Dlužno konstatovati, že většina obcí vystačí s limitem přirážek. V Čechách na př. z celkového počtu 8110 obcí žádalo o příděl z fondu 2530, na Moravě z 2876 obcí pouze 1490, ve Slezsku ze 449-289. Požadavky těchto obcí na fond byly ovšem ohromné: v Čechách 318,107.286 Kč, na Moravě 94,515.000 Kč, ve Slezsku 29,491.000 Kč. Je tedy přirozeno, že musilo býti přikročeno k rozpočtové úpravě, která namnoze není definitivně hotova.

Pokud jsou přirážky obecní vybírány berními úřady, nelze jinak, než aby byly kumulativně se státními daněmi vybírány a účtovány a celkové platby byly rozdělovány na stát a obce poměrně, procentuálně, poněvadž poměrné rozdělování je jedině spravedlivým a úsporným.

Při učitelských platech není rozhodnuto, kdo v budoucnosti má býti jejich nositelem. Stát té doby k těmto platům právně zavázán není a hradí proto tyto platy zálohově za svazky územní samosprávy. Státní správa však se snaží problém úhrady učitelských platů pro samosprávné svazky zatím zmírniti tím, že zvyšuje částky na úhradu těchto mimostátních výdajů. V roce 1928 činila tato záloha, která se poskytuje zemím jako úděl z daně obratové a přepychové 600 mil. Kč, pro rok 1929 pak 700 mil. Kč. Neuhrazeno zůstává ještě 300 mil. Kč. úhrada tohoto výdaje byla dosud zajištěna v přebytcích státního hospodaření, zejména nedoplatků daňových. Vzhledem k tomu, že depurační akce blíží se svému zakončení, bude nutno tuto otázku, jak již podotčeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu rozpočtu, v nejbližší době rozřešiti.

Ve všeobecné debatě bylo vytýkáno, že vykázaný pokles státního dluhu neodpovídá skutečnosti. Již ve vládním návrhu finančního zákona byly podrobně uvedeny důvody poklesu státního dluhu.

Z přehledu tam uvedeného je patrno, že z celkové části poklesu ve výši 1.731,397.354,- Kč připadá na korekci dřívějších odhadů částka úbytku 369,195.000,- Kč, částka přírůstku 117,782.857,- Kč, tedy netto 251,412.143,- Kč, kdežto zbytek 1.479,9-85.211,- Kč připadána na skutečné splátky.

Rovněž není odůvodněna výtka pronesená ve všeobecné debatě, že splátka státovkového dluhu ve výši 25 mil. Kč preliminovaná pro r. 1928 byla pro r. 1929 vynechána; naopak byla do rozpočtu státního dluhu na r. 1929 vřazena na splacení státovkového dluhu částka 99,800.000,- Kč, tedy daleko vyšší, která jest obsažena v příspěvku státní správy na službu státního dluhu. (Výdaje kap. 22., tit. 1.).

Výdaje se preliminují v návrhu rozpočtu na rok 1929 částkou 2.564,8 mil. Kč, kdežto v rozpočtu na r. 1928 byly preliminovány částkou 2.774,4 mil. Kč; je tedy rozpočet na rok 1929 u této kapitoly nižší o 209,6 mil. Kč.

Příjmy všeobecné pokladní správy v rozpočtu na rok 1929 preliminují se částkou 1.590,9 mil. Kč, kdežto v rozpočtu na r. 1928 byly preliminovány částkou značně vyšší 1.656,2 mil. Kč, takže rozpočet na rok 1929 vykazuje také v příjmech snížení o 65,3 mil. Kč.

Podotýká se, že výdaje i příjmy všeobecné pokladní správy jsou příznačné tím, že vedle výdajů finanční správy je v ní řada položek, které jsou společné i jiným ministerstvům a na něž tedy finanční správa nemá přímého vlivu.

Ani ve všeobecné, ani v podrobné debatě nebylo zvláštních připomínek k této kapitole.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu činí 5,424.458 Kč, v tom jest 4,748.458 Kč na výdaje osobní, takže vůči 1928 vzrostl rozpočet o 245.204 Kč. Toto zvýšení týká se v podstatě platů osobních a úvěru na výlohy cestovní. Osobní platy jsou pro příští rok vyšší o částku 201.904 Kč, z toho však připadá 128.216 Kč na úpravu interkaláře, který byl snížen na úroveň ostatních kapitol; ještě v letošním rozpočtu byl nejvyššího účetního kontrol. úřadu interkalář daní, kdežto u ostatních kapitol 2%ní. Mimo to zvyšuje se úvěr na cestovní výlohy o 40.000 Kč, aby byly prostředky finanční pro rozšíření dohlídkové činnosti úřadu mimo jeho sídlo.

Byly vysloveny náměty, aby nejvyšší účet. kontrol. úřad sděloval své poznatky Národnímu shromáždění, zvláště při kontrole fondů státního pozemkového úřadu, a aby úřadu byla přiřčena předběžná kontrola při výdajích státních, zejména pak při výdajích na státní stavby. Právo nejvyššího účetního kontrolního úřadu ku preventivní kontrole určitě jest vysloveno v §u 7 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n., když se jedná o použití rozpočtových úvěrů k jiným účelům, než ke kterému byly určeny nebo k úhradě nutných, vyšších nebo nepředvídaných potřeb. Vedle toho má úřad příležitost projeviti mínění o věcech finančního dosahu, o nichž má rozhodovati ministerská rada. Ta sdělovány jsou nejvyššímu účet. kontrol. úřadu příslušné návrhy resortních ministerstev a nejvyšší účet. kontrol. úřad k ním podává vyjádření. Činnost tato, která se opírá o § 4 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. má spíše povahu poradní. V konkretních otázkách súčtování nejvyšší účetní kontrolní úřad nejen má býti dotazován, nýbrž tu jeho názor má význam rozhodující. V oboru státního dluhu jest předběžná kontrola nejvyššího účet. kontrol. úřadu zvlášť jasně vyslovena tím, že státní dluhopisy potřebují ku své platnosti kontrasignace a tedy souhlasu předsedy nejvyššího účet. kontrol. úřadu. Otázka předběžné kontroly bývala při zřizování nebo reorganisaci ústředních orgánů kontroly vždycky předmětem rozporů: administrativa pokládala ji vždy za omezování a zdržování výkonů správy. Obtíž takové kontroly jest pravidelně v nedostatcích personálních a organisačních. Ve Francii a Belgii byla v roce 1921 zavedena t. zv. contróle des dépensesangagées. O působnosti její není dosud spolehlivých úsudků. Vždy bude preventivní kontrola dle zkušeností zdrojem hojných konfliktů. Také finanční důvody bývají uváděny, že aparát kontrolní z ohledů ekonomie nemá býti dražší, než finanční význam výsledků jeho činnosti. V podnicích nemá nejvyšší účet. kontrol. úřad dosud možnost preventivní kontroly, ježto účast jeho ve správních sborech nebyla dosud všeobecně připuštěna.

Podobně zásadní otázka kontroly byla dotčena poznámkou, že by bylo velmi žádoucí znáti výsledky přezkoumávání hospodářství státního pozemkového úřadu a jeho fondů jak po stránce účetní, tak po stránce materielní. V tom směru náš zákon sdělování výsledků revisí v parlamentě na mysli neměl. Dodatečná kontrola nejvyššího účet. kontrol. úřadu má povahu kontroly administrativní: shledané vady sdělují se příslušnému ústřednímu úřadu a teprve, když by vady nebyly dohodou odstraněny, a to ani jednáním v ministerské radě, má kontrolní úřad spor sděliti v účetní závěrce Národnímu shromáždění k rozhodnutí. Sdělení této povahy v některých závěrečných účtech se nacházela. Odporovalo by také obecné zásadě slyšen druhé strany kdyby před vyřízením výtek byly tyto sdělovány v parlamentě a tím dány na veřejnost. I tu však de lege ferenda by mohla býti úprava jiná, jak cos podobného jest zavedeno v Rakousku; tam účetní dvůr jest povinen podávati zprávy parlamentu, v nichž závažnější výtky avšak zároveň vysvětlení ústředního úřadu publikuje. Podobné zařízení jest v Belgii. Tu by šlo do jisté míry o využitkování velmi břitkého arci prostředku kontrolního, totiž publicity; pro to mohou býti důvody stejné jako proti.,Uvažuje se o formě, aby bez újmy §u 8 zákonodárné sbory mohly býti informovány alespoň v povšechných rysech o hospodaření revidovaných úřadů, ústavů, podniků atd., při čemž by i bylo patrno, jak dohlídky postupně působí k zdokonalování služby. Kontrola nejvyššího účet. kontrol. úřadu není toliko účetní, nýbrž i materielní, jak při jednání o zákoně o zřízení a působnosti nejvyššího účet. kontrol. úřadu po důkladném uvažování bylo výslovně konstatováno.

Státní závěrečné účty, výkazy pokladní a se záznamy poukazů na rozpočtové úvěry.

Státní závěrečný účet za rok 1927 podal nejvyšší účet. kontrol. úřad Národnímu shromáždění dne 15. září t. r. Rovněž předložil Národnímu shromáždění, jaké i loňského roku, výkaz o poukázaných náležitostech výdajových a o státních příjmech za prvé pololetí 1928 i výkaz o stavu státního dluhu koncem I., II. a III. čtvrtletí roku 1928. Z měsíčních pokladních výkazů sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad přehled o celkových pokladních obratech hospodářství působivého i nepůsobivého a o stavech pokladních hotovostí a zasílá každý měsíc Národnímu shromáždění pravidelně výkaz výsledků pokladního hospodářství státního nejpozději do 10. dne následujícího druhého měsíce. Dosud byly předloženy pokladní výkazy letošního roku za leden až září. Od počátku minulého roku zavedeno jest měsíční vykazování poukazů na rozpočtové úvěry. Tyto výkazy docházejí hned v měsíci následujícím a slouží ke kontrole zachovávání finančního zákona v mezích rozpočtu, tak aby se předešlo zejména překročování úvěrů bez předepsaného řízení k opatření úhrady. Od počátku roku 1928 do nynější doby provedl nebo provádí úřad 92 dohlídek.