Letohrádek Belvedere.
Restaurační práce v letohrádku Belvedere byly zahájeny letošního roku a provedena oprava celé façady v I. poschodí a krytu letohrádku. V restauračních pracích bude se v příštím roce pokračovati. Restaurační práce v příštím roce soustředí se převážně na konservaci vzácné kamenné architektury letohrádku.
Státní statek Lány.
Hospodářský výnos státního statku Lán je přiměřený, třeba výsledek hospodaření nelze posuzovati jen s hlediska hospodářství výnosového, ježto statek ten slouží v prvé řadě nutné státní representaci.
Mzdy dělnictva na státním statku v Lánech upraveny jsou Mzdy-dělnictva. shodně jako na ostatních státních statcích dle celozemské kolektivní smlouvy zemědělského dělnictva. V rámci povolených prostředků bylo lze tomuto dělnictvu přiznati jisté nadlepšení zařazením deputátního dělnictva dvora v Ploskově do třídy obilnářské I. a jistým zlepšením naturálních požitků.
Při státním statku Lánech jeví se tu sice pasivum 80.861 Kč, ale vyloučí-li se obnos 150.000 Kč na odvodnění pozemků a zřízení cest, je tu rozpočtový přebytek 69.139 Kč.
Kapitola 2. Zákonodárné sbory.
Snížení spotřeby.
Státní výdaje pro rok 1929 preliminují se částkou 42,636.537 Kč a jsou o 978.447 Kč nižší než roku předešlého.
Snížení výdajů nastalo u poslanecké sněmovny částkou 1,194.129 Kč především z toho důvodu, že potřebný náklad na zařízení a vybavení místností sněmovny bylo možno zmenšiti o 1,000.000 Kč.
Rozpočet senátu vykazuje proti roku 1928 zvýšení o 46.266 Kč, jež se vysvětluje úpravou nájemného z budov senátních.
Konečně se zvyšují společné výdaje obou sněmoven o částku 169.416 Kč větší dotací na knihovnu a vzrůstem osobního nákladu.
Jeví se tedy u celé této kapitoly výdaj nižší o 978.447 Kč, jak nahoře uvedeno.
Senátní budova.
Nutno opětně k tomu poukázati, že senátní budova nevyhovuje a byla by vhodnou spíše pro zemské zastupitelstvo, kdežto pro senát nejlépe se hodí budova býv. Strakovy akademie, ježto na stavbu definitivní budovy pro obě sněmovny nelze pro veliký náklad v dohledné době pomýšleti.
Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.
Kompetence předsednictva ministerské rady.
Předsednictvo ministerské rady sluší považovati na základě ústavní tradice a státoprávní prakse, jak se u nás vyvinula, za pomocný orgán jednak předsedy vlády, jednak ministerské rady. Předsednictvo ministerské rady vykonává tudíž všecky přípravné práce pro rozhodování, k nimž je podle ústavy a zákonů povolána buď vláda, buď její předseda. Ježto ústavní listina povolává zejména vládu k rozsáhlé působnosti (§ 6 posl. odst. úst. listiny a § 81 úst. list.), jež nad to četnými zákony ještě se rozšiřuje, jest agenda předsednictva ministerské rady velmi rozsáhlá. K tomu přistupuje zprostředkování styků vlády se sbory zákonodárnými, služba v parlamentě, evidence podaných interpelací jakož i odpovědi na ně, zejména však přípravné jednání k jednotlivým částem zákonodárného řízení, předkládání osnov zákonných, vypracovaných jednotlivými ministerstvy, vládě, jakož i opatřování předepsaných podpisů na zákonech usnesených Národním shromážděním. Obdobnou činnost vyvíjí předsednictvo ministerské rady, pokud jde o vydávání vládních nařízení.
Kde ústavní listina nebo zákon stanoví kompetenci vlády ve věci, jejíž povaha vyžaduje, aby byla slyšena jednotlivá ministerstva, jest věcí předsednictva ministerské rady, aby vyslovené názory posoudilo a snažilo se, pokud možno, sjednati shodu vyslovených názorů, případně objektivně posoudilo vyslovené názory a k rozhodnutí vlády připravilo. V četných materiích jest pak vůbec předsednictvu ministerské rady vládou uloženo, aby pečovalo o zachování určitých směrnic, upravujících příslušnou materii, a aby úchylky od nich vytýkalo, případně ministerskou radu na ně upozorňovalo.
Nové zákony, jež rozšiřují úkoly vlády v oboru veřejné správy, rozšiřují přirozeně také agendu předsednictva ministerské rady, jež správě, jak již naznačeno, je účastno v menší nebo větší míře provádění všech funkci jak vlády, tak jejího předsedy.
Státní úřad statistický.
Zpravodaj zdůraznil, že rozpočet Státního úřadu statistického končí přebytkem, který rok od roku stoupá. úřad měl by býti vlastně zařazen mezi podniky. Přes to, že jest umístěn v nevyhovujících a neúčelných místnostech, nebyla mu dosud vystavena nová budova, ačkoliv by se tím umožnilo také uvolnění zabrané budovy ústavu pro hluchoněmé, kterou by bylo možno vrátiti jejímu dobročinnému účelu. V rozpočtu ministerstva veřejných prací je pro příští rok na stavbu budovy pro Státní úřad statistický vyhrazeno 50.000 Kč, což je částka naprosto nedostačující.
V podrobné debatě nebyly vzneseny žádné dotazy a také nebyly vysloveny žádné podněty ani přání.
Kapitála 4. Ministerstvo zahraničních věcí.
Rozpočet ministerstva zahraničních věcí.
Celkové výdaje na rok 1929 jsou preliminovány částkou 167,570.419 Kč, na rok 1928 byly preliminovány celkovou částkou 164,990.650 Kč. Jest tedy potřeba na rok 1929 vyšší o 2,579.769 Kč.
Zvýšení rozpočtu ministerstva zahraničních věcí vyplynulo ze zvýšení výdajů osobních a jest důsledkem provedené systemisace. Po stránce formální není podstatných změn proti rozpočtu roku loňského. Zvýšený náklad na výdaje osobní vyplývá z platných předpisů. Postupnou konsolidací nových poměrů bylo umožněno zjednodušení některých úkonů zahraniční služby, tak jak se stalo na př. zrušením visové povinnosti s některými státy. Naproti tomu přinesl vývoj nové úkoly zahraniční službě a možno říci, že tyto nové úkoly jsou rozsáhlejší a že tedy snížený preliminář věcných výdajů obsahuje úhradu na širší působnost zahraniční služby.
Zahraniční služba.
Ve svém rozpočtu pro rok 1929 počítá ministerstvo zahraničních věcí s některými změnami ve stavu zastupitelských úřadů Československé republiky. Důvody ke zřízení nových zastupitelských úřadů, po případě k přeměně úřadů již zřízených, na př. k přeměně effektivního konsulátu na vyslanectví, bývají buď politické nebo hospodářské; zpravidla však možno říci, že působí důvody obojí povahy současně. Ministerstvo zahraničních věcí hledí i při přeměně konsulátů na vyslanectví dostáti zásadě úspornosti tím, že - kde je to možno - neobsazuje nově zřízená vyslanectví stálými vyslanci, ale pověřuje diplomatickým zastoupením tituláře některého vyslanectví ze sousedních států. Dne 1. července 1928 bylo tomu tak ve 13 státech.
Síť našich zastupitelských úřadů bývá často srovnávána se sítěmi zastupitelských úřadů jiných států a bývá tvrzeno, že v poměru k velikosti našeho státu máme zastupitelských úřadů příliš mnoho. Při tom se však často zapomíná na to, že v určitých politických a hospodářských centrech musí býti zastoupen každý stát, který má živé mezinárodní. vztahy, ať jde o stát větší nebo menší. Při projednávání kapitoly ministerstva zahraničních věcí v rozpočtovém výboru bylo několikráte zdůrazněno, že jsme státem exportním v pravém slova smyslu a že tudíž účinná podpora našich hospodářských styků s cizinou vyžaduje, abychom v celém světě, i v krajích nejvzdálenějších, měli své zastoupení. Je tedy správně a systematicky vybudovaná síť zastupitelských úřadů jedním z nejdůležitějších požadavků naší hospodářské politiky.
Činnost národohospodářská.
Valná část debaty o rozpočtu zahraničního ministerstva byla věnována otázkám národohospodářským a správně bylo konstatováno, že tato stránka působnosti ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů v cizině jest jednou z nejdůležitějších jejich funkcí. Bylo s povděkem konstatováno, že podařilo se IV. dodatkovým protokolem k obchodní úmluvě s Polskem vyříditi diference, které mezi námi a Polskem na poli hospodářském vznikly. Očekáváme, že se podaří jednání o obchodní smlouvu s Německem v dohledné době skoncovati, a že také jednání s královstvím SHS, která jsou v proudu, povedu ke zdárnému výsledku, jehož si všichni vzhledem k bratrskému národu jihoslovanskému ze srdce přejeme. Vítáme dále všechny podniky, které byly na mezinárodním poli učiněny v zájmu zjednodušení a ulehčení mezinárodního hospodářského styku a kvitujeme účinnou účast ministerstva zahraničních věcí na všech těchto akcích. Bylo vzpomenuta velikých konferencí konaných za účasti značného počtu států, které přinesly neobyčejně cenné výsledky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Tak zvláště byla v debatě vyzvednuta mezi jinými mezinárodní úmluva ženevská o odstranění dovozních zákazů, vzpomenuto systematické práce v otázce zmezinárodnění Dunaje, jednání o volné pásmo v Hamburku a pod.
Svaz národů, jako vrchní mezinárodní instance, uplatňuje své snahy nejen na poli politickém, nýbrž i, a to velmi intensivně, na poli hospodářském. Zde ukazuje se správnost naší politiky, která vidí ve Svazu Národů důležitého činitele mezinárodního dorozumění a jeho myšlenku ze všech sil podporuje.
Účast na mezinárodních institucích.
Preliminář tohoto titulu snižuje se proti roku 1928 celkem o 900.000,- Kč. Snížení bylo dosaženo redukcí všech 3 položek a to položky 1, určené k úhradě výloh spojených se členstvím našeho státu ve Společnosti Národů o půl milionu Kč, položky 2. věnované nákladu na mezinárodní sjezdy a jednání o 300.000,- Kč a položky 3. určené na příspěvky mezinárodním institucím o 100.000,- Kč. Potřebný náklad nemohl býti ovšem předem přesně zjištěn, poněvadž V době rozpočtových prací není nikdy ještě znám příští rozpočet Společnosti Národů, jenž jest rozhodným pro výši našeho členského příspěvku, a poněvadž ani nemůže býti s určitostí řečeno, jaké budou výdaje souvislé s jednáním orgánů Společnosti Národů a s jinými mezistátními jednáními, konanými pod záštitou Společnosti Národů.
O významu Společnosti Národů bylo v rozpočtovém výboru mnoho debatováno, slyšeli jsme názory pro i proti. Nemůžeme si zapírati, že myšlenka Společnosti Národů je teprve v povlovném vývoji a že Svaz Národů nás dnes snad v mnohém neuspokojuje. Uvážíme-li však, jakou rozsáhlou a blahodárnou činnost Svaz Národů na poli mezinárodním rozvíjí a jaký velký kus práce dosud vykonal, musíme se vší rozhodností postaviti se za myšlenku Společnosti Národů, v níž vidíme onoho činitele, který v budoucnosti přinese sblížení národů a odstraní všechny ty zjevy, které nynější právní stav sebou přináší. Bylo zde vzpomenuto činnosti Svazu Národů v otázce odzbrojení. My víme dobře, že se tu jedná o problém nesmírně složitý, máme však pevnou důvěru, že dobré vůli všech činitelů, súčastněných ve Svazu Národů, se podaří tyto obtíže překonati a dosíci kýženého cíle. V této souvislosti byla vyzvednuta činnost našeho ministra zahraničních věcí jak ve Společnosti Národů, tak i v jednotlivých komisích a zvláště pak jako předsedy výboru pro odzbrojení.
Je pravda, že peníz, který rozpočtem je přikázán jako příspěvek pro Společnost Národů, je značný, přihlížíme-li však k tomu, co bylo právě řečeno o politické a dříve o národohospodářské činností Svazu Národů, musíme si přiznati, že tento peníz je dobře uložen a že přináší a přinese dobré úroky. Ostatně bude snahou ministerstva zahraničních věcí v mezích možnosti působiti k tomu, aby příspěvek.pro Společnost Národů byl podle možnosti snížen.
Služba propagační a informační.
Náklady, které se uhrazují z preliminovaných úvěrů tohoto titulu služby propagační a informační, jsou z celostátního hlediska nezbytně potřebné. Žádný stát nemůže se obejíti bez moderní služby informační a propagační, dobře organisované, jak se zřetelem k daným potřebám, tak se zřetelem na vědecké zásady, které při této funkci přicházejí v úvahu.
Pokud jde o náklady této naší služby, je možno říci, že snesou v každém směru srovnání s obdobnými náklady jiných států a že náš stát nevěnuje na tuto službu více, než je nezbytně nutno. Bylo tu k ilustraci poměrů uvedeno, že maďarský vyslanec v Londýně má na jeden týden více prostředků k disposici, než československý vyslanec na celý rok.
S hlediska našeho státu je nezbytně,nutno, aby se cizině dostalo správných informací o nás; děje se tak novinami, vydáváním různých publikací, po případě spoluprací na nich, informacemi jednotlivců nebo celých okruhů osob, přednáškami, koncerty, výstavami atd. Ministerstvo nezapomíná ani na informaci pomocí filmů a dalo často cizině příležitost, aby i touto cestou se informovala o zajímavých zjevech našeho života.
V debatě bylo poukázáno na rozsáhlou nepřátelskou propagandu, která se provádí všemi myslitelnými prostředky, tiskem, knižními publikacemi, přednáškami, a pod. a zvláště uvedeno, že nelze akci lorda Rothermeera a revisionistickou činnost maďarskou považovati za ukončenu. V této souvislosti bylo poukázáno na to, že položky pro službu propagační se snižují na míru, která u srovnání s příslušnými položkami, které, jiné státy dávají svým úřadům k disposici, je příliš nízká. Bylo poukázáno na nebezpečí, které by mohlo býti důsledkem toho, že naše informační služba nemohla pro nedostatek prostředků účinně čeliti nepřátelské propagandě a vysloveno očekávání, že státní správa toto vážné upozornění nespustí se zřetele.
Ruská pomocná akce.
Prováděním ruské pomocné akce bylo ministerstvo zahraničních věcí pověřeno v květnu 1921 rozhodnutím ministerské rady. Dnes je již rozhodnuto o postupné likvidaci této akce, která se však musí díti plánovitě, aby nebyl ohrožen konečný zdar tohoto díla lidskosti, jehož dobré účinky se později projeví. Ministerstvo zahraničních věcí tuto akci podle zmíněného rozhodnutí postupně likviduje. Tato postupná likvidace je patrna z poklesu výdajů na tuto akci v posledních letech. Také v roce 1929 bude v likvidaci pokračováno a v důsledku toho zachovává se i sestupná, tendence výdajů, jejichž preliminář se proti roku 1928 snižuje o 4 miliony Kč.
Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.
Rozdělení rozpočtu.
Rozpočet kap. 5 ministerstva národní obrany na rok 1929 jest sestaven stejným způsobem jako rozpočet na rok 1928 a dělí se na 4 tituly:
První titul obsahuje rozpočet Ústřední správy, druhý titul rozpočet národní obrany, třetí francouzské vojenské mise a čtvrtý titul pak rozpočet sociální péče o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé.
Rozpočty vojenských státních podniků a to vojenské továrny na letadla, vojenských lesních podniků a tiskárny ministerstva národní obrany zařaděny jsou ve skupině II. celostátního rozpočtu v §§ 10, 11 a 13 b).
Částka 315 mil. Kč určená pro Fond pro věcné potřeby národní obrany, který byl zřízen zákonem č. 240/1926 Sb. z. a n., zařaděna jest v kap. 22 Všeobecná pokladní správa jako titul 4.
Rozpočet kap. 5 ministerstva národní obrany zařaděn jest v celostátním rozpočtu částkou 1.400 mil. Kč, na níž byl limitován zákonem č. 240/1926 Sb. z. a n:, na dobu 11 let rokem 1927 počínaje.
Vojenská správa byla nucena umístiti nové výdaje podmíněné novým platovým zákonem, zřízením náhradní zálohy a zavedením instituce délesloužících ve výši okrouhle 84 mil. Kč ve svém rozpočtu, který zůstává na stejné výši jako roku loňského.
Příjmy.
Příjmy kap. 5 ministerstva národní obrany byly preliminovány v roce 1928 částkou 351 mil. Kč na rok 1929 preliminovány jsou částkou 27,955.760 Kč.
Vojenské podniky.
Po působnosti ministerstva národní, obrany náležejí tři státní podniky a to vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna ministerstva národní obrany.
Vojenská továrna na letadla vykazuje na provozovacích výdajích částku 17,410.000 Kč, na provozovacích příjmech pak částku 17,550.000 Kč. Čistý zisk vojenské továrny na letadla ve výši 140.000 Kč bude ve smyslu zákona podnikového odveden státní pokladně.
Srovnáme-li provozovací příjmy preliminované na rok 1929 oproti roku 1928 vidíme, že jsou menší o 10.000 Kč. Tomu odpovídá snížení provozovacích výdajů na rok 1929 v porovnání s rokem 1928 v částce 118.880 Kč.
Vojenská továrna na letadla proniká svými výrobky za hranice kde se uplatňují hlavně svojí výbornou kvalitou.
Vojenské lesní podniky vykazují provozovací výdaje pro rok 1929 částkou 16,176.700 Kč, provozovací příjmy činí částku 28,375.300 Kč. Zisk, který bude činiti 12,198.600 Kč, ponechává se vojenské správě k úhradě investic spojených se zřízením dělostřeleckého cvičiště v Brdech a Malackách. Investiční výdaje vykazují částku 52,198.600 Kč a budou hrazeny jednak ziskem a jednak zápůjčkou ve výši 40 mil. Kč.
Vojenské lesní podniky dělí se na dva objekty:
1. území dělostřelecké střelnice u Malacek na Slovensku,
2. území dělostřelecké střelnice v Brdech.
Území u Malacek měří celkem 25.000 ha lesa a 200 katastrálních jiter polí a luk a patří k němu také pila a truhlárna ve Velkých Levárech. Dvůr Nový Majír jest spolu s polnostmi a lukami pronajat, lesní hospodářství a pila vedeny jsou v režii vojenské správy.
Dělostřelecká střelnice v Brdech obsahuje území asi 21 tisíc ha lesa s menšími rybníky a 2 pilami. Pro cílové plochy bude postupně ve 3 až 4 letech vykácena plocha as 1200 ha. Vojenská správa věnuje náležitou péči zalesňovací akci a v letech 1926-1928 vysázela na 25 mil. sazenic na ploše 2500 ha starých pasek.
Tiskárna MNO. vykazuje na provozních příjmech pro rok 1929 částku 4,110.000 Kč, na provozovacích výdajích pak částku 3,869.400 Kč. Čistý zisk 240.600 Kč bude rozdělen tak, že částka 200.000 Kč ponechává se.podniku k úhradě investic, zbytek pak ve výši 40.600 Kč bude odveden státní pokladně.
Při projednávání rozpočtu MNO v rozpočtovém výboru dotkli se četní řečníci různých otázek z oboru vojenské správy a vznesli řadu dotazů na ministra národní obrany, jenž pak podal jim žádané vysvětlení a informaci.
Podrobně bylo debatováno hlavně o těchto otázkách:
Déle sloužící.
Vojenská správa stále sleduje otázku délesloužících neboť výhody poskytované jim zákonem neměly dosud očekávaného výsledku, přes to, že vojenská správa se postarala o to, aby zákon o délesloužících vešel ve známost jak u útvarů vojenských, tak i v širší veřejnosti.
V letošním roce nebylo ještě ani zdaleka dosaženo onoho počtu déle sloužících, kterého vojenská správa nezbytně potřebuje. Důvody tohoto zjevu. spočívají v tom, že účinnost zákona o délesloužících se dosud neprojevuje prakticky a že finanční odměna kterou vojenská správa ve smyslu dosud platných předpisů délesloužícím za namáhavou a odpovědnou službu může poskytnouti, jest poměrně malá a posléze i proto, že v širší veřejnosti není dosud ještě takový zájem o vojenské věci, jak by si bylo přáti.
V důsledku toho pracuje vojenská správa k tomu, aby hmotné výhody délesloužících byly zákonnou cestou upraveny tak, aby co nejdříve bylo dosaženo minimálního počtu délesloužících, který jest nevyhnutelným předpokladem ke zkrácení presenční služby.
Výcvik armády.
Výcvik armády, jak dokázala letošní závěrečná cvičeni, jest dobrý, u některých zbraní dokonce velmi dobrý.
Vzhledem k omezeným rozpočtovým prostředkům bylo nutno upustiti stejně jako v roce minulém od manévrů ve velkém stylu a omeziti se na manévry divisní zesílené jezdectvem, dělostřelectvem a příslušným počtem letectva.
Nutno ovšem konstatovati, že setniny manévrujících jednotek při letošních cvičeních ani zdaleka nedosahovaly onoho pravděpodobného počtu, se kterým by operovaly v době konfliktu. Příčina spočívá v tom, že redukovaný rozpočet vojenské správy nedovolil povolati na cvičení ve zbrani ani polovinu záložníků tímto cvičením povinných.
Pro cvičení záložníků mohla vojenská správa na rok 1929 zařaditi necelých 50 mil. Kč oproti potřebným 100 mil. Kč. V důsledku toho bude musiti opět jako v letech minulých zkrátiti délku cvičení na 3 neděle a prominouti cvičení více než 160.000 vojínům v záloze, které nebude možno za stávající situace již vůbec podrobiti dalšímu výcviku.
U jezdectva bude prováděn výcvik ve větších jednotkách. Za tím účelem jest snahou vojenské správy, aby vždy celý jezdecký pluk byl koncentrován v jedné posádce.
Nákup koní.
Co se týče nákupu koní, jest snahou vojenské správy, aby celá potřeba vojenských koní byla kryta přímým nákupem od domácích chovatelů. Za účelem snazšího nákupu koní byla nově zřízena odbočka remontní komise v Nových Zámcích. Z ciziny byla a bude dovážena jen ona část jezdeckých koní, pokud se týče chovných hřebců, které nelze získati doma.
Letectví.
V oboru vojenského letectví jde nejen o získání náležitého počtu bezpečných letounů a vhodného materiálu, nýbrž též o získání zdatného dorostu pilotů a mechaniků.
Vojenská správa plánovitou podporou domácího průmyslu zajistila si úplnou soběstačnost, a jak dokázaly letošní závody kolem Malé Dohody a Polska, jakož i dodávky našich letounů do ciziny, jsou domácí továrny schopny každé konkurence s cizím průmyslem. To platí i o leteckých motorech, neboť továrny na tyto motory zabývají se z popudu ministerstva národní obrany konstrukcemi motorů o velkých výkonnostech vlastních konstrukcí, z části pak ve formě výroby licenční. Mimo to podporuje vojenská správa snahu o výrobu motorů střední výkonnosti vzduchem chlazených, které pro vojenské letectví skýtají velké přednosti.
Také výrobou nových padáků osvobodili jsme se od ciziny a veškeré letectvo bude ještě během tohoto roku vyzbrojeno padáky československé výroby.
Dále byly zavedeny u vojenského letectví hasicí přístroje, které automaticky vstupují v činnost, jakmile by vypukl na letadle požár. O tyto přístroje projevuje cizina velký zájem.
Co se týká potřebného dorostu, jeví se patrný úbytek žadatelů do školy pro odborný dorost letectva i do pilotní školy stíhací. Snahou vojenské správy bude působiti k tomu, aby se tato situace zlepšila.
Veškeré otázky vojenského leteckého pokusnictví jsou studovány ve vojenském leteckém studijním ústavě, kterému se dostalo žádoucího umístění tím, že byl přestěhován do nově vystavěných budov v Letňanech.
Pomocné vojenské asistence.
Naše vojsko účastnilo se letošního roku vynikající měrou při zachraňování životů, zdraví a majetku občanstva. Lesní požáry na Slovensku, jakož i požár skladiště benzinu ve Strašnicích u Prahy byly zdolány především obětavou prací vojska. Také záchrany životů při posledních stavebních katastrofách zúčastnilo se vojsko velmi účinně. Tato záslužná činnost, která, zabránila škodám jdoucím do set milionů, hlavně při požáru lesů na Slovensku atd., byla celou veřejností srdečně konstatována.
Dělnictvo vojenské správy.
Civilní dělnictvo bývalé rakousko-uherské vojenské správy bylo před převratem pojištěno u t. zv. zaopatřovacího ústavu pro civilní zaměstnance vojenské správy ve Vídni. Dělnictvo toto
platilo si každý týden zvláštní příspěvek ve výši 6-60 hal. a v případě invalidity a stáří dostávalo zvláštní zaopatřovací požitky. Třebaže bývalá vojenská správa zaměstnávala značný počet dělnictva, bylo toto pojištění nesoběstačné a bývalá vojenská správa každoročně přispívala ústavu stejnost částkou jako platilo si dělnictvo.
Premiové reservy tohoto ústavu byly vzhledem k jeho krátkému trvání a jeho nesoběstačnosti velmi nepatrné a shroucením se rakouské měny snížily se, resp. byly vyčerpány téměř úplně. Ústav přestal svoji činnost v roce 1918. Již krátce po převratu uvažovala vojenská správa o tom, jakým způsobem připoutala by dělnictvo ke svým podnikům. Vzhledem k malému počtu civilního dělnictva zaměstnávaného vojenskou správou nebylo možno pomýšleti na jeho samostatné pojištění invalidní a starobní a proto snažila se vojenská správa upraviti platy civilního dělnictva pokud možno lépe nežli jest tomu u jiných podniků, aby toto dělnictvo bylo spokojeno.
Zavedení státního pensijního pojištění civilních dělníků vojenské správy podobně jako jest tomu u zaměstnanců tabákové režie, jest za platnosti nového platového zákona a zákonů s ním souvisejících těžko proveditelné, poněvadž by to odporovalo zásadám, na nichž tyto zákony spočívají, neboť by tím byl rozšířen počet státních zaměstnanců v užším slova smyslu.
Veškeré civilní dělnictvo vojenské správy podléhá starobnímu a invalidnímu pojištění a vojenská správa vezme v úvahu, zda by nebylo možné zlepšení tohoto pojištění. Vedle toho uvažuje vojenská správa o tom, zdali by bylo možno zavésti u těchto dělníků, jakmile bude skončena reorganisace vojenských dílen, ústavů a správkáren, t. zv. stabilisaci, která by mimo jiné výhody poskytovala dělnictvu zejména i to, že dělníci tito by byli ustanoveni trvale a že jejich poměr by byl v zásadě nevypověditelný.
Koncentrace zbrojního průmyslu.
O koncentraci zbrojního průmyslu obšírně promluvil ministr národní obrany, když odůvodňoval stanovisko vojenské správy k zamýšlenému prodeji vojenské továrny na letadla v Letňanech. Výslovně konstatoval a odůvodnil, že nejedná se - pokud jde o průmysl letecký - a vybudování monopolu, proti němuž i ministr NO. staví se zásadně, ale že jde o skutečnou koncentraci průmyslu zbrojního, najmě leteckého, kterážto koncentrace nevylučuje v žádném případě konkurenci, naopak zvyšuje závodivost a konkurenci především vedoucích činitelů a projektantů každého továrního podniku. Ministr poukázal na příklad Anglie, kde jsou toliko dvě továrny letecké a později snad bude toliko jediná, kde však závodivost mezi 40 inženýry - projektanty třebaže jsou zaměstnáni v jednom a témže podniku - byla do té míry podnícena a účelně zrealisována, že koncentrace nebyla nijak na újmu anglickému průmyslu leteckému, naopak způsobila jeho značný rozvoj i pokrok. U nás nemůže býti žádného nebezpečí, že by koncentrace průmyslu zbrojního tlumila vývoj i závodivost talentů nebo podlamovala píli a snahu tvůrčích duchů, poněvadž ve státě, který leží ve středu, ba přímo ve výhni všeho ruchu hospodářského i průmyslového celé 1Jvropy poměry samy vynutí si, že nikdy nenastane žádné stanutí, klid a žádný odpočinek v kterémkoliv oboru lidského snažení, nemá-li býti ohrožena hospodářská svoboda i neodvislost celého národa.
Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.
Celkové výdaje této kapitoly preliminují se částkou 639,890.800 Kč
a jsou ve srovnání s rozpočtem na rok 1927 menší o částku 8,377.800 Kč. Při této rozvaze, založené za porovnání obou rozpočtů s hlediska hospodárnosti byly ovšem ponechány mimo úvahu nové mimořádné potřeby, jichž právní titul byl založen zákony nově ústavně schválenými, a to zejména:
1. vyšší náklad, vzniklý provedením systemisace podle nových platových zákonů a nařízení
12,370.910 Kč,
2. na provedení správní reformy (zákon ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n.) zařazuje se potřeba pro celý správní rok 1929 částkou 84,000.000 Kč, čímž proti roku 1928 vzniká větší náklad o
51,100.000 Kč,
3. k cíli likvidace škod válečných bylo nutno zvýšiti úvěr položky "Péče o občanské poškozence" o
5,000.000 Kč.
Mimo to vyžádá si v roce 1929 provádění zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., nově dalšího nákladu
1,500.000 Kč
celkem tudíž
69,970.910 Kč.
K připomínkám v debatě povšechné a podrobné předneseným podal ministr vnitra příslušná vysvětlení. Debata týkala se zejména těchto záležitostí:
Policie a četnictvo.
Zákroky policie a četnictva zejména při stávkách jsou zvláště těžké, protože je velmi nesnadno nalézti pravou míru pro to, co může býti připuštěno, zvláště když boj stávkový je snahou po lepších podmínkách životních.
Při stávce kladenské bylo nutno zajistiti, aby svoboda koaliční byla dodržována.
Ministr vnitra děkuje zpravodaji a řečníkům za slova uznání, jichž se dostalo četnictvu a státní policii za jich zodpovědnou službu, konanou v těžkých poměrech a kvituje též s povděkem uznání, vyslovené vedoucím úředníkům při stávce na Kladně. Stížnosti, jež byly předneseny do postupu bezpečnostních orgánů při stávkách, budou, vyšetřeny.
Ministr však žádá, aby v takových případech byly mu předloženy bližší údaje.
Generální zpravodaj vylíčil s uznáním záslužnou činnost četnictva na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Než i v historických zemích musí býti četnictvo v krajích odlehlých učitelem a rádcem lidu a pojítkem mezi občanem a úřadem správním.
Pasová visa.
K připomínkám, týkajícím se vystavování pasových vis, vysvětluje ministr vnitra, že záležitost ta dotýká se působnosti ministerstva zahraničních věcí, obchodu a vnitra. S řadou států ujednána byla dohoda o zrušení pasových vis, s dalšími státy se za tím účelem vyjednává.