Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

7. zasedání.

Tisk 828 – 828/11.

Když v září 1928 výrobci řepového cukru zvýšili cenu rafinovaného cukru o 60 hal. na 1 kg snažila se vláda, obávajíc se důvodně, že by opatření takové mohlo býti podnětem ke zdražování ostatních životních potřeb, aby zdražení ono bylo odvoláno nebo aspoň zmírněno.

Za dnešního volného hospodaření cukrem neměla vláda možnost jako v době vázaného hospodaření cukrem, aby spolupůsobila přímo při stanovení cen cukru, a musila se tudíž uchýliti k vyjednávání se zástupci průmyslu cukrovarnického, aby tito svoje požadavky přizpůsobili kupní schopnosti širokých vrstev lidových. Úsilí to setkalo se s úspěchem, ježto podařilo se docíliti, že výrobci cukru svoje původní opatření odvolali a omezili se na to, že cena cukru zvýšena byla pouze o 25 hal. na 1 kg.

Poněvadž však bylo prokázáno, že by průmysl cukerní nemohl vzhledem na poměry trhu zahraničního bez většího zvýšení ceny cukru ve vnitrozemí vyjíti, musily býti průmyslu cukrovarnickému poskytnuty určité úlevy. Snížení spotřební daně z cukru nemohlo býti navrženo zákonodárným sborům z toho důvodu, že by mohla býti ohrožena stabilita státního rozpočtu a návrh na zrušení cla nezdálo se vhodným vzíti v úvahu z důvodů národohospodářských. Východisko nalezeno bylo jednak y nové úpravě paušálované daně z obratu z cukru, k čemuž opravňuje ministra financí § 19 zákona z 21. prosince 1923 č. 268 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926 č. 245 Sb. z, a n., jednak v zákonu ze dne 22. listopadu 1928 č. 202 Sb. z. a n., kterým byl ministr financí zmocněn, aby vývozním podnikům výrobním nebo sdružením takových podniků vrátil za předpokladů v zákoně tom uvedených daň z obratu nebo přepychovou a daň přepravní.

Vláda učinila opatření, aby byly přesně zjištěny výrobní náklady cukru a řepy. Cestou anketární bude dále zjištěna celková statistická i tarifní situace tohoto průmyslu.

Pokud jde o návrh zákona o kartelech připomíná se, že ministerstvo pro zásobování lidu učinilo svého času ministerské radě návrh na legislativní úpravu otázky kartelové, načež ministerská rada uložila ministerstvu spravedlnosti vypracovati příslušnou osnovu. Přes všechny nikterak nepatrné obtíže zákonodárné úpravy kartelů a přes zkušenosti, jichž bylo v tomto směru v jiných státech nabylo a jež nejsou zvláště povzbuzující, vypracovalo ministerstvo spravedlnosti osnovu zákona o kartelech, při čemž mělo na zřeteli dřívější zákonodárné náměty této věci se týkající. Osnova stala se předmětem předepsaného meziministerského jednání a bude podle jeho výsledku předložena k dalšímu projednávání. Aniž přezírá určité positivní výhody kartelů, jež tu jsou, poskytuje státní správě možnost dozoru a dalekosáhlého přímého i nepřímého zasáhnutí v případě, že by obchodní podmínky, cenová opatření nebo vůbec činnost kartelů byla s to, aby ohrozila veřejné hospodářství, nebo veřejné blaho. Osnova jest vybavena též sankcemi trestními.

Ohledně zdražování ostatních životních potřeb podotýká se že ministerstvo pro zásobování lidu věnovalo zdražovacím tendencím v tomto oboru plnou pozornost a zakročovalo jak všeobecnými výnosy jednotlivých předmětů se týkajícími tak i intervencemi orgánů protilichevní služby, při čemž neomezil se jen na boj protidrahotní, ale působilo i v tom směru, aby tam, kde nastal pokles cen jako u mouky a masa, pokles tem projevil se i v obchodu detailním. Ministerstvo zásobování vydalo politickým úřadům podrobné směrnice, jak mají postupovati s důrazným poukazem, aby vždy nejprve byly učiněny pokusy o dohodu súčastněných činitelů: výrobců, obchodníků a konsumentů a teprve při nezdaru, aby používány byly prostředky donucovací. Ve veliké většině případů měla akce výsledek příznivý a i tam, kde zdražení nebylo možno zabrániti dosaženo bylo toho, že se tak stalo jen o to, oč stouply výrobní nebo provozní náklady.

V Praze dne 8. února 1929.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr pověřený vedením
ministerstva pro zásobování lidu:

Černý v. r.

Tisk 828/1.

Odpověď

vlády

na interpelaci senátorů R. Pánka, R. Wagnera, Jos. Hubky a spol. v příčině zdražení cukru (tisk 750).

Když v září 1928 výrobci řepového cukru zvýšili cenu rafinovaného cukru o 60 hal. na 1 kg snažila se vláda, obávajíc se důvodně, že by opatření takové mohlo býti podnětem ke zdražování ostatních životních potřeb, aby zdražení ono bylo odvoláno nebo aspoň zmírněno.

Za dnešního volného hospodaření cukrem neměla vláda možnost jako v době vázaného hospodaření cukrem, aby spolupůsobila přímo při stanovení cen cukru, a musila se tudíž uchýliti k vyjednávání se zástupci průmyslu cukrovarnického, aby tito svoje požadavky přizpůsobili kupní schopnosti širokých vrstev lidových. Úsilí to setkalo se s úspěchem, ježto podařilo se docíliti, že výrobci cukru svoje původní opatření odvolali a omezili se na to, že cena cukru zvýšena byla pouze o 25 hal. na 1 kg.

Poněvadž však bylo prokázáno, že by průmysl cukerní nemohl vzhledem na poměry trhu zahraničního bez většího zvýšení ceny cukru ve vnitrozemí vyjíti, musily býti průmyslu cukrovarnickému poskytnuty určité úlevy. Snížení spotřební daně z cukru nemohlo býti navrženo zákonodárným sborům z toho důvodu, že by mohla býti ohrožena stabilita státního rozpočtu a návrh na zrušení cla nezdálo se vhodným, vzíti v úvahu z důvodů národohospodářských. Východisko nalezeno bylo jednak v nové úpravě paušalované daně z obratu z cukru, k čemuž opravňuje ministra financí § 19 zákona z 21. prosince 1923 č. 288 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 16. prosince 1925 č. 246 Sb. z a n., jednak v zákonu ze dne 22. listopadu 1928 č. 202 Sb. z. a n., kterým byl ministr financí zmocněn, aby vývozním podnikům výrobním nebo sdružením takových podniků vrátil za předpokladů v zákoně tom uvedených daň z obratu nebo přepychovou a daň přepravní.

Vláda učinila opatření, aby byly přísně zjištěny výrobní náklady cukru a řepy. Cestou anketární bude dále zjištěna celková statistika a tarifní situace tohoto průmyslu.

Pokud jde o návrh zákona o kartelech připomíná se, že ministerstvo pro zásobování lidu učinilo svého času ministerské radě návrh na legislativní úpravu otázky kartelové, načež ministerská rada uložila ministerstvu spravedlnosti vypracovati příslušnou osnovu. Přes všechny nikterak nepatrné obtíže zákonodárné úpravy kartelů a přes zkušenosti, jichž bylo v tomto směru v jiných státech nabyto a jež nejsou zvláště povzbuzující, vypracovalo ministerstvo spravedlnosti osnovu zákona o kartelech, při čemž mělo na zřeteli dřívější zákonodárné náměty této věci se týkající. Osnova stala se předmětem předepsaného meziministerského jednání a bude podle jeho výsledků předložena k dalšímu projednávání. Aniž přezírá určité positivní výhody kartelů, jež tu jsou, poskytuje státní správě možnost dozoru a dalekosáhlého přímého i nepřímého zasáhnutí v případě, že by obchodní podmínky, cenová opatření nebo vůbec činnost kartelů byla s to, aby ohrozila veřejné hospodářství nebo veřejné blaho. Osnova jest vybavena též sankcemi trestními.

Ohledně zdražování ostatních životních potřeb podotýká se, že ministerstvo pro zásobování lidu věnovalo zdražovacím tendencím v tomto oboru plnou pozornost a zakročovalo jak všeobecnými výnosy jednotlivých předmětů se týkajícími, tak i intervencemi orgánů protilichevní služby, při čemž neomezilo se jen na boj protidrahotní, ale působilo i v tom směru, aby tam, kde nastal pokles cen, jako u mouky a masa, pokles ten projevil se i v obchodu detailním. Ministerstvo zásobování vydalo politickým úřadům podrobné směrnice, jak mají postupovati, s důrazným poukazem, aby vždy nejprve byly učiněny pokusy o dohodu súčastněných činitelů: výrobců, obchodníků a konsumentů a teprve při nezdaru, aby používány byly prostředky donucovací. Ve veliké většině případů měla akce výsledek příznivý a i tam, kde zdražení nebylo možno zabrániti dosaženo bylo toho, že se tak stalo jen o to, oč stouply výrobní nebo provozní náklady.

V Praze, dne 8. února 1929.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr pověřený vedením ministerstva
pro zásobování lidu:
Černý v. r.

Tisk 828/2.

 Výtky v interpelaci obsažené jsou zcela všeobecné, takže z nich nevysvítá, zda a které konkrétní případy má interpelace na mysli. Vzhledem k tomu není možno ani v jednotlivostech event. vysvětlení hodných zaujímati určitého stanoviska. Všeobecně pak provedené šetření nezjistilo žádné, v interpelaci zmíněné úmyslnosti a vůbec pak ne případů, při nichž by vytýkaným způsobem byli tisíce poškozováni na svých příjmech a postupech. Takové nějaké skutečné poškození není právně ani myslitelné.

Arciť právě u slovenských ředitelství hromadně předkládané požadavky, personální úpravy se týkající, nemohou býti ihned vyřízeny; avšak ani to není a nemůže býti v žádném směru na úkor ať již pomyslných nebo hmotných zájmů zaměstnanců, obzvláště když zejména v těchto věcech stanovisko státní správy železniční v zásadách je veřejně známo. Jinak jsou jednotlivá podání vyřizována podle své povahy zcela normálně buď neprodleně neb po předchozím příslušném administrativním zjištění neb řízení. Ovšem jsou též podání, která podle své povahy nevyžadují, a to opět bez jakékoli újmy zaměstnance, vyřízení žádného.

V Praze, dne 8. ledna 1929.

Ministr železnic:
J. Najman v. r.

Tisk 828/3.

Na shora uvedenou interpelaci sděluji toto:

Vláda republiky Československé usnesla se dne 17. července 1928 jednalo o tom, že se pro službu u podniků »Státní báňské a hut. závody« mimo ústředí zavádí podle §u 1, odst. 2, vládního nařízení č. 103/1927 Sb. z. a n. a úřednických kategoriích a služebních titulech:

1.) kategorie úředníků služby technické (sl. tř. Ib),

2.) kategorie úředníků služby účetní (sl. tř. II.),

3.) kategorie úředníků vyšší pomocné technické služby (sl. tř. II.),

4.) kategorie úředníků pomocné technické služby (sl. tř. III.) a

5.) kategorie úředníků nižší pomocné technické služby (sl. tř. IV.)

jednak o tom, že se pro zmíněnou službu systemisují služební místa a to:

a v kategorii zřízenců pro služby odborné 582 služebních míst.

Pro provedení této systemisace byla současně stanovena pravidla, podle kterých mezi jiným sluší též postupovati co do vázanosti systemisovaných služebních míst zaměstnanci smluvními.

Takto byla rozřešena v souhlasu s platovým zákonem nejen úprava poměrů zaměstnanců pragmatikálních, nýbrž dány i podklady pro úpravu poměrů zaměstnanců smluvních včetně kancelářských směnařů a výpomocných dozorců na denní plat.

V Praze, dne 8. ledna 1929.

Ministr veřejných prací:
Dr Spina v. r.

Tisk 828/4.

Jako dříve, tak i zejména v poslední době přisuzuje se každé onemocnění a případné úmrtí dělníků zaměstnaných v dolech neb v továrně na radiové preparáty a uranové barvy u státní báňské správy v Jáchymově působení radia, ačkoliv příčiny nemocí resp. úmrtí jsou různé a velkou většinou přirozené, jako u jiných povolání. U dělníků na jáchymovských dolech přistupuje k tomu ještě obtížná a zvláště v zimě zdraví ohrožující cesta do práce. K tomu nutno podotknouti, že ostatně není podle statistiky revírní bratrské pokladny ve Falknově počet onemocnění jáchymovských dělníků nijak nadprůměrný. Onemocnění radiem pozná těžko neodborný lékař a odborný lékař teprve pozorováním při dalším léčení, krevními zkouškami, roentgenem atd. Přesný důkaz by se dostal snad ve všech případech teprve pitvou.

Škodlivá působení paprsků radia a jeho emanace ve značnějším množství na zdraví nelze ovšem zcela popírati a proto ministerstvo veřejných prací zařídilo za spoluúčasti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy u jáchymovských dolů stanici pro pozorování zdravotního stavu všech dělníků, aby zjistilo, jaký vliv lze přičísti radiovým paprskům a emanaci, doufajíc, že teprve tímto způsobem bude možno získati reálné podklady pro správné posouzení.

K požadavku přednesenému v bodě 1.) interpelace se poznamenává, že průměrný dělnický plat na směnu v Jáchymově činí přes 42,– Kč a plat lamače se pohybuje kolem 48,– Kč na směnu. Finanční stav státních báňských závodů v Jáchymově nedovoluje však další zvyšování mezd.

Požadavku, uvedenému v bodu 2. interpelace nelze vzhledem k ustanovení oddílu I. zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. o pojištění u báňských bratrských pokladen vyhověti, poněvadž nelze od ostatního hornického pojištění zcela odchylné zaopatření jak co do započítání pracovní doby a tak co do výše dávek pouze pro jáchymovské horníky stanoviti. Takovéto specielní zaopatření menší skupiny pro jinde nehrozící nebezpečí nelze ani změnou zákona vklíniti do všeobecného hornického pojištění.

Při novelisaci úrazového pojištění bude podle možnosti pamatováno také na nemoce z povolání, čímž by případně mohly býti zachyceny i choroby, plynoucí ze zaměstnání dělnictva v radiových podnicích jáchymovských.

V Praze, dne 7. února 1929.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

Ministr veřejných prací:
Dr Spina v. r.

In gleicher Weise wie früher, so wird namentlich in der letzten Zeit jede Erkrankung und eventueller Tod der in den Gruben oder in der Fabrik für Raidiumpräparate und Uraniumfarben bei der staatlichen Grubenverwaltung in St. Joachimsthal. beschäftigten Arbeiter den Wirkungen des Radiums zugeschrieben, obwohl die Ursachen der Krankheiten resp. Todesfälle verschieden und überwiegend natürliche, wie bei anderen Berufen, sind. Bei den Arbeitern in den Joachimsthaler Gruben geseiht sich hiezu noch der beschwerliche und besiondens im Winter die Gesundheit bedrohende Weg in die Arbeit. Hiezu ist zu bemerken, daß übrigens nach der Statistik der Revierbruderlade in Falkenau die Anzahl der Erkrankungen der joachimsthaler Arbeiter in keiner Weise den Durch schnitt übersteigt Eme Radiumerkrankung erkennt schwer ein Arzt, welcher nicht Fachmann ist, und ein Spezialist erst durch Beobachtung bei der weiteren Behandlung, durch Blutproben, Röntgen u. s. w. Eiiren genauen Beweis würde vielleicht in allen Fällen erst die Sektion liefern.

Die schädliche Wirkung der Radiumstrahlen und seiner Emanation in größerer Menge auf die Gesundheit kann allerdings nicht zur gänze bestritten werden und hat deshalb das Ministerium für öffentliche Arbeiten unter Mitwirkung des Ministeriums für ölfentliches. Gesundheitswesen und körperliche Erziehung bei den joachimsithaler Gruben eine Station zur Beobachtung des Gesundheitszustandes sämtlicher Arbeiter errichtet, um sicherzustellen, welcher Einfluß den Radiumstrahlen und der Emanation beigemessen werden kann, in der Erwartung, daß es erst auf diese Weise möglich sein wird, für ebne richtige Beurteilung reale Grundlagen zu gewinnen.

Zu der in Funkt 1 der Interpellation vorgebrachten Forderung wird bemerkt, daß der durchschnittliche Arbeilslohn für die Schicht in St. Joachimsthal über 422 Kč beträgt und das sich der Lohn eines Brechers um 48 Kč für die Schicht bewegt. Die finanzielle Lage der staatlichen Grubenbetriebe in St. Joachimsthal läßt jedoch eine weitere Erhöhung der Löhne nicht zu.

Der in Punkt 2 der Interpellation angeführten Forderung kann mit Rücksicht auf die Bestimmung des Abschnittes I. dies Gesetzes Nr. 242/1922 S. d. G. u. V. betreffend die Versicherung bei den Bergwerksbruderladen nicht entsprochen werden, weil es nicht möglich ist, eine von der übrigen Versicherung der Bergarbeiter sowohl hinsichtlich der Anrechnung der Arbeitszeit als auch hinsichtlich der Höhe der Leistungen gänzlich abweichende Versorgung lediglich für die joachimsthaler Bergarbeiter festzusetzen, Eine derartige spezielle Versorgung einer kleineren Gruppe wegen einer andenswo nicht drohemden,Gefahr kann selbst durch eine Änderung des Gesetzes in die allgemeine Versicherung der Bergarbeiter nicht eingeschaltet werden.

Anläßlich der Novellierung der Unfallversicherung wird mach Tunlichkeit auch auf die Berufskrankheiten Bedacht genommen werden, wodurch eventuell auch solche Krankheiten erfaßt werdet könnten, welche in der Beschäftigung der Arbeiterechaft in den joachimsthaler Radiumunternehmungen ihren Ursprung haben.

Prag, am 7. Feber 1929.

Der Minister für öfentliche Arbeiten:
Dr. Spina m. p.

Der Vorsitzende der Regierung:
Udržal m. p.

Tisk 828/5.

K bodu 1.) dotazu interpelace podotýkám, že ministerstvo veřejných prací zamýšlí provésti pro státní úřad statistický, který nyní zabírá budovu ústavu pro hluchoněmé, novostavbu na letenské pláni. S přípravnými pracemi bude možno však započíti teprve až bude určeno staveniště na základě výsledku soutěže na zastavení Letné.

K bodu 2.) dotazu interpelace dlužno konstatovati, že se státní správě dosud nenaskytla možnost opatřiti vhodnou budovu, ve které by bylo ústav pro hluchoněmé možno prozatím lépe umístiti než v dosavadním provisóriu.

V Praze, dne 31. prosince 1928.

Ministr veřejných prací:
Dr Spina v. r.