Skupina III.

Dotčené daně, dávky a poplatky nejsou ve skupině I. "Vlastní státní správa" kap. 21. "Ministerstvo financí" obsaženy aneb jsou tam zařazeny již po odečtení zde vykázaných podílů.

Skupina IV.

Jednání rozpočtového výboru

Generálním zpravodajem o předloze zvolen senátor Kornel Stodola.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli :

Výbor konal 8 schůzí, jež trvaly celkem 42 hodin. K předloze bylo ve výboru podáno 117 pozměňovacích návrhů a 152 návrhů resolučních.

Část všeobecná.

Obraz, který poskytovalo isolované vedení rozpočtu pro Podkarpatskou Rus, byl kusý, poněvadž nebylo možno zjistiti, kolik bylo skutečně zaplaceno na daních spotřebních a poněvadž také opomíjeny byly kvoty připadající na jednotlivé země z výdajů celostátních. Reformou veřejné správy jest Podkarpatská Rus vtělena jako každá jiná země do rozpočtu. Tím se stává rozpočet přehlednější a stručnější a největší výhodu přináší nejvyššímu učetnímu kontrolnímu úřadu, kterému dosavadní způsob budgetování při sestavení účetní závěrky činil potíže.

Na dotaz v této věci prohlásil ministr financí, že se pokusí, aby otázka konkurenčních výdajů resortních byla vyřešena finančním řádem. Naráží se však v tom směru na nesnáze kompetenční, ježto není dosud zákona, kterým by byla upravena kompetence jednotlivých ministerstev.

Aktivity rozpočtu bylo dosaženo jednak zmenšením výdajů na státní dluh, jednak zařazením zisku z poštovního podniku. Podle rozpočtu na rok 1926 měl býti veškerý zisk podnikům brán a dáván do státní pokladny a veškeré investice měly býti hrazeny úvěrem. V roce 1927 stala se však změna. Nebylo možno odčerpávati veškerý zisk podnikům a na investice nedávati z něho ničeho. Byla stanovena zásada, že všechny podniky uhradí investice ze svých příjmů. Hlavní zřetel při tom byl brán na peněžní trh. Bylo nutno přihlížeti k tomu, aby investice byly prováděny, i když nejsou pro ně uhrazeny příjmy, resp. provozním ziskem. Investice poštovní, zejména kabelisační jsou plně rentabilní, nemohou se vzhledem k rozsahu těchto investic omezovati na nynější příjem pošty a musí se proto krýti úvěrem. Postup tento jest věcně naprosto oprávněný. Příjem z pošt nečiní umělou aktivitu rozpočtu. Co si pošty vypůjčí, jest jistý přírůstek, opatří se nové kabely, které jsou přírůstkem na majetku.

Dále bylo vytknuto, že rozpočet není aktivní, poněvadž se v něm neobjevuje řešení některých problémů. Nejsou prý v něm obsaženy učitelské platy, náklady na staropensisty a na sanaci bratrských pokladen. Otázka učitelských platů zůstává otevřena, jak ministr financí v důvodové zprávě a ve svém exposé výslovně přiznal. Není dosud stanoveno, kdo je má nésti. Náklad na staropensisty nemohl býti pojat do rozpočtu, poněvadž příslušný zákon nebyl ještě vydán. Stejně je tomu také s bratrskými pokladnami. Ministr financí prohlásil, že jest sám pro to, aby se v této věci něco stalo.

Pokud se týká otázky předání státních podniků soukromému kapitálu, jedná se jen o to, jak by se podniky mohly státi hospodárnými.

Při rozpočtovém schematu podniků jde především o jednotné schema, podle kterého by všechny podniky stejně bilancovaly. Toto schema musí býti také základem pro schema účetní. Při podnicích zbývá řešiti ještě některé otázky, především vytvoření fondu obnovovacího a odpisového a musí býti stanoveny normy, které by tyto věci jednotně upravovaly. Podniky státní musí býti přirozeně zdaněny zvláště dnes, kdy daně jsou odpočitatelnou položkou při všeobecné dani výdělkové. To však se netýká železnic a pošt.

Bylo také poukazováno na to, že podniky neamortisují svých dluhů. To děje se však jen proto, poněvadž toto břemeno vzala na sebe státní pokladna, která převzala zejména celý blok železničního dluhu. Se železniční správou státní správa sjednala, že železnice budou přispívati každoročně klesajícím příspěvkem na úrok, celý dluh však splatí státní správa.

Při zákonu o nové úpravě hospodářství samosprávných svazků bylo nutno vyjíti z určitého limitu přirážek. Jak dopadne přirážková základna po daňové reformě, není přirozeně dosud možno posouditi. Při dani výdělkové bude možno získati jasný obraz teprve koncem roku. Tento zákon má přispěti ke konsolidaci hospodářství samosprávných svazků, pomoci obcím se oddlužiti a bude podle poměrů a zkušeností novelisován. Čísla uvedená o rozpočtech samosprávných svazků nejsou přesná, ježto není jednotného rozpočtového schematu pro všechny obce. Ale letošního i loňského roku byly zjištěny stejnou methodou, a ukazuje-li se tak ohromný vzrůst výdajů, lze právem mluviti o vzestupné jich tendenci. Rozpočty na rok 1927 nebyly ještě sdělávány pod vlivem zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků území samosprávných. Stát snaží se zde o to, aby byly stabilisovány obecní výdaje.

Část zvláštní.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Za Rudolfa II. zřízen byl pro Pražský hrad gravitační vodovod, který zásobil hrad jak užitkovou tak i pitnou vodou.

Užitková voda přivádí se otevřenou vodotečí (potok) až do vodojemu ve Střešovicích. Vodoteč napájí se z umělých nádrží (rybníků), které byly zřízeny v oblasti obcí Liboce, Hostivic, Litovic, Břve a Chýně.

Postupem času, jak upadal zájem o Pražský hrad, upadalo i toto cenné vodní dílo. Některé z rybníků byly zrušeny a zbývající 3 rybníky jsou ve stavu úplně sešlém.

Když předběžné propočty o vydatnosti tohoto gravitačního vodovodu a o rentabilitě nákladů na jeho rekonstrukci plně uspokojily, vypracovalo ministerstvo veřejných prací projekt této rekonstrukce, který v principu znamená restituci dřívějšího - po stránce technické ovšem zdokonaleného stavu. Dosud vybudován byl nový vodojem ve Střešovicích a znovuzřízen rybník v Litovicích. Do programu na rok příští zařazena jest rekonstrukce rybníku ve Břvech a t. zv. Kala u Litovic. Stavby provádí ministerstvo veřejných prací a náklad na tyto stavby zřejmě investiční jest preliminován v kap. 14. tit. 8. "Vodní stavby" § 4 pol. 8. "Na vodárenské a stokovací práce na hradě pražském."

Kapitola 2. Zákonodárné sbory.

Zvýšení důležitějších položek výdajových proti roku předchozímu je odůvodněno: Úpravou platů podle platového zákona, pak při položce odměny a výpomoci očekávanými oslavami desetiletého trvání republiky v r. 1928, při delegačních výlohách zájezdy podniknutými do ciziny v zájmu státu a svoláním konference Meziparlamentní Unie v r. 1928 do Prahy, při režijních výlohách: rozšířením kanceláří společných úřadů, v senátě zvýšením nájemného z místností senátních, převzetím obrazárny pro účely sněmovny a oslavou desetiletého trvání republiky, při služebních automobilech zvýšením počtu místopředsedů, při tiscích oslavami desetiletého trvání republiky, při inventáři a zařízení místností předpokládaným zabráním obrazárny pro sněmovnu. Při tiskopisech odůvodněno jest zvýšení příjmů větším prodejem v r. 1926 a 1927.

K výstavbě definitivní budovy společné sněmovny nelze pro veliký náklad v nejbližších letech přikročiti a proto musí býti vypomáháno nutnými, třeba drahými adaptacemi.

Sněmovna poslanecká je přece jakž takž umístěna, kdežto umístění senátu jest méně příznivé. Ačkoliv sněmovny nemusí býti právě nutně budovami luxusními, jsouce budovami zákonodárné práce pro lid, přece mají vyhovovati tomuto účelu, čemuž u sněmovny poslanecké dle pronášených stížností a stesků jest v nedostatečné míře vyhověno, ale u senátu již docela ne.

Se zřetelem k právě zmíněným důvodům, a neméně i v důsledku provedení nového zákona o organisaci politické správy nutno uvažovati o jiném vhodném, třeba opět prozatímním umístění senátu.

Jedním z objektů k tomu účeli nejzpůsobilejších jest budova bývalé Strakovy akademie, a snahy předsednictva senátu v poslední době nesou se k tomu, aby tato budova byla pro senát získána.

Representační paušály i delegace jsou nutny a rozhoduje tu účel a pak teprve náklad.