Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

A. K osnově tisk 1783:

1. Návrh posl. Štětky, Hrušky, Russe a soudr.:

Navrhujeme, aby přes osnovu tisk 1783 přešla sněmovna k pořadu.

2. Pozměňovací návrh posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, Knotka, inž. Nováka, Jaksche, Platzera a druhů:

Navrhuje se, aby v odst. 2 §u 1 za slovo "ciziny" vložila se slova "pokud jsou určeny k pohonu motorů,".

3. Doplňovací návrh posl. Štětky, Hrušky, Russe a soudr.:

V §u 1 budiž odst. 6 doplněn větami:

"Cena směsi nesmí však v žádném případě býti vyšší než cena benzinu. K výrobě lihu nesmí býti používáno jedlých (žlutomasých) bramborů."

B. K osnově tisk 1782:

4. Návrh posl. Štětky, Hrušky, Russe a soudr.:

Navrhujeme, aby se přes osnovu tisk 1782 přešlo k pořadu.

5. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Hrušky, Russe a soudr.:

Čl. I budiž nahrazen zněním:

"Jak výrobní tak spotřební dávka z lihu jakož i zvláštní příplatek se zrušují.

Obchodní výtěžky majitelů lihovarů podléhají zvláštní dani ze zisku. Tato daň činí z prvých započatých nebo plných 10.000 Kč výtěžku 5%, z nejbližších započatých či plných 10.000 Kč výtěžku 10%, z nejbližších započatých či plných 20.000 Kč výtěžku 20%, z nejbližších započatých či plných 40.000 Kč výtěžku 40% a z dalších 200.000 Kč výtěžku 50 %.

Výnosu této daně bude použito na podporu nezaměstnaných nebo částečně zaměstnaných lihovarských dělníků podle návrhu komunistických poslanců tisk 1423."

Čl. VI, § 6 budiž doplněn novými odstavci:

"(11) Propouštění zaměstnanců lihovarů a snižování jejich mezd je nepřípustné. Také drahotní výpomoci zaměstnanců vyplácené před účinností tohoto zákona, ani ostatní vymoženosti zaměstnanců nesmějí býti odbourány.

(12) Používati jedlých (žlutomasých) bramborů k výrobě lihu se zakazuje."

6. Pozměňovací návrh posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, Adámka, inž. Nováka, Jaksche, Platzera a druhů:

Ve čl. VI, § 2, odst. 12 budiž za prvou větou vloženo:

"Toto výrobní oprávnění bude poměřeno podle zásad platných pro lihovary téže skupiny, jakmile alkoholové množství stanovené podle § 1 překročí 1,035.000 hektolitrů, z podílu, kterýž vypadá podle odstavce 3, písm. a), b), c) a odstavce 4 na tu kterou skupinu z alkoholového množství přesahujícího zmíněnou hranici. Tento přírůstek bude určen především pro nově vzniklé lihovary."

Předseda (zvoní): Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů, a to nejprve o odst. 1 pořadu, o osnově zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (tisk 1783).

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výborů živn.-obchodního a zemědělského, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V debatě, která byla provedena o obou zákonech lihovarských, a to především o zákoně o povinném míšení lidu s pohonnými látkami, jakož i o druhé osnově zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem, nebo jak já ji nazývám, o malé novele lihového zákona, byl vyzvednut význam obou těchto zákonů lihovarských a byly posouzeny a výstižným způsobem vyzdviženy především momenty hospodářské a národohospodářské vůbec, které jsou podmíněny vyřízením těchto zákonů.

Někteří kolegové vnesli do debaty řadu nových momentů, které objasnily jak zákon o míchání lihu s benzinem, tak i druhou osnovu lihového zákona. Byl to především kol. Mikuláš, který výstižným způsobem promítl účinky těchto zákonů do poměrů zemědělských a zcela správně zdůraznil, že rozšíření výroby lihové, jak bude vyplývati z akce míchání lihu s benzinem, poslouží především naší produkci zvířecí, a to zejména našemu mlékařství, o kterém sám se vyjádřil, že potřebuje ještě dalšího organisačního vybudování.

Kol. Remeš ocenil ve své obsáhlé řeči oba zákony jednak v zájmu definitivní úpravy poměrů lihovarských, které dosud byly upravovány různými provisorními opatřeními, jednak objasnil podrobně všechny důležité změny, které v tomto zákoně byly provedeny. Rovněž posoudil význam akce míchání lihu s benzinem s hlediska zájmu státu i s hlediska našeho zemědělství.

Stejně ostatní řečníci - já vzpomínám především projevu kol. Pelíška, Stanislava a Honzla - vyzdvihli velký význam hospodářský této nové akce míchání lihu s benzinem jak s hlediska celostátního, tak s hlediska zemědělského.

Někteří kolegové zdůraznili zejména momenty, které svědčí ku prospěchu dalšího posílení a podpory našeho horského zemědělství. Kol. Blažek ocenil tuto novou akci hospodářskou s hlediska zájmů našeho Slovenska, kde očekávají interesenti nejenom z kruhů bramborářských, nýbrž i z kruhů řepařských značné posílení tamního hospodářského života.

V závěru debaty opět zdůrazňuji, že akce míchání lihu s benzinem má velikou důležitost hospodářskou i sociální, poněvadž právě v nynější těžké hospodářské krisi má tato akce posíliti domácí výrobu v četných různých odvětvích jak zemědělských, tak i průmyslových a živnostenských. Kromě toho jako moment sociální vyzvedám okolnost, že nová akce posílí nejen výrobu, nýbrž i zaměstnanost našeho dělnictva.

Tato akce znamená zmenšení závislosti na cizině v důležitém oboru pohonných látek a posílení domácího trhu. Jde o akci, která byla zavedena již ve všech státech evropských, pokud vykazují větší rozsah lihové výroby, a všude se dobře osvědčila, takže můžeme pro naše poměry a naše řešení plným právem také očekávati dobré výsledky jak po stránce technické, tak i hospodářské.

Jako referent výboru zemědělského a živn. obchodního opětně doporučuji, aby slavná sněmovna schválila tuto osnovu zákona o povinném míchání lihu s pohonnými látkami ve znění upraveném zemědělským výborem i s resolucemi, které byly usneseny ve výboru zemědělském a rozpočtovém. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! V debatě o lihových zákonech vynikl jeden moment, který mám jako zpravodaj za povinnost kvitovati. Bylo konstatováno, že parlament a jeho většina, která má odpovědnost, je schopna práce a že všechny útoky na parlamentarismus, jmenovitě na parlament československý, jsou bezpředmětné a nepravdivé. Náš parlament se svou většinou dokázal dohodnutím se o tak nesnadném předmětu, jako jsou zákony o výrobě a hospodaření lihem a míchání jeho do benzinu, že je schopen práce, když se mu práce přidělí. Není třeba uvažovati o žádné diktatuře ani zleva ani zprava. Občanstvo může míti důvěru ve své zástupce, že dovedou demokratickou soustavu státu nejen respektovati, nýbrž i udržeti.

Věci nové a neznámé v debatě vůbec předneseny nebyly. O všem, o čem bylo mluveno v debatě, bylo v přípravném jednání uvažováno s výjimkou názoru pana kol. Štětky, který užil méně parlamentárních výrazů ve své řeči.

Obava, že stát ztratí 47 mil. Kč na svých příjmech zákonem o míchání, není plně opodstatněna a nemohu se s ní ztotožňovati. Nemůže jíti o ztrátu 47 mil. Kč, když samo ministerstvo financí kalkulovalo se ztrátou 43 mil. na cle a surtaxe při omezení dovozu benzinu o 500.000 q. Omezení toto bude sníženo o dosavadní množství dynalkolu a methylalkoholu.

Kdybychom měli posuzovati všechny zákony podle měřítka propagovaného p. posl. Ostrým, musili bychom fedrovati dovoz cizích výrobků a produktů do naší republiky. Finanční erár by získal na clech velmi mnoho. Jak by to však přijali domácí producenti a výrobci, jest jiná věc. Kdo a čím by platil a ceny cizího, k nám dováženého zboží, když by neměl tržbu za svoje výrobky? Čím by platil státu daně? Stát je povinen chrániti výrobu domácí a poplatní nosnost svých občanů. Státní pokladna neutrpí mícháním lihu do benzinu ztrátu. Ti, kdož vládní majoritu opustili, nepotřebují míti o to obav. Již v referátu, kterým jsem návrh zákona doporučoval, poukázal jsem na prohlášení p. ministra financí, které se vztahovalo k ceně směsi. Nejde o zdražení 40 hal na 1 l, nýbrž 5 hal. Slevy dnes platné budou zachovány. Nutno kalkulovati s tím, co se jako cena benzinu udává, i s tím, co se skutečně platí: odečísti 20 % z ceny benzinu skutečně placeného a připočítati 20% z ceny čistého lihu. Cenu lihu i směsi bude určovati ministerstvo financí. To je zárukou dodržování sjednaných cen. Bylo vytýkáno, že podle §u 1, odst. 4 osvobozujeme od povinnosti používati směsi pro pohon motorů k výrobě elektrické energie. Příslušný odstavec týká se elektráren, po většině městských, poháněných naftou. Nemůžeme míti zájem na zdražení proudu, dodávaného těmito elektrárnami. Proto vznesenou výtku odmítám, ježto jsme vyhověli veliké řadě měst, která o to žádala. Jinak doporučuji návrh zákona tak, jak jsem ve svém původním referátu učinil, a prosím slavnou sněmovnu, aby jej přijala tak, jak byl předložen s doplňkem k §u 1, odst. 2, ve větě druhé, a to pozměňovacím návrhem posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, Knotka, inž. Nováka, Jaksche, Platzera a druhů, kde navrhují, aby za slovo "ciziny" vložila se slova "pokud jsou určeny k pohonu motorů".

S návrhem posl. Štětky, Russe a soudr. nemohu vysloviti souhlas. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu ke 2. odstavci pořadu zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Nová akce o míchání lihu s benzinem, o které jsem prve referoval, skutečně umožňuje lihovarům průmyslovým i zemědělským zvýšení výroby. Tento postup však vyžadoval, abychom dosavadní zákonné předpisy upravili. Tyto úpravy se týkají jak používání surovin, tak průměrné výroby, jakož i maximálního oprávnění atd. Zvýšení výroby vyžaduje též, aby byl určitým způsobem upraven i způsob, jak se rozděluje výrobní oprávnění uvnitř skupiny zemědělské, k níž čítáme lihovary družstevní i nedružstevní, jakož i uvnitř skupiny průmyslové.

Novela zákona basíruje sice na dosavadních ustálených zásadách, ale přece jen obsahuje některé dosti pronikavé změny v tomto směru. Osnova zákona basíruje na udržení dosavadní vázanosti hospodaření lihem. Tato vázanost jest podmíněna udržením další závěry lihu a dále tím, že i pro hospodaření lihem samotným buduje osnova dvě eventuality. Hospodaření lihem jest vyhrazeno principielně státu, ale stát je může svěřiti obchodní společnosti, která by hospodařila pod dozorem státním.

Stručně konstatuji, že průběh debaty nepřinesl podstatné námitky proti tomuto zákonu. Většina řečníků vyzvedala velikou důležitost osnovy, protože stabilisuje výrobní poměry ve všech skupinách naší industrie lihovarské. Na základě toho doporučuji, aby poslanecká sněmovna dala souhlas k této osnově, novele lihového zákona ve znění upraveném zemědělským výborem.

Doporučuji toliko jeden pozměňovací návrh ku přijetí, a to stran koaličních, posl. Nejezchleba-Marchy a druhů k čl. VI, § 2, odstavec 12, kde se hovoří o možnostech zřizování nových lihovarů.

Dále doporučuji, aby slavná sněmovna schválila všechny resoluce, které byly přijaty v zemědělském a rozpočtovém výboru. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, jímž je p. posl. dr Hodáč.

Zpravodaj posl. dr Hodáč: Slavná sněmovno! S hlediska výboru rozpočtového mám za to, že k debatě o zákonu, který se týká hospodaření lihem, není třeba mnoho připojovati, poněvadž debata se týkala hlavně zákona o mísení s lihem, o němž promluvil referent kol. Adámek. Já bych chtěl vysvětliti jenom jedno. Bylo zde řečeno, že se vůbec nezavádí nová daň ve prospěch státní pokladny. V tomto případě tomu tak není. Zavádí se kontrolní poplatek 40 haléřů z motorického lihu, jehož výnos možno očekávati pro první rok přibližně na 20 milionů a z toho 14 milionů pro výbor silniční.

O této věci byla rozprava ve výborech. Někteří kolegové vyslovili také zásadu, že úbytek cel má býti nahrazen novou daní. Jiní, mezi nimi také já, jsme trvali na tom, když někde z národohospodářského důvodu mohu dovoz cizích surovin nahraditi domácím výrobkem a když proto poklesne výnos cel, že nemůžeme žádati, aby tento výnos cel byl nahrazen novou daní. To bychom musili také žádati, aby nahrazeno bylo novou daní vše, co zařazujeme do devisového řízení.

To by bylo vše, co jsem pokládal za nutné vysvětliti k této věci. Jinak připojuji se k návrhu kol. zpravodaje zemědělského výboru a doporučuji, aby předloha byla schválena tak, jak vyšla z obou výborů, s pozměňovacím návrhem, který zde byl podán koalovanými stranami. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (tisk 1783).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní a zemědělský posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový posl. Adámek.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o návrhu posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu.

Bude-li zamítnut, hlasovali bychom o celé osnově meritorně, a to nejprve v úpravě návrhu posl. Nejezchleba-Marchy a druhů, kdyby tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o osnově ve znění zprávy výborové.

Po té bychom hlasovali o doplňovacím návrhu posl. Štětky a soudr. k §u 1.

Jsou námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu, zvedni ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s celou osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, inž. Nováka, Knotka, Jaksche, Platzera a druhů, jejíž přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu výborovou v úpravě návrhu jmenovaných poslanců.

Kdo nyní ještě souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Štětky a soudr. k §u 1, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnut.

Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém.

Zároveň jsou tím vyřízeny petice č. 706, 707, 714, 786, 846, 856, 872 a 1056.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, jímž se mění některá ustanovení o dam z lihu a upravuje hospodaření s lihem (tisk 1782).

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový posl. dr Hodáč.

Osnova zákona má 8 článků, nadpis zákona, nadpisy článků a některých do těchto článků vložených paragrafů a konečně úvodní formuli.

Byly podány návrhy a hodlám proto dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o návrhu posl. Štětky, Hrušky, Russa a soudr. na přechod k pořadu.

Bude-li zamítnut, budeme hlasovati meritorně na podkladě zprávy výborové, a to:

Nejprve o osnově výborové v úpravě návrhu posl. Štětky, Hrušky, Russa a soudr.; bude-li zamítnuta, budeme hlasovati o osnově výborové v úpravě návrhu posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, inž. Nováka, Adámka, Jakschke, Platzera a druhů.

Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Štětky, Hrušky, Russa a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh na přechod k pořadu je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. Štětky, Hrušky, Russa a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. Nejezchleba-Marchy, Koudelky, Mikuláše, inž. Nováka, Adámka, Jaksche, Platzera a druhů, jehož přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu výborovou jako celek v úpravě návrhu jmenovaných poslanců, a to ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jsou zároveň vyřízeny petice č. 1219 a 1220.

Tím vyřízen jest 2. odstavec dnešního pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě odstavce 4 a následující pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy nyní k projednávání odst. 4, jímž jest:

4. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 1542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n. (tisk 1594).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Oba pp. zpravodajové přednesli již své zprávy ve 185. schůzi sněmovny dne 17. května t. r.

Poněvadž se ke slovu nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen je odst. 4 pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 1561), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n. (tisk 1593).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Světlík, za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek.

Oba pp. zpravodajové přednesli své zprávy již ve 185. schůzi dne 17. května t. r. a poněvadž nebyli přihlášeni řečníci, rozprava odpadla.

Přistoupíme proto k hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen odst. 5 pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a s Dodatkovým protokolem k článku 2, sjednanou mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929 (tisk 1591).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Šeba, za výbor technicko-dopravní p. posl. Srba.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Šeba: Nikoli.

Zpravodaj posl. Srba: Nejsou.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (tisk 1582).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Chalupník, za výbor zahraniční p. posl. Myslivec.

Pan zpravodaj posl. Chalupník vzdává se slova.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Myslivec: Nejsou.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě případy imunitní. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 10, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 1735).

Zpravodajem výboru je za omluveného p. posl. dr Ravasze posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Vallo pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914.

Dne 15. ledna 1931 na veřejném lidovém shromáždění komunistické strany v Košicích vyslovil prý se posl. Vallo o členech stráže bezpečnosti policejního ředitelství v Košicích jako o "pendrekářích". Státní zastupitelství v Košicích žádá proto na základě soukromé žaloby jednotlivých strážníků, aby byla zrušena imunita posl. Vallo a aby byl vydán k trest. stíhání.

Imunitní výbor po přezkoumání spisů a inkriminovaného výroku se usnesl navrhnouti posl. sněmovně, aby posl. Vallo k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Vallo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Vallo.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: