Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 871.

1. sen. Ecksteinové a soudr. na vládu Československé republiky ve věci výkladu §u 11, odst. 2. vládního nařízení ze dne 17. března 1927 o úpravě služebních a platových poměrů sekundárních lékařů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve Všeobecné nemocnici v Praze a asistentů ve státních ústavech pro vzdělání a výcvik porodních pomocnic (babických školách) a ve státním ústavě pro zubní lékařství.

2. sen. Havránka a druhů panu ministru, železnic ohledně přiznání odměn za vícepráce a svízelné výkony při letošních krutých mrazech výpravčím vlaků, dílenskému personálu a průvodčím vlaků.

3. sen. Havleny, Zimáka a soudr. na pana ministra vnitra ohledně vydaného zákazu po dávání informací o železničních nehodách veřejnému tisku.

4. sen. Jokla, Polacha a soudr. na ministra vnitra stran přeřadění města Krnova ze skupiny míst C do skupiny mísí B činovného pro státní úředníky, učitele atd.

5. sen. Jokla, Polacha a soudr. na ministra vnitra stran zařadění státních úředníků a učitelů ve Vítkově do skupiny míst B činovného.

6. sen. Jokla a soudr. na pana ministra železnic stran výdeje jízdenek ve stanici Svinově.

7. sen. Reyzla a soudr. na pány ministry sociální péče a vnitra stran neustálé práce přes čas v různých podnicích v Dolní Poustevně a nečinnosti okresního úřadu.

V §u 11 tohoto citovaného nařízení zní odstavec 2.:

Jejich pracovní doba se určuje podle potřeby služby.

Tato věta zavdává vážnou příčinu k tomu, že jest nejasně a nesprávně vykládána. Spolek absolventek státní školy ošetřovatelské v Praze vydal zvláštní publikací (memorandum), v němž uvádí, že jest nutno, aby ošetřovatelský personál měl také zajištěno určité minimum po stránce materielní a kromě toho aby všechny podmínky pracovní upraveny byly tak, aby odpovídaly moderní době. Dnešní úprava zaměstnaných osob po stránce materielní je naprosto neurovnaná a velmi skromná. Zaopatření pro případ nemocí, úrazu, invalidity a odchodu na odpočinek jest velmi nedostatečné. Úprava pracovní doby ošetřovatelské služby, pro kterou nebyla možno použíti zákona o osmihodinové době pracovní jest ponechána úplné náhodě. Naprosto pak neupravena je služba při nemocích infekčních a v jiných specielních oborech, jako na oddělení roentgenových, radiových a pod. Jest velmi nutno stanoviti pracovní dobu na 48 hodin týdně resp. na 96 hodin na dva týdny. Za práci přes čas normální má se poskytovati ošetřovatelkám zvláštní odměna. Každá hodina přes čas nařízená zaplatí se podle sazby stanovené pro státní úředníky. Ošetřovatelky v laboratořích roentgenových, radiových a pod. nesmí pracovati přes čas. Pokud se tyká noční služby, neměla by trvati déle 7 nocí. Za noční služby přísluší ošetřovatelce vydatná strava a teplé nápoje bezplatně. Je zapotřebí upraviti dovolenou na zotavenou a učiniti opatření v příčině onemocnění ošetřovatelky. Dále jest nutno upraviti výpovědní lhůtu a zavésti pravidelné povinné lékařské prohlídky stanoveným ústavním lékařem anebo lékařkou.

Žádáme vládu republiky:

1. aby v odpovědi na tento dotaz vysvětlila jasně a nekompromisně odstavec 2. §u 11 tohoto shora uvedeného vládního nařízení;

2. co hodlá vláda učiniti, aby sociální, materielní zaopatřovací i zdravotní poměry byly v ústavech upraveny tak, aby odpovídaly dnešní době a sociálnímu poslání Československého státu.

V Praze, dne 24. března 13219.

Ecksteinová,

Novák.

Nadlidské výkony železničního personál u v letošní kruté zimě doznaly částečného ocenění přiznáním zvláštního přídavku určitým kategoriím. Opomenuti mají býti výpravčí vlaků, personál dílenský a průvodčí vlaků. Výpravčí vlaků ve větších disposičních stanicích musili konati službu disposičních úředníků na staničním nádvoří a zajisté byli vystaveni nepříznivým poměrům povětrnostním.

Výkony dílenského personálu za letošních krutých mrazů vyžadovaly velikého napětí sil všech zaměstnanců, zvláště když veškeré správkárny nejsou vybaveny potřebnými opatřeními proti mravům ani pro ulehčení zrychleného zpracování zvýšeného přídělu vozidel a strojů do správky odstavených, zejména když práce musila býti vykonána s urychlením a s náležitou precisností.

Kruté mrazy nebyly s to snésti všichni zaměstnanci, takže onemocnění bylo zvýšeno asi na 20% ze zaměstnaných. Tím bylo nutno sáhnouti ku práci přes čas, neboť zákonná doba pracovní na výkony nestačila. Práce byla velmi těžká a namáhavá a zvláště při nedostatcích výtopny zdraví a životu nebezpečná. Následkem nedostatečných místností dály se opravy vozidel i za nejkrutějších mrazů venku.

Neméně bylo snášeti následky krutých mrazů průvodčím vlaků, jichž služební doba značným opožďováním vlaků protahovala se do nekonečna. Za krutých mrazů - za časté bez jídla a bez peněžitých prostředků - bylo jim ztráviti mnoho času v odlehlých stanicích.

Podepsaní táží se pana ministra, zda je ochoten přiznati zamýšlené odměny i zde vyjmenovaným kategoriím.

V Praze, dne 20. března 1929.

Havránek, Šolc, dr Klouda, dr Veselý, Šťastný, Pichl, Hubka, Wagner, Plamínková, Pánek, Klofáč, dr Krouský.

Na veřejnost pronikly zprávy, že ministerstvo vnitra vydalo zákaz pod čís. 20643 ex 1928, dle něhož je nařízeno, že o nehodách na železnicích nesmí býti za žádných okolnosti podávána žádná vysvětlení, zástupcům tisku, redaktorům a novinářům a vůbec žádným třetím osobám a že na místech neštěstí nesmí býti činěny žádné fotografické snímky a nesmí býti filmováno.

Zákaz byl doručen všem ředitelstvím státních drah, která je uvedla ve všeobecnou známost mezi zaměstnanci.

V důsledku toho má se veřejný tisk spokojiti při takových příležitostech jedině správami, které vydá příslušné ředitelství.

Zákaz tento je neudržitelný. Nejen rodiny osob právě cestujících, ale celá veřejnost má přímý a pochopitelný zájem na tom, aby dostalo se jim co nejrychleji zpráv o každé nehodě, o příčinách, rozsahu a následcích, ohledně způsobených škod, poruchy v dopravě a obětech na zdraví a životech. Celá veřejnost má zájem na tom, aby tisk vykonal právě při takovýchto případech zpravodajskou službu co nejrychleji.

Tímto zákazem má však býti veřejnému tisku přímo zabráněno opatřování přímých a spolehlivých a především co nejrychlejších informací a tisk má býti odkázán jedině na zprávy, které si sám opatří bez pomoci úředních orgánů, nebo kterých se mu teprve opožděně dostane z míst úředních.

Zákaz dotýká se nešetrně přímo důstojnosti naší žurnalistiky a celá veřejnost bude zákaz posuzovati jako opatření, které má způsobiti oddalování, zatajování nebo přizpůsobování úředních správ na újmu pravdivosti. Vzhledem k tomu táží se podepsaní:

Jak hodlá pan ministr ospravedlniti vydání tohoto neudržitelného zákazu a hodlá-li jej zrušiti?

V Praze, dne 21. března 1929.

(překlad.).

Interpelace

Platovým zákonem z roku 1926 byl Krnov zařaděn do skupiny míst C činovného, poněvadž podle posledního sčítání lidu nebylo dosaženo počtu 25.000 obyvatelů, jež platový zákon vyžaduje. To znamená oproti dřívějšímu stavu těžké poškození města, které od roku 1912 zařaděno bylo do III. třídy aktivních přídavků.

Při sčítání lidu roku 1921 napočteno bylo v Krnově 21.129 osob. Tento počet obyvatelstva zdá se však vzhledem k počtu obecních voličů (13.657) býti značně předstižen, poněvadž podle učiněných zkušenosti lze míti za to, že v obci bydlí stejně veliké procento osob k volbě neoprávněných. K tomu přistupují ještě asi 4000 dělníků v místě zaměstnaných, kteří pro velkou bytovou nouzi musí bydleti mimo město. V úvahu přichází ještě veliký počet cizinců, kteří se jako voliči nečítají. Přírůstek novorozených činí asi 300 ročně. Přírůstek voličů a přírůstek novorozených činí sám od sčítání lidu, to.jest během 6 let, počet 4800 osob, takže Krnov má dnes 25-26.400 obyvatelů.

Přihlédneme-li k drahotním poměrům, stojí Krnov v řadě měst, která nalézáme ve skupinách míst B a A. Co se týče nájemných poměrů, dlužno zdůrazniti, že veřejní zaměstnanci jsou nuceni bydleti většinou v novostavbách resp. v takových domech, které si sami v poslední době vystavěli. V těchto domech jsou ovšem činže velmi vysoké. Pohybují se u novostaveb za 1 pokoj a kuchyni 150-170 Kč měsíčně, u budov, které byly vystavěny beze státní pomoci, kolem 240 Kč měsíčně. U 2 pokojů s kuchyní a příslušenstvím 370 resp. 450 Kč měsíčně. U starých budov činí nájemné asi za 1 pokoj s kuchyní 65 Kč, za 2 pokoje s kuchyní 150 Kč a za 3 pokoje s kuchyní 260 Kč.

Konečně dlužno ještě poznamenati, že Krnov je průmyslovým střediskem západního Slezska. Veliký význam má také okolnost, že město leží na hranici německé, což má v zápětí, že pohraniční obyvatelstvy z Německa, jež má mnohem silnější měnu, kryje v Krnově, byt také jen malou měrou, své životní potřeby, což však při počtu návštěvníků a návštěv padá silně na váhu a projevuje se způsobem velmi podstatným.

Ze všech uvedených skutečností vyplývá, že mnohokrát jim projevené přání veřejných zaměstnanců v Krnově, aby zařaděni byli do skupiny míst B činovného, jest oprávněno. Takovéto přeřadění bylo zástupcům zaměstnanců již roku 1927 slíbeno nynějším panem ministrem financí dr Vlasákem, aniž by pří posledním přeřadění míst do vyšších skupin míst byl na město vzat zřetel.

Tážeme se tudíž pana ministra vnitra, je-li ochoten splniti nyní slib, který svého času byl dán státním úředníkům a učitelům, a zařaditi město Krnov do skupiny míst B, do které podle skutečných poměrů patří?

V Praze, dne 12. března 1929.

Jokl, Polach,

Durch das Gehaltsgesetz vom Jahre 1926 wurde Jägerndorf in die Aktivitätszulagenklasse C eingereiht, da laut der letzten Volkszählung die im Gehaltsgesetze vorgesehene Zahl von 25.000 Einwohnern nicht erreicht wurde. Das bedeutet gegenüber dem früheren Stand eine schwere Benachteiligung der Stadt, welche seit dem Jahre 1912 in die II. Klasse der Aktivitätszulagen eingereiht worden war.

Anläßlich der Volkszählung im Jahre 1921 wurden in Jägerndorf 21.129 Personen gezählt. Diese Bevölkerungszahl erscheint jedoch mit Rücksicht auf die Zahl der Gemeindewähler (13.657) bedeutend überholt, da nach den gemachten Erfahrungen angenommen werden kann, daß ein ebenso großer Prozentsatz nicht wahlberechtigter Personen im Orte ansäßig ist. Hiezu kommen noch ca 4000 im Orte beschäftigte Arbeiter, welche wegen der großen Wohnungsnot außerhalb der Stadt wohnen müssen. In Betracht kommt noch eine große Anzahl von Ausländern, welche als Wähler nicht zählen. Der Zuwachs an Neugeborenem beträgt rund 300 jährlich. Der Wählerzuwachs und der

Zuwachs an Neugeborenen ergeben allein seit der Volkszählung, d. i. innerhalb von 6 Jahren eine Zahl von 4800 Personen, sodaß Jägerndorf heute 25 bis 26,000 Einwohner hat.

Bei Bedachtnahme auf die Teuerungsverhältnis se steht Jägerndorf in der Reihe jener Städte welche in den Ortsklassen B und A zu finden sind Was die Mietverhältnisse betrifft, muß hervor gehoben werden, daß die öffentlichen Angestellten gezwungen sind, zumeist in Neubauten zu wohnen, bzw. in solchen Häusern, die sie selbst in letzter Zeit erbaut haben. In diesen Häusern sind seltstverständlich die Mietzinse sehr hoch. Sie bewegen sich bei Neubauten: für 1 Zimmer und Küche 150 bis 170 Kronen monatlich, bei Gebäuden, welche ohne Staatshilfe erbaut wurden, um Kč 240 monatlich. Bei 2 Zimmern mit Küche samt Zubehör 370, bzw. 450 Kronen monatlich. Bei alten Bauten betragen die Mietzinse ungefähr: bei 1 Zimmer mit Küche 65 Kronen, bei 2 Zimmern mit Küche 150 Kronen und bei 3 Zimmern mit Küche 250 Kronen.

Schließlich ist noch zu bemerken, daß Jägerndorf das Industriezentrum Westschlesiens ist. Von großer Bedeutung ist auch der Umstand, daß die Stadt an der Grenze gegen Deutschland liegt, was zur Folge hat, daß die Grenzbevölkerung aus Deutschland, welches eine viel stärkere Valuta hat, in Jägerndorf ihre Lebensbedürfnisse, wenn auch nur in kleinem Maßstabe, deckt, was jedoch bei der Zahl der Besucher und Besuche stark ins Gewicht fällt und sich sehr wesentlich bemerkbar macht.

Aus allen angeführten Tatsachen ergibt sich, daß der mehrfach schon geäußerte Wunsch der öffentlichem Angestellten Jägerndorfs, in die Ortsklasse B der Aktivitätsgebühren eingereiht zu werden, berechtigt ist. Eine solche Umreihung wurde den Vertretern der Angestellten bereits im Jahre 1927 von dem gegenwärtigen Herrn Finanzminister Dr. Vlasák gemacht, ohne daß die Stadt bei der letzten Umreihung von Orten in höhere Ortsklassen berücksichtigt worden wäre.

Wir fragen daher den Herrn Ministerdes Innern, ob er bereit ist, nunmehr das Versprechen, welches den staatlichen (Beamten und Lehrern seinerzeit gegeben worden war, zu erfüllen und die Stadt Jägenndorf in die Ortsklasse B einzugliedern, in weiche sie nach den tatsächlichen Verhältnissen gehört?

Prag, den 12, März 1929.

Jokl, Polach,

Podle § 12, odst. 7 platového zákona č. 103/1926 mohou býti jednotlivé obce vzhledem k drahotním poměrům výjimečně zařaděny vládním nařízením do vyšší skupiny míst. Město Vítkov v zemi Moravskoslezské čítá sice podle posledních úředních sdělení jen 583 obyvatelů, avšak poblíž města nalézají se letoviska Dolní a Horní Vikštejn, Maria Stein, Kružberk, Milíře, Brückenhäusl a lázeňské místo pro léčení chorob srdečních Janské. Koupele. Následkem toho jsou ceny potravin v místě ve srovnání s jinými místy asi o 20% vyšší. Mimo to leží v sousední obci Klokočově letní ozdravovna, revírní rady v Moravské Ostravě, ve které se po 4 měsíce nalézá více než 300 dětí, což rovněž nepříznivě působí na opatřování a utváření cen potravin. Zcela obzvláště však dlužno se zmíniti o tom, že ošacení (obuv, oděv, prádlo) jest alespoň o 20-30% dražší než v Ostravě a v Opavě. Rovněž jsou ceny bytů ve Vítkově neobyčejně vysoké.