(3) Nepřijdou-li držitelé pozemků ani jejich zmocněnci k jednání, nebude to na překážku, aby se řízení provedlo; za ně podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé sousedních pozemků nebo důvěrníci. Nové řízení na žádost nedostavivších se držitelů může býti zavedeno jen na jejich útraty.
(4) O výsledku šetření sepíše se protokol, jejž spolupodepíší členové komise a držitelé pozemků nebo jejich zástupci, kteří se zúčastnili řízení.
(5) Sestavení zvláštních komisí a jejich postup při stanovení podkladu sazeb jakostních tříd (§ 19), uspořádání odhadních okresů a vceňovacích okrsků (§ 20), vyhledání vzorkových pozemků (§ 22), zařazení a vtřídění jednotlivých pozemků podle druhů předmětů výtěžkových a jakostních tříd (§ 23), pokud není stanoven v hlavě III. a IV., bude podle potřeby pro doplnění platného všeobecného vcenění upraven vládním nařízením po předchozím slyšení odborných korporací (zemědělských rad, vysokých škol).
A. Katastrální měření.
§ 10.
(1) Katastrální měření jest souhrn technických prací, prováděných za příčinou získání správného zobrazení tvaru a polohy předmětu měření pro pozemkový katastr na podkladě československé jednotné sítě trigonometrických bodů, vyznačených trvale na povrchu zemském značkami trigonometrickými.
(2) Methody katastrálního měření budou stanoveny v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací (v instrukcích), které vydá ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce v dohodě s ministerstvem financí, spravedlnosti, zemědělství a národní obrany.
Předměty měření:
a) Hranice katastrálních území.
§ 11.
(1) Podkladem pro zjištění, omezníkování a zaměření hranic katastrálních území jest platný stav, pokud se týče protokoly a popisy hranic katastrálních území nebo hranic obecních s příslušnými dodatky nebo rozhodnutí správních úřadů o změnách nebo ve sporech o hranice obcí politických (místních), platná v době katastrálního řízení. Pokud hranice katastrálních území jsou zároveň hranicí státní, jsou podkladem pro jejich zaměření zákony, nařízení a vyhlášky o mezinárodních smlouvách nebo úmluvách, a podle nich vyhotovené operáty.
(2) Hranice katastrálních území mají se přimykati ku přirozeným rozhraničovacím čarám a musí býti omezníkovány.
(3) Běží-li hranice katastrálního území po hranici státní, zemské nebo obce politické (místní), mají se tyto vzájemně shodovati; osazené již znaky takovéto hranice jsou zároveň znaky hranic katastrálního území.
(4) Hranice katastrálních území, nejsou-li zároveň hranicemi státními, zjišťuje komise, jejíž předsedou je měřičský úředník a členy starostové (neb jich náměstkové) se dvěma splnomocněnými zástupci za každou hraničící obec. O usnášení se komise platí ustanovení § 9, odst. 1.
(5) Nedostaví-li se některý člen komise a znemožní tím její řízení, provede je nová komise. Případné zvýšení výdajů tím vzešlých hradí se podle ustanovení § 96, odst. 4.
(6) K řízení musí býti pozváni držitelé pohraničních pozemků. Nedostaví-li se některý z nich, byv nejpozději 24 hodiny předem o tom uvědoměn, vykoná komise řízení i za jeho nepřítomnosti.
(7) Scházející nebo poškozené pohraniční znaky, vyjímajíc číslované mezníky a měřické značky na státních hranicích, nahradí se novými společným nákladem hraničních politických (místních) obcí. O povinnosti hraditi tyto náklady, nedohodly-li by se politické (místní) obce, přísluší rozhodovati v instančním pořadu úřadům, obcím nadřízeným; měřičský úředník určí však, která politická (místní) obec zálohou na tento společný náklad dodá materiál, dělníky a povozy.
(8) O provedeném-přezkoumání nebo obnovení hranic katastrálních území sepíše se protokol, který podepíše předseda a všichni členové komise a přítomní držitelé hraničních pozemků. Běží-li hranice katastrálního území po hranici obcí politických (místních), podléhá protokol v částech o takovéto hranici jednajících schválení okresního úřadu.
(9) Sporné hranice obcí místních ohlásí měřičský úředník okresnímu úřadu, který provede z úřední moci řízení za příčinou stanovení hranice.
(10) Obecní (městská) rada dozírá k udržování hranic katastrálních území a jejich znaků.
b) Hranice držebnostní.
§ 12.
(1) Držitelé pozemků jsou povinni nesporné držebnostní hranice svých pozemků před jejich zjišťováním omezníkovati a umožniti ke hranicím přístup, nutný k jejich zjištění a zaměření. Měřičský úředník vyjde při tom vstříc přáním držitelů, aby bylo umožněno zaokrouhlení nebo vyrovnání držebnostních hranic a výměna nebo scelení pozemků, pokud o těchto právních jednáních bylo dosaženo dohody mezi účastníky.
(2) Nesporné hranice držebnostní, které nebyly podle předchozích ustanovení dostatečně omezníkovány, omezníkuje měřičský úředník na náklad stran.
(3) Sporné díly pozemků nečiní samostatných parcel. O každé sporne hranici držebnostní sepíše se zvláštní podrobný protokol a zašle se místně - příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl příslušné řízení.
c) Hranice vzdělávání nebo užívání.
§ 13.
Hranice pozemků uvnitř jedné držby, které nejsou trvale zajištěny (zdí, plotem a pod.), buďtež určeny v hrubých rysech podle skutečného vzdělávání nebo podle obvyklého jich užívání k účelu, jemuž jsou trvale věnovány.
d) Budovy a stavební místa.
§ 14.
(1) Budovy buďtež vyznačeny v pozemkovém katastru podle svého věnování v rozsahu svého půdorysu na přirozeném povrchu zemském.
(2) Vojensky důležité stavby a příslušné pozemky buďtež zjištěny a vyznačeny v pozemkovém katastru po dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3) Rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa vyznačí se v pozemkovém katastru až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem.
e) Jiné stavby a pevné předměty.
§ 15.
Předmětem měření jsou též trvalá zařízení a díla staveb pozemních, vodních, melioračních, vodárenských, kanalisačních, železničních, silničních, elektrárenských a jiných, jakož i poloha mezníků, výškových značek, památek, stromů památkově cenných a pod.
B. Šetření.
Předměty šetření.
a) Držitel.
§ 16.
(1) Do pozemkového katastru budiž zapsáno jméno řádného držitele pozemku a jeho bydliště.
(2) Je-li knihovním vlastníkem děl nebo prostorů pod zemským povrchem (dolů, sklepů, jeskyní a pod.) nebo nad ním (poschodí, dělených domů, převislých střech, balkonů a pod.) někdo jiný než držitel příslušného pozemku, poznamená se i knihovní vlastník do pozemkového katastru.
b) Výměra parcel.
§ 17.
Výměra parcel jest v míře metrické vyjádřený plošný obsah průmětu pozemku na ploše, stanovené pro zobrazení Československé republiky.
c) Katastrální výtěžek.
§ 18.
Katastrální výtěžek pozemku jest v penězích vyjádřený součin jeho výměry a sazby (§ 19), srovnávající se s jeho vzděláváním a s jeho jakostní třídou.
d) Sazby jakostních tříd.
§ 19.
(1) Jako sazby jakostních tříd vyhlásí ministerstvo financí pro každou v tom onom vceňovacím okrsku se vyskytující jakostní třídu a vzdělávání, průměrné a pro sazební stupnici upravené výtěžky pozemků z jednoho hektaru plochy, jak byly zjištěny při všeobecném katastrálním vcenění (§ 2, odst. 2).
(2) Výtěžkem rozumí se roční peněžitý přebytek, který vyplýval pro držitele pozemku při hospodaření, obvyklém ve vceňovacím okrsku u většiny držitelů, z hrubého výtěžku po odečtení všech. výdajů nutných a ve vceňovacím okrsku obvyklých na obdělávání a těžbu podle průměru z těch let, které byly vzaty za základ všeobecného katastrálního vcenění, beze zření na majetkové poměry držitelovy, na spojení pozemků v hospodářské jednotky nebo s jinými odvětvími výrobními a na břemena nebo práva s pozemkem spojená a při středním, v místě obvyklém stavu zpracování půdy. U pozemků nebo jejich částí, k jejichž prospěchu jsou zřízena a udržována zvláštní ochranná nebo meliorační zařízení (ochranné hráze proti zátopám, zařízení zavodňovací a odvodňovací, drenáže, směrné stavby [výhony], přepážky, ochranná opatření proti vodním stržím, přepadovým vodám nebo závějím a pod.) připočítávají se k výdajům na obdělávání a těžbu též stálé náklady na udržování těchto zařízení ve stavu užívatelném, zvětšené o šest setin vynaložených původních stavebních nákladů, pokud tyto nebyly opatřeny subvencemi veřejných korporací.
e) Odhadní okres a vceňovací okrsek.
§ 20.
Odhadní okres, který se zpravidla shoduje s okresem politickým, obsahuje podle růzností půdy, podnebí, dopravních a hospodářských poměrů jeden nebo více vceňovacích okrsků; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství může však, je-li to nezbytně nutno, uspořádati hranice odhadních okresů odchylně od hranic politických okresů.
f) Druhy pozemků.
§ 21.
Co do druhu se rozlišují:
A. Pozemky s katastrálním výtěžkem, t. j. pozemky, které jsou pozemkové dani zásadně podrobeny. Tyto se rozvrhují podle vzdělávání na:
a) role,
b) louky,
c) zahrady,
d) vinice,
e) pastviny,
f) lesy,
g) močály, jezera a rybníky, pokud nejsou zahrnuty pod B,
h) půdu úmyslně odňatou zemědělskému (lesnímu) obdělávání použitím k jiným účelům, než jest uvedeno pod B (parifikační půda).
B. Pozemky bez katastrálního výtěžku:
a) zastavěné plochy a nádvoří,
b) neplodné půdy nebo močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny, a dále
c) jiné pozemky, které nejsou podrobeny pozemkové dani.
g) Vzorkové pozemky.
§ 22.
Pro každou stanovenou sazbu jakostních tříd každého vzdělávání jest vyhledáno několik vzorkových pozemků, různících se mezi sebou svými vlastnostmi, zvláště polohou a složením půdy. Tyto vzorkové pozemky jsou sestaveny s podrobným popisem jejich polohy a hodnoty půdy, zjištěné na základě pedologického rozboru, v seznamech pro jednotlivé vceňovací okresy.
h) Jakostní třídy.
§ 23.
(1) Počet jakostních tříd v jednom vceňovacím okrsku pro totéž vzdělávání nesmí přesahovati devět stupňů.
(2) Všechny pozemky s katastrálním výtěžkem, uvedené v § 21 odd. A, zařadí a vtřídí se do příslušných druhů vzdělávání a jakostních tříd téhož vceňovacího okrsku srovnáním se vzorkovými pozemky. U půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) určí se vzdělávání a jakostní třída srovnáním se sousedními pozemky.
(3) Jednotlivé jakostní třídy téže parcely, nepřesahující výměry půl hektaru, lze sloučiti v jednu jakostní třídu, nebude-li tím zvýšen anebo snížen o více než 10 % onen katastrální výtěžek, jaký by byl pro celou parcelu s rozlišenými třídami jakostními.
(4) Spojené lesy se vtřídí zpravidla pouze do jedné jakostní třídy podle průměrného výtěžku jejich půdy a podle dřevin v době vtřídění. Spojené plochy alespoň třicetihektarové, které se velmi značně od sebe liší hodnotou půdy, porostem nebo jinými známkami, jež mají účinek na katastrální výtěžek, vtřídí se však do několika jakostních tříd.
(5) Pozemky, které se staly dočasně výnosnějšími nežli sousední pouze obzvláštním vypěstováním jejich půdy, vtřídí se jako pozemky sousední.
i) Zaplavované (inundační) území.
§ 24.
Pozemky nebo jejich části, které bývají při povodních vodních toků zaplavovány, buďtež zapsány jako zaplavované území v pozemkovém katastru.
j) Právo ke stavbě.
§ 25.
Do pozemkového katastru budiž poznamenáno právo ke stavbě, bylo-li ho použito pro předměty měření.
k) Jiné předměty šetření.
§ 26.
Obecné pojmenování nebo označení pozemků bez katastrálního výtěžku, pozemková trať, knihovní vložka a účel, jemuž jest věnována půda odňatá zemědělskému (lesnímu) obdělávání, buďtež zjištěny podle dokladů nebo, je-li toho třeba, podle skutečnosti.
Další předměty měření a šetření.
§ 27.
Vládním nařízením mohou býti podle potřeby stanoveny ještě další předměty měření nebo šetření.
Obnovování pozemkového katastru.
§ 28.
(1) Stane-li se některý katastrální operát anebo jeho část pro svoje opotřebení k dalšímu užívání nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem aneb otiskem podle právě platného stavu.
(2) Pozbude-li dosavadní katastrální mapa stanovené přesnosti nebo vyžaduje-li se pro změnu poměrů větší přesnosti nebo jiného měřítka, kterémuž požadavku nevyhovuje dosavadní mapa, budiž sdělán nový měřický operát podle ustanovení II. hlavy zákona a podle výsledků upraven také operát písemný.
(3) Ztracený nebo zničený katastrální operát anebo jeho část nahradí se druhopisem podle zachovaných pomůcek. Není-li potřebných pomůcek pro pořízení druhopisu, vyhotoví se celý nebo částečný operát náhradní novým řízením v nezbytně nutném rozsahu podle ustanovení tohoto zákona.
(4) O vzešlých tím výdajích, pokud jich nelze požadovati od zjištěného vinníka, platí ustanovení § 94.
Reklamace.
§ 29.
(1) Před vyhlášením platnosti katastrálního operátu, vzešlého z katastrálního řízení podle ustanovení II. hlavy zákona, budiž poskytnut držitelům pozemků možnost, aby nahlédli do tohoto operátu a podali své námitky.
(2) Za tou příčinou vyloží měřičský úředník operáty katastrální k veřejnému nahlédnutí po přiměřenou, alespoň třídenní dobu, u příslušného obecního úřadu, po kterou dobu přijímá tamtéž podané námitky ústní i písemné. O vyložení katastrálních operátů uvědomí se držitelé pozemků způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.) a v obci (vyhláškou, vybubnováním a pod.) alespoň třicet dní předem s doložením, že vyložené katastrální operáty, pokud nebudou podány námitky, nabudou platnosti dnem, který předem stanoví finanční úřad druhé stolice.
(3) O podaných námitkách, pokud jim nevyhoví komise (§§ 9 a 11) přímo opravou shledané chyby, rozhodne (případně za spolupráce soudního znalce z nejbližšího okolí) s konečnou platností finanční úřad druhé stolice, který také stanoví a vyhlásí den počátku platnosti těchto operátů.
HLAVA III.
Vedení pozemkového katastru.
Obecné předpisy.
Změny.
§ 30.
Pozemkový katastr budiž udržován ve stálé shodě se skutečným stavem
A. vyšetřováním a prováděním nastalých trvalých změn:
a) katastrálních území,
b) držitele nebo jeho jména,
c) předmětu měření,
d) předmětu výtěžkového,
e) vzdělávání,
f) jakostních tříd, pokud jde o změny místní,
g) zaplavovaného území, práva ke stavbě nebo změn jiných předmětů šetření (§ 26);
B. opravováním prokázaných nepřesností a chyb.
Změny katastrálních území.
§ 31.
(1) Změny katastrálních území nastávají:
a) sloučením dvou nebo více dosavadních území katastrálních v jedno katastrální území,
b) rozloučením dosavadního katastrálního území ve dvě nebo více katastrálních území,
c) vyloučením části z jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území.
(2) Provedení těchto změn v katastrálních operátech povoluje na žádost zájemníků nebo na návrh katastrálního měřického úřadu finanční úřad druhé stolice v dohodě s příslušným sborovým soudem druhé stolice. Nebylo-li dosaženo dohody nebo byly-li podány do třiceti dnů ode dne doručení povolení námitky, přísluší rozhodovati ministerstvu financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Je-li hranice katastrálních území zároveň i hranicí obcí politických (místních), jest provedení změny takových hranic v katastrálních operátech závislé na povolení změny hranic obcí politických (místních) příslušnými politickými úřady, které rozhodují v tom případě o změnách hranic obcí politických (místních) po slyšení finančních úřadů a soudů.
Změna držitele nebo jeho jména.
§ 32.
(1) Změna držitele vzniká dokonaným převodem držby buď souboru pozemků nebo jednotlivých pozemků nebo jejich částí s osoby jedné na jinou osobu.
(2) Změna držitelova jména může nastati podle zákonných ustanovení nebo povolením správních úřadů.
Změna předmětu měření.
§ 33.
Změna předmětu měření nastává, jestliže se změní poloha a tvar hranic katastrálních území, hranic pozemků, půdorysu budov anebo jiných staveb a předmětů, uvedených v §§ 15 a 27.
Trvalé změny výtěžkového předmětu.
§ 34.
Trvalé změny výtěžkového předmětu jsou ty změny, jimiž plochy dosud pozemkové dani zásadně nepodrobené (pozemky bez katastrálního výtěžku, § 21, lit. B) stávají se trvale plochami pozemkové dani zásadně podrobenými (pozemky s katastrálním výtěžkem, § 21, lit. A) aneb naopak. K takovým změnám přihlédá se pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o souvislou plochu, přesahující u zahrad a vinic 100 m2, u ostatních pozemků 1000 m2 nebo i o souvislé plochy menší, tvoří-li alespoň 40 % celkové výměry parcely.
Trvalé změny vzdělávání.
§ 35.
Trvalá změna vzdělávání nastává, jestliže změnou hospodářského (lesního) používání půdy přechází trvale pozemek v jiné vzdělávání podle tohoto zákona (§ 21), než jak jest zapsáno v pozemkovém katastru.
Trvalé místní změny jakostní třídy.
§ 36.
Trvalé místní změny jakostní třídy nastávají, změnila-li se melioracemi pozemků, regulací vodních toků, poddolováním, nebo v jiných případech, jež mohou býti stanoveny vládním nařízením k lepšímu či horšímu v určitém území v době od posledního vtřídění pozemků výnosnost půdy zřejmě a podstatně odlišně od výnosnosti v územích okolních. K takovým změnám přihlédá se u lesů, vtříděných podle průměrného výtěžku jejich půdy (§ 23, odst. 4) pouze tehdy, bude-li tím průměrné vtřídění lesa změněno alespoň o jednu jekostní třídu a u jiných pozemků pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o výměru alespoň půl hektaru nebo bude-li v důsledku toho zvýšen nebo snížen katastrální výtěžek celé parcely o více než 10 %.
Trvalé změny zaplavovaného území, práva ke stavbě a změny jiných předmětů šetření.
§ 37.
Bylo-li zvětšeno nebo zmenšeno zaplavované území (§ 24), založeno nebo zrušeno právo ke stavbě, použité pro předměty měření (§ 25) nebo změněny předměty šetření, uvedené v § 26, buďtež nově zjištěny (§ 61).
Nepřesnosti a chyby.
§ 38.
Za nepřesnosti a chyby pokládají se jen ony se skutečným stavem se neshodující údaje katastrálních operátů, jež ani v době založení těchto operátů, ani později nesrovnávaly se se skutečným stavem a zakládají se na zřejmém omylu nebo nepřesnosti.
Nepřesnost nebo chyba ve znázornění na mapě.
§ 39.
Mapa se opraví, bylo-li nesporně zjištěno, že zákres polohy nebo tvaru předmětu měření, pokud se týče souboru takovýchto předmětů na mapě, nesrovnává se a nikdy se nesrovnával se skutečným stavem, že byl tudíž na mapě proveden zřejmě omylem a že jsou nynější poloha a tvar předmětu měření v přírodě stranami pravoplatně uznány.
Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry.
§ 40.
Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry se opraví, bylo-li zjištěno podle pomůcek, slouživších k výpočtu původně zapsané výměry, že rozdíl mezi nově zjištěnou výměrou a výměrou zapsanou v pozemkovém katastru přesahuje přípustnou odchylku, stanovenou měřickou instrukcí (§ 10).
Chyba v počítání a v psaní.
§ 41.
Jako chyby v počítání a v psaní jsou podrobeny opravě případy, ve kterých v operátech katastrálních zapsaný držitel, parcelní číslo, výměra, vzdělávání, jakostní třída, katastrální výtěžek, označení nebo pojmenování pozemku, pokud se týče i jiná, v operátech katastrálních poznamenaná data se nesrovnávají se stavem zjištěným v dokladech, v listinách, v operátech vceňovacích, reklamačních a pod.
Vzájemný soulad pozemkového katastru s veřejnými knihami.
§ 42.
(1) Pozemkový katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek s druhé strany dlužno udržovati ve stálém vzájemném souladu.
(2) Jsou proto povinny zaslati jednak knihovní soudy katastrálnímu měřickému úřadu všechna knihovní usnesení o změnách ve statkové podstatě knihovních těles a o zápisech věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkovém katastru, jednak katastrální měřický úřad knihovnímu soudu k nahlédnutí ohlášení o shledaných změnách v rozsahu knihovního tělesa nebo věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkové knize nebo co do druhů pozemků (§ 21) a jejich hranic. O takto oznámených změnách zavede knihovní soud pokud se týče katastrální měřický úřad příslušné řízení podle vládního nařízení o tom vydaného. Doví-li se však knihovní soud z ohlášení katastrálního měřického úřadu, že nějaké věcné právo nebylo zapsáno do veřejných knih, zavede z úřední povinnosti řízení a dohlédá, aby zápis byl vykonán.
(3) Jde-li v ohlášení katastrálního měřického úřadu o změnu, kterou se mění zákres na mapě veřejné knihy, připojí katastrální měřický úřad příslušný náčrtek anebo, je-li již změna ta v mapě katastrální zakreslena, snímek této mapy.
(4) Liší-li se knihovní vlastník anebo jeho jméno od řádného držitele nebo jeho jména, zapsaného v pozemkovém katastru, a není-li možno do dohledné doby odstraniti tento nesoulad, poznamená se v pozemkovém katastru i jméno knihovního vlastníka.
(5) K soudnímu usnesení, podle něhož byl proveden ve veřejné knize zápis, který vyvolává v pozemkovém katastru změnu předmětu měření, musí býti připojen geometrický (polohopisný) plán (odst. 8).
(6) Parcela se rozdělí v pozemkovém katastru podle usnesení knihovního soudu a k němu připojeného geometrického (polohopisného) plánu i tehdy, nebyla-li změněna držba.
(7) Ve veřejné knize mohou býti parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny toliko podle geometrického (polohopisného) plánu nebo snímku katastrální, mapy vyhotoveného katastrálním měřickým úřadem, nebo podle geometrického (polohopisného) plánu vyhovujícího ustanovením § 51, na němž jest katastrálním měřickým úřadem potvrzen souhlas s novým označením parcel nebo jejich dílců (§ 80).
(8) Se žádostí za knihovní zápis musí strana předložiti mimo původní plán anebo snímek katastrální mapy kolku prostý, ověřený jeho opis (kopii) pro soudní spisy a nepochází-li plán od příslušného katastrálního měřického úřadu, druhý kolku prostý ověřený opis (kopii) pro provedení zápisu v pozemkovém katastru. Pro soudní spisy může býti stranou ponechán původní plán nebo snímek katastrální mapy.
(9) Má-li knihovní soud po ruce příslušný náčrtek nebo snímek katastrální mapy, dodaný katastrálním měřickým úřadem (odst. 3), může se strana naň odvolati žádajíc za dělení nebo opravu hranic parcely nebo za vyznačení nové vlastnické hranice ve veřejné knize a není povinna předložiti jiný plán a jeho snímky.
(10) V usneseních doručovaných katastrálnímu měřickému úřadu uvede knihovní soud katastrální území, v jehož obvodu pozemek leží, označení příslušného knihovního tělesa a jméno a adresu nabyvatelovu.
§ 43.
(1) Katastrální měřický úřad přezkouší nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru a to tím způsobem, že porovná výpis z knihovních vložek (§ 99, odst. 3) s pozemnostními archy. Před tím porovná knihovní soud na požádání katastrálního měřického úřadu výpisy z knihovních vložek se zápisy ve veřejné knize, doplní neb opraví tyto výpisy, potvrdí shodu a udá den, měsíc a rok, kdy byly porovnány. Při obnově mapy pozemkové knihy porovná katastrální měřický úřad tuto mapu s mapou katastrální.
(2) K dosažení souladu budou jednati katastrální měřický úřad a knihovní soud podle vládního nařízení o tom vydaného.
(3) Zakreslení knihovně provedených změn v předmětu měření nebo označení parcel do mapy knihy pozemkové, do mapy desk zemských a do mapy knihy železniční vykoná měřičský úředník při úředních dnech (§ 60) a nestačí-li mu čas, zašlé po vzájemné dohodě na dobu nevyhnutelně nutnou knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu za tou příčinou mapy pozemkové knihy s pomůckami a doklady.
Spolupůsobení soudů, veřejných úřadů a orgánů.
§ 44.
Soudy, veřejné úřady a orgány jsou vedle úkonů jim tímto zákonem zvlášť uložených povinny spolupůsobiti k tomu, aby se pozemkový katastr srovnával s poměry skutečnými, ohlašovati katastrálním měřickým úřadům všechny změny, jakož i každé poškození nebo ztrátu měřických značek katastrálních, o nichž se dověděly, a připojovati všechny jimi prováděné podrobné triangulace na jednotnou síť trigonometrických bodů podle návodů pro vykonávání měřických prací (§ 10). Žádá-li o to katastrální měřický úřad, jsou soudy a shora uvedené úřady a orgány povinny vydati úřední potvrzení o změnách, jež podle spisu byly zjištěny, jakož i podati potřebná vysvětlení.
§ 45.
Úřady ustanovené pro vyměřování poplatků jsou povinny uvědomovati katastrální měřické úřady o změnách ve vlastnictví, nastalých podle ústních smluv, jež byly ohlášeny k vyměření poplatků, a úřady ustanovené pro vyměřování daní o změnách, nastalých provedením anebo zrušením staveb, o nichž se dověděly, s označením dne, od kterého byla daň domovní předepsána nebo odepsána.