Vo srovnávacej tabulke o zadlžení jednotlivých štátov je naša republika so svojimi štátnymi dlžobami 1.035 mil. Kč. za Belgiou (štátny dlh 1.247 mil., je však pred Poľskom 252 mil.,
Norskom 461, Rakouskom 307 mil. Výška dlhu však, vecne uvážená k reálnym naším hospodárskym zdrojom, vraví len toto: Uvažujme o každej korune, ktorú si chceme vypožičať pre verejné hospodárstva, či jej osoh je naozaj úmerný obetiam, ktoré jej musíme teraz priniesť. Na tomto poli je vládna väčšina jednotná na rozhodnutie ministra financií nezadlžovať verejné hospodárstvo, táto tendencia je zrejmé práve z predostretého rozpočtu, ktorý snižuje štátný dlh o podstatnú iste sumu 550 mil. Kč. Pokrok na tejto dráhe je súrny a myslím, že tiež možný, progresivnejšou liniou v budúcich rokoch, keď vytrváme na konsolidačnej snahe nášho národného hospodárstva. Veľká pomerne tvorčia schopnosť, doplnená sporivosťou nášho ľudu dovedie snížiť túto položku štátneho rozpočtu, s ktorou sa ovšem stretávame, a to v pomere ešte väčšom, vo všetkých zemiach vojnou dotčených.
Anatomický prehľad jednotlivých častí veľkého organizmu, ktorý je zvaný štátom, dovolí teraz lepšie pozorovať funkciu jednotlivých jeho orgánov v súhre života celku. Pri pozorovaniach najdeme predovšetkým, že súčasná verejná správa štátna je vedená snahou zmenšiť odobieracie kvoty verejných hospodárstiev z toho dôvodu, aby boly zväčšené rydze hospodárske produkčné schopnosti všetkých složiek štátu. Veď žiada si vlastná práva štátna i pre budúci rok zmenšenú kvotu o 176 mil. Kč, pri čom je zachovaná aktivita rozpočtu sumou asi 30 mil. Kč. Je treba upozorniť, že už samou stabilitou výšky celkového rozpočtoveho preliminára je spôsobené sniženie z faktických nárokov verejnej správy. Zo zvýšených príspevkov jednotlivým oborom treba zaznamenať ministerstvo školstva a národnej osvety (zvýšenie 1,27), ministerstvo vnútra (zvýšenie 1,08), ministerstvo verejných prác (zvýšenie 0,67) a financí (zvýšenie 0,61). Ostatné všetky rezorty (vyjímajúc všeobecnú pokladnú správu snižujúcu o 6,2% a predsednictva ministerskej rady - sniženie o 0,01%) zvyšujú len nepodstatne svoje prelimináre. Pokiaľ ide o zvýšenie príjmov, zvyšujú tieto rezorty vnútra (0,04), školstva (0,09), verejných prác (0,57), železníc (0,04), sociálnej pečlivosti (0,02), verejného zdravotníctva (0,05), odpočivných platov (0,05) a všeobecnej pokladničnej správy (0,62), preliminár snižujú zahraničie (0,14), obrana (0,08), pravosúdia (0,01), zemedelstvo (0,14}, pozemkový úrad (0,01), obchod (0,03) a financie (1,03).
Týchto niekoľko dát znovu je dôkazom opravdovosti úsilia, ktoré som ohlásil ako generálny zpravodajca rozpočtového výboru, pri prejednávaní rozpočtu lanskeho. Voči zásade, ktoré veda finančná i obecná veda národohospodárska vyslovily ako podmienky hospodárskeho plánu verejných hospodárstiev, sú i v predostretom rozpočte rešpektované a to tak s hľadiska formálneho ako aj s hladísk všeobecných.
S hľadiska formálneho pravdivosť rozpočtu je dozaista nado všetku pochybnosť. Je odôvodnenosťou tvrdiť, že preliminár rozpočtový odhadoval správny pomer jednotlivých položiek výdavkových i príjmových. K malému pomeru zvýšenia položiek výdavkových bolo dozaista tiež urobené oprávnenie značným zvýšením kvót príjmových. Tohoročný rozpočet mal už na zreteli toto poučenie.
Táto skutočnosť už sama garantuje aktivitu štátneho rozpočtu. Je radostný zjav, keď uvážime, že z kvoty príjmovej môžeme okrem všetkých výdavkov verejných uhradiť i časť štátneho dlhu. Je to skutočnosťou a ďalšim dôkazom pokroku hospodárstva štátu a tým pokroku sociálneho blahobytu. Vysoký pokles nezamestnanosti toho roku, zrejmé zlepšenie odbytu v rade výrobných odvetví, veľký pokrok v kumulácii kapitálu sporením, je významnym zjavom nášho hospodárstva.
Opakujem rovnako aj toho roku, že nepovažujem ani tohoročné dielo za dokonalé a že máme sami dosť síl, abysme nepozerali len na stránky potešujúce a priaznivé, ale aj na stránky, ktoré znamenajú dosiaľ ťažkosti a závory nášho hospodárskeho rozmachu. Našou snahou je však odstrániť poctive to, čo je nedostatečné, čo je vlastným každému ľudskému konaniu, vedení sú vznešeným ideálom postaviť velkú organizáciu - organizáciu štátu a verejných hospodárstiev - prácu a usiľovanie stotisícov do služieb najširšich vrstiev, do služieb verejnosti, dalekí súc akéhokoľvek zaujatia a zneuživania.
Z prejavu premiera vlády v rozpočtovom výbore v snemovni vybral by som dve hlavné myšlienky: myšlienku spolupráce, či už ide o harmoniu dnuka národov, alebo medzi národmi vo štáte a myšlienku služby celku.
Takto formulované hlavné motivy, výrazy to usiľovania po kladnej a tvorčej činnosti, klademe v ostrú opoziciu oproti myšlienkam, ako by posilňovaním vzájomných rozporov a podporovaním boja a z tohto vyvierajúceho nivočenia bolo lepšie usiľované o osoh a pokrok celku. Veda opúšťa theoriu, ako by boj a zápas bol hlavným prostriedkom sociálneho pokroku a prikláňa sa stále viac ku myšlienke asociácie ku združovaniu a harmonii spolupráce.
Tieto dve myšlienky chcel by som komentovať appelom, aby úprava hospodárskeho života bola stále viac charakteru programovejšieho. Veľké hnutie, o ktorom som sa zmienil a ktoré vykristalizovalo prezatým tohoročnú hospodársku konferenciu ženevskú, musi byť pochopované i prakticky sledované v jednotlivých štátoch. Predovšetkým u štátu nášho je veľmi dôležité k vyvarovaniu sa ťažkým omylom, aby najrydzejšej hospodárskej praksi dostalo sa teraz už súrne potrebného programu pre rozsah i smer jej činnosti. Hospodársky program štátu, bárs je veľmi ťažké len trocha preciznejšie tento sostrojiť, sostavený byť musí, i keď na počiatku bude mať viac charakter obecných smernic. Terajšia vláda, počala s vážnymi prípravami k tomuto cieľu. Myslím, že pri konštituovaní predovšetkým nových orgánov správy prvej a druhej inštancie, ktorým predovšetkým bude treba pečovať o opatrenia hospodársko-politické, bolo účelné uložiť sústavnú pečlivosť na tomto poli, z ktorej by bolo potom možné synteticky konštruovať program celoštátny.
Zmienil som sa už, že veľká hospodárska dišparita, predovšetkým medzi Europou a Spojenými Štátmi severoamerickými má sa vyrovnať snahou po zracionalizovaní hospodárskych zjavov europských. Tejto snahe treba otvoriť dvere do všetkých štyroch oddielov hospodárskeho života, s pečlivým zreteľom na interesy nášho štátu.
Tuná najde dozaista cennú pomoc i skupina, ktorej hospodársko-štátny význam je stále viac pochopovaný, skupina zemedelskej prvovýroby. Veď postavuje ju prekotný vývoj výrobnej techniky v iných oboroch stále viac pred väčší rad úkolov, s ktorými zápasí dakedy až mimoriadne ťažko, poneváč sama pracuje s veľkým výrobným činiteľom, ktorý je ťažko ovládateľný s prírodou.
Končím s presvedčením, že za nezhoršených pomerov mimo hraníc nášho štátu tendencia hospodárskeho života u nás bude stále viac vzostupná. Naše úverné ústavy v poslednej dobe vykazujú veľký kapitálový prírastok. Tento kapitál neostane iste bez významu pre naše národné hospodárstvo. Predovšetkým náš štát bude rychle reagovať na tento prírastok. Zvýšená zásoba kapitálu prejaví sa okrem sníženia neproduktívnych výdajov na hospodársku závislosť do cudziny, zvýšenou vlastnou možnosťou výrobnou, ktorá nezostane bez priaznivých konsekvencií obecných. Náš rozpočet je najlepšou dokumentáciou tych predpokladov, ktoré ukazujú, že prirodzené základy rozvoja a rozmachu su dané organizmu nášho štátu.
Po prejednání rozpočtu a všetkých jeho kapitol a skupín s prílohami a finančným zákonom bol tento rozpočet v schôdzi rozpočtového výboru dňa 9. decembra schválený vo znení prijatom snemovňou poslaneckou a rozpočtový výbor si dovoľuje navrhnúť, aby rozpočet tento na rok 1928 spolu s finančným zákonom s prijatými rezoluciami bol i slávnym senátom schválený podľa tlačeva 547 sen.
V Prahe, dňa 9. decembra 1927.
Dr J. Karas v. r .,
předseda.
Kornel Stodola v. r.,
hlavný zpravodaj.
Resoluce přijaté rozpočtovým výborem :
I.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, dr Havelky, Kahlera, Prause, dr Hilgenreinera, dr Fáčka, Kalčoka.
Vládě se ukládá, aby vládní nařízení ze dne 15. července 1927, čís. 103 Sb. z. a n., o úřednických kategoriích a úředních titulech upravila zejména co do zásad o zařadění úředníků do jednotlivých úřednických kategorií tak, aby byly odstraněny dosavadní nesrovnalosti a tvrdosti tohoto nařízení a opatření vydaných na základě jeho, jakož aby upravila i ostatní vládní nařízení vydaná o zařadění státních zaměstnanců všeho druhu v souhlase se změnami předsevzatými na vládním nařízení ze dne 15. července 1927, čís. 103 Sb. z. a n.
II.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, dr Havelky, Kahlera, Prause, dr Hilgenreinera, dr Fáčka, Kalčoka.
Vládě se ukládá, aby podle ustanovení § 3, odst. 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě v zájmu jednotného provedení všech nutných opatření zřídila co nejdříve komisi složenou z úředníků a mimoúředních znalců, jejíž složení, působnost a pracovní program buďtež stanoveny tak, aby bylo dosaženo správného provedení v zákoně vytčených úkolů v době co nejkratší.
III.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, dr Havelky, Kahlera, Prause, dr Hilgenreinera, dr Fáčka, Kalčoka.
Vládě se ukládá, aby ve smyslu § 3, odst. 1 zákona ze dne, 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě předložila co nejdříve Národnímu shromáždění osnovu zákona o vymezení příslušnosti jednotlivých ministerstev.
IV.
Resoluce
sen. dr Fáčka, Thoře, Kroihera, dr Procházky, Kalčoka, Kahlera, dr Hilgenreinera,
Prause.
Vláda se vyzývá, aby :
1. urychlila navrhované povýšení a jmenování, při zadržených povýšeních se zpětnou účinností,
2. uvažovala o nápravě přechodných nesrovnalostí,
3. po provedené systemisaci přikročila k její definitivni úpravě ve spojení s komisí znalců úředních a mimoúředních, zřízenou podle § 5 zákona čís. 286/1924 Sb. z. a n.
V.
Resoluce
sen. dr Fáčka, Thoře, Kroihera, dr Procházky, Kalčoka, Kahlera, dr Hilgenreinera, Prause.
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila osnovu nového zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků.
VI.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vládě se ukládá, aby upravila ve smyslu platového zákona vedlejší požitky státních zaměstnanců, jako cestovné, nocovné, odměnu za práci přes čas a pod.
VII.
Ke kapitole 3.
Resoluce
sen. dr Karasa, dr Procházky, Thoře, Stodoly, dr Fáčka, Kahlera, dr Hilgenreinera, Kalčoka, Prause.
Vláda se vyzývá, aby ve smyslu § 148 platového zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n. nařízením stanovila přídavky za mimořádně obtížnou službu i pro stráž vězeňskou, pohraniční finanční a policejní.
VIII.
Ke kapitole 6.
Resoluce
sen. Modráčka a Zimáka.
Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona četnicko-disciplinárního a kvalifikačního podle zásad služební pragmatiky.
IX.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vláda se vybízí, aby dala postaviti obytné domy ze státních prostředků pro stráž bezpečnosti.
X.
Ke kapitole 10.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vláda se vybízí, aby předložila návrh zákona o kárném řízení pro čsl. četnictvo.
XI.
Ke kapitole 7.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, Kroihera, dr Fáčka, Kahlera, Kalčoka, dr Hilgenreinera, Prause.
Vládě se ukládá, aby brzo předložila Národnímu shromáždění ku projednání zvláštní zákon upravující služební poměry soudců (služební pragmatiku), kterýžto zákon předvídá § 97, odst. 2 úst. list.
XII.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, Kroihera, dr Fáčka, Kahlera, Kalčoka,
dr Hilgenreinera, Prause.
Vládě se ukládá, aby co možno urychlila přípravné práce pro výstavbu vlastní budovy Nejvyššího soudu v Brně.
XIII.
Resoluce
sen. dr Procházky, dr Karasa, Thoře, Kroihera, dr Fáčka, Kahlera, Kalčoka, dr Hilgenreinera, Prause.
Vláda se vybízí, aby pečovala o to, by soudcům za mimořádné práce a výkony dostalo se jako úředníkům administrativním přiměřených remunerací.
XIV.
Ke kapitole 10.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Vláde sa ukladá, aby na Slovensku a Podkarpatskej Rusi najmä v pohraničí venovala zvýšenú pozornosť výstavbám škôl pre slovenské deti, aby tieto neboly nútené chodiť do škôl maďarských.
XV.
Resoluce
sen. Plamínkové.
Ministerstvo se upozorňuje na nebezpečný stav pro čtvrté ročníky měšťanských škol, který nastane omezením finančních prostředků samosprávných svazků.
XVI.
Resoluce
sen. Pánka.
Vláda se vyzývá, aby systemisaci pro vysoké školy doplnila tak, aby umožněno bylo další jejich doplnění a rozvoj.
XVII.
Resoluce
sen. Plamínkové.
Vláda se vyzývá, aby pamatovala finanční podporou na ústavy Bakulův a Jedličkův.
XVIII.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vláda se vybízí, aby přikročila ke stavbě dříve již projektované budovy pro všeobecnou biologii a experimentální morfologii k lékařské fakultě university Karlovy, v níž by byly umístěny i oba ústavy zoologické.
XIX.
Ke kapitole 12.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vládě se ukládá: Senátu N. S. budiž podána přesná zpráva o rozdělení zbytkových statků státním pozemkovým úřadem; ve zprávě budiž označena rozloha i cena zbytkového statku, jakož i jméno a zaměstnání uchazeče.
XX.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Vláda se vyzývá, aby předložila parlamentu (senátu) výkaz majitelů zabrané půdy ze záboru propuštěné s přesným udáním výměry a z jakých důvodů se propuštění ze záboru stalo.
XXI.
Ke kapitole 13.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Vláda se vybízí, aby ve Věstníku ministerstva obchodu častěji byly podávány zprávy o vykonané práci a poslání z mezinárodních unií.
XXII.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Vláda se vyzývá, aby pokud možno v nejkratším čase provedena byla novelisace patentového zákona, odpovídající dnešním poměrům.
XXIII.
Ke kapitole 14.
Resoluce
sen. dr Karasa, dr Procházky, Thoře, Stodoly, dr Hilgenreinera, dr Fáčka, Prause, Kahlera, Kalčoka.
Vláda se vyzývá, aby podobně jako u všech jiných podniků státních tak i pro státní báňské a hutnické podniky pro pragmatikální úředníky vydala systemisaci, která dle vysvětlivek dosud vydána nebyla.
XXIV.
Ke kapitole 17.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Ministerstvo sociálnej pečlivosti sa vyzýva, aby v Bratislave vybudovalo útulnu pre robotníctvo, ktoré prechádza každoročne do cudzozemska na poľnohospodárske práce a zpäť.
XXV.
Ke kapitole 19.
Resoluce
sen. Zimáka a Modráčka.
Vláda sa opätne vyzýva, nech predloží k ústavnému prejednaniu osnovu zákona na čelenie znehodnocovaniu a falšovaniu požívatin, aby bola chránena pravá jakosť menovite slovenskej bryndze, syra a vina, ďalej aby sa zabránilo predostieraniu lepšej jakosti výživných látok ako sa deja barvením u výrobkov z múky a mäsa alebo z ovocia a iných.
XXVI.
Ke kapitole 20.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vládá se vyzývá, aby při sdělávání osnovy nového pensijního zákona pro státní zaměstnance vyřešila otázku zaopatřovacích požitků manželek státních zaměstnanců beze své viny rozloučených.
XXVII.
Ke kapitole 21.
Resoluce
sen. Pánka a Plamínkové.
Vláda se vybízí, aby vydala pro finanční pohraniční stráž služební řád.