Tisk 795/10.

Interpelace

senátorů R. Pánka, dra O. Krouského a druhů

panu ministru financí

o zadržování uchopitelské odměny kontroloru Janu Šikovi a legionáři Vítu Votípkovi hlavním finančním ředitelstvím v Užhorodě.

Jan Šik, kontrolor pro potírání lichvy v Užhorodě, zabavil v roce 1921 s legionářem Vítem Votípkou u bývalého notáře Fűzešiho v Akna Slatině staré rakouské bankovky, které jmenovaný notář měl připraveny k podvodné výměně v kursu 1: 1 za čsl. koruny a k tomu účelu již vypracoval i falešný seznam tamního obyvatelstva. Podle tohoto seznamu měl rozděleny obnosy na různé obyvatele, aby se výměna zdála pravděpodobnější. Notář pod tlakem usvědčujících důkazů opustil úřad, aniž by jej předal a uprchl za hranice, kde dosud snad žije. Jak později bylo zjištěno, vydalo finanční ředitelství v Rahovu vyhlášku, aby se přihlásili ti, kdo svěřil peníze notáři k výměně. Skutečně se přihlásilo několik občanů, jimž ze zabaveného obnosu Kč 1,093.309 bylo vyplaceno asi 500.000 Kč, takže více než polovina zabavené částky je u finančního ředitelství v Mukačevě v depositu.

Na základě toho žádal Šik s Votípkou, aby jim byla vyplacena uchopitelská odměna. Celý spis byl postoupen hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě pod číslem 2250/21 19. IX. 1921. Úřední urgence o vyplacení uchopitelské odměny byly úřadem pro potírání lichvy vykonány několikráte a to: 1. dne 25.XI. 1922, 2. 24. II. 1923, 3. 27. IX. 1924, 4. 2. IV. 1927, 5. 30. IV. 1927 a konečně 6. 23. I. 1928. Kromě těchto úředních písemných urgencí osobně intervenovali bývalí přednostově lichevního úřadu v Užhorodě: dr Horák, dr Dvořák, min. tajemník Daneš, konsulent Štajfl a v roce 1928 vrch. komisař Bartoš, ale přes ujišťování presidenta hlav. fin. ředitelství, Kuglera, že věc musí se s urychlením vyříditi, nebylo učiněno nic, ba na písemné urgence hlavní finanční ředitelství ani neodpovědělo..

Jelikož od předání spisu uplynulo již 8 let a oba jmenovaní dosud nedostali žádného vyrozumění, žádáme, aby tato věc byla učiněna předmětem vyšetřování, neboť za 8 let snad mohly již alespoň úřady odpověděti.

Tážeme se proto pana ministra financí:

Jest pan ministr ochoten dáti záležitost tuto vyšetřiti a podati nám zprávu?

V Praze, dne 21. listopadu 1928.

R. Pánek, dr Krouský,
Plamínková, Klofáč, dr Klouda, Hubka, dr Veselý, Reichstädterová, Štastný, Klečák, dr Macků, Pichl.

Tisk 795/11.

Dňa 10. t. m. dostavili sa traja členovia rimavskosobotskej štátnej policie do tlačiarne, kde sa tlačí týždenník »Gömör« a zabrali, zhabali všetky exempláre čísla 46. tohoto listu zo dňa 11. t. m. Okrem vytlačených už exemplárov listu vzala štátna policia tiež všetky rukopisy, ba ešte i vysádzané stľpce chcela odniest, potom však na protest majitela tlačiarne od toho ustúpila, avšak vysádzané stľpce chcela prikriť balicím papierom a zapečatiť; konečne však uspokojila sa policia vyhrážkou danou strojmajstrovi tlačiarne, aby sa vraj pod následky najprísnejšieho trestu neopovážil znova vytlačiť to isté číslo »Gömöru«.

Zodpovedný redaktor listu obdržal až tretieho dňa, t. j. v pondelok 12. t. m. úradné upovedomenie o tom, ktoré časti listu boly zhabané a pre oneskorené doručenie výnosu o zhabaní majiteľ listu už nemal možnosti vydat list druhý po zhabaní, čím okrem škôd, ktoré utrpel už bez toho zhabaním, postižený bol ešte inými značnými škodami.

Hlavný redaktor listu ešte v sobotu intervenoval u štátneho zastupitelstva, kde sa mu dostalo ústneho vysvetlenia, že zhabanie nariadené bolo na základe referátu právneho praktikanta dra Ladislava Tobíka pre druhý odstavec úvodníka »Választunk« (volíme), ktorý článok píše o dni 2. decembra, t. j. o dni zemských a okresných, volieb toto:

»Vtedy sa prejaví politická mienka ľudu Slovenska a Podkarpatskej Rusi znova, vtedy vyznie ľudový ortel nad tou vládnou politikou, ktorá snaží sa zo Slovenska a Rusinska urobit koloniu tak zvaných zemi historíckých; nad tou vládnou politikou vysloví ľud svoj rozsudok, ktorá jednoducho konfiskuje autonomiu týchto dvoch zemí a ich zákonité právo na ňu.

Opätovne zdôrazňujem, že zodpovedný redaktor listu rešp. tlačiareň dostala až 12. novembra úradný výnos o tom, ktorá časť listu bola zhabaná. Podpísaní interpelanti v texte shora uvedenom nenachádzajú nič závadného, čo by mohlo poskytovať podklad ku zhabaniu. Je totiž bezpochybné, že kritiku v horejších riadkoch obsaženú vyslovili maďarskí zákonodárci už veľakrát v Národnom shromaždení a možná slovami ešte ostrejšími a neboli za to predsedom ani k poriadku volaní, čo je ostatne prirodzené, lebo krítika tá je oprávnená, pravdivá a pádna.

Zhabanie zbudilo obrovskú senzáciu v meste a okoli, lebo list »Gömör«u ešte nikdy od čias svojho osemročného trvania nezavdal príčinu ku zhabaniu a následkom neodbvadneného zákroku štátneho zastupiteľstva rozstrušovaly sa tie najnemožnejšie chýry. Ku zhabaniu došlo až za niekoľko hodín po predložení povinného exemplára, v dobe, keď už expedicia listu bola zahájená a exempláre listu poštovými známkami opatrené boly už na pošte. Nie je bez zaujímavosti ani to, že pôvodca konfiskačného nariadenia, právny praktikant dr Tobík bol jedným z exponentov gemerského zkrachavaného junácko-fašistického hnutia a ako taký bol známy svojím krajným šovinistickým stanoviskom. Jeho politické články uverejňoval týždenník »Gemer-Malohont« list strany Hanesovej až dosial a je ešte vždy interným spolupracovníkom tohoto listu.

Na základe toho, čo sme predniesli, tážeme sa pánov ministrov spravedlnosti, a vnútra:

1. Či viete o zhabaní listu »Gömör« čís. 46., zo dňa 11. t. m.?

2. Či viete o tom, že zhabanie toto nariadilo štátne zastupiteľstvo odkopnutím tlačovej slobody zaistenej ústavnou listinou a že štátna policia vykonala zhabanie s naprostým negligovaním zákonitých formalit?

3. Či ste ochotní zaviesť disciplinárné pokračovanie proti štátnemu zástupcovi, ktorý sa vážne previnil proti ústavnému zákonu, a proti policajným osobám prevádzavším zhabanie, ktoré sa previnily proti formálnemu právu trestnému?

4. Či ste ochotní postarať sa o to, aby úradnou kontrolou tlačových produktov rimavsko – sobotských a okolia poverená bola vážna a zkúsena osoba štátneho zastupiteľstva?

5. Či ste ochotní učinit opatrenia, aby majiteľovi listu nahradená bola hmotná škoda, privodená protiústavným zhabaním, ktoré sa prieči i trestnému zákonu?

V Prahe, dňa 12. novembra 1928.

Dr Törköly,
Egry, dr Grosschmid, Franciscy, Friedrich, dr Brunar, dr Jesser, Richter, Fahrner, Hartl, Oberleithner, Hütter, Teschner.

A rimaszombati államrendőrség három tagja f. hó 10.-én megjelent a »Gömör« c. hetilapot előállítö nyomdában s ott az említett lap f. hó 11.-i dátummal kinyomtatott 46. számának összes példányát lefoglalta, elkobozta. A kinyomtatott lappéldányokon kivül az államrendőrség elvitte az őszszes kéziratokat, söt a kiszedett betükolumnákat is el akarta vinni, majd a nyomdatulajdonos tiltakozására az elviteltől ugyan elállott, azonban a szedést csomagoló papirossal letakarva hivatalosan le akarta pecsételni; végül azonban megelégedett a rendőrség a nyomda gépmesterének az- zal a szóbeli megfenyítésével, hogy a legsulyosabb büntetés terhe alatt ne merje a »Gömör« ugyanezen számát ujból kinyomatni.

A lap felelős szerkesztője csak harmandnapon, hétfőn, f. hó 12.-étt kapott hivatalos értesitést arról, hogy a lapnak mely részei lettek elkobozva s az elkobzási végzés késedelmes kézbesítése miatt a laptulajdonosnak nem állott módjában »elkobzás, utáni második kiadást«. kibocsatani, miáltal az elkobzással járó amugyis nagy károsodáson kivül még külön is tetemes kárt szenvedett.

A lap főszerkesztője még a szombati napon az államügyészségen eljárva azt a szóbeli felvilágosítást kapta, hogy az elkobzás dr. Tobík László joggyakornok referálása alapján a »Választunk« c vezércikk második bekezdése miatt rendeltetett el, mely cikk december 2.-ról, a tartományi és járási választások napjáról ezeket tartalmaza:

»Ekkor fog megnyilvánulni Szlovenszkó és Ruszinszkó népének politikai véleménye ujból, ekkor fog elhangzani a népitélet afelett a kormánypolitika felett, amely ugy Szlovenszkót, mint Rusziuszkót az ugynevezett történelmi országok gyarmatává igyekszik tenni; afölött a kormánypolitika fölött mondja ki az itéletét a nép, mely kormánypolitika mindkét országrész autonomiáját, erre vonatkozó törvényes jogát egyeszerüen elkonfiskálja.«

Ismételten hangsulyozzuk, hogy a lap felelős szerkesztője illetve a nyomda csak november 12.én kapott hivatalos végzést arról, hogy a lap mely része koboztatott el. Alulirott interpellálók a fentebb ismertetett sorokban nem találtak semmi olyan kivetni valót, ami az elkobzás alapjául szolgálhatna. Kétségtelen ugyanis az, hogy a fentebbi sorokban foglalt kritikát a magyar tőrvényhozók már számtalanszor – talán még élesebb szavakkal is – elmondták a nemzetgyülésben s ezért még csak elnöki rendreutasításban sem volt részük, ami természetes is, miután a kritika jogos, igaz és helytálló.

Az elkobzás óriási feltünést keltett a városban s a vidéken is, mert a »Gömör« nyolc éves fennállása óta soha még nem adott okot az elkobzásra s az ügyészség indokolatlan beavatkozása folytán a legképtelenebb hirek keltek szárnyra. Az elkobzás a köteles példány bemutatása után órák mulva következett be, amikor a lap expediálása már megkezdődött és a lappéldányok már Felbélyegezve a postahivatalban feküdtek. Nem érdektelen az sem, hogy az elkobzási rendelkezés szertájé dr. Tobík joggyakornok, a levitézlett

fascista-junák mozgalom egvik gömöri exponense volt és mint ilyen, szélsőséges soviniszta álláspontjáról volt hirhedt. Politikai cikei a Hanes-párti Gemer-Malohont cimü hetilapban jelentek meg eddig is és ennek a lapnak még ma is a belső munkatársa.

Az előadottak alapján kérdezzük az Igazságügyi és Belügyminister Urakat:

1. Van-e tudomásuk a »Gömör« f. hó 11.-i, 46. számának az elkobzásáról?

2. Van-e tudomásuk arról, hogy ezt az elkobzást az államügyész az alkotmánylevélben biztosított sajtószabadság elvének felrugásával rendelte el és hogy az államrendőrség azt még a törvényes alakiságok semmibevevésével foganatosította’?

3. Hajlandók-e az alkotmánytőrvény ellen sulyosan vétő államügyész s az alaki büntetöjog ellen vétő s az elkobzás végrehajtásánál eljáró rendörségi személyek ellen a fegyelmi eljárást, megindítani?

4. Hajlandók-e gondoskodni arról, hogy a rimaszombati és vidéki sajtótermékek hatósági ellenőrzésével komoly, tapasztalt ügyészségi személy bizassék meg?

5. Hajlandók-e intézkedni az iránt, hogy a lapkiadónak az alkotmánytörvény és a büntetőtörvény ellenes elkobzással okozott anyagi kára megtéríttessék?

Prága, 1928. november 12.

Dr. Törköly,
Egry, Dr. Grosschmid, Dr. Franciscy, Friedrich, Dr. Brunar, Dr. Jesser, Richter, Fahrrier, Hartl, Oberleithner, Hütter, Teschner.

Tisk 795/12.

Překlad.

Třiadvacetiletý vojín Antonín Thrul z Brantic, politický okres Krnov, sloužil u 40. pěšího pluku v Bohumíně a onemocněl po svém narukování dne 1. října 1928 nemocí hlavy, která byla spojena se závratěmi a bolením hlavy. Když to vojín nemohl déle vydržeti, hlásil se nemocným, Příslušný lékař ponechal ho několik dní ve stavu nemocných a poslal ho pak,přes námitky nemocného vojína, jenž prohlásil, že nevydrží hluku setniny, nazpět k setnině. V předvečer 28. října vytáhla celá setnina s výjimkou shora jmenovaného k jubilejním slavnostem. Za nepřítomnosti vojínů dostal nemocný závrať, vyšel z baráku, ve kterém je setnina umístěna, a přišel až na kolej vlečky, která vede v blízkostí kolem, když ve mdlobách klesl. Krátce na to přijel vlak vlečky a přejetím úplně mu odřízl pravou ruku.

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten případ co nejdůkladněji vyšetřiti a vojenského lékaře, jenž přes vážné námitky nemocného vojína prohlásil tohoto za zdravého, vzíti k zodpovědnosti?

Jest ochoten pečovati o to, aby vojín, který nemůže již vykopávati své povoláni jako tovární dělník, byl zaopatřen?

V Praze, dne 15. listopadu 1928.

Jokl,
Sochor, Průša, Herlinger, Löw, Jarolim, Beutel, Stark, dr Heller, Polach, Reyzl.

Der 23-jährige Soldat Anton Thrul aus Bransdorf, pol. Bezirk Jägerndorf, diente beim 40. Infanterieregiment in Oderberg und erkrankte nach seiner Einrückung am 1. Oktober 1928 an einer Kopfkrankheit, die mit Schwindelanfällen und Kopfschmerzen verbunden war. Als der Soldat dies nicht mehr aushalten konnte, meldete er sich krank. Der zuständige Arzt liess ihn einige Tage im Krankenstande und schickte ihn dann trotz Einwendungen des. kranken Soldaten, der erklärte, er werde den Lärm bei der Kompagnie nicht aushalten, zur Kompagnie zurück. Am Vorabend des 28. Oktober rückte die ganze Kompagnie mit Ausnahme des Obgenannten zu den Jubileumsfeierlichkeiten aus. In Abwesenheit der Soldaten, bekam der Kranke einen Schwindelanfall, ging aus der Baracke, in weleher die Kompagnie stationiert ist und kam bis an das Geleise der in der Nähe vorbeiführenden Schleppbahn, wo er ohnmächtig zusammenstürzte. Kurze Zeit darauf kam der Schleppbahnzug und fuhr ihm die rechte Hand vollkommen weg.

Wir fragen daher den Herrn Minister:

Ist er geneigt, den Fall genauestens zu untersuchen und den Militärarzt, der trotz der ernsten Einwendungen des kranken Soldaten diesen als gesund erklärte, zur Verantwortung zu ziehen?

Ist er geneigt, dafür zu sorgen, dass der Soldat, der seinen Beruf als Fabriksarbeiter nicht mehr ausüben kann, versorgt wird?

Prag, den 15. November 1928.

Jokl,
Sochor, Průša, Herlinger, Löw, Jarolim, Beutel, Stark, Dr. Heller, Polach, Reyzl.

Tisk 795/13.

V celé řadě obcí zakazovaly politické úřady v posledním čase řádně ohlášené veřejné schůze Svazu proletářských volnomyšlenkářů pod zcela nicotnými záminkami, tak na příklad ve Vratislavicích nad Nisou, Hostinném, Trutnově, Žacléři, Vrchlabí a v Mladých Bukách. Jde vesměs o schůze s řečníky, kteří na jiných místech již mluvili o těchže thematech, aniž, jak zákazy uvádějí, veřejný klid a pořádek byl býval kdy porušen. Musíme tudíž mít za to, že se při těchto zákazech jedná o plánovitý pokus podvázati činnost Svazu proletářských volnomyšlenkářů a tážeme se tudíž pana ministra, zda jest ochoten poukázati příslušné úřady, aby tyto zákazy odvolaly a aby shromažďovací svoboda volnomyšlenkářských organisací budoucně již nebyla omezována.

V Praze, dne 22. listopadu 1928.

Reyzl,
dr Heller, Polach, Löw, Niessner, Jarolim, Beutel, Stark, Hampl, Fijala, Herlinger.

In einer ganzen Reihe von Orten wurden von den politischen Behörden in der letzten Zeit ordnungsmässig angemeldete öffentliche Versammlungen des Bundes proletarischer Freidenker unter ganz nichtigen Vorwänden verboten, so zum. Beispiel in Maffersdorf, Arnau, Trautenau, Schatzlar, Hohenelbe und Jungbuch. Es handelt sieh durchwegs um Veranstaltungen mit Rednern, wejche an anderen Orten über dieselben Themen bereits gesprochen hatten, ohne dass, wie die Verbote anführen, die öffentliche Ruhe und Ordnung jemals gestört worden wäre. Wir müssen daher annehmen, dass es sich bei diesen Verboten um den planmässigen Versuch der Unterbindung der Tätigkeit des Bundes proletarischer Freidenker handelt und fragen daher den Herrn Minister, ob er bereit ist, den zuständigen Stellen Weisung zu geben, dass diese Verbote widerrufen werden und die Versammlungsfreiheit der Freidenkerorganisationen in Zukunft nicht mehr beschränkt wird,

Prag, den 22. November 1928.

Reyzl,
Dr. Heller, Polach, Löw, Niessner, Jarolim, Beutel, Stark, Hampl, Fijala, Herlinger.

Tisk 795/14.

V rychlících Berlín–Děčín–Praha–Wien anebo, jak tam stojí, Děčín–Prague–Vienne, jsou vyvěšeny kursovní tabulky, jež patrně jsou určeny pro cestující, kteří svůj účet chtějí vyrovnati v zahraniční měně. Pro rychlíky Berlín–Wien přícházejí ovšem skoro výhradně v úvahu cestující z Německa a Rakouska, tedy Němci. Přes to jsou zmíněné kursovní tabulky opatřeny textem ryze českým a také v pořadí valut projevuje se zajisté nikoli bezúmyslné odstrčení obou německých států tím, že rakouský šilink zařaděn je teprve na devátém, říšská marka jakožto »Marek« dokonce teprve na posledním (14.) místě.

Podepsaní táží se pana ministra železnic, je-li ochoten odstraniti tento nešvař a naříditi, aby se jazyková a jinaká úprava řečených kursovních tabulek nedála podle šovinistických sklonů, nýbrž podle ohledů na většinu cestujících, kteréžto ohledy dlužno dopravnímu podniku v prvé řadě doporučiti.

V Praze, dne 21. listopadu 1928.

Hartl,
Friedrich, dr Brunar, Polach, Beutel, Stark, Löw, dr Heller, Jokl, Hütter, Reyzl.

In den Schnellzügen Berlin–Tetschen–PragWien, oder wie es dort heisst, Děčín–Prague–Vienne, sind Kurstafeln (Kursovní tabulky) ausgehängt, welche offenbar für jene Reisenden bestimmt sind, die ihre Rechnung in ausländischer Valuta begleichen wollen. Für Schnellzüge Berlin Wien kommen natürlich fast ausschliesslich Reisende aus Deutschland und Oesterreich, also Deutsche in Betracht. Trotzdem sind die besagten Kurstabellen mit rein čechischem Texte versehen und auch in der Reihung der Valuten kommt eine gewiss nicht unabsichtliche Zurücksetzung der beiden deutschen Staaten zum Ausdruck, indem der österreichische Schilling erst an neunter, die Reichsmark als »Marek« sogar erst an letzter (14.) Stelle eingesetzt ist.

Die Unterzeichneten richten an den Herrn. Eisenbahnminister die Anfrage, ob er bereit ist, diesen Misstand zu beheben und anzuordnen, dass die sprachliche und sonstige Ausstattung der besagten Kurstabellen nicht nach chauvinistischen Neigungen, sondern nach den für ein Verkehrsunternehmen in erster Linie zu empfehlenden Rücksichten für den Grossteil der Reisenden zu erfolgen hat.

Prag, am 21. November 1928.

Hartl,
Friedrich, Dr. Brunar, Polach, Beutel, Stark, Löw, Dr. Heller, Jokl, Hütter, Reyzl.

Tisk 795/15.

Úředníci a zřízenci finanční stráže, kteří mají své služební stanoviště v Německu, trpí velice obzvláštní drahotou ve svých služebních místech, proti které tu není žádného přiměřeného zvýšení jejich požitků, Dostávají jako zahraniční přídavek jen pražské činovné, které však ve skupině E, do které je zařaděna finanční stráž, naprosto nestačí, aby drahotu byt jen částečně vyvážilo. Odtud přichází, že na příklad úředníci finanční stráže, služebně ustanovení v Zittau, jsou v mnohem tísnivějším postavení než jejich Liberečtí kolegové ve stejné služební hodnosti. Obzvláště těžce trpí tímto nepoměrem zaměstnanci finanční stráže, kteří nemají služebního bytu a kteří jsou nuceni platiti za své skromné byty nájemné s činžovní daní, jež při svých požitcích mohou sotva sehnati.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra financí, je-li ochoten dáti zmíněnou záležitost s přibráním zástupců uvedených skupin zaměstnaneckých přesně přezkoumati a na základě toho, co bude shledáno, provésti přiměřenou úpravu požitků.

V Praze, dne 21. listopadu 1928.
Hartl,
Friedrich, Polach, Beutel, dr Brunar, Hütter, dr Heller, Jokl, Löw, Stark, Reyzl.

Die dienstlich in Deutschland stationierten Beamten und Angestellten der Finanzwache leiden sehr an der besonderen Teuerung ihrer Dienstorte, der keine entsprechende Erhöhung ihrer Bezüge gegenübersteht. Sie erhalten als Auslandszulage lediglich das Prager činovné, das jedoch in der Gruppe E, in welche die Finanzwache eingereíht ist, vollkommen unzureichend ist, die Teuerung auch nur teilweise zu kompensieren. Daher kommt es, dass beispielweise die in Zittau stationierten Finanzwachbeamten sich in einer viel drückenderen Notlage befinden als ihre in gleichem Dienstrange stehenden Reichenberger Kollegen. Besonders schwer leiden unter diesem Missverhältnis jene Finanzwaehangestellten, welche keine Dienstwohnung haben und gezwungen sind, für ihre bescheidenen Wohnungen eine bei ihren Bezügen kaum erschwingliche Miete samt der Mietszinssteuer zu bezahlen.

Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Finanzminister die Anfrage, ob er bereit ist, die besagte Angelegenheit unter Zuziehung von Vertretern der angeführten Angestelltengruppen genau überprüfen zu lassen und auf Grund des sich ergebenden Befundes eine entspreehende Regelung der Bezüge durchzuführen.

Prag, am 21. November 1828.

Hartl,
Friedrich, Polach, Beutel, Dr. Brunar, Hütter, Dr. Heller, Jokl, Löw, Stark, Reyzl.

Tisk 795/16.

Celá veřejnost jest rozrušena stále se opakujícími neštěstími na novostavbách v Praze, jmenovitě včerejší katastrofou na Poříčí.

Letošní abnormální stavební ruch mimo světlých stránek má i své nedostatky a obtíže, z nichž jedna jest kvapná výroba, a tím i někdy podřadnější jakost stavebních hmot. Stavební podnikatelé nemajíce výběru jsou nuceni kupovati a odebírati zboží, které jim závody dodají a mají jedinou možnost zabezpečiti se proti následkům použití takových hmot v tom, že dávají si přezkoušeti a zjistiti vlastnosti a použitelnost stavebních hmot výzkumným ústavem pro zkoušená stavebních hmot a konstrukcí při vysoké škole inženýrského stavitelství v Praze. Ústav tento nachází se však v bývalém nemocničním baráku, postaveném za války z vadného dříví, který přenesen byl po převratu do nádvoří hlavní budovy techniky. V baráku tomto komisionelně zjištěna, byla několikráte houba dřevokazná, která jeho trvání na delší dobu činí nemožným. Katastrofa – zřícení ústavu – jest oddalována pouze dočasně nákladnými opravami, Znamená to poškozování dobrého jména našeho státu, když takovýmto způsobem jest postaráno u nás o ústav sloužící nejen k výchově stavitelského dorostu, ale mající i praktický význam a zodpovědnou úlohu při zkoušení stavebních hmot. Zastavení činnosti ústavu mělo by v zápětí značné škody národohospodářské, protože veškeré stavební živnosti zůstaly by bez důležitého ústavu, který je s to provésti jim přezkoušeni hmota posloužiti jim posudky a informacemi právě v době, kdy této pomoci co nejvíce potřebují.

Tento zoufalý stav je zaviněn stálým zdržováním povolené již výstavby potřebných budov pro vysoké učení technické v Praze na staveništi v Dejvicích a podepsaní měli již jedenkráte příležitost v interpelaci ze dne 24. května t. r. poukázati na nemožný postup min. financí, které zdržuje z nepochopitelných nám důvodů provedení povolených již staveb, pro které je finanční úhrada ve státním rozpočtu na rok 1928. I v tomto případě jedná se o ústav, jehož výstavba má býti provedena témže bloku, jako budovy pro vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství, jejichž rychlého provedení dožadovala se zmíněná naše interpelace.

Je jistě v zájmu jak prestyže našeho státu, tak i všeho jeho občanstva, aby postaráno bylo o řádné vybavení našich technických škol, neboť jen tak umožní se vědecká práce profesorů těchto škol a řádná výchova technického dorostu. Vyhověti potřebám těchto škol je tím spíše možné, protože o stavbě budov je již, vlastně rozhodnuto, místo opatřeno, plány a rozpočty hotovy a schváleny a také opatřeny již.potřebné finanční prostředky alespoň pro zahájení stavby.

Podepsaní proto mají za to, že není důvodů pro zdržování vypsání ofertního řízení na stavbu těchto budov a táží se pánů ministrů financí, veřejných prací, školství a národní osvěty:

1. Jest jim nemožný stav budov českého vysokého učení technického znám?

2, Jsou ochotni působiti k, tomu a dáti příkaz svým podřízeným orgánům, aby ihned přikročeno bylo k provedení potřebných staveb pro tyto vysoké školy a jejich ústavy podle schváleného plánu a za tím účelem ihned vypsali ofertní řízení na zadání novostavby bloku?

V Praze, dne 10. října 1928.

Donát,
Sehnal, Kroiher, Hrejsa, Pivko, Prošek, Dresler, dr Havelka, Šimonek, Stodola,
dr Šrobár, Sáblík, Vollay, Štolba, Lukeš, Hrubý.