Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Státní statistický úřad.

Snížení se vysvětluje tím, že úvěr 4 milionů roku 1927 byl mimořádně vysoký, ježto toho roku bylo třeba platiti saisonní publikace (sčítání lidu, lexikon obcí, II. statistická příručka). Úvěr 3 milionů na rok 1928 stačí k úhradě normálního publikačního plánu.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Ministerstvo zahraničních věcí nebylo po převratu ve šťastné situaci jiných, současně s ním se tvořících československých ministerstev. Kdežto všechna ostatní ministerstva měla k disposici dostatek zkušených a pro svůj obor vyškolených úředníků, bylo ministerstvo věcí zahraničních nuceno zápoliti v oboru personálním s velikými obtížemi. Zájem státu vyžadoval, aby po převratu byla vybudována co nejrychleji síť konsulárních a diplomatických úřadů, k jich obsazení nebylo však dostatek ani věcně ani jazykově kvalifikovaných sil.

Jest proto přirozené, že za těchto okolností prvotní organisace zahraniční služby nebyla nejdokonalejší; přes to však, že dík dobré vůli a píli jejích úředníků podařilo se velmi brzy tyto obtíže překonati, je a bude stále povinností příslušných činitelů pracovati na prohloubení a zdokonalení zahraniční služby. Dnes můžeme říci, že máme již řadu úředníků s dlouholetou zkušeností v cizině a pozoruhodnou praksí buď diplomatickou nebo konsulární.

V souvislosti s novou systemisací byla vytvořena nová kategorie úřednická, t. zv. pomocného konceptu pro úředníky se středoškolským vzděláním a tím vyhoví se aspoň z větší části dlouholetým přáním těch kancelářských úředníků, kteří majíce plné středoškolské a namnoze větší vzdělání, zřízení této kategorie již dlouho se domáhají.

Výměna úředníků mezi cizinou a centrálou byla prováděna v letošním roce ve větším měřítku než v letech předešlých. K tomuto opatření bylo ministerstvo zahraničních věcí vedeno zásadou poskytnouti pokud možno každému úředníku vedle prakse v ministerstvu i praksi u úřadů zastupitelských.

Dnešní doba klade na zahraničního úředníka požadavky nepoměrně větší, než tomu bylo v dobách dřívějších, neboť úkoly zahraniční služby všech států se v důsledku poměrů válkou způsobených podstatně rozmnožily. Tím větší požadavky klade doba na úředníka států nově vzniklých, uvádějících se teprve do společnosti států již existujících. Pochopitelně je agenda zahraniční služby nově vzniklých států relativně rozsáhlejší a intensivnější, ježto jest nutno navázati a prohloubiti politické a obchodní styky se všemi státy, získati nová a udržeti stará odbytiště, zvýšiti styky kulturní a rozšiřovati vhodnou informační službou ve světě znalosti o životě a vyspělosti vlastního státu.

S tohoto hlediska nelze souhlasiti s námitkami proti položce pro službu propagační, které byly velmi často opakovány. Nutno zdůrazniti, že prostředků těchto užívá se k účelům informativním, ku podpoře naší činnosti vědecké, publicistické, umělecké, sportovní atd., krátce k tomu, aby zejména našim vědeckým a uměleckým kruhům, které zhusta nedisponují samy dostatečnými prostředky, bylo umožněno šířiti v cizině znalosti o kulturním vývoji našeho státu.

Pokud se týče personálních poměrů zastupitelských úřadů, bylo vysloveno přání, aby při eventuelní redukci smluvního personálu následkem zrušení pasových vis ve styku s Německem a Rakouskem bylo postupováno se všemožnými ohledy. Je potěšitelno, že zástupce ministerstva zahraničních věcí prohlásil, že smluvní úředníci, kteří se stanou přebytečnými, budou přiděleni k jiným pracem u svých úřadů, kde by toho pak úřední potřeba nevyžadovala, budou přidělováni jednak ústředí, jednak jiným zastupitelským úřadům. Vzhledem k tomu lze očekávati, že dojde k propouštění smluvních úředníků jen v nejřidších případech.

Na příslušný dotaz bylo sděleno, že tito úředníci jsou placeni dle týchž zásad jako úředníci našich zastupitelských úřadů skutečných.

Na dotaz o zvýšení věcných nákladů bylo sděleno, že toto zvýšení jest odůvodněno jednak nově preliminovanými výdaji na ruskou pomocnou akci, jednak novou úpravou rozpočtu na službu zpravodajskou a propagační.

Přednesenému přání, aby zastupitelské úřady byly vybavovány uměleckými předměty, konstatováno, že toto vybavování děje se důsledně s přihlížením na propagaci našeho umění v cizině, ovšem v mezích daných nutnou úsporností.

Členský příspěvek, kterým členové - státy - hradí náklady na Společnost Národů, stanoví se podle klíče schváleného Shromážděním Společností Národů. Tento příspěvek není znám v době, kdy náš rozpočet se sestavuje, ježto bývá definitivně určen a schválen během podzimního zasedání Shromáždění Svazu Národů a nelze tudíž tento příspěvek a náklady z členství vzniklé předem přesně stanoviti. Nicméně úvěr požadovaný jest nižší o Kč 300.000 než roku loňského, kterážto okolnost jest odůvodněna stálou snahou ministerstva zahraničních věcí požadavkům státní správy po úsporách vyjíti co možno nejvíce vstříc, v kteréžto snaze bude ministerstvo zahraničních věcí i v budoucnosti pokračovati.

Byla nadhozena otázka, proč jsou výdaje na ruskou pomocnou akci preliminovány v letošním roce u různých kapitol. Stav je se stanoviska státně-finančního tento: Dosud byly nepreliminované výdaje spojené s prováděním pomocné akce vždy vykazovány jako překročení kapitoly ministerstva zahraničních věcí, v každoroční účetní uzávěrce vyúčtovány a Národním shromážděním schvalovány. V letošním rozpočtu jsou výdaje rozděleny na jednotlivé resorty podle účelů položek, to jest podle povahy kulturních ústavů, o něž jde, a to na ministerstvo zahraničních věcí, školství a národní osvěty a zemědělství. Náklady na ruskou pomocnou akci každoročně klesají, poněvadž studenti dokončují svá studia a odcházejí za svým povoláním. Příslušné úřady provádějí a budou nadále prováděti postupnou likvidaci této akce. Ostatně klesl počet podporovaných - jak studentů, tak i ostatních vědeckých pracovníků - od roku 1922 (kdy akce počala) pod polovici tehdejšího počtu.

S uznáním byla konstatována všestranná a obsáhlá činnost ministerstva zahraničních věcí po stránce obchodně-politické. Byla absolvována velká tarifní jednání se Švýcarskem, Maďarskem a Rakouskem a nad to dojednána řada obchodních smluv s jinými státy. Ku konkrétnímu dotazu o stavu jednání o obchodní smlouvu s královstvím S. H. S. bylo konstatováno, že již v únoru tohoto roku došlo v Bělehradě k prvé výměně názorů o celém komplexu otázek, které by měly tvořiti obsah dohody. Ministerstvo zahraničních věcí má věc v náležité patrnosti a lze doufati, že se podaří v dohledné době rámcovou obchodní smlouvu z října 1920 přizpůsobiti obapolným hospodářským potřebám.

V jednání se pokračuje, a právě v posledních dnech odebral se vyslanec dr Krofta z rozkazu ministra zahraničních věcí do Říma, aby v této příčině vstoupil v přímý styk s příslušnými činiteli.

V debatě bylo uvedeno, že Maďaři vybírají značné poplatky za povolení pobytu v Maďarsku. Ministerstvo věcí zahraničních je o této věci informováno a uplatňovalo u příležitosti obchodněpolitických jednání požadavek zrušení těchto poplatků. Maďaři však náš požadavek odmítli a proto jsme si vyhradili v obchodní smlouvě možnost zavedení recipročních poplatků pro maďarské příslušníky. Jest to prostředek pouze obranný, poněvadž dosud podobných poplatků nemáme; musíme však věc vésti v evidenci a uplatníme ji opět při nejbližší příležitosti.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Vyřízením resortů ministerstva národní obrany bylo zakončeno výborové jednání o předloženém rozpočtu. Přes to podroben byl také odbor vojenské správy několikahodinnému rozboru a debatě, na které mimo zpravodaje účastnilo se 8 řečníků, na jichž vývody podrobně a informativně odpovídal ministr národní obrany.

Z důležitých otázek, týkajících se vojenské správy, o nichž bylo podrobně debatováno, dlužno uvésti.

Bylo několikráte poznamenáno, že průměrný mírový počet československé armády jest pro rok 1928 v důsledku nových vojenských zákonů o 6804 muže větší než v roce 1927. K tomu poukázal ministr na to, že podrobný výkaz peněžních a věcných požitků mužstva, jak uveden jest ve zvláštní tabele dílčího rozpočtu kapitoly V. a odůvodněn ve vysvětlivkách, odpovídá přesně platným zákonům.

Podle § 1 zákona č. 53/1927 jest k zajištění potřebného mírového počtu vojska určeno z branců v jednom kalendářním roce odvedených 70.000 branců pro vykonávání zákonité presenční služby, při čemž však má býti brán zřetel k pravděpodobným úbytkům as 2000 mužů v měsících prvních vojenské služby způsobený superarbitracemi a nemocemi. Proto pro prvé měsíce počítá se nový ročník počtem 72.000 mužů.

Nutno uvážiti dále, že vojenská správa musí rozpočtově zajistiti požitky pro 8000 mužů náhradní zálohy. Rok 1928 je rokem přechodným. Proto počet čs. armády pro rok 1928 je o 6804 větší než v roce letošním.

Ministerstvo národní obrany připravuje osnovu zákona, kterým budou odstraněny dosavadní drahotní přídavky, ale současně o stejnou částku zvýší se žold mužstva, takže příjem vojína zůstane na dosavadní výši.

Vojenská správa vzhledem k omezeným rozpočtovým prostředkům nemůže navrhnouti, aby žold mužstva byl oproti dosavadní celkové částce zvýšen.

Nutno uvážiti, že peněžité požitky mužstva nelze vlastně považovati za služné nebo mzdu vojínovu. Žold jest pouhým paušálem na některé drobné a nahodilé potřeby vojínovy, poněvadž o všechno ostatní jest postaráno dostatečně.

Pozoruhodné je, že v době téměř všeobecného snižování mezd vojenská správa zlepšila naturální osobní požitky mužstva zlepšením stravy. Jak jsou u nás vojáci živeni, svědčí na př. jídelní lístek, který si dal ministr při nahodilé inspekci předložiti.

V jedné posádce měli na př. v pondělí: ráno: černou kávu, v poledne: hovězí polévku, hovězí maso se zapraženými fasolemi, večer: dvě uzenky s dvěma houskami. Mimo to obdrží voják den co den: 700 gr. chleba.

Nebo vezměme si na př. postní den páteční: ráno: černá káva, jako každodenně, v poledne: uzená polévka a halušky, večer: bílá káva neb čaj s houskou nebo jiným pečivem.

V neděli bývá obligátní přilepšení stravy, které spočívá v tom, že kromě normální snídaně a večeře obdrží vojín v poledne pečené maso, na př. vepřovou pečeni, s knedlíkem a zelím.

Stravování mužstva řídí stravovací komise, ve které zasedají též zástupci mužstva.

Drobné předměty denní vojenské potřeby obdrží mužstvo za režijní ceny ve vojenských zátiších.

Poněvadž M. N. O. se přesvědčilo, že mnohé správy vojenských zátiší mylně vykládají si článek 118 služebního předpisu Š-III-3 a obchodují zbožím, které nelze zahrnouti pod pojem ,,drobné potřeby vojíny často žádané a potřebované" a tím poškozují řádné živnostníky platící daně, vydalo ministerstvo národní obrany dne 13. září 1927 výnos č. j. 7723/hl. št. 5. odd., kterým blíže určuje pojem drobných potřeb vojíny často žádaných.

Podle tohoto výnosu smí vojenská zátiší prodávati všechny drobné předměty vojenské a potraviny, t. j. výrobky uzenářské teplé i studené, výrobky pekařské, osvěžující cukrovinky, čokoládu, sýry, ovoce čerstvé i konservované, dále předměty k udržování zdraví a čistoty, jako mýdla, kartáčky na zuby, pasty, profilakční prostředky, kartáče atd. a konečně i předměty nutné k udržování výstroje a výzbroje, nítě; jehly, knoflíky, distinkce, šněrovadla, cremy, svíčky a pod. a potřeby psací.

Do denních potřeb nelze v žádném případě počítati břitvy, kapesní nože, čepice, rukavice, pouzdra na cigarety, peněženky a podobné zboží galanterní.

Lehké lahvové pivo je dovoleno prodávati jen v omezené míře a se svolením velitele kasáren. Zakazuje se prodávati jiné ať studené, či teplé nápoje, obsahující alkohol. Místo nich doporučují se osvěžující nápoje nealkoholické, ovocné šťávy, šumivé vody, zejména však mléko.

Aby byla usnadněna kontrola, důtklivě se připomíná, aby počet druhů zboží byl co nejmenší, ale nejlepší jakosti, pokud pak jde o předměty, jež se nepožívají, aby byly takového druhu, že by jimi bylo možno působiti i na vkus vojínů tvarem i úpravou.

Jest pravda, že vojín, povolaný k vykonávání presenční služby, má-li se naučiti tomu, co od něho bude v případě branného konfliktu požadováno, musí věnovati veškeren čas na vojně prožitý jedině a pouze výcviku.

Bylo by tedy ideální, kdyby se vojínů mohlo použíti jen k výcviku a všechny ostatní práce kancelářské, ve skladištích atd. svěřili civilním silám.

Ale jsou některé služby, které nemožno požadovati od civilních sil. Na příklad některé pohyby vojskových těles (pobyt ve vojenských táborech, několikadenní cvičení, manévry) vyžadovaly by i přesuny civilních sil, což by vzhledem k polnímu ubytování (přenocování pod širým nebem) bylo pro nevojenské osoby značně obtížné.

Proto může se civilních zaměstnanců používati jen na těch místech; kde předpokládá se pobyt vojskového tělesa, úřadu neb ústavu na jednom místě (v trvalé posádce).

Tato zásada nebyla ovšem všude dodržena, ale nikoliv opomenutím voj. správy.

Při podávání návrhu systemisace civilních zaměstnanců požadovala vojen. správa k částečnému krytí výše uvedené potřeby as 3000 oficiantů. Důvody finanční to byly, které přinutily vládu povoliti pouze necelých 2000.

Voj. správa nevzdala se tím požadavku zvýšení počtu civilních zaměstnanců, a přijde s požadavkem tímto ihned, jakmile přistoupí ku snížení presenční služby.

Veškerou sociální péči o legionáře, jich rodiny a pozůstalé provádí při značně omezených prostředcích peněžních kancelář čs. legií při MNO. V běžném roce podporuje pravidelně i dočasně měsíčně celkem 6312 příslušníků legionářských rodin. Trvale z daru pana presidenta republiky podporuje 16 rodin popravených legionářů.

Zaopatřovací požitky vyplácejí se 2085 legionářům invalidům kromě 4700, kteří jsou v péči ministerstva sociální péče. Celkem přihlásilo se 11.332 legionářů o zaopatřovací požitky. Zbytek případů se projednává. Zaopatřených pozůstalých po legionářích jest celkem 4317, z nichž vdov 1273, dětí a sirotků 2075, předků 969. V běžném roce léčeno bylo v různých sanatoriích 127 osob, kromě toho v "Domově čs. legionářů-invalidů" na Jenerálce v Praze umístěno je 60 chovanců. V ústavě zavedena jest pracovní povinnost. Mimo to vydržuje léčebný dům pro rheumatiky v Píšťanech, kde se letos léčilo 48 osob.

Pro legionáře-zemědělce dobudovány letos kolonie Čata a Bina s 45 usedlostmi a 1 vzorným statkem. Dále buduje se 14 usedlostí v koloniích Lišťany, Pešvice a Všestudy i Višk, kde bude zřízeno celkem 42 usedlostí. Vedle toho poskytla kancelář čs. legií úvěr držebností v 800 případech přídělcům zabrané půdy.

Umísťovací referát umístil v běžném roce celkem 663 legionářů v státní, samosprávné i soukromé službě. Zbývá dosud nevyřízených žádostí o místa přes 15 tisíc. Letos poskytnuto bylo 214 půjček legionářům na zařízení živností, na studie a podobné.

Tím, že voj. správa musila v r. 1926 vzhledem k fondu pro věcné potřeby zredukovati svůj rozpočet o 315 mil. Kč, bylo arciť postiženo i naše letectvo a zaměstnanost našich továren. Vojenská správa v r. 1926 nemohla letecký průmysl tak zaměstnati, jak by si byla přála a jak to bylo v jejím zájmu. Také i letos nemohly býti naše letecké továrny zaměstnány takovou měrou, jak tomu bylo v letech předchozích.

Přes tyto nesnáze mohla vojenská správa objednati: V roce 1926: 56% motorů domácí značky a výroby a 103 licenční (domácí výroby) a 90% draků domácí značky a výroby a 25 licenčních (domácí výroby). Také v roce 1927 zachován byl podstatně týž poměr, při čemž, pokud jde o dodávku draků, bylo zakoupeno skoro 100% domácí výroby.

Vojenská správa jest si vědoma neutěšeného stavu našeho leteckého průmyslu a proto v rozpočtu na rok 1928 zvýšila položku na opatření leteckého materiálu oproti rozpočtu na rok 1927 o částku 5 mil. Kč, aby, pokud to v rámci finančních prostředků daných vojenské správě k disposici jest možno, poskytla větší zaměstnanost našim leteckým továrnám vůbec, a v prvé řadě i vojenské letecké továrně v Letňanech.

Pokles leteckých neštěstí.

V roce 1925 měli jsme 15 leteckých neštěstí. V roce 1926 bylo jich 17. Naproti tomu klesl počet neštěstí v roce letošním na 9. Za tento pokles lze děkovati jen všestranné péči, kterou věnuje vojenská správa našemu letectví.

Veškerá letecká neštěstí jsou vyšetřována způsobem velmi podrobným zvláštní komisí, v níž vedle technika zasedá i zkušený pilot. Jsou vyslechnuti svědci pádu, jsou bedlivě zkoušena lana, páky, řízení, jakož i veškeré součástky motoru i draku, aby mohla býti zjištěna příčina pádu. Zkušeností nabytých při každém jednotlivém neštěstí jest pak vhodným způsobem využito.

Z letošních neštěstí zaviněna byla 4 srážkou letounů ve vzduchu, dvě klouzáním po křídle, jedno poruchou motoru, jedno poruchou motoru po startu a ztrátou rychlosti. Jen v jednom případě nebylo možno příčinu zcela bezpečně zjistiti.

Srovnání výkonnosti vojenského letectva s civilním.

Pokud se týče poukazu na civilní letectvo nutno zvláště zdůrazniti, že Čs. státní aerolinie používá výhradně vojenských starších zkušených a nejlepších pilotů s dlouholetou praksí. Naproti tomu jest přirozeno, že u mladých vojenských pilotů vyšlých ze školy nebo u pilotních žáků samotných, nemajících ještě dostatečných zkušeností, může dojíti spíše k neštěstí než u pilotů zkušených.

Stroje pro civilní letectví jsou jinak konstruovány, jsou to specielní stabilní stroje zařízené pro dopravu, s nimiž neprovádějí se žádné vzdušné manévry, a jež létají na tratích předem stanovených. Naproti tomu vojenská letadla musí cvičiti lety ve skupinách 5-7členných, které samotný vyžádaly si 4 oběti. Vojenská letadla musí cvičiti různé bojové manévry a akrobacii nutnou pro letce stíhací. Čs. aerolinie zaměstnává asi 8-10 pilotů a vykonala za celý rok asi 2500 letů. Naproti tomu vojenské letectví provedlo v roce 1926 celkem 89.710 letů, při čemž nalétáno bylo 26.190 hodin a 3,583.943 km. Názorněji vyjádřeno znamená to, že by jeden letoun létal neustále 3 roky. Uvedená trať jest taková vzdálenost jako let 89¹/₂ krát kolem zeměkoule na rovníku, čili jako by 89 letounů oblétlo jednou zeměkouli na rovníku a jeden letoun půl zeměkoule.

Vojenští letci nemohou se omezovati na určité trati, naopak jest nutno cvičiti letce za nejtěžších poměrů, i v noci, resp. v době konání manévrů, aby jich v případě války mohlo býti použito úspěšně.

Neštěstí způsobená nevybuchlými střelami.

Jedině tímto způsobem lze si vysvětliti větší počet neštěstí v letectvu vojenském nežli civilním.

Vojenská správa činí všemožná opatření, pokud jen jsou v její moci, aby neštěstí způsobená nevybuchlými střelami byla zamezena.

Proto rozesílají se všem obecním úřadům a školním správám ležícím v okruhu střelnice důtklivé oběžníky, obsahující důkladné poučení a zejména upozorňující na nebezpečí doteku nalezených střel, zapalovačů a střepin. Tyto oběžníky se vyvěšují v obcích a mimo to obecním strážníkem ústně vyhlašují a ve školách dětem předčítají. Samozřejmě ohlašuje se vždy předem i, ve které dny a v kterém území se bude stříleti.

Po skončení každé střelby jest prostor, kam střely dopadají, pečlivě prohledán a nevybuchnuté střely jsou ničeny. Při střelbě samotné jest vždy jeden důstojník určen k tomu, aby kontroloval a počítal, které střely nevybuchly. Všechny nevybuchnuté střely, jichž počet při střelbě dá se dobře zjistiti, musí býti nalezeny a zničeny. Přesto však podle posudků znalců může se státi, že zejména některé miny mohou vybuchnouti jenom částečně. Při dopadu se rozštípnou a vybuchne jen rozbuška aneb rozbuška a iniciální náplň, zatím co celá trhací náplň neb aspoň její část zůstane zachovaná. Vězí-li tato neporušená část miny v zemi, do které se při dopadu zaryje, nemůže ji důstojník vždy nalézti. Ale i když je nalezena, může se státi, že při jejím ničení detonace neliší se valně od detonace celé miny, takže důstojník zničivší jen část miny, může býti uveden v omyl, že zničil celou minu.

Politováníhodné jest, že při všech dosavadních neštěstích došlo k neštěstí vždy z viny postižených. Tak na př. při jednom neštěstí, které se stalo letošního roku, bylo na místě nalezeno dláto, kladívko a průbojník, což svědčí neklamně o tom, že postižený těchto nástrojů používal při rozebírání hlavy granát-šrapnelu. Jiné neštěstí letošního roku bylo způsobeno tím, že děti vyhrabaly střelu ze země a, aby ji očistily od hlíny, udeřily jí prudce o zem.

Nicméně vojenská správa i vojenský prokurátor vyšetřují přísně každý případ a není pochyby, že pokud by byla zjištěna zaviněním některého vojenského orgánu ve smyslu trestního práva stihne původce zasloužený trest.

Převzetí léčebných domů Bílého Kříže vojenskou správou.

Bývalá rakouská společnost Bílého Kříže měla za účel zřizovati lázeňské léčebné domy a získávati volná místa v léčebných ústavech pro důstojníky a členy jejich rodin. Tato společnost měla před převratem 14 léčebných domů, z nichž 3 nalézají se na území československé republiky. A to v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních, jež byly v roce 3019 převzaty ministerstvem veřejného zdravotnictví do vnucené správy státní.

Dohodou uzavřenou mezi naším státem a republikou Rakouskou o majetku bývalé rakouské společnosti Bílého Kříže ležícím na našem uzemí, zavázal se náš stát zaplatiti za tento majetek obnos 1 mil. Kč.

Aby nemusel býti placen 14%ní úrok, MNO poukázalo obnos tento z hotovosti nadace Strozzilio. Obnos ten ovšem bude nadaci Strozziho i s úroky vrácen.

Za účelem provedení převodu uvedených nemovitostí také knihovně požádalo MNO. vládu, aby dala souhlas k tomu, aby budovy ty byly zapsány knihovně pro vojenskou správu. Při svém návrhu vycházela správa z toho hlediska, že nutno zde zachovati přímou souvislost s vojenskou správou, aby mohly býti budovy tyto věnovány svému původnímu účelu, jak se byla ostatně vláda naše ve shora uvedené mezistátní dohodě zavázala. Vláda dosud ve věci této nerozhodla pro odchylné stanovisko ministerstva veřejného zdravotnictví v otázce vlastnictví a dalšího používání budov. Stane se tak co nejdříve.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Platový zákon. Systemisace.

V obsáhlé debatě o rozpočtu ministerstva vnitra zabývali se jednotliví řečníci převážně účinky platového zákona a systemisace a souhlasně uznávali, že neutěšeným hmotným poměrům státních zaměstnanců nebylo dosud odpomoženo do té míry, jak bylo by si přáti.

Při tom bylo si zejména stěžováno do pomalého postupu prací souvisejících se systemisací státních zaměstnanců.

V té příčině dlužno míti na paměti, že ministerstvu vnitra náleží řešiti otázky, jež týkají se pragmatikálního, resp. služebního poměru státních zaměstnanců, že však otázky platové a systemisační náležejí v obor působnosti vlády.

Pensionování vysloužilých.

Byl podán námět na pensionování vysloužilých zaměstnanců.

Při pensionování státních zaměstnanců je vždy třeba pečlivě uvažovati, zda a do jaké míry bude lze nahraditi zkušenosti odcházejícího zaměstnance a zejména, zda je tu vhodný nástupce.

Interkalář.

Bylo vytýkáno, že v návrhu rozpočtovém počítá se s interkalářem, ačkoli při jednání o platovém zákonu bylo přislíbeno, že jmenování nebude oddalováno.

Tu nutno zdůrazniti, že povyšování státních zaměstnanců oddalováno nebude a že se nebudou tvořiti umělé interkaláře.

Upozorňováno též, že nebyla dosud provedena systemisace zaměstnanců hlavního města Prahy.

Systemisace v hlav. městě Praze.

Tu dlužno míti na mysli, že schválení systemisace této náleží v kompetenční oblast zemského výboru a nikoli ministerstva vnitra.

Státní občanství.

Dále bylo vytýkáno, že ministerstvo vnitra vyřizuje žádosti o udělení státního občanství s hlediska třídního.

Žádostí o propůjčení státního občanství je velmi značný počet a nutno míti stále na paměti, že státní občanství jest to nejvyšší, co může stát cizinci propůjčiti a že tudíž je přísnou povinností úřadů, aby rozvážně hodnotily všechny důvody, svědčící pro i proti a aby v řadě prvé hodnotily zájem státu a zájem nejširší veřejnosti a teprve v řadě druhé soukromý zájem strany. O udělení státního občanství žádají nejen lékaři, advokáti a jiní intelektuálové, nýbrž také kvalifikovaní dělníci, kteří mají veliký zájem na tom, aby se u nás udrželi. Tu však dlužno uvážiti, zda propůjčením státního občanství těmto žadatelům neodejme se možnost zaměstnání našim kvalifikovaným dělníkům. Nebylo by správným spojovati zájem politický se zájmem odborovým nebo pracovním. Ministerstvo vnitra postupuje v této věci blahovolně, jest ho vsak úplně vzdáleno jakékoli rozhodování třídní.

Organisace služby četnické.

Na dotazy a náměty týkající se služby četnické dáno bylo solenní prohlášení, že tradicionelní dobrý duch četnictva trvá nezměněně i dále a že toliko výzbroj a výstroj četnictva se zdokonaluje a potřebám doby přizpůsobuje.

Četnická služba pátrací.

Ve směru tom bude v nejbližší době přikročeno k zlepšení organisace četnické služby pátrací tím, že se v oblasti státu zřídí 40 moderních pátracích stanic k intensivnějšímu stíhání pachatelů těžších trestních činů. V zájmu pátrací služby bylo četnictvo poslední dobou opatřeno potřebným počtem motorových kol, a ukáže-li se toho nezbytná po třeba, bude ve smyslu předneseného námětu uvažováno v rámci finanční možnosti též o opatření jinakých dalších vhodných vozidel.

Námětu, aby takovéto pátrací stanice byly zřízeny při každém četnickém stanovišti nelze vyhověti z technických důvodů na snadě jsoucích.

Systemisace u četnictva .

Bylo poukazováno na to, že systemisace u četnictva jest nepříznivou.

Systemisace u četnictva byla -- jako ve všech ostatních služebních oborech - přizpůsobena předpisům platového zákona a skutečné potřebě a nelze oprávněně tvrditi, že byla by nevýhodnou.

Pokud proti dřívějšímu stavu nastaly změny, stalo se tak jedině se zřetelem na připravovanou novou organisaci četnictva.

Členství četnictva ve spolcích a organisacích.

Bylo požadováno, aby četníkům dovoleno bylo státi se členy odborových organisací a různých spolků. Důvodem pro odmítavé stanovisko, jež vláda ve směru tom zaujímá, je jedině úvaha, že nejlepší a jedině správnou organisací četnictva jest organisace, jež tomuto vysoce důležitému sboru dána jest zákonem samým.