Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 892.

Interpelace:

1. sen. Klečáka, dr Kloudy a druhů vládě republiky Č. S. R., zda-li hodlá v nejbližší době Národnímu shromáždění předložiti předlohy zákonů o ubytování vojska a o přípřežích.

2. sen. Klečáka a druhů panu předsedovy vlády republiky Československé o přeřazení města Loun ze skupiny C činovného do skupiny B činovného.

3. sen. Dundra, Habrmana, Filipínského, Zimáka a soudr. na ministra sociální péče ve věci jmenování představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven.

4. sen. Richtera a druhov ministrovi vnútra o zneužívaní páchanom od Michala Holeca, obecného notára v Szögyéne (župa Nitra).

5. sen. dr Brunara a soudr. na ministerského předsedu jakožto šéfa veškeré vlády stran memoranda podaného u Rady Společnosti Národů.

6. sen. Havránka a druhů panu ministru spravedlnosti stran zabavení čísla 5. periodického časopisu >Československé Železniční Listy< vycházejícího v Praze.

7. sen. Havránka a druhů panu ministru spravedlnosti stran zabavení čísla 3. periodického časopisu >Československé Železniční Listy< vycházejícího v Praze.

8. sen. Havránka a druhů panu ministru spravedlnosti stran zabavení čísla 3. periodického časopisu >Československé Železniční Listy< vycházejícího v Praze.

9. sen. dr Witta a soudr. na ministra spravedlnosti ve věci zabavení časopisu >Slezan<.

10. sen. Ant. Nováka, Dundra, Ecksteinové, Havleny a soudr. na ministra spravedlnosti ve věci konfiskace ústředního orgánu organisace válečných poškozenců, časopisu >Nový Život<.

892/1.

Interpelace

senátorů J. V. Klečáka, dr Ant. Kloudy a druhů

vládě republiky ČSR.,

zda-li hodlá v nejbližší době Národnímu shromáždění předložiti předlohy zákonů o ubytovávání vojska a o přípřežích.

Ústředny Československé samosprávy a zvláště Svaz čsl. měst a obcí již od 1925 upozorňují při nejrůznějších příležitostech na mimořádné finanční oběti, jež obce musí přinášeti, aby splnily všechny povinnosti, ukládané jim vojenskými zákony ubytovacími a zvláště zákonem z 11. července 1897 č. 93 ř. z., ve znění novely č. 248 z r. 1920.

Není zajisté třeba zdůrazňovati, že československá města a obce pokládaly za svoji povinnost vyhověti všem přáním vojenské správy a nezastavovaly se před žádnými obětmi.

Ministerstvo národní obrany má zajisté dosti dokladů o tom, jak se obce snažily vyjíti vstříc všem přáním na př. při trvalém ubytování a jaké oběti přinášely vzhledem k nízkým sazbám, stanoveným zákonem ze dne 7. dubna 1920, č. 248 Sb. z. a n.

Pokud je známo i z odpovědi pana ministra národní obrany ze dne 12. listopadu 1928, vypracovalo toto ministerstvo již před delší dobou osnovy zákonů, jimiž se novelisují dosavadní ustanovení zákona o ubytování vojska a zákona o přípřežích.

Ačkoliv od té doby uplynuly již dva roky, byla jen předloha o přípřežích projednána meziministersky, kdežto předloha o ubytování dosud neprošla ani tímto řízením.

Projednání obou osnov naráželo a dosud naráží na námitky ministerstva financí, jež jsou rázu finančního.

Zákonem č. 77 z r. 1927 bylo finanční hospodářství obcí nově upraveno a příjmy obcí do té míry omezeny, že obce jsou z valné částí odkázány na vyrovnávací fond.

Až dosud obce doplňovaly nízké sazby, vyplácené vojenskou správou podle zákona o ubytování vojska, soukromníkům samy, aby mohly vyjíti vstříc přáním vojenské správy a potřebám československé armády.

Obtížná situace finanční, ve které však nyní obce jsou, nutí takřka všechny obce bez výjimky, aby se domáhaly zákonných opatření, jež by jejich situaci zlepšila.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

Je vládě tato situace obcí známa?

Je vláda ochotna co nejdříve Národnímu shromáždění předložiti předlohy zákonů o ubytování vojska a o přípřežích?

V Praze, dne 23. dubna 1929.

Klečák, dr Klouda,

Plamínková, Havránek, Šťastný, dr Veselý, Wagner, Hubka, dr Krouský, Pánek, Pichl.

892/2.

Interpelace

senátora J. V. Klečáka a druhů

panu předsedovi vlády republiky Československé

o přeřazení města Loun ze skupiny C činovného do skupiny B činovného.

Veškeré odborové organisace veřejných zaměstnanců v Lounech již delší čas všemožně usilují, aby vláda republiky Československé podle § 12 odst. 7. zákona č. 103. Sb. z. a n. ze dne 24. června 1926 výjimečně přeřadila město Louny ze skupiny C činovného, do níž podle počtu obyvatelstva je zařazeno, do B skupiny a odůvodňují svou žádost důvody, jež zaslouží mimořádného zřetele.

Drahotní poměry v Lounech jsou mimořádně nepříznivé, horší než v jiných městech s týmž nebo větším počtem obyvatelstva českého severu, jichž drahota jest všeobecně známa.

Srovnání úhrnných potravinových indexů Státního úřadu statistického ukazuje, že v r. 1928 byla drahota v Lounech o 9,9% větší než v Mostě, o 2,5% větší než v Chomutově, o 0,3% větší než v Teplicích, o 2,9% větší než na Kladně a o 24% větší než v Rakovníce. Také ceny ostatních potřeb (šaty, palivo, byt atd.) jsou v Lounech vyšší, než ve jmenovaných městech severočeských, kde je laciné uhlí, což znamená ročně také značnou úsporu.

Existenční poměry státního a veřejného zaměstnance jsou proto v Lounech méně příznivé než v severočeských městech průmyslových a lázeňských, která bývají považována za nejdražší města republiky Československé.

Srovnání s městem Rakovníkem, které má přibližně stejné poměry klimatické a přírodní, ukazuje, že drahota v Lounech je o 24% vyšší než v Rakovníce; srovnání s jinými městy uvnitř Čech by ukázalo drahotu v Lounech ještě vyšší.

Tyto poměry drahotní v Lounech nejsou zjevem přechodným, nýbrž trvalým. Již dávno před válkou rakouská vláda uznala nepříznivé drahotní poměry v Lounech a zařadila město Louny do II. tř. aktivních přídavků, ve kteréžto třídě Louny setrvaly až do platnosti nového požitkového zákona v roce 1926, kdy teprve byly zařazeny do C skupiny činovného, což bylo zaměstnanci trpce pocítěno jako degradace.

Nepříznivé drahotní poměry v Lounech byly způsobeny jednak soustředěním velkého počtu veřejných zaměstnanců (ve městě jsou velké dílny a topírny čsl. státních drah) a blízkostí velkých lázeňských a průmyslových měst českého severu (Karlovy Vary, Most, Chomutov, Teplice atd.), odkud různí dodavatelé pravidelně zajíždějí do okolí Loun a zde svými nákupy drahotu životních potřeb citelně zvyšují a jednak v letech poválečných konjunkturální poměry řepařů a chmelařů v okolí města měly nepopíratelný vliv na tvoření cen.

Mimo tyto vlivy vnější kořen drahoty možno hledati ve městě samém a to v letech poválečných v neobyčejně vysokém zdanění, jež je v přímé souvislosti s místními poměry stavebními a vyplývá i z toho, že Louny sestátněním místních drah přišly o akciové kapitály, které musily pak přirážkami uhrazovati. V roce 1926 činily přirážky v Lounech: obecní: 590%, okresní 350%, školní 110%. Zemské: 120% k dani důchodkové a domovní a 165% k dani pozemkové. Mimo to velké průmyslové podniky (cukrovary, pivovar) mají své centrály jinde, takže celá tíže veřejných břemen spočívala na místním zemědělství, obchodnictvu a živnostnictvu a přispěla nemálo k abnormálnímu zvýšení cen.

Vlivem těchto poměrů ruch stavební ve městě se nerozvinul dostatečně, takže bytové poměry jsou tu velice tísnivé. Bytů je nedostatek a nájemné dosahuje výše 800 až 900 Kč za jednu místnost, cena Kč 3.000,- za dvoupokojový byt je pravidlem (bez vedlejších poplatků). Drahotu bydlení zvyšují mimo to i velké obecní dávky z nájemného, které pro rok 1929 činí 25% z nájemného (v roce 1928 jen 13%).

Vysoké nájemné a velké zdanění nutily i místní obchodníky a živnostníky ke zvyšování cen, takže ceny životních potřeb v Lounech značně převyšují ceny životních potřeb ve městech okolních, ano i v Praze, ačkoliv město Louny leží v zemědělském kraji - a udržuji se trvale na abnormální výši.

Město Louny nedosahuje sice počtu 25.000 obyvatel, potřebných k zařazení do skupiny B činovného, avšak tvoří s okolními obcemi větší hospodářský celek, který tohoto počtu téměř dosahuje. Následkem bytové nouze mnoho zaměstnanců (zvláště železničních) patřících služebně do Loun, je nuceno bydliti v okolních obcích, které s Louny dohromady dosahují téměř 25.000 obyvatel, takže vedle abnormální drahoty i v tomto směru je tu zákonný podklad k přeřazení Loun z C skupiny činovného do B skupiny (podle § 12 odst. 5. čís. 103, jak bylo analogicky použito ve vládním nařízení číslo 163 Sb. z. a n. ze dne 24./9. 1928 k přeřazení řady míst s poměry drahotními mnohem příznivějšími než v Lounech ze skupiny C do B).

Obec Lounská v uznání nepoměrných drahotních poměrů v dřívějších dobách poskytovala učitelstvu národních škol i profesorstvu reálky, dokud byla obecní, přídavek ve formě příbytečného a jistě činila by tak i nadále, kdyby finanční poměry to dovolovaly.

Podle zákona č. 103, Sb. z. a n. ze dne 24. června 1926 obnáší činovné pro město Louny v r. 1926 pro 1669 státních zaměstnanců Kč 5,607.840,- a pro 2170 úředníků a zaměstnanců železničních Kč 7,291.200,- ve skupině C. Ve skupině B by obnášelo pro státní zaměstnance Kč 6,809.520,- a pro železniční zaměstnance Kč 8,853.600,-, činil by tedy rozdíl u státních zaměstnanců Kč 1,201,680,- a u železničních Kč 1,562.400,-.

Z těchto důvodů táží se podepsaní:

Je pan předseda vlády ochoten na základě těchto věcných důvodů a zjištěných skutečností dát podnět k přeřazení města Loun ze skupiny C činovného do skupiny B činovného, aby byla příznivě vyřízena žádost všech veřejných zaměstnanců v tomto městě, podaná již v roce 1926, obnovená v březnu 1929 a dosud nevyřízená?

V Praze, dne 23. dubna 1929.

Klečák,

dr Klouda, Plamínková, Šťastný, Havránek, Wagner, dr Veselý, Pichl, Pánek, Hubka, dr Krouský.

892/3.

Interpelace

senátorů Vojtěcha Dundra, Gustava Habrmana, Jana Filipínského, Františka Zimáka a soudruhů

na ministra sociální péče

ve věci jmenování představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven.

V Úředním Listě Republiky Československé ze dne 18. dubna 1929 uveřejněny byly vyhlášky o jmenování představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů nemocenských pojišťoven na podkladě § 131 zák. ze dne 8. listopadu 1928. Podle citovaného zákona měly zemské úřady při tomto jmenování přihlížeti k návrhům ústřední sociální pojišťovny. Leč nestalo se tak. Ačkoliv ústřední sociální pojišťovna, než-li předložila příslušné návrhy obrátila se na povolané organisace pojištěnců i zaměstnavatelů, vyžádavši si jejich návrhy, počínala si naprosto korektně a věcně, přece zemské úřady, provádějící jmenování, přešly přes tyto návrhy a jmenovaly do představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů osoby, které povolané korporace nenavrhovaly a z nichž mnohé postrádají aktivního i pasivního volebního práva.

Provedeným jmenováním porušena byla dohoda sjednaná organisacemi pojištěnců, nebylo dbáno návrhů ústřední sociální pojišťovny a tímto aktem, v němž dlužno spatřovati velmi silné ambice politických stran vládních, vnesen byl mezi pojištěnce i zaměstnavatele nejenom značný rozruch, nýbrž i mimořádný neklid. Z četných zjištěných okolností vyplývá, že při jmenování představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů uplatňovaly se nejenom vlivy vládních politických stran, nýbrž hlavně zasáhlo zde ministerstvo sociální péče. Jak nevážně v tomto případě bylo sjednáno, dokazuje zvláště ta okolnost, že členy představenstev i dozorčích výborů jmenovány byly osoby, které nejsou pojištěnci a osoby dávno již zemřelé. Poněvadž tímto jednáním vyvoláno bylo zneklidnění v řadách pojištěnců i v určitých skupinách zaměstnavatelů, táží se podepsaní:

1. Jest pan ministr sociální péče ochoten učiniti okamžitě taková opatření, aby nespravedlnosti, způsobené jmenováním představenstev, dozorčích výborů a rozhodčích soudů byly odčiněny a zároveň respektovány návrhy ústřední sociální pojišťovny?

2. Jest pan ministr sociální péče ochoten určitě a bez výhrady prohlásiti, že v přesně stanovené době budou provedeny volby do nemocenských pojišťoven?

V Praze, dne 24. dubna 1929.

Dundr, Habrman, Filipínský, Zimák,

A. Novák, Petřík, Jaroš, Havlena, Pocisk, dr Witt, Časný, Modráček.

892/4 (překlad).

Interpellácia

senátora Richtera a druhov

ministrovi vnútra

o zneužívaní páchanom od Michala Holeca, obecného notára v Szögyéne (župa Nitra).

Michal Holec, obecný notár, napriek jasným ustanoveniam §u 20 zákona č. 329/1921 a vládneho nariadenia slučujúceho obce Magyarszögyén a Németszögyén, dľa ktorého tieto dve obce čo do financií majú byť spravované oddelene, tomuto ustanoveniu vôbec nevyhovel, príjmy týchto dvoch obcí spoločne spravoval, čím obec Németszögyén hmotne vážne poškodil.

Taktiež urobil aj to, že peniaze z pokút, poukazované okresným úradom, knihoval všetky na prospech obce Magyarszögyén, čím tiež poškodil obec Németszögyén.

Menovaný notár po dobu celých rokov neodvádzal obecnej pokladnici peniaze, vybrané za obecné vysvedčenia a vysvedčenia o domovskej príslušnosti, ale podržal si ich pre seba.

Menovaný, zneužijúc svojej úradnej moci, žiadosť Vas-a a Hortai-ho, bytom v Köbölkute, o autobosovú koncessiu nepredložil obecnému zastupiteľstvu cieľom podania dobrozdania, lež zamietol ju, lebo je spoluvlastníkom autobusa, ktorý teraz jazdí.

Uvedené činy udávajú sa dopodrobna tiež v opise protokolu, pripojenom pod lit. A.).

Obyvatelia obce podnikli všetko u nadriadeného úradu notára, aby udané obžaloby boly preskúmané, a keď ich námaha minúla sa s výsledkom, urobili oznámenie u štátneho zastupiteľstva v Komárne pre činy protiviace sa trestnému zákonníku.

Oznámenie toto, ako to dokazuje opis protokolu pripojený pod lit. B), na miesto toho, aby vec bola vyšetrená, dostalo sa neznámym spôsobom do ruky notára ťažkými činy obvineného, ktorý pre toto oznámenie ťahal niekoľko ľudí k zodpovednosti.

Udané skutky hovoria tak jasne, že každé ďalšie vývody zdajú sa byť zbytočnými, a preto, s úctou tážeme sa pána ministra vnútra:

Či ste ochotný zaviesť v tejto veci najprísnejšie vyšetrovanie a dľa výsledku toho prísne potrestať spáchané zločiny?

Či ste ochotný pôsobiť k tomu, aby zatušovanie nepravidelností, páchaných úradnými osobami, prestalo, a keď osoby tie také niečo spášu, aby i proti ním uplatňovaná bola plná ostrosť zákona?

V Prahe, dňa 20. apríla 1929.

Richter,

dr Törköly, dr Jesser, dr Grosschmid, dr Franciscy, Egry, Teschner, dr Brunar, Friedrich, Stark, Hütter, ing. Oberleithner.

Opis:

Protokol

napísaný dňa 27. júna 1928 v Szögyéne za prítomnosti členov obecného zastupiteľského sboru a finančnej komisie.

Podpísaní zisťujú nasledujúce veci narážajúce na trestný zákonník, ktoré spáchal vedúci obecný notár Michal Holec.

Napriek tomu, že § 20 zák. čl. 329/1921 ako aj vládne nariadenie, týkajúce sa politického slúčenia obcí Magyarszögyén a Németszögyén, jasne vyslovujú, že majetok týchto dvoch obcí má byť i nadalej oddelene spravovaný, on majetok týchto dvoch obcí spolu so starostom obce Františkom Sáraim a pokladníkom obce Jánom Kurcom smieišal a spoluspravoval. Pri jednotlivých pokladničných položkách neoznačovali pri príjme alebo výdaji, ktorá položka ktorej obci náleží a takto poškodili obec Németszögyén, do akej výšky, to zistiť povolané bude trestné vyšetrovanie. Intelektuálny pôvodca týchto veci je vrchný notár Michal Holec.

Menovaný vrchný notár urobil i to, že peniaze z prestupkových pokút, poukazované okresným úradom, knihoval iba na prospech obce Magyarszögyén, čím obec Németszögyén značne poškodil.

Menovaný notár spôsobom nevyhovujúcim ustanoveniam ministerstva vnútra a totiž spôsobom tomu sa protiviacim cez celé roky neodvádzal obecnej pokladnici poplatky za vystavovanie obecných vysvedčení a vysvedčení o domovskej príslušnosti, lež neprávom podržal si ich pre seba a utratil. Tento jeho čin môže zakladať skutok úradnej zprenevery.

Menovaný, zneužijúc svojej úradnej moci, žiadosť Vas-a a Hortai-ho, bytom v Köbölkute, o autobusovú koncesiu nepredložil obecnému zastupiteľstvu cieľom podania dobrozdania, lež zamietol ju, lebo je spoluvlastníkom autobusa, ktorý teraz jazdí.

Tento jeho čin je trestným činom proti §§ 479 a 480 trestného zákonníka.

Taktiež zneužil svojej úradnej moci vtedy, keď námi zvoleného pomocného notára chcel donútiť k opusteniu svojho úradného miesta, s ktorým ostatne dišponuje zastupiteľský sbor.

Žiadame, aby ohľadom týchto trestných činov zavedené bolo trestné pokračovanie.

Protokol bol prečítaný a podpísaný.

D. u. s.

Ján Horváth v. r., Ján Bottyán v. r., Albert Moncz v. r., Štefan Barna v. r., Štefan Stégmár v. r., Jozef Danics v. r., Štefan Virág v. r., Ludvik Valkó v. r., Štefan Halász v. r.

Opis:

Protokol

napísaný dňa 28. X. 1928 v Szögyéne. Podpísaní týmto dokazujú, že protokoly o trestnom oznámení, ktoré boly podané proti vedúcemu notárovi v Szögyéne Michalovi Holecovi Baltazárom Kurczom štátnému zastupiteľstvu československému v Komárne, videli sme dňa 24. X. 1928 v ruke vedúceho notára Michala Holeca, ktorý nás ťahal aj k zodpovednosti, že sme to urobili my.

Protokol tento bol prečítaný a podpísaný.

Jozef Danics v. r., Josef Halász v. r.

Původní znění ad 892/4.

Interpelláció

a belügyminiszter urhoz.

beadják Richter János szenátor és társai. Holec Mihály Szögyén (Nyitra - m.) községi jegyzö visszaélései ügyében.

Holec Mihály községi jegyzö a 329/1921. sz. törv. 20. §-a és a Magyar és Németszögyén községeket egyesitö kormányrendelet világos intézdekései dacára, mely szerint a két község pénzügyi telkintetben külön kezelendö, ezen intézkedésnek egyáltalában nem felelt meg, a két község bevételeit együttesen kezeltette, amivel Németszögyén községet anyagilag sulyosan megkárositotta.

Ugyancsak megcselekedte azt, hogy a Járási Hivataltól kiutalt büntetési pénzeket, mind Magyarszögyén javára könyveltette, amivel ugyancsak Németszögyén károsittatott.

Nevesett jegyzö a községi és illetöségi bizonyitványok kiállitási diját éveken keresztül nem fizette be a község pénztárába, hanem megtartotta magának.

Nevezett hivatali hatalmával visszaélve Vas és Hortai köbölkuti lakosok autobusz engedélyezése iránti kérvényét nem terjesztette véleményezés végett a községi képviselötestület elé, hanem elutasitotta, mivel a jelenleg járó autobusznak résztulajdronosa.

Felsorolt cselekmények az A. alatt mellékelt jegyzökönyv másolatban részleteiben is ismertetnek.

A község lakosai a jegyzö felettes hatóságánál mindent elkövettek a felsorolt vádak felülvizsgálására s amikor ebbeli törekvéseik eredménytelenek maradtak, a büntetötörvénykönyvbe ütközö cselekmények miatt a komáromi ügyészségnél tettek feljelentést.

Ez a feljelentés, amint a B. alatt csatolt jegyzökönyv másolat tanusitja, ismeretlen módon, az ügy kivizsgálása helyett, a sulyos cselekményekkel vádolt jegyzö kezeibe került, aki ezen feljelentés miatt többeket kérdöre is vont.

A felsoroltak oly világosan besizélnek, hogy minden további fejtegetés feleslegesnek mutatkozik, miért is tisztelettel kérdezzük a belügyminiszter urat:

Hajlandó-e az ügyben a legszigorubb vizsgálatot elrendelni és annak eredményekép az elkövetett bünöket szigoruan megtorolni?

Hajlandó-e oda hatni, hogy a hivatali személyek által elkövetett szabálytalanságok eddig szokásos eltusolása megszünjék és ha ilyeneket elkövetnek, velük szemben is törvény teljes sizigora érvenyesíttessék?

Prága, 1929. április 20.-

Másolat.

Jegyzőkönyv.

Felvéve Szögyénben 1928 junius 27-én jelen vannak alulirott köz. kép. testületi és pénzügyi bizottsági tagok.

Adulirottak megállapitják a következő büntető törvénykönyvbe ütköző dolgokat, mint Holec Mihály községi vezető jegyző követett el.

Dacára, hogy a 329/1921 sz. törv. 20-§ valamint a Magyarszőgyén és Németszőgyén községek politikai egyesitésére vonatkozó kormány rendelet világosan kimondja, hogy a két község vagyona továbbra is külön kezelendő ő dacára annak a két község birájával Sárai Ferenccel és pénztárnokával Kurc Jánossal együtt összebonyolitva együtt kezelték. Az egyes pénztári tételeknél nem jelölték a kiadás vagy bevétel történtekor, hogy melyrik tétel melyik községet illeti s igy Németszögyén községet megkárositották, hogy milyen összeg erejéig, azt majd a bünügyi vizsgálat lesz hivatott megállapitani. Ezeknek a dolgoknak értelmi szerzője Holec Mihály főjegyző.

Nevezett főjegyző azt is megcselekedte, hogy a járási hivataltól kiutalt kihágási pénzeket csupán Magyarsszőgyén község javára könyvelte s Németszőgyén községet igy tetemesen megkárositotta.