Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 889.

Vládní návrh

Zákon

ze dne..............................................................................................,

kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Obvod měšťanské školy.

§ 1.

Každé veřejné měšťanské škole přidělí se obvod (přiškolené území), aby dětem bydlícím v něm (§ 23) a povinným docházkou do měšťanské školy bylo zajištěno přijetí do ní.

§ 2.

Obvod veřejné měšťanské školy budiž upraven tak, aby dětem bydlícím v něm byla jak možno usnadněna pravidelná docházka do měšťanské školy, při čemž jest dbáti, aby děti neměly do školy zpravidla dále než 5 km.

§ 3.

Obvody veřejných měšťanských škol na území hlavního města Prahy, zemského hlavního města Brna, pak měst Moravské Ostravy, Olomouce a Plzně, jakož i měst, která tvoří samostatné městské školní okresy, mohou přesahovati hranice těchto měst jen se souhlasem jejich obecních zastupitelstev. Rovněž je souhlasu těchto zastupitelstev potřebí k tomu, aby část území jmenovaných měst byla přiškolena k měšťanské škole v jiné obci.

§ 4.

(1) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě (§ 8) dvě nebo několik veřejných měšťanských škol téhož vyučovacího jazyka, budiž souhrn obvodů měšťanských škol, které jsou přístupny chlapcům (chlapeckých a smíšených), zpravidla shodný se souhrnem obvodů měšťanských škol, přístupných dívkám (dívčích a smíšených).

(2) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě veřejné měšťanské školy různého vyučovacího jazyka, buďte souhrny obvodů škol každého jazyka zpravidla vzájemně shodné.

§ 5.

(1) Obvody všech měšťanských škol, zřízených před účinností tohoto zákona, buďte nově upraveny tak, aby vyhovovaly ustanovením §§ 2 až 4. Dokud příslušné rozhodnutí o nové úpravě obvodu nenabude právní moci, zůstává každé veřejné měšťanské škole dosavadní obvod, který jí byl přidělen školními úřady.

(2) Každé stanovení a každá změna hranic školního obvodu, pokud jsou zároveň hranicemi školní obce nebo školního újezdu, mají za následek i stejnou úpravu hranic školní obce, pokud se týče školního újezdu.

§ 6.

Obvody veřejných měšťanských škol zřizuje a mění zemská školní rada vyslechnouc vydržovatele školy, nejsouc však s výjimkou uvedenou v § 3 vázána jejich souhlasem nebo nesouhlasem. Okolnosti, důležité pro úpravu školního obvodu, buďte zjištěny komisí, ustanovenou okresním školním úřadem a to pokud nutno místním ohledáním: Ke komisi přizve okresní školní úřad znalce (pedagogického, zdravotního a technického) a vydržovatele školy. Jednání, o němž sepsati jest protokol, je podkladem dalšího úředního řízení. Útraty komise uhradí školní obec nebo školní újezd, do jehož působnosti náleží škola, o jejíž obvod jde. Zažádá-li o změnu obvodu některá obec, uhradí sama útraty komise.

Měšťanské školy náležející do působnosti školních obcí.

§ 7.

Nepřesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol území školní obce, náležejí tyto měšťanské školy jako dosud i nadále do působnosti školní obce a do působnosti místní školní rady nebo místních školních rad v ní zřízených, pokud nebyly z této působnosti vyňaty podle § 2, odst. 3., zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z..a n., jímž se upravuje správa školství.

Měšťanské školy náležející do působnosti školních újezdů. (Újezdní měšťanské školy).

§ 8.

Přesahuje li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol, zřízených v téže školní obci, území školní obce, tvoří soubor místních obcí nebo jejich částí, přiškolených k této měšťanské škole (měšťanským školám), školní újezd.

§ 9.

Na školní újezdy vztahují se všechny předpisy, platné o školních obcích, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

§ 10.

Působnost školního újezdu vztahuje se jen na veřejné měšťanské školy, zřízené na jeho území (§ 8), vyjímajíc školy, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., čís. 3, a odst. 2. a 3., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Školy, náležející do působnosti školního újezdu, jsou vyňaty z působnosti školních obcí a nazývají se "újezdní měšťanské školy".

Újezdní školní rady.

§ 11.

V školní obci, na jejímž území jest újezdní měšťanská škola, zřídí se na místě dosavadní místní školní rady správní orgán společný pro školní obec i pro školní újezd, nazvaný "újezdní školní rada".

§ 12.

(1) Újezdní školní rada se ukládá:

a) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školní obce,

b) ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního újezdu,

c) ze zástupců školní obce,

d) ze zástupců školního újezdu.

(2) Újezdní školní rada člení se ve dva odbory:

1. v odbor pro věci školní obce,

2. v odbor pro věci školního újezdu.

(3) Členy prvého odboru jsou zástupci, uvedení v odst. 1., písm. a) a c), členy druhého odboru zástupci, uvedení v odst. 1., písm. b) a d).

§ 13.

(1) újezdní školní rada koná jednak schůze odborů, jednak schůze plenární.

(2) Prvému odboru přísluší usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výlučně jen škol, náležejících do působnosti školní obce, a práv, povinností a zájmů školní obce. Druhému odboru náleží usnášeti se samostatně o věcech, které se týkají výlučně jen újezdních měšťanských škol, a práv, povinností a zájmů školního újezdu. Do působnosti druhého odboru nenáleží však povinnost sdělávati soupis školní mládeže a vésti školní matriku, která zůstává vyhrazena, i pokud jde o žáky újezdní měšťanské školy, orgánům té školní obce, na jejímž území žáci bydlí.

(3) Plenární schůzi újezdní školní rady přísluší voliti předsedu a jeho náměstka a jednati i usnášeti se o věcech, společných všem školám, které náležejí jinak do působnosti jednotlivých odborů. Vysloví-li se však většina přítomných členů některého odboru proti tomu, aby se plenární schůze usnášela o některé společné věci, musí býti rozhodnutí o ní odkázáno oběma odborům v oboru jejich samostatné působnosti. Vzniknou-li spory mezi odbory, je předseda nebo jeho náměstek povinen předložiti věc do tří dnů k rozhodnutí nadřízenému okresnímu školnímu úřadu.

§ 14.

Předseda újezdní školní rady nebo jeho náměstek předsedá v plenárních i odborových schůzích a vykonává platná usnesení.

§ 15.

Náklad na úřadování újezdní školní rady rozdělí její plenární schůze mezi školní obec a školní újezd podle poměru úhrnů jejich ostatních řádných rozpočtových potřeb, vykázaných v rozpočtech na běžný rok.

§ 16.

Ostatně platí o újezdních školních radách nebo jejich odborech obdobně §§ 19 až 21 a 23 až 32 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. Vládním nařízením lze tyto předpisy přizpůsobiti ustanovením §§ 12 až 15.

Hospodaření školních újezdů.

§ 17.

(1) O hospodaření školních újezdů a o sestavování a stanovení jejich školních rozpočtu a účtů platí obdobně všechna ustanovení, platná dosud v těchto věcech pro školní obce, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

(2) Obce přiškolené zcela nebo zčásti (§ 8) uhrazují náklad na zřízení a vydržování újezdní měšťanské školy podle obdoby ustanovení, platných v té které zemi o úhradě nákladu na školy obecné. Stejným způsobem buďte hrazeny výlohy, - vzniklé školnímu újezdu na základě tohoto zákona.

(3) Správa újezdního školního fondu, který se zřídí ve školních újezdech na území bývalého Slezska podle § 38, odst. 1., zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slez,. z. z., týkajícího se zřizování, návštěvy a vydržování veřejných škol obecných, přejde na újezdní školní radu.

Převzetí újezdních měšťanských škol do působnosti školních újezdů.

§ 18.

(1) Na školní újezd (újezdní školní fond).přecházejí všecka práva i všecky závazky, které příslušely dosud školní obci (místnímu školnímu fondu) z jejího dosavadního.právního poměru k měšťanské škole, jež podle § 8 přejde z působnosti školní obce do působnosti školního újezdu.

(2) Právní závazky třetích osob (jednotlivců, korporací, nadání, fondů) přispívati na potřeby měšťanské školy zůstávají v platnosti i po jejím přechodu do působnosti školního újezdu. Zavázala-li se před účinností tohoto zákona jedna nebo několik z přiškolených obcí místních, že ponesou náklad na zřízení a vydržování měšťanské školy zcela nebo z větší části, než jak bylo jejich povinností podle zákona, může býti na žádost vysloveno osvobození od těchto zvláštních závazků s tím, že se nadále bude díti rozvrh nákladů na přiškolené obce podle ustanovení § 17, odst. 2. O takové žádosti rozhodne podle volného uvážení se zřetelem k hospodářským poměrům zúčastněných obcí zemská školní rada, slyševší příslušné okresní výbory.

§ 19.

(1) Podrobné provedení úpravy majetkových práv a povinností mezi jednotlivými školními obcemi a školními újezdy podle § 18 zůstavuje se především dohodě jejich zastupitelských sborů. Úmluvu o dohodě předložiti jest zastupitelstvům všech obcí, jejichž území náleží zcela nebo zčásti jednak k území školní obce, jednak k území školního újezdu. Nepodají-li obce do 30 dnů ode dne, kdy byla úmluva o dohodě dodána obecnímu úřadu, proti ní námitky, nabývá moci práva. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich v první instanci okresní školní úřad vyslechna příslušné okresní výbory.

(2) Nedojde-li k dohodě zúčastněných stran (odst. 1., věta 1.) do 3 měsíců ode dne, kdy je k tomu vyzval okresní školní úřad, nadřízený příslušné újezdní měšťanské škole, upraví se jejich vzájemná práva a povinnosti rozhodnutím zemské školní rady, jež je povinna vyslechnouti před rozhodnutím zastupitelstva obcí a příslušné okresní výbory. Nedojde-li jejich vyjádření do 60 dnů ode dne, kdy jim bylo vyzvání doručeno, rozhodne zemská školní rada bez tohoto vyjádření, hledíc k ustanovením tohoto zákona.

Zvláštní ustanovení o školních budovách a místnostech a o vnitřním zařízení újezdních měšťanských škol.

§ 20.

(1) Veřejné měšťanské škole, která přejde do působnosti školního újezdu, buďte ponechány nadále školní budovy, místnosti i pozemky s příslušenstvím a veškeré vnitřní zařízení školy (nábytek, nářadí, vyučovací a učebné pomůcky, knihovny atp.), kterých užívala, než přešla do působnosti školního újezdu, při čemž školní újezd vstoupí v příčině jmenovaných předmětů do právních poměrů dosavadního zákonného nositele věcného nákladu na zmíněnou školu, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. Byly-li tyto předměty, jsouce ve výlučném užívání měšťanské školy, ve vlastnictví školní, obce, místní obce (osady) nebo školy samé, přejdou do vlastnictví újezdní měšťanské školy.

(2) Kdyby místností újezdní měšťanské školy, která nemá vlastní budovy, bylo podle zjištění okresního školního úřadu nezbytně potřebí,pro veřejnou obecnou školu, může zemská školní rada vyslechnouc příslušné okresní výbory naříditi, aby se školní újezd v přiměřené lhůtě postaral újezdní měšťanské škole o jiné vhodné místnosti.

§ 21.

(1) Za školní nemovitosti a movitosti, které přejdou podle § 20, odst. 1., do vlastnictví újezdní měšťanské školy, školní újezd není povinen náhradou.

(2) Hradila li však některá obec před účinností tohoto zákona na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 20, odst. 1., náklad, který na obec připadl podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, zcela nebo zčásti zápůjčkou, jíž dosud nesplatila, jest školní újezd povinen nahrazovati jí počínaje dnem 1. ledna 1931 náklad na úrokování a umořování zápůjčky dosud nesplacené, nedohodnou-li se zúčastněné obce do 1. července 1930 jinak.

(3) Z povinnosti přispívati školnímu újezdu na náhradu nákladu podle ustanovení odst. 2. jest však vyňata obec, přiškolená, k měšťanské škole již před účinností tohoto zákona, která již zaplatila část nákladů na nemovitosti a movitosti, uvedené v § 20, odst. 1., připadlého na ni podle dosavadních předpisů nebo podle zvláštní úmluvy, nebo která prohlásí, že tuto část nákladů sama zaplatí.

(4) Předchozí ustanovení o obcích platí i o osadách zápůjčky učinivších.

§ 22.

(1) Přejde-li do působnosti školního újezdu veřejná měšťanská škoda, která nemá vlastní samostatné budovy a užívá společně se školou jinou místností ve školní budově, náležející buď veřejné obecné škole, buď školní obci nebo některé místní obci, jest školní újezd povinen, aby po dobu tohoto užívání, pokud jde o školní budovu:

a) nesl zcela náklad, jehož je potřebí, aby místnosti, výhradně užívané jen měšťanskou školou, byly udržovány v dobrém stavu,  

b) přispíval k úhradě ostatního nákladu na udržování školní budovy v dobrém stavu, nejde-li o náklad na místnosti, užívané jen školou jinou,

c) přispíval na úrokování a umořování dluhů školní obce nebo přiškolených obcí (osad), pokud byly učiněny před účinností tohoto zákona na úhradu nákladů na opatření školní budovy s příslušenstvím a nejsou dosud zaplaceny.

(2) Příspěvky školního újezdu podle odst. 1., písm. b) a c), i způsob jejich placení určí se dohodou mezi školní (mísení) obcí (osadou) a školním újezdem, kterou jest sděliti všem přiškoleným obcím. Nedojde li k dohodě nebo podá-li do 15 dnů ode dne vyrozumění některá z přiškolených obcí proti dohodě u okresního školního úřadu námitky, rozhodne ve věci tento úřad, vyslechna příslušné okresní výbory. Jde-li o výši příspěvku, může úřad, neuznáni za vhodné měřítko jiné, rozvrhnouti příspěvky školního újezdu podle odst. 1., písm. b) a c), tak, aby byly k úhrnu všech příslušných nákladů v témž poměru, ve kterém jest úhrnná plocha místností užívaných jen měšťanskou školou k úhrnné ploše všech místností v budově, při čemž se místnosti, kterých užívá měšťanská škola Společně s jinou školou, čítají na vrub měšťanské školy polovinou své plochy. Proti rozhodnutí mohou se odvolati školní (místní) obec (osada), školní újezd a přiškolené obce.

O docházce do měšťanských škol.

§ 23.

(1) Choditi do veřejné měšťanské školy jsou povinny v době své školní povinnosti děti československých státních občanů, mající trvalé bydliště v obvodě veřejné měšťanské školy, které vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy.

(2) Za bydliště dětí se pokládá trvalé bydliště otcovo, u dětí nemanželských matčino, u dětí jednostranně osiřelých a u dětí manželů rozvedených, rozloučených nebo odděleně žijících toho z rodičů, v jehož péči se dítě nachází, u oboustranných sirotků, pak u dětí, jejichž rodiče jsou neznámi, a u dětí, odňatých moci otcově, trvalé bydliště toho, kdo má podle platných předpisů právo dítě vychovávati. Dětí v cizí péči (ošetřovanců, schovanců) týká se povinnost podle odst. 1. jen tehda, jsou-li dány do cizí péče trvale a trvale bydlí v školním obvodě; netýká se dětí, které rodiče nebo jejich zástupci dali do cizí péče na byt a stravu a pod. jen dočasně, aby chodily do školy v jiném obvodě, než je ten, v němž mají trvalé bydliště.

§ 24.

Povinnosti choditi do veřejné měšťanské školy jsou zproštěny:

a) děti, které by přecházely do měšťanské školy z obecné školy jiného vyučovacího jazyka;

b) děti, které chodí do škol středních;

c) děti úchylné (hluchoněmé, slepé, málo nadané, mravně vadné, zmrzačelé atp.);

d) děti, zproštěné povinnosti choditi do školy vůbec pro těžký neduh tělesný nebo duševní, který znemožňuje vyučování nebo školní docházku;

e) děti, chodící do soukromých měšťanských škol;

f) děti, vyučované doma, pokud se jim dostává tímto způsobem vzdělání, předepsaného měšťanským školám, aspoň dostatečnou měrou.

(2) Mimo to může okresní školní úřad zprošťovati jednotlivé děti od povinné docházky do měšťanské školy z důvodů zvláštního zřetele hodných.

§ 25.

Děti, které sice nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, ale vyhovují podmínkám, platným pro přijetí do této školy, buďte na žádost svých zákonných zástupců do ní přijaty, nepřekročí-li se jejich přijetím nejvyšší přípustný počet žactva v některé třídě a nepřeplní-li se tím školní místnosti.

§ 26.

Dětem, bydlícím v obvodě měšťanské školy, které po skončené školní povinnosti chtěj í dále choditi do měšťanské školy, může to býti za podmínek § 25 dovolenou zejména, když ještě nevychodily nejvyšší třídy. Avšak újezdní školní rada může jim kdykoli odepříti další návštěvu školy, když učitelská konference se stanoviska školního a zejména se zřetelem ke školní kázni to navrhne.

§ 27.

Kdyby přijetím dětí, které nejsou povinny choditi do veřejné měšťanské školy, vzešla nezbytnost zříditi při škole novou třídu, mohou býti tyto děti do školy přijaty jen s povolením zemské školní rady, dali-li ku přijetí souhlas vydržovatelé školy.

§ 28.

Zjišťuje-li se počet žactva, který je podmínkou pro zřizování pobočných tříd při veřejné měšťanské škole, budiž přihlíženo jen k dětem, které jsou podle § 23 povinny choditi do této školy a skutečně do ní chodí, a pak k dětem, které byly přijaty podle § 27. Zvláštní ustanovení pro zemi Slovenskou a

zemi Podkarpatoruskou.

§ 29.

Ustanovení tohoto zákona platí též pro obecní a státní měšťanské školy v zemi Slovenské, avšak s těmito odchylkami:

1. Ustanovení § 3 vztahuje se též na obvody měšťanských škol na území měst Bratislavy a Košic.

2. Kdekoli se v zákoně užívá slov "školní obec", rozumí se tím v zemi Slovenské politické obce, pokud se týče politické obce spojené podle § 46 zák. čl. XXXVIII/1868, o vyučování v národních školách, a to po dobu, než se i tam zřídí školní obce.

3. Na dobu, než se zřídí v zemi Slovenské:

a) zemská školní rada,

b) okresní školní úřady,

budou působnost, přikázanou jim tímto zákonem, vykonávati

ad a) zemský úřad,

ad b) okresní úřady, vyjímajíc působnost podle § 24, odst. 2., kterou budou v téže době vykonávati školní inspektoři.

4. Dokud se v zemi Slovenské nezřídí místní školní rady, vztahují se ustanovení tohoto zákona, týkající se místních školních rad, na příslušné obecní školské stolice, pokud se týče na příslušná kuratoria státních měšťanských škol.

5. Na dobu, než se v zemi Slovenské zřídí školní obce, zřídí se újezdní školní rady vedle dosavadních obecních školských stolic a kuratorií pro ľudové školy a přísluší jim jen opatřovati věci týkající se újezdních měšťanských škol a školních újezdů. Nečlení se v odbory a skládají se jen ze zástupců škol, náležejících do působnosti školního újezdu, a ze zástupců školního újezdu.

6. Stane-li se újezdní měšťanskou školou škola dosud státní, jejíž budova, místnosti a pozemky s příslušenstvím a vnitřním zařízením školy (nábytkem, nářadím, vyučovacími a učebnými pomůckami, knihovnami atp.) jsou ve vlastnictví státu, zůstanou tyto věci dále v jeho vlastnictví a propůjčí se újezdní měšťanské škole k dalšímu užívání. Školní újezd je však povinen uhrazovati výlohy, spojené s udržováním.těchto věcí v dobrém stavu.

7. Ministr školství a národní osvěty může přihlížeje k zvláštním poměrům místním ustanoviti, zda, v kterém rozsahu a po kterou dobu bude stát uhrazovati vydání, spojená s vydržováním školy, uvedené pod čís. 6, která dosud uhrazoval a která by měl převzíti na sebe školní újezd.

§ 30.

Ustanovení § 29 platí obdobně též pro zemi Podkarpatoruskou, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti neustanoví jinak.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 31.

Ustanovení §§ 2 až 22, 27 a 28 netýkají se veřejných měšťanských škol, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., čís. 3, a odst. 2. a 3. zákona č. 292/1920 Sb. z. a n. Ustanovení §§ 23 až 26 vztahují se na tyto školy s výhradou ustanovení § 2, odst. 1. a 2., zák. č. 292/1920 Sb. z. a n., podle nichž správa jich přísluší výhradně ministerstvu školství a národní osvěty.

§ 32.

Ode dne účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna v jiných. předpisech obsažená ustanovení, která mu odporují, zejména:

a) zemský zákon pro Čechy ze dne 18. srpna 1880, č. 38 čes. z. z., kterým se objasňuje zákon, daný dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., jimž se upravuje zřizování a vydržování veřejných škol obecných,

b) § 6, odst. 4., zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských,

c) § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích ve znění, upraveném zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n.; ustanovení tohoto paragrafu zůstávají však v platnosti pro veřejné měšťanské školy, spravované přímo a výlučně ministerstvem školství a národní osvěty.

§ 33.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím.

(2) Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministry vnitra a financí.

Odůvodnění.

Část obecná.

Zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol obecných a měšťanských řídí se dosud z největší části zákony z doby před 28. říjnem 1918. Jsou to zejména v zemi České a v zemi Moravskoslezské říšský zákon školní ze dne 14. května 1869, č. 62 ř. z., upravený školní novelou ze dne 2. května 1883, č. 53 ř. z., a příslušné zákony zemské; v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské zák. čl. XXXVIII/1868. Všecky tyto zákony byly v některých věcech změněny a doplněny zákony ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb, z. a n., ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. a ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n.

Předložený návrh zákona je další částečnou změnou zmíněných zákonů. Jeho úkolem jest zejména upraviti nově normy o úhradě nákladu na měšťanské školy v zemi České a v zemi Moravskoslezské, pokud dosud připadal školním obcím tak, aby se tento náklad rovnoměrně a spravedlivě rozvrhl na všecky obce, které užívají měšťanské školy. Je obecně známo, že po takové úpravě volá naše veřejné mínění již po řadu let.

Podle platných zemských zákonů uhrazuje se dosud náklad na měšťanské školy stejným způsobem jako na školy obecné. Jsou tedy školní obce povinny hraditi všechen věcný náklad školní (na školní budovy, topení, osvětlování, čištění, nábytek a nářadí, vyučovací potřeby a j.).

Až do roku 1919 platila při tom zásada, společně pro obecné i měšťanské školy, že se do školy přijímaly zásadně jen děti, bydlící ve školní obci, a děti jiné jen se svolením školní obce (místní školní rady), pokud se jejich přijetím nepřeplnily školní místnosti a nebylo nutno zřizovati pro tento přírůstek dětí z cizích obcí nové třídy (pobočky). Byla tedy školní obec povinna vydržovati i měšťanské školy a třídy zásadně jen pro děti, bydlící na jejím území.

Tato zásada byla však prolomena zákonem ze dne 3. dubna 1.919, č. 189 Sb. z. a n., novelisovaným zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n., který v § 3 ustanovil mimo jiné, že se do měšťanské školy musí za všech okolností přijímati děti ž kruhu o poloměru 4 km od školní budovy bez zřetele, přesahuje-li tento kruh území školní obce.

Toto ustanoveni bylo sice prospěšné v zájmu kulturním, neboť rázem otevřelo měšťanské školy dětem, bydlícím v malých obcích na venkově, kde,pro malý počet dětí a pro nedostatek finančních prostředků nebylo možno počítati se zřízením měšťanské školy, byly-li tyto obce v blízkosti měst a míst, které mají měšťanské školy. Avšak mělo nepříznivé důsledky hospodářské pro školní obce se školou měšťanskou, která musila přijímati děti z cizích obcí, opatřovati pro ně místnosti, nábytek a vyučovací potřeby atp. a po případě musila pro ně při své škole otvírati nové třídy, aniž měla zároveň nárok na jakýkoliv příspěvek na tyto zvětšené náklady od přilehlých obcí nebo od jednotlivých jejich poplatníků.

Tak na př. město Slezská Ostrava vydržovalo ve školním roce 1922/23 pět měšťanských škol, do nichž chodilo 1446 dětí, z nichž 992, t. j. 68,6% ze Slezské Ostravy a 454, t. j. 31,4% ze sousedních školních obcí. Pro tyto cizí děti musila obec zříditi a vydržovati 6 poboček zcela svým nákladem bez jakéhokoli příspěvku okolních obcí. Z nich některé posílaly do Slezské Ostravy značný počet dětí, který by popřípadě stačil i na samostatnou měšťanskou školu (Heřmanice 102, Radvanice 210). Podle školního rozpočtu. na rok 1922 vykazovala Slezská Ostrava nekrytého schodku 938.277 Kč, z něhož připadlo na 1 dítě 236 Kč, na 454 cizích dětí tedy více než 107.000 Kč. Podobné poměry jsou téměř ve všech obcích s měšťanskými školami, leckde má měšťanská škola více cizích dětí než domácích, při čemž se stav věcí jeví ještě horší, že jde namnoze o obce finančně slabé.

Předložený návrh upravuje věc tak, že vytváří z obce s měšťanskou školou a z okolních obcí až do vzdálenosti nejvíce 5 km novou širší školní obec (školní újezd), na který se přenáší veškeren věcný náklad na veřejnou měšťanskou školu. Tím se vyrovnají dosavadní příkré rozdíly ve finančním zatížení jednotlivých blízkých obcí školním nákladem a vyhoví se spravedlivému požadavku, aby dobrodiní, užívati měšťanské školy, nebylo poskytováno na cizí účet, ale aby bylo honorováno závaznými příspěvky na úhradu jejího vydržovacího nákladu.

Předložená osnova zákona vrací se, pokud jde o název škol, jichž se týče, k starému, historicky vžilému názvu "měšťanská škola" a upouští tedy od dalšího užívání názvu "občanská škola", který se nově objevil v některých zákonech z doby po 28. říjnu 1918 (poprvé v zákoně č. 189,/1919 Sb. z. a n. ). Činí tak z důvodů jazykových, které byly podrobně vyloženy v revui "Naše řeč", vydávané Českou akademií věd a umění v Praze, ročník VI/1922 na str. 210. Vláda přijímá tyto důvody vědeckého orgánu obecně uznávaného za autoritu ve věcech jazykových tím spíše, že název "občanská škola" přechodně užívaný nikterak lépe nevystihuje zvláštního úkolu této školní kategorie než starý téměř po 60 let vžilý název "měšťanská škola", ježto zajisté i obecné školy mají sloužiti výchově a vzdělání všeho občanstva. Rovněž pro ostatní jazyky se doporučuje setrvati při vžilých názvech "Bürgerschule, szkola wydzialowa atd."