(2) Přestupky tohoto zákona trestají okresní úřady.

(3) Z nálezů lze se odvolati do 15ti dnů; o odvolání rozhodují zemské úřady s konečnou platností.

§ 173.

Trestnost přestupku podle § 170 pomíjí:

a) odčinil li pachatel trestnou závadu dříve, nežli se dověděl, že proti němu bylo zavedeno trestní řízení;

b) promlčením.

(2) Přestupky podle § 170 promlčují se, nebylo-li zavedeno trestní řízení, proti pachateli v šesti měsících.

(3) Uložený trest se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy nález nabyl právní moci; promlčení se staví na dobu, po kterou povolen odklad k zaplacení pokuty případně k výkonu jiného trestu.

§ 174.

Pokud tento zákon obmezuje práva. a nároky pojištěnců pro trestné činy, jsou z nich vyjmuty trestné skutky spáchané z pohnutky politické.

ODDÍL XVI.

Spolupůsobení úřadů a pojišťoven.

§ 175.

(1) Nositelé pojištění invalidního a starobního, pojištění nemocenského, pojištění u báňských bratrských pokladen a pojištění úrazového jsou povinni spolupůsobiti při provádění tohoto zákona. Rovněž tak jsou nositelé pensijního pojištění povinni spolupůsobiti při provádění zákonů o pojištění invalidním a starobním, nemocenském, pojištění u báňských bratrských pokladen a o pojištění úrazovém.

(2) K žádosti Všeobecného pensijního ústavu může býti těmto nositelům pojištění po jich slyšení nařízením uloženo, aby za náhradu prováděli některé z úkolů Všeobecného pensijního ústavu. Rovněž může býti nositelům pojištění podle tohoto zákona po jejich slyšení uloženo nařízením k žádosti nositelů pojištění uvedených v odst. 1, aby za náhradu prováděli některé z jejich úkolů.

(3) Úřadům, soudům a veřejným institucím i korporacím se ukládá podporovati všemožně nositele pojištění, zřízené podle tohoto zákona, při plnění jejich úkolů a podávati jim bezplatně sdělení důležitá pro provádění pojištění a jejich správu. Tím však není dotčena platnost ustanovení § 199 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a § 40 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákona, č. 246/1926 Sb. z. a n.

(4) Nositelé pojištění jsou zejména oprávněni dožadovati se spolupůsobení politických a obecních úřadů k vypátrání zaměstnavatelů, láteří zaměstnávají osoby podrobené pojistné povinnosti podle tohoto zákona a k vyšetření poměrů rozhodných pro pojistnou povinnost těchto zaměstnanců, jejich zařazení do tříd služného a pro oprávněnost k dávkám podle tohoto zákona.

ODDÍL XVII.

Státní příspěvek.

§ 176.

(1) Důchody zvyšují se za dobu vojenské služby za války státním občanům československým, kteří získali aspoň jeden příspěvkový měsíc před nastoupením vojenské služby za války, anebo kteří nejdéle do všeobecné demobilisace (28. února 1921) získali aspoň jeden příspěvkový měsíc, o státní příspěvek; státní příspěvek může se v případech zvláštního zřetele hodných přiznati i zaměstnancům, kteří se vrátili teprve po 28. únoru 1921 do občanského povolání. Státním občanům československým zaměstnaným v zemi Slovenské aneb Podkarpatoruské poskytne se státní příspěvek za dobu vojenské služby za války, vstoupili-li do pensijního pojištění nejdéle do 31. prosince 1923.

(2) Státní příspěvek činí za každý měsíc vojenské služby za války dvě třetiny premie třídy služného (§ 177, odst. 1, lit. a), v níž pojištěnec byl zařazen po prvé po ukončení války, po případě v níž byl zařazen naposledy před nastoupením vojenské služby za války, nejvýše však dvě třetiny premie třídy VI.

(3) Za dobu vojenské služby za války počítá se též doba odbytá podle zákonů o válečných úkonech, v zajetí válečném, doba, během níž byl pojištěnec internován, doba, po kterou nebyl pojištěnec jako válečný poškozenec schopen k výkonu povolání.

(4) Náklady spojené se zvýšením důchodů vojenské služby za války hradí nositelům pojištění stát. Způsob vyúčtování úhrady těchto nákladů upraví ministr sociální péče po slyšení Všeobecného pensijního ústavu a Svazu pensijních ústavů v dohodě s ministrem financí.

(5) Nárok na přiznání státního příspěvku jest uplatňovati u posledního nositele pojištění do 18ti měsíců po vstupu tohoto zákona v účinnost; žádost jest doložiti potřebnými průkazy.

ODDÍL XVIII.

Ustanovení přechodná a závěrečná.

§ 177.

(1) Získal-li pojištěnec nebo invalidní (starobní) důchodce příspěvkovou dobu podle § 12, převodem nebo dobrovolným pojištěním v třídách I. až XVI. zákona o pensijním pojištění zaměstnanců z 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z roku 1907 a ve znění cís. nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z. a zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. (starý pensijní zákon ), jakož i zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 484 Sb. z. a n. a vládního nařízení k němu ze dne 19. ledna 1923, č.16 Sb. z. a n., jimž se upravuje pensijní pojištění zaměstnanců na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zvyšuje se invalidní (starobní) důchod stanovený podle § 21 tohoto zákona takto:

a) za každý příspěvkový měsíc spadající do doby před 1. červencem 1920 v třídě:

I. o Kč 4,-	IV. o Kč 12,-
II. o Kč 6,-	V. o Kč 16,-
III. o Kč 8,-	VI. o Kč 20,-

b) za každý příspěvkový měsíc spadající do doby po 1. červenci 1920 v třídě:

I. o Kč 2,-	IX. o Kč 16,-
II. o Kč 3,-	X. o Kč 18,-
III. o Kč 4,-	XI. o Kč 20,-
IV. o Kč 6,-	XII. o Kč 22,-
V. o Kč 8,-	XIII. o Kč 24,-
VI. o Kč 10,-	XIV. o Kč 26,-
VII. o Kč 12,-	XV. o Kč 28,-
VIII. o Kč 14,-	XVI. o Kč 30,-

(2) Vykazuje-li příspěvková doba měsíce získané zákupem let podle § 31 starého pensijního zákona v třídách I. až XVI., zvyšuje se invalidní (starobní) důchod za zakoupené příspěvkové měsíce, jimiž se doplňuje příspěvková doba získaná v době uzavření zákopu na 120 příspěvkových měsíců, o částky uvedené v odst. 1, písm. b), za ostatní zakoupené příspěvkové měsíce o polovinu částek v odst. 1, písm. b) uvedených. Pojištěnec nebo důchodce může však žádati nositele pojištění za přepočtení zákopu let podle nových početních podkladů a má právo volby jedné z těchto možností:

a) buď použije se zákupní premie i s 5% úroky ke dni, v němž zákon vstupuje v platnost, plně k zakoupení služební doby podle 61 tohoto zákona, při čemž odpadá dvouletá čekací doba,

b) nebo použije se části zákupní premie v oddělení pro připojištění k pojištění starobního důchodu s dobou nápadu a ve výši, jako kdyby bylo pojištění podle starého pensijního zákona v třídě služného naposled dosažené zůstalo v platnosti; požitek tohoto důchodu končí nápadem starobního důchodu ze zákonného pojištění. Zbývající části zákupní premie i s 5% úroky až do dne, kdy vstoupí tento zákon v platnost, které není potřebí k úhradě tohoto nároku v oddělení pro připojištění, použije se jako zákupní premie podle písm. a),

c) nebo se připojistí pojištěnci nárok na zvláštní starobní důchod splatný v době, v níž měl býti splatný starobní důchod podle starého pensijního zákona.

Žádost jest podati u příslušného nositele pojištění nejdéle do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; právo volby jest uplatniti do tří měsíců po té, kdy pojištěnec nebo důchodce vyrozuměn byl o výsledku výpočtu.

(3) Došlo-li v důsledku vrácení premií ke zkrácení příspěvkové doby nebo čák podle starého pensijního zákona, jest odečísti od zvýšení invalidního (starobního) důchodu, vypočteného podle odst. 1 a 2 bez ohledu na zkrácení příspěvkové doby, pětinu vrácených premií.

(4) Ustanovení předešlých odstavců platí též obdobně pro vyměření ostatních dávek.

(5) Vdovám, které neměly za platnosti starého zákona nároku na vdovský důchod, ale měly by jej, kdyby byl pojištěnec zemřel teprve po vstupu tohoto zákona v účinnost, jest přiznati a vyměřiti vdovský důchod podle ustanovení tohoto zákona ode dne jeho vstupu v účinnost.

(6) Dávka vyměřená podle odst.1 až 4 nesmí býti nižší, než úhrn obdobné dávky - na kterou by měl pojištěnec, který získal aspoň 60 příspěvkových měsíců v době vstupu tohoto zákona v účinnost, nárok, nebo které jako důchodce požíval podle starého pensijního zákona v posledním měsíci přede dnem, kdy vstoupil tento zákon v účinnost - a drahotního přídavku k ní podle zákona o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění ze dne 12. srpna 1921, č. 299 Sb. z. a n. a právních předpisů jej doplňujících a jeho platnost prodlužujících. Pro invalidní (starobní) důchody napadlé před účinností tohoto zákona neplatí ustanovení § 2, odst. 1.

(7) Předchozí ustanovení platí obdobně pro náhradní ústavy. Zvýšení důchodu u náhradního ústavu plynoucí z těchto ustanovení má se zpravidla rovnati zvýšení, jehož by byl dosáhl důchodce, kdyby pojištění bylo provedeno u Všeobecného pensijního ústavu; zvýšení jest rozdíl mezi novým důchodem a mezi úhrnem dosavadního důchodu a drahotního přídavku.

(8) Příspěvkové době podle § 12 se staví na roveň příspěvková doba, kterou získali pojištěnci anebo invalidní (starobní) důchodci do 31. prosince 1918 svým pojištěním podle starého pensijního zákona u nositelů pojištění, jichž sídlo bylo mimo území republiky Československé, pokud byla provedena o majetkových podstatách těchto nositelů pojištění úprava podle čl. 275 mírové smlouvy St.-Germainské. Majetek, jenž připadne z těchto úprav na československý podíl, přejde do vlastnictví Všeobecného pensijního ústavu, který s účinností od 1. ledna 1919 přejímá pojistné břímě vyplývající z tohoto započtení.

§ 178.

(1) Do 18ti měsíců ode dne, v němž tento zákon nabude účinnosti, jest nositel pojištění povinen oznámiti výměrem každému pojištěnci, který získal příspěvkovou dobu podle starého pensijního zákona, počet příspěvkových měsíců získaných v jednotlivých třídách až do posledního měsíce přede dnem, v němž vstupuje zákon v účinnost, a jiné okolnosti pro výpočet důchodu podle odst. 1 až 4 předešlého paragrafu důležité.

(2) Proti těmto výměrům lze se odvolati ve lhůtě tří měsíců. Z podnětu odvolání, podaného proti těmto výměrům, nelze znovu rozhodovati o skutečnostech, o nichž již bylo rozhodnuto pravoplatným výměrem, rozhodnutím nebo nálezem (rozsudkem).

(3) Ustanovení odst. 1 a 2 platí obdobně pro pojištěnce, kteří získali příspěvkové doby podle starého pensijního zákona a teprve po dni účinnosti tohoto zákona opětně vstoupí do pojištění a pro pojištěnce, jimž budou dodatečně příspěvkové měsíce v třídách I. až XVL započteny.

(4) Vedle výměru doručiti jest pojištěnci oznámení o výši invalidního (starobního) důchodu a drahotního přídavku k němu, na nějž by měl nárok v den před vstupem zákon, v účinnost. Toto oznámení není součástí výměru.

§ 179.

Pojištěnci, kteří v posledním měsíci přede dnem, kdy tento zákon vstoupil v účinnost, pokračovali dobrovolně v pojištění v jedné ze tříd I. až VXI., mají právo pokračovati dobrovolně podle své volby dále v jedné ze tříd 1 až 11. Právo volby musí býti uplatněno nejdéle do tří měsíců ode dne vstupu zákona v účinnost, jinak zařadí nositel pojištění pojištěnce do třídy odpovídající dosavadní třídě. Třídě XVI. odpovídá třída 4.

§ 180.

Bylo-li jednotlivým zaměstnancům uděleno povolení podle § 64 odst. 4 starého pensijního zákona, může ministerstvo sociální péče k žádosti pojištěnce anebo zaměstnavatele toto povolení odvolati; vyhoví-li ministerstvo žádosti, určí současně den takové změny pojistné příslušnosti. Žádosti musí býti podány do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 181.

Ustanovení § 113, odst. 8 a 9 platí též pro přeplatky podle § 68 starého pensijního zákona s tím, že tříletá lhůta podle odst. 9 cit. paragrafu počíná dnem účinnosti zákona.

§ 182.

Pojištěncům kteří po vstupu tohoto zákona v účinnost vystoupili ze zaměstnání pojištěním povinného podle tohoto zákona a stali se do 12ti měsíců po vystoupení samostatně výdělečně činnými, zůstávají zachovány nároky z pojištění i přes lhůtu stanovenou v § 57 až do doby, kdy vstoupí zákon o pojištění osob samostatně hospodařících v účinnost, nejdéle však do 60ti měsíců. Po uplynutí této lhůty platí obdobně ustanovení § 58.

§ 183.

Zaměstnavatelé i nositelé pojištění mají právo vydati i přijmouti premiové reservy (§ 68 starého zákona) také tenkráte, jde-li o přestupy uskutečněné před 1. červencem 1920; vtom případě jest použiti ustanovení 68, odst. 4 starého zákona.

§ 184.

Zaměstnavatelé jsou povinni do měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona ohlásiti v předepsané formě příslušnému nositeli pojištěni o všech svých pojištěním povinných zaměstnancích okolnosti pro provedení pojištěni podle tohoto zákona rozhodné.

§ 185.

(1) Pro pojištěnky, které získaly aspoň šest příspěvkových měsíců před platností tohoto zákona, platí ustanovení § 35 s tou změnou, že doba 60ti příspěvkových měsíců stanovená v odst. 1 snižuje se na 30 příspěvkových měsíců. Výbavné jest vyměřiti částkou 3600 Kč, zvětšenou o zvyšovací částky podle §§ 21 a 177 za příspěvkové měsíce získané do dne uzavření sňatku.

(2) Pojištěnkám, které vystoupily z pojištění v době od 1. července 1928 do 31. prosince 1928 a které získaly aspoň 30 příspěvkových měsíců, náleží nárok na výbavné podle odst. 1, jestliže se provdaly v posledních dvou letech před účinností tohoto zákona.

§ 186.

Nositelé pojištění mohou přiznati doplatek k důchodům, které v době 12 měsíců před vstupem zákona v účinnost byly u nich vypláceny anebo na něž vznikl nárok. Tento doplatek rovná se částce, o kterou důchod, vyměřený podle § 177, převyšuje úhrn důchodu podle dosavadního zákona a drahotních přídavků. Příslušné usnesení výboru Všeobecného pensijního ústavu nebo obdobného oránu náhradního ústavu vyžaduje schválení ministerstva sociální péče. Žádost za schválení jest doložiti průkazem o tom, že nositel pojištění má prostředky k úhradě.

§ 187.

(1) Premií odváděných podle §. 2, odst. 2, starého pensijního zákona pro podporu potřebných nezaměstnaných a premií v oddělení pro připojištění podle článku IV. starého pensijního zákona za zaměstnance vyňaté z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1, č. 1, a podléhající pojistné povinnosti podle tohoto zákona placených těmito zaměstnanci jest použíti ke zvýšení důchodů jejich a jich pozůstalých.

(2) Invalidní (starobní) důchod příslušející podle § 21 tohoto zákona zvyšuje se o jednu pětinu úhrnu premií odvedených.

(3) Pro nároky těchto pojištěnců na důchod invalidní a pro nároky jejich pozůstalých považuje se čekací doba za dokončenou.

(4) Důchodcům, kteří jako zaměstnanci vyňatí podle § 2, odst. 1, č. 1 starého pensijního zákona byli pojištěni podle čl. IV, uvedeného zákona a kteří požívali důchodu v posledním měsíci přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zvyšují se dosavadní požitky o jednu čtvrtinu. Tohoto ustanovení jest použíti obdobně na zvýšení důchodů jich pozůstalých, o jichž nárocích platí jinak ustanovení tohoto zákona.

(5) Smlouvy uzavřené v oddělení pro připojištění podle článku IV. starého pensijního zákona se zaměstnanci vyňatými z pojistné povinnosti podle § 2, odst. 1, č. 1, se ruší dnem účinnosti tohoto zákona.

(6) K úhradě dávek podle odst. 1 až 4 jest převésti premiové reservy a úhradové kapitály za pojištění platná v den, kdy tento zákon vstupuje v účinnost, z oddělení pro připojištění padle článku IV. starého pensijního zákona na účet povinného pojištění. Na tento účet jest též převésti úhrn premií odvedených podle § 2, odst. 2, starého pensijního zákona fondu pro potřebné nezaměstnané, pokud jich nebylo již použito k pojištění.

§ 188.

(1) Důchody přiznané podle říšskoněmeckého zákona o pojištění zaměstnanců a převzaté k výplatě Zemskou úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Opavě podle § 7, odst. 4, vlád. noř. ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n. resp. ze dne 15. ledna 1926, č. 13 Sb. z. a n., jakož i drahotní přídavky k nim podle § 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 299 Sb. z. a n., bude vypláceti Všeobecný pensijní ústav oprávněným osobám v téže výši i nadále.

(2) Doba, kterou získali pojištěnci podle § 7, odst. 2 a 3, cit. vlád. nařízeni do 1. ledna 1920 v Německu podle německých právních předpisů o pojištění zaměstnanců, započítává se v třídě IV. zákona o pensijním pojištěni zaměstnanců ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z r. 1907, a ve znění cís. nař. ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z., a přispívá pojištěncům resp. důchodcům podle § 7, odst. 2, cit. vlád. nařízení ke zvýšení invalidního (starobního) důchodu podle zásad stanovených v § 177 tohoto zákona.

(3) Výplata požitků podle odst. 1, jakož i započtení předchozí příspěvkové dobyv Německu pojištěné podle odst. 2, děje se z prostředků Všeobecného pensijního ústavu. Dosavadní vyplácení důchodů na účet. státu zastavuje se dnem účinnosti tohoto zákona.

(4) Ustanovení tohoto zákona nevztahují-se na důchody a pojistné nároky podle § 8 vlád. nař. č. 321/1920 Sb. z. a n., resp. č. 13/1926 Sb. z. a n.

(5) Osoby, které byly podle § 8 vláda nař. č. 321/1920 Sb. z. a n. resp. č. 13/1926 Sb. z. a n. u Zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Opavě pravoplatně pojištěny, aniž nastal u nich do 30. června 1926 pojistný případ, a které nevstoupily před účinností tohoto zákona do zaměstnání, zakládajícího pojistnou povinnost podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., mají nárok na výplatu úhrnných pensijních příspěvků, zaplacených za ně po dobu jejich pojištění u Zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Opavě. Touto výplatou, kterou provede Všeobecný pensijní ústav na účet státu, zanikají veškeré nároky těchto osob z jejich pojištění podle § 8 vlád. nař. č. 321/1920 Sb. z. a n. resp. č. 13/1926 Sb. z. a n.

(6) Výplatu důchodů podle § 8 cit. vlád. nařízení. a příslušných drahotních přídavků, kterou prováděla dosud Zemská úřadovna Všeobecného pensijního ústavu v Opavě a v níž pokračuje po účinnosti tohoto zákona Všeobecný pensijní ústav, přejímá v dosavadní výši dnem 1. července 1929 ústřední sociální pojišťovna. Do té doby je Všeobecný pensijní ústav povinen předati Ústřední sociální pojišťovně veškerý spisový i účetní materiál, potřebný pro další nerušenou výplatu těchto důchodů. Úhradu vyplácených důchodů poskytne Ústřední sociální pojišťovně stát.

§ 189.

(1) Pokud nebude předepsáno pojistné podle tohoto zákona, jest odváděti na účet nového předpisu pojistné podle starého pensijního zákona. Pokud dodatečně předepsané pojistné převyšuje pojistné podle starého zákona, jest zaměstnavatel oprávněn sraziti si částku, připadající z tohoto rozdílu na zaměstnance za dobu tří měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl dodatečný předpis pojistného zaměstnavateli doručen.

(2) Pokud nebudou vyměřeny dávky podle tohoto zákona, jest na účet těchto dávek vypláceti dávky již přiznané podle starého pensijního zákona.

(3) Pokud nebude vyhlášeno nové ocenění věcných požitků podle § 4, odst. 4, platí sazby stanovené naposled za platnosti starého pensijního zákona.

§ 190.

Nařízením může býti upraveno jinak pojištění cizozemců, přihlížejíc zejména k tomu, zdali jejich domácí státy nakládají se zdejšími příslušníky při provádění sociálního pojištění stejně jako s vlastními občany.

§ 191.

Mezinárodními smlouvami o úpravě vzájemných poměrů na poli sociálního pojištění mohou býti sjednány úchylky od ustanovení tohoto zákona, pokud jde o osoby podrobené povinnosti pojistné; zejména může býti v případě vzájemnosti:

1. vyloučena pojistná povinnost zaměstnanců v zdejších závodech, které jsou součástí podniků zahraničních a může býti rozšířena na zaměstnance v závodech zahraničních, které jsou součástí podniku zdejšího;

2. ustanovení § 42, č. 2 změněno nebo zrušeno;

3. stanovena povinnost vydati převodní částky v mezích §§ 113 až 115 tohoto zákona cizozemským nositelům pojištění nebo zaopatření a započísti v důsledku převedení úhradových částek od cizozemských nositelů pojištění nebo zaopatření neb jiné úpravy pojistné nároky získané v druhém státě.

§ 192.

První stanovy všeobecného pensijního ústavu podle tohoto zákona vydá ministerstvo sociální péče po slyšení Všeobecného pensijního ústavu. Do té doby platí dosavadní stanovy; pokud odporují tomuto zákonu, nastupují na jejich místo ustanovení tohoto zákona.

§ 193.

Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje vláda výbor a představenstvo všeobecného pensijní.o ústavu, jakož i výbory a správní komise úřadoven. Pro zmíněnou dobu budou též jmenováni podle § 78 předseda a místopředsedové všeobecného pensijního ústavu.

§ 194.

Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu přísedící vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti přísedící pojišťovacího a vrchního pojišťovacího soudu, jakož i jejich náhradníky.

§ 195.

Kdyby v době až do prvních řádných voleb osoby původně, případně později jmenované odpadly nebo byly zbaveny své funkce, budou jmenovány nové orgány způsobem uvedeným v §§ 193 a 194.

§ 196.

(1) S premiemi předepsanými po 1. lednu 1928 za dobu před tímto dnem předepíše se zaměstnavateli přirážka podle sazby posledního rozvrhu podle § 7 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 299 Sb. z. a n. o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění ve znění vládního nařízení ze dne 20. prosince 1927, č. 186 Sb. z. a n. Pokud tyto přirážky nestačí k úhradě drahotních přídavků vyplácených v roce 1928 a drahotních přídavků, jež nutno vyplatiti po dni účinnosti tohoto zákona za dobu před tímto dnem, hradí nositel pojištění tyto přídavky ze svého.

(2) Jinak zákon č. 29/1921 Sb. z. a n. zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 399 b. a n. a vládní nařízení na jejich základě vydaná pozbývají dnen účinnosti tohoto zákona platnosti.

§ 197.

Dnem účinnosti předpisů tohoto zákona pozbudou platnosti ustanoveni dosavadních právních předpisů, upravujících stejné předměty jako tento zákon, pokud nejsou tímto zákonem výslovně dále zachovány v platnosti nebo se z něho jinak nepodává, zejména ustanovení:

1. zákona ze dne 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z r. 1907 o pensijním pojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných, ve znění upraveném cís. nařízením ze dne 25. června 1914, č. 138 ř. z. a zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n.,

2. zákona ze dne 21, prosince 1921, č. 484 Sb. z. a n. a vládního nařízení k němu ze dne 19. ledna 1923, č. 16 Sb. z. a n., jímž se upracuje pensijní pojištění zaměstnanců na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

§ 198.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1929.

§ 199.

Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

JUDr Jan Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,
zapisovatel.