In der Interpellation erscheint der Name der Partei nicht angeführt. Nach dem entrichteten Betrage zu schliessen, handelt es sich um solche Fälle, in welchen die Steuerpflichtigen nicht richtig vorgegangen sind, denn 1. sie haben da Fahrzeug für die Zeit bis Ende 1928 zur Besteuerung angemeldet und die Motorfahrzeugsteuer entrichtet, sich somit nicht an die ausdrückliche Vorschrift des § 14, Abs. 1 des Gesetzes und des § 23, Abs. 2 der Durchführungsverordnung gehalten, nach welchen die Steuer bei der ersten Steuerbemessung stets für die Zeit bis zum Ende des laufenden Halbjahres oder des laufenden Jahres, in diedem Falle daher bis zum Ende des Jahres 1927, zu bezahlen ist, 2. haben sie die Steuer erst im November 1927 bzw. im Jänner 1928 bezahlt, obwohl § 23, Abs. 7 der Durchführungsverordnung ausdrücklich verlangt; dass Fahrzeuge, die im Zeitpunkte des Wirksamkeitbeginnes des Gesetzes bereits in Benützung standen, innen vier Wochen nach dem Inkrafttreten dieser Verordnung d. i. bis. 28. Oktober 1927, unter Entrichtung der Steuer anzumelden sind. Die Vorschreibung einer zehnperzentigen Erhöhung und einer Geldstrafe wegen versäumter Anmeldepflicht und verspäteter Entrichtung der Steuer gemäss § 20 des Gesetzes war somit begründet.

Angesichts der sehr bedeutenden Belastung der Bemessungsbehörden durch die neue Agenda in, der ersten Zeit der Wirksamkeit des Gesetzes erscheint es begreiflich, dass es zur Sicherstellung, ob die Steuer für das IV. Quartal 1927 ordnungsgemäss enrichtet wurde, und zur Rückerstattung eventueller Ueberzahlungen erst in den ersten Monaten des Jahres 1928 kam. Die Bemessungsbehörde richtete sich nun nach dem genauen Wortlaute des Gesetzes (§ 16, Abs. 1) und statette den Parteien die Ueberzalilungen bar zurück, indem sie gleichzeitig für die nächstfolgende Steuerperiode eine neue Anmeldung und die neuerliche Entrichtung der Steiler verlangte. Die Bemessung der Steuer für das IV. Quartal 1927 in der Höhe vön 27.5% des Jahrestarifes entspricht gleichfalls den oben angeführten gesetzlichen Bestimmungen.

Obwohl ich mit Begründung voräussetze, dass die Steuerpflichtigen infolge öfterer Informierung in Hinkunft die gesetzlichen Vorschriften über die Fristen für die Entrichtung der Steuer und über die Einbringung der Anmeldungen genau beobachten werden, weise ich unter Einem die unterstehenden Finanzbehörden an, in solchen Fällen, wo die Steuerpflichtigen an Motorfahrzeug­ steuer einen grösseren als den auf die laufende Zuhlungsperiode entfallenden Betrag entrichten würden, die Ueberzahlungen nicht bar zurückzuerstatten, sondern dieselben als Zahlung für die nächstfolgende Periode zu verbuchen.

Der in Punkt 2 der Interpelation zum Ausdrucke gebrachten Forderung zu entsprechen erachte ich nicht für möglich, weil die Vorschreibung der Steuern, der Erhöhung sowie der Geldstrafe mit den gesetzlichen. Bestimmungen übereinstimmt.

Prag, am 11. Oktober 1928.

Dr. Engliš m. p.,
Finanzminister.

Tisk 796/7.

V zámku konopištském je celkem asi 100 sálů, pokojů a menších místností. Všechny místnosti jsou opatřeny nábytkem, některé pokoje obsahují několik interierů, některé jsou přímo skladištěm nábytku, Udržování zámku i parku je pasivní každoročně obnosem 300.000 až 400.000 Kč; v roce 1927 byl příjem Kč 151.189.03 a vydání 536.572.08. Jeví se tedy ztráta obnosem Kč 385.383.05.

Z inventáře zámku byly zapůjčeny v létech 1922–1928 jiným nebo vlastním úřadům různé předměty a nábytek a sice

Předsednictvu ministerské rady,

ministerstvu unifikací,

nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu,

do státního zámku v Topolčiankách,

do státního zámku v Průhonicích,

dále

Ústřednímu ředitelství st. lesů a statků, ředitelství státních lesů a statků v Praze,

vrchní správě v Hrušovanech,

vrchní správě ve Zvoleněvsi.

V prvých případech jednalo se o vybavení místností úřadů a zámků (místností representačních) a bylo by bývalo neekonomické nový nábytek kupovati, když bylo v konopištském zámku nábytku dostatek a tento ležel ladem.

Při výběru nábytku, zejména pro vybavení místností státního zámku v Průhonicích, který byl s velkostatkem zakoupen bez vnitřního zařízení, bylo postupováno komisionelně s náležitým zřetelem k rázu pokojů, z nichž byl odebrán. Odvezený nábytek nebyl historického rázu, ani zvláštní umělecké ceny a byly odebrány pouze ony kusy, které některé místnosti zámku konopištského nevkusně přeplňovaly.

V zámku v Průhonicích jedna část podle kupní smlouvy byla ponechána k používání bývalému majiteli a druhá část, celkem jeden sál a asi 22 místností jest k disposici státu, avšak místnosti tyto jsou prázdné, neboť zámek zakoupen byl úplně bez, nábytku a vnitřního zařízení. Z posledně uvedených 22 místností je sál a 6 místností pronajato bývalému majiteli, ze 16 zbývajících místností jest té doby 8 pokojů prázdných bez nábytku, jeden pokoj zařízen je pro úřadovnu, dva pokoje pro ‚hosty z ciziny při návštěvách parku a 5 pokojů pro letní pobyt za nájemné, Uvedených 8 místností v zámku průhonickém opatřeno bylo nábytkem ze státních zámků jiných, hlavně Chlumu a Konopiště, některé věci přikoupeny nové.

Veškeré trvale zapůjčené předměty zámku Konopiště jsou přirozeně inventarisovány, předány a převzaty protokolárně a vedeny v přísné evidenci. Jinak byl nábytek pro nižší vlastní úřady brán z půdy a mansard, kde byl by případně podlehl zkáze. Tyto předměty nemají ovšem ani historické ani umělecké ceny, jsou bezvýznamný kancelářský nábytek.

Pokud se týče psacího stolu, byl odvezen z řady stejných psacích stolů, a lze mluviti specielně o stolu Františka Ferdinanda jen potud, že náležel do jeho bývalého majetku. Ruský pokoj a pokoj zemřelé choti Ferdinanda Habsburga mají původní zařízení.

Některé pušky byly zástupcem ministerstva zemědělství za přítomnosti místního lesmistra z dílny puškaře za účelem zjištění jich stavu převzaty a vyzkoušeny, při čemž byly shledány skutečně nedostatky. Byla zařízena jich oprava a vyčištění a byly soustředěny ve vhodné místnosti v prvním patře zámku všechny Františkem Ferdinandem používané pušky.

Rovněž z důvodů kontroly nadřízeného orgánu, jemuž správa zámku v další instanci podléhá, byla na došlou zprávu o poškození přinesena kastelánem Stěrbou zástupci ministerstva zemědělství kuriosní hračka (zpívající ptáček) prohlédnuta za přítomnosti ještě jednoho úředníka a po zjištění správné funkce strojků zpět v zámku uložena.

Jiné drahocenné klenoty nebyly prohlíženy.

I proti tomu by nebylo možno zásadně ničeho namítati, ježto by šlo o dozorčí činnost vyššího státního orgánu vůči orgánům nižším.

Současně s nábytkem byly zapůjčeny pro výzdobu representačních místností úředních a státních zámků též některé koberce a ozdobné předměty. Do zámku v Průhonících žádné koberce nebyly převezeny.

Porcelán byl zapůjčen do zámku Chlumu při příležitosti návštěvy vyslanců o loňských lovech v Třeboni a byl odtud do zámku Konopiště v bezvadném stavu a plném počtu vrácen.

Dva vycpaní medvědi na krátkou dobu byli zapůjčeni do lovecké exposice Ústředního ředitelství státních lesů a statků letošní hospodářské výstavy, kde přispěli neobyčejně k zdaru exposice, která se těšila pozornosti i pana presidenta republiky, jakož i širšího obecenstva. Samozřejmě byly oba předměty po ukončení výstavy v bezvadném stavu na své místo vráceny. Podobně byla zapůjčena a vystavena celá řada loveckých trofejí i z jiných státních zámků a lesních správ.

Ohledně odvážení vzácných stromů a keřů z parku jde patrně o omyl, poněvadž část konopištských školek byla pronajata zahradnickému architektu Molnarovi, který samozřejmě měl právo se svými kulturami disponovati a je prodávati.

Do Konopiště byly přivezeny některé zvlášť cenné kusy nábytku,. jakož i větší množství veleni cenného dekoračního porcelánu ze zámku v Chlumu, který jest na léto pronajímán. Důvod převežení byl pouze ten, aby tyto cenné předměty nebyly v zámku Chlumu poškozeny.

Inventář zámku byl v roce 1919 sestaven orgánem ministerstva zemědělství za spolupůsobení odborového přednosty dra Wirtha z ministerstva školství.

Inventář ten jest podrobný, každý předmět jest veden v patrnosti a jsou předměty i roztříděny a klasifikovány. V nejbližší době bude pořízen nový úřední soupis inventáře a to s odborným přesným popisem všech předmětů v zámku Konopiště za součinnosti ředitele musea v Košicích.

Z důvodů úplného zabezpečení sbírek konopištských byla v zámku umístěna četnická stanice. Zvlášť cenné předměty jsou mimo to uloženy způsobem, že není obava před jich poškozením neb zcizením.

Širší veřejnosti přístupny jsou tyto místností:

Zbrojnice, knihovna, Lobkovický sál, Sv. Jirské museum, kaple, věž v níž byl Václav IV. vězněn.

Pří širší prohlídce ukazují se mimo výše uvedené místnosti ještě:

Anglická ložnice, pracovna, parůžkový salon, soukromá jídelna, audienční pokoj, sloupový pokoj, salon Žofiin a t. zv. Vilémovy hostinské pokoje.

Je třeba podotknouti, že podle úředních spisů byly dne 12. ledna 1926 předány v zámku Konopiště různé předměty zástupci advokátní kanceláře dra Arnošta Weinfurtera z Prahy, jenž zastupuje paní Žofii Nostitzovou rozenou Hohenbergovou a paní Henrietu Nostitzovou rozenou Chotkovou. Předměty ty byly z Konopiště odvezeny dvěma nábytkovými vozy.

Z výše uvedeného jest patrno, že veškeré uvedené změny provedeny z úředního podnětu po zralé úvaze a za přísné kontroly.

Co se týče použití zámku Konopiště k obývání, bylo by možno použíti ho v budoucí době ku přechodnému ubytování buď presidenta republiky, nebo některé z význačných případně zahraničních politických osobnosti. Také by nebylo nikterak na závadu, kdyby některých podružných místností, hlavně v doleních částech zámku bylo použito z důvodů sociálních ku krátkému letnímu pobytu státních úředníků za levnou náhradu.

Jest vyloučena možnost, aby některý úředník nebo podřízený úřad volně disponoval s inventářem kteréhokoliv státního zámku, neboť každá sebe menší změna může se státi jedině na písemný rozkaz presidia ministerstva, zemědělství a rozkaz takový vydává se pouze po všestranné a zralé, úvaze.

Inventář všech státních zámků – tedy i Konopiště – byl hned po převratu podrobně sepsán a jest veden v stálé a přísné patrnosti. Každé přemístění jest bez průtahu v příslušných úředních inventářích poznamenáno, takže jest naprosto vyloučeno, aby kterýkoliv sebe nepatrnější předmět vypadl z evidence.

Ministerstvo zemědělství nezná důvodů, že by »zařízení zámecké mělo zůstati tak navždy, jak je František Ferdinand opustil« a výslovně si ponechává právo disposice pro příští dobu. Věty »že drahocenná historická památka má býti konfiskována a odňata národu československému«, jakož i že »interpelace má zjistiti pro budoucnost s čím jménem je spojeno hrubé vandalství, které se na Konopišti děje«, sluší jako neodůvodněné odmítnouti.

V Praze, dne 1. září 1928.

Dr Srdínko v. r.,
ministr zemědělství.

Tisk 796/8

Pro zástupce úřadu vysílané ke schůzím a shromážděním podle zákona shromažďovacího vydána jest přesná instrukce, ustanovující, kterak mají si v této funkci počínati.

Pro jednotlivé schůze zvláštní pokyny zástupcům úřadu udělovány nejsou a nestalo se tak ani v daném případě, neboť věcí zástupců úřadu je postupovati v každém případě v mezích zákona a zmíněné všeobecné instrukce, samostatně podle volného uvážení se zřetelem na danou situaci.

Podle ustanovení shromažďovacího zákona je povinností předsedy schůze a ustanovených pořadatelů, aby pečovali o zachování zákona a udržení pořádku.

Pří schůzi Národní strany práce, konané v sále Plodinové bursy v Praze dne 13. března 1928, která v důsledku předchozí kritiky ohlášeného programu a četných časopiseckých článků měla již od počátku rušný průběh, se stalo, že na požádání pořadatelů, zodpovědných za klidný a nerušený průběh schůze, zadrženy byly bezpečnostními orgány 3 osoby, které podle udání pořadatelů rušily schůzi křikem. Poněvadž však na místě samém, totiž na schodišti před sálem, v němž se schůze konala, bylo objasnění případu pro velký hluk znemožněno, byly předvedeny osoby tyto na blízké policejní komisařství a po zjištění stavu věci ihned propuštěny.

Provedeným šetřením nebylo prokázáno, že by orgány policejní byly postupovaly stranicky, nebo že překročily meze svých zákonných povinností.

Úřady vyžadují, aby zákon byl všemi občany respektován, a zakročují proti každému, kdož zákon poruší bez ohledu na jeho politické přesvědčení. To stalo se i v daném případě, a není proto oprávněna výtka, že policejní orgány postupovaly stranicky.

Není tudíž důvodu k opatření v interpelaci žádanému.

V Praze, dne 10. října 1928.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Tisk 796/9.

1, Zákon o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě byl schválen dne 24. května 1928 a vyhlášen dne 23. června 1928 v částce 30. Sbírky zákonů a nařízení pod č. 80 Sb. z. a n.

2. Pokyny k provedení tohoto zákona byly vydány vynesením ministerstva financí ze dne 9. července 1928 pod č. 75197-VII/18, při čemž byly příslušné úřady vyzvány, aby ihned přikročily k provádění tohoto zákona a aby zákon byl prováděn se vším úsilím tak, aby provedení bylo co nejdříve skoncováno.

S prováděním, t. j. výpočtem a poukazy doplatků bylo pak ihned započato, ač nastala právě perioda pravidelných dovolených na zotavenou. Jest však zpracovati vedle běžné agendy celkem asi 100.000 spisů, z nichž s kladným výsledkem, t, j. poukazem doplatků, asi 69.000.

Všechny případy byly ihned sděleny příslušným resortům, aby připravily potřebné podklady pro výpočet doplatků. Od resortů došlo asi 11.500 případů zpět, z nichž bylo do konce září vyřízeno asi 8.200. Ve všech resortech zbývá asi 61.000 kladných případů, které budou postupně vyřizovány s největším napětím sil i mimo úřední hodiny.

Finančním zemským úřadům bylo znovu uloženo, aby se vším úsilím se přičinily o to, aby práce byla včas skončena, a ostatní ústřední úřady požádány, aby u svých podřízených úřadů učinily podobná opatření.

Zmíněným zákonem byla poskytnuta staropensistům pomoc, jak bylo lze v mezích finančních prostředků státu.

Na osnově všeobecného zákona pensijního se pracuje, bude však vzhledem na obsáhlost látky vyžadovati ještě nějakého času.

V Praze, dne 19. října 1928.

Dr Engliš v. r.,
ministr financí.

1. Das Gesetz betreffend Zuschüsse für einige Staats- und andere öffentliche Bedienstete des Ruhestandes und für die Hinterbliebenen nach solchen im aktiven Dienste oder im Ruhestande verstorbenen Bediensteten wurde. am 24. Mai 1928 genehmigt und am 23. Juni 1928 im 30. Stück der Sammlung der Gesetze und Verordnungen unter Nr. 80 S. d. G. u. V. kundgemacht.

2. Die Weisungen zur Durchführung dieses Gesetzes wurden mit dem Erlasse des Finanzministeriums vom 9. Juli 1928 unter Z. 75197-Vll/18 erlassen, wobei die betreffenden Behörden aufgefordert wurden, unverzüglich die Durchführung dieses Gesetzes in Angriff zu nehmen und das Gesetz mit aller Energie in der Weise durchzuführen, damit die Durchführung ehestens beendet werde.

Mit der Durchführung, d. i. mit der Berechnung und Anweisung der Nachzahlungen wurde dann sofort begonnen, obwohl soeben die Periode der regelmässigen Erholungsurlaube begonnen hatte. Es sind jedoch rieben der laufenden Agenda im

ganzen, cca 100.000 Akten, hievon mit positivem Ergebnisse, d. i. mit Anweisung der Nachzahlungen, cca 69.000 zu erledigen.

Sämtliche Fälle wurden sofort den betreffenden Resorts zwecks Vorbereitung der erforderlichen Grundlagen für die Berechnung der Nachzahlungen mitgeteilt. Von den Resorts sind etwa 11.500 Fälle zurückgelangt, von welchen bis Ende September etwa 8.200 Fälle erledigt wurden. In allen Resorts verbleiben etwa 61.000 positive Fälle, welche sukzessive mit der grössten Anspannung der Kräfte auch ausserhalb der Amtsstunden zur Erledigung gelangen werden.

Die Finanzlandesbehörden wurden neuerlich beauftragt, mit aller Energie um rechtzeitige Beendigung der Arbeit Sorge zu tragen, und die übrigen Zentralbehörden ersucht, bei ihren unterstehenden Behörden ähnliche Verfügungen, zu treffeng

Durch das erwähnte Gesetz, wurde den Altpensionisten Hilfe geleistet, wie dies innerhalb der Grenzen der Finanziellen Mittel des Staates möglich war.

An dem Entwurfe eines allgemeinen Pensionsgesetzes wird gearbeitet, es wird jedoch mit Rück sicht auf den Umfang des Stoffes noch einige Zeit in Anspruch nehmen.

Prag, am 19. Oktober 1928.

Dr. Engliš m. p.,
Finanzminister.

Tisk 696/10.

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 16. června 1928, č. 74587/28/III, bylo shora uvedené škole uděleno právo veřejnosti na dobu zachování zákonitých podmínek.

V Praze, dne 12. října 1928.

Dr M. Hodža v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Mit dem Erlasse des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur vom 16. Juni 1928, Z. 7587/ 28/III wurde der oben angeführten Schule für die Zeit der Einhaltung der gesetzlichen Bedingungen das Oeffentlichkeitsrecht erteilt.

Prag, am 12. Oktober 1928.

Dr. M. Hodža m. p.,
Minister für Schulwesen und Volkskultur.