In Keszmark (Slowakei) leben drei hochbetagte Pensionisten des dortigen evangelischen Gymnasiums in äusserster Not, da ihre Versorgungsgenüsse wahre Bettelbeträge darstellen.

Es erhalten nämlich Direktorswitwe Hermine Palczo, 81 Jahre alt, monatlich 112 Kč, Professorswitwe Ella Grosz, 78 Jahre alt, monatlich 117 Kronen und auch der 81 Jahre alte Gymnasialprofessor i. R. Julius Gretzmacher ist auf eine äusserst kärgliche Pension angewiesen. Alle Schritte, welche die in ihrer durch das hohe Alter bedingten Hilflosigkeit doppelt bedauernswerten Pensionisten zur Erleichterung ihrer drückenden Notlage bisher unternommen haben, waren erfolglos, obwohl es doch bei gutem Willen leicht möglich sein müsste, bei solchem Elend helfend einzugreifen. Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Minister für Schulwesen die Anfrage:

Ist der Herr Minister geneigt, mit tunlichster Beschleunigung den genannten Pensionisten eine hinreichende Erhöhung ihrer bettelhaften Versorgungsgenüsse oder eine entsprechende Unterstützung zu gewähren?

Prag, am 16. November 1927.

Hartl,
Teschner, Hütter, Friedrich, Polach, Jokl, Fahrner, Dr. Heller, Jarolim, Niessner, Beutel, Stark.

Tisk 540/7.

U všech oddělení pěšího pluku č. 40, která jsou umístěna v Bohumíně, panují poměry, jež přesahují míru toho, čemu jsme si v té příčině již uvykli, a které jsou vyloženým skandálem. Tak bylo až do počátku listopadu stravování pode vší kritikou přede vším nedostatečné. Ke snídani byla káva s >usazeninou<. První dostávali ještě jakž takž řídkou kávu, ale poslední za to tím hustší. Víme, že zde k tomu patří dvě nádoby a že se káva před rozdílením musí nejdříve slíti. V poledne byla dvakrát, někdy třikrát týdně hovězí polévka, maso a zelenina. Přes >příkrm< chceme přejíti, ačkoli není takový, jaký by mohl býti, ježto mužstvo mělo náhradu alespoň v hovězí polévce, která při celé stravě byla ještě nejlepší. Naproti tomu maso bývá většinou takové, že možno považovati za pravdivé, že dodavatel masa jest spřízněn s velitelem. K večeři zase káva nebo čaj bez cukru a trochu perníku. A při této velmi nedostatečné stravě v normální době štváni jsou tito ubožáci, až je jich líto. >Vstát< a >k zemi< zdá se zde býti nadlepšením stravy. Unaveni a uštváni zaměstnáním nalézají ubožáci své postele rozházeny, protože nebyly dost hezky ustlány. U tohoto oddělení bylo něco vynalezeno. Ačkoli každý nováček narukoval s čerstvě lakovaným kufříkem, žádá se od nováčků, aby kufříky natírali pastou na obuv a aby je kartáčem leštili, aby kufříky byly hezké. Kterési neděle v říjnu obdrželi nováčci rozkaz vyčistiti své pušky. Když se tak stalo, přišel rozkaz pušky namazati. Sotva se tak stalo, přišel zase rozkaz vyčistiti pušky ještě jednou. Když také to bylo zase hotovo, přišel opětovně rozkaz pušky zase namazati. Domníváme se, že když ti lidé po celý týden od 6ti hodin od rána do večera do 9ti hodin jsou sužováni, pak že by tu mělo býti přece tolik lidskosti a že by alespoň v neděli měli býti ponecháni na pokoji a že by se mělo zanechati takového šikanování. Takovýmto zacházením sotva se vzbuzují a posilují >vlastenecké city<, dosahuje se tím spíše opaku. Zdá se vůbec, že u tohoto oddílu mají zvláštní zálibu pro nedělní zaměstnání. Tak používá kapitán Wild nedělního dopoledne k tomu, aby nováčci konali tělocvik a cvičení.

Pro špatné vlakové spojení narukovalo několik nováčků z Krnova o 5 hodin později. Za trest dostali teprve o 5 neděl později první východ. Všichni nováčci obdrželi žold, který jim příslušel 1. října, teprve dne 15. října. Časopisy vyložené v kantině musí mužstvo platiti, a sráží se za to hned při vyplácení nekontrolovatelná srážka. Při jedné z posledních výplat byly každému muži strženy 2 Kč, aby se za to zakoupil materiál k natření dveří. Ceny zboží v kantině jsou mnohem vyšší než ve všech ostatních krámech.

Lékařskou službu koná civilní lékař - prý vystudovaný zvěrolékař - jménem Schmeil. Ten prohlásil jednoho muže se 40 stupni horečky za zdravého.

Za takovýchto poměrů není divu, má-li velitelství ohromnou hrůzu před veřejností, před tiskem. Tak bylo mužstvu zakázáno čísti a odebírati tyto časopisy:

>Volkspresse< - německý sociálně-demokratický list; >Opavan< - český sociálně-demokratický list; >Deutsche Post< - německý měšťácký list.

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten co nejrychleji zaříditi odstranění všech těchto nepřístojností?

V Praze, dne 16. listopadu 1927.

H. Jokl,
Löw, Niessner, Hampl, Fijala, dr Houser, dr Heller, Beutel, Jarolim, Reyzl, Polach, Stark.

Bei allen in Oderberg untergebrachten Abteilungen des I. R. No.40 herrschen Zustände, die über das Mass dessen hinausgehen, was man diesbeztüglich schon gewöhnt ist, ein aufgelegter Skan- dal sind. So war bis anfang November die Menage unter aller Kritik, vor allem unzureichend. Zum Frühstück gab es Kaffee mit >Sud<. Die Ersten bekamen noch halbwegs dünnen Kaffee, aber die Letzten dafür umso >Dickeren<. Wir wissen, dass da zwei Gefässe dazu gehören und der Kaffee vor dem Austeilen erst abgegossen werden muss. Mittags gab es zweimal, manchmal dreimal in der Woche Rindsuppe, Fleisch und Gemüse. Über die >Zuspeis< wollen wir hinweggehen, trotzdem sie nicht ist, wie sie sein könnte, weil die Mannschaft wenigstens an der Rindsuppe einen Ersatz hatte, die noch das Beste bei der ganzen Menage war. Hingegen das Fleisch, das ist meistens so, dass man es für richtig halten kann, dass der Fleischlieferant mit dem Kommandanten verwandt ist. Zum Nachtmal entweder wieder Kaffee oder Tee ohne Zucker und etwas Lebkuchen. Und bei dieser sehr mangelhaften Verpflegung in normalen Zeiten werden die armen Teufel abgehetzt zum Erbarmen. >Auf< und >Nieder< scheint hier die Menageaufbesserung zu sein. Von der Beschäftigung müde und abgehetzt, finden dann die armen Leute ihr Bettzeug zerschmissen, weil es nicht schön genug zusammengelegt war. Bei dieser Abteilung hat man eine Erfindung gemacht. Trotzdem jeder Rekrut mit einem frisch lackierten Koffer einrückte, verlangt man von den Rekruten, dass sie die Koffer mit Schuhpasta anstreichen und mit der Glanzbürste putzen, damit die Koffer schön sind. An einem Sonntag im Oktober erhielten die Rekruten Befehl ihre Gewehre zu putzen. Als das geschehen war, kam der Befehl die Gewehre einzufetten. Kaum war das geschehen, kam wieder der Befehl, die Gewehre nochmals zu putzen. Als auch das wieder vorüber war, kam neuerdings der Befehl die Gewehre zvieder einzufetten. Wir glauben, wenn die Leute die ganze Woche von 6 Uhr früh bis abends 9 Uhr geplagt werden, so sollte man doch soviel Mensch sein und sie wenigstens Sonntag in Ruhe lassen und derartige Sekaturen unterlassen. Durch eine solche Behandlung werden die >patriotischeit Gefühle< kaum geweckt und gestärkt, man erreicht eher das Gegenteil. Überhaupt scheint man bei dieser Truppe Vorliebe für Sonntagsbeschäftigung zu haben. So benützt der Kapitän Wild den Sonntag vormittag um die Rekruten turnen und exerzieren zu lassen.

Infolge schlechter Zugsverbindung sind mehrere Rekruten aus Jägerndorf um 5 Stunden später eingerückt. Zur Strafe erhielten sie erst um 5 Sonntage später den ersten Ausgang. Alle Rekruten erhielten die ihnen schon am 1. Oktober gebührende Löhnung erst am 15. Oktober. Die in der Kantine aufliegenden Zeitschriften müssen von der Mannschaft bezahlt werden und wird ihnen hiefür ein unkontrollierbarer Abzug gleich von der Löhnung gemacht. Bei einer der letzten Löhnungen wurde jedem Mann 2 Kronen abgezogen um dafür Mafierial zu kaufen zur Anstreichung der Türen. Die Preise der Waren in der Kantine sind viel höher, wie in allen übrigen Kaufläden.

Den ärztlichen Dienst versieht ein Civilarzt - angeblich ausstudierter Tierarzt - Namens Schmeil. Dieser hat einen Mann mit 40 Grad Fieber für gesund erkhrt.

Bei solchen Zuständen ist es kein Wunder, wenn das Kommando einen Heidenrespekt vor der Oeffentlichkeit der Presse hat. So wurde der Mannschaft das Lesen und Halten nachfolgender Zeitungen verboten:

>Volkspresse< - deutsch sozialdemokratisch; >Opavan< - čechisch sozialdemokratisch; >Deutsche Post< - deutschbürgerlich.

Wir fragen den Herrn Minister:

Ist er geneigt auf dem raschesten Wege die Abstellung all dieser Unzukömmlichkeiten zu veranlassen?

Prag, am 16. November 1927.

H. Jokl,
Löw, Niessner, Hampl, Fijala, Dr. Houser, Dr. Heller, Beutel, Jarolim, Reyzl, Polach, Stark.

Tisk 540/8.

Podpůrný spolek vysloužilých vojínů ve Varnsdorfu požádal dne 20. června 1927 za povolení, aby mohl pořádati slavnost svého trvání s odhalením praporu dne 30. a 31. července 1927.

Povolení k tomu bylo také dáno výnosem okresní správy politické ve Varnsdorfu č. 9/529 A dne 13. července 1927 beze všech závad a bez nějakých omezujících ustanovení. Dne 30. Července 1927, tedy den před slavností samou, obdržel spolek nový výnos okresní správy politické ve Varnsdorfu č. 9/606 A. datovaný dne 29. VII. 1927, v němž povolení, svého času udělené, bylo dodatečně vázáno touto podmínkou:

>Účastenství zahraničních spolků ve stejnokroji a korporativně se zakazuje. Proti tomuto výměru možno se do osmi dnů odvolati k zemské správě politické. Případnému odvolání se však nepřiznává odkladný účinek.<

Rekurovati proti tomuto opatření okresní správy politické, které se stalo bez jakéhokoli odůvodnění a teprve den před tím (v sobotu), nemělo nyní žádného účele, tím spíše, že také nebyl přiznán odkladný účinek.

Jest patrno, že k tomuto výnosu došlo vědomě teprve v době, ve které nebylo již možno zakročiti u nadřízeného úřadu v Praze.

Také vyrozumění pozvaných sousedních spolků na hranicích stalo se tím téměř nemožným. Přes to rozeslala správa spolku ihned rekomandované dopisy pozvaným spolkům ze sousedního Saska, v nichž tyto spolky byly vyrozuměny o omezujícím výnosu. Kde to bylo ještě možno, byli vysláni také poslové s tímto vyrozuměním.

Pokud se sám mohu upamatovati - zúčastnil jsem se této slavnosti jako host - neobjevily se ve slavnostním průvodu také žádné zahraniční spolky ve stejnokroji, viděl jsem jen několik málo pánů, kteří měli tmavomodré námořnické kazajky a tak zvanou námořnickou čapku, jaké každý může nositi a jaké se obzvláště nosí také všude v mořských lázních, aniž by kdo za tím tušil nějaký uniformovaný zahraniční spolek.

To konstatovati zůstalo vyhrazeno správci okresní správy politické ve Varnsdorfu, panu radovi politické správy Theodoru Martiusovi, jenž nyní výnosem č. 9/641 ze dne 25. X. 1927 starostu spolku >Unterstützungsverein gedienter Soldaten in Warnsdorf< odsuzuje k peněžité pokutě 50 Kč, po případě k trestu vězení na dobu 5ti dnů, a jako odůvodnění uvádí, že dle §u 11 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č 135 ř. z. předseda a pořadatelé >shromáždění< mají pečovati o udržení pořádku.

Pořádek při tomto >shromáždění pod širým nebem< nikterak nebyl porušen a úřad neměl nejmenší příčiny, aby při této slavnosti odhalení praporu nějak a někde zakročoval. Jen oči varnsdorfského úřadu uviděly při tom také >zahraniční spolek ve stejnokroji<, neboť nelze přece nikomu zakazovati, aby si oblékl tmavomodrý kabát a posadil si na hlavu tak zvanou námořnickou čapku.

Tento výnos okresní správy politické ve Varnsdorfu jest tedy zřejmým přehmatem a nepřátelským chováním vůči úzce sousedícím říšskoněmeckým cizincům, jež ničím nelze odůvodniti. Následkem toho, že se zakazující výnos dostal do rukou správy spolku teprve den před vlastní slavností samou respektive v prvý den samé slavnosti, včasné vyrozumění pozvaných hostí tudíž bylo nemožno, nelze dle právního pojmu činiti správu spolku ani pak zodpovědnou za to, kdyby se přece náhodou byly říšskoněmecké spolky dostavily k této naprosto nepolitické spolkové slavnosti.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra vnitra, je-li ochoten v této věci zavésti přísné vyšetřování proti radovi politické správy ve Varnsdorfu, panu Theodoru Martiusovi, a poučiti ho o tom, že dobré a přátelské styky mezi Československem a Německou říší, na které naše vláda stále klade tak veliký důraz, nikterak se neutužují takovýmito nenávistnými opatřeními.

V Praze, dne 16. listopadu 1927.

R. Hütter,
Teschner, dr Brunar, Friedrich, dr Jesser, Richter, dr Franciscy, Oberleithner, Fahrner, Hartl, dr Törköly.

Der Unterstützungsverein gedienter Soldaten in Warnsdorf ersuchte am 20. Juni 1927 um die Bewilliguttg zur Veranstaltung einer Bestandesfeier mit Fahnenenthüllung am 30. und 31. Juli 1927.

Die Bewilligung hiezu wurde mit dem Erl. der pol. Bezirksverwaltung in Warnsdorf Z. 9/529 A am 13. VII. 1927 auch anstandslos und ohne einschränkende Bestimmtingen erteilt. Am 30. Juli 1927, also am Vortage des Festes selbst, erhielt der Verein einen neuerlichen Erlass der pol. Bezirksverwaltung in Warnsdorf Z. 9/606 A datiert vom 29. VII. 1927, worin die seinerzeit erteilte Bewilligung nachträglich an folgende Bedingung geknüpft wurde:

>Die Beteiligung ausländischer Vereine in Uniform und korporativ wird untersagt. Gegen diesen Bescheid steht binnen 8 Tagen die Berufung an die poh Landesverwaltung offen. Einer Berufung wird aber keine aufschiebende Wirkung zuerkannt<.

Ein Rekurs gegen diese Verfügung der pol. Bezirksverwaltung, die ohne jede Begründung und erst am Vortage (einem Samstage) erfolgte, hatte nun keinen Zweck mehr, umsomehr, als auch keine aufschiebende Wirkung zuerkannt wurde.

Es ist klar, dass dieser Erlass bewust erst zu einer Zeit erfolgte, in der ein Einschreiten bei der vorgesetzten Behörde in Prag nicht mehr möglich war.

Auch eine Verständigung der geladenen grenznachbarlichen Vereine war dadurch fast zur Unmöglichkeit geworden. Trotzdem sandte die Vereinsleitung sofort rekommamdierte Schreiben an die geladenen Vereine aus dem benachbarten Sachsen, worin diese von dem einschränkenden Erlasse verständigf wurden. Wo es noch möglich war, wurden auch Boten mit dieser Verständigung ausgesandt.

Soweit ich mich selbst erinnern kamn - ich nahm an dieser Feier als Gast teil- erschienen im Festzuge auch keine ausländischen Vereine in Uniform, ich sah nur einige wenige Herren, die eine dunkelblaue Marinejacke und eine sogenannte Marinemütze trugen, wie sie jeder Mensch tragen kann und besonders in Seebädern auch überall getragen werden, ohne dahinter einen uniformierten ausländischen Verein zu vermuten.

Diese Feststellung blieb dem Leiter der politischen Bezirksverwaltung in Warnsdorf, Herrn Rat der pol. Verwaltung Theodor Martius, vorbehalten, der nun mit dem Erlasse Z. 9/641 vom 25./10. 1927 den Obmann des Vereines >Unterstützungsverein gedienter Soldaten in Warnsdorf< mit einer Geldstrafe von 50 Kč bezw. einer Arreststrafe von 5 Tagen verurteilt und als Begtründung anführt, dass gemäss § 11 des Gesetzes vom 25. Nov. 1867 N/135 RGBl, die Leifer und Ordner >einer Versammlung< für die Aufrechthaltung der Ordnung Sorge zu tragen haben.

Die Ordnung wurde bei dieser >Versammlung unter freiem Himmel< in keiner Weise gestört und die Behörde hatte nicht die geringste Ursache, irgendwie und irgendwo bei dieser Fahnen enthüllungsfeier einzuschreiten. Nur die Augen der Warnsdorfer Behörde sahen dabei auch einen >ausländischen Verein in Uniform,< denn man kann es doch keinem Menschen verbieten, sich einen marineblauen Rock anzuziehen und eine sogenannte Marinemütze aufzusetzen.

Dieser Erlass der politischen Bezirksverwaltung in Warnsdorf stellt also einen offenkundigen Uebergriff und ein feind seliges Verhalten gegen die eng benachbarten reichsdeutschen Ausländer vor, das durch nichts begründet werden kann. Dadurch, dass der Verbotserlass überhaupt erst am Vortage des eigentlichen Festes selbst bzw. am ersten Festtage selbst in die Hände der Vereinsleitung kam, eine rechtzeitige Verständígung der geladenen Gäste also unmöglich war, kann nach einer rechtlichen Auffassung die Vereinsleitung auch dann nicht verantwortlich gemacht werden, wenn sich doch zufällig reichsdeutsche Vereine als Gäste zu dieser vollkommen unpolitischen Vereinsfeier eingefunden hätten.

Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister des Innern, ob er gesonnen ist, in dieser Angelegenheit eine strenge Untersuchung gegen den Rat der pol. Verwaltung in Warnsdorf Herrn Theodor Martius einzuleiten und ihn zu belehren, dass die guten und freundlichen Beziehungen zwischen der Čechoslovakei und dem Deutschen Reiche, auf die unsere Regierung stets so grossen Wert legt, keineswegs durch derartge gehässige Verfügungen befestigt werden.

Prag, am 16. November 1927.

Teschner, Dr. Brunar, Friedrich, Dr. Jesser, Richter, Dr. Franciscy, Oberleithner, Fahrner, Hartl, Dr. Törköly.