K ostatním během rozpočtové debaty proneseným dotazům a návrhům bylo by ještě uvésti:

Péče stavební a bytová.

Celkové výsledky.

Péče stavební a bytová, v které nehledě k působnosti starého zákona o bytovém fondu, lze rozlišovati dvě období (období zákonů z r. 1919 až 1924 a období zákonů z r. 1927 a 1928) dosáhla pozoruhodných výsledků, které také v rozpočtové debatě doznaly uznání a ocenění.

Podle zákonů prvého období podle kterých stát finančně přispíval stavebníkům k úhradě stavebních nákladů buď placením anuit ze státem zaručené zápůjčky nebo poskytováním příspěvků na zúročení a umoření stavebního kapitálu byla ke dni 7. listopadu 1928 udělena podpora celkem na 4070 nájemních domů a na 24.063 rodinných domků. Těmito stavbami bylo získáno 65.602 bytů. Stavební náklad těchto podporovaných staveb činí úhrnem 4.830,501.954,80 Kč. Záruka státu za zápůjčky činí 3.203,676.762,- Kč. Z těchto zápůjček činí roční anuity 204,923.122,25 Kč.

Příspěvek státu na zúrokování a úmor vyměřen byl z nákladu 549,536.565,- Kč a činí ročně okrouhle 21,981.466,- Kč. Podle zákonů o stavebním ruchu z let 1927-1928 dle kterých nepřiplácí již stát stavebníkovi v žádné formě na úhradu stavebních nákladů, nýbrž umožňuje toliko získati zápůjčky přesahující meze obvyklé sirotčí jistoty tím, že za tyto zápůjčky přebírá záruku k účelu snazšího získání druhořadé zápůjčky, bylo až dosud s podporou státní zbudováno 182 domů nájemních a 1833 domků rodinných. Záruka státní činí u staveb podporovaných zákonem z roku 1927 111,995.233,68 Kč a u staveb podporovaných zákonem z r. 1928 15,307.400,- Kč, úhrnem 127,302.633,8 Kč.

Další řečení stavební a bytové.

Otázka nové úpravy stavebního ruchu a ochrany nájemníků jest předmětem právě zahájené obsáhlé písemné ankety, po níž bude následovati anketa ústní. Po skončení budou podány konkretní návrhy. Předmětem ankety jest také otázka, za jakou dobu a jakým způsobem má býti odbourána ochrana nájemníků a otázka vyrovnání nájemného mezi starými a novými domy se zřetelem k osobám s menšími důchody. S novou úpravou podpory stavebního ruchu souvisící otázka výše cen stavebních pozemků a vyvlastňovacího práva bude také předmětem řečené ankety.

Péče o mládež.

Obsah činnosti.

V péči o mládež konají v našem státě významnou práci tak zv. dobrovolné péče o mládež, totiž různé spolky a ústavy, které tam, kde instituce veřejné správy nestačí, doplňují úkoly péče o mládež a jsou odkázány jednak na veřejnou dobročinnost, jednak na subvence státní. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde péče o mládež dosud podle platných zákonů náleží jako součást péče chudinské orgánům správy autonomní, plní tyto instituce dobrovolné péče úkoly velmi rozsáhlé. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi náleží péče o děti osiřelé a opuštěné podle zákonů dosud v těchto zemích platných státu, ale i zde jsou nutné instituce tak zv. dobrovolné péče o mládež. Některé ústřední organisace byly tam již založeny a přikročí nyní ke zřizování svých pomocných organisací v okr psech a obcích. Sociální péče o mládež je ve stálém velmi utěšeném rozvoji a počet různých ústavů, institucí a spolků v tomto oboru pracujících roste rok od roku a jest tudíž vydatnější dotování úvěru na podpory sociálních zařízení pro péči o mládež v rozpočtu na rok 1929 o 1,000.000,- Kč velmi vítaným.

Poradny pro volbu povolání.

Poradnictví pro volbu povolání prováděno jest dosud činiteli péče dobrovolné a ministerstvo sociální péče přispívá na jeho účely na základě dohody s ostatními zúčastněnými ministerstvy. V roce 1928 byla vyplacena ústředí poraden pro volbu povolání dosud částka 70.000,- Kč. Také zřizování a vydržování jednotlivých poraden se subvencuje přiměřeně podle možnosti.

Péče o válečné poškozence.

Úprava a výsledky péče o válečné poškozence.

Do kompetence ministerstva sociální péče spadá péče o válečné poškozence ze řad mužstva poškozené světovou válkou, a to jak o invalidy, tak i o vdovy, sirotky, předky a sourozence, jak je upravena zákony č. 199 z r. 1919, č. 142 z r. 1920 a č. 39 z r. 1922, jednak péče o poválečné poškozence ze řad mužstva, a to jak invalidy, tak i pozůstalé po nich podle zákona ze dne 31. ledna 1922, čís. 41.

Péče o invalidy předválečné, jakož i péče o vojenské poškozence gážisty přísluší podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76, ministerstvu národní obrany.

K provádění zákonné péče o válečné poškozence zřízeny byly pro jednotlivá teritoria zemská úřady pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.

Podle zákonů o požitcích válečných poškozenců poukazují se válečným poškozencům renty v částkách zákonem stanovených, invalidé jsou na státní náklad léčeni, pokud jde o následky poškození na zdraví utrpěného ve službě vojenské, invalidům opatřovány jsou ortopedické pomůcky na náklad státní, všem válečným a poválečným poškozencům pak poskytovány jsou v případě nutné potřeby dary a zápůjčky.

O důchod podle zákonů o požitcích válečných poškozenců přihlásilo se v celé republice 951.148 válečných poškozenců a důchod byl přiznán 654.698 důchodcům. Počet důchodců během uplynulých let klesá a srovnáním stavu počtu důchodců k 31. prosinci 1927 (464.649 důchodců) a k počtu jich v roce 1923 (588.280 důchodců) objevuje se úbytek důchodců v této době počtem 123.631.

Důležitou součástí péče o válečné poškozence jest také péče léčební. Váleční invalidé léčeni jsou ve veřejných a vojenských nemocnicích, různých sanatoriích, lázeňských ústavech a hlavně ve specielních léčebnách plicních chorob. Za uplynulých 8 let vyžadovalo léčení nákladu okrouhle 150,000.000,- Kč. Zvláštní kategorií jsou invalidé choromyslní, u nichž lze pozorovati největší úmrtnost. Na nemocné tohoto druhu bylo vydáno až dosud asi 35,000.000,- Kč.

Na válečné slepce, jichž jest v Československé republice celkem 618, bylo z titulu péče charitativní (vedle zákonitých důchodů) vynaloženo dosud přes 12 mil. Kč, z čehož asi 1/3 byla poskytnuta darem, 2/3 zápůjčkou.

Revisní prohlídky válečných poškozenců.

Rozpočet ministerstva sociální péče vykazuje v pol. 2., § 3, tit. 4. zvýšení úvěru na sociálně-lékařské prohlídky. Toto zvýšení nelze pokládati za doklad, že ministerstvo sociální péče má snahu t. zv. revisními prohlídkami snižovati procento ztráty výdělečné schopnosti. Dlužno vzpomenouti že váleční poškozenci stárnou, jejich zdravotní stav hlavně u defektů vnitřních. se mění a že sami žádají,také o prohlídku pro zhoršení zdravotního stavu. Revisní prohlídky nemají tedy za účel snižovati procento invalidity, nýbrž pouze přizpůsobiti taxaci skutečnému zdravotnímu stavu a vedou velmi často a to i v případech interních k zvýšení procenta nezpůsobilosti.

Živnostenská inspekce.

Práce přes čas.

V příčině povolování práce přes čas řídí se příslušné úřady podle § 6 zákona o 8hodinové době pracovní (v prvé instanci živnostenské inspektoráty, v druhé instanci zemské úřady politické) směrnicemi vydanými ministerstvem sociální péče a zkoumají pečlivě v jednotlivých případech skutečné předpoklady cit. § 6. Jest ovšem třeba v případech skutečně zvýšené potřeby práče a v případech naléhavých (dodržení dodávkové lhůty) překročení pracovní doby povoliti.

Kapitola 18. Agenda ministerstva pro zásobování lidu.

Specielní debata zahájena byla referátem zpravodaje k návrhu rozpočtu ministerstva pro zásobování lidu pro rok 1929, v níž zejména poukázal na úspěšnou činnost, jež toto ministerstvo vyvinulo v poslední době, kdy začaly se projevovati snahy o zdražení některých předmětů denní potřeby.

Na různé připomínky přednesené v průběhu specielní debaty odpověděl pak ministr vnitra pověřený vedením ministerstva pro zásobování lidu takto:

Otázka cukerní.

K poznámce, že ministerstvo pro zásobování lidu snad špatně řešilo otázku cukerní uvádí, že o této otázce prohlásila již vláda ústy náměstka svého předsedy své mínění a že nemá tudíž ničeho, co by mohl ještě připojiti. Revise, které se konají ministerstvem financí, nejsou ještě ukončeny.

Hospodářské rady a úřady.

Pokud se týče hospodářských rad, konstatuje, že hospodářské rady se osvědčily a není tudíž úmyslu je rušiti. Otázka trvání hospodářských úřadů samých nesouvisí nijak se zrušením hospodářských rad. Ostatně hospodářské úřady zemské nebyly zrušeny, nýbrž na základě příslušných zákonů spojeny se zemskými úřady. Na jejich úkolech se tím ničeho nezměnilo.

Cenové komise.

Také kalkulační oddělení ministerstva pro zásobování lidu zůstává nedotčeno a pokud jde o cenové komise při okresních správách politických, jest to specielní otázka místních a časových poměrů. Není proto,ani možno, všem politickým úřadem okresním ukládati zřízení zvláštních cenových komisí, neboť máme některé venkovské okresy, kde taková cenová komise by vůbec neměla úkolů.

Kartelový zákon.

Osnova zákona kartelového jest v meziministerském projednávání a není tudíž možno zatím o jednotlivostech se zmiňovati. Jsou zde ovšem určité rozpory v celkovém nazírání na tento zákon, neboť kartely jsou důsledkem hospodářského a právního řádu, jehož účinky se projevují teprve v poslední době. Očekává též s bezpečností, že věc tato bude brzo vyřešena.

Péče o mládež.

Pokud se týče zmínky o péči o mládež podotýká, že ministerská rada uznávajíc, že zákon o samosprávných financích znemožní někde obcím a okresům tuto péči, rozhodla se věnovati na tento účel 5 milionů Kč a dalších 5 milionů Kč na instituci, která se osvědčila, t. j. na stravovací akci pro děti nezaměstnaných.

Opatření proti zdražování potravin.

Uvádí dále, že již ve své odpovědi na různé připomínky, přednesené za specielní debaty v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, podrobně se zabýval činností ministerstva pro zásobování lidu a poukázal zejména na různé akce, jež toto ministerstvo podniklo v době, kdy začaly se projevovati snahy po zdražení některých důležitých předmětů denní potřeby. Poněvadž tehdy uplynula od zahájení zmíněných akcí teprve poměrně krátká doba, mohl ovšem v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny podati pouze kusou zprávu o tom, s jakým výsledkem se tyto akce setkaly. Z úředních dat, jež m,a nyní po ruce jeví se výsledky dotyčných akcí takto: v 55 polit. okresích v Čechách a 38 na Moravě a ve Slezsku docíleno bylo u cen chleba a pečiva snížení úměrného poklesu cen mouky a to u chleba při stejné váze byla snížena cena až o 60 hal. na 1 kg, u pečiva pak při stejné ceně byla zvýšena váha jednoho kusu až o 4 gr. Rovněž tak ve 13 politických okresích na Slovensku a Podk. Rusi docíleno snížení cen chleba až o 40 hal. na 1 kg a zvýšení váhy pečiva až o 4 gr na kusu.

Pokud se mléka týče nebylo ovšem možno následkem citelného nedostatku krmiv objevivšího se v některých oblastech republiky zabrániti zvýšení cen a proto směřovala snaha ministerstva pro zásobování lidu v prvé řadě k tomu, aby zvýšení nastalo jen v míře odůvodněné výrobními náklady s připočtením přiměřeného podnikatelského zisku. Také tato akce se setkala s patrným úspěchem, neboť podle dosud došlých zpráv byly ceny mléka v drobném prodeji zvýšeny jen o 10-20 hal. na litru a to v Čechách pouze v 18, na Moravě v 5 a na Slovensku ve 3 politických okresích. V některých městech jako v Brně a Mor. Ostravě byla sice zvýšena cena o 10-20 hal. avšak s podmínkou, že po celý rok 1929 nebude cena mléka více zvyšována a v případě, že poklesne cena krmiv, že bude opět cena mléka snížena na dřívější výši.

Také akce, směřující ke snížení cen masa následkem poklesu cen dobytka úspěšně pokračuje. Bylo docíleno snížení cen o 1-2 Kč na 1 kg v Čechách ve 30 politických okresích. Ve většině ostatních okresů v Čechách jsou ceny masa úměrné cenám dobytka. Na Moravě a ve Slezsku docíleno snížení o 1 až 2 Kč na 1 kg v 21 a na Slovensku v 18 politických okresích. Z ostatních okresů jsou dosud hlášeny ceny přiměřené. Na Podkarpatské Rusi docíleno snížení cen masa v 7 okresích. V těchto akcích se dále pokračuje a lze podle dosavadních výsledků s bezpečností očekávati, že tyto akce v jejich dalším průběhu budou rovněž provázeny úspěchem. Ministr konstatuje při této příležitosti s uspokojením, že těchto velmi slušných výsledků bylo docíleno při poměrně malé personální dotaci ministerstva pro zásobování lidu pouze cestou dohody s interesovanými činiteli, aniž by bylo třeba sáhnouti k prostředkům, jichž použití by nebylo odůvodněno nynějším stavem hospodářského života.

Kapitola 19. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Všeobecné.

Rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vykazuje na výdajích 144,771.872 Kč a na příjmech 31,874.866 Kč.

Rozpočet výdajový tedy stoupl o částku 4,018.256 Kč, potřebnou zejména na provedení systemisace, příjmový o 3,048.574 Kč.

Rozpočet podniku Státní lázně (§ 12, oddíl IV. skupiny II.) resultuje ziskem 3,341.856 Kč, který nutno odvésti státní pokladně.

Výpůjčkou má býti získána úhrada na potřebné investice lázeňské v obnosu 10,000.000 Kč.

Jednotlivosti.

V jednotlivostech byl zjištěn pokrok státní správy zdravotní a sledování určitého pracovního programu.

Ústavnictví.

Budování potřebných ústavů léčebných, zejména na Slovensku, postupuje.

Bude jistě v souvislosti s úpravou léčebné péče sociálního pojištění, jestliže bude stanoven vhodný postup budování potřebných léčeben, zejména v oboru sociálního lékařství.

Léčebny pro turberkulosní.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy podporuje, jak jen lze, zřizování a rozšiřování léčeben pro tuberkulosní. Schvalování pak prodlužuje se začasté tím, že zřizovatelé volí místo málo vhodné bez spolupráce znalců. Při bližším prozkoumání se ukáže, že poloha ústavu není vhodná klimaticky, geologicky i komunikačně. Kromě toho je třeba vyžádati si dobrozdání zemské zdravotní rady a po případě i státní zdravotní rady. Ježto u léčeben pro tuberkulosní jde o nemocné infekční, je zodpovědnost schvalovacího úřadu při rozhodování zvlášť veliká a úzkostlivost oprávněná.

Léčebna v Sudoměřicích.

Tyto obtíže zavinily i průtah se schválením léčebny v Sudoměřicích, pro niž zemská politická správa z důvodů klimatických odepřela schválení, ministerstvo pak vyřizujíc stížnost vylálo na základě dobrého zdání státní zdravotní rady mezitímní vyřízení, podle něhož nyní konají se klimatologická šetření, jež potrvají delší dobu (různá roční období) a pak bude definitivně rozhodnuto o stížnosti.

Odborný léčebný ústav pro luposní.

Myšlenky té z iniciativy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ujal se český zemský pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami v Praze a za podpory ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy shromáždil fond skorem 1,000.000 Kč. Programy a náčrtky na ústav jsou hotovy. Nepodařilo se dosud získati vhodného stavebního místa, (nemocní jsou mobilní a je pro ně třeba práce).

Spolek jedná nyní se zemským správním výborem v Praze o odprodej místa v Bohnicích a je naděje, že se koupě zdaří. V době nejbližší hodlá spolek odkoupiti ve svém Domově "Maixnerově dispensáři" aspoň ambulanci pro luposní.

Pohlavní choroby.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy provádí příslušný zákon. Upravena byla normativně součinnost státních policejních úřadů a politických úřadů při provádění zákona o potírání pohlavních nemocí, což bylo velmi důležito zejména pro větší centra, jako jest Praha.

Státní zdravotní správa snaží se uskutečniti také zřízení útulků pro mravně vadná děvčata.

Tatranský zákon.

Poměry ve Vysokých Tatrách, jež lékařsky nutno zejména v oboru:péče o tuberkulosní nemocné využíti a to na základě náležité úpravy této léčby, byly zevrubně vyšetřeny. Toto odborné vyšetření zjistilo, že je nutno zakročiti včasnou úpravou - aby zřizování sanatorií dálo se plánovitě a odborně. Nutno zákonem toto právo a povinnost státní zdravotní správy podepříti a zajistiti, aby ústavy léčebné ve Vysokých Tatrách vznikající byly zařízeny tak, aby všem odborným požadavkům vyhovovaly a aby to odbornou kontrolou bylo stále dotvrzováno.

Zdravotní péče o mládež.

V tomto oboru vykonáno bylo velmi mnoho. Zdravotní péče zejména o mládež školní, je a budě stále prohlubována.

Přímořská léčba mládeže.

Existence dětské ozdravovny Stejskalové v Crikvenici jest starostí i státní zdravotní správy a ministerstvo mělo již dříve častou příležitost mimořádnými podporami svou péči o tento ústav projeviti.

Dětské přímořské léčebny.

Orgánové ministerstva vykonali obhlídku různých ústavů přímořských, zjistili jejich stav a bude nutno, aby zejména léčebny, pokud jde o lékařskou stránku těchto ústavů, bylo potřebné vykonáno.

Reflex zákona o úpravě hospodaření samosprávných svazků na instituce sociálně-zdravotní.

Nelze nyní dosah této úpravy přesně odhadnouti. Částečná úleva bude snad v prostředcích, jež pro rok 1929 státní správa v rámci jubilejního fondu, spravovaného kuratoriem, poskytne na podporu institucí a korporací pro sociální péči o děti a na zdravotní účely této péče.

Státní lázně.

Rozvojem kulturních potřeb způsobeno, že lázeňská péče stává se stále rozšířenějším therapeutickým prostředkem.

I samy pojišťovny ať již dělnické, nebo jiné, nemohou jinak, než poskytovati stému členstvu i možnost lázeňské léčby. Jest dokázáno, že léčba tato nemůže býti považována za luxus.

Je tedy úkolem státních lázní, aby léčebnou stránku vybudovaly, a to takovým způsobem, aby v tomto směru staly se vzorem. Právě tato demonstrativní jejich působnost jest tak důležitou, že stát musí ukázati soukromým lázním cesty, jakými se mají bráti.

Lázeňské léčebné ústavy.

Proto podnik Státních lázní vypracoval plán, podle něhož mají býti vybudovány lázeňské léčebné ústavy, jež poskytnou příležitost léčby i sociálně slabým, jež však zřízeny budou i tak, že konati se ode budou potřebná vědecká bodání pro jednotlivá lázeňská místa nutná.

Mezinárodní úkol státních lázní.

Státní lázně mají však i mimořádný úkol mezinárodní. Musejí býti vybudovány tak, aby se staly hledaným místem cizozemců, kteří zde získají náležitou představu o československém lázeňství a našem státě vůbec.

Státní lázně stávají se takto velmi důležitou složkou státní representace před cizinou, Která však působí i svými důsledky národohospodářsky.

Státní lázně Slač.

Budování tohoto lázeňského místa, které má předpoklady největšího rozvoje a získání světového jména, děje se plánovitě.

Nejdříve musí býti odstraněna stará restaurace, aby získáno bylo prostranství pro vybudování vlastního lázeňského ústředí, tedy vlastního koupelního ústředí. Proto započato s budováním restauračních místností.

Umístění prádelny řešeno bylo z důvodů ekonomických zejména se zřetelem na využití zařízení ústředního topení.

Osobní otázky.

Osobní otázky v jednotlivých státních lázních a také i ve Sliači rozřešeny budou podle získaných zkušeností.

To týká se jak úředníků správních, tak i účetních.

Lékařské síly.

Ve Sliači jest pouze jeden smluvní lázeňský lékař a ve službách podniku nenalézá se žádná lékařka.

Kapitola 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Vliv restrikce na pensijní etát.

Důsledkem zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. odešlo do výslužby celkem 23.289 zaměstnanců státních a státních podniků.

Roční náležitost odpočivných platů pro tyto zaměstnance činila okrouhle 323,000.000 Kč. Částka tato obsažena jest jednak v rozpočtové kapitole 20., jednak v dílčích rozpočtech státních podniků, ovšem přiměřeně snížena důsledkem úbytku nastalého úmrtím a změnou počtu rodinných příslušníků.

Kapitola 21. Ministerstvo financí.

Preliminář příjmů.

Příjmy na daních, dávkách a poplatcích preliminovány jsou na reálném podkladě opatrně s náležitým zřetelem k dosaženým účinům a s ohledem na změny očekávané, zejména v důsledku berní reformy. K mimořádným neočekávaným změnám konjunktury nebylo ovšem, lze přihlížeti.

Systemisace míst ve službě berní a revisní.

V debatě předneseny byly stížnosti na nedostatečnou systemisaci ve službě berní a revisní. Tu sluší podotknouti, že systemisace dosavadní je provisorní a že na stížnosti bude lze vzíti patřičný zřetel při provádění systemisace definitivní příštího roku; ovšem rozhodným může býti rozsah normální agendy, nikoliv přechodné agendy, depurační akcí a prvním ukládáním daní dle daňové reformy přirozeně vzrostlé.

Přímé daně. Význam daňové reformy pro Slovensko.

Na dotaz, má-li daňová reforma z r. 1927 zvláštní význam pro Slovensko, nutno zdůrazniti, že tomu tak skutečně jest, poněvadž jednak bylo veškeré právo přímých daní zunifikováno, jednak kodifikováno, takže i Slovensko se stává účastným všech výhod, které zákon přináší, na př. snížení sazeb daně důchodové o 40 %, lepší ukládací řízení atd.

Provádění vytýkacího řízení.

Na výtku, že při vyměřování daní nebylo prováděno vytýkací řízení, jest třeba konstatovati, že skutečně pro krátkost času a nedostatek personálu nebylo možno v některých případech předepsané vytýkací řízení provésti, bude však v odvolacím řízení doplněno. Není ovšem schůdnou navrhovaná cesta v tom smyslu, aby daňové komise prostě akceptovaly přiznání a předseda komise pak podával odvolání, neboť přiznání se až dosud v převážné většině podstatně odchylují od pravdy a odvolání by pak bylo třeba podávati v příliš častých případech.

Používání přezvědných osob.

Vůči výtce, že se dosud užívá tajných nezodpovědných osob při vyměřování přímých daní, nutno poukázati na to, že zákon o přímých daních (§ 301), používání přezvědných osob výslovně připouští; než prováděcí nařízení k §u 301, odst. 1. opět výslovně uvádí celou řadu kautel, které mají za účel, aby zneužívání této nezbytné instituce bylo zabráněno. Hledá se všemožně obmeziti používání tajných přezvědných osob. Této snaze by velmi prospělo, kdyby znalci a svědci z řad občanstva samy nežádaly - jak se to bohužel děje - utajení svých jmen.

Vracení daňových přeplatků.

Tvrzení, že dosud nebyly vráceny ani jedinému dělníku přeplatky daňové, není odůvodněno. Podle stavu ke konci srpna statků dělníkům. 1928 byly vráceny na př. v Čechách přeplatky ve 25.300 případech, takže do té doby zůstalo nevyřízeno pouze 7700 případů.

Jmenování daňových komisí.

Vůči stížnostem na sestavování daňových komisí bylo upozorněno na to, že zemské finanční úřady používající svého jmenovacího práva postupovaly s úzkostlivou objektivností a nestranností, nikoliv tedy se zřetelem k osobám finanční správě příjemným.

Předpisy daňové.

V debatě bylo také požadováno, aby zaměstnavatelé byli zbaveni povinnosti předkládati výplatní listiny, aby byly dodatky daňové zaměstnancům vyměřované předpisovány přímo zaměstnavatelům a aby se nevyměřovala daň podle §u 34 zák. o přímých daních při jiném příjmu, který nedosahuje 1000 Kč. Přáním těm vyhověti nelze, poněvadž by tím byla porušena ustanovení zákona, resp. příslušného vládního nařízení.

Daňové revise.

Pokud se týče revisní praxe ministerstva financí, bylo vytýkáno, že se pozastavují nepatrné položky, naproti tomu však důležité okolnosti, mluvící ve prospěch poplatníka, nechávají se bez povšimnutí. Revisním orgánům dány byly opětně důrazné pokyny, aby k nepatrným diferencím nepřihlížely, naproti tomu bylo jim uloženo i prováděcím nařízením k zákonu o přímých daních, aby v revisním nálezu uváděly též okolnosti ve prospěch poplatníka, i když jich omylem sám neuplatnil.

Daň domovní.

K stížnostem do výše domovní daně dlužno konstatovati že daň domovní zvýší se přirozeně tam, kde místo daně třídní podléhá budova dani činžovní. Jinak sazby podle berní reformy se zmírnily, namnoze j sou značně nižší, ovšem padá vždy na váhu základ daňový, který zajisté v četných případech stoupnul.

Daň z obratu a daň přepychová.

Během debaty objevily se některé výtky k dani z obratu a přepychové, zejména

1. že bylo slíbeno odstranění této daně,

2. že velké poplatníky nutno také tak kontrolovati jako malé,

3. že se má odstraniti přepychová daň u stříbrného a zlatého zboží.

Vůči tomu nutno upozorniti, že

1. odstranění daně z obratu nedovoluje státní rozpočet, který se nemůže tou dobou obejíti bez výnosu této daně;

2. velcí poplatníci jsou poměrně daleko více kontrolováni než poplatníci malí. Neboť poplatníci ti vedou zpravidla obchodní knihy a nalézají se mimo to pod kontrolou svých zaměstnanců, takže jejich přiznání až na řídké případy jsou poměrně daleko správnější než u poplatníků malých;

3. dani přepychová jest tou dobou omezena jen na málo předmětů, které se jeví obzvláště přepychovými. Úplné odstranění přepychové daně bude možno jen až to dovolí rovnováha státních financí.

Ani daňový základ pro vyměření daně z obratu nemohou vyměřovací úřady stanoviti libovolně, nýbrž musí jej řádně zjistiti. Zjištění tato se provádí buď znalci nebo výpisy u dodavatelů, po př. výpisy u železničních nebo poštovních úřadů. V každém případě, kdy finanční úřad má daňové přiznání poplatníkovo za nesprávné, jest povinen podle § 19 zákona o dani z obratu poplatníka o tom vyrozuměti a zároveň mu sděliti, z jakých důvodů pokládá jeho přiznání za nesprávné nebo neúplné. Poplatník má také možnost v t. zv. vytýkacím řízení protestovati proti vyššímu odhadu své tržby a prokázati, že odhad jeho tržby jest nesprávný. Jestliže tedy v některém případě zvýšila berní správa poplatníkovi daňový základ, musila zajisté pro toto zvýšení daňového základu míti nutný podklad. Finanční správa jest ostatně ochotna každý konkretní případ vyšetřiti, bude-li jí sděleno jméno poplatníkovo a jeho bydliště.

Tabáková režie.

Export tabákových výrobků.

Bylo s uznáním konstatováno, že výrobky čsl. tabákové režie jsou bezvadné a celé vedení podniku zdatné. Dokazuje to nejlépe stoupání konsumu v tuzemsku a zájem o naše výrobky v cizině.

Jest sice velmi těžko proniknouti s nimi do zemí s tabákovými monopoly neb zvláštní celní ochranou. Přes to však podařil se čsl. tabákové režii vývoz většího množství tabákových výrobků. Argentina jest již stálým odběratelem. S francouzskou tabákovou režií byla ujednána úmluva o vývozu čsl. tabákových výrobků, s kterým bude brzy započato. Jednání o vývoz do Španělska spěje ke konci.

Zadávací řád trafikantský.

K projevenému přání, aby intimování žádostí o propůjčení skladů nebo trafik bylo zjednodušeno, dlužno podotknouti, že tato věc bude účelně vyřešena v novém zadávacím řádě trafikantském, jehož vydání lze v nejkratší době očekávati.

Státní mincovna v Kremnici.

Položky na zřízení mincovny v Praze v rozpočtu na r. 1929 není. Zařazeny jsou tam provozovací výdaje a příjmy podniku "Státní mincovna v Kremnici" a to bez investičních výdajů.

Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích.

Odvádění přirážek obcím.

Odvod plateb na obecní přirážky je stanoven v § 7 zák. č. 77/27, podle něhož dostává se obcím v mezích plateb na přirážky obecní měsíčně nejvýše 1/12 oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Že by zákon č. 77/27 nařizoval, aby se obcím dostávalo měsíčně celé 1/12 rozpočteného výnosu z přirážek, je tedy omyl. Neboť zákon stanoví, že obce mají dostávati nejvýše 1/12 měsíčně. Skutečný příděl musí se ovšem říditi platbou. Ministerstvo financí je však ochotno vypomáhati zálohami na přirážky, kde příděl přirážkový je nepatrný a prokáže-li obec, že příděl v této výši v některém měsíci nestačí. Reservy během roku ve prospěch obce vzniklé z vyšších plateb na přirážky poukazují se obcím k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad. Poněvadž některé obce dluží bernímu úřadu přeplacené přirážky přebytky v neprospěch obce zjištěné v bilancích berních účtů, jakož i zálohy na přirážky, bylo postupné vyrovnání těchto státních pohledávek přizpůsobeno finanční situaci a potřebě obcí a došlo v tom směru k dalekosáhlým úlevám, takže není třeba dalších generelních opatření.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP