Dotčené daně, dávky a poplatky nejsou ve skupině I. "Vlastní státní správa" kap. 21. "Ministerstvo financí" obsaženy aneb jsou tam zařazeny již po odečtení zde vykázaných podílů.

Výdaje na státní dluh jsou již uvedeny jednak ve skupině I. "Vlastni státní správa", kapitola 22. "Všeobecná pokladní správa", pokud zatěžuji všeobecnou státní správu, jednak ve skupině II. "Správa státních podniků" v "Provozních výdajích státních podniků", pokud tyto podniky na státní dluh přispívají.

Rozpočtový výbor senátu zahájil jednání o státním rozpočtu a finančním zákoně pro rok 1929 dne 5. listopadu 1928 a skončil jednání dne 9. listopadu 1928.

Generálním zpravodajem o předloze zvolen senátor Kornel Stodola.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli:

Výbor konal 8 schůzí, jež trvaly celkem 48 hodin.

Sestavování rozpočtu.

Při sestavování státního rozpočtu,nelze výdaje snižovati schematicky nýbrž třeba oceňovati a porovnávati potřeby státní jednak navzájem mezi sebou, jednak se stanoviska sociálního ideálu státu. Jen tak možno posouditi, která potřeba, resp. úkol je důležitější a nutnější a který možno odsunouti resp. náklad naň snížiti, aby výdaje státní zůstaly v rámci nosnosti obyvatelstva. Tyto zásady byly uplatňovány také při sestavování návrhu rozpočtového pro rok 1929.

Aktivita rozpočtu.

Ve všeobecné rozpravě bylo uvedeno, že rozpočet státní je aktivní jen formálně, poněvadž prý je sdělán s nadějí, že příštího roku potrvá konjunktura obchodu a průmyslu, jaká byla letošního roku. Tak na př. zvyšuje se příjem z cela právních poplatků a naopak se nepočítá prý se snížením výnosu daňového důsledkem daňové reformy.

Leč tyto obavy nejsou odůvodněny. Finanční příjmy jsou preliminovány v celku velmi opatrně, úhrnem níže než na rok 1928 a než vykazují dosavadní účiny skutečného výnosu podle státního závěrečného účtu. vzestup u cel a právních poplatků jest odůvodněn skutečnými výsledky a vzestupnou tendencí a bude zajisté přirozeným vývojem preliminovaných příjmů docílen, i kdyby se snad zhoršila všeobecná konjunktura. S neznámými a mimořádnými poměry ovšem rozpočet předem počítati nemůže.

K poznámce, že rozpočet by se stal pasivním zálohami poskytovanými zemím, zařazením nákladu na zrovnoprávnění pensistů, na sanaci bratrských pokladen a podobné, se podotýká, že na úděly samosprávným svazkům jest v rozpočtu pamatováno tím, že jest v rozpočtu příjem z daní a dávek, z nichž obdrží tyto svazky podíly, již o příslušné kvoty zkrácen, náklad na zrovnoprávnění pensistů a na sanaci bratrských pokladen nemohl pak býti pojat do rozpočtu, poněvadž není proň dosud zákonného podkladu.

Přebytky hospodaření státního netvoří reservu, kterou by ministr financí mohl volně disponovati jak bylo v debatě uvedeno, neboť tyto plynou podle článku XIX. finančního zákona pro rok 1928 do fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu.

Překročování rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1925, byl sice překročen, ale větší výdaje jsou odůvodněny vesměs, jak patrno ze státního závěrečného účtu, zvláštními tituly právními. Jsou to zejména zálohy na náklady některých drah, příspěvek fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu a konečně zálohy na učitelské platy.

Při státních podnicích bylo poukázáno na to, že skutečné zisky za minulá léta zůstaly za rozpočtovými a přes to prý u podniků v příštích letech byly rozpočítávány značně vyšší cifrou, takže se zde objevují veliké diference.

Tu dlužno připomenouti, že přesné srovnání hospodaření podnikového do roku 1925 není možné. Od roku 1925, kdy uplatněny byly zásady podnikového hospodaření, výsledky hospodaření státních podniků podle státních závěrečných účtů se lepší a za poslední dvě léta, přihlédne-li se k tomu, že nebylo použito zmocnění k uzavření zápůjčky na investice v roce 1926 a že naopak podniky uhradily v tomto roce ze svého provozního zisku celý náklad investiční, jest celkový výsledek jejich příznivější, než byl předvídán rozpočty. Z toho je patrno, že i při rozpočtech státních podniků postupuje se s krajní opatrností.

Také nelze pokládati za nesrovnalost, jestliže se nenakládá se všemi podniky stejně při úhradě jejich investic. Každý podnik státní v tomto směru třeba posuzovati zvláště, Podle povahy a potřeb jednotlivých podniků bylo nutno ponechati jim na-investice zcela neb z části jejich provozní zisk. Tak, aby se usnadnilo rychlejší a účinnější provádění investic čs. státních drah, ponechává se tomuto podniku nejen jeho celý provozní zisk, nýbrž též pro rok 1929 25% kvota daní dopravních ježto podnik tento z důvodů veřejného zájmu musí investovati i tam, kde není možno očekávati rentability. Jen u československé pošty odnímá se tomuto podniku také i pro rok 1929 celý provozní zisk a úhrada investic jeho odkazuje se plně na úvěr a to z toho důvodu, ježto se jedná o investice plně rentabilní.

Při debatě o zatížení veřejnými břemeny bylo reagováno na zprávu rozpočtového výboru poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu a finančního zákona pro rok 1929 a to na stať, v níž je ciferně dokazováno, že veřejná břemena nezatěžují jen důchody nižší pod 10.000 Kč, nýbrž větší část jich že zatěžuje důchody větší a že břemena tato jsou rozdělena silně progresivně. To bylo hlavním účelem ciferního příkladu, nikoliv však důkaz že zatížení méně majetných vrstev, zejména dělnictva, je nízké. To vyplývá jasně ze závěru této stati, kde se výslovně praví, že touto úvahou není řečeno, že zatížení méně majetných, zejména dělnictva je nízké a že zatížení toto je samozřejmě pociťováno tím více, čím je mzda nižší.

Za předpoklad byly vzaty cifry maximální poněvadž při nižších cifrách byl by rozdíl ještě značnější.

Celkové výdaje této kapitoly činí. 19,128.926 Kč. Z toho činí výdaje osobní 9,999.617 Kč,

výdaje věcné 9,129.309 Kč.

Z výdajů věcných činí výdaje řádné 5,134.309 Kč a výdaje mimořádné 3,995.000 Kč.

Příjmy preliminují se celkovou částkou 2,760.352 Kč.

Plat presidenta republiky je preliminován podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 290 Sb. z. a n.

Paušál pro dary presidentovy dle jeho volného uvážení naprosto nedostačuje, scházející musí hraditi z vlastních prostředků, měl by se fond tento zvýšiti v příštím rozpočtu.

Hradní vodovod.

Pro Pražský hrad vybudován byl za Rudolfa II. Tychonem de Brahe gravitační vodovod užitkové a pitné vody. Užitkový vodovod (systém vodních nádrží) rekonstruuje se již několik let tím způsobem, že hráze dosavadních nádrží se zabezpečují a obnovují se nádrže postupem času zaniklé. Veškeré rekonstrukční práce projektuje a řídí ministerstvo veřejných prací a hradí také náklad na tuto rekonstrukci z příslušné položky na vodní stavby.

Dříve než se přikročilo k rekonstrukci hradního vodovodu, provedlo ministerstvo veřejných prací příslušné propočty rentability tohoto podniku. Při tom vzalo v úvahu i jiné alternativy zásobení Pražského hradu vodou užitkovou (z vodovodní sítě obce Pražské, zřízení zvláštní čerpací stanice na Vltavě). Dle těchto propočtů bude cena 1 m3 vody, dodané z rekonstruovaného hradního vodovodu při obvyklém zúrokování a úmoru investovaného kapitálu podstatně nižší než při obou shora zmíněných alternativách. Nutno proto pokládati náklad vynaložený na rekonstrukci hradního vodovodu za investici účelnou, rentabilní a nutnou.