Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.


1318.

Interpelace:

I. posl. Mikuláše, Zeminové, Bergmanna, Špatného, Slavíčka, B. Procházky a druhů min. zemědělství o živelních škodách v okresu Pacov, Pelhřimov, Počátky a Vlašim,

II. posl. dr. Daňka, Šamalíka, Bezděka a druhů min. zemědělství o diagnostickém a serotherapeutickém ústavu v Ivanovicích na Hané,

III. posl. Šaláta a druhov min. zemedelstva a min. soc. pečlivosti ohľadom životnej záchrany erárnych osadníkov v Kľaku (okres Nová Baňa) a ohľadom lepšej sociálnej starostí o týchže osadníkov,

IV. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. financí o úlevách v malém pohraničním styku na území města Osoblahy, jakož i v jiných pohraničních obcích,

V. posl. Geyera, Kaspera a druhů vládě, že okresní nemocenská pojišťovna v Karlových Varech porušila zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n.,

VI. posl. Schuberta a druhů min. financí, že náhrada obcím za vybírání potravní daně z masa a daně obratové stanoví se nestejně,

VII. posl. Majora, Kubače a soudr. min. školství a nár. osvěty dru Dérerovi o penězích obdržených od firmy Union - Cement ve Stupavě,

VIII. posl. Siváka a druhov min. školstva a nár. osvety o zakladania a honorovania slovenských lektorátov na zahraničných univerzitách,

IX. posl. Lance, inž. Záhorského, Hatiny a druhů vládě o naléhavé potřebě vyšší i nižší státní průmyslové školy v Mostě,

X. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. financí o zostřeném vymáhání daní a o zdlouhavém vyřizování rekursů, žádostí o odpisů a poshovění daní,

XI. posl. Krebse, dr. Keibla a druhů min. financí o výnosu týkajícím se zostřeného vymáhání daní,

XII. posl. Dietla a soudr. min. vnitra, aby byla ihned poskytnuta pomoc obětem požáru v Perneku,

XIII. posl. Horpynky a druhů min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy o nynějších služebních poměrech diplomovaných ošetřovatelek v pražské všeobecné nemocnici,

XIV. posl. Štětky a soudr. min. vnitra dr. Slávikovi a min. spravedlnosti dr. Meissnerovi o soudním odsouzení četníka Haslera z Mimoně pro ztýrání komunistického poslance Babela.

 

1318/I.

Interpelace

poslanců V. Mikuláše, F. Zeminové, H. Bergmanna, Em. Špatného, J. Slavíčka, B. Procházky a druhů

ministru zemědělství

o živelních škodách v okresu Pacov, Pelhřimov, Počátky a Vlašim.

Dne 18. a 24. června postižena byla řada obcí uvedených okresů průtrží mračen a krupobitím. To, co bylo ušetřeno po veliké bouři dne 18. června, zničilo krupobití 24. června. Škoda způsobená na úrodě polní, ovocném stromoví i v lesích jest ohromná. Zvláště citelně postiženy byly katastry obcí Horní Cerekev, Telč, Starý Rychnov, Ves Horní, Buková, Hříběcí, dále obce okresu Vlašimského: Kondrace, Krasovice a Dub. Škoda je tak ohromná, že nebude v těchto obcích téměř ani zrna z letošní sklizně.

Vzhledem k tomu, že zemědělci těchto krajin nemají jiné existenční možnosti než právě v zemědělském podnikání, ocitají se ve velmi těžké situaci. Je proto naléhavá potřeba, aby se postiženým dostalo okamžité finanční pomoci z fondu pro živelní pohromy. Všeobecně pak volá se mezi postiženými zemědělci po levném úvěru, jaký poskytoval stát na základě zákona ze dne 11. října 1929. Poměry, v nichž se postižení ocitají, vyžadují v každém směru rychlého zakročení a účinné pomoci příslušných orgánů.

V důsledku toho táží se podepsaní:

1.) Jest panu ministru znám rozsah těchto škod?

2.) Jest pan ministr ochoten, naříditi, aby postiženým dostalo se okamžité peněžité podpory z fondu pro živelní pohromy, a navrhnouti vládě opatření obdobné s opatřením Stálého výboru z 11. října 1929?

V Praze dne 1. července 1931.

Mikuláš, Zeminová, Bergmann, Špatný, Slavíček, B. Procházka,

Tučný, inž. Záhorský, dr. Stránský, Vaněk, Josef Tůma, Šeba, Solfronk, Fiala, Netolický, Stejskal, Sladký, Richter, Tykal, David, Langr, Polívka.

 

1318/II.

Interpelace

poslanců dr. L. Daňka, Josefa Šamalíka, Bedřicha Bezděka a druhů

ministru zemědělství

o diagnostickém a serotherapeutickém ústavu v Ivanovicích na Hané.

Ve jmenované věci podáno bylo již více interpelací vyličujících poměry na tomto ústavě. Z důvodů těchto poměrů byli souzeni vrchní disciplinární komisí ministerstva zemědělství v Praze dva úředníci. Během tohoto řízení však vyšly najevo okolnosti, které daleko více, než odsouzené úředníky obviňují dosavadního ředitele ústavu Dr. Macka.

Přes to, že okolnosti ze spisů jsou ministerstvu zemědělství známy nebo musejí býti známy, nebylo proti Dr. Mackovi zavedeno dosud disciplinární řízení, naopak Dr. Macek, který musel býti z ústavu dočasně odstraněn, byl hlavním svědkem proti obviněným úředníkům.

Podepsaní se táží tudíž:

Jest panu ministru případ tento znám?

Ví pan ministr, že tento postup ministerstva zemědělství může vzbudit divný názor o objektivnosti postupu ministerstva zemědělství?

Jest pan ministr ochoten, učiniti veškerá opatření, aby konečně bylo provedeno disciplinární řízení s Dr. Mackem, který desolátní poměry na ústavě v Ivanovicích zavinil?

Jest pan ministr ochoten podati interpelantům zprávu co nejdříve?

V Praze, dne 1. července 1931.

Dr. Daněk, Šamalík, Bezděk,

Petr, Kaňourek, Adámek, Navrátil, Sedláček, Vaculík, dr. Dolanský, dr. Novák, Knotek, Stanislav, Rýpar, dr. Mičura, Vičánek, Roudnický, Stašek, Janalík, Košek, Myslivec, Světlík.

 

1318/III.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov

ministru zemedelstva a

ministru soc. pečlivosti

ohľadom životnej záchrany erárnych osadníkov v Kľaku (okres Nová Baňa) a ohľadom lepšej sociálnej starosti o týchže osadníkov.

Obyvatelia obce Kľak (okres: Nová Baňa), ležiacej uprostred rozsiahlych erárnych lesov, sú všetci erárni osadníci, lesní robotníci, nemajúci ani piaď svojej vlastnej pôdy, nachádzajú sa nateraz v zúfalom stave čo do výživy. Nemajúc možnosti poctivého zárobku ani v erárnych lesoch, ani inde na sezonných robotách, trpia nedostatkom natoľko, že v najviacerých ich drevených domkoch niet chleba, niet peňazí, ani len na soľ.

Sociálne cítiacemu človeku je až úzko okolo srdca, keď v tejto obci vidí od biedy zasmužilé, biedne tváre občanov rodičov, vetcho oblečených, vyziablých detí, keď vypočuje ich ponosy, keď prezre ich bydliská, z ktorých bieda až kričí.

Poslanec Dr. Ravasz 18. VI. 1931 v pléne poslaneckej snemovne vo svojej reči verejne konštatoval to, že súdnej verejnosti naprosto nevyhovela odpoveď p. ministra zemedelstva, ktorú bol dal poslancovi Šalátovi na jeho interpeláciu, zadanú ohľadom spravodlivého prevádzania osadníckeho zákona č. 224/1925 v prospech erárnych osadníkov v Kľaku, ktorí nie sú spokojní s tým, ako si počína riaditeľstvo št. lesov a statkov v Žarnovici s nimi, ako chce na ich úkor previesť osadnícky zákon, ako im odníma parcely, nimi od nepamäti vyklčované, vyrobené a užívané, ako tieže dáva iným čo náhradu za pozemky vyvlastnené pod lesnú priemyselnú dráhu, ako im zakazuje zasiať a zasadiť niečo do parciel nimi od nepamäti užívaných, ako sa im deje ujma čo do zabezpečenia starobnej penzie.

Ľud si roztrpčene hovorí: "Uprostred tohto nesmierneho bohatstva lesného, v tôni sto- dvestoročných stromov my musíme biedou zmierať, len preto, že niet pre naše strasti a prosby pochopenia na riaditeľstve št. lesov a statkov v Žarnovici, skadiaľ každá naša žiadosť je tvrdo odmietnutá". Slovenská verejnosť s veľkou nechuťou a pohoršením pozoruje to, ako na celej oblasti žarnovického riaditeľstva št. lesov a statkov rastú ponosy, zúfalosť, priekory, ako ľud hromží na toto riaditeľstvo a aké márne a bezvýsledné sú aj apelácie, interpelácie, ponosy na vyššie inštancie.

Toto nevšímanie si sťažností a prosieb ľudu konečne na toľko napne strunu slovenskej trpezlivosti, že i keď nie sme priateľmi verejných afér, budeme nútení bezohľadne a verejne posvietiť na také veci z oboru tohto riaditeľstva, ktoré môže mať ďalekosiahle následky. Predbežne sa obmedzíme len na toto:

Uvádzame odpis zápisnice napísanej v Novej Bani, dňa 10. IV. 1931 so Štefanom Farekom, obyvateľom v Kľaku č. 86, okr. Nová Baňa.

Predmet: nerešpektovanie osadníckeho zákona č. 224/1925 riaditeľstvom št. lesov a statkov v Žarnovici.

Fárek Štefan udáva: Dňa 5. apríla 1931 dostavil sa do Kľaku p. správca lesov inž. Červinka riaditeľstva žarnovického a vyzval kľakských obyvateľov, ktorí požívajú výhody osadníkov, aby podpísali prenájomnů smluvu, týkajúcu sa pozemkov, ktoré oni majú už v užitku z pomeru osadníckeho asi od 50 - 60. rokov. Smluva mala byť uzavretá na 6 rokov a osadníci mali byť povinovaní klčovať, kameň vyvážať na miesto, určené lesnou správou a že árenda má byť každého 1. januára vyplatená vopred a síce robotníkom za prídel 30 Kč, penzistom 15 Kč a penzistkám 7,50. Osadníci kľakskí túto smluvu podpísať odopreli a žiadali, aby boly pozemky odovzdané za mierny poplatok do vlastníctva vo smysle zák. č. 224/1925. Na toto zástupca riaditeľstva inž. Červinka sdelil všetkým občanom, že pozemky obrábať nesmú a bude ich obrábať lesný erár sám.

Na dôkaz pravdy môj vlastnoručný podpis:

Štefan Fárek v. r.

S udaním Štefana Fáreka súhlasíme: Martin Háring v. r., Jozef Pavlík v. r., Augustin Hudeček v. r., zapisovateľ: Ján Štenzinger v. r.

Originál uložený na obvodnom sekret. v Leviciach pod č. j. 308/931.

Za správny podpis:

Štenzinger v. r.

Levice, dňa 11. IV. 1931.

Osadníci v Kľaku preto odopreli podpísať smluvu, lebo videli v tom naštrbenie svojich zákonitých nárokov, dostať pôdu užívanú do vlastníctva za mierny poplatok (zák. 224/ 1975). Podpísaním prenájomnej smluvy by sa osadníci boli indirektne zriekli svojich osadníckych práv, zabezpečených zákonom 224/1925, čo učiniť nemienili a nemienia. Pri nárokovaní si dotyčných, dávno užívaných parciel by sa im bolo úradne namietalo, že ako ma nedávno prenajaté, nemajú na ne práva dľa zák. 224/1925.

Po odopretí podpísania prenájomnej smluvy, riaditeľstvo im zakázalo ďalšie užívanie dotyčných parciel. Osadníci však nemajúc nikde zárobku a možnosť sa uživiť i napriek zákazu - nechcejúc hladom pomrieť - obrobili parcelky, načo ich riaditeľstvo udajne zažalovalo u súdu pre uzurpáciu úradnej pôdy.

Teraz s najväčšou neistotou a s roztrpčením vyhladovených ľudí čakajú, čo bude s nimi pri súde, či bude proces na vyšší pokyn odvolaný, či bude možné sa humánne dojednať so št. lesným erárom v tejto veci a či bieda osadníkov bude ešte zväčšená súdobnými trovami, v prípade nedobytnosti väzením.

Je to neslýchané, že v dnešnej dobe humanizmu, sociálnej starosti o chudobných až potiaľto môže zájsť bezohľadný, neúprosný i cez kvíľby vyhladovených detí osadníkov si cestu kruto raziaci byrokratizmus!

Josef Misiarik (Čahron) v Kľaku hodnoverne, na základe zápisu v robotnej knižke udáva: "Správa št. lesov "Brod" v Žarnovici zapísala úradne jeho výstup z roboty 15. IV. 1931, kdežto on robil nepretržite do 11. V. 1931. Takéto predčasné odhlasovanie z roboty sa deje u správy tým cieľom, aby sa menej platilo do "Bratskej pokladnice" v B. Bystrici, čo ovšem u poistenca znamená značné ukrivdenie na nádejnej starobnej penzii, lebo za 30 - 35 rokov sa z tých uťahovaných, odtajených pracovných dní nasbiera hodná ztrata na skutočne odslúženom čase.

Pre správu ovšem pri stovkách robotníkov znamená takéto odtajovanie pracovných dní veľké ušetrenie na poistných poplatkoch, ale koľká je to ztrata pre "Bratskú pokladnicu", a hlavne koľká je to ujma pre chudobných robotníkov, keď po 30 - 35 odrobených rokoch dostanú starobnej penzie len 30 - 40 Kč. Osadníci sa ponosujú, že pri akordových prácach sú tiež ukrivdení čo do značenia odslúžených dní do robotníckej knižky a teda aj čo do hlásenia bratskej pokladnici v B. Bystrici. Na pr. akordovú prácu v lese, ktorú robotník len s najväčším napiatím svojich síl vie vykonať za 12 - 13 dní a za ktorú dostane len so 80 Kč, takúto prácu mu správa lesov zapíše len za robotu 5 - 6 dňovú, jednak aby sa aspoň na papieri videlo, že robotník dosť slušne zarobil a tiež že by sa do "Bratskej pokladnice" za menej odpracovaných dní muselo platiť starobno-poistných poplatkov, než by sa skutočne malo! Je to nedodržovanie predpisov oplatení, starobno-poistných poplatkov za skutočnú pracovnú dobu, o čom ministerstvo soc. pečlivosti sotva má dosiať vedomie. Lesných robotníkov, pracujúcich na akord, naprosto nemožno podozrievať a obviňovať tým, žeby svojou vinou odťahovali na akord vydané práce z 5 - 6 dní na 10 - 12 dní. Akordový robotník vo svojom vlastnom záujme, i dennou 10 - 12 dňovou výkonnosťou pracovnou sa usiluje čím prv zdolať svoj akord, aby mu na deň padlo viac zárobku, tiež že by sa čím prv mohol podujať na nový akord a hlavne aby mal čím viac do starobnej penzie započítateľných odrobených dní, mesiacov a rokov.

Ale účtovnícke mystifikácie správy, jej nesprávne záznamy a hlásenia do "Bratskej pokladnice" naprosto maria snahy chudobného a usilovného lesného robotníctva.

Ján Pilc Čelín (Kľak) má na pr. odrobených 36 rokov, ale v skutočnosti má započítané len 31 rokov služobných, takže nateraz dostáva starobnej penzie mesačne len 54 Kč 40 hal., k tomu štvrťročne 180 Kč drahotného prídavku. Emil Trvalec Jozefov (v Kľaku) práce neschopný invalid dostáva mesačnej penzie 46 Kč a štvrťročne 180 Kč drahotného prídavku, z čoho vyžiť nemôže. Juraj Haring (v Kľaku) pracoval 35 rokov. Dostáva starobnej penzie mesačne 46 Kč. Robieval vždy ako "uhliarsky majster", ale správa značila jeho pracovnú výkonnosť len ako prácu prostého robotníka, aby ušetrila na poistných poplatkoch a preto teraz dostáva odpočivné len ako prostý robotník.

Ján Píš Janov (v Kľaku) 16 ročný po 10 dňovej práci pri kameňodrviči, konanej tak, ako inými dospelými, dostal pláce 60 Kč, kdežto iní dostali po 12 Kč denne a prv aj jemu bola platievaná 12 Kč denná mzda.

Mnohý lesorobotníci sa ponosujú, že správa štátnych lesov v Žarnovici nedodržiava ani smlúvené podminimálne mzdy, dáva za prácu to, čo sama chce. Na pr. pred zadaní práce nabídne robotníkom 8 Kč denne a po vykonaní práce vyplatí robotníkom len po 6,50 Kč dennej mzdy. Je to vykorisťovanie po práci túžiacich, v núdzi sa nachodiacich osadníkov.

Osadníci v Kľaku sa ponosujú, že správa št. lesov poskytuje zdarma paliva (8 kub. m ročne) a stavebného materiálu dreveného len tým, ktorí boli osadníkmi do r. 1886, novší si musia kupovať. A tiež sa ponosujú, že osadníci, pribyvší od r. 1886, sú vypovedávaní z práce. Vdova Fárek Ondrejová (v Kľaku) sa sťažuje na správu št. lesov v Žarnovici, že ač jej muž bol osadníkom z pred roku 1886, ona po jeho smrti dostávala aj penziu vdovskú, mala teda i nárok na zdarma drevo a stavebný materiál, predsa po zhorení jej domku 13. XII. 1924 nedostala zdarma stavebného materiálu. Musela zaň riaditeľstvu štát. lesov v Žanovici zaplatiť 647 Kč. Žiada navrátenie tejto sumy. Nezamestnaní osadníci v Kľaku trpko hľadia na to, že správa št. lesov sa nestará dostatočne o mužnosť ich zamestnania, teda aj o ich výživu. Udávajú, že správa vydávajúc do prenájmu ríznerskú prácu (spúšťanie dreva s grúňov do doliny) nenalieha na prenajímateľa práce, Jána Dorondu, žeby do práce priberal v prvom rade robotníkov miestnych. Zamestnáva len Rusínov za denných 30 - 35 Kč mzdy, kdežto miestnych keď i zriedka priberie do tejto práce, dáva im len po 15 Kč dennej mzdy.

Do podmienok zadávania práce do prenájmu by sa rozhodne malo vkladať i to, aby podujímateľ práce zamestnával v prvom rade miestne robotníctvo, ktoré je v núdzi, chce pracovať svedomito a nemá prehnané mzdové nároky?

Martin Pilc - Čelín v Kľaku, práceneschopný a 25 rokov vyslúživší, 5 detí majúci penzista - osadník si sťažuje, že z chatrnej penzie nevládze uživiť seba a svoju rodinu. Osadníci sa ponosujú, že, ač sa o prídel lesa už dávno prihlásili, nieže sa im nedostáva žiadneho prídelu z lesa, ale sa im ešte uberúva i tá pôda, ktorú oni vyklčovali, vyrobili. Za plochu ležiacu o pár metrov vyššie, nimi dosiať užívanú, ktorú mieni erár zalesniť, ponúka sa im len polovičný rozmer plochy, ležiacej nižšie, pritom z plochy nižšie ležiacej im vôbec neodráta, poťažne nestaví riaditeľstvo št. lesov za skalnaté, krovím zarastlé, neužitočné partie, kdežto z pôdy, ktorú oni majú riaditeľstvu vypustiť na horne lúky a na zalesnenie, sa im odratúva kdejaký kúsok krovinky, ojedinelým stromom zastienenej pôdy."

Takouto úskoprsou vypočítavosťou, ba ľudu nedožičnosťou sa osadnícky zákon č. 224/1925 nemá, nesmie prevádzať. Zákonodarci pri vynášaní tohoto zákona mali na mysli cieľ a úmysel daním ľudu pôdy do vlastníctva uspokojiť chudobné vrstvy tohože ľudu a nie ho dráždiť a vymýšľať prefíkané výpočty, ako ľudu odškriepiť čím viac parciel, ním už 60 - 70 rokov užívaných, krvopotne vyrobených.

Takého dráždenia ľudu si dovoľuje dnes dopúšťať sa len bezohľadný byrokratizmus, diktovaný na riaditeľstve št. lesov v Žarnovici p. riaditeľom Križkom, chýrnym o tom, ako dal v Hríňovej na všeobecné pohoršenie prez hroby postaviť plot, ako ho musel dať odstrániť, ako nerád dáva do prenájmu lesné poľovné revíry, ponechávajúc ich v réžii pre veľkých pánov, i keď s horou súsediace polia sedliakov sú stále nivočené divou zverou (na pr. v Hriňovej), ako neni náchylný dávať pražiadneho odškodného za škody zverinou zapríčinené sedliakom atd.

Voči tomuto často až krutému byrokratizmu riaditeľstva žarnovického si osadníci v Kľaku žiadajú vyslanie nestrannej, úradnej komisie k zisteniu ich hrozného stavu, k urovnaniu ich sporov s riaditeľstvom, k podaniu spravodlivého návrhu na prevedenie osadníckeho zákona. Tiež si žiadajú, žeby sa ich okresný úrad v Novej Bani čo do sociálnej pečlivosti lepšie ujímal.

Riaditeľstvu št. lesov a statkov v Žarnovici, keď už tak horlivo chce šetriť, príjmy zväčšovať, ztraty mierniť, výdavky obmedzovať, nech sa prísne nariadi, že oné značné príjmy, ktoré by mohly plynúť z riadnych, verejnou dražbou vydaných prenájmov poľovných revírov, nech nenecháva ujsť z rozpočtu riaditeľstva, lebo keby tých bolo, zaiste by nebolo treba tak úzkostlivo šetriť na mzdách a soc. poplatkoch chudobného robotníctva.

Je podivné, že riaditeľstvo št. lesov v Žarnovici a menovite p. riaditeľ Križka nechce zbadať onú nebezpečnú roztrpčenosť, ba priamo nenávisť, ktorou ľud pohronský skryte i otvorene hromží na toto riaditeľstvo a na jeho predstaviteľa. Beda takej inštitúcii, ktorá nevie, nechce nájsť spôsobu utišovať ľud, skôr len vymýšľa nové spôsoby, ako ľud dráždiť, ako mu ukázať svoju tvrdú, neobmedzenú moc!

Z lásky k republike, z lásky k poriadku, zákonitosti, spoločenskému pokoju a z lásky k chudobnému ľudu slovenskému privolávame riaditeľstvu št. lesov a statkov v Žarnovici, nech nezavdáva príčinu k stálemu hnevu ľudu. Nech jeho zamestnanci zachádzajú s ľudom po ľudsky. Nech sa nestávajú prípady také, o akom sa 21. VI. 1931 v Kľaku ponosovala Anna Zubeková - Ľudvová, že ju totiž pre akési ničomné triesky št. hájnik menom Žarnovičan mykal, socal a "do kuriev jej nadával" a keď manžel dourázanej osoby vytýkal št. hájnikovi onú surovosť, št. hájnik sa životu nebezpečne vyhrážal i mužovi, k čomu dotyčný udáva za svedkov Juraja Hudečeka a iných. Nechcejúc sa rozširovať na líčenie ďalších ponôs ľudu, už i na základe výš udaných sa pýtame:

1.) či pán minister zemedelstva je ochotný povšimnúť si týchto ponôs erárnych osadníkov v Kľaku?

2.) či je ochotný vhodným spôsobom k uspokojeniu ľudu zahladiť tieto spory, sťažnosti a krivdy?

3.) či p. minister soc. pečlivosti vie o nesprávnostiach, páchaných žarnovickým riaditeľstvom št. lesov a statkov pri zaznačovaní robotníkmi skutočne odrobených dní, pri odvádzaní poistných poplatkov a pri ustaľovaní a vymerovaní starobnej penzie?

4.) či p. minister soc. pečlivosti mieni zamedziť ďalšie účtovnícke mystifikácie, ukracujúce robotníctvo o lepšiu starobnú penziu a či dá doterajšie krivdy staropenzistov erárnych v dohode s p. ministrom zemedelstva odstrániť, napraviť?

5.) či p. minister zemedelstva je ochotný dať prísny pokyn riaditeľstvu št. lesov a statkov v Žarnovici a menovite p. riaditeľovi Križkovi, aby v pôsobnosti tohoto riaditeľstva už raz prestal štátu a spoločenskému pokoju krajne škodlivý spôsob dráždenia ľudu tvrdým, nedožičným, ľudom takmer pohrdajúcim byrokratizmom?

V Prahe, dňa 1. júla 1931.

Šalát,

Hlinka, dr. Tiso, dr. Fritz, Čuřík, Danihel, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, dr. Mederlý, Galovič, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Fritscher, dr. Petersilka, Gajda.

 

1318/IV. (překlad).

Interpelace

poslanců Stenzla, Eckerta, Prause a druhů

ministrovi financí

o úlevách v malém pohraničním styku na území města Osoblahy, jakož i v jiných pohraničních obcích.

Město Osoblaha bylo na nejrůznějších rokováních označováno jako nouzové území, Tuto nouzi zaviňuje poloha městečka, které jest se tří stran obklopeno Pruskem, leží přímo na hranicích a s vlastním zázemím je spojeno jen jedinou silnicí. Pro tuto polohu trpí ovšem město každou, úpravou, pokud se týče omezením nebo ztížením malého pohraničního styku. Veškerému obyvatelstvu, odkázanému jen na styk s cizinou, záleží ovšem na tom, aby úlevy, ustanovené v celním zákonu pro malý pohraniční styk, byly nejen úplně dodržovány, nýbrž vykládány tak, aby styk nebyl rušen.

Jak mají přijíti pohraniční obyvatelé do Osoblahy, musí-li za kolo složiti u čsl. celního úřadu nejprve 420 Kč zálohy, než se jim vydá záznamní list? Podobně je tomu také v automobilové dopravě. Také jako chodci jsou pohraniční sousedé vydáni různým potížím, takže jim zajde chuť pustiti se do města. Sousední obyvatelé, kteří donášejí látku s přípravou ke krejčovským mistrům v tak zvaném zušlechťovacím řízení, přes to, že krejčovský mistr ručí, že budou opět skutečně vyvezeny, musí složiti 64 Kč až 80 Kč celní jistoty a dostanou je nazpět teprve tehdy, až se oděv odbaven celním úřadem odnáší do Pruska. Cizinec musí tedy jíti ještě jednou nazpět k celnímu úřadu vyzdvihnouti si složenou celní jistotu. Totéž se děje u zemědělců, kteří si dávají spravovati v sedláře postroj na hovězí dobytek a na koně. Žádají se tak vysoké celní jistoty, že se tím pohraničním obyvatelům ztěžuje veškerý styk. V:lednu 1931 na příklad kdosi ze sousední země dal si spravit 4 podušky a 3 chomouty pro krávy a pobočnici, vše v nejhorším stavu, jak si jen lze představiti. Odhadní cena 50 Kč. Plátno na opravu, vážící 2 kg, v ceně 45 Kč, tento cizinec rovněž přinesl. Za tyto předměty československý celní úřad žádal celní jistotu 427.25 Kč. Na podzim 1930 chtěl si dáti pohraniční soused opraviti v Osoblaze mlátičku. Poněvadž však ručení domácího zámečnického mistra nebylo uznáno za dostatečné, a celní zajištění částkou 4000.- Kč nebylo možno opatřiti, musila býti mlátička odvezena bez opravy. Záznamní listy pro koně se bezdůvodně odpírají nejen československým držitelům, nýbrž i pohraničním sousedům. Stejné zjevy vidíme při opravách kol a vozů. Žádá se tak veliké celní zajištění, že pohraniční zemědělci ztrácejí vůbec chuť choditi k našim živnostníkům.

Ke všem těmto potížím a překážkám druží se nyní ještě nařízení a opatření říšsko-německých úřadů v oboru malého pohraničního styku, která byla v poslední době citelně zostřena.

Ze zpráv živnostníků nebo jiných společenstev mohli bychom vypočítati ještě mnoho případů, které co nejtíže postihují veškeré obyvatelstvo. Hospodářsky velmi postiženi již zastavením jediného průmyslu v místě, cukrovaru v Osoblaze, nevidíme naprosto možnosti, jak bychom zadrželi ponenáhlé odumírání hospodářského života ve městě. Nezaměstnanost dosáhla v uplynulé zimě rozsahu vzbuzujícího velké obavy. Jestliže se tedy budou takovéto celní jistoty a omezování praktikovati ještě dále, pak počet nezaměstnaných rozmnoží ještě pomocníci a učedníci živnostníků. Městská rada osoblažská, která s největšími obavami pozoruje tyto události, jest si plně vědoma veliké odpovědnosti, kterou musí nésti za bezpečnost a majetek obyvatelů. Musí však odmítnouti úplně odpovědnost, jestliže místo oživení dojde k zastavení živnostenských podniků a tím povážlivě vzroste hospodářská bída mezi nezaměstnanými a rozšíří se mezi obyvatelstvem.

Ani v jiných pohraničních místech nejsou častokráte poměry jiné.

Podepsaní se tedy táží:

1.) Jest pan ministr financí ochoten ihned naříditi podřízeným celním úřadům, zvláště osoblažskému, aby neztěžovaly pohraniční styk příliš přísnými a při tom úplně neodůvodněnými opatřeními a rozhodnutími?

2.) Jest pan ministr financí dále ochoten upustiti od používání záznamních listů v malém pohraničním styku pro cyklisty a pro zboží, které přechází přes státní hranice v tak zvaném zušlechťovacím řízení, nebo ponechati tyto záznamní listy jen v nejkrajnějším případě?

3.) Jest konečně pan ministr financí ochoten upustiti od vydávání pohraničních legitimací pohraničním obyvatelům a vůbec co nejrozsáhleji ulehčiti vázaný pohraniční styk?

V Praze, dne 18. června 1931.

Stenzl, Eckert, Prause,

Platzer, Wagner, Windirsch, Heller, Gläsel, Oehlinger, Greif, Zajiček, Böhm, Bobek, Scharnagl, Kunz, Böllman, Halke, Zierhut, Hodina, Viereckl, Krumpe, dr. Petersilka.

 

1318/V. (překlad).

Interpelace

posl. J. Geyera, R. Kaspera a druhů

vládě,

že okresní nemocenská pojišťovna v Karlových Varech porušila zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n.

V neděli, dne 7. června byla "slavnostně otevřena nová ústavní budova karlovarské nemocenské pojišťovny. Nová budova byla vystavěna na bývalém pozemku sociálně-demokratické tiskárny a nakladatelství "Grafia" v Kantově ulici resp. v ulici Leopolda Stöhra v Karlových Varech. Při tom bylo město Karlovy Vary získáno, aby jako náhradu prodalo "Grafii" větší a lépe položený pozemek v blízkosti tržnice, přibližně za touž cenu. Již ve výměně těchto pozemků dlužno spatřovati odstrčení veřejných zájmů proti stranicko-politickým snahám, posunutým do popředí, neboť původní záměr města Karlových Varů poskytnouti okresní nemocenské pojišťovně lépe položený pozemek v blízkosti tržnice se touto směnou obešel a stavba okresní nemocenské pojišťovny se tím posunula do přímé blízkostí "Grafie" a tak byla vystavěna v ulici, ležící stranou od hlavní ulice. Stavební náklady, nepočítaje svrchu uvedenou cenu pozemku, činí asi 8.5 mil. Kč, načež Ústřední sociální pojišťovna v Praze poskytla hypotekární zápůjčku 7 mil. Kč a teprve tím stavbu vůbec umožnila. Této stavby, která slouží veřejnoprávním účelům, a jest úročena a umořována z veřejných peněz, totiž z příspěvků pojištěnců, použilo se, jak jsme dodatečně zvěděli, aby se neslýchaným způsobem z práce vyloučili pracovití a práci hledající, kteří však smýšlením nestojí dosti blízko sociální demokracii. Ve stavební smlouvě, kterou uzavřelo představenstvo okresní nemocenské pojišťovny v Karlových Varech se sdružením stavbu provádějících firem - inž. Pavel Fischer a spol., stavitelé a architekti Kubitschek a Bayer v Karlových Varech a stavitel Karel Baier v Rybářích, - jest obsaženo přísně závazné ustanovení, že na stavbě nesmějí býti zaměstnáváni jen dělníci organisovaní ve svobodných odborových organisacích, tj. sociálně demokraticky. Tato doložka se po dobu provádění stavby nejen důsledně dodržovala, nýbrž sociálně-demokraticky smýšlející políři a odboroví důvěrníci také na to co nejúzkostlivěji dozírali. Dělníci byli přijímáni vždy jen, prokázali-li, že jsou příslušníky svobodné sociálně demokratické organisace, kdežto příslušníci jiné odborové organisace byli odmítáni s průhledným odůvodněním, že není volných míst. Zařazení tohoto ustanovení jest porušením zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. a jest tedy přečinem, který se soudné trestá vězením do tří měsíců. Jen strach před útiskem a pronásledováním černou listinou zdržel postižené, aby si nevymohli soudní ochranu zákona.

Tento postup nejen porušuje státní občanská základní práva, ale také zejména hrubě útočí na shromažďovací svobodu, že, nehledě ke vší nemravnosti, dělníci postižení vyloučením z práce mají životní právo, aby tato nezákonnost byla nejen vytčena, nýbrž i potrestána. Zvláště v uplynulém zimním půlletí dosáhla nezaměstnanost v Karlovarském okrese strašlivé výše (6000 až 7000) a musíme pokládati za provokaci, jsou-li nezaměstnaní přijímáni nikoliv podle zásady jejich potřebnosti, nýbrž jedině a výslovně podle stranické legitimace. Neochota a nespravedlnost jest ještě tím větší, že zde jde o veřejný úřad - a za něj musíme okresní nemocenskou pojišťovnu pokládat - který smluvně oktrojuje soukromým stavebním firmám vědomé porušení zákona.

Podepsaní se tedy táží vlády;

1.) Jest ochotna přezkoumáním stavební smlouvy umožniti autentické objasnění věci?

2.) Pohnati k odpovědností rozhodující funkcionáře představenstva karlovarské okresní nemocenské pojišťovny a porušení zákona náležitě potrestati?

3.) Postarati se, aby se příště takovéto oktroje již nikdy a zvláště u veřejných staveb neopakovaly a aby se porušením svrchu uvedeného zákona určitě zabránilo?

V Praze, dne 18. června 1931.

Geyer, Kasper,

dr. Hanreich, Horpynka, dr. Hassold, dr. Keibl, Scharnagl, inž. Kallina, Matzner, Greif, dr. Schollich, Simm, Oehlinger, Knirsch, Bobek, Schubert, inž. Jung, Zajiček, Köhler, Krebs, Krumpe, dr. Petersilka.

 

1318/VI. (překlad).

Interpelace

poslance L. Schuberta a druhů

ministrovi financí,

že náhrada obcím za vybírání potravní daně z masa a daně obratové stanoví se nestejně.

Četné obce v Československé republice s vlastními jatkami vybírají pro finanční správu od r. 1920 potravní daň z masa podle zákona č. 262/1920 Sb. z. a n. a zároveň s touto daní i paušalovanou daň obratovou z masa.

Podle §u 29 zákona o dani z masa dostávaly obce za tuto činnost jako náhradu podíl nejvýše 10% vybrané daně.

Podle výnosu ministerstva financí ze dne 31. ledna 1921, č. 10.760/1463 mají obce zároveň s potravní daní z masa vybírati i paušalovanou daň obratovou z masa a mají právo jako náhradu za to sraziti si podíl z obou daní.

Finanční správa podle §u 29 prováděcího nařízení k zákonu o dani z masa č. 263/1920 Sb. z. a n. uzavřela smlouvy s příslušnými obcemi o vybírání těchto obou daní. V některých těchto smlouvách jest uveden výše zmíněný výnos ministerstva financí z r. 1921, když se stanoví závazek obce k vybírání také paušalované daně obratové z masa, v jiných však nikoliv.

Na stížnost obce Březnice, v jejíž smlouvě s finančním erárem jest uveden výnos ministerstva financí ze dne 31. ledna 1921, nejvyšší správní soud nyní nálezem ze dne 4. února 1931 rozhodl, že nárok této obce na podíl z paušalované daně obratové z masa trvá i dále potom, když nabyl účinnosti zákon č. 77/1927 Sb. z. a n., kterýžto zákon odňal obcím podíl na všeobecné dani obratové, přiznaný jim zákonem č. 434/1921 Sb. z. a n., a tím také i podíl na paušalované dani obratové z masa, a to proto, poněvadž právě ve smlouvě uzavřené mezi obcí a finanční správou byl uveden zmíněný výnos ministerstva financí a v tomto výnosu byla obcím přiznána náhrada za vybírání jak potravní daně z masa, tak i paušalované daně obratové z masa. Podíl obce na paušalované dani obratové z masa nepříslušel jí tedy podle zákona č. 434/21 Sb. z. a n., nýbrž podle uzavřené smlouvy a tvořil smluvně přiznanou náhradu za vybírání paušalované daně obratové z masa. Tento nárok obce nemohl tedy býti dotčen zákonem č. 77/1927 Sb. z. a n.

Podle tohoto nálezu budou nyní obce v té situaci, že ty z nich, v jejichž smlouvách, uzavřených s finančním erárem o vybírání potravní daně z masa a paušalované daně obratové z masa se uvádí zmíněný výnos ministerstva financí, dostanou na svou žádost dodatečně podíl na paušalované dani obratové z masa od 1. leda 1928, ty obce však, v jejichž smlouvě není tento výnos uveden, nebudou míti naděje, že by dostaly podíl na paušalované dani obratové z masa. Za stejnou činnost dostanou tedy obce, u kterých finanční správa přehlédnutím tento výnos uvedla, jako odměnu mnohonásobek toho, co dostanou obce, u nichž tento výnos není uveden.

Tento stav odporuje spravedlnosti a právnímu citu, pročež se tážeme pana ministra financí, je-li ochoten odstraniti toto nestejné ustanovování náhrady obcím za vybírání potravní daně z masa a daně obratové z masa a vydati výnos, aby všechny obce bez zřetele, vztahuje-li se na ně nález nejvyššího správního soudu ze dne 4. února 1931 či nikoliv, i dále podržely svůj podíl na paušalované dani obratové z masa i potom, když nabyl účinnosti zákon č. 77/1927 Sb. z. a n.?

V Praze, dne 11. června 1931.

Schubert,

Horpynka, dr. Hassold, dr. Hanreich, Szentiványi, Nitsch, dr. Schollich, dr. Keibl, Matzner, inž. Kallina, dr. Törköly, dr. Holota, Köhler, Kasper, Krebs, Knirsch, Simm, dr. Szüllö, dr. Jabloniczky, Fedor, Dobránsky, Hokky.

 

1318/VII.

Interpelace

poslanců Majora, Kubače a soudruhů

ministru školství a národní osvěty dru. Dérerovi

o penězích obdržených od firmy Union - Cement ve Stupavě.

Již dne 2. června t. r. tázali jsme se pana ministra školství a národní osvěty soc. demokrata Dr. Dérera zač dostal od firmy Union - Cement ve Stupavě na Slovensku 160,000 Kč a je-li ochoten na tuto otázku odpovědět bezodkladně.

Avšak pan ministr do dnešního dne nám neodpověděl. Tážeme se proto znovu pana ministra:

1.) Je pravda, že mu firma Union - Cement ve Stupavě na Slovensku prostřednictvím městské spořitelny v Bratislavě poukázala 160,000.- Kč?

2.) Zač mu tento peníz byl poukázán?

V Praze, dne 3. července 1931.

Major, Kubač,

K. Procházka, Tyll, Kopecký, Zápotocký, Kliment, Barša, Babel, Dvořák, Juran, Hrubý, Novotný, J. Svoboda, Rjevaj, Krosnář, Čižinská, Hodinová, Kuhn, Gottwald, Śliwka, dr. Stern.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP