Platné zákony o ochraně nájemníků a o odkladu exekučního vyklizení místností byly beze změny prodlouženy do konce října 1929. Nová úprava poměrů bytových jest teprve ve stadiu přípravném.

Nové předpisy o dělnických slevách jízdného nemohly míti a skutečně neměly na bytovou tíseň žádného nepříznivého vlivu, a to již z toho důvodu, že omezení výhody dosavad poskytované bylo celkem nepatrné a mohlo se projeviti.jen u zcela mizivého počtu pracovníků. Naproti tomu však bylo toto omezení vyváženo ― a to velmi značně ― větším počtem cenných přiznaných výhod nyní na rozdíl proti dřívějšku. Zejména sleva pro dělnické týdenní jízdenky na vzdálenost až do 70 km a rozšíření výhody i pro svobodné umožňuje nyní zajisté bydleti v širokém okruhu pracovního místa.

Nemocenské pojišťovny nebyly postiženy úlevou podnikatelům v premiových sazbách, nýbrž jejich hospodářské oslabení vyvoláno bylo prováděním zákona č. 221/1924 Sb. z. a c. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Zákon tento přinesl do nemocenského pojištění zásadní zásahy, jichž důsledky při velkém počtu nemocenských pojišťoven se počaly objevovati teprve nyní. Neutěšený hospodářský stav nemocenských pojišťoven byl však letos zvýšen také mimořádně zvýšenou nemocností. Finančnímu oslabení zmíněných ústavů bude odpomoženo různými administrativními opatřeními Ústřední sociální pojišťovny a pak též využitím ustanovení § 159 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n., případně též pomocí se strany státu.

Vláda sleduje pečlivě vývoj hospodářských a finančních poměrů doma i za hranicemi a jest si vědoma všech důsledků svých opatření. Zdůrazňuje však zvláště, že od prvního okamžiku, kdy československá koruna vznikla odlukou od staré koruny rakousko-uherské, t. j. od 26. února 1919 až do dnešního okamžiku, všechny kroky vlády směřovaly k tomu, aby právě inflaci bylo čeleno. Opravdovost těchto snah potvrzena jest také nesporně skvělým výsledkem, jímž jest stabilisace československé koruny, o níž pečovati uloženo Národní bance Československé bankovní novelou z.roku 1925 a která trvá dnes již po 6 let. Změna v dnešním stavu měnové jednotky československé, vyjádřené dosud poměrem k dolaru, bude spočívati jedině v tom, že dnešní obsah její bude vyjádřen přesným množstvím zlata, aby právě jakákoliv pochybnost o její vnitřní hodnotě byla naprosto vyloučena.

V Praze, dne 11. dubna 1929.

Udržal v. r.,
předseda vlády.

Svaz proletářských volnomyšlenkářů (>Bund proLotarischer Freidenker<) zamýšlel uspořádati v obcích v interpelaci jmenovitě uvedených veřejné přednášky Mizzi Fuggerové, býv. jeptišky z Vídně, s programem: >28 Jahre im Nonnenkloster, die Geschlichte einer verlorenen Jugend<.

Vzhledem k tendenci těchto přednášek a se zřetelem k místním poměrům - již ohlášení a plakátování těchto přednášek vyvolalo ve značné části obyvatelstva uvedených míst vzrušení a silné protestní hnutí, bylo pořádání těchto projevů příslušnými úřady zakázáno, jelikož byla odůvodněná obava z porušení veřejného klidu a pořádku.

Politické úřady I. instance jsou povinny pečovati o zachování veřejného klidu a pořádku, jsou za jeho udržení zodpovědny a jsou v prvé řadě povolány posouditi, je-li v konkrétním případě veřejný klid a pořádek ohrožen. Tato péče o udržení klidu a pořádku byla v daných případech jediným motivem zákazu přednášek a není odůvodněna domněnka, že zamýšlené projevy byly zakázány pod zcela nicotnými.záminkami nebo že jde o plánovitý pokus podvazovati činnost Svazu proletářských volnomyšlenkářů, o čemž ostatně svědčí i okolnost, že četné jiné veřejné projevy, tak na př. v obvodu policejního ředitelství v Liberci, byly Svazu povoleny.

Ostatně v žádném z případů, o nichž se interpelace zmiňuje, nebylo proti opatřením příslušných úřadů použito opravných prostředků a pořadatelé vzdali se tak sami práva, aby rozhodnutí o zákazu bylo instančním postupem přezkoumáno.

Vzhledem k tomu, co uvedeno, nelze vzhledem k platným předpisům v úvahu přicházejícím úřadům jejich postup vytýkati a nemám důvodu činiti opatření v interpelaci žádaná.

V Praze, dne 13. dubna 1929.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Der >Bund proletarischer Freidenker< beabsichtigte in den in der Interpellation namentlich angeführten Gemeinden öffentliche Vorträge der Mizzi Fugger, ehem. Nonne aus Wien, mit dem Programme: >28 Jahre im Nonnenklosier, die Geschichte einer verlorenen Jugend< zu veranstalten.

Mit Rücksicht auf die Tendenz dieser Vorträge und mit Rücksicht auf die örtlichen Verhältnisse ― schon die Ankondigung und Plakatierung dieser Vorträge erregten bei einem bedeutenden Teile der Bevölkerung der angeführten Orte Aufsehen und starke Protestbewegung ― wurde die Veranstaltung dieser Kundgebungen von den zustδndigen Behörden unlersagt, da begründete Befürchtung einer Störung der öffentlichen Ruhe und Ordnung bestand.

Die politischen Behörden I. Instanz sind verpflichtet um Aufrechthahung der öffentlichen Ruhe und Ordnung zu sorgen, sie sind für deren Erhaltung verantwortlich und sind in erster Reihe berufen zu beurteilen, ob im konkreten Falle die öffentliche Ruhe und Ordnung bedroht erscheinen. Diese Sorge um Aufrechthaltung der Ruhe und Ordnung, bildete in den gegebenen Fällen das einzige Motiv zum Verbote der Vorträge und es ist die Vermutung, daß die beabsiohtigten Kundgebungen unter ganz nichtigen Vorwänden untersagt wurden oder daß es sich uin einen planmäßigen Versuch der Unterbindung der Tätigkeit des Bundes proletarischer Freidenker handelt, nicht begründet, was übrigens auch der Umstand beweist, daß zahl. reiche andere öffentliche Kundgebungen, so z. B. im Rayon der Polizeidirektion in Reichenberg, dem Bunde bewilligt wurden.

Übrigens wurden in keinem der in der Interpellation erwähnten Fälle gegen die Verfügungen der zuständigen Behörden Rechtsmittel in Anwendung gebracbt und haben sich auf diese Weise, die Veranstalter selbst des Rechtes begeben, daß die Entscheidung über das Verbot im Instanzenzuge überprüft werde.

In Berücksichtigung des Vorhergesagten kann mit Rücksícht auf die geltenden Vorschriften den in Betracht kommenden Behörden ihr Vorgehen nicht ausgesetzt werden und habe ich keine Veranlassung, die in der Interpellation ge.forderten Maßnahmen zu treffen.

Prag, am 13. April 1929.

Černý m. p.,
Minister des Innern.

Ve smyslu ustanovení 1. poznámky ke třídě L. celního sazebníku propouštějí se podle sazebního čísla 647 beze cla knihy, jsou-li sešité nebo vázané v papíru, lepence nebo v knihařském plátně (i kdyby rohy a hřbet byly koží povlečeny). Otázka řeči dotyčných výrobků nehraje při vyclívání žádnou roli.

Pojem knihařského plátna určují vysvětlivky k s. č. 324 celního sazebníku.

Podotknouti při tom dlužno, že celní výhoda pro knihy vázané v knihařském plátně přiznána byla opnou rakousko-uherskému autonomnímu sazebníku v základě příslušného zákonného zmocnění vl. nařízením ze dne 12. května 1919, č. 379 Sb. ž. a n.

Pokud dováženy jsou knihy v deskách povlečených buď zcela nebo z části jinými tkaninami než knihařským plátnem, jako voskovaným plátnem, koží, celluloidem atd., vyclívají se podle povahy desek dle saz. pol. 300c/2, po případě dle saz. pol. 300d/.

Tyto zásady dané stávajícími předpisy jsou základnou společného rozhodování celních stížností ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem obchodu.

Při projednávání těchto celních.stížností nebyl zjištěn v žádném případě svévolný výklad celních předpisů, jimž by se měl ztěžovati dovoz knih. Pokud nález celních úřadů byl v rozporu s platnými předpisy, bylo clo vráceno.

Není vyloučeno, že otázka cla pro knihy vázané jinak než v papíru, lepence nebo knihařském plátně bude předmětem jednání o obchodní smlouvu s Německem.

V Praze, dne 17. dubna 1929.

Dr Vlasák v. r.,
ministr financí.

Im Sinne der Bestimmungen der 1. Anmerkung zur Klasse L des Zolltarifes werden gemäß Position Nr. 647 Bücher, wenn sie broschiert oder in Papier, Pappe oder Buchbinderleinwand gebunden sind (selbst wenn Ecken und Rücken mit Leder überzogen sind), zollfrei abgefertigt. Die Frage der Sprache der betreffenden Erzeugnisse spielt bei der Verzollüng keine Rolle.

Den Begriff der Buchbinderleinwand statuieren die Erklärungen zur Position Nr. 324 des Zolltarifes.

Hiebei ist zu erwähnen, daß die Zollbegünstigung für die in Buchbinderleinwand gebundenen Bücher gegenüber dem österreichisch-ungarischen autonomen Tarife auf Grund der bezüglichen gesetzlichen Ermächtigung mit Regierungsverordnung vom 12. Mai 1919 Nr. 379 S. d. G. u. V. zuerkannt wurde.

Sofern Bücher in Einbänden, ganz oder teilweise mit anderen Geweben als Buchbinderleiuwand, wie Wachstuch, Leder, Zelluloid u. s. w. überzogen, eingeführt werden, werden sie nach Beschaffenheit des Einbandes nach Tarif-Position 300 c/2 bzw. nacb Tarifposition 300 d/ verzollt.

Diese durch die bestehenden Vorschriften gegebenen Grundsätze bilden die Grundlage für die gemeinsame Entscheidung der Zollbeschwerden durch das Finanzministerium im Einvernehmen mit dem Handelsministerium.

Anläßlich der Beratungen dieser Zollbeschwerden wurde in keinem Falle eine eigenmächtige Auslegung der Zollvorschriften sichergestellt, durch welche die Einfuhr von Büchern erschwert werden sollte. Sofern der Befund der Zollbehörden den geltenden Vorschriften widersprach, wurde der Zoll zurückerstattet.

Es ist nicht ausgeschlossen, daß die Frage des Zolls für anders als in Papier, Pappe oder Buchbinderleinwand gebundene Bücher einen Gegenstand der Zollvertragsverhandlung mit Deutschland bilden wird.

Prag, am 17. April 1929.

Dr. Vlasák m. p.,
Finanzminister.

Zákon o organisaci politické správy nezná požadavku v interpelaci zdůrazněného, aby jmenování clo zemských a okresních zastupitelstev bylo provedeno podle výsledků voleb do těchto zastupitelstev a aby podle těchto výsledků byl přidělen při jmenování určitý počet mandátů jednak stranám vládním a oposičním a jednak socialistickým a nesocialistickým. Zákon uložil vládě resp. ministru vnitra, aby třetinu členů zemských a okresních zastupitelstev jmenovala z odborníků s přihlédnutím k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním. Proto stížnosti, jež obsahují požadavky dálejdoucí, nemají opory v zákoně a přehlížejí, že volbu i jmenování považuje zákon za samostatné způsoby, jimiž se má dospěti ke složení zemských a okresních zastupitelstev.

Po stránce národnostní bylo provedeno jmenování tak, aby složení zemských a okresních zastupitelstev ve svém celku odpovídalo národnostnímu poměru stanovenému posledním úředním sčítáním lidu.

Jmenování do zemských a okresních zastupitelstev byla tedy provedena v rámci platných ustanovení zákonných bez jich porušení a není tudíž třeba jejich nápravy.

V Praze, dne 19. dubna 1929.

Udržal v. r.,
předseda vlády.

Das Gesetz betreffend die Organisation der politischen Verwaltung kennt nicht die in der Interpellation betonte Forderung, daß die Ernennung in die Landes- und Bezirksvertretungen nach den Ergebnissen der Wahlen in diese Vertretungen zu erfolgen habe und daß nach diesen Ergebnissen bei der Ernennung eine bestimmte Anzahl von Mandaten einerseits den Regierungs- und den opositionellen und andererseits den sozialistischen und nichtsozialistischen Parteien zuzuweisen sei. Das Gesetz hat die Regierung resp. den Minister des Innern beauftragt, ein Drittel der Mitglieder der Landes- und Bezirksvertretungen unter. Berücksichtigung der wirtschaftlichen, dculturellen, nationalen und sozialen Verhältnisse aus Fachmännern zu ernennen. Es haben daher 'Beschwerden, welche weitergehende Forderungen enthalten, im Gesetze keinen Anhalt und sie übersehen, daß das Gesetz die Wahl als auch die Ernennüng als selbständige Arten betrachtet, mittels welcher man zur Zusammensetzung der Landes- und Bezirksvertretungen gelangen soll.

In nationaler Hinsicht wurde die Ernennung in der Weise durchgeführt, damit die Zusammensetzung der Landes- und Bezirksvertretungen in ihrem Ganzen dem durch die letzte amt.liche Volkszählung festgesetzten Verhältnisse der Nationalitäten entspreche.

Die Ernennungen in die Landes- und Bezirksvertretungen wurden somit im Rahmen der geltenden Gesetzesbestimmungen ohne deren Verletzung vorgenommen und es erscheint daher nicht notwendig, dieselben wiedergutzumachen.

Prag, am 19. April 1929.

Udržal m. p.,
Vorsitzender der Regierung.

V mezích finančních prostředků státu byla poskytnuta zákonem ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n., tak zvaným staropensistům státním částečná pomoc povolením příplatků případně doplňků.

Kdyby mělo dojíti k úpravě pensí staropensistů obecních a okresních, musily by příslušný náklad hraditi autonomní korporace ― obce a okresy. Takovéto břemeno nelze však uložiti autonomním korporacím bez zřetele na jejich finanční situaci, poněvadž bez současného opatření úhrady nemohly by je uhraditi. Poněvadž pak již nyní valná část obcí i okresů se domáhá přídělů z fondů, zřízených podle § 10 zákona č. 77/27 Sb. z. a n., znamenala by úprava požitků jejich pensistů zvýšení nároků obcí a okresů na fond. Fondy ty stačí však již nyní ztěží na úhradu všech nekrytých schodků obcí a okresů a finanční správa nemá možnosti příděly do fondů těch zvyšovati, obzvláště když dosud není zplna znám dosah reformy daní přímých na finance státní a důsledky této a zákona č. 77/27 Sb. z. a n. na finance samosprávných svazků.

Ostatně obce a okresy, jichž finanční stav to dovoluje, mají vzhledem ke své autonomní pravomoci možnost zvyšovati požitky svých pensistů na míru požitků pensistu státních. Není však možno ukládati takovou úpravu za povinnost všem obcím a okresům bez ohledu na jejich finanční situaci.

V Praze, dne 22. dubna 1929.

Udržal v. r.,
předseda vlády.

Innerhalb der Grenzen der finanziellen Mittel des Staates wurde den sogenannten staatlichen Altpensionistern mit dem Gesetze vom 24. Mai 1928, Nr. 80 S. d. G. u. V., eine teilweise Aushilfe durch Bewilligung von Zuschüssen bzw. Ergänzungen gewährt.

Sollte es zu einer Regelung der Ruhegenüsse der Gemeinde- und Bezirks-Altpensionisten kommen, so müßten den betreffenden Aufwand die autonomen Körperschaften ― Gemeinden und Bezirke decken. Eine derartige Last kann jedoch den autonomen Kφrperschaften ohne Rόcksichtnahme auf ihre finanzielle Situation nicht auferlegt werden, weil sie ohne gleichzeitige Beschaffung einer Dekkung nicht im Stande wären, sie zu decken. Nachdem nun bereits gegenwärtig ein bedeutender Teil von Gemeinden und Bezirken Zuweisungen ans den gemäß § 10 des Gesetzes Nr. 77/27 S. d. G. u. V. errichteten Fonds anstrebt, würde die Regelung der Genüsse ihrer Pensionisten eine Erhöhung der Ansprüche der Gemeinden und Bezirke ati den Fonds bedeuten. Diese Fonds reichen jedoch bereits gegenwärtig zur Not zur Deckung aller ungedeckten Defizite der Gemeinden nnd Bezirke aus und die Finanzverwaltung besitzt keine Möglichkeit, die Zuweisungen an diese Fonds zu erhöhen, zumal bisher die Tragweite der Reform der direkten Steuern auf die Staatsfinanzen, sowie die Konsequonzen derselben und des Gesetzes Nr. 77/27 S. d. G. u. V. auf die Finanzen der autonomen Verbände nicht zur Gänze bekannt sind.

Übrigens haben die Gemeinden und Bezirke, deren finanzielle Lage es gestattet, mit Rücksicht auf ihre autonome Befugnis die Möglichkeit, die Genüsse ihrer Pensionisten auf das Ausmaß der Genüsse der Staatspensionisten zu erhöhen. Es besteht jedocL keine Möglichkeit, eine derartige Regelung allen Gemeinden und Bezirken ohne Rücksieht auf ihre finanzielle Situation zur Pflicht zu machen.

Prag, am 22. April 1929.

Udržal m. p.,
Vorsitzender der Regierung.

Při jmenování do zemských a okresních zastupitelstev bylo dbáno přesně ustanovení §§ 12 a 64 zákona o organisaci politické správy. V rámci těchto ustanovení bylo provedeno jmenování i po stránce národnostní, neboť bylo přihlíženo, jak zní zákonný příkaz, k poměrům národnostním. Nebylo nadržováno národnosti české na úkor národnosti německé, ale ve všech případech bylo provedeno jmenování tak, aby složení zemských a okresních zastupitelstev ve svém celku odpovídalo národnostnímu poměru, stanovenému posledním úředním sčítáním lidu. Požadavek v interpelaci zdůrazněný, aby na 2 zvolené členy určité národnosti připadl vždy 1 jmenovaný člen téže náhodnosti, není v zákonu odůvodněn a provedenému jmenování nelze ani po této stránce vytýkati, že by bylo nezákonné.

V Praze, dne 12. dubna 1929.

Černý v. r.,
ministr vnitra.

Anläßlich der Ernennungen in die Landes- und Bezirksvertretungen wurden die Bestimmungen der §§ 12 und 64 des Gesetzes betreffend die Organisation der politischett Verwaltung genau befolgt. Im Rahmen dieser Bestimmungen wurde auch die Ernennung in nationaler Hinsicht vorgenommen, deun es wurden, wie die Anordnung des Gesetzes lautet, die nationalen Verhältnisse berücksichtigt. Der bahmische Volksstamm wurde auf Iiosten des deutschen Volksstammes nicht bevorzugt, sondern die Ernennung wurde in allen Fällen in der Weise durchgeführt, damit die Zusammensetzung der Landes- und Bezirksvertretungen in ihrem Ganzen dem durch die letzte amtliche Volkszählung festgesetzten Verhältnisse.der Nationalitäten entsprcche. Die in der Interpellation hervorgehobene Forderung, daß auf 2 gewählte Mitglieder bestimmter Nationalität stets 1 ernanntes Mitglied derselben Nationalität zu entfallen habe, erscheint im Gesetze nicht begründet und kann der durchgeführten Ernennung selbst in dieser Hinsicht Gesetzwidrigkeit nicht vorgeworfen werden.

Prag, am 12. April 1929.

Černý m. p.,
Minister des Innern.