809. Hospodářství Československé tiskové kanceláře

skončilo v roce 1929 schodkem	926.379 Kč 10 h
jenž je proti schodku preliminovanému částkou	811.000 Kč -- h
nepříznivější o	115.379 Kč 10 h
Vyšší ztráta vyplynula ze zvýšení výdajů provozovacích o	115.518 Kč 40 h
proti nimž provozovací příjmy se zvýšily pouze o	139 Kč 30 h

 

Hlavní příčinou tohoto nepříznivého výsledku bylo, že náklady na zpravodajskou službu byly v rozpočtu odhadnuty proti dřívějším letům značně níže.

K jednotlivostem se uvádí:

V oddílu I./1. Vlastní výdaje provozovací:

Na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců" bylo dosaženo úspory v částce	386.656 Kč -- h
jež souvisí s vyššími náklady na platy smluvních zaměstnanců v částce	318.537 Kč 60 h
u položky b) "ostatní výdaje".
Na položce b) "Ostatní výdaje" jeví se překročení o	846.103 Kč 65 h
vyplývající z těchto dílčích položek:
"Platy smluvních zaměstnanců" překročení o	318.537 Kč 60 h
jelikož službu stálých zaměstnanců zastávali z části zaměstnanci smluvní;
"Transmise domácí" překročení o	176.790 Kč 95 h
a "Transmise zahraniční" překročení o	185.104 Kč 40 h

 

jelikož rozsah zpravodajské služby Československé tiskové kanceláře byl proti rozpočtovým předpokladům větší a zejména vzrostl počet přijatých radiových zpráv;

"Provozovací potřeby" překročení o

125.172 Kč 55 h

 

zvýšením poplatků za udržování a nájem telefonů a nákladem na službu sportovní, insertní a publikační, jenž nebyl v provozovacích výlohách preliminován;

"Zpravodajský materiál" překročení o

87.981 Kč 60 h

 

zvýšením poplatků komisionelním agenturám za službu komerční a výplatou honorářů novým zpravodajům služby politické a komerční;

"Cestovné a stravné" úspora o

47.483 Kč 45 h

 

jelikož služební cesty nedály se v tom rozsahu, v jakém bylo na ně rozpočtem pamatováno.

Na položce c) "Odpisy" resultuje překročení o

18.831 Kč 20 h

 

zvýšením odpisů z hodnoty věcného majetku dle nového odpisového plánu pro inventář Československé tiskové kanceláře.

V oddílu I./2. Výdaje správní:

Na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců"

projevilo se proti rozpočtu celkem nepatrné překročení v částce	7.790 Kč - h.
Na položce b) "Ostatní výdaje" dosaženo bylo úspory v částce	599 Kč 36 h,

jež vyplynula ze vzájemně se až na uvedenou částku kompensujících úspor a překročení dílčích položek. Z těchto položek zaslouží zmínky zejména

úspory na kancelářských a drobných potřebách, v částce o	14.240 Kč 76 h
a na nájemné v částce o	21.558 Kč 50 h
a překročení u dílčí položky "Ostatní nemocenské, úrazové a pensijní pojištění" o	37.980 Kč 90 h

 

jež nastalo v důsledku zákonného zvýšení pensijních příspěvků a zavedením novinářského pojištění.

V oddílu I./3. Všeobecné náklady:

Na položce a) "Pense" bylo dosaženo úspory v částce	59.509 Kč 70 h,
poněvadž pensionování nebylo provedeno v předpokládaném rozsahu.
V oddílu II. Zúrokování investičních dluhů byla nižší potřeba o	286.363 Kč 70 h,

 

jelikož náklad na stavbu budovy československé tiskové kanceláře nedosáhl výše, jaká byla při preliminování předpokládána, pro technické překážky, které se vyskytly během stavby a její postup zdržely.

V oddílu III. Ztráty finanční:

Na položce "Úroky" bylo proti rozpočtu ušetřeno	33.822 Kč 69 h.
Na položce "Odpis nedobytných pohledávek" bylo účtováno na ztrátu	9.745 Kč -- h,
s čímž nebylo v rozpočtu počítáno.

 

V provozních příjmech projevil se v oddílu I./1 "Vlastní příjmy provozovací" příznivý výsledek	44.317 Kč 60 h,
jelikož příjmy na předplatném, inserci a rozhlase byly vyšší, než bylo rozpočtem předvídáno.
Na položce I./2 "Ostatní příjmy" vyplývá výsledek nepříznivý částkou	45.682 Kč 55 h,

 

protože pensijní příspěvky nedosáhly preliminované výše následkem toho, že službu stálých zaměstnanců obstarával z části personál smluvní.

V oddílů III. Zisky finanční: na položce 3. "Kursovní zisky z valut a cenných papírů"

dosažen byl příjem	1.504 Kč 25 h,
ačkoliv na této položce nebylo v rozpočtu počítáno s žádným příjmem.
Celkovou provozní ztrátu v částce	926.379 Kč 10 h,
uhradí státní pokladna.
Proti ztrátě za rok 1928 v částce	929.137 Kč 75 h,
jest provozní ztráta za r. 1929 v částce	926.379 Kč 10 h,
nižší o	2.758 Kč 65 h.

 

810. Žabčický školní závod zemědělský. Nemovitosti, na nichž hospodaří Žabčický školní závod zemědělský, jsou součástí podniku "Státní lesy o statky", v jehož bilanci jest zahrnuta hodnota nemovitého majetku statku. Za používání statku platí vysoká škola zemědělská v Brně podniku "Státní lesy a statky" pachtovné.

Hospodaření na školním statku v roce 1929 končí ztrátou	304.748 Kč 03 h
oproti očekávanému zisku	5.512 Kč -- h
tedy nepříznivěji o	310.260 Kč 03 h
což bylo přivozeno potřebou o	110.075 Kč 90 h
vyšší při výdajích provozních a tím, že skutečné příjmy byly nižší než očekávané o	200.184 Kč 13 h

 

Provozní výdaje stouply jednak proto, že náklad na mzdy a deputáty byl vyšší, kdyžtě v rozpočtu nebylo na hodnotu deputátů pamatováno a bylo třeba větších vydání na mzdy v době žní; dále byla třeba zapraviti vyšší náhradu pozemkové daně i za minulý rok a konečně byla potřeba na odpisy amortisační vyšší, než bylo očekáváno podle rozpočtu.

V příjmech nebylo dosaženo očekávaného výsledku v produkci rostlinné, jednak následkem nízkého výnosu čekanky a cukrovky, zejména však následkem značně nižších cen většiny polních plodin oproti cenám, s nimiž bylo kalkulováno v rozpočtu. Nízký výnos čekanky a cukrovky zaviněn byl zhoršeným stavem půdy následkem tuhé a dlouhé zimy a nepříznivých povětrnostních poměrů. Zvýšený příjem v produkci živočišné oproti rozpočtu dosažen byl hlavně vyššími cenami za mléko, zvýšenou dojivostí a vyšší cenou masa.

Srovnáním výsledků s rokem 1928 jeví se ztráta, jejíž hlavní příčina spočívá ve sníženém výtěžku z produkce rostlinné. Zaviněna byla vedle poklesu cen též menším výnosem jařin následkem pozdní setby. Spolupůsobily zde i zvětšené výlohy provozovací, zvláště u mezd (deštivé počasí v době žní) a při opravách budov.

Takto vzniklá ztráta jen z části se zmenšila ziskem v produkci živočišné proti roku 1928 zvýšeným.

Na úhradu investiční potřeby poskytla

v roce 1929 vlastní správa podniku příspěvek v částce	222.233 Kč 60 h,
jenž byl spolu s příspěvkem v roce 1928 v částce	2.372 Kč 55 h,

 

použit na úhradu nákladů na stavbu budovy pro deputátníky a na postřikovací zařízení a inventář.

Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích.

811. Vyšší podíl vyplývá z příznivějšího výsledku na poplatkovém ekvivalentu. (Viz výsledek u příjmů kap. 21., tit. 3., § 5, pol. 2.)

812. Větší odběr lihu [viz výsledek u příjmů kap. 21., tit. 3., § 4, pol. 1 a)] a následkem toho vyšší podíl.

813. Fondům mohly býti poskytnuty pouze zálohy, ježto předpis 15%ního zvláštního příspěvku k pozemkové dani (§ 105., odst. 2, a § 109., odst. 1. zákona o přímých daních, čís. 76/1927 Sb. z. a n.) za rok 1928 pro značné obtíže spojené se ujišťováním jeho vyměřovací základny nemohl býti proveden do konce roku 1929.

814. Dodatečnou výplatou podílů z plateb konaných v roce 1928 na předpisy pozemkové daně za léta 1921 - 1927 (§ 12., odst. 2. zák., čís. 77/1927 Sb. z. a n.).

815. Následkem většího předpisu splatné daně domovní za rok 1928 byly obcím a fondům vyplaceny značné doplatky k zálohám na podíly za rok 1928 a vyšší zálohy na podíly za běžný rok 1929.

816. Dodatečnou výplatou podílů z plateb konaných v roce 1928 na předpisy domovní daně za léta 1921 - 1927 (§ 12., odst. 2. zák. č. 77/1927 Sb. z. a n.).

817. Zvýšený výnos daně nápojové (viz výsledek u státních příjmů kap. 21., tit. 3., § 4., pol. 6.) a následkem toho vyšší podíl.

818. Nižšími srážkami na údělech z daně z obratu a přepychové fondům a zemím (poslední věta odst. 1., §§ 10. a 11. a odst. 4., § 22. zák. č. 77/1927 Sb. z. a n.) vzhledem k tomu, že podle předběžného šetření bylo zjištěno, že celkový náklad na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských i okresních zaměstnanců, jichž placení při organisaci politické správy převzal stát, a na stálé ubytování četnictva bude nižší, než jak byl při sdělávání rozpočtu odhadován.

819. Súčtováním záloh, poskytnutých v roce 1929 na zvýšené platy učitelské.

820. Dodatečnou výplatou podílů z plateb konaných v roce 1928 na předpisy daně z obratu a daně přepychové za léta 1921 až 1927 (§ 12., odst. 2. zák. čís. 77/1927 Sb. z. a n.).

821. Preliminovaní provedeno jen podle přibližného odhadu. Větších příjmů bylo docíleno také proto, že počet motorových vozidel značně vzrostl.

822. 4% úroky z dočasných přebytků silničního fondu, ukládaných na běžném účtu u poštovního úřadu šekového.

823. Ústřední sociální pojišťovna poskytla silničnímu fondu na r. 1929 zápůjčku o 40 mil. větší, než bylo preliminováno (viz odůvodnění výdajů pol. 5., vysvětl. čís. 829).

824. Náhrady vydaných záloh.

825. Týká se zdržených kaucí a různých dosud definitivně nezúčtovaných příjmů.

826. Úspora na kontokorentních úrocích ze splátek na zápůjčku, jichž splatnost byla ujednána v pozdějších termínech.

827. Příznivý výsledek souvisí s menší potřebou úvěru kap. 14., tit. 7., § 2. (Viz vysvětl. čís.347).

828. Úspora proto, že podpory na zlepšení nestátních silnic mohly býti poskytovány jen v menší míře, když nebyly okresy s to, opatřiti si včas prostředky potřebné k úhradě zbytku nákladu subvencovaných prací zlepšovacích (zákon ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy).

829. Zlepšovací práce na státních silnicích mohly býti prováděny ve větším rozsahu, ježto Ústřední sociální pojišťovna v Praze poskytla silničnímu fondu zápůjčku větší o 40 mil. Kč.

830. V důsledku skutečného stavu dluhu silničního fondu u Ústřední sociální pojišťovny v Praze.

831. Týká se záloh na krytí výdajů spojených s dalším zlepšováním státních silnic, kteréžto výdaje mají se hraditi ze zápůjčky. Záloh z běžných příjmů na úhradu těchto výdajů používá se, poněvadž přebytek běžných příjmů se nespotřeboval zcela, na podpory pro zlepšení silnic nestátních, ježto autonomní korporace nepostupovaly se stavbami svých silnic v takovém rozsahu.

832. K vrácení předepsané přijaté cizí peníze.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

833. Potřeba byla nižší: u 4¹/₂% státní prémiové půjčky (zákon čís. 85/1920 Sb. z. a n.); IV. státní půjčky (zákon čís. 417/1920 a čís. 216/1924 Sb. z. a n.), státní losové výpůjčky (zákon čl. 100/1921 Sb. z. a n.), státní investiční půjčky dopravní (zákon čís. 126/1921 Sb. z. a n.), státní investiční půjčky elektrisační (čl. IX. fin. zák. čís. 682/1920 Sb. z. a n.), 6% slosovatelné státní půjčky z roku 1921 (moučné) (zákon čís. 308/1921 Sb. z. a n.), 6% státní slosovatelné půjčky z roku 1923 (konversní) (čl. VII., odst. 2. fin. zák. čís. 372/1922 Sb. z. a n.), 4%ní slosovatelné státní půjčky na nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy (zákon čís. 158/1925 Sb. z. a n.), 4% prioritních obligací a akcií místních drah (zákon čís. 156/1925 Sb. z. a n.), 6% umořitelné státní půjčky z roku 1926 (konsolidační) (čl. VII., odst. 2. fin. zák. čís. 207/1925 Sb. z. a n.) a u 5% umořitelné státní půjčky z roku 1928 (čl. XIII., odst. b), fin. zák. čís. 176/1927 Sb. z. a n.).

Potřeba řídila se podle skutečného stavu dluhu, jenž byl zjištěn vyúčtováním, podle výše splatného dlužného kapitálu, výher a prémií z dluhopisů, jež byly dány do oběhu a taženy v tazích umořovacích i výherních, podle hodnoty dluhopisů nakoupených za účelem úmoru aneb převzatých k úhradě úpisů, jakož i podle doby jejich nákupu neb převzetí, dále podle stavu výměny dluhopisů za dluhopisy jiné zároveň se zřetelem ke stavu předválečných dluhopisů úřední úschově dosud nezaměněných, konečně podle hodnoty titrů vrácených pro nesplnění zákonných podmínek a podle způsobu zúčtování výher, jakož i podle splatnosti kuponů dluhopisů, jež byly již vydány ke krytí úpisů, neb výměnou.

Naproti tomu zvýšila se potřeba: u 6% státní investiční půjčky z roku 1923 (čl. XII. fin. zák. čís. 372/1922 Sb. z. a n.), 4% prioritní půjčky býv. Buštěhradské železnice z roku 1896 (zák. čís. 124/1923 Sb. z. a n.), náhradních rent umořitelných (zák. čís.104/1928 Sb. z. a n.) a u závazků z převzetí předválečného dluhu zajištěného a nezajištěného podle zákona čís. 52/1928, vyhlášek ministra financí čís. 109/1928 a čís. 110/1928, podle zákona čís. 104/1928 Sb. z. a n. a vládního nařízení čís. 64/1929 Sb. z. a n.

V těchto případech odpovídala potřeba stavu dluhu výsledkům umořovacích tahů, jakož i výsledkům, jichž bylo již docíleno neb jež se ještě dostaví při výměně a splacení dluhopisů předválečného dluhu zajištěného a nezajištěného se zřetelem ke stavu přihlášek a úřední úschovy.

V platbě jest obsažena částka 81.486 Kč 65 h, která byla v roce 1929 předem zaplacena na úrocích splatných v roce 1930 z dluhopisů 6% umořitelné státní půjčky z roku 1926 (konsolidační) a 5% umořitelné státní půjčky z roku 1928, které byly v roce 1929 zakoupeny za účelem slosování v roce 1930. (Viz vysvětlivky k úmoru.)

834. Potřeba byla nižší u státní losové výpůjčky, 6% stát. investiční půjčky dopravní, 6% slosovatelné státní půjčky z roku 1921 (moučné), 6% státní investiční půjčky z roku 1923, 4% slosovatelné státní půjčky na nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy, 6% umořitelné státní půjčky z roku 1926 (konsolidační), 5% umořitelné státní půjčky z roku 1928 a u náhradních rent umořitelných, ježto se řídila podle výše splatného kapitálu z dluhopisů daných do oběhu a tažených a podle nákupní hodnoty umořených dluhopisů.

Vyšší potřeba byla u 6% státní investiční půjčky elektrisační a u 4% prioritních obligací místních drah, ježto vedle slosování bylo pro účely umořovací nakoupeno z trhu pod jmenovitou hodnotou ještě určité nominále těchto dluhopisů.

V platbě jest obsažena částka 124,798.680 Kč, za kterou byly v roce 1929 nakoupeny dluhopisy 6% umořitelné státní půjčky z roku 1926 (konsolidační) a 5% umořitelné státní půjčky z roku 1928, jež v roce 1930 měly býti slosovány jako splatný úmor těchto dluhů. Částka svrchu uvedená vykazuje se v roce 1929 jako přeplatek výdajový a v roce 1930 vzroste v účtu k náležitosti jako splatný úmor dluhu a bude vykázána v úbytcích stavu státního dluhu. Zmenšiti státní dluh o tuto částku již v roce 1929 nebylo možno, ježto dluhopisy byly vzaty z oběhu až po slosování v lednu 1930.

835. Potřeba byla nižší u státních pokladničních bonů republiky Československé a u 5¹/₂% státních pokladničních poukázek, ježto v rozpočtu se počítalo se zúročením vyššího dlužného kapitálu bonů i poukázek a mimo to byly nahrazeny úroky ze splátky bonů přede dnem jejich splatnosti.

Potřeby na úrocích z případných dalších úvěrních operací nebylo, ježto k nim nedošlo.

836. Potřeba byla nižší, ježto platy byly konány za výhodnějšího kursu potřebných valut a ze skutečného dluhu po slosování.

837. Nižší potřeba byla u úvěru na repatriaci sibiřských vojsk se zřetelem k příznivějšímu kursu valuty v době placení.

Naproti tomu zvýšila se potřeba u úvěru na potraviny, zboží a dopravu mouky následkem nepříznivějšího výplatního kursu valuty a u 8% československé zahraniční půjčky investiční z roku 1922 se zřetelem k výši umořeného a splatného dlužného kapitálu a k jeho úpravě podle původních kursů použitých při vyúčtování půjčky.

838. Celková potřeba byla nižší se zřetelem ke kursu, v němž byly platy konány.

839. Potřeba byla nižší se zřetelem k úhradě závazků výhodně nakoupenými 3¹/₂% pokladničními poukázkami Spojených států Severoamerických.

840. Potřeba byla nižší u závazků Společné pokladně v Paříži ze 4% frankových priorit z roku 1900, ze 4% uherské renty z roku 1910 a ze 4¹/₂% rakouských pokladničních poukázek z roku 1914, ježto platy na běžné i zadržené úroky byly konány za výhodnějšího kursu.

Naproti tomu zvýšila se potřeba u závazků Společné pokladně ze 3% frankových priorit a ze 4% rakouské zlaté renty se zřetelem k nepříznivějšímu kursu v době placení a k vyššímu schodku ve zlaté rentě oproti rozpočtu.

841. Potřeba byla nižší se zřetelem k nákupu 4% frankových priorit z roku 1900 za výhodnější kurs než byl kurs; jehož bylo použito v rozpočtu pro výpočet závazků z těchto priorit.

842. Provise a výlohy se snížily, ježto kromě prolongace a úpisů některých půjček nebyly prováděny jiné úvěrní operace. Také náklad na tisk dluhopisů, na dozor při tisku a na revisi dluhopisů byl značně nižší.

843. Potřeba se řídila podle výše příjmů, určených podle čl. II. a III. úmluvy ze dne 2. února 1927 mezi Československým státem a Národní bankou československou k úhradě pravidelné splátky v částce 110,000.000 Kč.

844. Byly nakoupeny 4% prioritní akcie místních drah od Zemské banky v Praze za cenu 208.775 Kč 45 h. Úhrada výdaje byla zajištěna úsporami na úvěrech státního dluhu, resp. při § 1., tit. 1. rozpočtu kap. 22. "Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", B. Věcné výdaje (viz nepreliminované příjmy, § 3., úhrada Všeobecnou pokladní správou, úmor). Byly nakoupeny a převzaty 6% a 4¹/₂% titry IV. státní půjčky od Zemské banky a Poštovního úřadu šekového v Praze na místo hotovostí při sanačních úpisech v úhrnné částce 88,858.081 Kč 85 h. Úhrada byla opatřena z výtěžku IV. státní půjčky podle § 26., odst. 2. zákona čís. 216/1924 Sb. z. a n. (viz nepreliminované příjmy, § 4., Úhrada z výtěžků úvěrních operací, úmor). Byl zaplacen zbytek zápůjčky Všeobecného pensijního ústavu v Praze pro investiční potřeby Čsl. pošty (čl. XII. fin. zák. čís. 207/1925 Sb. z. a n.) per 22,594.041 Kč 65 h. Tato částka byla uhrazena podnikem "Čsl. pošta" včetně Poštovního úřadu šekového (viz nepreliminované příjmy, § 1., úhrada státními podniky, úmor).

845. Byly splatny a placeny úroky z prozatímních listů, vydaných podle vládního nařízení čís. 365/1922 Sb. z. a n. za dluhopisy předválečného dluhu nezajištěného a úroky z 1% bankovkové půjčky (§ 1. zákona čís. 84/1919 Sb. z. a n.) v úhrnné částce 452.129 Kč 35 h. Úhrada těchto výdajů byla zajištěna úsporami na úvěrech státního dluhu, resp. při § 1., tit. 1. rozpočtu kap. 22. "Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", B. Věcné výdaje (viz nepreliminované příjmy, § 3, úhrada Všeobecnou pokladní správou, úrok).

Lze očekávati, že částka per 371.739 Kč 70 h vyplacená na úrocích z 1% bankovkové půjčky bude nahrazena podobně jako v letech dřívějších z výnosu z dávky z majetku.

846. Byly splaceny 6% státní pokladniční poukázky splatné 31. prosince 1927, 15. srpna 1928 a 1. října 1928 v úhrnné částce 718.500 Kč. Úhrada byla opatřena z výtěžku IV. státní půjčky podle § 26., odst. 2. zákona čís. 216/1924 Sb. z. a n. (viz nepreliminované příjmy, § 4., úhrada z výtěžku úvěrních operací, úmor). Byla vykonána splátka na půjčku ve zlatě a stříbře (zák. čís. 88/1919 Sb. z. a n.) per 324.210 Kč 03 h, jež byla uhrazena z nespotřebovaného výtěžku této půjčky (viz nepreliminované příjmy, § 4., úhrada z výtěžku úvěrních operací, úmor). Byly vyplaceny zbytky prozatímních listů stem nedělitelné při výměně za dluhopisy náhradní renty podle zákona čís. 104/1928 Sb. z. a n. v částce 2,807 Kč 50 h, jichž úhrada byla zajištěna úsporami na úvěrech státního dluhu, resp. při § 1., tit. 1. rozpočtu kap. 22. "Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", B. Věcné výdaje (viz nepreliminované příjmy, § 3., úhrada Všeobecnou pokladní správou, úmor). Byly splaceny státní pokladniční bony republiky Československé v částce 76,325.000 Kč. Úhrada byla opatřena z bezúročných záloh z dávky z majetku a přírůstku na majetku (čl. XII., odst. 5. zákona čís. 102/1925 Sb. z. a n.) (viz nepreliminované příjmy, § 5., úhrada z bezúročných záloh z dávky z majetku a přírůstku na majetku, úmor).

PŘÍJMY.

Na úhradu potřeb státního dluhu přispěly státní podniky částkou 358,752.089 Kč 96 h, tedy o 85.530 Kč 04 h méně, než se v rozpočtu počítalo. Mimo to uhradil podnik Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové) zbytek zápůjčky Všeobecného pensijního ústavu v Praze pro investiční potřeby tohoto podniku ve výši 22,594.041 Kč 65 h.

Další úhrada celkové potřeby státního dluhu byla opatřena z příjmů z titrů Společné pokladny (Caisse Commune) v částce 52,197.251 Kč 90 h; z výtěžků úvěrních operací v částce 89,900.791 Kč 88 h a z bezúročných záloh z dávky z majetku a přírůstku na majetku (čl. XII., odst. 5. zákona čís.102/1925 Sb. z. a n.) v částce 76,325.000 Kč. Tím byla opatřena úhrada ve výši 599,769.175 Kč 39 h. Celková potřeba činila 2.378,236.817 Kč 87 h. Připadlo tedy na státní správu uhraditi potřebu ve výši 1.778,467.642 Kč 48 h, počítajíc v to nepreliminované výdaje per 663.712 Kč 30 h. Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu činil podle rozpočtu kap. 22., tit. 1., § 1. celkem 1.831,146.965 Kč. Nebylo tedy spotřebováno 52,679.322 Kč 52 h. Této částky bylo použito podle čl. X. fin. zákona ze dne 22. listopadu 1928, čís. 203 Sb. z. a n. a § 7. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. k úhradě jiných státních potřeb, a to: na bezúročnou zápůjčku 1 mil. Kč Spolku "Millenium-film" v Praze na pořízení filmu Sv. Václav (srov. kap. 22., tit. 8., § 8., B. Věcné výdaje mimořádné), na příspěvek státu na dokončení stavby vzorné školy ve Vouziers v částce 1,760.000 Kč (srov. kap. 22., tit. 8., § 10., B. Věcné výdaje mimořádné), na vklad per 300.000 Kč u Všeúřednické záložny v Praze ve výši 250.000 Kč (srov. kap. 22., tit. 8., § 6 a, B. Věcné výdaje mimořádné), na podporu nezemědělcům postiženým živelními pohromami v roce 1929 v částce 1,014.850 Kč (srov. kap. 22., tit. 8., § 2 a, B. Věcné výdaje mimořádné), na podporu zemědělcům postiženým živelními pohromami v roce 1929 v částce 11,466.000 Kč (srov. kap. 22., tit. 8., § 1 a, B. Věcné výdaje mimořádné), na nákup nominale 7,700.000 Kč titrů 5% umořitelné státní půjčky z roku 1928 od Zemské banky pro umořovací účely v částce 7,287.194 Kč 45 h (srov. kap. 22., tit. 5., § 2., "Nákup cenných papírů"), na půjčku na sanaci firmy "Továrňa na papier, úč. spol. ve Slavošovcích na Slovensku" v částce 2,485.629 Kč 90 h (srov. kap. 22., tit. 8., § 9., B. Věcné výdaje mimořádné), na úhradu klinického vícenákladu fondu Všeobecné nemocnice v Praze za léta 1923 až 1929 v částce 1,500.000 Kč (srov. kap. 22., tit. 7., § 6., B. Věcné výdaje mimořádné), na vklad u Zemské banky pro Ústřední jednotu živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze, zaps. spol. s r. o. v částce 1,000.000 Kč (srov. kap. 22., tit. 8., § 7., B. Věcné výdaje mimořádné). Celkem bylo takto použito 27,763.674 Kč 35 h. Zbytek per 24,915.648 Kč 17 h sloužil pak k úhradě dalších rozpočtovým úvěrem nekrytých nutných výdajů Všeobecné pokladní správy.