Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.
III. volební období.	4. zasedání.

1007.

Interpelace:

I. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o neodůvodněném zakročení chebského okresního úřadu nebo zemského úřadu v Praze proti spolku ťEgerländer HeimatŤ pro obraz Bismarckův, umístěný v turistické chatě spolku na Zelené Hoře,

II. posl. Simma a druhů min. spravedlnosti o zabavení čísel 37, 40, 41, 44, 45 a 47 periodického tiskopisu ťVolkswehrŤ v Jablonci nad Nisou,

III. posl. Barši, Jurana a soudr. min. vnitra o - - postupu četníků proti účastníkům schůze nezaměstnaných v Jedovnici u Brna,

IV. posl. Novotného a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci periodického časopisu ťNaše BrázdaŤ,

V. posl. Tylla, Štětky a soudr. min. vnitra o zabavení dělnických peněz a bezdůvodné persekuci dělníků v Podmoklici,

VI. posl. Štětky, Haiblicka, Majora, Sedorjaka a soudr. min. vnitra a sociální péče o protidělnické mstě na dělnickém starostovi v Lomu,

VII. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o zabavení časopisu ťAscher ZeitungŤ číslo 271 ze dne 18. listopadu 1930,

VIII. posl. Oehlingera a druhů min. národní obrany I. o nenáležitém a předpisům odporujícím chování mužstva trutnovské posádky ve styku s civilním obyvatelstvem a II. o zabrání bývalého hotelu ťUnionŤ, patřícího městu Trutnovu,

IX. posl. Štětky, Zápotockého, Kopeckého a soudr. min. spravedlnosti o protizákonném postupu krajského soudu v Praze, vrchního zemského soudu v Praze, zemského úřadu pro echy a presidenta policejního ředitelství v Praze při zastavení ťRudého PrávaŤ dne 20. února 1931,

X. posl. Štětky, Kopeckého a soudr. min. národní obrany o zabití vojína Miloše Rélicha v Terezíně,

XI. posl. Fritschera a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení čísla 3 časopisu ťDer TabakarbeiterŤ z r. 1931,

XII. posl. dra Hassolda a druhů min. vnitra o zabavení časopisu pro mládež ťJungtumŤ,

XIII. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o zabavení čísla 101 opavského periodického tiskopisu ťNeue ZeitŤ ze dne 20. prosince 1930.

1007/I. (překlad).

Interpelace

poslance inž. O. Kalliny a druhů

ministrovi vnitra

o neodůvodněném zakročení chebského okresního úřadu nebo zemského úřadu v Praze proti spolku ťEgerländer HeimatŤ pro obraz Bismarckův, umístěný v turistické chatě spolku na Zelené Hoře.

Okresní úřad v Chebu nařídil spolku ťEgerländer HeimatŤ, dovolávaje se § 26 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, aby odstranil Bismarckův obraz zavěšený v turistické chatě na Zelené Hoře, patřící tomuto spolku. Zemský úřad odvolání proti tomuto výměru okresního úřadu zamítl.

Stanovisko, které v tomto případě zaujímá úřad, jest však nejen neudržitelné, nýbrž porušuje i práva zaručená sudetsko-německému obyvatelstvu ve státních základních zákonech. Úřad dovolávaje se při vydání výměru, aby Bismarckův obraz byl odstraněn, § 26 zákona na ochranu republiky, vycházel z předbřeznového názoru, že obraz někdejšího německého říšského kancléře, knížete Oty von Bismarck, má státu nepřátelský ráz a je s to zraniti city československého národa a porušiti nynější státoprávní poměry. Jest však přímo neuvěřitelné jednak tvrditi, že kníže Oto von Bismarck, který žil desítiletí před jeho založením a před - - - připojením 3 1/2 milionu sudetských Němců k československému státu, byl by někdy nepřátelsky vystoupil proti tomuto československému státu a na druhé straně předpokládati nepřátelské stanovisko nynější Německé říše, když přece ministr věcí zahraničních dr. Beneš mluví jen o přátelských sousedských vztazích.

§ 26 zákona na ochranu republiky zmocňuje přec politické úřady, aby odstranily jen pomníky, nápisy a jiné památky, pokud mají státu nepřátelský ráz. Nuže, jest přímo ironií osudu, že právě osobnost Bismarckova jest posuzována tímto způsobem, když přece z každé učebnice dějepisu lze seznati, že právě kníže Bismarck to byl, který po skončení rakousko-pruské války v roce 1866 vyslovil se za tehdejších poměrů se vší energií proti oddělení německých krajů Čech od Rakouska a s tímto svým stanoviskem, bohužel, také zvítězil. Kdyby to byla již tenkráte evropská situace dovolila, aby byly uplatněny národní požadavky německého národa a kdyby se toto přičlenění bylo provedlo, byl by býval další dějinný vývoj jistě nikdy nespatřil vznik českého státu v jeho dnešních hranicích. Jest tedy naprosto nepochopitelné, jak obraz tohoto největšího Němce, ba evropského státníka, jehož význam ve světových dějinách začíná, pokud možno, ještě růsti, může býti označován s dovoláním jmenovaného paragrafu zákona na ochranu republiky jako státu nepřátelský.

Sudetsko-německé obyvatelstvo spatřuje v knížeti Bismarckovi německého bohatýra, budovatele Německa z roku 1871 a nikdy nestrpí, aby jeho památka byla zkracována malicherným trýzněním, jak tomu snad bylo zvykem v temném středověku. Kníže Bismarck je a zůstane symbolem německé jednoty, německé síly a německého sebevědomí.

Podepsaní se tedy táží, je-li pan ministr ochoten učiniti konečně všechna opatření, aby tento neodůvodněný výměr chebského okresního úřadu byl ihned odvolán a učiniti všechna opatření, aby se příště upustilo od takového trýznění, namířeného proti národnímu vědomí německého obyvatelstva?

V Praze dne 1. prosince 1930.

Inž. Kallina,

dr. Schollich, Horpynka, Szentiványi, dr. Szüllö, Dobránsky, dr. Hanreich, dr. Keibl, Geyer, Krebs, Schubert, dr. Hassold, dr. Törköly, dr. Holota, Knirsch, dr. Jabloniczky, Kasper, Köhler, Fedor, Nitsch, inž. Jung, Hokky, Simm, Matzner.

1007/II. (překlad).

Interpelace

poslance H. Simma a druhů

ministrovi spravedlnosti

o zabavení čísel 37, 40, 41, 44, 45 a 47 periodického tiskopisu ťVolkswehraŤ v Jablonci nad Nisou.

Proti časopisu ťVolkswehrŤ v Jablonci n. N., orgánu německé národně socialistické strany dělnické pro okresy frýdlantský, jablonecký, liberecký, německojablonský, vrchlabský a pro východní dechy, censura zakročuje poslední dobou pravidelně a citelně. Tak na př.:

Zabaven byl v č. 37 časopisu ťVolkswehrŤ ze dne 13. září 1930 stránka 2, sloupec 3 článek: Panevropské hlasy míru, poslední věta: Musíme souhlasiti s dr. Kramářem, že rovněž nevěříme v Panevropu a jsme skálopevně přesvědčeni, že se nový pořádek v Evropě docela jinak utváří.

Zabaveno: Toto přetvoření pevniny přichází, poněvadž přirozeně přijíti musí. Jen si vroucně přejeme, aby se ho dožil dr. Kramář s armádou naplněnou národním duchem. Nevidíme kolem sebe nepřátele, neboť za námi stojí přátelé a bratři - ale daleko na obzoru vidíme kolem sebe blýskání na časy.

V č. 40 ze dne 4. října 1930, stránka 3, sloupec 1 z článku ťTi, kdo řídí v zákulisí rozbouřenou duši lidu.Ť

Poslední věta: Co se však v posledních dnech stalo v Praze, projevuje nejen slepě zuřivou zášť proti Němcům, nýbrž ukazuje to i národní chuť k dobrodružstvím, která hraničí s fantasií.

Zabaveno:... a která jen příliš ráda raději služebníčkuje s národně politickým pirátstvím, které se jednou v osudné hodině může státi strašným osudem vlastního národa.

Příznaky, které bylo možno v těchto dnech pozorovati na pražských ulicích, ukazují přímo hrozivě, jak se státní moc a státní autorita ohýbá před popuzenou ulicí. Časopisy zákulisních řidičů zahanbujících událostí záříce radostí prohlásily, že se policie chovala k demonstrantům velmi laskavě. Ano, jen pochopte: Strážníci komandovaní k pořádkové službě volali na demonstranty: ťKdybychom mohli svléci uniformu, hned bychom šli s vámi!Ť Ještě více! Když z biografů byli muži a ženy násilím vyháněni nebo vyhazováni na ulici, salutovali policisté při každé oběti a nestarali se o to, že na tyto oběti bylo pliváno a že byly uráženy nejsprostšími výrazy. Při útoku na nové Německé zemské divadlo zmocnil se zuřivý zástup hadic a zahnal policii na útěk.

Následující věta: Poněvadž za těchto hluboce zahanbujících událostí zasedalo pražské Národní shromáždění atd.

V č. 41 ze dne 11. října 1930, stránka 1, sloupec 3 byl zabaven článek: Český legionářský důstojník senátoru Teschnerovi. Dokument naší doby.

Senátor Teschner dostal dopis, který má poštovní razítko z Králové Hradce a který oznamujeme našim čtenářům v překladě, abychom ukázali, jak ve skutečnosti vypadá vůle Čechů ke smíření. Dopis zní takto:

V Praze dne 3. září 1930.

Co si vlastně dovolujete v republice, vy germánští tlučhubové? Kolik pak vás zde je, my Češi vám již srazíme čepici! Kdybyste zde byl, naplil bych vám do obličeje. Po převratu byli jste jako kuřata, nyní vám narostly rohy. Po převratu měli jste kalhoty plné strachu; pro stát jste nic neučinili, ale nyní můžete proti němu štváti; dejte si pozor, německá pakáži! Nejdříve berete peníze od republiky a pak ji chcete povaliti. Každé české dítě ví, že vy Germáni jste v naší České republice kolonisté a přistěhovalci, a když se vám u nás nelíbí, jděte si do Německa ke svému Vilémovi. Vy pakáži, luzo, my vám srazíme čepice! Vyženeme vás ze země, jak to udělali v Polsku s takovými kreaturami. Kdybych byl býval tehdy na té schůzi, byl bych vám vyrazil zuby. My se staráme! Co vlastně chcete? Kolik vás zde je vlastně úhrnem s vašimi veliteli? My legionáři nedáme si to líbiti, aby každý německý vůl zde něco podobného dovoloval. Hakenkrajclery všechny i s jejich veliteli pobijeme. Nebude to dlouho trvati a ukážeme vám, kdo rozkazuje, vy nebo my. Třeste se! Dosti dlouho jsme poslouchali vaše štvaní a vaše protistátní řeči. Ale míra bude brzy naplněna. Vy jste přistěhovalci. To, co Češi dokázali za války a po válce, to jste nikdy neukázali. Vy máte velkou hubu na schůzích, ale činy se nevidí. Nazdar! Za legionářskou organisaci J. Pospíšil, nadporučík francouzských legií.

V č. 41 z 11. října 1930 stránka 3, sloupec 1, byl zabaven z článku: rozličné novinky, odstavec 2:

Polský poslanec Chobot interpeloval ministra železnic Mlčocha, proč v polském území státu nejsou na nádražích polské nápisy. Ministr odpověděl, že pro podobnost obou řečí není toho zapotřebí. V krakovském časopise ťKuryerŤ označují tuto odpověď jako nestydatou, blbou, beztaktní a vyzývavou. Katovický časopis ťWolne SlowoŤ praví, že Češi ukradli Těšínsko a jmenuje český národ ťPepíky ze zlaté PrahyŤ.

V čísle 44 ze dne 1. listopadu 1930, stránka 1, dolní řádky:

ťSvůj k svému.Ť V Praze a českých Budějovicích visí nyní plakáty s touto výzvou. (Všechny německé noviny uveřejňují nyní tuto zprávu.) Těmito plakáty se vybízí, aby ťČeši šli jen k ČechůmŤ a ťNěmci jen k Němcům.Ť

V čísle 45 ze dne 8. listopadu 1930, stránka 1, sloupec 3 v pravo nahoře: Smlouva versailleská jest největším zločinem moderních národů. Nitti, tragedie Evropy a Ameriky. Str. 13.

Str. 2, sloupec 2, článek: Člen zemského zastupitelstva inž. Gebauer k bouřím proti zvukovým filmům a k sokolským vpádům do německých měst.

Dokázala světu, že Praha jest sudetským Němcům nepřátelské středisko... Zabaveno:

V čísle 47 ze dne 22. listopadu 1930, stránka 3, sloupec 1, článek: Město a venkov. Článek: Znovu německé zvukové filmy v Praze. Zabaveno:.. a byť by byla i bezpečnost, zvláště žádají-li ji Němci, velmi omezená,...

Podepsaní táži se tedy pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten dáti censuře všeobecně a zvláště v Jablonci n. N. pokyny, aby od podobných censurních opatření bylo napříště upuštěno?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Simm,

Schubert, Knirsch, Szentiványi, Krebs, Kasper, dr. Jabloniczky, dr. Schollich, Köhler, inž. Jung, Geyer, Fedor, Dobránsky, Hokky, Nitsch, Horpynka, dr. Szüllö, dr. Törköly, dr. Keibl, dr. Holota, dr. Hanreich, inž. Kallina, dr. Hassold, Matzner.

1007/III.

Interpelace

poslanců Barši, Jurana a soudruhů ministru vnitra

o - - postupu četníků proti účastníkům schůze nezaměstnaných v Jedovnici u Brna.

V Jedovnici svolali nezaměstnaní tábor lidu na neděli dne 1. února, ten byl však zakázán. Nezaměstnaní konali proto schůzi dle § 2 shromažďovacího zákona v hostinci ťU PokornýchŤ. Do této schůze vniklo asi 10 četníků s nasazenými bodly, kteří řvali na přítomné, aby ihned opustili místnost. Jelikož je však v hostinci toliko jediný východ, nemohli nezaměstnaní místnost opustit tak rychle, jak si - - četníci přáli. Ti vrhli se ze zadu - - na účastníky a bitím kolbami vynucovali si rychlejší opuštění místnosti.

Při tomto útoku, prováděném na přímý rozkaz vrchního komisaře Zemánka, zasažen byl kolbou nezaměstnaný dělník Josef Malek do prsou tak, že ihned padl a ztratil vědomí. Byl odvezen do nemocnice, kde ho lékaři jen s velkou námahou vzkřísili. Četníci nespokojili se však touto obětí, nýbrž napadali - - i občany na náměstí a zbili hluchoněmého Jana Komana, který pochopitelně nemohl mít nic společného. Při tom četníci počínali si - -, bili hlava nehlava a nešetřili ani dětí. Obyvatelé Jedovnice na místě odsuzovali takovéto jednání.

Proto se podepsaní táží:

Pokládá ministr vnitra i takovéto jednání ťtoliko za řádné konání četnické službyŤ?

Je rozhodnut schválit i tentokrát ťvěrné služebníky státuŤ, kteří do obyvatelstva řežou jako do zvěři?

V Praze, dne 7. února 1931.

Barša, Juran,

Steiner, dr. Stern, Čižinská, Kopecký, J. Svoboda, Kuhn, Rjeval, Hrubý, Vallo, Hodinová, Tyll, Zápotocký, Novotný, K. Procházka, Kubač, Kliment, Dvořák, Höhnel, Štětka, Šliwka.

1007/IV.

Interpelace

poslance Novotného a soudruhů

ministru spravedlnosti

o konfiskaci periodického časopisu ťNaše BrázdaŤ.

Časopis malých rolníků a domkářů ťNaše BrázdaŤ propadl ve 3. čísle III. ročníku na sedmi místech. Při čtení těchto zabavených odstavců napadá maně člověka, že se pan censor asi zbláznit, nebo dostal nějaký strašně přísný ťreservátŤ, když už konfiskuje i takovéto věty:

ťNezaměstnaní v Československu dlouho čekali na plnění slibů, kterými nikdo nešetřil, dnes však dochází jim trpělivost a přecházejí k útoku na celý kapitalistický systém a na panskou vládu bankéřů, fabrikantů, velkostatkářů a jejich spojenců.

A proto také všichni v jednotné frontě bez rozdílu politické příslušnosti na našich vesnicích se připojíme k nezaměstnaným, budeme podporovat jejich boj a oni pomohou nám domkářům a malorolníkům za okamžité zastavení exekucí- - -

Co si sami nedobudeme, nevynutíme, to nebudeme mít a s nebe nám nic do klína nespadne.

Úspěšný boj zakarpatských domkářů a malorolníků proti daňovým exekucím, o němž pan censor nám každou zmínku konfiskuje, je příkladem, jak se má ve spolku s nezaměstnanými dělníky na vesnicích bojovat a je dokladem toho, že pod jednotným náporem pracujících mas venkova je možno dílčích požadavků dobýti. Ovšem konečné osvobození pracujících mas přinese jenom povalení celého kapitalistického systému.

Hlavní heslo, s nímž půjdeme s nezaměstnanými, je spravedlivý požadavek: Ze 150 milionů Kč, které si panstvo odhlasovalo v parlamentě na řešení krise, žádáme:

100 mil. Kč nezaměstnaným;

50 mil. Kč domkářům a malorolníkům!

Proto musíme na vesnicích podati ruce našim nezaměstnaným a připravovati s nimi protestní akce proti rozdělení 150 mil. Kč mezi bankéře, fabrikanty, velkostatkáře a agrární družstva a domáhati se uskutečnění požadavků, vypracovaných jednotlivými akčními výbory a žádati a bojovati za splnění našich drobných požadavků, vypracovaných akčními výbory domkářů a malorolníků na vesnicích!

... za okamžité zastavení exekucí - - -

... tak jako to učinili rolníci - - - kteří masovými demonstracemi před obecními, okresními a zemskými úřady vynutili si okamžité zastavení exekucí.

... akými bola postižená - - aby najbiednejší rolníci neboli okrádaní.

S radostí pročítám zprávy, uveřejňované v našem časopise, podle nichž probouzí se domkářsko-malorolnické hnutí na Slovensku - - Všude čilý organisační ruch, ujařmení otroci zvedají svoji hlavu a mozolné pěsti a formují své řady ke konečnému zúčtování.Ť

Ptáme se pana ministra:

Nestydí se za takové podřízené, které by rozhodně i starý Bach byl vyhodil, aby nedělali jeho režimu ostudu - -?

Nebo snad se pan ministr staví na stanovisko těchto svých podřízených a schvaluje jejich - - censurní praxi? Ne-li, zakáže ji?

V Praze, dne 7. února 1931.

Novotný, Hodinová, Kubač, Čižinská, Kuhn, K. Procházka, Sedorjak, J. Svoboda, Rjevaj, Juran, Krosnář, Hrubý, Barša, Höhnel, Haiblick, Steiner, Tyll, Dvořák, Štětka, dr. Stern, Kliment, Slivka.

1007/V.

Interpelace

poslanců Tylla, Štětky a soudruhů

ministru vnitra

o zabavení dělnických peněz a bezdůvodné persekuci dělníků v Podmoklici.

Dne 10. února t. r. prováděli v Podmoklici sbírku ve prospěch rodin v Duchcově zastřelených dělníků pp. Václav Gráb a Rudolf Matěcha. Sbírku prováděli na legální listiny legální Rudé pomoci. Když vybrali asi 200 Kč, dostavil se náhle vrchní četnický strážmistr Veřáblík ze Semil, oba jmenované zatkl, odvedl na policejní strážnici, sebral jim listinu a zabavil celý vybraný peníz. Potom - aniž se vykázal jakýmkoliv rozkazem - provedl svémocně domovní prohlídku u p. Grába.

Jsme si vědomi, že pracující třída nemůže od - - - státního aparátu očekávat nic jiného, než persekuci. Ale pánové ve vládě musí si uvědomit, že dělnická třída má právo volat je k odpovědnosti a proto se ptáme pana ministra vnitra:

Je ochoten poučiti své podřízené, že nejsou ve fašistické Italii a nesmí proto svévolně zabavovat dělnický majetek kdy je napadne, ani z pouhé ťhorlivosti služebníŤ vnikat do cizích bytů a tu prohlídkou řádit?

Je ochoten vrchního četnického strážmistra Veřáblíka exemplárně potrestat?

V Praze dne 13. února 1931.

Tyll, Štětka,

Krosnář, Babel, Kubač, Major, Steiner, Kliment, Hrubý, Barša, Gottwald, Dvořák, Kuhn, Vallo, Radek, Zápotocký, Kopecký, Šliwka, Hodinová, Höhnel, Čižinská.

1007/VI.

Interpelace

poslanců Štětky, Haiblicka, Majora, Sedorjaka a soudruhů

ministru vnitra a ministru soc. péče

o protidělnické mstě na dělnickém starostovi v Lomu.

Na schůzi obecního zastupitelstva v Lomu byla odhlasována podpora nezaměstnaným 20.000 Kč. Peníz ten je malý poměrně k velkému počtu nezaměstnaných a k tomu, že obec Lom vydává na jiné, méně potřebné účely mnohem více. Měšťáčtí soc. dem. a nár. soc. zástupcově hlasovali skutečně pro návrh komunistů jen proto, že byli ve schůzi přítomni sami nezaměstnaní.

Starosta města Lomu odhlasovaných 20.000 Kč také nezaměstnaným řádně vyplatil, poněvadž hladoví dělníci nemohou čekat dlouhou dobu, než se vysocí úředníci, sami v blahobytu žijící, rozhodnou.

Na denunciaci měšťáckých, sociálfašistických, českosocialistických a národněsociálních vůdců - kteří pro návrh nejprve sami hlasovali (!), aby se před přítomnými nezaměstnanými nemuseli zcela odhalit (!) - zrušil však okresní úřad ono rozhodnutí o podpoře nezaměstnaných a vyhrožuje starostovi lomské obce exekucí na jeho vlastní jmění.

Takto chce okresní úřad, který souhlasí se všemi výdajemi na klerus, militarismus, representace a jiné protilidové účely, zastrašiti třídně uvědomělé dělnické zástupce v samosprávných sborech, aby se nezastávali požadavků hladových dělníků, malozemědělců a živnostníků.

Je přirozené, že okresní úřady tak postupují na příkaz vyšších úřadů a obzvláště vlády. Za ministrování soc. dem. Meissnera, Czecha a Bechyně, kteří se mají starat o ťsociální péčiŤ a Zásobování, ale starají se pouze o péči a zásobování buržoasie, za ministrování nár. soc. má býti dělnický starosta persekvován proto, že hladovým nezaměstnaným vyplatil již odhlasovaných 20.000 Kč na nejnutnější potřeby! A tímto protilidovým postupem se měšťácký, soc. dem. a nár. soc. tisk ještě honosí. Tím dokazuje, že dělníci mluví plným právem o ťfašistickémŤ a sociálfašistickém kursu. Jenže pánové udělali účet bez proletariátu samotného. Není třídně uvědomělého dělníka, není malozemědělce nebo maloživnostníka, který by s postupem komunistů nesouhlasil. A tyto pracující massy staví se za dělnického starostu v Lomu, stejně jako se postavily za komunistickou stranu, když buržoasie a sociálfašističtí vůdcové štvali proti nám pro duchcovské události. - - - Ostatní revoluční zástupci proletariátu v samosprávných sborech se zastrašit nedají a tak bude jediným výsledkem celého štvavého tažení, podniknutého proti nám, další stoupnutí důvěry pracujících mass k jediné dělnické straně, ke straně komunistické, další prohloubení přesvědčení, že pracující lid nemůže docíliti ani nejmenšího zlepšení svého postavení bez nejostřejšího třídního boje a že nemůže býti osvobozen bez odstranění buržoasie a její agentů.

Ptáme se pana ministra vnitra:

Myslí snad skutečně, že se mu podaří zastrašiti dělnické zástupce výhrůžkami exekucí a pod.?

Uvědomuje si, že za dělnickým starostou v Lomu stojí síla všech pracujících bez rozdílu?

Pana ministra sociální péče se ptáme:

Představuje si sociální péči tak, že sám se o nezaměstnané nestará, a vláda, v níž je ministrem, persekvuje dělnické zástupce za to, že hladovým nezaměstnaným vyplatili odhlasované podpory?

Je soc. dem. dr. Czech ochoten přijíti na kteroukoliv schůzi veřejnou a odůvodnit svůj postup a postup vlády před samým dělnictvem?

Myslí pan ministr ťsociální péčeŤ, že se mu podaří proletariátu namluvit, že on se mstivým postupem buržoasie, soc. dem. a nár. soc. vůdců nemá nic společného?

V Praze dne 20. února 1931.

Štětka, Haiblick, Major, Sedorjak,

Barša, Šliwka, Zápotocký, Tyll, Dvořák, Kubač, Kuhn, Krosnář, Babel, K. Procházka, Hodinová, Vallo, Novotný, Kopecký, Čižinská, Juran, Steiner.

1007/VII. (překlad).

Interpelace

poslance O. Horpynky a druhů

ministru vnitra

o zabavení časopisu ťAscher ZeitungŤ čís. 271 ze dne 18. listopadu 1930.

Dne 18. listopadu 1920 svrhli legionáři v noční temnotě v Aši v Čechách pomník císaře Josefa. Právem pobouřené obyvatelstvo shromáždilo se ještě téže noci k protestní schůzi a svržený pomník opět postavilo. Ozbrojení legionáři bez důvodu vystřelili do neozbrojeného davu, takže obětí této noci stali se tři mrtví a 26 těžce raněných.

Ašské obyvatelstvo chtělo po desíti létech, dne 18. listopadu 1930, uspořádati na pamět obětí českého šovinismu důstojný smuteční projev, který však ašský okresní úřad v poslední chvíli zakázal podle § 6 shromažďovacího zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135. Německý deník ťAscher ZeitungŤ, který v úterý dne 15. listopadu t. r. přinesl provolání k tomuto smutečnímu projevu, byl zabaven, poněvadž měl černý smuteční rámec, a pro jednu větu provolání. Uvedený časopis uveřejnil nyní, v úterý dne 18. listopadu 1930, ročník 67, čís. 271, na prvé stránce na pamět této události článek s nadpisem: ťPřed desíti letyŤ.

V tomto článku jsou bez vášně líčeny události oné bouřlivé noci z roku 1920. Přes to tři místa, která líčila jen skutečnosti, byla zabavena. Tato tři místa zní:

ť... do které se legionáři - - - stáhli, vyšli tři ven s puškou připravenou k výstřelu hlavní ulicí směrem k palouku. Marně je varoval provázející je vrchní četnický strážmistr, - - -Ť

ť... náhle se tři vojíni obrátili a vypálili beze vší příčiny několik ran do hustě ztlačeného davu ašských občanů.Ť

ť... na márách tři oběti - - -Ť

Normálně myslící člověk, i když dobře zná trýznivou censurní praksi v Československu, nepochopí, proč československý státní úředník zabavil tato místa, které neobsahují ani kritiky ani urážky, nýbrž vypočítávají jen skutečnosti. Ještě podivu hodnější jest, že se v tomto státě najde státní zástupce, který asi pokládá za svou povinnost toto zabavení potvrditi.

Jmenovaný článek obsahuje však také kritiku postupu okresního úřadu pro zákaz schůze. Byla zabavena tato dvě místa:

ťJeho úzkoprsým zákazem se rána znovu otevřela. Co vykonali dosud pánové v Praze, aby bezpráví, které na nás páchali od roku 1918 až dodnes, bylo zapomenuto? Nemají nejmenšího práva dožadovati se našeho zapomnění. Naopak činí vše, aby toto bezpráví jednoho desítiletí den co den obnovovali a rozmnožovali. Pánové shora, vytvořte nové ovzduší místo nesmyslných zákazů, jejichž trýznivé pozadí jest jasné a které stále ještě převládající ovzduší čím dál tím více otravují.Ť

ť... poněvadž tam usilují, aby nedokrevný byrokratismus ustoupil jasnému rozvážení dočasné situace. V Aši však vládne tento nedokrevný byrokratismus neomezeně a bez zřetele k citům obyvatelstva. Výsledek toho jest stále více se přiostřující napjetí mezi oběma těmito poly, mezi obyvatelstvem a okresním úřadem. Jest nejvýš na čase, aby zde nastal obrat a aby se hledala jiná cesta, nemá-li býti tento poměr trvale a pro vždy otráven.Ť

Zabavení prvých tří míst byl jen pokus nevhodnými prostředky padělati dějiny a ukrýti jisté skutečnosti, které v československé vlastivědě působí nepříjemně, čímž se ašský okresní úřad jen zesměšnil.

Věcná a mírná kritika činnosti vlády a ašského okresního úřadu, uvedená v posledních dvou místech, byla však zabavena také, a to vrhá zcela podivuhodné světlo na činnost tamějších úřadů. Úřad, který používá své pravomoci, aby nepropustil oprávněnou kritiku své činnosti do veřejnosti, podkopává sám svou vážnost u obyvatelstva. V jiném státě zavedlo by se proti úředníkům takovéhoto úřadu vyšetřování, zda jsou dostatečně kvalifikováni pro službu jim svěřenou, nebo zda jednali jen ze zlomyslnosti proti obyvatelstvu jinak mluvícímu, či zda tato prakse úředníků nevyvěrá z nekalých pohnutek, poněvadž doufají, že nespravedlivým postupem proti tak zvané ťmenšiněŤ ve státě zajistí si u vlády lepší kvalifikaci a rychlejší postup.

Podepsaní táží se tedy pana ministra, je-li ochoten zabavení časopisu ťAscher ZeitungŤ důkladně vyšetřiti a odpovědné úředníky pohnati k odpovědnosti a postarati se, aby se takovéto případy příště vícekráte neopakovaly?

V Praze dne 27. listopadu 1930.

Horpynka,

inž. Kallina, dr. Hanreich, inž. Jung, Szentiványi, Simm, dr. Jabloniczky, dr. Szüllö, Hokky, Fedor, Dobránsky, dr. Holota, dr. Törköly, Schubert, Nitsch, Köhler, Knirsch, Krebs, Kasper, Geyer, dr. Hassold, Matzner, dr. Schollich, dr. Keibl.

1007/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance F. Oehlingera a druhů

ministrovi národní obrany

I. o nenáležitém a předpisům odporujícím chování mužstva trutnovské posádky ve styku s civilním obyvatelstvem a

II. o zabrání bývalého hotelu ťUnionŤ, patřícího městu Trutnovu.

I. Na rozdíl proti dřívějším létům, kdy mezi civilním obyvatelstvem a posádkou v městě Trutnově byl bezvadný poměr, v poslední době hromadily se případy, že mužstvo v hostincích a na ulicích, i když snad není obtěžováno, jemu se nespílá nebo dokonce není napadáno, vyhledávalo s pokojným obyvatelstvem trutnovským přímo spory, ba přímo vyzývalo ke rvačkám a vzpurně se chovalo proti městské policii, která podle své povinnosti zakročovala a taktně a korektně postupovala. Docházelo i k přepadání soukromníků vojenskými osobami.

Nestranně zakročující a velmi dobře školené a disciplinované trutnovské policii postavilo se mužstvo několikráte přímo na odpor, takže se tato několikráte ocitla v choulostivé situaci, poněvadž pohotovost nebo službu konajícího důstojníka nebylo lze dosíci nebo přišli pozdě. Z mnoha rvaček, které vždy, jak lze prokázati, zavinili vojáci, dlužno uvésti zvláště dvě:

Dne 31. prosince 1930 chtělo si větší množství napilých vojáků vynutiti vstup do sylvestrovské zábavy. Zábava musila býti proto přerušena a jen rozvážnosti hostinského a účastníků zábavy dlužno děkovati, že nedošlo ke srážce.

Loňského roku před vchodem do hostince byl bez důvodu bodlem do nadloktí zraněn odcházející host vojákem tam stojícím.

Takovéto jednání mužstva, jako násilné přepadnutí nevinné sylvestrovské zábavy nebo vytažení bodla a útočení na úplně nesúčastněnou osobu, jsou symptomatické pro ducha, který ovládá část trutnovské posádky. Jak se zdá, mají v tom ruce nějaké temné živly v zákulisí a žádný prostředek není dosti špatný pro určitý cíl, totiž dostati co nejdříve do Trutnova státní policii.

Vojsko jest štváno na civilní obyvatelstvo, mužstvo jest poučováno, že nemusí uposlechnouti zakročení městské policie, trutnovští Němci jsou podezříváni z nepřátelského smýšlení k posádce, městská policie jest ostouzena, neboť se jí vytýká stranické a nespravedlivé zakročování proti vojenským osobám atd. - Tento štváčský duch tropí v trutnovské posádce neplechu a jest tedy povinností nadřízené vojenské správy, aby vypátrala příčiny tohoto štvaní mužstva v trutnovské posádce a aby postavila na pranýř nebo potrestala ty, kdo lehkomyslně a svévolně porušili dřívější dobrý styk posádky s obyvatelstvem.

II. Pokud jde o zabrání bývalého hotelu ťUnionŤ, patřícího městu Trutnovu, dlužno konstatovati: Roku 1918 byl městu Trutnovu zabrán bývalý hotel ťUnionŤ pro vojenské ubytování a dodnes nebyl uvolněn. Vojenská správa již bývalého hotelu ťUnionŤ nepotřebuje, poněvadž zatím byly vystavěny kasárny na pozemku, který poskytlo město Trutnov za 20 Kč 1 m. Pro zábor bývalého hotelu ťUnionŤ město Trutnov ztrácí desetitisíce korun, které zvláště nyní, v době hospodářské krise a nezaměstnanosti, jaká je v Trutnově, budou městu velmi scházeti a bylo by jich naléhavě třeba ke zmírnění nouze nezaměstnaných.

Nejlepším důkazem, že trutnovské německé obyvatelstvo nezná animosity proti státní a vojenské správě jest, že město Trutnov kdysi zdarma přenechalo státní a vojenské správě pozemek ve výměře 6597 m² na stavbu po třech domech pro státní úředníky a gážisty.

Žádost obce, aby byl zrušen zábor bývalého hotelu ťUnionŤ nyní, kdy kasárny jsou již dostavěny, jest jen odůvodněná a nelze ji pokládati za nenávistnou.

Tento požadavek města Trutnova musí každý nepředpojatý, tedy také vojenská správa, uznati za spravedlivý a slušný.

Proto se táži pana ministra národní obrany:

1. Jest pan ministr ochoten svrchu uvedené nešvary v posádce města Trutnova co nejdříve vyšetřiti a vinníky štvaní a vzpurného chování mužstva vůči civilnímu obyvatelstvu a trutnovské městské policii pohnati k odpovědnosti?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby zábav bývalého hotelu ťUnionŤ v Trutnově byl ihned zrušen?

V Praze dne 18. února 1931.

Oehlinger,

Bobek, dr. Mayr-Harting, Zajíček, dr. Luschka, Hokky, Prause, Dobránsky, Fedor, dr. Holota, Eckert, dr. Jabloniczky, Kunz, dr. Szüllö, Greif, Fritscher, dr. Rosche, dr. Petersilka, Scharnagl, Krumpe, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly.