Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1927.
II. volební období.
5. zasedání.
Tisk 539.
Zpráva
rozpočtového výboru
o vládním návrhu (tisk 480) zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení.
(Katastrálního zákona.)
Rozpočtový výbor projednal ve svých schůzích dne 16. a 17. listopadu 1927 vládní návrh zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona) a podává o něm slavnému senátu tuto zprávu:
Podle čl. XVI. uváděcích ustanovení zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., mají ustanovení tohoto daňového zákona o pozemkové dani nabýti účinnosti od 1. ledna 1928, od kteréhožto dne mají nabýti účinnosti také ustanovení katastrálního zákona, neboť pozemkový katastr, t. j. geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice (§ 2) bude, správněji řečeno, zůstává jako dosud přímým podkladem pro vyměřování daně pozemkové.
Dle § 103 zákona o přímých daních je totiž základem pro vyměřování pozemkové daně u lesů dvacetinásobek, u ostatní půdy sedmnáctinásobek katastrálního výtěžku, se kterým jsou jednotlivé pozemky (parcely) zapsány do pozemkového katastru.
Tím ovšem není důležitost, účel a význam pozemkového katastru vyčerpán. Je tu ještě na př. jeho právní hodnota jako pomůcka při zakládání a vedení pozemkových knih a jich map, jeho význam pro účely vojenské a pod.
Katastrální zákon bude i dílem unifikačním, neboť platí v naší republice bývalý katastr rakouský, bývalý katastr uherský a konečně bývalý katastr pruský, tento na Hlučínsku. Při tomto stavu věci je naprosto nezbytno, aby nastalo sjednocení, neboť je očividno, že jen tenkráte může pozemkový katastr vyhovovati veškerým svým účelům, hlavně vyměřování daně pozemkové, když v celé republice bude veden stejně.
Předkládaný návrh zákona nazván "Katastrální zákon", s čímž dlužno souhlasiti, ježto tu jde o nový unifikační zákon a nejedná také o pozemkové dani, jiným zákonem upravené; proto místo dosavadního označení,,katastr daně pozemkové", zavádí se kratší označení "pozemkový katastr".
Dosud obvyklý výraz "evidence" nahrazen českým slovem "vedení", které sice nevystihuje úplně významu pojmu evidence, ale časem se vžije a bude mu rozuměno a bude ho užíváno jako dosud slova evidence.
Návrh zákona obsahuje uváděcí články I.-IV., dále vlastní část zákona, rozdělenou na hlavy I.-IV.,obsahující 113 paragrafů.
V uváděcím čl. I. stanoví se účinnost zákona dnem 1. ledna 1928, o čemž nahoře byla již zmínka.
Uváděcími články II.-IV. ruší nebo mění se celá řada dosud platných ustanovení o pozemkovém katastru, a to nejen rakouských, uherských a pruských, nýbrž i československých, pokud byla vydána po převratu a tím právě dociluje se unifikace.
HLAVA I.
§ 1 obsahuje organisaci služby.
Vrchní řízení a dohled ke katastrální měřičské službě přísluší ministerstvu financí, tedy nikoli ministerstvu spravedlnosti, kam by pozemkový katastr patřil pro svou právní hodnotu při zakládání a vedení pozemkových knih a jich map, ani ministerstvu veřejných prací, kam by patřil pro svůj technický význam, ani ministerstvu zemědělství kam by patřil pro svou důležitost, hlavně při provádění agrárních operací.
Jako výkonné úřady katastrální ustanoveny jsou vedle archivů map katastrálních katastrální měřičské úřady, kterýžto název je přiléhavý.
HLAVA II.
Obsahuje řízení pro založení pozemkového katastru.
§§ 2-3.
§ 2 obsahuje definici pozemkového katastru, jak nahoře uvedeno, a ustanovuje, že zůstávají v platnosti všechny dosavadní katastrální operáty, pokud zákon jiného nestanoví.
V § 3 pojaty jsou nejdůležitější účely pozemkového katastru příkladmo, nikoli výlučně.
§§ 4-5.
§ 4 definuje, co je to pozemek a co parcela, § 5 uvádí, jaké záznamy při parcele nutno učiniti.
§ 6.
Obsahuje roztřídění katastrálních operátů na operát měřičský, t. j. mapy, operát písemný, sbírku listin a úhrnné výkazy.
§ 7.
Návrh opouští název "katastrální obec" a zavádí nové pojmenování "katastrální území". Pojem katastrální obce nebyl dosud zákonně vymezen, ačkoliv je vžit a zaveden i do veřejných knih. Důvodová zpráva správně odůvodňuje zavedení tohoto nového názvu správní reformou, aby totiž pojmenování "obec" bylo vyhrazeno základní jednotce správní. K tomuto důvodu přistupuje ještě další důvod z návrhu zákona samotného, neboť katastrální území může obsahovati několik obcí politických (místních) anebo zase jen část území obce politické (místní), takže jsou tu vlastně dva rozdílné pojmy, vyžadující také rozdílných názvů.
§ 8.
Důležitou novotu, jíž dlužno jen vítati, zavádí návrh v § 8, totiž veřejnost, publicitu, operátů pozemkového katastru, ovšem jen formální, že totiž každý, aniž by tedy musil udávati zájem nebo důvod, může nahlédnouti do operátů pozemkového katastru.
Veřejnost tato jest však toliko formální, nikoli materiální, jak jest tomu u knih pozemkových, kde chrání se důvěra v tyto knihy veřejné. Katastr nedokazuje ani vlastnictví ani držbu.
§ 8 byl doplněn v tom, že ministerstvo financí může povoliti ještě další výhody také úředně oprávněným civilním geometrům a byl doplněn hlavně z praktických důvodů, neboť kdyby kopírování nebylo dovoleno a kopie musily se objednávati u katastrálních měřičských úřadů, tu by nejen vzrostla nadměrně agenda těchto úřadů, ale případným opožďovaným dodáním kopií od jmenovaných úřadů byl by vlastník pozemku ve své disposici s pozemkem omezen.
§§ 9-15.
Tyto paragrafy obsahují ustanovení o katastrálním řízení, které provádí komise za předsednictví měřičského úředníka a nikoli jako dosud měřičský úředník sám podle pouhého vyjádření stran nebo zástupců obce. Pouze měřické práce provádí měřičský úředník osobně.
Změnou provedenou v § 9 odst. 1. a v důsledku toho v § 11, odst. 4. a v § 84, odst. 2. bylo přiznáno měřičskému úředníku hlasovací právo v komisi, a to z toho důvodu, aby měl větší zodpovědnost za výsledky komisionelního šetření než mu ukládá vládní návrh, který jej ustanovuje sice předsedou komise, ale bez hlasovacího práva.
Při rovnosti hlasů přiznána, jak obvykle, hlasu předsedovu rozhodující váha.
Tím také odstraněno nedopatření vládního návrhu v § 9, odst. 1., že při rovnosti hlasů rozhoduje předseda komise, ježto rovnost hlasů při sudém počtu členů není možna.
V celém návrhu zákona ve slově "měřicky", pokud jest odvozeno od slova "měřič" byla písmena C nahrazena písmenami "čs", tedy "měřičsky" (samozřejmě ve všech pádech), nikoli tedy při názvu úřadů, kde zůstává slovo "měřicky".
Stalo se tak proto, protože nejen vládní nařízení v úřednických kategoriích a úředních titulech zavádí slovo "měřičský", ale stalo se tak i v zákoně ze dne 14. června 1927, č. 115 Sb. z. a n., o úpravě zeměměřičského studia.
Pro katastrální měření budou vydány instrukce, a to patrně ministerstvem veřejných prací dle předloženého návrhu zákona o organisaci zeměměřických prací (tisk sen. č. 518).
O výsledcích katastrálního řízení sepíše se protokol, který jest pak ovšem v ohledu právním důležitou, namnoze i rozhodující listinou.
Předmětem měření jsou též půdorysy budov, trvalá zařízení a díla staveb pozemních, vodních, melioračních, železničních, silničních, elektrárenských, vodárenských, kanalisačních a jiných, jakož i poloha mezníků, výškových značek, památek, stromů památkově cenných a pod.
Něco z uvedeného bylo již nyní vyznačováno, ale zákonného podkladu pro to nebylo.
§§ 16-29.
V těchto paragrafech je naznačen postup šetření, jak od odhadního okresu, přes oceňovací okrsek, druh pozemku, vzorkový pozemek, jakostní třídy a sazby jakostních tříd a výměra parcely, dospěje se k hlavnímu, daňovému účelu pozemkového katastru, totiž ke katastrálnímu výtěžku, dosavadnímu to čistému katastrálnímu výnosu, kterýžto katastrální výtěžek je dle §u 18 v penězích vyjádřený, součin jeho výměry a sazby, srovnávající se s jeho vyděláváním a s jeho jakostní třídou.
Pozemkový katastr má také vyznačovati inundační území, právo ke stavbě a jiné předměty měření a šetření, vládním nařízením dle potřeby stanovené a nutno proto uznati, že technický vývoj pozemkového katastru je na ten čas nedozírný.
Návrh obsahuje dále předpisy o řízení reklamačním a odvolacím, po jichž provedení nabývají zápisy pozemkového katastru teprve platnosti.
Hlava III.
Ustanovení této hlavy (§§ 30-96) obsahují předpisy o vedení pozemkového katastru, zvláště o jeho vzájemném souladu s veřejnými knihami.
V § 36 přijat doplněk, že trvalá místní změna jakostní třídy může nastati také poddolováním a to v souhlase se zákonem o přímých daních, který ve čl. VIII. uváděcích ustanovení připouští až do platnosti nového katastrálního zákona změnu jakostní třídy při poddolování.
Dle §u 43 má katastrální úřad měřický nejméně každý šestý rok přezkoumati, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru, k čemuž knihovním soudem musí býti připraveny výpisy z veřejných knih.
Rozdělení parcel provede se podle připojeného geometrického plánu.
V §u 55, dle kterého obecní úřady jsou povinny dodávati katastrálnímu měřickému úřadu mimo jiné také seznamy "rozbourání" domů, nahrazena slova "rozbourání domů" slovy "rozbouraných domů", protože jsou srozumitelnější.
V §u 59, odst. 2. slovo v chybném pádu "daňovou", nahrazeno správným pádem "daňová" povinnost.
V §u 74 do věty "Tyto poplatky připadají státní pokladně" vsunuta slova "vybírají a vymáhají se jako přímé daně" a to proto, protože o vybírání poplatků za měření na žádost a náklad stran není v návrhu zákona žádného ustanovení.
V důsledku doplňku §u 8 o úředně oprávněných civilních geometrech přijat doplněk k §u 75 o právu úředně oprávněných civilních geometrů, vstupovati na pozemky, jako odst. 5. tohoto znění: Oprávnění uvedená v odstavci 1. přísluší také úředně oprávněným civilním geometrům, konají-li měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů, uvedených v §§ 42, 51 a 52.
V témže paragrafu, v první větě opravena tisková chyba položením čárky (,) za slovo zařízení.
V §u 76, odst. 2. vsunuta slova "odst. 1. až 4." pro jasnost a přesnost.
V důsledku přijatých ustanovení o úředně oprávněných civilních geometrech nutno tyto dále připojiti k § 76, nový odstavec jako 4. Veškeré škody, způsobené výkonem oprávnění podle ustanovení § 75, odst. 5., jest povinen hraditi úředně oprávněný civilní geometr.
V § 84 vynechán odstavec 3. jako nadbytečný vzhledem k tomu, že totéž jest obsaženo v § 96, odst. 4.; v důsledku tohoto vynechání odstavce přečíslovány: odst. 4. na odst. 3. a odst. 5. na odst. 4.
Vedle zápisu v katastrálních operátech (§ 86) zná návrh zákona též pouhý záznam změn, jichž zápis nelze provésti, na př.: protože nebyla pozůstalost po zemřelém držiteli projednána.
V § 86, odst. b) slova "s obmezením uvedeným v § 65, odst. 3." byla přeřazena z odst. b) na konec odst. c) a v odstavci cc) místo slov "je-li spojeno" byla zařazena slova "je-li změna držby spojena" neboť jde tu jednak o opravu tiskové chyby, jednak o srozumitelnější vyjádření.
Proti provedení zápisu změn v katastrálních operátech je přípustno odvolání do 15 dnů ode dne vyhlášení (§ 92) provedení zápisu změn v katastrálních operátech.
V § 95, odst. 2. ke slovům "o kolcích a poplatcích" při pojmu slova "a dani z obohacení", jakož i v odst. 3. za slova "zvýšený poplatek" byla zařazena slova "(na Slovensku a v Podkarpatské Rusi poplatková pokuta) ", protože pro Slovensko a Podkarpatskou Rus nebylo by dosavadní znění jasné.
HLAVA IV.
V této hlavě (§§ 97-113) jsou uvedena přechodní ustanovení jednak pro území, která nemají dosud nových pozemkových knih, jednak pro území, která nemají dosud správných katastrálních map a pro Hlučínsko.
Jsou to ustanovení hlavně povahy sjednocovací, předpisující, jak přejímané katastrální operáty budou upravovány tak, aby vedení pozemkového katastru mohlo býti jednotné a mimo to jsou tu uvedeny výjimky dočasné.
Mimo výjimky v zákoně již uvedené budou vládním nařízením stanoveny pro Slovensko a Podkarpatskou Rus další výjimky ze zákona, zejména aby tam bylo možno děliti parcely na alikvotní díly, což jinak podle zákona bude příště vyloučeno a bude požadován i v takových případech polohopisný plán.
§ 106 byl přestylisován pro větší jasnost výjimečné jeho platnosti jen pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mimo to obecním (obvodním) notářům přiznán pro komisi podle § 84 toliko hlas poradní, a to z toho důvodu aby notáři jako nositelé státní myšlenky byli pokud možno oddáleni od místních sporů, majících příčinu po výtce v osobních a pouze materielních zájmech.
Nějakých dalekosáhlých novot návrh zákona proti nynějšímu stavu nepřináší, jest však přece pronikavým dílem sjednocovacím a pokrokem proti stavu dosavadnímu.
Rozpočtový výbor navrhuje, aby senát schválil osnovu zákona se změnami právě vyznačenými ve znění dole uvedeném.
V Praze, dne 17. listopadu 1927.
Dr J. Karas v. r.,
předseda.
Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne..............................
o pozemkovém katastru a jeho vedení.
(Katastrální zákon.)
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon) nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1928.
Čl. II.
Dnem účinnosti katastrálního zákona pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná dne 28. října 1918, vyjímajíc ustanovení, která jsou obsažena v zákonech o scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úpravách pozemkové držby.
Zejména pozbudou platnosti ustanovení tohoto druhu, platná v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Valticku a Vitorazsku, pokud je obsahuje:
zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě pozemkové daně s pozdějšími dodatky;
zákon ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., o evidenci katastru pozemkové daně;
zákon ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z., o revisi katastru pozemkové daně.
Zároveň pozbývají platnosti:
císařský patent ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové;
zákon ze dne 23. května 1883, č. 84 ř. z., o organisaci evidenční služby a o jiných ustanoveních této služby se týkajících;
zákon ze dne 28. prosince 1894, č. 6 ř. z. z r. 1895, o změně čl. II. zákona z 23. května 1883, č. 84 ř. z., týkajícího se osobních požitků evidenčních úředníků;
zákon ze dne 1. ledna 1895, č. 3 ř. z., o sestavení komisí pro revisi katastru pozemkové daně;
císařské nařízení ze dne 1. června 1914, č. 117 ř. z., o změně některých paragrafů zákona č. 83/1883 ř. z.,
a všechna k těmto i k hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.
Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zejména pokud je obsahuje:
zák. čl. VII/1875, o úpravě pozemkové daně; zák. čl. XL/1881, o modifikaci některých ustanovení zák. čl. VII/1875, týkajícího se úpravy pozemkové daně;
zák. čl. V/1909, o opravě katastru pozemkové daně a ustanovení procenta pozemkové daně.
Zároveň pozbývá platnosti:
císařský patent ze dne 20. a 31. října 1849 o pozemkové dani;
zák. čl. XII/1884, o vyřizování reklamací proti výsledkům nových operátů katastru pozemkové daně;
zák..čl. XXII/1885, o evidenci katastru pozemkové daně;
§§ 32, 33, 34 a35 zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii,
a všechna k těmto i k hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.
Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedeni, platná na Hlučínsku, zejména pokud je obsahuje:
zákon ze dne 21. května 1861, str. 253 s. z., o nové úpravě pozemkové daně;
zákon ze dne 7. října 1865, str. 1033 s. z., o zřizování a udržování trigonometrických značek;
zákon ze dne 7. dubna 1869, str. 729 s. z., o zřizování trigonometrických značek;
zákon ze dne 3. června 1874, str. 239 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek;
zákon ze dne 8. února 1867, str. 185 s. z., o konečném rozvrhu a vybírání pozemkové daně v šesti východních provinciích státu a o stížnostech na přetížení pozemkovou daní;
zákon ze dne 26. června 1875, str. 325 s. z., o opravě pozemkového katastru a pozemkových knih před potvrzením recessů při dělech;
zákon ze dne 15. dubna 1889, str. 99 s. z., o odepsání nebo snížení pozemkové daně pro zátopy;
zákon ze dne 14. července 1893, str. 119 s. z., o zrušení přímých státních daní;
zákon ze dne 14. července 1893, str. 152 s. z., o obecních dávkách;
zákon ze dne 24. května 1901, str. 145 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek,
a všechna, pruskou vládou k těmto ustanovením vydaná nařízení.
Mimo to pozbývá zároveň platnosti zákon ze dne 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n., o evidenčních poplatcích, a čl. 16 nařízení vlády ze dne 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z. a n., pokud jednají o rozvržení správy pozemkového katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mezi státní berní a měřické úřady.
Čl. III.
Částečně se mění:
1. ustanovení čl. I, XV a XVI nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, pokud tento zákon má odchylná ustanovení;
2. ustanovení čl. I císařského nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z., o dělení katastrálních parcel, pokud tento zákon má odchylná ustanovení.
Zároveň uhasínají všechna oprávnění k vyhotovování geometrických (situačních) plánů, udělená úřadům nebo osobám podle dosud platných ustanovení.
Geometrické (situační) plány, vyhotovené do dne účinnosti tohoto zákona podle dosud platných ustanovení, mohou býti i po tomto dnu podkladem úředního jednání.
Čl. IV.
Tento zákon provede ministr financí, dohodna se, pokud jest toho třeba, s ministry: spravedlnosti, vnitra, zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.
HLAVA I.
Organisace služby.
§ 1.
(1) Vrchní řízení a dohled ke katastrální měřické službě přísluší ministerstvu financí.
(2) Správou pozemkového katastru jsou pověřeny finanční úřady druhé stolice a jim přímo podřízené tyto výkonné úřady katastrální:
a) katastrální měřické úřady pro práce spojené s vedením a obnovováním pozemkového katastru a pro práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační v obvodu jednoho nebo více berních okresů, a
b) archivy map katastrálních pro úschovu katastrálních operátů značné ceny a pro práce jim zvlášť přikázané v obvodu finančního úřadu druhé stolice.
(3) Sídla výkonných katastrálních úřadů a obvod jejich působnosti bude stanoven vládním nařízením. Pokud jde o obnovování pozemkového katastru, práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační, může ministerstvo financí vyhláškou rozšířiti působnost jednotlivých katastrálních měřických úřadů na obvody dvou i více katastrálních měřických úřadů.
HLAVA II.
Pozemkový katastr.
Všeobecná ustanovení.
Co jest pozemkový katastr.
§ 2.
(1) Pozemkový katastr je geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice.
(2) Katastrální měření a šetření a jejich výsledky (popisy hranic katastrálních území, katastrální mapy a jejich doklady, odhadní, vceňovací a vtřiďovací operáty, jakož i ostatní písemné katastrální operáty a příslušné sbírky listin a pod.), provedené podle dosavadních zákonných ustanovení, zůstávají v platnosti, pokud tento zákon v § 28 nebo v III. nebo IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo se z něho jinak nepodává.
Účel pozemkového katastru.
§ 3.
(1) Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných daní a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr.
(2) Z úsporných důvodů budiž pozemkový katastr zakládán a veden tak, aby zároveň byl pomůckou pro práce kartografické, výškopisné, pro technická podnikání, pro účely statistické, hospodářské, pro vědecká badání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života. Podrobný návod o tom vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a příslušným ústředním úřadem.
Pozemek a parcela.
§ 4.
(1) Pozemkem podle tohoto zákona rozumí se část přirozeného povrchu zemského, která jest oddělena od sousedních částí trvale viditelným rozhraničením, hranicí správní nebo držebnostní nebo se od nich liší vzděláváním neb užíváním (§ 21).
(2) Každý pozemek jest v pozemkovém katastru geometricky zobrazen. Takto zobrazený pozemek nazývá se parcelou. Každá parcela jest označena číslem (číslem parcelním).
(3) Plochy uvnitř jedné a téže držby, pokud nejsou památkově cenné a nepřesahují u zahrad a vinic 100 m2, u ostatních pozemků 1000 m2, nečiní samostatných parcel, nýbrž připojí se k některé parcele sousední téhož držitele, se kterou svým katastrálním výtěžkem nejlépe se srovnávají. Jestliže by však nastalo tímto připojením zvětšení nebo zmenšení celkového katastrálního výtěžku o více než 10 %, vyznačí se i plochy menší jako samostatné parcely.
(4) Části pozemku knihovně různým vlastníkům připsané nebo různě zatížené nebo v různých veřejných knihách zapsané nebo stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa tvořící, mohou býti výjimečně vyznačeny v pozemkovém katastru jako samostatné parcely.
§ 5.
Pro každou parcelu budiž uveden v pozemkovém katastru držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída a katastrální výtěžek, anebo pro parcelu pozemku bez katastrálního výtěžku (§ 21-B) jeho obecné označení nebo pojmenování; mimo to budiž poznamenána pozemková trať, knihovní vložka, výměra zaplavované plochy (§ 24), použité právo ke stavbě (§ 25), u půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) účel, jemuž jest věnována, a památka (přírodní či jiná), na pozemku jsoucí.
Podstatné části pozemkového katastru.
§ 6.
(1) Podstatné části pozemkového katastru jsou:
A. Operát měřický, t. j. mapy,
B. operát písemný, t. j, písemné sestaveni výsledků šetření,
C. sbírka listin, podle kterých se provádějí zápisy v pozemkovém katastru,
D. úhrnné výkazy, jež obsahují celkové údaje pozemkového katastru pro katastrální území anebo širší finanční obvody.
(2) Vnitřní úprava katastrálních operátů bude stanovena vládním nařízením.
Katastrální území.
§ 7.
(1) Pozemkový katastr jest uspořádán podle katastrálních území.
(2) Katastrální území jest souvislé území vhodného tvaru s obvodem místopisně uzavřeným, jež se kryje buď s obcí politickou (místní) nebo jest její součástí. Ve výjimečných případech může jedno katastrální území obsahovati několik obcí politických (místních) téhož berního okresu.
(3) Katastrální území budiž rozděleno na pozemkové trati podle obecného pojmenování skupin pozemků.
Veřejnost pozemkového katastru.
§ 8.
(1) Operáty pozemkového katastru jsou veřejné.
(2) Každý může u přítomnosti úředníka, pověřeného dozorem nad katastrálními operáty, nahlédnouti do operátů pozemkového katastru a činiti si poznámky. Může si také vyžádati prosté nebo ověřené opisy, výpisy, otisky nebo snímky s operátu pozemkového katastru za poplatek podle sazby, kterou čas od času stanoví a vyhlásí ministerstvo financí. Mapy, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu nebo u archivu map katastrálních, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny ministerstvu národní obrany pro účely vojenského mapování, a písemné katastrální operáty, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny úřadům, pověřeným scelováním pozemků, k úřední potřebě v jejich sídle. Ministerstvo financí může povoliti ještě další výhody úřadům, úředně oprávněným civilním geometrům anebo stranám při používání pozemkového katastru.
(3) Udělování práva rozmnožovati části pozemkového katastru nebo jejich snímky jest vyhrazeno ministerstvu financí.
Katastrální řízení.
§ 9.
(1) Katastrální řízení jest měření nebo místní šetření, prováděné pro založení (§§ 100 až 111) nebo obnovení (§ 28) pozemkového katastru. Mimo případ v § 11 uvedený vykonává katastrální řízení komise, jejíž předsedou jest měřičský úředník a členy starosta obce neb jeho náměstek, pokud se týče jiný jeho zástupce podle platných předpisů ustanovený a dva důvěrníci, znalí místních poměrů, z nichž alespoň jeden má býti výkonným zemědělcem, anebo kde se řízení týče ve větší míře lesů, výkonným lesníkem, a které určí obecní (městská) rada za souhlasu měřičského úředníka. K řízení lze přizvati jako další členy komise s poradním hlasem znalce půdy, lesnictví, vinařství, chmelařství, zahradnictví, památek a pod., případně za spolupůsobení úřadů (sborů) k vyslání jich oprávněných. Komise se platně usnáší prostou většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasuje předseda komise. Zeměměřické práce provádí předseda komise (měřičský úředník).
(2) Měřičský úředník oznámí alespoň třicet dní předem obecnímu úřadu obce, ve které bude prováděti katastrální řízení, a obecním úřadům sousedních obcí, kdy bude toto řízení prováděti. Obce jsou povinny, aby vyhláškou a způsobem v místě obvyklým vyzvaly držitele pozemků, aby se dostavili k řízení a podali buď sami nebo svými zmocněnci potřebná vysvětlení o hranicích svých držebností.