Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedání.

Tisk 895.

Překlad.

Návrh

senátora dr Hellera a soudr.

na úpravu služebních platů úředníků, zřízenců, kancelářských pomocných sil a pomocných zřízenců, ustanovených u soudů.

Podepsaní navrhují, aby se senát usnesl na tomto zákoně:

Zákon

ze dne ................,

kterém se upravují služební platy úředníků, zřízenců, kancelářských pomocných sil a pomocných zřízenců ustanovených u soudů, a mění některá ustanovení platového zákona č. 103 ze dne 24. června 1926.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro úředníky, zřízence, kancelářské pomocné síly a pomocné zřízence, ustanovené u soudů, platí ustanovení zákona, č. 103 ze dne 24. června 1926, resp. vládních nařízení č. 113 a 114 ze dne 7. července 1926 s úchylkami, uvedenými v tomto zákoně.

I. část.

(Úředníci.)

§ 2.

Pro čekatele na úřednická služební místa stanoví se čekatelská doba ve služební třídě III třemi roky.

§ 3.

Pro skupinu míst A činí adjutum čekatele ve služební třídě III v prvé polovici stanovené čekatelské doby Kč 93.500,-, ve druhé polovici Kč 14.500.-.

§ 4.

Čekatelům náleží výchovné v téže výši jako úředníkům (§ 7).

§ 5.

(1) Služné úředníků na služebních místech systemisovaných v platových stupnicích stanoví se v ročních částkách takto:

a) v platové stupnici 4:

stupeň služného

a . . . Kč

34.600,-

 

b . . . . >

36.600,-

c . . . . >

39.600,-

d . . . . >

41.000,-

b) v platové stupnici 5:

stupeň služného

a . . . Kč

23.800,-

 

b . . . . >

26.500,-

c . . . . >

29.100,-

d . . . . >

31.900,-

e . . . . >

34.600,-

c) v platové stupnici 6:

stupeň služného

a . . . Kč

17.200,-

 

b . . . . >

19.000,-

c . . . . >

20.800,-

d . . . . >

22.600,-

e . . . . >

24.400,-

f . . . . >

26.200,-

d) v platové stupnici 7:

stupeň služného

a . . . Kč

12.500,-

 

b . . . . >

14.300,-

c . . . . >

16.100,-

d . . . . >

17.900,-

e . . . . >

19.700,-

f . . . . >

21.500,-

(2) Pokud jde o náslužné přídavky, zůstává v platnosti § 11 odst. 2 platového zákona.

§ 6.

Jako činovné příslušejí úředníkům podle tohoto zákona částky uvedené v § 12 platového zákona s 15%ní přirážkou.

§ 7.

(1) Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti Kč 2.000,-, při více nezaopatřených dětech Kč 3.200,- ročně.

(2) Úředníku s činovným podle skupin míst C a D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné, za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání vydržovati na bytě mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny, činovné Kč 3.800,- resp. Kč 4.000,-.

II. část.

(Zřízenci ).

§ 8.

Pro čekatele na zřízenecká služební místa stanoví se čekatelská doba v I. platové stupnici třemi roky, ve II. a III. platové stupnici čtyřmi roky.

§ 9.

Služební plat zřízeneckého čekatele činí ve skupině míst A v prvé polovici stanovené čekatelské doby Kč 9.000,-, ve druhé polovici Kč 9.500,-. Ve skupině míst B zmenšuje se služební plat o 4 %, ve skupině míst C o 8 % a ve skupině míst D o 12 % částky stanovené pro skupinu míst A.

§ 10.

Služné zřízenců stanoví se v ročních částkách takto:

Stupeň služného

Platová stupnice

 

I.

II.

III.

1.

7.400

7.400

7.000

2.

8.500

8.300

7.800

3.

9.600

9.200

8.600

4.

10.700

10.100

9.400

5.

11.800

11.000

10.200

6.

12.900

11.900

11.000

7.

14.000

12.800

11.800

8.

15.100

13.700

12.600

9.

16.200

14.600

13.400

10.

17.300

15.500

14.200

§ 11.

Činovné vyměří se podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve

skupině

míst

A

3600,-

>

>

>

B

>

3000,-

>

>

>

C

>

2400,-

>

>

>

D

>

2000,-

§ 12.

(1) Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti Kč 1.500, při více nezaopatřených dětech Kč 2.200 ročně.

(2) Za okolností uvedených v § 7, odst. 2 činí výchovné Kč 2.100, po případě Kč 3.200 ročně.

III. část.

(Kancelářské pomocné síly).

§ 13.

Služné kancelářských pomocných sil, ustanovených u soudů, na které se vztahují § 210 platového zákona a vládní nařízení č. 113 ze dne 7. července 1926. stanoví se v ročních částkách takto:

Stupeň služného

Platová stupnice

 

I.

II.

III.

1.

7.500

7.500

7.000

2.

8.800

8.500

7.700

3.

10.100

9.500

8.400

4.

11.400

10.500

9.100

5.

12.700

11.500

9.800

6.

14.000

12.500

10.500

7.

15.300

13.500

11.200

8.

16.600

14.500

11.900

9.

17.900

15.500

12.600

10.

19.200

16.500

13.300

§ 14.

Činovné vyměří se podle skupin míst A, B, C. D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve

skupině

míst

A

3600,-

>

>

>

B

>

3000,-

>

>

>

C

>

2400,-

>

>

>

D

>

2000,-

§ 15.

U výchovném platí obdobně ustanovení § 12 tohoto zákona.

IV. část.

(Pomocní zřízenci).

§ 16.

(1) Služební plat pomocných zřízenců, ustanovených u soudů, na které se vztahují § 210 platového zákona a vládní nařízení č. 114 ze dne 7. července 1936, skládá se z denního platu a výchovného.

(2) Denní plat stanoví se podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona); počáteční denní plat činí ve skupině míst měsíčně Kč 800 a zvyšuje se vždy po třech letech započítatelné služební dobu ztrávené s dosavadním denním platem o částku Kč 45 měsíčně, a to nejvýše devětkrát.

(3) Ve skupině míst B snižuje se měsíční částka o 4 %, ve skupině míst C o 8 % a ve skupině míst D o 12 % částky platné pro skupinu míst A.

§ 17.

O výchovném platí obdobně ustanovení § 12 tohoto zákona.

§ 18.

Tento zákon nabude platnosti dnem 1. ledna 1929. Provésti jej náleží ministru spravedlnosti.

Odůvodnění.

Od té doby, kdy vstoupil v platnost platový zákon č. 103 ze dne 24. června 1926, zvýšil se značně náklad na živobytí státních zaměstnanců, jednak vzrůstem cen všech životních potřeb, jednak zvýšením nájemného. Platový zákon sám nepřinesl státním zaměstnancům žádného zlepšení jejich poměrů. Bylo sice jednotlivým kategoriím vyššího úřednictva nadlepšeno, daleko největší část státních zaměstnanců však vyšla nejen na prázdno, nýbrž byla také ještě oloupena o mnohé výhody starého platového zákona, jejich hmotné postavení bylo zhoršeno a většině vzata také jakákoli naděje na postup. Co započato bylo platovým zákonem, bylo dokonáno systemisací. Je zbytečno opětovati zde stížnosti státních zaměstnanců do systemisace. Jejich oprávněnost uznává se dnes na všech stranách a nová systemisace byla již slíbena. Dlužno se ovšem obávati, že revise systemisace, k jejímuž provedení se beztak přikročuje příliš pozdě, také nyní nebude ještě provedena s urychlením, jakého vyžaduje ožehavý zájem veškerého státního zaměstnanectva. Doba, do které nová systemisace má býti provedena, odsunuje se neustále na dobu pozdější, a státní zaměstnanci odkazováni jsou stále novými sliby od jedné lhůty ke druhé.

Za těchto okolností jeví se nutným provésti pro takovéto kategorie, které toho nejvíce potřebují, prozatímní úpravu, kterou by jejich postavení ihned bylo zlepšeno. Tato nutnost dána jest u osob, ustanovených u soudů.

Hodí-li se na tyto zaměstnance již všechny skutečnosti dříve uvedené, zhoršuje se jejich postavení také ještě všeobecnými nedostatky soudnictví, nesmírným přetížením prací a nedostatkem úředníků. Senát zabývá se právě zlepšením požitků soudců. Při projednávání této otázky se ukázalo, že krisí v soudnictví postiženi jsou netoliko soudcovští úředníci, nýbrž všechny kategorie úředníku, zřízenců, kancelářských pomocných sil a pomocných zřízenců, ustanovené u soudů. Přetížení prací a nedostatek sil postihuje také tyto kategorie měrou nemalou a několik případů, k nimž v poslední době bylo poukázáno, ukazuje, jakého stupně krise již dosáhla.

Je proto zapotřebí, aby přihlížejíc k důležitosti zabezpečeného, řádného konání spravedlnosti pečováno bylo o to, by pokud možno rychle zjednána byla náprava nedostatku. Právě v tomto případě nelze čekati ještě celé měsíce, ježto škoda den ze dne vzrůstá. Právě tak jako nehledíc k nové úpravě požitků a služebních poměrů všech stáních úředníků s vysokoškolským vzděláním byla otázka soudcovských požitků vzata v projednávání jako první, je zapotřebí ještě před vydáním nového platového zákona a před dokončením nové systemisace zabývati se postavením osob, ustanovených u soudů. Účelem předloženého návrhu jest tudíž jen vzhledem k naléhavosti této otázky přivoditi úpravu požitků uvedených zaměstnaneckých kategorií aniž by opuštěna byla zásada, že jest zapotřebí pronikavě zněmiti platový zákon č. 103 z roku 1926 a zrušiti systemisaci z roku 1927 a nahraditi ji novou, která vyhovuje požadavkům státní správy a bere patřičný ohled k oprávněným přáním a nárokům státních zaměstnanců.

Jak ukázaly účetní závěrky státu v posledních letech, vyplývají každoročně značné přebytky ve státním hospodářství, ze kterých mohou býti vzaty částky, k provedení tohoto zákona v letošním roce potřebné. V příštím roce zařaděna budiž potřebná částku do řádného rozpočtu.

Návrh přikázán budiž výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 23. dubna 1929.

Dr Heller,
Löw, Stark, Jokl, Jarolim, Reyzl, Polach, Niessner, Průša, Chlumecký, Beutel, Šturc, Toužil.


Související odkazy