Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

II. volební období.

8. zasedaní.

Tisk 915.

1. sen. Hrejsy a spol. k vládě republiky Československé v záležitosti rušení katastrálních měřických úřadů.

2. sen. Fr. Nováka, Pavelky a druhů panu ministru železnic o změně vládního nařízení ze dne 9. března 1927, čís. 15 Sb. z. a n.

3. sen. Pichla, dr Kloudy a druhů vládě republiky Československé o porušování předpisu vládního neřízení č. 15 z r. 1927 orgány státní správy.

4. sen. Plamínkové a spol. na pana ministra školství a národní osvěty v záležitosti ohrožení jednoročních učebných kursů (tak zv. IV. ročníků) při měšťanských školách.

5. sen. Klofáče, Klečáka a druhů panu předsedovi vlády a spolu ministru národní obrany o vyzvědačství kapitána Jar. Falouta.

6. sen. Havránka a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Nového Bohumína do skupiny >B< činovného.

7. sen. Havránka a druhů panu ministru vnitra ohledně přiznání diet úřednictvu přeloženému z Opavy k okresním úřadům a do Brna.

8. sen. Šolce, dr Kloudy a druhů panu ministru školství a národní osvěty o desolátním stavu budovy stá4ního gymnasia v MI. Boleslavi.

9. sen. Šolce, dr Kloudy a druhů na pana ministra školství a národní osvěty ve věci stavby budovy státního reálného gymnasia v Jilemnici.

10. sen. Wagnera, Havránka a spol. na pana ministra železnic v příčině zhoršeného rychlíkového spojení měst Kutné Hory, Čáslavě a měst Českomoravské vysočiny s hlavním městem Prahou.

11. sen. Wagnera, Šťastného, Plamínkové a spol. na pana ministra vnitra v příčině nezákonného výnosu vládního komisaře města Kutné Hory, dr Skaličky, k zaměstnancům této obce vydaného, jímž se jim zakazuje účast na volební agitaci.

12. sen. Wagnera, klubky a spol. vládě republiky Českoslovanské v příčině zadávání dodávek cídících prostředků, zejména mýdla a sody, malým živnostenským výrobcům.

13. sen. Beutela, Nessnera a soudr. na pana ministra sociální péče stran jmenování do nemocenských pojišťoven.

14. sen. Reyzla, Niessnera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran zamýšlené změny ustanovení o náboženských otázkách školských.

Vládním nařízením ze dne 28. prosince 1928 čís. 203, jímž se provádí hlava I. zákona o pozemkovém katastru u jeho vedení, ruší se ve všech zemích republiky značný počet katastrálních úřadů měřických (na Moravě 12). Tímto opatřením budou poškozeni zemědělci v okresích, jež mají ztratiti katastrální měřické úřady, neboť budou muset docházeti do druhých vzdálených okresů, čímž vznikne jim značná ztráta času i peněz.

Dle našeho názoru neušetří také stát tímto opatřením, neboť bude muset najímati kanceláře v domech, zákonem o ochraně nájemníků nechráněných, a proto platiti vyšší najemné; rovněž bude třeba rozmnožiti počet zřízenců při nových rozšířených katastrálních úřadech měřických a platiti jim zvýšené diety za dojíždění do bývalých katastrálních měřických okresů. Geometři ve zrušených okresích jsou po většině velmi zaměstnáni, neboť majetek pozemkový se stále hojně prodává a dělí.

Podepsaní táží se vlády:

1. je-li ochotna změniti výše uvedené vládní nařízení a ponechati katastrální měřické úřady v těch okresech, kde jest toho nutná potřeba,

2. je-li ochotna nestěžovati zemědělcům jejich existenci ponecháním zrušených katastrálních měřických úřadů.

V Praze, dne 22. března 1929.

Vládním nařízením čís. 15.z r. 1927 zřízena u ČSD jen I. a II. služební třída Místo III. a IV. služební třídy zřízena nová kategorie neúřednická: železniční gážisté mimo služební třídy.

Jedna ze stěžejních zásad platového zákona čís. 103/26 charakterisující jeho výstavbu je obsažena v §u 4. odst. 3.: >Za stejný výkon ― stejná odměna, bez ohledu na resort nebo státní podnik.

Výstižně vyjádřili tuto zásadu autoři vládního nařízení čís. 15 ex 1927 v důvodové zprávě uvedené ve >Sborníku služebního a platového práva státních a veřejných zaměstnanců< druhý svazek (.Dr. Šustal a Dr. Cigna) strana 100 § 9 bod 1., kde se doslovně praví:

Vládní nařízení pokládá u úředníků ČSD za spravedlivou materielní základnu pro odměňování služebních výkonů platové schema stanovené platovým zákonem pro státní pragmatikální úředníky, neboť železniční úředními jsou v zásadě povoláni obstarávati úkoly ne-li zcela stejnorodé, tedy značně příbuzné s úkoly stát. úředníků administrativních. Správnost této zásady vyniknu zejména přihlédne-li se ke skutečnosti, že úřednictvo ČSD se s pragmatikálním úřednictvem někdy přímo prolíná a jest povoláno konati službu společně (na př. v ústředí). Bylo by nemyslitelno, aby za tytéž úkony tyto i organisačně stejně důležité složky personální byly v určitých relacích jen proto různě honorovány, že jedna se skládá ze zaměstnanců ČSD, druhá pak z úřednictva pragmatikálního. Tato zásada musí samozřejmě platiti pro veškeré úřednictvo železniční bez rozdílu statu (tříd) a nemohou z ní bytí vyňati úředníci bývalého statu IIIa. Platový zákon č. 103 ex 1926 je základnou platové úpravy, je závazným i pro státní správu železniční, zejména proto, že v 16 resortech státní správy neb u státních podniků (pošty) byla zřízena III. služební třída pro úřednickou kategorii, která služebním výkonem i předepsaným školním vzděláním odpovídá stolu IIIa.

Co bylo řečeno o stolu IIIa platí i o službě kancelářských úředníků, pro něž u všech resortů státních i státních podniků, ba dokonce u samého ministerstva železnic byla zřízena IV. služební třída.

U porovnání s úředníky pragmatikálními a s úředníky státních podniků (pošty) byli úředníci bývalého stolu IIIa vládním nař. čís. 15 ex 1927 poškozeni, jak materielně, tak i morálně, neboť byli zbaveni svých zaručených práv. Nemohou již povýšiti (vysvětlivky k vlád. nařízení v citovaném >Sborníku< strana 149 bod 3), ani se ucházeti o vypsaná místa úřednická.

Zavedení kategorie železničních gážistů mimo služební třídu bylo odůvodňováno í tím, že úkony býv. stolu IIIa nejsou normální průpravou pro potup do nadřaděných funkcí a že nelze pro ně systemisovati místa v různých platových stupnicích.

Není tomu tak.

Úředníci bývalého statu IIIa, kteří jsou správci stanic, správci ředitelských skupin, nákladními pokladníky, účetními, výpravčími vlaků, referenty v centrálách atd. dosáhli této nadřaděné funkce po náležité průpravě a zaškolení ve všech odvětvích služby železniční.

Nynější stav, že jeden státní podnik hodnotí v podstatě stejný služební výkon jako službu úředníků III. služební třídy a druhý státní podnik jako službu gážistů mimo služební třídy, je nespravedlivý. I samo ministerstvo železnic uznalo výnosem č. 56.580 z r. 1925 a rozhodnutím vydaným po vydání vlád. nařízení č. 15/27, že služba úředníků býv. statu IIIa jest jak co do vzdělání, tak co do výkonu úplně rovnocennou se službou poštovních úředníku III. služební třídy.

Je tedy úplně odůvodněn požadavek, aby i u ČSD byla zřízena III. a IV. služební třída. Navrhované označení kategorie úředníku výkonných technických a kategorie úředníků výkonných a účetně administrativních odpovídá jejich služebnímu výkonu. § 23 vlád. nařízení čís. 15/27 mluví o obstarávání úkolů nižší provozní a pomocné administrativní služby. Nelze snad tvrditi, že oprávce stanice býv. statu IIIa koná nižší službu, když v některých případech má podřízeno více personálu, než mnohý přednosta II. služební třídy. Není tedy výkon jednoho vyšší a druhého nižší, nýbrž jde o výkon úplně stejný, úřednický.

Rozdíl v kategorii a v titulu má naznačiti jen zařazení úředníků do služebních tříd podle předvzdělání a nesouvisí proto s hodnotou výkonu. To platí stejně o výpravčích vlaků bývalého statu IIIa a II. služební třídy. Taktéž. službu účetně administrativní úředníků býv. statu IIIa nelze hodnotiti jako službu pomocnou administrativní a účetní úplně stejné

práce jako úředníci II. služební třídy. Jde rovněž v rozvrstvení úředníků podle předvzdělání.

Sloučení kategorie provozních výpravčích a staničních mistrů v jednu úřednickou kategorii: >Uředníků služby výkonné a účetně administrativní< zjednoduší personální poměry, zvýší upotřebitelnost těchto úředníků. Disposice tímto úřednictvem budu pak jistě snažší. Mladší úředníky bude možno použíti k výkonu fysicky namáhavější služby dopravní (noční) starší pak, pokud by se nestali pokladníky nebo přednosty.stanic, bude možno přiděliti vnitřní službě účetní nebo administrativní a tím jejich zkušenosti plně využíti.

Z těchto důvodů bude jistě jen ku prospěchu železniční správy, vykonají-li napříště všichni úředníci této kategorie všechny služební zkoušky, t. j. telegrafní, dopravní a komerčně účetní. Odpadlo by tím mnohdy zcela důvodné poukazování, že v resortu železničním existuje protekční složka zaměstnanců, od níž se takřka žádný průkaz odborných vědomostí nepožaduje a do níž se vřazují z protekce lidé nezpůsobilí, kteří by služebních zkoušek nevykonali.

Tituly III. služební třídy převzaty jsou z poštovního resortu, tituly IV. služební třídy shodné s návrhem jsou již zavedeny u pragmatikálních úředníků ministerstva železnic. Okolnost, že by bylo nutno zařaditi v přechodné době do kategorie úředníků výkonných a účetně administrativních úředníky, kteří nemají všechny zkoušky (kauc. výpravčí) nemůže býti provedení na závadu. Vždy při generelní úpravě bylo a bude nutno povoliti určité úlevy úředníkům starším, již ustanoveným a službu tu skutečně konajícím. Bylo tak u úředníku vysoko i středoškolských při zestátnění soukromých drah, kdy hromadně udělována dispens od složení zkoušek. Staly se tak po převratu při převzetí železničních úředníků od jiných drah (bosensko-hercegovských), jižní dráhy atd. a stalo se tak i při nynější úpravě vlád. nařízením č. 15/27, kdy do kategorie strojvůdců zařazeni jednotně zaměstnanci ze šesti různých kategorií službu strojvůdcovskou konající, z nichž velmi mnohým dána dispens od složení zkoušek, školního vzdělání a i od zákonem předepsaného vyučení řemeslu.

Má-li býti úpravou skutečně dosaženo urovnání poměrů a zamezeno důvodnému poukazování staničních mistru a kancelářských výpravčích, že jsou u stejné služby rozděleni v bývalých statech IIIa, IIIb a železničních gážistech mimo služební třídy, musí býti jednotně (jako u kategorie strojvůdců) zařazení do IIIb i gážisté mimo služební třídy, kteří službu těchto nových kategorií skutečně vykonávají.

Provedení tohoto jednotného vřadění nevyžádá si většího nákladu, poněvadž dosavadní platová schema těchto definitivních zaměstnanců jsou celkem shodna a rozdíl v jejich činovném jest zcela nepatrný.

Táží se tudíž podepsaní:

Jest ochoten pan ministr na podkladě nabytých zkušeností a k urovnání personálních poměru v odvětví železničním (aby zaměstnanci tohoto resortu byli postaveni na roveň jiným státním úředníkům) vydati nařízení, kterým se nařízení ze dne 5. III. 1927 o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců ČSD vyhlášené ve Sbírce z. a n. ze dne 9. III. 1927 pod č. 15 mění, případně takto doplňuje:

a) doplniti § 2 bod 1. v tabulce:

b) doplniti § 2 bod (2):

do služební třídy III. místa úřednických kategorií, ve kterých jest pro ustanovení zásadně předepsáno jako předběžné vzdělání absolvování čtyř nižších tříd střední školy nebo jednoročního učebního běhu spojeného s občanskou školou a v obou případech ještě úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky neb absolvování školy občanské aspoň dvouleté odborné školy (průmyslové neb obchodní),

ad e) do služební třídy IV. místa úřednických kategorií, ve kterých jest pro ustanovení zásadně předepsáno jako předběžné vzdělání absolvování 3 tříd měšťanské školy,

c) doplniti § 2 bod (3):

kategorie úředníků výkonných technických, výkonných a účetně ― administrativních do služební třídy III. a kategorie úředníků kancelářských do služební třídy IV.,

d) doplniti § 3:

místa III. a IV. služební třídy ve 4 až 7 platové stupnici,

ustanoviti § 5 bod (5):

Pro čekatele na úřednická služební místa I. a II. služební třídy se stanoví čekatelská doba třemi roky, ve služební třídě III. čtyřmi roky. Kategorie úředníků kancelářských ve IV. služební třídě doplňuje se z kategorie kancelářských výpravčích, zařazených v 1. platové stupnici podúředníků. Podmínkou ustanovení je, že má nejméně 6 roků služby skutečně ztrávené ve vlastnosti podúředníka.

e) doplniti § 6 bod (2) tabulka adjuta:

Částkami odpovídajícími III. služební třídě:

v prvé polovicí stanovené čekatelské doby:

v druhé polovici stanovené čekatelské doby:

f) doplniti § 7:

služební zkoušky kategorie úředníků výkonných a účetně-administrativních upraví ministerstva železnic jednotně zvláštním výnosem. Čekatelé této kategorie vykonají zásadně zkoušky: telegrafní, dopravní a komerčně účetní.

§ 9 bod (1) tabulka služného doplní se náslužnými přídavky III. a IV. služební třídy:

§ 10 bod (3) tabulka činovného doplní se výpočtem obnosů pro III. a IV. služební třídu: