost sama, že německý svaz zemědělský obdržel 5346 hlasů proti 4789 hlasů, jež na sebe soustředila německá strana sociálně-demokratická, odůvodňuje zajisté opatření, jež zemská správa politická v dohodě se zemským správním výborem byla učinila, t. j. že obsadila místo předsedy příslušníkem německého svazu zemědělského jako nejsilnější strany v okrese. Na správnosti tohoto postupu nemůže ničeho měniti okolnost, že v počtu hlasů, odevzdaných pro něm. svaz zemědělský, obsaženy jsou i hlasy německé strany živnostenské, neboť tato strana v okresní správní komisi samostatným členem není vůbec zastoupena.

Rovněž není důvodnou další výtka interpelace, že německá strana sociálně-demokratická byla tím, že místo resignací jejího 4. člena uprázdněné nebylo obsazeno zase jejím příslušníkem zkrácena, neboť ani z výsledku voleb do Národního shromáždění nemůže strana tato nárok na 4. člena dovozovati. Dělí-li se totiž podle obdoby § 46 řádu volení do Národního shromáždění součet všech platných hlasů (20.411) počtem mandátů (15), vyjde jako volební číslo 1360, které je v počtu hlasů odevzdaných pro německou stranu sociálně-demokratickou obsaženo pouze třikrát se zbytkem 709, s nímž tato strana vyšla by na prázdno.

Vzhledem k tomu není důvodu k opatření, jež v interpelaci se žádá.

V Praze, dne 30. září 1927.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Překlad.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation der Senatoren Dr. Heller, Jarolim und Genossen wegen der Zusammensetzung der Bezirksverwaltungskommission in Saaz (Druck Nr. 402/4).

Durch die Zusammensetzung der Bezirksverwaltungskommission in Saaz wurde die deutsche sozialdemokratische Partei in ihrer verhältnismässigen Vertretung nach dem Ergebnisse der Wahlen in die Nationalversammlung, auf welches sich die Herren Interpellanten berufen, in keiner Weise gekürzt.

Sofern es sich um die Ernennung des Vorsitzenden der Bezirksverwaltungskommission in Saaz handelt, so erscheint schon durch die Tatsache allein, dass der deutsche Bund der Landwirte 5.346 Stimmen gegen 4.789 Stimmen, welche die deutsche sozialdemokratische Partei auf sich vereinigte, erhielt, gewiss die Verfügung begründet, welche die politische Landesverwaltung im Einvernehmen mit dem Landesverwaltungsausschusse getroffen hatte, d. i. dass sie die Stelle des Vorsitzenden mit einem Angehörigen des deutschen Bundes der Landwirte als der stärksten Partei im Bezirke besetzt hat. An der Richtigkeit dieses Vorganges kann der Umstand nichts ändern, dass in der Anzahl der für den deutschen Bund der Landwirte abgegebenen Stimmen auch die Stimmen der deutschen Gewerbepartei enthalten sind, denn diese Partei ist in der Bezirksverwaltungs kommission durch ein selbständiges Mitglied überhaupt nicht vertreten.

Desgleichen ist der weitere Vorwurf der Interpellation, dass die deutsche sozialdemokratische Partei dadurch verkürzt wurde, dass die durch Resignation ihres 4. Mitgliedes erledigte Stelle nicht wieder durch ihren Angehörigen besetzt wurde, nicht begründet, denn auch aus dem Ergebnisse der Wahlen in die Nationalversammlung kann diese Partei den Anspruch auf ein 4. Mitglied nicht ableiten. Dividiert man nämlich nach Analogie des § 46 der Wahlordnung für die Nationalversammlung die Summe aller gültigen Stimmen (20.411) mit der Zahl der Mandate (15), so ergibt sich die Wahlzahl 1360, welche in der Anzahl der für die doutsche sozialdemokratische Partei abgegebenen Stimmen bloss dreimal mit dem Rest von 709 enthalten ist, mit welchem diese Partei leer ausgehen würde.

Mit Rücksicht darauf besteht kein Grund für die in der Interpellation gewünschten Verfügungen.

Prag, am 30. September 1927.

Černý m. p.,
Minister des Innern.

Tisk 529/4.

Původní znění.

Odpověď

vlády

na interpelaci senátora Jokla a druhů

o zahájení přiměřené nouzové akce pro obyvatelstvo severní Moravy a Slezska, postižené 5. května t. r. katastrofální povodní (tisk čís. 408).

Pro postižené obyvatelstvo území moravského a slezského, o němž interpelace se zmiňuje, bylo z důvodu letošních živelních pohrom poskytnuto dosud na nouzových podporách celkem 300.000 Kč.

Pokud se zejména politického okresu bruntálského týče, dostane se okresu tomu vzhledem k výsledku šetření, jež v těchto dnech bylo skončeno, - mimo již poskytnutou podporu okamžitou, - další vydatné podpory.

Ministerstvo zemědělství provedlo potřebné šetření a uložilo urychlené vypracování podrobných zahrazovacích projektů.

Pro podporu na odstranění škod na obecních silnicích a mostech není zatím v rámci ústavně schváleného rozpočtu úhrady.

V Praze, dne 11. října 1927.

Švehla v. r.,
předseda vlády.

Překlad.

Antwort

der Regierung

suf die Interpellation des Senators Jokl und Genossen

über die Einleitung einer entsprechenden Notstandaktion für die durch die Hochwasserkatastrophe vom 5. Mai 1. J. betroffene Bevölkerung von Nordmähren und Schlesien (Druck Nr. 408).

Für die betroffene, in der Interpellation erwähnte Bevölkerung des Gebiztes von Mähren und Schlesien wurden anlässlich der heurigen Elementarkatastrophen bisher an Notstandsunterstützungen im ganzen 300.000 Kč gewährt.

Was namentlich den politischen Bezirk Freudenthal anbelangt, so wird dieser Bezirk mit Rücksicht auf das Ergebnis der in diesen Tagen abgeschlossenen Erhebungen neben der bereits gewährten momentanen noch eine weitere ausgiebige Unterstützung erhalten.

Das Ministerium für Landwirtschaft hat die erforderlichen Erhebung durchgeführt und die rasche Ausarbeitung der Verbauungsdetailprojekte angeordnet.

Für die Unterstützung zur Beseitigung der an den Gemeindestrassen und Brücken verursachten Schäden steht vorläufig im Rahmen des verfassungsmässig genehmigten Voranschlages keine Bedeckung zur Verfügung.

Prag, am 11. Oktober 1927.

Švehla m. p.,
Vorsitzender der Regierung.

Tisk 529/5.

Původní znění.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci senátora Hartla a soudruhů

stran vyvěšení ryze českých jízdních řádů československých drah na nádraží

pohraničního města Hrádku nad Nisou (tisk čís. 472/7).

Stanice Hrádek nad Nisou není společnou stanicí československých státních drah a říšsko-německé železniční správy, jíž trať Žitava-Liberec patří, nýbrž obyčejnou stanicí říšskoněmecké železniční správy na zmíněné trati.

S cizozemskými železničními správami se po vzájemné dohodě vyměňují vývěsné jízdní řády ve státním jazyku dotyčné železniční správy. Jednostranná změna tohoto postupu se strany československé správy jednak by odporovala zmíněné vzájemné dohodě, jednak by neměla naději na vzájemnost se strany cizozemských železničních správ. Nejsou to pak československá ředitelství státních drah, jež tyto jízdní řády ve stanicích cizích železničních správ vyvěšují, nýbrž tyto správy samotné, jejíchž různé právní vztahy, zejména též co do jazykové úpravy, bude nutno vyřešiti při nové právní úpravě poměrů cizozemských drah na území československém.

V Praze, dne 22. října l927.

J. Najman v. r.,
ministr železnic.

 

Překlad.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Senators Hartl und Genossen

betreffend die Aushängung rein čechischer Fahrpläne der čechoslovakischen Bahnen im Bahnhafe der Grenzstadt Grottau (Druck Nr. 472/7).

Die Station Grottau ist keine gemeinschaftliche Station der čechoslovakischen Staatsbahnen und der reichsdeutschen Eisenbahnverwaltung, welcher die Strecke Zittau-Reichenberg gehört, sondern eine gewöhnliche Station der reichsdeutschen Eisenbahnverwaltung auf der erwähnten Strecke.

Mit ausländischen Eisenbahnverwaltungen werden auf Grund gegenseitigen Uibereinkommens Fahrplanaffichen in der Staatssprache der betreffenden. Eisenbahnverwaltelng ausgetauscht. Eine einseitige Aenderung dieses Vorganges seitens der čechoslovakischen Verwaltung würde einerseits dem erwähnten gegenseitigen Uibereinkommen widersprechen, andererseits keiae Hoffnung auf Gegenseitigkeit seitens der ausländischen Eisenbahnverwaltungen haben. Ferner sind es nicht die čechoslovakischen Eisenbahndirektioncn, welche diese Fahrpläne in den Stationen ausländischer Eisenbahnverwaltungen aushängen, sondern diese Verwaltungen selbst, deren verschiedene rechtliche Beziehungen, namentlich auch hinsichtlich der sprachlichen Ausgestaltung, anlässlich der rechtlichen Neuregelung der Verhältnisse ausländischer Eisenbahnen auf čechoslovakischem Gebiete zu lösen sein werden.

Prag, am 22. Oktober 1927.

J. Najman m. p.,
Eisenbahnmittister.

Tisk 529/6.

Původní znění.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci senátora K. Friedricha a soudr.

stran porušování jazykových zákonů železničními předpisy (tisk čís. 472/8).

Úprava otázky jazykové pro obor státní správy železniční čeká ještě svého vyřešení. Před konečným normativním uspořádáním věci nebylo by z různých závažných důvodů ani vhodno ani účelno prováděti v některých případech na daném stavu ojedinělé a event. dočasné změny, obzvláště když nelze dnešnímu stavu vytýkati nezákonnost a naopak chyběl by právní podklad pro požadované opatření. Tak jest tomu i v případě, o němž mluví interpelace. Dovoluji si upozorniti, že železniční slevy, v interpelaci zmíněné, nepříslušejí podle zákona, nýbrž jsou železnicemi poskytovány v oboru vlastní tarifní pravomoci dobrovolně a že může železnice v oboru téže pravomoci stanoviti pro tyto slevy všeobecné podmínky. V tom ohledu spočívá zásadní omyl interpelace stejně jako v dalším výkladu ustanovení jazykového zákona k tomu se připínajícím. Jak bylo autoritativním výkladem jazykového zákona, podaným nejvyšším správním soudem na jisto postaveno, nelze vůči československým státním drahám, jakožto státnímu podniku, uplatňovati ustanovení §u 2 jazykového zákona.

Ujišťuji však, že skutečným potřebám menšinových jazyků chce státní správa železniční při příští normativní úpravě vzíti v mezích právní a praktické možnosti náležitý zřetel.

V Praze, dne 28. září 1927.

J. Najman v. r.,
ministr železnic.

Překlad.

Antwort

des Eisenbahnministers

auf die Interpellation des Senators K. Friedrich und Genossen

betreffend Verletzung der Sprachengesetze durch Fisenbahuvorsahriften

(Druck Nr. 472/8.

Die Regelung der Sprachentfrage für den Bereich der staatlichen Eisenbahnverwaltung harrt noch ihrer Lösung. Vor der endgiltigen normativen Regelung der Angelegenheit wäre es aus verschiedenen gewichtigen Gründen weder angebracht noch zweckmässig, in einzelnen Fällen am gegebenen Stande vereinzelte und eventuell zeitlich beschränkte Aenderungen vorzunehmen, namentlich wenn dem heutigen Stande Ungesetzlichkeit nicht zum Vorwurf gemacht werden kann und im Gegenteil für die geforderte Verfügung eine rechtliche Grundlage fehlen würde. So verhält sich die Sache auch in dem Falle, von welchem die Interpellation spricht. Ich erlaube mir aufmerksam zu machen, dass die in der Interpellation erwähnten Tarifermässigungen nicht nach dem Gesetze zustehen, sondern seitens der Eisenbahnverwaltungen im eigenen Wirkungskreisehinsichtlich der Tarife freiwillig gewährt werden und dass die Eisenbahn im selben Wirkungskreise für diese Ermässigungen allgemeine Bedingungen festsetzen kann. In dieser Hinsicht beruht der grundsätzliche Irrtum der Interpellation gleichwie in der weiteren daran anknüpfenden Interpretation der Bestimmungen des Sprachengesetzes. Wie durch die autoritative, vom Obersten Verwaltungsgerichte erfolgte Interpretation des Sprachengesetzes sichergestellt wurde, kann die Bestimmung des § 2 des Sprachengesetzes gegen die čechoslovakischen Staatsbahnen als staatliche Unternehmung nicht geltend gemacht werden.

Ich versichere jedoch, dass die staatliche Eisenbahnverwaltung auf die tatsächlichen Bedürfnisse der Minderheitssprachen anlässlich der künftigen normativen Regelung innerhalb der Grenzen der rechtlichen und praktischen Möglichkeiten gebührende Rücksicht nehmen will.

Prag, am 28. September 1927.

J. Najman m. p.,
Eisenbahnminister.


Související odkazy