kteří, předloživše si navzájem své plné moci, jež. shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Článek první.
Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že nepodrobí od 1. října 1929 vývoz surových neb odtučněných kostí, jakož i jejich odpadků, rohů, paznehtů a kopyt i jejich odpadků, a klihovky žádnému zákazu neb omezení v jakékoli formě či pod jakýmkoli názvem.
Článek 2.
Vysoké Smluvní Strany, které nemají toho času zavedeno žádné vývozní clo na výrobky uvedené ve článku 1. anebo jichž vývozní cla na toto zboží nepřetahují sazbu 1,50 švýcarského franku za 100 kilogramů, zavazují se, že nezavedou anebo neponechají v platnosti od 1. října 1929 žádného vývozního cla, které by přesahovalo tuto sazbu 1,50 švýcarského franku.
Článek 3.
Vysoké Smluvní Strany, které mají toho času zavedeno na zboží uvedené ve článku 1. vývozní clo nad 3 švýcarské franky, zavazují se, že je sníží od 1. října 1929 na sazbu nepřesahující 3 švýcarské franky.
Článek 4.
Vysoké Smluvní Strany, které nyní mají zavedeno na zboží uvedené ve článku 1. vývozní clo nad 150 franku, aniž by však toto přesahovalo 3 švýcarské franky a aniž by zavedly zákazy na tyto výrobky, zavazují se, že nezvýší sazbu nyní platnou.
Nicméně vývozní cla nepřesahující 3 švýcarské franky mohou býti zavedena těm i Vysokými Smluvními Stranami, které mají nyní clo vyšší než 1,50 franku, nepřesahující však 3 švýcarské franky, jestliže však cla jsou zavedena nyní zároveň se zákazy.
Článek 5.
Na zboží uvedené ve článku 1. nebude zaveden ani ponechán v platnosti žádný poplatek ― kromě statistického, ― který by podle příslušných zákonů Vysokých Smluvních Stran neplatil pro všechny obchodní směny, jejichž předmětem by bylo toto zboží.
Článek 6.
Toto Ujednání nevylučuje nikterak Vysokým Smluvním stranám možnost, aby některé jich skupiny neuzavřely mezi sebou zvláštní dohody, které by spočívaly buď na omezení vývozního cla na sazbu nižší než ta, která je stanovena tímto Ujednáním, anebo na zrušení, celého vývozního cla.
Tyto dohody nebudou však na újmu právům, které pro třetí státy vyplývají z úmluv zakládajících se na zásadě nejvyšších výhod.
Článek 7.
Toto ujednání, jehož francouzský i anglický text budou stejně, směrodatny, ponese datum dnešního dne.
Může býti dodatečně podepsáno do 31. prosince 1928, jménem každého člena Společnosti Národů a každého státu nečlena, jemuž Rada Společnosti Národů vydá k tomu cíli exemplář tohoto ujednání.
Článek 8.
Toto ujednání bude ratifikováno.
Ratifikační listiny budou složeny do 1. července 1929 u generálního tajemníka Společnosti Národů, který oznámí neprodleně jejich přijetí všem členům Společnosti Národů a všem státům nečlenům, jichž jménem bylo podepsáno toto Ujednání i Úmluva z 8. listopadu 1927, anebo které k němu přistoupily.
Kdyby toto Ujednání nebylo ratifikováno do onoho dne některými členy Společnosti Národů.anebo některými státy nečleny, jichž jménem bylo podepsáno, vyzve generální tajemník Společnosti Národů Vysoké Smluvní Strany, aby se dohodly o možnosti jeho uvedení v platnost. Zavalují se, že se zúčastní této porady, která se musí konati do 1. září 1929.
Budou-li všichni členové Společnosti Národů a státy nečlenové, jichž jménem bylo toto Ujednání podepsáno, je ratifikovati do 1. září 1929, anebo usnesou-li se, na základě postupu stanoveného v předešlém odstavci ti, jichž jménem bylo ratifikováno, na jeho uvedení v platnost, vstoupí v platnost 1. října 1929, a bude to oznámeno generálním tajemníkem Společnosti Národů všem Vysokým Smluvním Stranám tohoto Ujednání a úmluvy z 8. listopadu 1927.
Článek 9.
Od 1. ledna 1929 může přistoupiti k tomuto Ujednání člen Společnosti Národů a každý stát nečlen, na nějž se vztahuje článek 7.
Toto přistoupení se stane oznámením učiněným generálnímu tajemníku Společnosti Národů, které bude pak uloženo v archivech sekretariátu.
Generální tajemník vyrozumí neprodleně o tomto uložení všechny ty, kdo podepsali toto Ujednání anebo k němu přistoupili.
Článek 10.
Podá-li po uplynutí dvouletého období od ujedení v platnost tohoto Ujednání, alespoň třetina členů Společnosti Národů a států nečlenů, na něž se vztahuje toto Ujednání, generálnímu tajemníku Společnosti Národů žádost o revisi článků 2, 3 neb 4, zavazují se ostatní, že se zúčastní každé porady, která by se k vůli tomu konala.
Každý člen Společnosti Národů a každý stát nečlen, na nějž se vztahuje toto Ujednání, bude moci, v případě kdyby tato porada skončila zamítnutím revise jím žádané, anebo kdyby usoudil, že nemůže přijmouti revidovaných článků 2, 3 neb 4, nabýti znovu volnosti jednání, pokud jde o předmět těchto článků, za šest měsíců po zamítnutí revise anebo po uvedení v platnost revidovaných článků 2, 3 neb 4, s podmínkou, že o tom zpraví generálního tajemníka Společnosti Národů.
Kdyby následkem výpovědí učiněných podle předešlého odstavce žádala třetina členů Společnosti Národů a států nečlenů, na něž se toto Ujednání vztahuje a kteří je nevypověděli, o novou poradu, zavazují se všechny Vysoké Smluvní Strany, že se jí zúčastní.
Každá výpověď učiněná podle výše uvedených ustanovení bude neprodleně oznámena generálním tajemníkem Společnosti Národů všem ostatním Vysokým Smluvním Stranám.
Článek 11.
Aniž by bylo prejudikováno ustanovením předešlého článku, týkajícím se výpovědi, může býti toto Ujednání vypověděno jménem každého člena Společnosti Národů anebo každého státu nečlena, po uplynutí pátého roku ode dne, kdy bylo uvedeno v platnost. Tato výpověď nabude účinnosti za dvanáct měsíců ode dne, kdy byla oznámena generálnímu tajemníku Společnosti Národů.
Tato výpověď bude účinnou jen pro člena Společnosti Národů anebo státu nečlena, jehož jménem byla učiněna.
Každá výpověď učiněná tímto postupem bude neprodleně oznámena generálním tajemníkem Společnosti Národů všem ostatním Vysokým Smluvním Stranám.
Usoudí-li některá z Vysokých Smluvních Stran, že výpověď takto učiněná vytvořila novou situaci a podá generálnímu tajemníku Společnosti Národů, žádost za tím účelem, svolá tento Konferenci, které se ostatní Vysoké Smluvní Strany zavazují zúčastniti. Tato Konference bude moci buď ukončiti závazky plynoucí z tohoto Ujednání ve lhůtě, již sama určí, anebo změniti jeho ustanovení. Kdyby některý ze členů Společnosti Národů anebo některý ze států nečlenů, který jest vázán tímto Ujednáním, usoudil, že nemůže přijmouti provedených změn, může býti zmíněné Ujednání vypověděno jeho jménem, a on pak bude zbaven svých závazků ode dne, kdy výpověď, jež vedla ku svolání Konference, nabude působnosti.
Článek 12.
Ustanovení článků 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13 úmluvy z 8. listopadu a ustanovení Protokolu o těchto článcích, jakož i paragrafu b) Protokolu k článku 1., budou se vztahovati k tomuto Ujednání, pokud tomu dovolují závazky v něm obsažené a výrobky, o nichž pojednává. Co se týče provedení postupu stanoveného ve výše uvedeném článku 8, nebude činěn rozdíl mezi různými ustanoveními předešlých článků tohoto Ujednání.
Čemuž na svědomí podepsali výše jmenovaní plnomocníci toto ujednání.
Dáno v Ženevě, dne jedenáctého července roku tisícího devítistého dvacátého osmého, v jediném exempláři, který se uloží v archivech sekretariátu Společnosti národů; ověřený opis bude vydán všem členům Společnosti Národů.
NĚMECKO
ADOLF REINSHAGEN
RAKOUSKO
DR. RICHARD SCHÜLLER
BELGIE
J. BRUNET
F. VAN LANGENHOVE
VELKÁ BRITANIE A SEVERNÍ IRSKO
jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.
Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva ani na Protektoráty a území postavené pod jeho svrchovanost či mandát
S. J. CHAPMAN
BULHARSKO
Při podpisu tohoto Ujednání prohlašuje bulharská vláda, že bude ratifikovati a uvede v platnost toto Ujednání ihned, jakmile národní měna obdrží zlatý základ.
D. MIKOFF
DÁNSKO
J. CLAN
WILLTAM BORBERG
FINSKO
RUDOLF HOLSTI
FRANCIE
Při podpisu tohoto Ujednání prohlašuje Francie, že svým přijetím nemíní převzíti žádného závazku, pokud jde o celek jejích Kolonií, Protektorátů a území postavených pod její svrchovanost či mandát.
E. LÉCUYER
MAĎARSKO
NICKL
ITÁLIE
A. DI NOLA
P. TROISE
LUCEMBURSKO
ALBERT CALMES
NORSKO
GUNNAR JAHN
NIZOZEMSKO
POSTHUMA
POLSKO
FRANÇOIS DOLEZAL
RUMUNSKO
ANTONIADE
CESAR POPESCO
J. G. DUMITRESCO
KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ
CONST. FOTITCH
GEORGES CURCIN
ŠVÉDSKO
K. I. WESTMAN
S výhradou ratifikace se souhlasem Riksdag-u.
ŠVÝCARSKOD.
STUCKI
ČESKOSLOVENSKO
DR. F. PEROUTKA
TURECKO
Turecko si vyhrazuje právo podržeti dva a půl procentní ad valorem "muamele vergisi" (obecnou dávku z vývozních formalit), jakož i minimální dávku z veterinářské prohlídky
MUCHFIK SELAMI.
Ověřený opis.
Za generálního sekretáře:
J. A. BUERO v. r.
Právní poradce sekretariátu.
Protokol ujednání.
Při podpisu Mezinárodního Ujednání o vývozu kostí uzavřeného dnešního dne, shodli se podepsaní, jsouce k tomu řádně oprávněni, na následujících ustanoveních, jež mají zajistiti provedení tohoto Ujednání.
Ustanovení Ujednání o vývozu kostí datované dnešního dne vztahují se na zákazy a omezení při vývozu zboží uvedeného ve článku 1. tohoto Ujednání z území kterékoli Vysoké Smluvní Strany na území kterékoli z ostatních Vysokých Smluvních Stran.
Oddíl I.
K článku I.
a) Ustanovení článku 1. týkají se Italie jen potud, pokud jde o klihovku.
Co se týče ostatního zboží uvedeného v řečeném prvním článku, Vysoké Smluvní Strany uznávajíce, že Italii není možno, následkem smluv uzavřených s jistými zeměmi, zvýšiti vývozní clo o dvě papírové liry, souhlasí, aby směla podržeti v platnosti stávající zákaz, dokud zůstane platným ustanovení o sazbě vývozního cla na kosti.
b) Odpadky z kostí zahrnují v sobě zejména odřezky, které pocházejí z výroby knoflíků neb jiných podobných výrobků, a jsou obyčejně známy pod jménem "brýle" (dentelles).
Oddíl II.
K článku 2.
Co se týče provedení článku 2., Vysoké Smluvní Strany uznávají, že zvláštní postavení Rakouska, Maďarska a Československa. opravňuje tyto země, aby zavedly, přes ustanovení řečeného článku 2., vývozní clo, které smí přesahovati sazbu 1.50 švýcarského franku v něm stanovenou, nesmí však v žádném případě přesahovati sazbu tří švýcarských franků.
Oddíl III.
K článku 3.
Vzhledem k níže uvedeným prohlášením, jež podepsali delegáti Polska, Rumunska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, shodují se Vysoké Smluvní Strany, aby tyto státy byly prozatím zproštěny každého závazku, pokud jde o sazby vývozních cel na výrobky uvedené ve článku 1. Ujednání z dnešního dne.
A. Prohlášení polské delegace.
Polská vláda použivši práva, které jí bylo uděleno podle výše uvedeného Oddílu III. Protokolu k článku 3., aby ponechala v platnosti anebo zavedla bez omezení sazeb vývozní clo na výrobky uvedené ve článku 1. Ujednání z dnešního dne, dává ochotně ujištění, že nezvýší stávající sazby a vynasnaží se, aby je v budoucnosti postupně snížila.
François Dolezal.
B. Prohlášení rumunské delegace.
Vyhražujíc si právo ponechati vývozní cla na surové neb odtučněné kosti, jakož i na jejich odpadky, rumunská vláda prohlašuje, že nemá v úmyslu udržeti, pokud jde o tyto výrobky, zrušený zákaz pomocí přehnaných poplatků; chce toliko zachovati si volnost, aby dospěla postupným snížením, poplatků k normálním poměrům, jak ostatně již učinila v případě jiných surovin.
Antoniade.
C. Prohlášení delegace Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Vláda Království Srbů, Chorvati, a Slovinců použivši práva, které jí bylo uděleno podle výše uvedeného Oddílu III. Protokolu k článku 3., aby ponechala v platnosti anebo zavedla, bez omezení sazeb, vývozní clo na výrobky uvedené ve článku 1. Ujednání z dnešního dne, dává ochotně ujištění, že nepřekročí sazbu čtyř švýcarských franků a vynasnaží se, aby ji v budoucnosti postupně snížila.
Const. Fotitch.
Oddíl IV.
Ku článkům 2, 3 a 4.
Pokud jde o klihovku, shodují se Vysoké Smluvní Strany, že tato nemůže býti přirovnávána, ke zboží uvedenému ve článku 1. Ujednání z dnešního dne, a že kromě států jmenovaných v Oddílu III. tohoto Protokolu, nemá, býti zavedeno žádné vývozní clo na klihovku. Nicméně připouštějí, aby Maďarsko zavedlo na toto zboží clo, které nesmí v žádném případě přesahovati dvě třetiny cel, jež platí pro výrobky uvedené ve článku 1. Ujednání z dnešního dne.
Čemuž nu svědomí podepsali výše jmenovaní plnomocníci tento Protokol.
Dáno v Ženevě, dne jedenáctého července roku tisícího devítistého dvacátého osmého, v jediném exempláři, který se uloží v archivech sekretariátu Společnosti Národů; ověřený opis bude vydán všem členům Společnosti Národů.
NĚMECKO
DOLF REINSHAGEN
RAKOUSKO
DR. RICHARD SCHÜLLER
BELGIQUE
J. BRUNET
F. VAN LANGENHOVE
VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO
jakož i všechny části Britské řeše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.
Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva ani Protektoráty či území postavené pod jeho svrchovanost či mandát
S. J. CHAPMAN
BULHARSKO
Při podpisu tohoto Ujednání prohlašuje bulharská vláda, že bude ratifikovati a uvede v platnost toto Ujednání ihned, jakmile národní měna obdrží zlatý základ.
D. MIKOFF
DÁNSKO
J. CLAN,
WILLIAM BORBERG
FINSKO
RUDOLF HOLSTI
FRANCIE
S výhradami učiněnými při podpisu Ujednání
E. LÉCUYER
MAĎARSKO
NICKL
LUCEMBURSKOSKO
ALBERT CALMES
NORSKO
FREDE CASTBERG
NIZOZEMSKO
POSTHUMA
POLSKO
FRANÇOIS DOLEZAL
RUMUNSKO
ANTONIADE
CESAR POPESCO
J. G. DUMITRESCO
KRÁLOVSTVI SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ
CONST. FOTITCH
GEORGES CURCIN
ŠÉDSKO
K. I. WESTMAN
ŠVÝCARSKO
D. STUCKI
ČESKOSLOVENSKO
DR. F. PEROUTKA.
TURECKO
S výhradou učiněnou při podpisu Ujednání.
MUCHFIK SELAMI.
Ověřený opis
Za generálního sekretáře:
J. A. BUERO v. r.
Právní poradce sekretariátu.
Závěrečný akt.
Podle § 3 Závěrečného aktu Úmluvy o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaného v Ženevě 8. listopadu 1927, svolala Rada Společnosti Národů dvě diplomatické Konference, které se konaly v Ženevě od 14. do 16. března 1928 a od 28. do 3a. června 1928.
Tyto Konference vypracovaly a přijaly Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, které nese datum dnešního dne, jakož i Protokol připojený ke zmíněnému Ujednání.
Rada Společnosti Národů jmenovala předsedou konference
pana D. Serruyse, ředitele Obchodních dohod ve francouzském ministerstvu obchodu, předsedu hospodářského komitétu.
Práce sekretariátu byly svěřeny pánům Stoppanimu, Štenckovi a Sametsovi, členům hospodářského a finančního odboru s pomocí pana Arcolea, člena právního odboru.
Nížeuvedení členové Společnosti zúčastnili se prací obou výše uvedených Konferencí a jmenovali k tomu cíli delegace složené z těchto členů:
Německo.
P. Adolf Reinshagen,
ministerský rada v ministerstvu národního hospodářství.
Rakousko.
Dr. Richard Schüller,
odborový přednosta ve Spolkovém úřadě (odbor pro zahraniční věci).
Belgie.
P. Brunet,
mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr.
P. van Langenhove,
generální ředitel zahraničního obchodu a šef kabinetu ministra zahraničních věcí.
Znalec:
P. Maurice Berger,
inženýr.
Velká Britanie a Severní Irsko,
jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.
Sir Sydney Chapman, K. C. B.; C. B. E.,
hospodářský poradce vlády Jeho Britského Veličenstva.
Tajemník:
P. F. A. Griffiths, M. C.
Dánsko.
První zástupce:
P. C. J. T. Clan,
mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr, předseda komise pro obchodní smlouvy.
Druhý zástupce:
P. William Borberg,
stálý zástupce Dánska pověřený u Společnosti Národů.
Finsko.
P. ministr Rudolf Holsti,
mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr, stálý zástupce u Společnosti Národů.
Francie.
P. R. Fighiera,
ředitel pro věci obchodní a průmyslové v ministerstvu obchodu.
P. E. Lécuyer,
správce cel v ministerstvu financí.
Znalec:
P. J. Mital,
průmyslník.
Maďarsko:
P. Alfréd de Nickl,
vyslanecký rada.
Přidělený zástupce:
P. Izso Ferenczi,
ministerský rada v ministerstvu obchodu.
P. Bela Katana,
rada v maďarském ministerstvu zemědělství.
Italie.
P. Angelo di Nola,
generální ředitel obchodu a hospodářské politiky.
Znalec:
P. Erasmo Caravale,
vrchní inspektor v ministerstvu národního hospodářství.
Japonsko.
P. Nobumi Ito,
velvyslanecký rada, zástupce ředitele císařského úřadu japonského u Společnosti Národů.
Lotyšsko.
P. Charles Duzmans,
mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr, stálý zástupce Lotyšska u Společnosti Národů.
Lucembursko.
P. Albert Calmes,
člen Nejvyšší rady hospodářské unie belgo-lucemburské.
Norsko.
P. Gunnar Jahn,
vedoucí ředitel norského ústředního úřadu statistického.
Nizozemsko.
P. Dr. F. E. Posthuma,
předseda Nejvyšší průmyslové rady (Nijverheidsraad), býv. ministr zemědělství, obchodu a průmyslu v Haagu.
Znalci:
P. W. P. M. van der Loo,
doktor práv, tajemník svazu holandských sdružení továrníků koží v Haagu, znalec pro kůže.
P. C. B. J. Müller,
společník firmy Wed. P. Smits a Zoon v Utrechtu, znalec pro kosti.
Polsko.
P. François Dolezal,
státní podtajemník v ministerstvu průmyslu a obchodu, člen hospodářského komitétu Společnosti Národů.
Znalec:
P. Thadée Lychowski,
z ministerstva obchodu a průmyslu.
Rumunsko.
P. Constantin Antoniade,
mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr u Společnosti Národů.
P. Gésar Popesco,
generální ředitel průmyslu v ministerstvu průmyslu a obchodu.
P. J. Gr. Dumitresco,
generální ředitel obchodu v ministerstvu průmyslu a obchodu.
Tajemník:
P. Jean Antohi,
rumunský obchodní attaché ve Švýcarsku.
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
P. Fotitch,
stálý zástupce království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
P. Georges Curcin,
generální tajemník svazu průmyslových sdružení.
Švýcarsko.
P. W. Stucki,
ředitel obchodního oddělení Úřadu pro veřejné hospodářství.
Československo.
P. František Peroutka,
doktor práv, býv. ministr obchodu, odborový přednosta v československém ministerstvu obchodu.
Znalec:
P. Ferdinand Singer,
ředitel v chemickém průmyslu.
Tajemník:
P. Dr. Ladislav Radimský,
ministerský komisař v ministerstvu zahraničních věcí.
Čemuž na svědomí podepsali zástupci tento Akt.
Dáno v Ženevě, dne jedenáctého července roku tisícího devíti stého dvacátého osmého, v jediném exempláři, který se uloží v archivech sekretariátu Společnosti Národů; ověřený opis bude vydán všem členům Společnosti Národů.
NĚMECKO
ADOLF REINSHAGEN
RAKOUSKO
DR. RICHARD SCHÜLLER
BELGIE
BRUNET
F. VAN LANGENHOVE
VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO,
jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů.
S. J. CHAPMAN
F. A. GRIFFITHS
DÁNSKO
J. CLAN
WILLIAM BORBERG
FINSKO
RUDOLF HOLSTI
FRANCIE
E. LÉCUYER
MAĎARSKO
DE NICKL
ITÁLIE
A. DI NOLA
P. TROISE
E. CARAVALE
LUCEMBURSKO
ALBERT CALMES
NIZOZEMSKO
POSTHUMA
POLSKO
FRANÇOIS DOLEZAL
RUMUNSKO
ANTONIADE
CESAR POPESCO
J. G. DUMITRESCO
KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ A SLOVINCŮ
CONST. FOTITCH
GEORGES CURCIN
ŠVÝCARSKO
DR. STUCKI
ČESKOSLOVENSKO
DR. F. PEROUTKA
Předseda:
D. SERRUYS.
Sekretariát:
V. Z. ŠTENCEK.
C. SMETS.
Ověřený opis.
Za generálního tajemníka:
J. A. BUERO V. R.
právní poradce sekretariátu.