Podmínky pro zařazení závodníků (mužů i žen, jednotlivců):
1. Do družstev mohou býti připuštěni jen členové jednot Proletářské tělovýchovy. Přípustno jest i družstvo, sestavené ze dvou okresů.
2. Členové, zařazeni do družstva, musí prokázati potvrzením svojí jednoty, že nejsou současně členy žádné jiné tělovýchovné organisace.
3. Každý člen musí předložiti řádně vystavenou členskou legitimaci jednoty s fotografií, řádně zapravenými příspěvky alespoň do konce června, dále úrazovou známkou, zaplacenou a vylepenou členskou spartakiadní daní, podle ustanovení, otištěného ve 3. čísle »Výboje« z roku 1928.
4. Každý závodník musí se prokázati stvrzením své jednoty, že ovládá spartakiadní prostná cvičení (mužů nebo žen).
5. Každý závodník (závodnice) prokáže se lékařským ověřením, že se může závodů zúčastnit. Prohlídka lékařská může býti provedena společně na okresu.
Pokyny pro závod družstev na nářadí.
1. Okresní družstva pro celofederální závody jsou pětičlenná s jedním náhradníkem, který cvičí s sebou.
2. Závodí se: a) Muži sedmiboj: Hrazda, bradla, kůň na šíř s madly, prostná (vylosovaný oddíl bez vložek), běh na 100 m, skok daleký s rozběhem, vrh koulí.
b) Muži sedmiboj v lehké atletice: Běh na 100 m, skok daleký s rozběhem, skok vysoký s rozběhem, vrh koulí, vrh diskem, vrh oštěpem, štafeta 5 x 100 m.
c) Závody žen v pětiboji: Prostná (vylosovaná sestava bez vložek), skok daleký s rozběhem, skok vysoký s rozběhem, vrh kouli, štafeta 5 x 60 m.
3. Atletická cvičení v rámci závodu nářaďového jsou známkována 10 body s ustanovením výše výkonu (normy).
Běh na 100 m.
Za 144/5 vteřiny 1 bod
Za 143/5 vteřiny 2 body
Za 142/5 vteřiny 3 body
Za 141/5 vteřiny 4 body
Za 14 vteřin 5 bodů
Za 134/5 vteřiny 6 bodů
Za 133/5 vteřiny 7 bodů
Za 132/5 vteřiny 8 bodů
Za 131/5 vteřiny 9 bodů
Za 13 vteřin 10 bodů.
Skok daleký s rozběhem.
Za skok 3.80 m 1 bod
Za skok 3.90 m 2 body
Za skok 4 m 3 body
Za skok 4.10 m 4 body
Za skok 4.20 m 5 bodů
Za skok 4.30 m 6 bodů
Za skok 4.40 m 7 bodů
Za skok 4.50 m 8 bodů
Za skok 4.60 m 9 bodů
Za skok 4.70 m 10 bodů.
Každý závodník skáče třikráte, a nejdelší skok se známkuje. Skok daleký známkuje se nejvýše 10 body.
Vrh koulí.
Za vrh 6 m 0 bod
Za vrh 6.15 m 1 bod
Za vrh 6,30 m 2 body
Za vrh 6.45 m 3 body
Za vrh 6.60 m 4 body
Za vrh 6.75 m 5 bodů
Za vrh b.90 m 6 bodů
Za vrh 7.05 m 7 bodů
Za vrh 7.20 m 8 bodů
Za vrh 7.35 m 9 bodů
Za vrh 7.50 m 10 bodů.
Vrhá se třikráte libovolnou rukou a nejdelší hod se známkuje.
Závody jednotlivců na nářadí.
Závodí se: Hrazda, bradla, kůň na šíř s madly, kruhy, šplh na laně, přeskoky přes koně na dél bez madel, prostná (vylosovaná sestava bez vložek), běh na 100 m, skok daleký s rozběhem, skok vy soký s rozběhem, vrh koulí, běh na 1000 m.
Stanovené normy pro výkony lehkoatletické:
Běh na 100 m boduje se jako u závodů družstev.
Skok daleký s rozběhem.
Za skok 4.10 m 1 bod
Za skok 4.20 m 2 body
Za skok 4.30 m 3 body
Za skok 4.40 m 4 body
Za skok 4.50 m 5 bodů
Za skok 4.60 m 6 bodů
Za skok 4.70 m 7 bodů
Za skok 4.80 m 8 bodů
Za skok 4.90 m 9 bodů
Za skok 5 m 10 bodů.
Ustanovení o skocích platí jako u družstev.
Skok vysoký s rozběhem.
Za skok 1.20 m 2 body
Za skok 1.25 m 4 body
Za skok 1.30 m 6 bodů
Za skok 1.35 m 8 bodů
Za skok 1.40 m 10 bodů.
Každý závodník skáče třikráte. Výšku skoku stanoví si závodník sám. Skočí-li závodník předepsanou nejvyšší míru prvním nebo druhým skokem, nemusí již dále skákat.
Vrh koulí.
Za vrh 6.50 m 1 bod
Za vrh 6.65 m 2 body
Za vrh 6.80 m 3 body
Za vrh 6.95 m 4 body
Za vrh 7.15 m 5 bodů
Za vrh 7.30 m 6 bodů
Za vrh 7.45 m 7 bodů
Za vrh 7.65 m 8 bodů
Za vrh 7.85 m 9 bodů
Za vrh 8 m 10 bodů.
Při vrhu koulí platí ustanovení jako u družstev.
Běh na 1000 m
nebude klasifikován, trať však musí každý závodník proběhnout.
Pořadová cvičení pro družstva mužů na nářadí.
Pochodem v chod! V zástup vpravo v bok! V řad srazit vlevo čelem! Pochodem v chod! Vpravo zatočit zátoč! Přímý směr! Zastavit stát! Ze středu volný rozstup, upažit teď! Připažit teď! Pohov!
Pořadová cvičení pro ženy (pětiboj).
Ze řadu: Pochodem v chod! Vpravo zatočit, zátoč! Přímý směr! Čelem vzad! Zastavit stát! Ze středu volný rozstup, upažit teď! Pohov!
Veškeré další pokyny a ustanovení uvedeny jsou v mezinárodním závodním řádu v tělocviku nářaďovém, který byl všem jednotám zaslán.
Nacvičujte, trenujte, připravujte se na první celofederální závody.
Poněvadž tyto nesmyslné a provokativní konfiskace vyvolávají v širokých vrstvách pracujícího lidu velmi značné pobouření, táží se podepsaní:
1. Jsou tyto křiklavé případy řádění pražského censora panu ministru známy?
2. Ztotožňuje se pan ministr s těmito neslýchanými konfiskacemi čí tě technických pokynů ke sportovním závodům?
3. Je pan ministr ochoten učiniti příslušné kroky, aby tomuto běsnění pražského censora byla učiněna přítrž?
4. Jaké kroky hodlá pan ministr podniknouti, aby se takovéto případy konfiskační praxe více neopakovaly?
V Praze, dne 1. června 1928.
Průša,
Hlávka, Reščuk, dr Herz, Hampl, Petor, Kučera, Fijala, Toužil, dr Houser, Reiter,
Skalák, Včelička, Sochor, Sehnalová, Chlumecký, Šturc, Herlinger, Koutný.
Tisk 795 /3.
Interpelace
senátora Vojtěcha Dundra a soudruhů
na pana ministra spravedlnosti dra Mayr-Hartinga
ve věci konfiskace časopisu »Zájmy kovodělníků« ze dne 22. srpna 1928, čís. 34 orgánu
Svazu kovodělníků v Československé republice.
V uvedeném časopise uveřejněna byla v rubrice »Zprávy z obvodů zpráva« pod názvem: »Provolání k dělnictvu na Kolínsku«. V této zprávě byl konfiskován tento odstavec:
»Organisace žlutých z Kutné Hory dodala firmě 14 svých členů ku rozbití stávky ve vozovce. Páni tyto škůdce dělnictva odváželi z práce na dráhu autobusem, za silné asistence četnictva a policie. Jsou to lidé, kteří šlapou po své cti dělnické. Dělnictvo stávkující
neodradí takovéto jednání pánů zaměstnavatelů a jejich nohsledů od jejich bojů. Tito dělnici brzy zapomínají na poměry v kolínské vozovce a nechají se koupit za úsměv některého pána. Dělnictvo vozovky stojí 5 týdnů ve stávce a vydrží to do konečného vítězství svého. Vyzýváme proto veškeré dělnictvo, aby stálo na stráži a nedalo se zlákati sliby.»
Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti, co hodlá učiniti, aby svoboda tisku, zaručená státními zákony, byla plně zabezpečena a aby časopis, přinášející pravdivou zprávu, jejíž účelem je informovati zejména dělnickou veřejnost o průběhu obranného zápasu, nebyl konfiskován a odborová organisace, jejíž je orgánem, hospodářsky poškozována.
V Praze, dne 25. září 1928.
Dundr,
dr Witt, dr Soukup, Petřík, Modráček, Ecksteinová, Havlena, Habrman, Jaroš, Časný, Zimák, Ant. Novák.
Tisk 795/4.
Interpelace
senátora Růženy Reichastädterové a spol.
na p. ministra školství a národní osvěty
ve příčině postupu úřadů vůči českým.menšinovým školám na Moravě.
Na českých menšinových školách – v Brodku u Konice, v Úsově a Heřmanicích konáno bylo šetření, zda školy tamní jsou vhodně umístěny v jednotlivých krajích.
Ke komisionelnímu jednání o existenci na právním základě zřízených, dobře prosperujících českých měšťanských škol povoláni byli také zástupci Němců, německý okresní školní inspektor a německá školní rada.
Postup tento poškodil jistě státní autoritu naší republiky, neboť desauován jím byl ministerský úřad, který před lety místa pro ony školy vyhlédl, vybudování jejich zařídil a také o prosperitě škol se přesvědčil, Vážnost k úřadům.byla u veliké části německého obyvatelstva jednáním tím značně otřesena, život v menšinách, který v posledních dobách klidněji se utvářel, stal se na některých místech zase nesnesitelným. Českým učitelům ztrpčuje se život a na české školní děti jest pokřikováno, že školy české budou beztak v nejkratší době předány do rukou německých. Šíří se tím také nejistota některých méně uvědomělých rodičů a otevírají se dvéře pokoutní agitaci protičeské.
Tážeme se pana ministra školství a národní osvěty:
1. Je panu ministru známo něco o akci stěhování českých státních škol z území jazykově smíšeného?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby školy, řádným způsobem zřízené, nebyly různými politickými vlivy ohrožovány ve své existenci a aby česká veřejnost v menšinách nebyla postupem školních úřadů rozčilována?
V Praze, dne 18. října 1928.
Reichstädterová,
Pánek, Pichl, dr Veselý, Klečák, Hubka, Wagner, dr Klouda, Šolc,
Plamínková, dr Krouský.
Tisk 795/5.
Interpelace
senátora Růženy Reichstädterové a spol.
na pana ministra národní obrany
ve příčině vydáváni zbraní nedospělé mládeži.
Časopisy prošla tato zpráva:
»Členové střeleckého sdružení agrárních organisací mají v užívání vojenské pušky ke cvičení ve střelbě. Nedávno se smluvili čtyři mladíci v Bezměrově u Kroměříže, že budou stříleti a za terč jim sloužila třešeň u silnice. Tomu učinil konec pan Augustin Zdráhal, kterému, když šel mimo, létaly projektily kolem hlavy.«
Jsme zajisté nakloněni předvojenskému výcviku mládeže, ale musí se díti tak, aby jím nebyly ohrožovány životy jiných. Pokud nám známo, v jiných střeleckých jednotách, sdružených na př. v Čsl. Obci střelecké, je přísný dozor nad uložením i užíváním střelných zbraní, jichž se užívá pouze při společném cvičení, za vedení zkušených a odpovědných náčelníků.
Tážeme se proto pana ministra národní obrany:
1. Je panu ministrovi tento případ znám?
2. Je pan ministr ochoten dáti jej vyšetřiti a zjednati nápravu?
V Praze, dne 18. října 1928.
Reichstädterová,
Dr Klouda, dr Veselý, Plamínková, Hubka, Wagner, Šolc, Píchl, Pánek,
Klečák, dr Krouský.
Tisk 795/6.
Překlad.
Irnterpellácia
senátora dra Törkölyho a druhov
ministrom pošt a telegrafov i spravedlnosti
o trestnom pokračovaní zavedenom proti katolickemu čítateľskému kruhu v Rimavskej Sobote.
Proti vedeniu katolickeho čitateľského spolku v Rimavskej Sobote zaviedly úrady trestné pokračovanie z toho dôvodu, že vo spolku pri príležitosti, keď v radiovom aparáte tvoriacom majetok spolku, bolo slyšať maďarskú hymnu, niektorí z posluchačov povstali.
Nebolo tu vtedy žiadnej zvláštnej príležitosti, radiový aparát počúvalo iba niekoľko spolkových členov.
Keďže okolnosť, že Maďar, nech počuje kdekoľvek spev maďarskej národnej hymny, povstane z úcty vôči maďarskému národu, nezakladá patrne skutkovú podstatu žiadneho trestného činu, a keďže i štátne zastupiteľstvo vie to veľmi dobre, celý postup nie je ničím iným než prenasledovaním národnosti.
Podpísaní tážu sa pánov ministrov:
1. Či viete o vyššie popísanom prípade?
2. Či ste ochotní upozorniť všetky štátne zastupiteľstvá prípisom, že takéto štátno-zastupiteľské zakročovanie je prísne zakázané ako prenasledovanie národností?
3. Či ste ochotní ihneď zakročiť, aby štátne zastupiteľstvo v Rimavskej Sobote ihned zastavilo trestné pokračovanie zavedené proti katolíckemu čitateľskému spolku v Rimavskej Sobote rešp. proti jeho predstavenstvu?
4. Či viete o tom, že na základe vyššie vylíčeného skutkového stavu riaditeľstvo pôšt v Košiciach ihneď odňalo radiovú koncesiu rímsko-katolickemu čitateľskému spolku v Rimavskej Sobote?
5. Či ste ochotní v ceste poštového riaditeľstva košického nariadiť, aby toto nespravodlivé opatrenie bolo odvolané a radiová koncesia bola spolku i naďalej ponechaná?
V Prahe, dňa 2. novembra 1928.
Dr Törköly,
Egry, Richter, dr Jesser, Hartl, Hütter, Friedrich, Fahrner, dr Brunar, Teschner, dr Franciscy, dr Grosschmid.
Původní znění.
Intetpelláció
a postaügyi és igazságügyi Miniszter Urakhoz
a rámaszombati katholikus olvasó kör ellen indított bünvádi eljárás tárgyában;
Beadjak: Dr. Törköly József és társai.
A rimaszombati katholikus olvasó Egyesület vezetősége ellen bünvádi eljárást indítottak a hatóságok azért, mert az Egyesületben akkor, amikor az Egyesület tulajdonát képező radió-készüléken a magyar hymnuszt lehetett hallani, a hallgatók közül többen felállottak.
Ekkor semiféle különleges alkalom nem volt, csak a radiót hallgatta egypár egyleti tag. Miután az, hogy egy magyar ember ha bárhol meghallja a magyar nemzeti hymnusz énekét, akkor a magyar nemzet iránti tiszteletből feláll, nyilvánvaló, hogy semmiféle bűncselekmény tényálladékát nem képezi, miután az államügyesz. ség ezt nagyon is jól tudja, az egész eljárás nem egyéb mint nemzetiségi üldözés.
Alulírottak kérdezik a Miniszter Urakat:
1. Van-e tudomásuk a fenntvázolt esetről?
2. Hajlandók-e az összes államügyészségeket leiratban figyelmeztetni arra, hogy az ilyenfajte államügyészségeljárás mint nemzemtségi üldözés szigoruan tilos?
3. Hajlandók-e azonnal intézkedni, hogy a rimaszombati róm. kth. olvasó Egylet illetve vezetősége és tagjai ellen a rimaszombati államügyészség a bünvádi eljárást haladéktalanul szüntesse be?
4. Van-e tudomásuk arról, hogy a fentvázolt tényállás alapján a kosicei postaigazgatóság a rádiócngedélyt a rimaszombati róm. kath. olvasó Egylettől megvonta?
5. Hajlandók-e ezen igaszságtatan intézkedés viszszavonását és a radióengedély továbbra való meglíagyását a kassai postaigazgatóság útján elrendelni?
Prága, 1928. november 2.
Dr Törköly,
Egry, Richter, Dr. Jesser, Hartl, Hütter, Friedrich, Fahrner, Dr. Brunar, Teschner, Dr. Franciscy, Dr. Grosschmid.
Tisk 795/7.
Interpelace
senátorů Gustava Habrmana, Jana Filipínského, Jana Pociska a soudruhů
na ministra vyučování a na ministra vnitra
ohledně konfiskace ústavou zaručených práv učitelstva.
Zjistili jsme tento neslýchaný a neuvěřitelný případ porušení ústavních práv našeho učitelstva. V posledních dnech byl vydán úřední výměr tohoto obsahu:
»Bohumilu Pickovi, učiteli,
Sušice. Z nařízení Zemské školní rady ze dne 28. října 1928, č. II A 795/I-27 č. Z. š. r. 78153 zakazujeme Vám, s poukazem na ustanovení § 24 služební pragmatiky učitelské a vládní nařízení čís. 162 z roku 1928, veškerou agitační činnost politickou, poněvadž učitel nesmí podle svého úřadu učitelského provozovati zaměstnání nebo přijmouti postavení, jež se příčí vážnosti a důstojnost povolání učitelského, nebo která by mu mohla překážeti v úplném a přesném plnění jeho služebních povinností, nebo mohla vzbuditi domněnku předpojatosti při plnění učitelského úřadu.
Okresní školní výbor
Weger, předseda.«
Tento úřední výměr jsme označili za úřední akt neslýchaný a neuvěřitelný. Okresní hejtman zakazuje učiteli všechnu činnost politickou. Tento výměr nedotýká se proto jenom učitele jednoho, nýbrž, dotýká se učitelů všech. Je to neslýchaně opovážlivý útok na všechna základní a samou ústavou zaručená veřejná práva všeho našeho učitelstva jakožto státních občanů v republice.
Citovaný výměr odvolává se především na jakési nařízení Zemské školní rady ze dne 28. října 1928, čís. II A 795/I-27 č. Z. š. r. 78153, jímž by byla politická činnost učitelstvu zapovězena. Nedovedeme si dobře představit o jaké nařízení Zemské školní rady ze dne 28. října. 1928 jde. 28 říjen jest přece svátkem státním, v němž všechna úřední činnost odpočívá a nemůžeme pochopit, že by zemská školní rada byla měla dne 28. října 1928 zvláštní schůzi a v této schůzi přímo v den desátého výročí založení republiky vydala nařízení, jímž by byla ke své vlastní potupě a hanbě vydala nařízení o konfiskaci ústavních práv učitelstva.
Citovaný výměr odvolává se dále na § 24 služební pragmatiky učitelské a vládního nařízení čís. 162 z r. 1928.
Tento § 24 zní doslova takto:
»Učiteli jest zakázána účast ve spolku, příčí-li se pro snahy spolkové nebo pro způsob spolkové činnosti povinnostem učitelovým. Rovněž jest učiteli zakázáno vstupovati ve svazky, které mají účelem způsobovati poruchy a zvolňování úředních a služebních výkonů.«
V daném případě nejde o případ prvý ani druhý. Jmenovanému učiteli se v citovaném výměru nevytýká žádná sabotáž v jeho úřední činnosti a také se mu nezakazuje účast v žádném konkrétním závadném spolku. Jmenovanému učiteli se prostě »zakazuje veškerá agitační činnost politická.« To znamená, že podle tohoto výměru by jmenovaný učitel musil na všechnu politickou činnost vůbec resignovat, že by nesměl konat žádných veřejných přednášek politických, nesměl se žádným způsobem aktivnějším súčastňovat veřejných projevů, ba nesměl by přijati ani žádné kandidatury do kteréhokoli sboru zastupitelského. To není ovšem ničím jiným, než-li skutečným atentátem na nejzákladnější občanská práva všeho našeho učitelstva. Citovaný výměr okresního hejtmana jest pak zřejmě v odporu nejenom s naší ústavou, nýbrž také se služební učitelskou pragmatikou a jeví se být skutečným přímým a nejhrubším porušením zákona. Podle této prakse by mohlo být všechno naše učitelstvo pouhým nezákonným výměrem politického úředníka zbaveno všech občanských práv a uvrženo do bývalého otrockého ponížení starého režimu bývalé monarchie.
Je strašlivým pomyšlení, že se něco takového může stát právě v době desátého výročí naší republiky.
Podepsaní se proto táží:
Jest tento případ pánům ministrům vyučování a vnitra znám?
Co hodlají páni ministři učiniti, aby tento nezákonný výměr byl bez prodlení zrušen a jmenovaný okresní hejtman volán k odpovědnosti?
A jaká opatření hodlají páni ministři učiniti do budoucna, aby takovéto zřejmé přehmaty a neslýchané útoky na základní občanská práva našeho učitelstva byly znemožněny?
V Praze, dne 13. listopadu 1928.
Habrman, Filipínský, Pocisk,
dr Soukup, dr Witt, Časný, Jaroš, Petřík, Havlena, Dundr, Modráček, Zimák.
Tisk 795/8.
Překlad.
Interpelace
senátorů drn Hellera, Niessnera a soudr.
na pana ministra školství a národní osvěty
stran zřízení německé vysoké školy obchodní.
Od převratu není pro německé obyvatele Československa v Tuzemsku vysoké školy obchodní s německým jazykem vyučovacím. Jak známo, uchází se německá vysoká škola technická v Praze od mnoha let o zřízení vysoké školy obchodní jako samostatného oddělení.
Když německé vysoké škole technické vzat byl kurs pro zeměměřičské techniky, bylo jí výslovně slíbeno zřízení vysoké školy obchodní.
Dne 8. dubna 1927 prohlásil pan ministr školství dr Hodža v kulturním výboru poslanecké sněmovny, že připravil osnovu zákona, jejíž předmětem je zřízení německé vysoké školy obchodní jako samostatného oddělení německé vysoké školy technické. Jako počátek přednášek udal pan ministr zimní semestr 1928/29.
Tato lhůta uplynula, aniž byla dosud osnova zákona předložena k parlamentnímu projednání, pan ministr nesplnil daného slibu. Němci jsou nadále nuceni vyhledati bud cizozemskou vysokou školu obchodní, což spojeno je s velikým nákladem a nevýhodami při dosažení veřejných míst, anebo navštěvovati českou vysokou školu, což pro mnohé pro nedostatečnou znalost, českého jazyka jest nemožno. Mimo to jest Němcům mírovou smlouvou St. Germainskou a smlouvou na ochranu menšin zaručena plná kulturní svoboda v jejich jazyce.
Tážeme se pana ministra:
Proč nedošlo dosud ke zřízení, německé vysoké školy obchodní a zamýšlí pan ministr bezodkladně splniti svůj slib a předložiti Národnímu shromáždění potřebnou osnovuu zákona.
V Praze, dne 12. listopadu 1928.
Dr Heller, Niessner,
Beutel, Jokl, Starlc, Reyzl, Jarolim, Polach, Löw, Chlumecký, Herlinger.
Původní znění.
Interpellation
der Senatoren Dr. Heller, Niessner und Genossen
an den Herrn Minister für Unterricht und Volkskultur
betreffend Errichtung, einer deutschen Handelshochschule.
Seit dem Umsturze gibt es für die deutschen Bewohner der Čechoslovakei keine im Inlande gelegenen Handelshochschule mit deutscher Vater. richtssprache. Wie bekannt, bewirbt sich die deutsche technische Hochschule in Prag seit Jahren um die Errichtung einer. Handelshoehschule als selbständige Abteilung.
Als der vermessungstechnische Kurs der deutschen technischen Hochschule genommen wurde, wurde dieser die Errichtung der Handelshochschule ausdrücklich versprochen.
Am 8. April 1927 hat der Herr Minister für Unterricht Dr. Hodža im Kulturaussehuss des Abgeordnetenhauses erklärt, dass er einen Gesetzentwurf vorbereitet habe, der die Errichtung der deutschen Handelshochschule als selbständige Abteilung der deutschen technischen Hochschule vorsieht.
Als Beginn der Vorlesungen hat der Herr Minister das Wintersemester 1928/29 asgegeben.
Dieser Termin ist verstrichen, ohne dass bisher der Gesetzentwurf der parlamentarischen Behandlung vorgelegt worden wäre, der Herr Minister hat das von ihm gegebene Versprechen nicht eingehalten. Die Deutschen sind nach wie vor genötigt, entweder eine ausländische Handelshochschule aufzusuchen, was mit grossen Kosten und Nachteilen bei Erlangung öffentlicher Stellen verbunden ist, oder eine čechische Hochschule zu besuchen, was für Viele mangels genügender Kenntnis der čechischen Sprache unmöglich ist. Ueberdies ist den Deutschen durch den Friedensvertrag von St. Germain und den Minderheitenschutzvertrag die volle kulturelle Freiheit in ihrer Sprache gewährleistet.
Wir fragen den Herrn Minister:
Warum ist es bisher zur Errichtung der deutschen Handelshochschule nicht gekommen und gedenkt der Herr Minister sein Versprechen unverzüglich einzulösen und den erforderlichen Gesetzentwurf der Nationalversammlung vorzulegen?
Prag, an 12. November 1928.
Dr. Heller, Niessner,
Beutel, Jokl, Stark, Reyzl, Jarolim, Polach, Löw, Chlumecký, Herlinger.
Tisk 795/9.
Překlad.
Interpelace
senátora dr Hellera a soudr.
na pana ministra spravedlnosti
stran zabavení časopisu »Sozialdemokrat« ze dne 18. října 1928.
V úvodníku čís. 248 časopisu »Sozialdemokrat« ze dne 18. října 1928 zabavila censura tato dvě místa:
»Schválně a s určitým úmyslem rozdmýchané iluse rozptýlily se jako dým na všechny strany, co přítomnost ukazuje, jest obrazem buržoasie, k prasknutí najedené, protivou k masám lidu, nuzné živořícím. Mzdy daleko ještě nedosáhly předválečné úrovně, to, čeho dělnictvo na sociálních vymoženostech v prvé době existence nového útvaru státního dovedlo získati, podkopává se v práci za blahovolného strpění státní moci, demokracie se snižuje na karikaturu, svoboda se rdousí, takže tisk a svoboda shromažďovací jsou vydány v šanc a státnímu aparátu jako hlavní funkce přikázána jest úloha, sloužiti mocenskému postavení a touze majetných tříd po obohacení. Vítězem národní revoluce roku 1918 není český lid, nýbrž jen jeho majetná třída, která ovšem 10 let vydobyté »národní svobody dovedla pro svoje vykrmení využíti takovým tempem, po kterém bychom se v dějinách marně ohlíželi.«
Druhé zabavené místo zní:
»Není také žádnou náhodou, nýbrž dlužno připsati výrobě zákonů a správnímu umění vládní koalice, že se v poslední době katastrofy na stavbách hromadí právě tak jako neštěstí na drahách. Tak nespokojenost a omrzelost zasahuje stále širší kruhy obyvatelstva.«
Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti, jak může zodpověděti zabavení těchto míst článku, která obsahují kritiku naprosto odůvodněnou, a táží se:
Jest pan ministr ochoten zrušiti uvedené zabavení a pečovati o to, aby se censura takovýchto přehmatů příště již nedopouštěla?
V Praze, dne 18. října 1928.
Dr Heller,
Herlinger, Toužil, Hampl, Průša, Sehnalová, Reyzl, Beutel, Polach, Jarolim, Stark.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Dr. Heller, und Genossen
an den Herrn Justizminister
betreffend die Konfiskation des »Sozialdemokrat« vom 18. X. 1928.
Im LeitartikeI der Nummer 248 des »Sozialdemokrat.« vom 18. Oktober 1928 wurden von der Zensur nachstehende zwei Stellen konfisziert:
»Die geflissentlich und mit bestirumter Absicht entfachten Illusionen sind wie Rauch in alle Winde verflogen, was die Gegenwart zeigt, ist das. Bild einer bis zum Platzen vollgegessenen Bourgeoisie im Gegensatz zu der ein kümmerliches Dasein fristenden Volksmasse, Die Löhne haben bei wei- tem noch nicht das Vorkriegsniveau erreicht, was an sozialen Errungenschaften die Arbeiterschaft in der ersten Zeit der Existenz des neuen Staatswesens zu gewinnen, vermochte, wird in der Praxis unter der wohlwollenden Duldung der Staatsgewalt unterhöhlt, die Demokratie zu einer Karrikatur herabgewürdigt, die Freiheit gedrosselt, sodass, Presse und Versammlungsfreiheit vogelfrei sind und dem Staatsapparat ist als Hauptfunktion die Aufgabe zugewiesen, der Machtstellung und der Bereicherungssucht der besitzenden Klassen zu dienen, Gewinner der nationalen Revolution des Jahres 1918 ist nicht das tschechische Volk, sondern nur seine Besitzklasse, die allerdings die zehn Jahre der errungenen »nationale Freiheit« mit solchem Tempo für ihre Mastkur ausnützen verstanden hat, wie man nach ihm vergeblich in der Geschichte Ausschau halten wird.«
Die zweite konfiszierte Stelle lautet:
»Es ist auch kein Zufall, sondern der Gesetzesmacherei und Verwaltungskunst der Regierüngskoalition aufs Konto zu buchen, dass sich in der letzten Zeit die Baukatastrophen ebenso häufen, wie die Unglücksfälle auf den Eisenbahnen, So ergreift Unzufriedenheit und Verdrossenheit immex grössere Kreise der Bevölkerung,«
Die Unterzeichneten richten an den Herrn Justizminister die Anfrage, wie er die Konfiskation dieser eine durchaus begründete Kritik enthaltenden Stellen des Artikels verantworten kann und fragen:
Ist der Herr Justizminister bereit, die angeführte Konfiskation aufzuheben und dafür zu sorgen, dass die Zensur sich in, Hinkunft solche Uebergriffe nicht mehr zuschulden kommen lässt?
Prag, den 18. Oktober 1928.
Dr. Heller,
Herlinger, Toužil, Hampl, Průša, Sehnalová, Reyzl, Beutel, Polach,
Jarolim, Stark.