Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1928.

II. volební období.

6. zasedání.

Tisk 631-631/17.

Případ je tento:

Na poštovním úřadě v Prachaticích bylo žádáno, aby >Podací lístek< byl straně vydán jen v jazyku státním.

Na dotaz poštovního úřadu u nadřízené instance, t. j. u poštovního ředitelství, jak si má v této věci počínati, bylo mu sděleno, že poštovní ředitelství trvá na oboujazyčných tiskopisech a uvedlo, že trvá-li někdo na českém podacím lístku, že má býti na základě tohoto uplatňování na dvojjazyčném lístku podacím škrtnuto vše německé a na zadní straně podacího lístku má úředník poznamenati, kolik slov škrtl a ten úkon má potvrditi svým podpisem. To se má státi ovšem jen tenkrát, když strana právo uplatňuje, jinak dostane každý český podatel tiskopis českoněmecký.

Podepsaní se táží:

1. Je panu ministrovi známa tato prakse?

2. Je pan ministr ochoten případ tento vyšetřiti a ve smyslu práv státního jazyka naříditi, aby u poštovního úřadu v Prachaticích, tak jako u všech druhých státních úřadů v tomto městě, důsledně vydávány byly tiskopisy české?

V Praze, dne 15. března 1928.

Jos. Hubka,
Dr Klouda, J. Pichl, Wagner, Šťastný, Pánek, Klečák, Reichstädterová, dr.Veselý,
dr Macků, Plamínková.

Tisk 631/1.

Po viacerých bezúspešných interpeláciach na generálnom finančnom riaditeľstve v Bratislave bol >Sväz vinárskych spolkov na Slovensku< nútený podať stížnosť rovno na ministerstvo financií, aby ono odpomohlo tejto krivde a srovnalo cenu vína jedným ako druhým, aby vinári slovenskí necítili macošské zachádzanie so strany generálneho finančného riaditeľstva, bratislavského.

Táto stížnosť už na ministerstve financií leží vyše pôl roka nevybavená, preto dovolím si ju v krátkosti opakovať:

>Dolupodpísaný osvedčujem, že koncom minulého roku v Trnave u finančnej expozitury pri pojednavaní apelát dávky z majetku, čo člen tejto komisie a zástupca >Sväzu vinárskych, spolkov na Slovensku< som žiadal, aby víno cenené v majetku u modranských a okolitých vinohradníkov v okrese modranskom na 8 Kč - bolo snížené na 5 Kč, z toho ohľadu, že aj u bratislavských vinohradníkov bolo počítané v majetku po 5 Kč a po tejto maximálnej cene rekvírovalo vojenské veliteľstvo víno aj v celom okrese.

Túto moju spravodlivú žiadosť uznalo a v podobe dohody podpísala finančná expozitúra v Trnave, osobne Drom. Polákom, riaditeľom a podpísal som ju aj ja, čo zástupca >Sväzu vinohradníckych spolkov na Slovensku<.

Dohoda však zostala nezvestisá, nebola predostretá Zemskej apelačnej komsii a stalo sa to, že u bratislavských vinohradnikov bolo víno ku dňu 1. marcu 1919 počítané po 5 Kč a na vidieku v okrese modranskom po 8 Kč. Jozef Kopa, podpredseda >Sväzu vinárskych spolkov na Slovensku.<

Podpísaní žiadajú pána ministra financií, aby túto ponosu >Sväzu vinárskych spolkov na Slovenskn< v krátkom čase spravodlive dal vyriešiť a podateľa dotazu o výsledku laskave uvedomil.

V Bratislave, dňa 28. februára 1928.

Šimon Roháček,
Sehnal, Sechtr, Vraný, Donát, J. Dresler, dr Rozkošný, Otm. Hrejsa, Prošek, dr Havelka,
F. Olejník, K. Sáblík, Šimonek, Pivko, F. Kreiher, J. Stržil, Em. Hrubý, Donát.

Tisk 631/2.

Interpelácia

senátora Dr Karola Krčméryho a spol.

na vládu

v záležitosti zúčastnenia sa senátora Františka Zimáka na soc. dem. kongrese v Budapešti, kde sa dialy nepriatelské prejavy proti R. č. S.

Začiatkom jan. toh. r. vydržiaval sa soc. dem. kongres v Budapešti na ktorom sa zúčastnil aj sen. Frant. Zimák. Na tomto kongrese staly sa nepriatelské prejavy proti republike Československej, požiadavala sa revizia trianonskej smluvy, čo znamená odtrhnutie kus zeme Slovenska a tým porušenie integrity R. Č. S.; ďalej prejavil rečník na tomto kongrese, že slovenský národ vôči maďarskému národu je inferiórný, čo je najhrubšia urážka slovenského národa, kdežto opak toho platí, lebo Maďari základy svojej kultúry prevzali od Slavianov a Slovákov, čo dokazuje aj to, že reč maďarská pozostáva z výše tretiny slavianskych a slovenskych kmenov. Sen. Frant. Zimák bol prítomný pri týchto republiku Československú a slovenský národ najhrubšie urážajúcich a ohrožujúcich nepriatelských prejavoch a nielen, že na kongrese hneď verejne neprotestoval proti horeuvedeným nápadom, neopustil hned soc. dem. kongres, ba prejavil, aby soc. demokrati z republiky Československej a soc. demokrati maďarskí utvorili jednu frontu a takto ponúkal týmto nepriatelom nášho štátu priatelstvo svojej strany.

Podáváme tedy interpeláciu na vládu, či má vedomosť o účasti sen. Frant. Zimáka na týchto, nášmu štátu nepriatelských prejavoch, kde aj slovenský národ najhrubšie urazili a prejavili snahu odtrhnúť kus zeme slovenskej - a žiadame, aby vláda vyšetrila túto záležitosť a v smysle § 17 zák. na ochranu republiky sen. Frant. Zimáka pre zúčastnenie sa na nepriateľských, proti našemu štátu namerených prejavoch ne zodpovednosť tahala a v prípade dokázania viny proti nemu so všetkou prísnosťou dľa platných zákonov vystúpila.

V Prahe, dňa 15. marca 1928.

Dr K. Krčméry,
J. Dúrčanský, Volko, Ján Podoba, dr Ján Kovalik, Ján Janík, M. Kalčok, M. Tomík,
Ing. Klimko, Ad. Melíšek, A. Činčala.

Tisk 631/3.

Interpelace

senátorů Antonína Šolce, dra Kloudy a spol.

na pana ministra spravedlnosti

ve věci nedostatečného opatření okresního soudu ve Frýdlantě v Čechách, soudci a soudními úředníky úplně znalými státního českého jazyka.

V soudním okrese frýdlantském v Čechách žije značná část příslušníků české národnosti, kteří podle platných zákonů republiky Československé mají samozřejmé právo uplatňovati své zájmy u státních úřadů a zejména u okresního soudu svým jazykem mateřským, který ve všech oblastech republiky Československé jest úředním státním jazykem.

U okresního soudu ve Frýdlantě v Čechách není jediného českého soudce, ba ani jediného českého úředníka. Podle toho vypadají také líčení s českými stranami, které tímto nezákonným stavem jsou poškozovány. Čeští obyvatelé frýdlantského okresu si na tyto poměry právem trpce stěžují.

Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti:

Jest pan ministr ochoten, dosaditi k okresnímu soudu ve Frýdlantě v Čechách jazykově plně kvalifikované soudce a úředníky, a sjednati tak nápravu protizákonných tamnějších poměrů?

V Praze, dne 29. března 1928.

A. Šolc, dr Klouda,
Hubka, dr Veselý, R. Reichstädterová, Plamínková, dr. Krouský, Šťastný, Pánek,
J. Pichl, Wagner, dr Macků.

Tisk 631/4.

Překlad.

Interpelace

senátora Roberta Hüttera a soudr.

na pana ministra školství a národní osvěty

stran propagandy pro Československý Červený kříž na německých školách.

Některé německé okresní školní výbory vybízejí oběžníkem, který zasílají podřízeným školám, >správy škol<, aby ve prospěch Červeného kříže za příčinou mírové slavnosti >zařídily utvoření místního pořadatelského výboru<. Dotyčný výnos zní:

>Věc: Mír Červeného kříže.

Správě školy..........

Okresní školní výbor upozorňuje správu školy na mírovou slavnost Červeného kříže, která se má ve všech obcích republiky konati na Květnou neděli, dne 1. dubna nebo o týden později. - Účelem slavnosti jest manifestovati pro heslo >zdraví a mír<. Tyto slavnosti konají se již po několik let a v letošním jubilejním roce věnuje se jim obzvláštní pozornost. - Program slavnosti vypracován byl velmi pečlivě za pomoci odborníků školských i obsahuje vhodné dětské scény jakož i písně, které se zajisté setkají s pochvalou a které mají pedagogickou cenu.

Zasíláme správě školy brožurku s programem slavnosti a doporučujeme, aby správa školy zařídila utvoření místního výboru pro pořádání slavností. - Kde je více škol, nechť se tyto dohodnou o pořádání společné slavnosti. Jméno předsedy utvořeného výboru sděleno budiž do 15. března dotyčnému místnímu spolku Červeného kříže, jenž má vésti v patrnosti všechny slavnosti, pořádané v obvodu jeho působnosti. - Pokyny pro pořádání a pro likvidaci slavnosti obsaženy jsou v instrukcích, které se nalézají v brožurce.

Za okresní výbor:

Jméno:

Jméno:

Okresní školní inspektor.

Předseda.<

Pokud školní úřady, poslušny jsouce zajisté pokynů s vyšších míst, podřízeným školám doporučují podporovati humanitní zařízení, neshledá na tom veřejnost žádné závady; dostává-li se však takovýmto výnosům, jako zpředu zmíněnému, formy úředního příkazu, pak dlužno rozhodně proti tomu zaujmouti stanovisko.

Směrodatným pro to je v prvé řadě věcný důvod, že by se německé školy a především jejich učitelé octli v rozporu s obyvatelstvem, jež pro podporu Československého červeného kříže získati nelze, pokud tento nebude bráti zřetele na přání Němců. Německé obyvatelstvo severních Čech působilo horlivě ve smyslu Ženevského kříže, činilo by tak při projevené ochotě zase. Červený kříž má se bráti přímou cestou, nikoli oklikou přes děti a snad školy a učitelstva zneužívati k tomu, aby právem roztrpčení bývali spolupracovníci byli přidržáni k peněžnímu plnění. Místní všeužitečná a lidumilná zařízení jsou obyvatelstvu zajisté bližší nežli Červený kříž, jenž při své nynější organisaci mu nedopřává žádného vlivu.

Dále dlužno vytknouti, že vyzvání oslovením >Správě školy< rozšiřuje nejasno o tom, zdali pro tuto úlohu vyhlénuta je správa školy a s ní učitelský sbor anebo místní školní rada.

Že pro závadné nařízení okresních školních výborů nepřicházejí v úvahu zajisté ani zemská školní rada ani ministerstvo vyučování, nýbrž že zde jiné vyšší místo muselo býti směrodatným, dlužno posouditi již z úvahy, že by pedagogický odborník musel věděti, že t. zv. >představení< jest ovocem příprav mnoha týdnů, které sice rádi na sebe bereme, získáme-li tím srdcí rodičů, kterých však na pouhý rozkaz ve dvou týdnech nevyřídíme.

Rozladiti musí obzvláště místo oběžníku: >Jméno předsedy utvořeného výboru sděleno budiž do 15. března dotyčnému místnímu spolku Červeného kříže, jenž má vésti v patrnosti všechny slavnosti, pořádané v obvodu jeho působnosti<.

Z uvedených úvah táží se interpelanti pana ministra, souhlasí-li s tím, že se pod vlivem vyšších úředních a neúředních míst ukládá školám měrou neustále vzrůstající podporovati snahy, které sice samy o sobě mohou býti chvályhodné, které však se školou jsou v souvislosti jen volné. Poněvadž nemůžeme tento případ předpokládati, vznášíme k panu ministrovi žádost, aby podřízeným školním úřadům uložil povinnost přesně zachovávati rozdíl mezi doporučením a příkazem, v daném případě aby okresní školní radě nařídil, aby takovéto příkazy, které odporují náladě veškerého německého obyvatelstva v okrese, nebyly vydávány ex presidio, nýbrž aby byly vyhrazeny dobrému zdání plena.

V Praze, dne 20. března 1928.

R. Hütter,
dr Brunar, Friedrich, Oberleithner, Fahrner, dr Heller, Hartl, dr Jesser, Teschner, Polach, Niessner, Jarolim.

Einige deutsche Bezirksschulausschüsse fordern durch ein an die ihnen unterstellten Schulen gerichtetes Rundschreiben >die Schulverwaltungen< auf, zu Gunsten des Roten Kreuzes anlässlich des Friedensfestes die >Bildung eines Ortsausschusses für die Veranstaltungen zu veranlassen." Der betreffende Erlass lautet:

>Sache: Der Frieden des Roten Kreuzes..

An die Schulverwaltung........

Der Bezirksschulausschuss macht die Schulverwaltung auf das Friedensfest des Roten Kreuzes aufmerksam, das in allen Gemeinden der Republik am Palmsonntag, den 1. April oder eine Woche später stattfinden soll. - Zweck des Festes ist, für den Wahlspruch >Gesundheit und Frieden< zu manifestieren. Diese Feierlichkeiten werden schon einige Jahre hindurch abgehalten und im heurigen Jubiläumsjahre wird denselben besondere Aufmerksamkeit gewidmet. - Das Programm des Festes wurde sehr sorgfältig unter Beihilfe von Fachmännern im Schulwesen ausgearbeitet und enthält passende Kinderszepen als auch Gesänge, die sicher Beifall finden werden und von pädago­ gischem Werte sind.

Wir senden der Schulverwaltung eine Broschüre mit dem Programm des Festes und empfehlen, dass die Schulverwaltung die Bildung eines Ortsausschusses für die Veranstaltung des Festes veranlasse. - Wo es mehrere Schulen gibt, mögen sich diese zu einer gemeinsamen Veranstaltung des Festes einigen. - Der Name des Leiters des gebildeten Ausschusses ist bis 15. März dem betreffenden Ortsvereine des Roten Kreuzes zu melden, der alle in seinem Wirkungskreise veranstalteten Feste in Evidenz führen soll. Winke zur Veranstaltuag und zur Liquidation des Festes sind in den in der Broschüre zu findenden Instruktionen enthalten.

Für den Bezirksausschuss

Name:

Name:

Bezirksschulinspektor.

Vorsitzender.<

Solange die Schulbehörden, jedenfalls Weisungen von höheren Stellen folgend, den unterstellten Schulen die Förderung humanitärer Einrichtungen empfehlen, wird die Oeffentlichkeit daran keinen Anstoss finden, wenn aber derartige Er1ässe, wie der eingangs Erwähnte, die Form atntlicher Aufträge annehmen, so muss enfischieden dagegen Stellung genommen werden.

Hiezu ist in erster Reihe der sachliche Grund massgebend, dass die deutschen Schulen und vor allem deren Lehrer sich im Gegensatz zur Bewohnerschaft bringen würden, welche für eine Unterstützung des čechoslovakischen Roten Kreuzes nicht zu haben ist, solange dieses auf die Wünsche der Deutschen keine Rücksicht nimmt. Die deutsche Bevölkerung Nordböhmens hat eifrig im Sinne des Genfer Kreuzes gewirkt, sie würde es bei gezeigtem Entgegenkommen wieder tun. Das Rote Kreuz soll den geraden Weg gehen, nicht auf Umwegen über die Kinder und etwa Schule und Lehrerschaft als Sturmbock benützen, die mit Recht verbitterten ehemaligen Mitarbeiter zu geldlicheit Leistungen heranzuziehen suchen. Die örtlichen gemeinnützigen und menschenfreundlichen Einrichtungen stehen der Bewohnerschaft jedenralls näher als das Rote Kreuz, das bei seiner jetzigen Organisation ihr gar keinen Einfluss einräumt.

Ferner ist zu bemängeln, dass die Aufforderung durch die Anrede >Schulverwaltung< Unklarheit verbreitet, ob die Schulleitung und mit ihr die Lehrkörper oder aber der Ortschulrat für diese Aufgabe ausersehen ist.

Dass für die beanstandete Anordnung der Bezirksschulauuschüsse jedenfalls weder Landesschulrat noch Unterrichtsministerium in Frage kommen, sondern eine andere höhere Stelle massgebend gewesen sein muss, ist schon der Erwägung zu entnehmen, dass ein pädagogischer Fachmann wissen müsste, dass eine sogenannte >Aufführung< die Frucht wochenlanger Vorbereitungen ist, die man zwar gern auf sich nimmt, wenn die Herzen der Ellternschaft damit gewonnen werden, die man aber nicht auf einfachen Befehl in zwei Wochen erledigt.

Verstimmend muss insbesondere die Stelle des Rundschreibens wirken: >Der Name des Leiters des gebildeten Ausschusses ist bis 15. März dem betreffenden Ortsvereine des Roten Kreuzes zu melden, der alle, in seinem Wirkungskr eis veranstalteten Feste in Evidenz führen soll<.

Aus den angeführten Erwägungen stellen die Interpellanten an den Herrn Minister die Anfrage, ob er damit einverstanden ist, dassdurch Einflüsse höherer amtlicher und nicht amtlicher Stellen den Schulen in immer stärker anwachsender Zahl Bestrebungen, die zwar an sich löblich sein mögen, aber mit der Schule nur in losem Zusammenhange stehen, zur Förderung aufgetragen werden.

Da wir diesen Fall nicht annehmen können, richten wir an den Herrn Minister das Ersuchen, den ihm unterstellten Schulbehörden die genaue Einhaltung des Unterschiedes zwischen Empfehlung und Auftrag zur Pflicht zu machen, im gegebenen Falle dem Bezirksschulrate aufzutragen, derartige Aufträge, die der Stimmung der gesamten deutschen Bezirksbevölkerung entgegenstehen, nicht präsidialiter hinauszugeben, sondern der Wohlmeinung des Plenums vorzubehalten.

Prag, am 20. März 1928.

R. Hütter,
Dr. Brunar, Friedrich, Oberleithner, Fahner, Dr. Heller, Hartl, dr Jesser, Teschner,
Polach, Niessner, Jarolim.

Tisk 631/5.

Překlad.

Interpelace

senátora K. Friedricha a soudr.

na pana ministra spravedlnosti

stran konfiskační prakse státního zastupitelství v Chebu.

V čísle 48 ze dne 26. února 1928 přinesla >Egerer Zeitung< zprávu o místním sjezdu německé národní strany v Chebu, obsahující mimo jiné také výtah z politického referátu senátora K. Friedricha. Tento káral nedostatek zájmu německého občanského obyvatelstva na politických otázkách dne a ukončil své vývody napomenutím: >Nepotřebujeme ještě dlouho ztráceti odvahu, neboť jsme částí německého národa sta milionů, ale musíme zápasiti o svůj národní charakter a o svůj ideál >Jeden národ,...< atd.

Z této konečné věty zabavilo státní zastupitelství v Chebu slova >a o svůj ideál, jeden národ......< a zabavilo proto celý náklad časopisu >Egerer Zeitung< - notabene obsáhlé nedělní číslo - čímž ovšem časopisu způsobena byla škoda mnoha tisíc korun.

Nelze nalézti, jaký zločin anebo přestupek chce státní zastupitelství shledati v zabavených slovech, ježto tendence celé zprávy ukazuje, že zabavená slova měla jen odůvodniti vyzvání k aktivní spolupráci na politice se strany kruhů obyvatelstva - anebo nesmí snad německá národní strana, jejíž program přece musí býti státnímu zastupitelstvu znám, mluviti ani o svém ideálu? Nejmenší kmen černochů v Kamerunu smí jistě míti svůj ideál. Tři a půl milionu sudetských Němců by toho nesměli? Což neměli Češi v Rakousku a nemá nyní mnoho Čechů svůj ideál v panslavismu a bylo z nich někdy již někomu bráněno zastávati se svého ideálu?

Dále, nemá časopis býti oprávněn k tomu, aby směl podávati zprávu obyvatelstvu o politických výrocích zástupců lidu? Byl by přece pak bezcenným pro veškeré obyvatelstvo. Zmíněná konfiskace je rdousením tisku, jež daleko přesahuje právo státního dozoru a podepsaní táži se tudíž pana ministra:

Je pan ministr ochoten

1. zabavení zrušiti,

2. novinám způsobenou škodu nahraditi,

3. učiniti opaření, aby k takovémuto rdousení tisku nadále nemohlo docházeti?

V Praze, dne 28. února 1928.

K. Friedrich,
Oberleithner, Jokl, D. Löw, Polach, dr Brunar, Hartl, Hütter, Niessner, Jarolim, Reyzl, Beutel, Stark.

In der Nummer 48 vom 26. II. 1928 brachte die >Egerer Zeitung< einen Bericht über den Ortsparteitag der Deutschen Nationalpartei in Eger, enthaltend unter anderem auch einen Auszug aus dem politischen Referate des Senators Karl Friedrich. Derselbe hatte die Interesselosigkeit der deutschbürgerlichen Bevölkerung an den politischen Tagesfragen gerügt und seine Ausführungen mit der Mahnung geschlossen: >Wir brauchen den Mut noch lange nicht verlieren, denn wir sind ein Teil des deutschen Hundertmillionenvolkes, aber kämpfen müssen wir um unser Volkstum und um unser Ideal >Ein Volk,.....< ectr.

Aus diesem Schlussatze hat die Staatsanwaltschaft Eger die Vorte "und um unser Ideal, ein Volk, < konfisziert und deshalb die ganze Auflage der Egerer Zeitung - notabene eine umfangreiche Sonntagsnummer - beschlagnahmt, wodurch natürlich der Zeitung ein Schaden von vielen Tausenden Kronen zugefügt wurde.

Es ist unerfindlich, welches Verbrechen oder Uebertretung die Staatsanwaltschaft in den konfiszierten Worten finden will, zumal die Tendenz des ganzen Berichtes zeigt, dass die konfiszierten Worte lediglich die Aufforderung zu aktiverer Mitarbeit an der Politik seitens der Bevölkerungskreise begründen sollte - oder soll die Deutsche Nationalpartei, deren Programin ja der Staatsanwaltschaft bekannt sein muss, nicht einmal von ihrem Ideale sgrechen dürfen? Der kleinste Kamerunnegerstamm darf sicherlich sein ldeal haben Die dreieinhalb Milionen Sudetendeutschen sollen dies nicht dürfen? Hatten denn nicht die Čechen in Oesterreich und haben nicht jetzt viele Čechen ihr Ideal im Panslavismus und ist von diesen einmal schon einem verwehrt worden, sein ldeal zu verteidigen?

Weiters, soll eine Zeitung nicht das Recht haben, über politische Aeusserungen von Volksvertretern der Bevölkerung berichten zu dürfen? Sie wäre doch dann wertlos, für die ganze Bevölkerung. Die erwähnte Konfiszierung ist eine Presseknebelung, die weit über das Recht der staatlichen Aufsicht hinausgeht und die Gefertigten stellea daher an den Herrn Minister die Anfrage: Ist der Herr Minister geneigt,

1. die Beschlagenahme aufzuheben,

2. der Zeitung den verursachten Schaden zu ersetzen,

3. Vorsorge zu treffen, dass derartige Presseknebelungen nicht weiter vorkommen können?

Prag, am 28. Feber 1928.

K. Friedrich,
Oberleithner, Jokl, D. Löw, Polach, Dr. Brunar, Hartl, Hütter, Niessner, Jarolim, Reyzl, Beutel, Stark.

Tisk 631/6.

Překlad.

Interpelace

senátora K. Friedricha a soudr.

na pana ministerského předsedu

stran smrti státních horníků v Jáchymově radiem.

Jest vědecky zjištěnou skutečností, že práce v dolech, ve kterých se dobývají nebo zpracují nerosty, obsahující radium, přináší s sebou nesmírné nebezpečí pro zdraví a životy zaměstna- ných tam dělníků. Jakkoli dlužno velebiti radium jako léčebný prostředek, přináší přece jistou smrt těm, kdož při jeho dobývání nebo zpracování jsou zaměstnáni. Na důkaz toho potřebujeme jen navštíviti hřbitov v Jáchymově a shledáme, že všichni horníci státních dolů umírají ve věku 26-40 let - jest to smrt radiem. Ale postihuje to nejen jednotlivce, nýbrž jest v Jáchymově všeobecně známou skutečností, že každý, kdo se věnuje hornickému povolání v těchto dolech, dosáhne stáří nejvýše 40 let. Nikdo nevydrží delší pracovní dobu nežli 10-15 let. Vědí to také mladí lidé, kteří se tomuto povolání věnují, vidí před očima jistou smrt, ale láska k domovině jim nedá, aby se odstěhovali, jiného zaměstnání nenalézají a tak najdou se vždy nové oběti, které jdou vstříc jisté smrti v dolech.