Část míst nebyla obsazena pragmatikálními zaměstnanci, pro něž byla systemisována.

Vyšší výdaje vznikly na platy zaměstnanců zatímních a smluvních, jichž bylo ve větším počtu použito na neobsazených systemisovaných místech definitivních zaměstnanců, a jejichž platy byly upraveny vládním nařízením z 5. března 1927, č. 17 Sb. z. a n. a na poselné za spěšné zásilky poštovní následkem vzrůstu provozu a na mimořádné odměny za výkony mimo okruh obvyklých povinností; bylo však dosaženo úspor levnějším nákupem látek na služební oděv a tím, že ubylo personálu, který má nárok na služební oděv, pak tím, že přestalo podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. placení příspěvků nemocenským pojišťovnám za pomocné zřízence, a že podle platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n. přestala povinnost platiti kvitanční poplatky z platů zaměstnanců.

Nepříznivý výsledek vzniklý vyšším nákladem na platy nedefinitivních zaměstnanců (vládní nařízení z 5. března 1927, čís. 17 Sb. z. a n.) a mimořádnými odměnami za vyšší výkony byl částečně vyvážen tím, že přestalo placení příspěvků nemocenským pojišťovnám za pomocné zřízence (zákon čís. 221/1925 Sb. z. a n.), a že podle platového zákona přestala povinnost platiti kvitanční poplatky z platů zaměstnanců.

Zvýšení provozních nákladů následkem vzrůstu provozu; větší udržovací náklady provozu telegrafu a telefonu, protože část nákladů na rekonstrukci telegrafních a telefonních zařízení byla preliminována ještě jako investiční výdaj; odpisy, na něž nebylo v rozpočtu vůbec pamatováno; výplata úroků z 6%ní investiční půjčky dopravní i za poslední čtvrtletí roku 1926 a posléze mimořádné výdaje a ztráta související s požárem vyšehradské citadely.

Vyšší náklad na udržování strojového inventáře, rozmnoženého při reorganisaci mechanisace práce, na poštovní, telegrafní a telefonní poplatky z důvodu rozšíření mezinárodního řízení převodního; nepředvídané náhrady Národní bance československé za pojistné prémie placené poštovní správě za šeky vyplacené hotově pobočce v Brně a větší náhrady poštovní správě za dotační šeky.

Provozní přebytek podniku v částce 132,250.164 Kč 22 h je oproti preliminovanému 189,804.300 Kč menší o 57,554.135 Kč 78 h; byl ponechán podle čl. II. odst. 3, fin. zákona pro rok 1927 podniku na úhradu investičních nákladů.

Následkem příznivé konjunktury hospodářské stoupl výnos pošty a telegrafu a též provoz telefonu, přes to však povstal výsledek nepříznivý, poněvadž zdokonalováním meziměstské sítě telefonní bylo umožněno dosíci včasně žádaného spojení za normální poplatky, aniž by bylo nutno platiti trojnásobný poplatek za hovory "pilné" nebo devítinásobný za hovory "bleskové".

Vyúčtovaná náhrada režie dílen poštovní automobilní dopravy na vrub provozu.

Přes to, že nemohlo býti uskutečněno zavedení preliminovaných nových poplatků vplatních, bylo dosaženo příznivého výsledku větším výnosem manipulačních poplatků a provisí následkem rozvoje šekového řízení a mimořádným kursovním ziskem z prodeje státních papírů.

Investiční výdaje podniku Československá pošta na rok 1927, jež byly preliminovány částkou 189,804.300 Kč a měly býti uhrazeny provozním přebytkem, dosáhly jen výše 173,543.858 Kč 61 h; úspora souvisí s překročením udržovacích nákladů provozu telegrafu a telefonu.

Z úhrnného výdaje bylo uhrazeno 132,250.164 Kč 22 h přebytkem podniku, zbývající částka 41,293.694 Kč 39 h pak z pokladních hotovostí, vázaných jednak odpisovými reservami, jednak všeobecným reservním fondem poštovního úřadu šekového.

1147. Srovnáním provozních výdajů s provozními příjmy vykázanými v provozním účtě podniku ČSD. -

vyplývá přebytek 157,441.033 Kč 85 h, který jest proti rozpočtu (135,387.420 Kč) příznivější o 22,053.613 Kč 85 h. - Výdaje provozní osobní i věcné doznaly sice v roce 1927 značného zvýšení, oproti tomu bylo však dosaženo větších příjmů v dopravě nákladního zboží.

K provozním výsledkům se podrobněji poznamenává:

Provozní výdaje:

Oprou rozpočtu (400,001.170 Kč) jeví se výsledek celkově příznivější o 23,053.944 Kč 24 h. Příznivého výsledku bylo dosaženo tím, že příspěvek podniku čsl. st. drah na 6% zúročení konsolidační půjčky z roku 1926 byl v dohodě s ministerstvem financí oproti rozpočtené částce snížen o 14,184.430 Kč, že částka Kč 8.940.405 Kč 67 h, potřebná na úmor dluhů, byla účtována k tíži státního dluhu a tím, že nebyly dosud placeny úroky z úvěru poskytnutého Rakovnickou městskou spořitelnou na stavbu obytných budov pro železniční zaměstnance; placení nastane teprve v r. 1928 po definitivním vyúčtování se spořitelnou. - Příznivý výsledek se zmenšil větší potřebou na anuitu Společnosti státní dráhy (vyšší kurs francouzského franku při placení, než s jakým bylo při sestavování rozpočtu počítáno).

Ve službě výkonné jeví se

§ 1 a) Oproti rozpočtu (152,469.200 Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 12,199.429 Kč 32 h, způsobený hlavně většími náklady nové platové úpravy, dále výplatou odměn úředníkům I. služ. třídy a t. zv. jednorázových odměn. Úhrada větších výdajů jest zajištěna u §u 8. - Nepříznivý výsledek se snížil úsporami na prémiích, při nákupu služebních oděvů a příspěvkem Košicko-Bohumínské dráhy na náklady ústřední služby (viz b).

b) Oproti rozpočtu (1,645.440 Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 11,661.443 Kč 87 h, následkem rozmnožení inventáře služby ústřední, hlavně vybavení všech ředitelství státních drah likvidačními stroji, dále zvýšením telefonního předplatného a konečně následkem vyúčtování příspěvků Košicko-Bohumínské dráhy k úhradě nákladů služby ústřední ve prospěch výdajů osobních [viz a)]. - Nepříznivý výsledek se snížil o úspory dosažené účelným omezením služebních cest.

§ 2 a) Oproti rozpočtu (377,906.480 Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 11,413.089 Kč 25 h; vznikl zejména provedením nové platové úpravy (úhrada jest zajištěna u §u 8.), většími výdaji za náhradní obsazení definitivních míst, výplatou mimořádných odměn personálu a tím, že bylo méně výkonů pro jiná služební odvětví. - Nepříznivý výsledek se snížil o úspory dosažené neobsazením části systemisovaných míst.

b) Oproti rozpočtu (131,499.000,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 7,017.977 Kč 95 h; byl způsoben vydáním nových předpisů a tiskopisů, dále větší potřebou na udržování, na náhradu a na rozmnožení nářadí, motorových vozidel a nových zařízení, větší potřebou na úpravu příjezdných silnic a na úpravu služby zábranářské, jakož i na nutné výměny štěrkového lože. Větší výdaje vznikly též z vyúčtování společné služby s místními drahami a se společností německých říšských drah, dále zvýšením cen za odběr vody a konečně nápravou značných škod způsobených živelními pohromami a náhradou při větším počtu nehod. - Nepříznivý výsledek se snížil o úspory dosažené zrušením strážnických míst a prováděním jen nejnutnějších prací udržovacích.

§ 3 a) Oproti rozpočtu (670,717.820,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 70,302.964 Kč 97 h. Důvodem jest vedle provedení nové platové úpravy (úhrada jest zajištěna u §u 8.) výplata platových přídavků, dále výplata mimořádných odměn za zvýšenou činnost při silné podzimní dopravě, výplata mimořádných výpomocí a konečně rozmnožení personálu dělníky na výpomoc v době silnější dopravy a za chřipkové epidemie. Překročení se snížilo menší potřebou na služební šat, pensionováním většího počtu zaměstnanců a zmenšením přídavku u zaměstnanců na Slovensku a Podk. Rusi, kteří byli povýšeni do vyšších platových stupnic.

b) Oproti rozpočtu (82,206.280,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 2,708.951 Kč 29 h; vznikl větší potřebou tiskopisů následkem zvýšené přepravy zboží, vydáním nových českých služebních předpisů, dodatečným vyúčtováním výdaje za elektrické osvětlení stanice Chebu, zúčtováním nákladů na čištění vozů v obvodu brněnského ředitelství jako věcný výdaj (paušál) a výplatou větší provise z prodeje jízdenek Čsl. cestovní a dopravní kanceláři v Praze. - Nepříznivý výsledek se snížil o úspory dosažené zjednodušením dopravy na místních drahách, dále zavedením selektorových telefonů na hlavních tratích a nahrazením telegrafních linek telefony na místních drahách.

§ 4 a) Oproti rozpočtu (247,974.980,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 18,757.277 Kč 12 h; byl způsoben provedením platové úpravy (úhrada u §u 8.), výplatou platových přídavků, mimořádných výpomocí, jakož i mimořádných odměn (za zvýšenou činnost při podzimní dopravě), nahrazením zaměstnanců v létech 1926 a 1927 pensionovaných a zemřelých dělníky smluvními, většími výplatami průvodčím vlaků na prémiích z doplatkových jízdenek a konečně zvýšením cen za kožichy pro vlakový personál. - Nepříznivý výsledek se snížil úsporami na drahotních přídavcích u povýšených zaměstnanců na Slovensku a Podk. Rusi a zvýšenou náhradou za výkony vlakového personálu pro soukromé místní dráhy v obvodu bratislavského ředitelství.

b) Oproti rozpočtu (60,161.790,- Kč) jest výsledek celkově příznivější o 2,751.344 Kč 16 h následkem hospodárnějšího využití vlakového personálu a přeměnou plynového osvětlování vozů na osvětlování elektrické.

§ 5 a) Oproti rozpočtu (335,173.900,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 26,568.236 Kč 78 h; způsoben byl především náklady nové platové úpravy (úhrada při §u 8.), v dalším pak výplatou platových přídavků, mimořádných odměn za zdolání silné podzimní dopravy, mimořádných výpomocí a prémií za ušetření materiálu. - Překročení se snížilo menší potřebou na služební šat, pensionováním většího počtu zaměstnanců a zmenšením drahotních přídavků zaměstnanců na Slovensku a Podk. Rusi, povýšených do vyšších platových stupnic.

b) Oproti rozpočtu (526,790.650,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 5,468.969 Kč 47 h; vznikl většími výdaji za jízdní řády a nově vydané služební předpisy, dále větší spotřebou paliva pro lokomotivy následkem silnější dopravy, větší spotřebou materiálu ve výtopnách a vodárnách a konečně placením dodatečně předložených účtů za odebranou vodu. - Nepříznivý výsledek se snížil úsporami dosaženými účelným využitím strojního personálu, pořízením vhodných spojů, poklesem cen některých olejů a odsunutím oprav vodárenských a j. zařízení.

§ 6. Oproti rozpočtu (535,485.240,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 65,499.221 Kč 92 h; byl způsoben většími výdaji, plynoucími z platové úpravy personálu dílenského, dále zvýšenými výdaji při udržování lokomotiv, osobních, poštovních, služebních a nákladních vozů a za neodkladné rekonstrukční práce na osobních, služebních a salonních vozech. - Nepříznivý výsledek se snížil o úspory dosažené při udržování motorových vozidel a pluhů na sníh a o větší náhrady za opravy vozů společného vozového parku, placené rakouskými spolkovými drahami.

§ 7. Oproti rozpočtu (61,327.820,- Kč) jest výsledek celkově příznivý o 4,262.604 Kč 58 h; byl způsoben úsporou na nájemném za vozy, menší potřebou na náhrady za škody požární, nevyúčtováním schodků staničních pokladen (soudní projednání těchto schodků nebylo ještě provedeno), menšími výdaji na daně a na přirážky, ježto nedošly definitivní předpisy a odsunutím vyúčtování zvláštních příspěvků obcím podle §u 27. zák. čís. 329/21 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním. Výsledek se snížil o větší výdaje ve společných (přípojných) stanicích s Německem, dále o větší potřebu na propagaci cizineckého ruchu v zahraničních listech a také na náhrady za těžké úrazy na přejezdech a při srážce vlaků v Brně, konečně pak dodatečným vyúčtováním podílu svazu povinného ručení za dřívější období.

8 a) Oproti rozpočtu (617,266.900,- Kč) jest výsledek celkově příznivější o 144,664.362 Kč 34 h zejména proto, že u tohoto paragrafu byla zajištěna potřeba na platovou úpravu paušální částkou 180,000.000,- Kč, ale účinky úpravy objevují se u osobních výdajů příslušných služebních odvětví. Úspor bylo dosaženo také tím, že více ubylo než přibylo percipientů darů z milosti, jakož i že ubylo výplat drahotních přídavků pensistům, dále poklesem nákupní ceny uhlí a tím i cenového rozdílu, který hradí železniční správa při prodeji vlastním zaměstnancům a konečně úbytkem odběratelů paliva za sníženou cenu. Příznivě působilo dále zvýšení příspěvků místních drah k ústavům sociální péče čsl. státních drah a částečné vyúčtování hotovostí humanitních fondů býv. Buštěhradské železnice a býv. Ústecko-Teplické dráhy k dobru čsl. státních drah. - Příznivý výsledek se snížil o větší výdaje na úpravu odpočivných a zaopatřovacích požitků podle vládního nařízení čís. 15/1927 a provedením vídeňské pensijní úmluvy, pokud se týče též přiznáním státního občanství (tím zvýšení pensí a pod.) percipientům usedlým na Slovensku (zák. čís. 152/26), jakož i zvýšením zaměstnavatelského příspěvku k nemocenské pokladně stát. drah a konečně většími výdaji na trvalé úrazové důchody a výdaji na zaměstnance restringované podle zák. čís. 286/24 Sb. z. a n.

b) Oproti rozpočtu (327.300,- Kč) jest výsledek celkově příznivější o 53.810 Kč 07 h tím, že náklady na odborné železniční školství byly menší (zahájení školního roku 1927 - 1928 železničních středních škol bylo odsunuto až na 1. prosince 1928) a dále, že věcné výdaje na důvěrnické sbory nedosáhly výše preliminované částky.

§ 9. Provoz na nové trati Vsetín - Bylnice - Brumov nebyl zahájen a na trati Veselí n. M. - Myjava byl zahájen krátce před koncem roku; nepatrné provozní náklady byly zúčtovány společně s ostatními účiny provozu čsl. stát. drah. Jeví se tudíž u tohoto paragrafu preliminované částky plně jako úspory.

§ 1. Oproti rozpočtu (95,602.240,- Kč) jest výsledek celkově nepříznivý o 4,520.684 Kč 41 h; na překročení měl hlavně vliv výkup pozemků pro nové nákladové nádraží na Žižkově a novou výtopnu v Libni, dále větší výdaje na přeměnu zabezpečovacích zařízení a na úpravu směnových poměrů ve spojitosti s úpravou železničního spodku, jakož i na výstavbu ředitelské budovy v Bratislavě. - Nepříznivý výsledek se snížil tím, že byly různé stavební práce omezeny, pokud se týče odsunuty na dobu pozdější.

2. Oproti rozpočtu (45,481.600,- Kč) jest výsledek celkově příznivější o 7,735.358 Kč 91 h tím, že továrny na lokomotivy dodaly méně lokomotiv, než jak bylo podle dodacího programu stanoveno, dále že bylo při koupi vozů dosaženo výhodnějších cen, a konečně, že vyzbrojení vozidel automatickou brzdou tlakovou nebylo provedeno. - Příznivý výsledek se snížil tím, že bylo objednáno více motorových vozidel, než bylo podle programu zamýšleno.

Celkový výsledek jest oproti rozpočtu (4.479,537.950 Kč) příznivější o 73,537.720 Kč 90 h.

§ 1. Oproti rozpočtu (4.250,000.000 Kč) jest výsledek celkově příznivější o 35,251.153 Kč 04 h tím, že přeprava nákladního zboží stoupla proti roku 1926 o více než 5,290.000 tun. Převážný vliv na zesílenou dopravu měl vzestup přepravy stavebních hmot; oživený ruch průmyslový vyvolal pak hojnější přepravu surovin i hotových výrobků. Oproti roku 1926 jsou příjmy z přepravy nákladního zboží příznivější o 225,421.516,- Kč. Také doprava rychlozboží vykazuje oproti rozpočtu výsledek příznivější (+ 5,940.758 Kč 88 h), naproti tomu nebylo dosaženo rozpočtených příjmů z přepravy osob (- 63,096.146 Kč 50 h) a z přepravy zavazadel (- 4,344.865 Kč 05 h). Přeprava osob poklesla proti roku 1926 o 7,742.300 osob, t. j. o 3%. Kromě letních měsíců, příznivých turistice, vykazují ostatní měsíce vesměs menší frekvenci. V obvodu velkých měst byla pociťována konkurence automobilů a autobusů. Přeprava zavazadel a spěšnin rovněž ochabla (na váze byl proti roku 1926 úbytek 14.330 tun, t. j. 11,77%); na větší vzdálenosti přeprava stoupla.

§ 2. Oproti rozpočtu (219,5137.950,- Kč) jest výsledek celkově příznivější o 35,820.686 Kč 33 h. Byl dosažen většími příjmy na nájemném z lokomotiv čs. státních drah, používaných na místních drahách a větším příjmem na zdržném, pak vyúčtováním doplatků vyplývajících z úpravy nájemních smluv (na tratích býv. Buštěhradské železnice a býv. Ústecko-Teplické dráhy), většími výkony pro cizí strany a větším ziskem pomocného závodu "dílny", vyúčtováním provozních výloh místních drah z odpočtů za rok 1919 a 1920, dále větším výtěžkem z podílu (10%) na čistém zisku Báňské dráhy Mor. Ostrava - Doubrava, větším příjmem za prodejné tiskopisy, jakož i z provozu Mezinárodní společnosti lůžkových vozů, nepreliminovaným příjmem z vyúčtování rozdílu nákupních a jednotkových cen materiálu a konečně zaúčtováním vyrovnávací položky vyššího nákladu na plat. úpravu za rok 1926 (srovnej odůvodnění ke kap. 16., tit. 1 a, státní výdaje nepreliminované - č. 655). Příznivý výsledek se snížil o vrácené přeplatky za rok 1926 podle ujednaných přípojných smluv s německými říšskými drahami.

§ 3. Oproti rozpočtu (10,000.000,- Kč) jest výsledek příznivější o 2,465.881 Kč 53 h; vznikl zúročením částek (zatímních přebytků hotovostí), které dala železniční správa přechodně správě finanční k disposici a kursovním ziskem z cizích valut.

Výdaje investiční v částce 299,130.024 Kč 26 h jsou oproti rozpočtu (271,387.420,- Kč) celkově větší o 27,742.604 Kč 26 h jednak následkem větších nákladů urychlené výstavby nové dráhy Veselí n. M. - Nové Město n. V., jednak zakoupením pozemků pro nové nákladové nádraží u Červeného Dvora na Žižkově (srovnej oddíl C, § 1.). - Úhrada jest zajištěna dosaženým větším provozním ziskem a větším výtěžkem 20% podílu z dopravních daní.

1148. Čistý výnos státních lesů a statků

Zvýšení toto způsobeno bylo z převážné části tím, že platby určené na úmor nabývací ceny za statky, získané státem podle zákonů o pozemkové reformě účtovány jsou v účetní závěrce podle bilančních zásad jako účiny směnné, nemající vlivu na zisk či ztrátu podniku, kdežto v rozpočtu na rok 1927 sestaveném ještě podle kameralistických zásad, uvedeny byly tyto platby jako provozovací výdaj;

Tento příznivější výsledek byl dosažen zvýšenou těžbou dřeva na Slovensku a Podkarpatské Rusi, umožněnou nově provedenými investicemi, dobrou sklizní u hospodářství polního a vyšší výnosy státních cukrovarů, než jak bylo předpokládáno. Tato zvýšení nebyla vyčerpána nižšími výnosy průmyslových podniků lesních a zemědělských a vyššími správními náklady.

jsou platby v hotovosti na nabývací cenu statků získaných státem podle zákonů o pozemkové reformě.

než byl preliminován, ale úbytek tento jest vyvážen výše zmíněnými splátkami nabývací ceny nově získaných statků, jež značí rozmnožení státního majetku. Mimo to se uvádí, že podobně jako v roce 1926 bylo i v roce 1927 nutno z těžeb podniku reservovati značnou jich část pro úhradu nákladů, které vzniknou v příštích letech obnovou lesních porostů, vykácených předčasně následkem živelních pohrom v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Liberci, ve Frýdku a v Lipt. Hrádku, aby byl postupně dosažen jejich bývalý stav. Tato reserva stanovena byla v roce 1927 na 13,900.000 Kč a sice podle výpočtu, ač v letech 1926 a 1927 bylo v obvodu těchto ředitelství těženo více, než kolik činil předepsaný dřevní etát, při čemž ovšem vzat byl zřetel také na reservu v účetní závěrce 1926 ve výši 24,500.000 Kč. Mimo tuto reservu utvořena byla z těžeb roku 1927 další reserva per 10,000.000 Kč na úhradu nákladů, jež vzniknou podniku úpravou platů zaměstnanců převzatých s nově nabytými statky a s provedením systemisace, jež bude míti zpětnou platnost.

Z tohoto srovnání a z uvedených údajů je zřejmo, že výsledky hospodářství podniku byly v roce 1927 lepší, než bylo rozpočtem očekáváno a byly také příznivější, než

vyšší.

1149. Školní závod zemědělský v Uhřiněvsi - Netlukách docílil

Očekávaného přebytku nebylo dosaženo proto, že část zisku závodu, rovnající se normálnímu zúročení produktivního kapitálu závodu, kterou třeba ve smyslu podmínek dárce kapitálu, přijatých usnesením min. rady ze dne 14. září 1921, ponechati závodu na investice a na podporu vědecké činnosti,

mimo to nebyla do provozního rozpočtu zařazena potřeba na odpisy, jež dosáhly výše 273.822 Kč 73 h a jsou vyváženy částečně nepoužitými částkami na doplnění a obnovu inventáře mrtvého i živého (172.000 Kč) a na nákup semen, sádí a ovocných stromků (21.000 Kč), kteréžto výdaje se objevují v konečné inventuře jako hodnoty majetkové.

V jednotlivostech byly provozní náklady závodu vyšší proti rozpočtu u osobních výdajů úpravou platů smluvních zaměstnanců podle analogie platového zákona, dále při potřebě na sociální pojištění zaměstnanců, deputátníků a dělnictva v důsledku úpravy platové a propočtu dle skutečné potřeby.

Z věcných potřeb byla překročena položka na krmiva a hnojiva větší spotřebou jadrných krmiv, způsobenou vyšším stavem dojnic, což se jeví ve zvýšeném výnosu z prodeje mléka, dále větším nákupem strojených hnojiv, čímž dosaženo i zvýšeného výnosu při hospodářství polním. Dalších vyšších nákladů vyžadovalo udržování strojů, budov a cest. Výdaj na daně a přirážky zvýšil se zapravením doplatků na daň z převodu statků; pojištění věcné proti krupobití a požáru muselo se zvýšiti v důsledku vyšší sklizně. Naproti tomu se snížila potřeba na pohonné látky (dynalkol) a na mazadla, hlavně následkem snadnější orby v podzimním období proti letům normálním.

V těžbách byly dosaženy vesměs příznivější výsledky a to: při hospodářství polním lepším zpeněžením cukrovky následkem nové cenové úpravy, sjednané s cukrovarem, pak vyšší sklizní obilnin a lepším zpeněžením ječmene prodaného ve větším množství jako osivo, při produkci zvířecí následkem větší dojivosti, při ovocnářství následkem větší úrody a zpeněžení za vyšší ceny, odprodejem většího počtu stromků.

Dalších zvýšených těžeb bylo dosaženo zvýšením nájemného za rybník Podlesk a konáním prací potažních.

K příznivému výsledku přispěl též výnos na úrocích u, uložených peněz, na provisích z obchodů a konečně zisk při prodeji cenných papírů.

1150. Školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě

což bylo přivoděno hlavně tím, že se nedostavily očekávané výtěžky z ovocnářství a z produkce zvířecí, ač na druhé straně také celkové náklady závodu nedosáhly rozpočtené výše.

V nákladech bylo dosaženo úspor snížením počtu námezdních sil vzhledem k příznivému počasí při sklizni, dále tím, že výlohy na udržování budov a inventáře nedosáhly očekávané výše. Vyšší náklady proti rozpočtu vznikly při platech definitivních zaměstnanců provedením platového zákona a větší spotřebou jadrných krmiv. Příznivý výsledek v příjmech byl dosažen při produkci rostlinné dobrou úrodou a výhodným zpeněžením osiva. Očekávaného výsledku nebylo dosaženo při produkci zvířecí pro špatný stav dojnic, s jejichž výměnou bylo započato, dále při ovocnářství následkem poklesu cen ovoce na trhu pro velkou nabídku.

1151. Ve státním rozpočtu na rok 1927 byly očekávané náklady a příjmy a tudíž i hospodářský výsledek uvedeny částkami peněžního hospodaření. Dle toho částka vykázaná, jako provozní přebytek ve výši 29,475.000 Kč je vlastně peněžním přebytkem podniku, kdežto skutečný hospodářský přebytek byl v rozpočtu podniku za rok 1927 podle očekávaného počtu rozvažného a účtu ztráty a zisku uveden částkou 15,788.500,- Kč. Proto porovnání

nevystihuje správné pravý stav hospodaření podniku a je třeba porovnati

příznivější.

V podrobnostech se na vysvětlení uvádí: U platů definitivních zaměstnanců jeví se úspora 2,004.253 Kč 54 h dílem v důsledku zákona čís. 404 z roku 1922, dle něhož jest přijímání, resp. jmenování pragmatikálních zaměstnanců zastaveno, dílem pak, že všechna služební místa nebyla obsazena.

Překročení nákladů na ostatní osobní výdaje ve výši 16,980.873 Kč 59 h odůvodňuje se zvýšenými náklady na platy smluvních zaměstnanců, dále pak zvýšenými náklady na mzdy, jelikož v důsledku zvýšené poptávky bylo nutno přikročiti k intensivnější výrobě a rozmnožiti počet dělnictva, což mělo za následek i zvýšení nákladů na příspěvky bratrským pokladnám, jakož i úrazovým pojišťovnám. Další důvod tohoto překročení spočívá ve zvýšených nákladech na pense a zaopatřovací požitky pragmatikálních zaměstnanců jednak v důsledku pensionování zaměstnanců v rozsahu větším, nežli bylo očekáváno, jednak následkem zvýšení pensijní základny podle nového platového zákona. Překročení toto bylo dále způsobeno též výplatou státních příspěvků báňským provisionistům, jež činily v roce 1927 celkem 5,040.104 Kč 75 h a na něž nebylo rozpočtově pamatováno.

Překročení nákladů na věcné výdaje o částku 154,072.653 Kč 12 h odůvodňuje se tím, že spotřeba polovýrobků nebyla vykázána v nákladech rozpočtu, což mělo za následek, že bylo též vypuštěno ocenění polovýrobků v provozních příjmech rozpočtu, takže se jeví výsledek proti rozpočtu opět příznivější. Další příčina tohoto překročení věcných výdajů spočívá v tom, že do rozpočtové částky věcných nákladů nebyly pojaty odpisy z hodnoty trvalého věcného majetku, jež podnik musil ve svých nákladech vykázati a jež činily 16,929.636 Kč 49 h.

Příznivější výsledek na příjmové položce "Prodej výrobků a obchodní zisk" ve výši 126,121.043 Kč 10 h byl odůvodněn již shora tím, že v rozpočtu nebylo do provozních příjmů pojato ocenění polovýrobků.

Na položce "Jiné provozní a správní příjmy, pachtovné a nájemné" bylo dosaženo příznivějšího výsledku v částce 29,422.812 Kč 17 h následkem větších příjmů vedlejších provozů v Mostě, Příbrami, Porubě a Podbrezové.

Na položce "pensijní příspěvky a převedené prémiové reservy" bylo dosaženo vyššího příjmu o 69.944 Kč 67 h. Příjem u položky "Za propůjčení důlních měr" jest náhodný a není tu spolehlivého podkladu pro preliminování.

Podle rozpočtu mělo býti preliminovaného provozního zisku per 29,475.000 Kč použito ku zvýšeni základního jmění pořízením nových investicí. Podnik však z větší části neuskutečnil svůj investiční program, takže hodnota investicí

bylo použita takto:

Částkou odpovídající hodnotě investicí, pořízených z vlastních prostředků, per 11,778.556 Kč 34 h bylo zvýšeno základní jmění podniku, zbytek pak ve výši 4,251.080 Kč 15 h byl přidělen fordům a sice:

Odvod přebytku z provozního zisku do státní pokladny nebyl preliminován a také k němu nedošlo.

Vedle investicí, pořízených vlastními prostředky, investoval podnik do stavby hlubinné jámy v Břešťanech 5,623.607 Kč, k čemuž použil peněžních prostředků, získaných k tomuto účelu v roce 1926 půjčkou ve výši 9,000.000 Kč (Komunální zápůjčka u Zemské banky).

1152. Provozní zisk vojenské továrny na letadla za rok 1927 dosáhl výše 249.801 Kč 10 h a jest proti preliminovanému provoznímu zisku v částce 572.000 Kč o 322.198 Kč 90 h nižší. Tento nepříznivý výsledek vznikl tím, že nebyly uskutečněny všechny předpokládané dodávky a jeví se jak ve snížení provozních nákladů tak i ve snížení provozních těžeb. Provozní náklady vykazují částku 13,179.412 Kč 56 h, jsou tudíž v porovnání s rozpočtem za rok 1927 v částce 19,768.000 Kč o 6,588.587 Kč 44 h nižší. Na platech definitivních zaměstnanců bylo vyplaceno 71.110 Kč, proti rozpočtu o 1.350 Kč více; tento rozdíl jest odůvodněn zvýšením služebních platů. Úspora na ostatních osobních výdajích částkou 678.787 Kč 33 h vznikla tím, že nebyly provedeny předpokládané úpravy mezd dělnictva, že náklad na starobní pojištění byl nižší a zvláště tím, že byl snížen počet dělnictva v důsledku menší zaměstnanosti podniku. Úspora věcných výdajů v částce 5,911.150 Kč 11 h má svoji příčinu jednak v menší zaměstnanosti podniku, jednak pak v tom, že v rozpočtu byl na základě změny účetního schematu do provozních nákladů pojat též nákup materiálu, do provozních příjmů pak hrubé výtěžky z prodeje, čemuž soustava obchodního účtování podniku nebyla do konce roku 1927 přizpůsobena, takže došlo ku vzájemné kompensaci zmíněných nákladů a výtěžku na účtu výroby; to se projevuje jak snížením provozních nákladů, tak i snížením provozních příjmů oproti rozpočtu.

Provozní těžby za rok 192 7 činily 13,429.213 Kč 66 h a jsou tudíž proti provozním příjmům preliminovaným částkou 20,340.000 Kč o 6,910.786 Kč 34 h nižší.

Rozdíl tento jest odůvodněn jednak zmíněným omezenějším provozem podniku, takže klesly i provozní těžby, jednak zmíněnou kompensací nákladů na spotřebu materiálu s výtěžky z prodeje výrobků.

1153. Provozní zisk z hospodaření vojenského dřevařského podniku ve Velkých Levárech za rok 1927 činil 295.486 Kč 87 h, a jest proti preliminovanému provoznímu zisku částkou 73.540 Kč o 278.053 Kč 13 h nižší. Provozní náklady rozpočtené částkou 2,786.460 Kč dosáhly ve skutečnosti jen 1,307.210 Kč 15 h a jest tudíž výsledek o 1,479.249 Kč 85 h proti rozpočtu příznivější. Hlavní příčinou této úspory je, že nebyl uskutečněn předvídaný obchod palivovým dřevem, za jehož předpokladu byl rozpočet v roce 1926 sestavován. V jednotlivostech dlužno připomenouti, že na platech definitivních zaměstnanců, preliminovaných částkou 51.940 Kč vznikla úspora v téže výši proto, že po provedené restrikci vojenských gážistů uprázdnila se místa definitivních zaměstnanců, již byli nahraženi zaměstnanci smluvními; na ostatních osobních výdajích bylo ušetřeno 207.871 Kč 79 h hlavně následkem menších nákladů na mzdy dělnictva v souvislosti s omezením provozu.

Na věcných výdajích, jako na dovozném, třídění a nakládání zboží atd. vykazuje se úspora v částce 1,219.438 Kč 06 h z důvodu vpředu uvedeného omezení provozu, jež mělo vliv i na snížení předpokládaných provozních těžeb o 1,757.302 Kč 98 h.

Očekávaný zisk v částce 573.540 Kč byl rozpočtem z části určen ku zvýšení základního jmění podniku, úpravu a

měl tvořiti náležitost odvodu do státní pokladny.

Poněvadž dosažený provozní zisk činil pouze 295.486 Kč 87 h, byl celý tento zisk vyúčtován prospěchem základního jmění. Na úpravu a stavbu cest a platů bylo vydáno sice pouze 4.022 Kč 48 h a ku stavbě úzkokolejné dráhy v roce 1927 pak pro technické překážky nedošlo, podnik však v zájmu prosperity závodu rozhodl se opatřiti nové stroje (koupen nový traktor k vyvážení dříví z lesa), zařízení a živý inventář, na kteréž investice nebylo rozpočtem pamatováno. Tak dosáhly pořízené investice celkem výše 375.134 Kč 75 h. K částečné úhradě peněžního úbytku vzniklého pořízením těchto trvalých věcných hodnot byl podniku ponechán ku zvýšení základního jmění celý docílený zisk ve výši 295.486 Kč 87 h. Zbytek pořízených investicí ve výši 79.647 Kč 88 zůstal vyúčtován na majetkových účtech jako majetková směna, aniž došlo se zřetelem k finančnímu zákonu za rok 1927 ke zvýšení základního jmění příspěvkem státu na investice, podnik pak použil k úhradě těchto nákladů svých pohotových peněžních prostředků.

1154. Státní lázně vykázaly v roce 1927

Tento nepříznivý výsledek byl způsoben

takže rozdíl obou dává hořejší snížení ryzího zisku oproti rozpočtu.

Hlavní příčinou tohoto nepříznivého výsledku bylo, že v rozpočtu podniku nebylo pamatováno na odpisy z hodnoty inventáře, jež činily 1,890.487 Kč 27 h; tyto odpisy bylo nutno vykázati v nákladech účtu ztráty a zisku, aby byl řádně vyšetřen skutečný hospodářský výsledek.

V jednotlivostech dlužno podotknouti:

na platech definitivních zaměstnanců bylo ušetřeno 17.564 Kč tím, že pragmatikální zaměstnanec byl přeložen od podniku k administrativnímu úřadu a nahrazen zaměstnancem smluvním. Ostatní osobní náklady vykazují

následkem rozmnožení personálu, způsobeného nečekaným zvýšením provozu lázeňské sezony v některých státních lázních, zejména ve státních radiových lázních v Jáchymově, z části též vyššími náklady na stravování lázeňského personálu a na dozor k lázním a pramenům. Překročení věcných výdajů o částku 1,844:606 Kč 54 h vysvětluje se shora zmíněným nepreliminovaným nákladem na odpisy z hodnoty budov a provozních zařízení ve výši 1,890.487 Kč 27 h; jinak nutno poukázati na to, že v nákladech rozpočtu byla zařazena položka na zařizovací práce ve výši 950.000 Kč, jež zůstala nevyužita, ježto podnik účtuje zařizovací náklady jako účiny směnné, nikoliv působivé. Tato úspora byla na druhé straně vyvážena zvýšením nákladů většiny věcných účtů, z nichž obzvláště položka na propagaci byla překročena o 356.000 Kč. Tento náklad se projevil nutným pro povznesení návštěvy cizinců ve státních lázních; příznivý účinek objevil se již v běžné sezoně. Zvýšení ostatních nákladů jest odůvodněno zvýšenou návštěvou lázeňských hostí, a je z plna vyváženo zvýšením provozních příjmů, jež je u příjmů z lázní a hotelů proti rozpočtu příznivější o 1,032.669 Kč 54 h. Příjmy z hospodářství nedosáhly preliminované výše, jsou

čehož příčina jest hlavně v tom, že nebyla uskutečněna některá rozpočtem očekávaná provozní opatření, jako náhrady povozného v Tatranské Lomnici, v Herlanech a na Štrbském Plesu.

vysvětluje se tím, že výsledek soutěže na nový pronájem restaurací nesplnil předpoklady v rozpočtu vyjádřené.

jsou nepreliminované úroky z uložených peněžních přebytků.

určen rozpočtem ku zvýšení základního jmění podniku (na rekonstrukci a instalaci

měl tvořiti, náležitost odvodu do státní pokladny. Jelikož zamýšlené investice byly předsevzaty,

byl celý tento zisk. vyúčtován prospěchem základního jmění.

k částečné úhradě peněžního úbytku vzniklého pořízením těchto věcných hodnot byl ponechán podniku

zůstal vyúčtován na majetkových účtech jako majetková směna; k úhradě těchto nákladů použil podnik svých pohotových peněžních prostředků, takže nebylo třeba příspěvku státu.

1155. Státní tiskárny v kompetenci předsednictva ministerské rady dosáhly v roce 1927

příznivější.

Nepříznivější výsledek proti rozpočtu projevuje se

Hlavní příčinou tohoto nepříznivého výsledku jest, že v rozpočtu podniku

Podnik byl nucen tuto částku, odpovídající skutečnému znehodnocení provozního zařízení, vykázati v nákladech účtu ztráty a zisku, měl-li býti skutečný hospodářský výsledek řádně vyšetřen. Nepříznivý výsledek vysvětluje se dále také tím, že ubylo zakázek tiskových prací; přes to bylo však nutno ponechati neztenčený počet stabilisovaného personálu.

V jednotlivostech dlužno k rozdílům proti rozpočtu podati toto vysvětlení:

Na platech definitivních zaměstnanců jeví se

následkem úpravy platů stálých zaměstnanců podle nového platového zákona, s kteroužto úpravou nebylo v rozpočtu za rok 1927 ještě počítáno.

hlavně normálním úbytkem stabilisovaného dělnictva, jenž nebyl nahražován přijímáním nových pracovních sil z důvodů slabšího provozu; tím bylo dosaženo i snížení nákladů na nemocenské, úrazové a pensijní pojištění. Takto docílená úspora byla částečně snížena zvýšením pensijních nákladů.

odůvodňuje se shora zmíněným

do nákladů účtu ztráty a zisku.

hlavně úsporami na provozních potřebách, na elektrickém proudu, palivu a plynu, kterýchžto úspor bylo dosaženo tím, že tiskárny nepracovaly v tom rozsahu, jak bylo rozpočtem očekáváno.

Toto omezení provozu, projevující se jak v úbytku zakázek tiskových prací, tak i v menším prodeji skladových tiskopisů, mělo vliv i na

byl vykázán celý jako náležitost odvodu do státní pokladny.

1156. Provozní zisk tiskárny ministerstva Národní obrany za rok 1927 činil 180.228 Kč 31 h, jest tudíž u porovnání s rozpočteným provozním ziskem v částce 38.900 Kč o 141.328 Kč 31 h vyšší. Příznivější výsledek byl docílen pravidelným a stálým zaměstnáním tiskárny vzhledem k tomu, že vojenská správa soustředila veškerý tisk u svého podniku. Provozní náklady vykazují proti rozpočtu příznivější výsledek v částce 307.349 Kč 92 h. Položka ostatní osobní výdaje byla překročena oproti rozpočtu o 98.815 Kč 96 h proto, že některé nutné tisky vyžadovaly práce přes čas. Na položce věcných výdajů byla docílena úspora v částce 406.165 Kč 88 h následkem toho, že některé předpokládané, velmi naléhavé objednávky musely býti zadány soukromým tiskárnám, což mělo vliv na snížení provozních příjmů oproti rozpočtu o částku 166.021 Kč 61 h. Z docíleného provozního zisku byla ponechána podniku částka 89.000 Kč 37 h ku zvýšení základního jmění a přidělena všeobecnému reservnímu fondu částka 50.000 Kč. Toto obojí použití části provozního zisku, na něž nebylo rozpočtově pamatováno, bylo schváleno min. fin. čj. 33636/28-II B/5a vzhledem k tomu, že zbytek provozního zisku vykázaný jako odvod do státní pokladny v částce 41.227 Kč 94 h je proti preliminovanému odvodu do státní pokladny ve výši 38.900 Kč ještě o 2.327 Kč 94 h příznivější.

1157. Podle finančního zákona nebyl u státního podniku "Úřední noviny" očekáván ani provozní zisk ani ztráta, jelikož podle hospodářských předpokladů měly býti provozní náklady hrazeny provozními příjmy. Ve skutečnosti však hospodářství podniku skončilo provozním schodkem ve výši 581.670 Kč 89 h. V provozních nákladech bylo na platech definitivních zaměstnanců oproti rozpočtu vydáno méně o 35.452 Kč, z důvodu přidělení některých definitivních zaměstnanců jiným podnikům tiskového odboru presidia ministerské rady, kdežto na ostatních osobních výdajích byl náklad proti rozpočtu nepříznivější o 331.675 Kč 30 h následkem úpravy platů smluvních zaměstnanců, dále zvýšením nákladů na pensijní platy, na nemocenské pojištění úřednictva a na odměny za mimořádné práce. Naproti tomuto zvýšením ostatních osobních nákladů bylo dosaženo úspor na honorářích redakčních spolupracovníků, dále na denních platech a mzdách a tím i na nemocenském a úrazovém pojištění technického personálu.

Věcné výdaje byly překročeny o 42.405 Kč 69 h, kteréžto zvýšení má svůj důvod jednak v odpisech z hodnoty inventáře, na něž nebylo rozpočtově pamatováno, jednak ve vyšších nákladech na redakční a administrativní výlohy. Naproti tomu bylo docíleno úspor na cestovném a stravném, jakož i na výrobních nákladech a ostatní režii.

Provozní těžby dosáhly výše 6,644.643 Kč 10 h, tudíž o 234.041 Kč 90 h méně, než bylo preliminováno. Toto snížení provozních příjmů se vysvětluje částečným poklesem předplatného, když bylo zastaveno vydávání Pondělníku. Snížení těžeb tímto zastavením způsobené bylo z části vyváženo vyššími výtěžky za inseráty a vyhlášky, jakož i zvýšením příjmů na položce "jiné příjmy a pensijní příspěvky".

Provozní schodek hradila státní pokladna.

1158. Hospodaření státního podniku Č. T. K. skončilo v roce 1927

nepříznivější.

V jednotlivostech odůvodňují se úchylky od rozpočtu takto:

Na platech definitivních zaměstnanců projevilo se

Příčina tohoto překročení jest v úpravě platů stálých zaměstnanců podle nového platového zákona, na niž nebylo v rozpočtu za rok 1927 ještě pamatováno.

dílem následkem úpravy platů smluvních zaměstnanců a s tím spojeného zvýšení nákladu na nemocenské, úrazové a pensijní pojištění, dílem pak též vyššími náklady na nedělní a noční služby.

spočívající zejména ve snížení nákladů na domácí transmise, dále pak v tom, že

zůstala nepoužita.

nedochází v nákladech účtu ztráty a zisku k výrazu, jelikož tyto náklady byly kompensovány s dosaženými provozními příjmy. V tom se odchylovalo podnikové účtování ještě v roce 1927 od účetního schematu rozpočtem stanoveného.

Úspora takto vzniklá byla z části vyvážena nepreliminovanými náklady na kontokorentních úrocích, odpisech a diferencích a na výlohách na budovy, jakož i většími náklady na nájemné [větší počet pronajatých místností v Praze (Avion) i v odbočkách jako v Karlových Varech a v Bratislavě].

Provozní těžby klesly oproti rozpočtu o 551.119 Kč 89 h, jelikož provoz tiskové kanceláře nedosáhl toho rozsahu, jaký byl při sdělávání rozpočtu předpokládán.

hradí se ze státní pokladny.