Koblina a rokovina v Podkarpatské Rusi a na východním Slovensku.
Jednou z nejožehavějších otázek v kultovém životě našeho je věc kobliny a rokoviny u řecko-katolického duchovenstva na Podk. Rusi a ve východním Slovensku. Zákon č. 290/1920 sice zásadně vyslovil zrušení těchto naturálních dávek, ale k jeho provedení ještě nedošlo, jelikož posavadní řešení se spokojovalo jen přechodným zlepšováním situace duchovních, kteří o tyto dávky zcela nebo z části přišli. Znamenitý krok kupředu v tom znamená provádění nového kongruového zákona č. 122/1926, neboť je při tom dovoleno duchovním, aby si do přiznání vlastních úředních příjmů, k nimž se jim pak dává od státu kongruový doplněk, započtu jen tolik z kobliny a rokoviny, kolik vskutku dostával v době, za niž se přiznání vyhotovuje, nikoli tedy to, nač by měli z tohoto titulu právní nárok, třeba povinníky neplněný. Ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s min. vnitra, jemuž zákonem č. 290/1920 bylo uloženo především starati se o provedení zákona toho, zahájilo v poslední době informativní šetření o dnešních poměrech, aby tato otázka dočkala se konečného vyřešení.
Příjmy náboženských matic.
V příjmech kultových je třeba upozorniti, že jsou z největší části představovány příjmy náboženských matic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, mezi těmito pak opět má nejvýznačnější místo výnos vlastního majetku těchto matic. Je pravda, že v dřívějších dobách byl tento majetek, původně jistě rozsáhlý, značně zmenšen, a to způsobem pro matici ne vždy výhodný m, takže náš stát převzal jej ve správu již v tamto ztenčeném stavu. Leč přes to státní správa kultová snaží se stále, aby se výnos tohoto majetku povznesl, což se jí již také do značné míry podařilo. Činí to jednak intensivnějším hospodařením na nemovitých objektech, zvyšováním nájemného a pachtovného, po případě i odprodejem jednotlivých částí majetkových, výhodnějším ukládáním majetku movitého a pod. Na to, že by výnos těchto matic postačil, aby plně kryl náklady jim po zákonu uložené, ovšem není naděje, takže stát, maje k tomu právní povinnost, je i nadále nucen schodky matic krýti, leč přec jen způsobuje zvyšování výnosu matic a vůbec příjmů kultových citelnou úlevu státní pokladně.
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství.
Rozpočet ministerstva na rok 1929 jest jedním z těch rozpočtů, který byl oproti předcházejícímu roku zvýšen, a sice o 295 mil. Kč. Jest jím vyjádřena zásada, že ministerstvo zemědělství není pouze pro zemědělce, nýbrž jest ústředním orgánem, jenž má zajistiti vyživovací soběstačnost všeho obyvatelstva naší republiky kolem ministerstva zemědělství jest mimo jiné regulovati distribuci zemědělských produktů, zejména velkých měst a průmyslových středisk a zároveň zvyšováním životní úrovně venkovského obyvatelstva zmírňovati nepřirozený přesun obyvatelstva z venkova do velkých měst.
Generální zpravodaj podal přehled činnosti ministerstva zemědělství na Slovensku zdůrazniv, že Slovensko jest v ohledu zvýšení produktivity a dosažení soběstačnosti zemědělské výroby velkou naší reservou; zejména jest jí obilní komora župy zemplinské, dosud ladem ležící. Není tudíž nikdy škoda investic na Slovensku.
Hospodářský plán ministerstva zemědělství.
K vývodům některých řečníků se strany oposice, že ministerstvo zemědělství nemá žádného hospodářského plánu, obdobného finančnímu plánu ministerstva financí, zdůraznil ministr zemědělství, že ministerstvo má velkorysý hospodářský plán, jehož hlavní body, stručně shrnuty, jsou hlavně tyto:
1. Opatření přístupného úvěru pro zemědělce na Slovensku a Podkarpatské Rusi,
2. pozvednutí zemědělského vzdělání u zemědělců a zemědělského dělnictva,
3. zmírňování risika zemědělské výroby v důsledku živelních pohrom,
4. zvyšování výnosnosti půdy.
Urychlenému provádění tohoto plánu brání jen nedostatek finančních prostředků.
Zemědělské školství.
Ve školství zemědělském jeví se stálý vzrůst a obliba lidových škol hospodářských, patrná také z toho, v jaké míře jsou školy tyto dotovány se strany místních činitelů. Zakládání a další existence ostatních škol zemědělských přizpůsobuje se postupně skutečné potřebě zemědělského obyvatelstva. Neodpovídá skutečnosti tvrzení, že by některé školy byly přepychově zařízeny. Dlužno však dbáti toho, aby i na venkově byla životní úroveň zvyšována dostatečnou péčí o bytovou kulturu.
Zemědělské školy mají za úkol nejen vzdělávati mládež, nýbrž musí býti i ohniskem zemědělského vzdělání celého okolí. Bez těchto škol nebylo by pokroku v obdělávání půdy, hnojení, užívání hospodářských strojů, atd. a zemědělci strnuli by jen na praxi po rodičích zděděné.
Zemědělské družstevnictví.
Ministerstvo zemědělství podporuje zemědělské a lesní družstevnictví mimo jiné budováním svazů, s nímž jest spojena hlavně revise, poučování, organisace, zastupování před úřady, atd.
Podporování družstevnictví stoupá směrem k východu republiky. V Čechách jest družstevnictví podporováno méně než v lstech dřívějších, neboť postupně stává se již do jisté míry soběstačným. K námitkám některých řečníků o subvencování družstevních lihovarů podal ministr zemědělství vysvětlení, že jedná se o podporu na rekonstrukci lihovarů zemědělských družstev drobných zemědělců, z nichž málokteří mají do 30 ha půdy, většinou od 5 do 20 ha. Jedná se tu právě o umožnění lepšího zpeněžení bramborů u těchto malozemědělců. Ubohý stav lihovarů přebíraných z pozemkové reformy vyžaduje nutně veřejné podpory.
Krupobitní pojišťovna.
Na zřízení československé krupobitní a dobytčí pojišťovny bylo nutno pamatovati částkou 4 mil. Kč, získanou z největší části restrikcí úvěrů jiných položek, hlavně též z prostředků, z nichž dosud jsou podporovány svépomocné zemědělské pojišťovny. Nedojde-li během příštího roku k jejímu uskutečnění, bude zmíněného obnosu použito ve prospěch oněch položek, které na úkor zmíněné položky byly sníženy.
Pachtovné zemědělských pozemků.
K námitkám, že zvyšování pachtovného na zemědělských pozemcích jde až na hranice lichvy, bylo připomenuto, že otázka pachtýřská byla posledně upravena zákonem ze dne 30. září
1924, čís.204 Sb. z. a n., do konce hospodářského roku 1925/1926. Další úprava bude provedena v rámci nového obecného zákoníka občanského, na jehož osnově pracuje se v ministerstvu spravedlnosti za spoluúčasti ministerstva zemědělství, pokud jde o stati, jež se dotýkají pachtovního poměru.
Vodní hospodářství.
V oboru vodohospodářském věnuje se nyní zvýšená pozornost zřizování vodovodů na venkově, zvláště vodovodů skupinových. Tyfové onemocnění občas na venkově se objevující, dokazuje nutnost.opatřiti venkovskému obyvatelstvu dostatečné množství zdravé pitné vady. Neodpovídá skutečnosti tvrzení některých řečníků, že by subvence udělovaly se jen velkým statkářům a dle politické příslušnosti, neboť subvence tyto dle své povahy přicházejí k dobru jen drobným zemědělcům seskupeným v družstvech a jen výjimečně jednotlivcům.
Zemědělská výroba.
Zvýšenou pozornost dlužno věnovati výrobě živočišné, která jest ohrožována neustále rostoucím dovozem cizozemského dobytka. V roce 1928 bylo do konce října dovezeno na domácí trh celkem 713.934 kusů vepřového dobytka cizozemského a lze očekávati, že tento dovoz vzroste do konce roku okrouhle na 1 milion kusů. Dlužno proto vážně pomýšleti na dostatečnou celní ochranu tohoto odvětví zemědělské výroby.
V oboru výroby rostlinné bylo projeveno přáni, aby ministerstvo zemědělství věnovalo zvýšenou pozornost nejen aktivní práci vedoucí k zvelebení zemědělské výroby, nýbrž i potírání různých škůdci zemědělského rostlinstva, hlavně pokud se týče hubení ohnice.
V oboru ovocnictví byla uznávána zásluha ministerstva zemědělství, resp. státních lesů a statků na Slovensku o vysázení velikých alejí ovocných stromů, zejména třešní v krajích, kde dosud vegetovaly jen plané stromy.
Výzkumné ústavy.
Veškeré výzkumné ústavy zemědělské budou umístěny v novostavbě zemědělských výzkumných ústavů v Dejvicích. Ústav tento byl dostavěn loňského roku a nyní provádí se vnitřní zařízení, takže po Novém roce bude již možno tento ústav odevzdati svému účelu.
Příděl půdy.
Mezi nejchoulostivější část agendy ministerstva zemědělství náleží otázka pastvin na Slovensku, neboť hrnou se žádosti o příděl pastvin a o povolení ke kácení lesů. Při povolovacím řízení dlužno však postupovati s největší opatrností a zjišťovati účel a potřebnost požadovaných opatření. Se stejnou opatrností dlužno postupovati při vyřizování žádostí o prodej pozemků státních statků na místa stavební.
Reforma honebního zákona.
S několika stran byla zdůrazňována potřeba nového honebního zákona. Referentský návrh jest již v ministerstvu zemědělství dávno připraven. Naskytla se však celá řada sporných otázek a názorů naprosto protichůdných, takže odstranění těchto rozporů způsobí ještě mnoho práce a vyžádá si značné doby, než bude moci býti osnova předložena ministerské radě.
Státní lesy a statky.
Služební řád pro zaměstnance stát. lesů a statků.
V rozpočtové debatě o státních lesích a statcích věnovali jednotliví řečníci pozornost právě vydanému služebnímu řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky". Z jejich vývodů jest patrno, jak rozdílné mohou býti názory na jednu a tutéž věc, třeba i se strany řečníků téže politické strany. Někteří projevili se zmíněným služebním řádem souhlas, jiní podrobili jej věcné kritice, jiní opět jej ostře odsoudili. Úkolem ministerstva zemědělství jest vyloučiti z takto sneseného materiálu věci, které dlužno připočísti na účet omylu nebo nedorozumění a ponechati toliko věcné jádro, které bude do budoucnosti sloužiti jako základ pro další cílevědomou práci.
Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.
Soběstačnost S. P. Úřadu.
Referent upozorňuje, že provádění pozemkové reformy nikterak nezatěžuje státní finance. Úřad pozemkový dostal pro náhradový fond tři splátky po 50 mil. Kč, které jsou splatné zpět do státní pokladny po roce 1934. Fond pro podporu vnitřní kolonisace dostal jednou pro vždy dotaci 20 mil. Kč a fond pro zaopatření zaměstnanců taktéž jednou pro vždy dotaci 5 mil. Kč. Tento celkový výdaj 25 mil. Kč není v žádném poměru s velikým významem reformy pozemkové pro náš vývoj hospodářský i státní.
Výsledky prvého období.
Působnost úřadu vztahuje se na více než 4 mil. ha půdy a z této výměry bylo dosud zpracováno 1,077.141 ha půdy zemědělské a 1,040.371 ha půdy lesní a jiné. Přiděleno bylo dosud 1/4 mil. ha půdy, z toho zemědělské půdy 752.000 ha. Z této výměry činí drobný příděl asi 80 %, zbytek připadá na zbytkové statky a jiné větší objekty.
Práce stabilisační.
Referent upozorňuje na rozsah a význam stabilisačních prací (zaknihování přídělů), které postupují zatím pomalu a jež bude nutno urychliti opatřením zaknihování prozatímního. Zdůrazňuje také rozsah akce úvěrové, družstevní a prohlašuje, že státní pozemkový úřad provedl nejen největší,díl naší revoluce, ale i největší přesun pozemkového vlastnictví ve střední Evropě v dějinách posledního období.
Vliv reformy na produkční a soc. poměry zemědělské.
Generální zpravodaj ciferně prokázal vzestup hektarových výnosů oproti období popřevratovému a zdůraznil příznivý vliv pozemkové reformy na pěstování cukrovky, na boj s vystěhovalectvím a na celkový stav venkova slovenského.
President S. P. Úřadu poukázal na podrobnou zprávu o činnosti úřadu v osnově finančního zákona, na své rozsáhlé exposé v rozpočtovém výboru posl. sněmovny a na podrobnou jubilejní publikaci o 26 kapitolách, která shrnuje mnoho nového materiálu o dosavadní činnosti úřadu. Pro pokročilou dobu věnoval hlavně pozornost rázným dotazům, přáním a stížnostem, na něž podrobně odpověděl.
Prodej majetku Schönborn-Buchheima.
K dotazu, proč byla schválena koupě tohoto majetku francouzsko-švýcarské společnosti Latorica sděluje, že dřívější jeho majitel neměl potřebných prostředků k racionelnímu využití svého obrovského, převážně lesního majetku, zaujímajícího asi 1/10 Podkarpatské Rusi. Státní pozemkový úřad vyšetřoval především, zdali stát sám mohl by tento majetek převzíti; avšak státní statky po zevrubném studiu prohlásily, že nemají zvláštních důvodů k získání tohoto rozsáhlého komplexu, ježto mají samy na Podkarpatské Rusi velmi rozsáhlé lesy, převážně bukové, jichž zužitkování jim působí veliké obtíže. V případě nutnosti převzetí požadovaly investiční prostředky finanční ve výši 200 až 300 mil. Kč. Po zevrubných poradách s příslušnými státními resorty bylo shledáno, že státní statky za daných poměrů nemohou s úspěchem převzíti tento majetek. Když pak nebyl zjištěn vhodný kupec z řad uchazečů domácích, navázal S. P. Úřad jednání s hlásící se společností Latorica, jež představuje dvě banky švýcarské a dva peněžní ústavy francouzské. Po velmi bedlivé přípravě byly sdělány podmínky, které S. P. Úřad společnosti při schválení koupě uložil. Podmínky tyto byly uveřejněny již před rokem v úředním věstníku S. P. Ú. a je z nich patrno, že S. P. Úřadu nelze vytýkati postup povrchní neb lehkomyslný. Veškeren majetek pozemkový zůstal nadále v záboru a činnost společnosti podléhá nejen všem čsl. zákonům a zejména také zákonům o pozemkové reformě, nýbrž ještě zvláštnímu vlivu, který si S. P. Úřad smluvně vyhradil. Společnost Latorica zavázala se investovati do tohoto majetku podle úředně schváleného programu obnosy stamilionové, racionelně exploitovati bohatství svých lesů a přispěti tak také k hospodářskému povznesení Podkarpatské Rusi. Aby mohla svůj program realisovati, byla jí dána záruka, že po 40 let stát jejího lesního majetku nepřevezme. Kdyby však převzaté závazky společnost neplnila nebo proti našim zákonům se prohřešovala, má S. P. Úřad právo k okamžitému přejímání lesů Latorice. Transakce tato není snad v naší pozemkové reformě dílem ideálním, avšak za daných poměrů nejvhodnějším.
Poměr drobného přídělu a zbytkových statků na Slovensku.
Bylo si stěžováno, že na Slovensku dostává se do drobného přídělu příliš málo půdy, zatím co se při zbytkových statcích nechávají velké výměry. President poukázal, že poměry v tomto směru jsou na Slovensku mnohem příznivější než v zemích historických. Kdežto v Čechách na př. rozděluje se toliko 73 % veškeré převzaté půdy na drobno, dostávají drobní uchazeči na Slovensku 91 % přidělované půdy zemědělské.
Otázka rentových pachtů.
K dotazu, proč neprovádí se na Slovensku drobný příděl také ve formě rentových pachtů, konstatuje president, že S. P. Úřad svým časem vypracoval osnovu zákona, kterého jest nutně třeba, aby S. P. Úřadu byly poskytnuty finanční prostředky potřebné ku provádění rentových pachtů. Bez zvláštního opatření zákonného není možno, aby S. P. Úřad na jedné straně povinen byl platiti z převážné části hotově bývalým vlastníkům za půdu přejímanou a na druhé straně přenechával ji bez hotového placení drobným uchazečům do dlouhodobých pachtů rentových. Tato osnova zákona nebyla dosud parlamentně projednána.
Příděl uchazečům německé národnosti.
Na stížnost, že příslušníci německé národnosti nedostali z pozemkové reformy úměrný podíl, upozorňuje president na vlastní vývody německého řečníka, který sám konstatoval, že němečtí uchazeči obdrželi z vykoupených dlouhodobých pachtů 37 %, ač jejich populační kvota jest daleko nižší.
Dohody s velkostatkáři.
Byl vytýkán domnělý rozpor mezi výrokem presidenta republiky, že 80 % převzaté půdy bylo nabyto dohodou S. P. Úřadu s velkostatkáři a výrokem presidenta S. P. Úřadu, který prý majitelům zabraných lesů v rozpočtovém výboru sněmovny hrozil, že budou k odevzdání lesů donuceni. President konstatuje, že výrok presidenta republiky byl úplně správný a týkal se zabrané půdy zemědělské. Výrok presidenta. S. P. Úřadu týká se půdy lesní a neobsahuje žádnou hrozbu, nýbrž pouhé konstatování, že v případě dohody docílí výhod obě zúčastněné strany, kdežto nestane li se dohoda, musí dotyčný velkostatkář počítati s uplatněním zákonných ustanovení o převzetí lesů v celém rozsahu. President S. P. Úřadu vyslovil dále názor; že mnozí lesní velkostatkáři byli by již dávno dohodu uzavřeli, kdyby nebylo různých rádců, kteří na ně k jejich vlastní škodě vykonávají vliv a od dohod je odrazují.
Zamezení spekulačních prodejů půdy přidělené.
Byla vyslovena obava, aby nedocházelo ku spekulačním prodejům přidělené půdy, zejména na parcely stavební. Zákon dává S. P. Úřadu v tomto směru dalekosáhlá práva, aby chránil účel přídělu a rozhodovalo přípustném a nezbytném přesunu v osobách držitelů přídělu, s vyloučením všech tendencí spekulačních. Pro první dobu jest třeba, aby celá veřejnost byla na pomoc pozemkovému úřadu, zejména k zjišťování oněch prodavačů i kupitelů, kteří by zákona zneužívali.
Urychlené zaknihování přídělů.
Ke stížnostem na pomalé zaknihování přídělů, oznámil, že S. P. Úřad v brzku předloží návrh zákona, jehož schválení umožní, aby během několika nejbližších let bylo provedeno provisorní zaknihování veškerého přídělu. Tím se odstraní většina závad, zejména úvěrových jakož i bude čeleno agitačnímu rozšiřování zpráv mezi přídělci, že půda přidělená může jim býti odebrána, poněvadž není knihovně vtělena.
Závady v lesním hospodářství na Slovensku.
Ke stížnostem na drancování lesů, zejména na Slovensku, bylo konstatováno, že skutečně se takové případy vyskytly, nejen se strany majitelů, nýbrž, a to zejména se strany nesvědomitých - exploitačních společností. S. P. Úřad jest odhodlán a již v mezích své působnosti provádí radikální opatření proti všem škůdcům našich lesů, ve zjištěných případech uvalí především na dotyčné majetky úřední správu a přikročí co nejrychleji k radikálnímu převzetí lesů, špatně obhospodařovaných.
Příděl lesů veřejným svazům.
Bylo vysloveno přání, aby lesy byly také přidělovány především veřejným svazům, složeným ze svazků komunálních a dále sociálně-pojišťovacím ústavům. K tomu bylo sděleno, že S. P. Úřad již jedná s ústřední sociální pojišťovnou ohledně přídělu vhodných lesních celků a rovněž studuje otázku přídělu lesů veřejným svazům. Varuje však před ukvapeným přidělováním lesů útvarům zcela.novým a nevyzkoušeným, bez zkušeností a namnoze i bez prostředků. Naproti tomu stát má svou tradicí a zkušený správní aparát lesnický, nehledě k tomu že stát má vždy možnost provésti korekturu v disposici s vlastním lesním majetkem, zatím co u lesů jinak přidělených, je tato dodatečná možnost oprav daleko obtížnější, ne-li vyloučena.
Hospodářské výsledky družstevního hospodaření na přídělu.
Ohledně požadovaného výkazu o hospodářských výsledcích na dvorech přidělených socialistickým družstvům bylo sděleno, že v tomto směru konají se již podrobná šetření, jichž výsledek bude zpracován v úředních publikacích S. P. Úřadu.
Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Porovnání s rozpočtem na rok 1929.
Výdaje kapitoly 13. preliminují se úhrnnou částkou 46,991.338 Kč, jež ve srovnání s preliminářem pro rok 1928 jest vyšší o 5,278.796 Kč. Z toho připadá na zvýšení osobních výdajů toliko 134.396 Kč, tedy částka vzhledem k více-nákladu vyplynuvšímu z provedení platového zákona a systemisace (1,099.514 Kč) velmi nepatrná; umožněno to bylo současným podstatným snížením úvěrové položky na platy smluvních zaměstnanců v důsledku likvidace povolovacího řízení.
Převážná část zvýšení prelimináře, totiž 5,144.400 Kč připadá k dobru věcných výdajů, a to zejména důležitých úvěrů na zvelebování průmyslu, vývozu, obchodu, živností a na podporu vodní dopravy ve smyslu požadavků přednesených při projednávání rozpočtu na rok letošní.
Celkové příjmy očekávají se částkou 7,140.160 Kč a jsou proti roku letošnímu nižší o 2,195.740 Kč, což se vysvětluje odpadnutím příjmů z povolovacího řízení.
Celkový ráz debaty.
V proslovu zpravodaje vedle rozboru rozpočtu této kapitoly a odůvodnění jednotlivých úvěrů zdůrazněn význam činnosti ministerstva obchodu pro povznesení našeho hospodářského života a vykonané jím dílo na Slovensku a vytčeny další jeho úkoly v této oblasti naší republiky. V doslovu ministrově, jímž odpověděno na všechny dotazy, náměty a přání v debatě pronesená, zdůrazněno, že ministerstvo obchodu věnuje stejnou péči všem třem svým složkám - průmyslu, obchodu i živnostem - bez rozdílu zda jedná se o velké podniky či malé, které leckdy zejména potřebují pomocné ruky. Z obsahu jednání bylo by uvésti zejména:
Obchodní smlouvy.
K dotazu bylo konstatováno, že v obchodních smlouvách nemáme žádných tajností, kterých by parlamentní sbory a veřejnost nemohla znáti. Ve smlouvě s Polskem jedná se o sjednanou blahovůli při povolování dovozu. Jest pravdou, že zemědělská produkce jest mnohdy příčinou určitých obtíží, které máme s ujednáváním obchodních smluv. To jest však pochopitelno, protože nejsme pouze státem průmyslovým, nýbrž zároveň státem zemědělským, při čemž prosperita obou složek hospodářských jest ve vzájemné závislosti. Dlužno proto při sdělávání smluv postupovati s ohledem na obě tyto složky jak zřejmo na příklad i v oboru vinařském, v němž všechny státy víno produkující snaží se svoje víno k nám dovážeti, nám však dlužno hájiti domácí vinnou produkci a výrobu, která zejména pro Slovensko má velký hospodářský význam.
Zákon o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.
Bylo sděleno, že osnova, kterou má býti prodloužena platnost zákona čís. 58/1925 Sb. z. a n., jenž se osvědčil, byla v červenci b. r. již schválena poslaneckou sněmovnou a nachází se v projednávání senátu. Nový zákon bude míti zpětnou účinnost od 1. července 1928, takže v bezcelném dovozu strojů a přístrojů u nás nevyráběných nenastane vacuum. Dovoz takovýchto strojů a přístrojů má velký význam nejen pro zmodernisování strojního zřízení v průmyslové a živnostenské výrobě, nýbrž i pro rozvoj zemědělství. Bylo by si přáti, aby podobné ustanovení stalo se stálou součástkou našeho autonomního celního tarifu, poněvadž v důsledku technického pokroku a vynálezů budou vždy některé stroje u nás nevyráběny, avšak významný pro povznesení našeho hospodářského života.
Zákon o hospodářských a výdělkových společenstvech a živnostenské družstevnictví.
K námětu po reformě zákona z 9. dubna, 1873, čís. 70 ř. z., o hospodářských a výdělkových společenstvech, na jehož základě jest hlavně vybudováno naše družstevnictví, bylo konstatováno, že zákon ten jest v četných směrech zastaralý a vyžaduje reformy. Věc ta, spadá do kompetence ministerstva spravedlnosti, avšak ministerstvo obchodu jest ochotno spolupůsobiti a dáti k disposici své zkušenosti z oboru živnostenského družstevnictví, přičemž bude jeho snahou zajistiti vůdčí myšlenku družstevního hnutí, t. j. uzpůsobiti malého člověka, zejména živnostníka, na základě svépomoci k úspěšné soutěži s velkovýrobou a velkokapitálem.
Ministerstvo obchodu uznává význam živnostenského družstevnictví a podporuje je proto v jeho snahách organisačních i finančně v rámci svých rozpočtových prostředků poskytováním zápůjček zejm. pro nákup strojů, bez nichž živnostenská výroba nemůže obstáti v konkurenci s velkovýrobou.
V tomto směru poukazuje se na poměry v koželužnictví na Slovensku v Lipt. Sv. Mikuláši. Jde o výrobu s dlouholetou tradicí, která ocitla se v krisi. Odpomoc hledá se v družstevním spolčení jednotlivých závodů, čímž usnadní se racionalisace provozu jakož i zjednání úvěru, na jehož zlevnění přispěje pak ministerstvo obchodu ze svých prostředků.
Živnostenské úvěrnictví.
Se živnostenským družstevnictvím úzce souvisí i živnostenské úvěrnictví: živnostenské záložny (živnostenské úvěrní ústavy) a jich svazy. Také tyto podporuje ministerstvo obchodu organisačně i finančně poskytováním zařizovacích příspěvků, příspěvků na úhradu režie v zájmu snížení úrokové sazby z poskytnutých zápůjček a posléze i v odůvodněných případech poskytováním nízko zúročitelných zápůjček. K výtce, že záložny odcizily se svému úkolu, poskytujíce úvěr hypotekární, bylo konstatováno, že jde pravděpodobně o záměnu živnostenských záložen s občanskými záložnami, jež spadají do kompetence ministerstva vnitra a mají poslání poněkud odchylné. Živnostenské záložny a jich svazy naproti tomu nesmějí podle vzorných stanov, jejichž revise byla znovu letos provedena, úvěr podobný poskytovati. Živnostenský úvěr musí býti snadný, krátkodobý a bylo by si přáti, aby byl úvěrem osobním.
K výtce, že živnostenské úvěrnictví a družstevnictví se nerozvíjí, bylo poukázáno na statistický přehled na str. 306-308 důvodové zprávy k finančnímu zákonu pro rok 1929, z jehož údajů jest zřejmý opak. Poukazuje se zejména na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde byl zřízen zvláštní "Svaz živnostenských úverných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskú Rus", jenž čítal koncem r. 1827 již 84 členů, z toho 65 živnostenských úvěrních ústavů, které vznikly vesměs po převratu a disponují vlastním jměním ve výši 4 mil. Kč a svěřeným jměním ve výši 70 mil. Kč. Ústavy tyto poskytly svým členům zápůjček v částce 64 mil. Kč.
Vodní doprava.
K dotazu po důvodech poklesá našeho podílu na provozu přístavu terstského bylo uvedeno, že okolnost tato souvisí s rozvojem plavby na Dunaji a Labi, pro něž zřídili jsme československé plavební podniky, na nichž stát finančně jest zúčastněn. Paroplavba má velký význam národohospodářský a pro regulaci dopravy a ministerstvo obchodu v rámci své kompetence usiluje o její rozvoj. Labe i Dunaj a rovněž Odra jsou mezinárodní toky, na nichž mírovými smlouvami přikázáno nám loďstvo a určitá ingerence na úpravě poměrů dotyčných toků. Naší snahou musí býti, abychom všech těchto možností využili. Význam Dunaje pro Slovensko a jeho přístavů v Bratislavě a Komárně, jenž proti předpřevratovým poměrům stoupl z 30.000 tun v Bratislavě na 550.000 tun a v Komárně na 600.000 tun ročně, ještě vzroste až se jednou otevře Černé moře.
Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.
Program ministerstva.
Ministr veřejných prací ve svém exposé rozvinul program nejdůležitějších oborů svého resortu, poukázav zejména na nejvýznamnější akce v oboru silnic a mostů, letectví, automobilismu, plavebnictví a elektrisace státu.
Pozemní stavby.
Bylo si stěžováno na zastavení prací na stavbě ústřední budovy universitní a na pomalé provádění novostavby právnické fakulty u Čechova mostu v Praze. K tomu se podotýká, že zastavení prací na stavbě ústřední budovy universitní, diktované kdysi ohledy finančními, jest jen dočasné a bylo učiněno opatření, aby, jakmile dá ministerská rada k pokračování souhlas, mohlo býti bezodkladně s dalšími pracemi započato: Popud pak jde o novostavbu právnické fakulty, blíží se tato již svému dokončení a pracuje se právě na železobetonových konstrukcích střešních.
Stavby vodohospodářské.
Pokud bylo všeobecně vytýkáno nedostatečné dotování vodohospodářských kreditů a pomalý postup příslušných prací, upozorňuje se, že mimořádné stavební úvěry vodních staveb i vodních cest na rok 1929 dlužno považovati za provisorní, neboť připravuje se zřízení vodohospodářského fondu, jenž by poskytl novou a dostatečnější basi pro financování rentabilních vodních staveb. Jakmile dojde k zřízení tohoto fondu, bude pak možno intensivněji sledovati i ony veliké úkoly vodohospodářské, jichž uskutečnění vadí v první řadě nedostatek finančních prostředků. Sem náleží zajisté i velikolepý projekt splavnění a využití vodních sil na střední Vltavě, zejména u Štěchovic, jehož brzké uskutečnění bylo v debatě s mnoha stran požadováno.
Také otázce reorganisace vodohospodářské služby a koncentrace vodohospodářských úřadů, v debatě zmíněné, věnuje ministerstvo veřejných prací bedlivou pozornost.
Pokud byl projeven názor, že přesun kompetence v oboru regulace řek z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství měl býti proveden zákonem, dlužno podotknouti, že zákona nebylo třeba, ježto nešlo při tom o změnu dosavadních kompetenčních předpisů, nýbrž jen o nový jich výklad, na němž se oba resorty dohodly a jenž byl vzat na vědomí vládou.
K dotazu o hrozícím vyvlastnění domků, postavených na rozparcelovaných pozemcích v sousedství přístavu bratislavského, bylo poznamenáno, že nebezpečí není akutní a že vlastníkům budou v každém případě opatřeny náhradní pozemky.