Potřeba tohoto ústavu v českém Podkrkonoší byla během jeho působnosti jasně prokázána. Pracující vrstvy podkrkonošského lidu, které z finančních důvodů nemohou své děti posílati do měst vzdálenějších, nesnesou, aby existence tohoto ústavu závisela na naprosto neuskutečnitelné podmínce výstavby budovy na náklad města, které za dnešních poměru, přivoděných zejména zákonem č. 77 z r. 1927, nemůže v žádném případě podmínku tuto splniti.

Podepsaní táží se proto pana ministra školství a národní osvěty, zda je ochoten postarati se o to, aby nová důstojná budova pro státní reálné gymnasium v Jilemnici byla vystavěna na náklad státu.

V Praze, dne 4. června 1929.

Podle jízdního řádu platného od 15. května 1929 podstatně zhoršeno bylo rychlíkové spojení měst, při trati bývalé severozápadní dráhy ležících, jako Kutné hory, Čáslavě, Německého Brodu a ostatních míst Českomoravské vysočiny tím, že rychlík na trati bývalé společnost i státní dráhy č. 3., přijíždějící do Prahy v 12 hod. 15 min. a odjíždějící z Kolína v 11 hod. 38 min. vyjíždí ze stanice Kolín o pět minut dříve, než do Kolína dorazí osobní vlak, vyjíždějící ze Znojma v 5 hod. 36 minut.

Tímto nevysvětlitelným opatřením železniční správy vyloučeny jsou z rychlíkové dopravy z Kolína do Prahy zejména obce výše uvedené, ale také cestující z Vídně přicházející.

Ježto pak dále tyto obce nemají rychlíkového spojení k vlaku z Kolína ku Praze v 9 hod. 35 minut odjíždějícímu a cestující z těchto končin, zejména z kruhů obchodních a živnostenských, odkázáni jsouce na osobní vlaky, značně drahý čas ztrácejí a časový interval mezi příjezdem osobního vlaku do Kolína a odjezdem rychlíku z Kolína do Prahy toliko pět minut činí a osobní vlak na př. ve stanici Sedlec-Kutná Hora zcela zbytečně celých osm minut stojí, a žádoucí nápravu tudíž snadno a bez porušení provozu zjednati lze,

táží se podepsaní pana ministra železnic je-li mu tento opravdu kuriosní případ jízdního řádu znám a hodlá-li neprodleně naříditi změnu jízdního řádu v ten způsob, aby citovaný osobní vlak dojížděl do Kolína tak, aby připojení k rychlíku č. 3 získal.

V Praze, dne 4. června 1929.

V městě Kutné Hoře konány byly dne 26. května 7929 volby do obecního zastupitelstva, které předčasně ze zvůle občanských stran bylo rozpuštěno.

Vládní komisař Kutné Hory dr Skalička vydal před těmito volbami dne 22. května 1929 pod čj. 378/29 výnos ke všem přednostům oddělení a podniků, jímž jim nařizuje, aby všechny přidělené úředníky a zřízence obecní upozornili že se nesrovnává s jich funkcí, aby při nastávajících obecních volbách zúčastnili se volební agitace pro některou z kandidujících stran.

Podepsaní jsou toho přesvědčení, že vládní komisař dr Skalička tímto rozkazem překročil meze své působnosti a dokonce porušil hrubě ústavní zákon zabezpečující každému občanu svobodu přesvědčení a jeho projevu.

Podepsaní se proto táží, je-li panu ministru tento případ znám a co hodlá na ochranu svobody přesvědčení, tímto rozkazem vládního komisaře dr Skaličky hrubě porušené, zaříditi.

V Praze, dne 4. června 1929.

V poslední době zadávány byly státní dodávky cídících prostředků, zejména mýdla a sody, velkým průmyslovým podnikům a mydlářským koncernům, které byly s to, aby učinily při veřejně vypsaném offertním řízení nejnižší nabídku.

Pří zadávání těchto dodávek nebyl však vzat zřetel na veliké množství živnostenských výrobců mýdla, kteří nemohli tak levně svoje výrobky nabídnouti jako veliké hospodářské koncerny, pracující se všemi technickými vymoženostmi a disponující velkými kapitály.

Vzhledem k tomu, že pokud jde o cenu, nikoliv však o jakost zboží, malí živnostenští výrobci cídících prostředků s velkými průmyslovými závody konkurovati nemohou, ač na druhé straně jsou velmi silnou poplatní složkou státu i samosprávných svazků, táží se podepsaní:

Jest vláda republiky Československé ochotna umožniti maloživnostenským výrobcům cídících prostředků účast na veřejných dodávkách stejně tak, jak jest tomu při zadávání dodávek výrobků průmyslu obuvnického a oděvního zejména tím, že by 70% veškerých veřejně vypsaných dodávek vyhradila maloživnostenským výrobcům i tehdy, kdyby nabízená cena dodávek byla o 15% vyšší.než u průmyslových velkovýrobců?

V Praze, dne 4. června 1929.

Před několika dny vyšlo v Úředním listě jmenování předsedů, dozorčích rad a rozhodčích soudů pro okresní nemocenské pojišťovny. Dosud bylo možno jen povrchně zkoumati jmenování; přes to ukazuje se již nyní, že tato jmenování dále stranicky a s bezstarostností, jaká tu věru sotva kdy byla.

Jako pří jmenování do okresních a zemských zastupitelstev, tak také zase nyní nadržováno bylo neslýchaným způsobem příslušníkům vládních stran, veliké oposiční strany však byly buď úplně opomíjeny nebo jmenovány v poměru k jejich síle přímo směšném. Mezi jmenovanými zaměstnanci jsou to obzvláště obě křesťansko-sociální strany, jimž vůči všem jiným nápadně bylo nadržováno. Tato okolnost tím více pobuřuje, ježto pan ministr sociální péče sám je vůdcem křesťansko-sociální strany a musí se vzbuditi zdání, jakoby vykonával svůj úřad v zájmu příslušníků své strany a blízké jemu německé strany křesťansko-sociální.

Přímo neuvěřitelnou však je bezstarostnost, s jakou se postupovalo pří jmenování. V listinách objevují se mrtví, jsou ústavy, u nichž počet jmenovaných nečlenů jak u zaměstnanců tak také u zaměstnavatelů je větší nežli počet členů. Nápadné jest opomíjení průmyslu ve prospěch živnostníků, což zase dlužno asi přičísti stranickému politickému vlivu.

Pan ministr sociální péče v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny sice připustil, že se stalo několik omylů a slíbil, že, bude-li možno, provede volby v září tohoto roku. Nepřihodilo se několik omylů, nýbrž nesčetné omyly, z čehož lze souditi, že zde běží o neslýchanou bezstarostnost.

Slib, dát provésti volby, podstatně se omezuje slovy >bude-li možno<, a máme největší pochybnosti o tom, bude-li tento slib splněn. Následky událostí budou ty, že velký počet ústavů nedospěje ani k ustavení a že, ježto přece dřívější představenstva přestala existovati, úředníci budou spravovati ústavy sami. Až do nápravy spáchaných chyb uplyne drahně času, po který zde vůbec nebude zastoupení pojištěnců. Po našem názoru musely by volby býti vypsány ihned a není zde nejmenší příčiny pro to, aby se s tím vyčkávalo třeba jen do září.

Tážeme se tudíž pana ministra:

1. jak ospravedlňuje chyby, k nimž došlo?

2. Jest ochoten dát provésti volby do okresních nemocenských pojišťoven co nejdříve, to jest, nejdéle do dvou měsíců?

V Praze, dne 24. dubna 1929.

Vor wenigen Tagen erschienen im Amtsblatte die Ernenuungen der Vorstände, Aufsichtsräte und Schiedsgerichte für die Bezirkskränkenversicherungsaustalten. Bisher war nur eine oberflächliche Prüfung der Ernennungen möglich; trotzdem zeigt sich jetzt schon, daß diese Einennungen parteiisch ünd mit einer Sorglosigkeit erfolgten, die iwohl kaum jemals da war.

Wie bei den Ernennungen in die Bezirks- und Landesvertretungen, so wurden auch jetzt wieder die Angehörigen der Regierwngsparteien in unerhörter Weise bevorzugt, große Oppositionsparteien jedoch eutweder vollständig übergängen, oder in einem zu ihrer Stärke geradezu lächerlichen verhältnis ernannt. Unter den ernannten Arbeitnehmern sind es insbesonders die beiden christlich-sozialen Parteien, welche allen anderen gegenüber augenfällig bevorzugt wurden. Dieser Umstand ist umso aufreizender, als der Herr Minister für soznale Fürsorge selbst Führer einer christlichsozialen Partei ist und der Anschein erweckt werden muß, als würde er sein hohes Amt im Interesse der Angehörigeu seiner Partei und der ihm nahestehenden deutschen christlich-sozialen Partei ausüben.

Geradezu unglaublich ist aber die Sorglosigkeit, mit der bei den Ernennungen vorgegangen wurde. In den Listen marschieren Tote auf, es gibt Anstalten, bei denen die Zahl der ernannten Nichtmitglieder sowohl bei den Arbeitnehmern als auch bei den Arbeitgebern größer igt als die Zahl der Mitglieder. Auffallend ist die Hintansetzüng der Industrie zugunsten' der Gewerbetreibenden, was wiederum auf parteipolitische Einflußnahtne zürückzuführen sein dürfte.

Nun hat der Herr Minister für soziale Fürsorge im sozialpolitischen Ausschuß des Abgeordnetenhauses zwar zugegeben, daß einige Irrtümer unterlaufen sind und versprochen, die Wahlen wenn möglich im September dieses jahres durchzuführen. Es sind nicht einige Irrtümer unterlaufen, sondern zahllose Irrtümer, was darauf schlißen läßt, daß es sieh hier um eine unerhörte Sorglosigkeit handelt.

Das Versprechen, Wahlen durchführen zu lassen, wird durch die Worte >wenn möglich< wesentlich eingeschränkt, und wir haben die größten Bedenken dagegen, ob Uieses Versprechen eingelöet wird. Die Folgen der Vorkommnisse werden die sein, daß cine große Anzahl von Anstalten nicht einmal zur Konstituierung kommen wrd und daß da ja die früheren vorstände zu bestehen aufgehört, haben, die Beamten allein die Anstalten verwalten werden. Bis zur Wiedergutmachung der begangenen Fehler wird eine geraume Zeit verstreichen, in welcher eine vertretung der Versicherten überhaupt fehlen wird. Unserer Ansicht nach müßten die Wahlen sofort ausgeschrieben werden und es liegt nicht die geringste Veranlassung dafür vor, auch nur bis zum September damit zu warten.

Wir fragen daher den Herrn Minister:

1. Wie rechtfertigt derselbe die unterlaufenen Fehler?

2. Ist er bereit, die Wahlen in die Bezirkskranken versicherungsanstalten ehestens, das ist längstens binnen zwei Monaten, durchführen zu lassen?

Prag, den 24. April 1929.

Noviny oznamují, že ministerstvo připravuje výnos, jenž mění ustanovení o náboženských otázkách školských. Habrmanovy školské zákony mají býti změněny ve prospěch klerikálů. Dozor nad vyučováním náboženství má býti přenesen výhradně na učitele náboženství, tedy na duchovní. Za účelem účasti na zpovědi, biřmování, procesích, církevních slavnostech má správce školy po případě školní inspektor dáti žákům volno.

Zkrátka všechno to, co převážná většina obyvatelstva v kulturních otázkách považuje za pokrok, má býti odstraněno, jsou-li tyto zprávy pravdivy.

K tomuto útoku na svobodu školy má býti použito prázdnin, poněvadž se doufá, že se rozhořčení v této době nemůže tolik projeviti.

Upozorňujeme pana ministra na to, že každý pokus v udaném směru musel by vyvolati kulturní boj, kterého si nepřejeme, jemuž se však nebudeme vyhýbati.

Vznášíme jíž dnes svůj varovný hlas.

Tážeme se pana ministra:

1. Je zde úmysl, naznačeným způsobem rušiti klid školství?

2. Není-li tomu tak, je pan ministr ochoten prohlásiti zcela kategoricky, že takovýchto úmyslů není?

3. Je-li tomu tak, jak ospravedlní pan ministr tuto neslýchanou provokaci pokrokového obyvatelstva?

V Praze, dne 4. června 1929.

Die Zeitungen melden, daß das Ministerium einen Erlaß vorbereitex, der die Bestimmungen über religiöse Schulfragen abändert. Die Habrmanschen Schulgesetze sollen zn Gunsten der Klerikalen abgeändert werden. Die Aufsicht über den Religionsanterricht soll ausschließlich den Religionslehrenn, also den Geistlichen, übertragen werden. Zur Teilnahme an Beichten, Firmungen, Prozcssionen, kirchlichen Feieru soll der Schulleiter, eventuell der Bezirksschulinspektor den Schülern schulfrei geben.

Kurz alles das, was die übcrwältigende Mehrheit der Bevölkerung in Kulturfragen als einen Fortschritt ansieht, soll abgebaut werden, wenn diese Nachrichtcn wahr sind.

Zu diesem Amschlag auf die Freihcit der Schule sollen die Ferien benützt iverden, weil man hofft, daß die Erregung in dieser Zeit nicht so zum Ausdrucke kommen kann.

Wir machen den Herrn Minister darauf aufmerksam, daß jeder versuch in der angegebehen Richtung einen Kulturkampf hervorrufen müßte, den wir nicht wünschen, dem wir aber nicht ausweichen werden.

Wir erheben heute schon unsere warnende Stimme. Wir fragen den Hernn Minister:

1. Besteht die Absicht, die Ruhe des Schulwesens in der angegebenen Weise zu stören?

2. Wenn nicht, ist der Herr Minister bereit, ganz kategorisch zu erklären, daß solche Absichten nicht bestehen?

3. Wenu ja, wie rechtfcrtigt der Herr Mimister diese unerhörte Provokation der fortschittlichen Bevölkerung?

Prag, den 4. juni 1929.