Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1098.

Odpovědi:

I. min. vnitra, soc. péče a veřejných prací na interp. posl. dra Staňka a druhů o postupu Městské spořitelny pražské a Městské spořitelny na Král. Vinohradech ve stavebním družstvu ťSpořilovŤ (tisk 705/XIV),

II. min. spravedlnosti na interp. posl Dvořáka a soudruhů o případu paní Antonie Šmídové z Plzně (tisk 851/XIII),

III. min. zemědělství, financí a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Jurana, Barši a druhů o vodovodu v obci Rudě n. M. (tisk 917/IX),

IV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Barši a soudruhů o zpronevěře peněz v obci Pozořicích u Brna (tisk 893/IV),

V. vlády na interp. posl Kaspera a druhů o ochranných opatřeních proti úplnému připravení dělnictva z Rotavy a okolí o živobytí (tisk 747/VII).

VI. min financi na interp. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů o jazykovém styku berní správy v Německém Jablonném s obcemi, pak o styku se stranami a o předpisech daňových (tisk 769/V),

VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Krebse, inž Junga a druhů o neoprávněné censuře chebského časopisu ťDeutsche WehrŤ (tisk 973/XV),

VIII. min. škoství a národní osvěty na interp. posl. dra Szüllö a druhů, že se zabraňuje zříditi řím. kat. lidovou školu ve Vlkách (tisk 769/VIII),

IX. min. školství a národní osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudruhů o podivných poměrech v zemské školní radě moravské (tisk 917/III),

X. min. školstva a národnej osvety na interp. posl. Mojtu a druhov o zakúpení knihy Sándora Darvasa, Gejzu Surányiho a dr. Aladára Váradiho: ťMasaryk G. T. élete, müködése és halásaŤ ministerstvom školstva a národnej osvety pre maďarské školy na Slovensku (tisk 1017/IX)

XI. min. vnitra na interp. posl. Nitsche a druhů o přehmatech a trýzněních při soupisu lidu v německých jazykových ostrovech na Slovensku (tisk 917/11),

XII. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o postupu hlučínského okresního úřadu (tisk 917/XIII),

XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hadka, dra Sterna a soudruhů o sporu, týkajícím se nároků dělníků desenských, poškozených protržením údolní přehrady, na náhradu škody (tisk 402/IX),

XIV. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o dvojjazyčném úřadování u německých okresů (tisk 844/XII),

XV. min. železnic na interp. posl. Köhlera a druhů o přistavování lepších souprav (tisk 890/VIII).

1098/I.

Odpověď:

ministrů vnitra, sociální péče a veřejných prací

na interpelaci poslance dr F. Staňka

a druhů o postupu Městské spořitelny Pražské a Městské spořitelny na Král. Vinohradech v stavebním družstvu ťSpořilovŤ (tisk 705/XIV).

Jak bylo podrobněji vylíčeno v odpovědi vlády na interpelaci pánů poslanců V. Myslivce, Bohum. Staška a druhů o poškozování členů stavebního družstva ťSpořilovŤ v Praze spořitelnami Městskou pražskou a Městskou vinohradskou (tisk 756), uchází se ťSpořilovŤ, stavební družstvo vkladatelů městských spořitelen v Praze a na Král. Vinohradech, zapsané společenstvo s ručením obmezeným o záruku Státního bytového fondu na 1166 rodinných domků družstvem vystavěných, a ministerstvo sociální péče jest ochotno ve všech případech, ve kterých budou dány předpoklady pro převzetí záruky jmenovaným fondem, usnadniti dohodu čekatelů jednotlivých rodinných domků s družstvem tím, že nebude trvati na tom, aby nemajetní čekatelé uhradili vlastními prostředky celých 20% zjištěného skutečného nákladu, jak bylo požadováno ve výměru o přislíbení záruky.

Družstvo podalo dosud 133 doložených žádostí o udělení záruky Státního bytového fondu na jednotlivé domky.

Ministerstvo sociální péče provede všechna šetření, kterých je třeba, aby bylo zjištěno, zda-li a do které míry jsou splněny předpoklady, stanovené pro převzetí žádané záruky zákonem a stanovami Státního bytového fondu, nemůže však zasahovati do soukromoprávních sporů mezi čekateli a družstvem, k jichž řešení jsou příslušny toliko řádné soudy.

Ministerstvo veřejných prací pověřilo svého úředníka zjištěním, zdali skutečné náklady domků jsou přiměřené. Jak bylo již uvedeno ve shora zmíněné odpovědi budou vyžadovati práce s tímto zjištěním spojené při zcela neobvyklé rozsáhlosti podniku ještě dlouhé doby.

Družstvo předložilo teprve v poslední době potřebný podklad pro toto zjištění, ale i to jen u domků, jichž čekatelé prohlásili, že je převezmou za družstvem účtované ceny do vlastnictví. Pro ostatní domky podklady dosud předloženy nebyly.

Se stanoviska státního dozoru nad spořitelnami nemůže státní správa nutiti spořitelny, aby se vzdaly práv, jež příslušejí každému členu družstva podle stanov, Proti právní zodpovědnosti za vedení družstva, jež se v interpelaci zdůrazňuje, stojí eminentní zájem spořitelen jako neobyčejně velikých a jediných věřitelů.

Městská spořitelna Pražská a Městská spořitelna na Král. Vinohradech snížily úrok původně požadovaný o 3/4%, takže míra úroková z úvěrů poskytnutých Spořilovu klesla z původních 5 1/2% při I. a 5 3/4% při II. hypotéce na 4 3/4% při I a na 5% při II. hypotéce. Těm, kdož by dali přednost původní míře úrokové a s tím spojené kratší době úmoru, rozhodly se spořitelny dáti kapitálovou slevu, přiměřenou rozdílu uvedených měr úrokových a dále uvolily se odepsati za I. pololetí 1930 rozdíl mezi 5 3/4% úrokem ze zápůjček poskytnutých na zadané domky a týmž úrokem počítaným z původních základen úrokových zadaných domků a konečně chtějí příslušnými slevami urovnati i sporné diference v tak zvaných vícepracích. Tyto oběti spořitelen representují kapitál okrouhle 20,000.000 Kč.

Ministerstvo vnitra jako státní úřad dozorčí nad spořitelnami schválilo tyto mimořádné úlevy.

V Praze dne 16. dubna 1931.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

Ministr sociální péče:

Dr Czech v. r.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek v. r.

1098/II.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Dvořáka

a soudruhů o případu paní Antonie Šmídové z Plzně.

(tisk 851/XIII).

Provedeným šetřením zjistil jsem tento stav:

Antonie Šmídová činila od delší doby na úřady podání povahy kverulantské a bylo proto již roku 1926 proti ní zavedeno řízení o zbavení svéprávnosti. Soudní lékař podal dobrozdání, že jde o stadium inkubační paranoie (pobloudilosti), že však není vyloučeno, že jde jen o těžkou neurasthenii. Ježto dále podle posudku lékaře Šmídová byla v té době schopna své záležitosti sama spravovati, bylo řízení usnesením okresního soudu v Plzni z 1. července 1927 zastaveno.

Dne 27. června 1927 podala Šmídová proti starostovi města Plzně Pikovi žalobu o náhradu škody 4.500 Kč s odůvodněním. že 31. března 1926 zaslala starostovi přípis, v němž jej upozornila, že v obecních barácích v Plzni na Borech se s obecním statkem zle hospodaří, a označila osoby, které špatně hospodaří. V uvedené civilní žalobě tvrdila, že následkem stálých pochůzek k soudu v těchto věcech nemohla se zabývati podomním obchodem, čímž jí vzešla škoda nejméně 4.500 Kč.

Žaloba byla zamítnuta rozsudkem okresního soudu z 20. října 1927, odvolání zamítnuto rozsudkem krajského soudu v Plzni z 15. února 1928, dovolání bylo pak zamítnuto rozsudkem nejvyššího soudu z 22. listopadu 1928.

Po doručení rozsudku krajského soudu podala Šmídová k vrchnímu soudu žádost, aby byla podána žaloba proti soudci, který rozhodoval v I. instanci. Před tím zaslala 20. září 1927 přednostovi okresního soudu v Plzni urážlivý dopis, pro který byla trestně stíhána. Po výslechu u soudu upadla do extase a činila dojem osoby nepříčetné. Byl proto z moci úřední zkoumán její duševní stav a soudní lékaři podali 9. prosince 1927 posudek, že její stav se v posledních měsících značně zhoršil, jde u ní o duševní chorobu a lze ji označiti za nepříčetnou ve smyslu § 2 lit. a) tr. z. Trestní řízení bylo proto zastaveno.

Vrchní soud s poukazem na lékařské dobrozdání z 9. prosince 1927 dal podřízeným soudům v úvahu, není-li třeba ustanoviti Šmídové podpůrce.

Na základě zavedeného nového řízení byla Šmídová usnesením okresního soudu v Plzni z 3. listopadu 1928 zbavena úplně svéprávnosti. Usnesením krajského soudu v Plzni ze 7. února 1929 bylo usnesení okresního soudu potvrzeno.

Je nesprávné tvrzení interpelace, že Šmídová byla zbavena svéprávnosti proto, že vedla spor proti starostovi Pikovi.

O zbavení svéprávnosti bylo na základě lékařského posudku rozhodnuto soudem, rozhodnuti toto nemůže býti vzhledem k ustanovení §§ 96, 98 ústavní listiny přezkoumáno ministerstvem spravedlnosti.

Praze, dne 24. března 1931.

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.

1098/III.

Odpověď

ministra zemědělství, ministra financí a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

na interpelaci poslanců Jurana, Barši

a druhů o vodovodu v obci Rudě n. M.

(tisk 917/IX).

O stavbu obecního vodovodu počala obec Ruda n. Mor. jednati s ředitelstvím státních lesů a statků ve Frýdku již koncem roku 1926. Obec měla předložiti projekt, aby na jeho podkladě mohl se stanoviti příspěvek správy státních lesů s podmínkou, že zámek v Rudě n. Mor., kde jest umístěna správa státních lesů a byty zaměstnanců, bude též na vodovod připojen zároveň se sousední usedlostí Viléma Schmieda, pro kterou vázne služebnost dodávání vody státní správou.

Z toho důvodu při jednání s obcí dne 16. února 1927 přislíben byl obci příspěvek ve výši as 70.000 Kč s výhradou schválení ministerstva zemědělství a s podmínkou, že obec dodá vodu zdarma pro zámek a usedlost Schmiedovou, neb vodovod byl projektován z pramene ve státním lese. Později zvýšen byl příspěvek na 80.000.- Kč.

Po schválení projektu nadřízenými úřady s nákladem 630.000.- Kč a povolení 45% celkové subvence od státu a země chtěla obec přikročiti ke stavbě vodovodu v roce 1929.

Ke správě státních lesů v Rudě n. Mor. dostavil se zástupce zemského úřadu v Brně a po vysvětlení přednostou správy, že správa státních lesů a statků nabízí obci příspěvek 80.000.- Kč a vyhražuje si dodávání potřebné vlastní vody zdarma prohlásil, že sám u obce tento požadavek prosadí, neboť uznal, že řešení toto jest pro obec velmi výhodné.

Na to dán byl se strany správy státních lesů a statků souhlas se stavbou obec. vodovodu v předpokladu, že s obcí dojde k dohodě.

Obec však na tyto podmínky nepřistoupila proto byla celá záležitost předána finanční prokuratuře, poněvadž byla obava, že servitutní Schmiedův vodovod octne se při suchém počasí bez vody, což se roku 1930 stalo.

Na popud finanční prokuratury byla svolána na den 19./XI. 1929 schůze zástupců obce, zemského úřadu a správy státních lesů k okresnímu úřadu v Šumperku, kde docíleno na naléhání přednosty okresního úřadu i zástupce zemského úřadu, dohody, podle níž měla správa státních lesů a statků poskytnouti na stavbu obec. vodovodu v Rudě n. Mor. částku 80.000.- Kč, kdežto obec měla dodávati po dobu trvání obec. vodovodu čsl. státu, jako majiteli velkostatku Ruda n. Mor. ročně 2.920 m2 vody pro zámek v Rudě a pro usedlost čís. 74 v Rudě, bezplatně. S těmito podmínkami a dalšími, týkajícími se případu větší spotřeby vody, nákladů na vodoměry, opravy vodovodu, služebnosti na parcelách, sloužících jako ochranný rayon atd., zástupcové obce projevili souhlas.

Obecní zastupitelstvo však tuto dohodu neschválilo. Výhodnost této dohody byla odůvodněna a námitka, že ani státní dohlédací úřad na hospodářství v obci by nemohl ji schváliti, vyvrací sjednání, uzavřené u okresního úřadu za přítomnosti odborníka zemského úřadu.

Správa státních lesů a statků měla snahu s obcí se dohodnouti a učinila i nabídku jinou, totiž, aby obec platila za vodu včetně uznávacího poplatku za pozemek 2.000.- Kč ročně a správa státních lesů že bude pak platiti stanovené vodné za spotřebovanou vodu zámkem i usedlostí Schmiedovou.

Obec však jednání odmítla jako bezúčelné, poněvadž prý obecní úřad očekává důležité rozhodnutí od vyšších instancí.

Počátkem září 1930 požádala správa státních lesů v Rudě n. Mor. o zřízení přípojky pro zámek a usedlost Schmiedovu. Obec to však neučinila, ani neodpověděla. Správa státních lesů a statků následkem zamítavého stanoviska obce přišla k názoru, že dohoda s obcí jest nemožnou a po uvážení všech okolností se rozhodla opraviti stávající zámecký vodovod v délce 1.212 m, a to - podle rozpočtu - nákladem 70.873.50 Kč.

Za daného stavu věci nelze tedy viniti správu státních lesů a statků, že nedodržela úmluvy s obcí a není též důvodu zakročiti proti správě státních lesů v Rudě, poněvadž její opatření nebyla v rozporu se stanoviskem nadřízeného ředitelství státních lesů a statků ve Frýdku.

Počátkem měsíce dubna t. r. zahájeno bylo k popudu obce Ruda n. Mor. nové jednání s obcí o připojení zámku k obecnímu vodovodu; jednání toto není dosud skončeno.

V Praze, dne 23. dubna 1931.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

Ministr zemědělství:

Bradáč v. r.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Dr Spina v. r.

1098/IV.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance Josefa Barši

a soudruhů

o zpronevěře peněz v obci Pozořicích

u Brna (tisk 893/IV).

Převzal jsem zodpovědění interpelace za pana ministra vnitra, ježto věc, o níž se interpelace zmiňuje spadá do působnosti ministerstva školství a národní osvěty.

Podle výsledku konaného šetření bylo na pachatele zpronevěry peněz místní školní rady v Pozořicích učiněno trestní oznámení, a věc jest předmětem řízení u příslušného trestního soudu. Mimo to zařídila školská správa, aby bylo ihned podniknuto vše pro vrácení zpronevěřené částky, jakož aby po případě pořadem práva dostalo se školní obci úplné náhrady se strany zodpovědných funkcionářů místní školní rady.

V Praze dne 15. dubna 1931.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Dérer v. r.

1098/V (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Kaspera a druhů o ochranných opatřeních proti úplnému připravení dělnictva z Rotavy a okolí o živobytí (tisk 747/VII).

Poukazuji na odpověď číslo tisku 968/XIV, která byla dána na interpelaci poslanců Dr. R. Mayr-Hartinga a druhů téže věci se týkající.

V Praze dne 20. dubna 1931.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

1098/VI (původní znění).

Odpověď

ministra financí na interpelaci poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů

o jazykovém styku berní správy v Německém Jablonném s obcemi, pak o styku se stranami a o předpisech daňových (tisk 769/V).

Nemohu naříditi berní správě v Něm. Jablonném, aby k úředním dopisům obcím připojovala německý překlad, poněvadž dopisování úřadů fin. správy pouze v jazyce státním obcím jakožto úřadům zakládá se na ustanovení jazykového zákona a nařízení a na stálé judikatuře Nejv. správ. soudu v podrobnostech poukazuji na svou odpověď ze dne 15. ledna 1931 na interpelaci posl. Dra Kafky a druhů, kterážto odpověď byla vytištěna pod čís. 894/XXIII.

Stížnost, že berní správa v Něm. Jablonném při vyměřování daní pro rok 1929 nepostupovala vždy podle zákona, zejména, že přiznání obchodníků a živnostníků nebyla uznávána za správná a že bez vytýkacího řízení byly zdanitelné příjmy dvojnásobně zvyšovány, nebylo lze náležitě přezkoušeti poněvadž nebyly udány konkrétní případy, jež snad ke stížnosti zavdaly podnět dle prohlášení berní správy bylo však vyměřovací řízení provedeno podle zákona až snad na ojedinělé menší případy, kdy bylo vytýkací řízení provedeno teprve v řízení odvolacím. Berní správě bude uloženo, aby vyměřovací řízení prováděla ve všech případech přesně podle ustanovení zákona.

Pokud se týče stížnosti, že u jmenované berní správy leží četná nevyřízená odvolání, poukazuji na to, že koncem roku 1930 bylo u této berní správy nevyřízeno za berní rok 1929 odvolání (stížností):

a) z předpisu daně důchodové............. 38

b) z předpisu všeob. daně výdělkové...... 35

c) z předpisu dané z obratu..............143

z toho připadá na živnostníky případů ad a) 21, ad b) 21 a ad c) 30. Třebaže tento počet nevyřízených odvolání (stížností) je poměrně nízký, ukládá se berní správě v Něm. Jablonném, aby jejich vyřízení co nejvíce uspíšila.

K povšechné stížnosti na nepořádky v účtováni u berního úřadu v Něm. Jablonném poznamenávám, že ani přednosta berní správy ani revidující orgánové zemského finančního ředitelství při svých neočekávaných dohlídkách neshledali u jmenovaného berního úřadu vytýkaných vad a že dle prohlášení přednosty berního úřadu si poplatníci dosud u tohoto úřadu do nějakých nesprávností nestěžovali.

Pokud se jedná o poslední bod interpelace, aby u berního úřadu v Německém Jablonném byli pro styky se stranami ustanoveni úředníci kteří umějí dokonale německy, je příslušná stížnost oprávněna jen potud, že jediný zaměstnanec tohoto berního úřadu berní adjunkt Břetislav Myslík, neovládal německou řeč. Jeho žádosti o přeložení z Německého Jablonného zemské finanční ředitelství v Praze nevyhovělo, poněvadž je vedeno snahou, vychovati mladé zaměstnance finanční správy i po jazykové stránce, aby mohli býti s prospěchem použiti na celém území země České.

Když však bylo zřejmo, že Myslík se německy pomalu učí - přeložilo ho zemské finanční ředitelství vynesením z 6. února 1931 č. VIII-90/36 k bernímu úřadu do Pardubic a na jeho místo přidělilo úředníka dokonale ovládajícího německou řeč.

V Praze dne 28. března 1931.

Ministr financí:

Dr Engliš v. r.

1098/VII (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců H. Krebse,

inž. R. Junga a druhů o neoprávněné censuře chebského časopisu ťDeutsche WehrŤ (tisk 973/XV).

Zabavení článku v interpelaci uvedeného v č. 3 časopisu ťDeutsche WehrŤ ze 17 ledna 1931 zařízené státním zastupitelstvím v Chebu, bylo po podání opravných prostředků přezkoumáno soudy instančním pořadem a shledáno odůvodněným.

V Praze, dne 10 dubna 1931.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Meissner v. r.

1098/VIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra Szüllö

a druhů, že se zabraňuje zříditi řím. kat. lidovou školu ve Vlkách (tisk 769/VIII).

Státní školská správa nepopírala právo řím. katol. církevní obce ve Vlkách zříditi podle § 11 zákona čl. XXXVII/1868 církevní školu a ji z vlastních prostředků vydržovati. Poněvadž však býv. župní úřad v Bratislavě ve své pravomoci uložit jmenované politické obci aby zřídila školu obecní, nebylo tu již podle § 12 zák. čl. XXVII/1907 podmínek pro udělení státního doplňku k platu učitele lidové školy, kterou církevní obec vlkovská hodlala zříditi.

Ježto vykonaným šetřením bylo zjištěno, že k zřízení obecní školy lidové ve Vlkách dosud nedošlo, bude státní školská správa uvažovati o povolení státní podpory pro učitele zamýšlené lidové školy církevní ve Vlkách bude-li podána příslušná nová žádost a v ní uveden nynější skutkový stav, zejména pokud jde o počet dětí, jež by do školy té docházely.

V Praze dne 15. dubna 1931.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Dérer v. r.

1098/IX.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslance Vojty Beneše

a soudruhů o podivných poměrech v zemské školní radě moravské (tisk 917/III).

Podle zprávy předsednictva zemské školní rady v Brně, na školách v Studenci a v Koněšíně onemocněla definitivní učitelka ženských ručních prací (domácich nauk) Anna Pelikánová, koncem listopadu 1930 Jejím zastupováním byly zprvu pověřeny literní učitelky příslušných škol a od 1. do 28. února 1931 Marie Chvátalová. Od 1./III. 1931 vyučuje opětovně A. Pelikánová. Marie Chvátalová nemoha býti na zmíněných školách reaktivována, ježto nešlo o volné systemisované místo.

V Praze dne 15 dubna 1931.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Dérer v r.

1098/X.

Odpoveď

ministra školstva a národnej osvety

na interpeláciu poslanca Františka Mojtu

a druhov o zakúpení knihy Sándora Darvasa, Gejzu Surányiho a dr Aladára Váradiho:

ťMasaryk G. T. élete, müködése és hatásaŤ ministerstvom školstva a národnej osvety pre maďarské školy na Slovensku

(tlač 1017/IX).

Ministerstvo školstva a národnej osvety nezakúpilo knihu ťMasaryk G T. élete, müködése és hatásaŤ pre žiakovské knižnice národných a iných škôl s maďarskou rečou vyučovacou, ale pre učiteľské knižnice niektorých týchto škôl. Hľadiac k tejto okolnosti niet dôvodu, aby kniha bola z uvedených knižníc vykázaná.

V Prahe dňa 15. apríla 1931.

Minister školstva a národnej osvety:

Dr Dérer v. r.

1098/XI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance A. Nitsche

a druhů

o přehmatech a trýzněních při soupisu lidu

v německých jazykových ostrovech na

Slovensku (tisk 917/XI).

Případy Josefa Pavlíčka, Jakuba Gallschneidera a Viktora Becka byly projednány předepsanou úřední cestou stížnosti Pavlíčkově bylo vyhověno, případ Jakuba Gallschneidera nalézá se u druhé stolice, Beck byl správně zapsán do oddílu B popisného archu jako dočasně nepřítomný.

Sčítací komisař v obci Výborné byl německého jazyka znalý v takové míře, že sčítání provedl správně. U Žofie Šoltesové a jejích dětí byla zapsána národnost, kterou sama udala, a není pravda, že by sčítací komisař byl chtěl její německou národnost pozměniti na slovenskou. Případ Ondřeje Scholtze jsem prozkoumal a neshledal žádné nesprávnosti. Rovněž u obyvatele židovského vyznání, kterého interpelace jen naznačuje, nestalo se nic nesprávného při zápisu národnosti jak okresní úřad prokázal ve zprávě mně předložené. Jest zapsán jak se přihlásil za Němce.

Že by v okrese Staré Ľubovni úřady nebo sčítací orgánové byli vykonávali nátlak na Židy, by se přiznali k národnosti židovské nebo slovenské, nebo že by se o to pokoušeli, nebylo zjištěno ani prokázáno; interpelace sama neuvádí žádného konkrétního případu.

Pokud jde o rozhodování podle §u 23. vlád. nař o sčítání lidu, konal okresní úřad v Kežmarku jen povinnost, platnými předpisy mu uloženou, když předvolal lidi, u kterých komisaři pochybovali o správnosti údaje národnosti. Počet výslechů, který uvádí interpelace, neodpovídá skutečnosti a je velmi přehnaný.

V okrese prievidzském a turčansko-svatomartinském byly několika osobám zabaveny letáky, které se pokoušely rozšiřovati, aniž si opatřily povolení k tomu potřebné. Stalo se tedy zabavení po právu a provedlo se bez domovních prohlídek. Neodpovídá pravdě, že by důvěrníci tamějších Němců byli bývali pronásledováni četnictvem. Původce tohoto tvrzení, když byl okresním úřadem vyzván, aby udal konkretní případy, nemohl uvésti nic ani o křivdách páchaných na Němcích, ani o jejich pronásledování.

Poněvadž žádné přehmaty ani provinění úředníků nebyly zjištěny, nemám příčinu k opatřením.

V Praze dne 17. dubna 1931.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

1098 XII (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra na interpelaci poslance dra E. Schollicha

a druhů o postupu hlučínského okresního úřadu

(tisk 917/XIII).

Okresní úřad v Hlučíně povolil výměrem ze dne 16. prosince 1930, čís. b-6/330/III.-6 místní skupině spolku ťDeutscher KulturverbandŤ v Píšti pořádati v interpelaci zmíněnou slavnost a to - přihlížeje k statutární působnosti jmenovaného spolku - mimo jiné s podmínkou, že zmíněné slavnosti a nadílky smí se účastniti pouze členové spolku a jejich dítky, které nenavštěvují školu s čs. jazykem vyučovacím a že účinkovati při slavnosti a zpěvu nesmějí děti, navštěvující školu s čs. jazykem vyučovacím.

Proti tomuto omezení podal spolek odvolání k zemskému úřadu, o němž nebylo dosud rozhodnuto. Zemský úřad - rozhoduje o podaném odvolání - neopomene opatření okresního úřadu přezkoumati s největší bedlivostí.

Tvrzení pánů interpelantů, že Hlučínsko a jeho obyvatelstvo jest naprosto zbaveno práv od té doby, kdy bylo připojeno k Československé republice odmítám se vší rozhodností. Rovněž odmítám nesprávné tvrzení o hrůzovládě okresních hejtmanů na Hlučínsku.

Političtí úředníci, působící na Hlučínsku, postupují vždy spravedlivě a nestranně a jejich objektivnost a snaha o kulturní i hospodářské povznesení kraje jest převážnou loyální většinou obyvatelstva hlučínského uznávána.

V Praze dne 24. dubna 1931.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v. r.

1098/XIII (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti na interpelaci poslanců Hadka, dra Sterna

a soudruhů o sporu, týkajícím se nároků dělníků desenských, poškozených protržením údolní přehrady, na náhradu škody (tisk 402/IX).

U krajského soudu v Liberci byly z příčiny protržení hráze v Desné zahájeny čtyři civilní spory. Dva z nich byly pravoplatně skončeny mezitímními rozsudky, kterými bylo uznáno právem, že žalobní nárok co do důvodů není po právu. Ve třetím sporu byla žaloba odvolána se současným zřeknutím žalobního nároku.

Ve čtvrtém sporu, jenž je předmětem interpelace, byl o žalobě Ludvíka Götze a 97 společníků proti vodnímu družstvu v Dolním Polubném, dne 12. června 1930 uzavřen smír.

V Praze, dne 21. dubna 1931

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP