1395/XI.
Odpověď
ministra vnitra a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
na interpelaci poslanců Fr. Zeminové, J. Šeby, E. Špatného, Al. Hatiny a druhů o zvýšené ochraně a podpoře trampského hnutí v našem státě (tisk 1045/XII).
Obavy Unie trampských osad stran domnělého úmyslu ministerstva vnitra sešněrovati tramping, zejména obmeziti táboření na hromadné osady a učiniti přírodu přístupnou jen bohatým, nebo na vstupenky, postrádají jakéhokoliv věcného podkladu.
Na ochranu rádných trampů a skautů, jakož i na ochranu přírody před zlovolnými živly, jež s trampingem nemalí nic společného, učinily již politické úřady z podnětu různých korporací, majících na zřeteli péči o výchovu mládeže potřebné opatření proti těm, kdož svým nepřístojným jednáním a chováním na místech veřejných nebo veřejně přístupných ruší nebo ohrožují veřejný pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav, znemožňují slušnému obyvatelstvu nerušený pobyt a zotavení se v přírodě a tuto ničí.
Úpravou táboření v přírodě se vláda vůbec nezabývá. Podpora ze státních prostředků trampského hnutí v dorostu dělnickém, řemeslném, studentském atd. může býti vzata v úvahu jen v mezích rozpočtové možnosti.
Zodpovědění této interpelace převzali podepsaní sami, ježto obsah její se nedotýká oboru působnosti ministra sociální péče.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Spina v. r.
1395/XII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Stejskala, Šeby a druhů
o nutnosti provedení rekonstrukcí a novostaveb nestátních silnic v zastupitelském okrese Náchod (tisk 938/XIV).
Ministerstvu veřejných prací jsou známy pracovní poměry v okrese náchodském a je ochotno přispěti k jejich zlepšení podle svých možností. Musí však připomenouti, že je v poslední době zaplav ováno žádostmi z celé oblasti našeho státu, při tom však zůstávají úvěru pro podporování nestátních silničních staveb na výši, v jaké byly v předchozích letech.
V okrese náchodském jest již podporována dostavba okresní silnice Náchod-Pavlišov-Hronov ve výši 30%, nejvíce však 200.000 Kč a se vším uspíšením bude projednána žádost o podporu na stavbu okresní silnice Dolní Radechová-Studénky v délce 1471 m o rozpočteném nákladu 420.000 Kč, která byla ministerstvu předložena. Další žádost stran podporování stavby okresní silnice Hronov-Studénky-Slavíkovi o rozpočteném nákladu 268.000 Kč byla zaslána zemskému úřadu v Praze k vyjádření a podání návrhu:
Ministerstvo veřejných prací má připraveno návrh na povolení příspěvků ze silničního fondu na úpravy úseků těchto okresních silnic:
1. Náchodsko-broumovské v průtazích obcemi Bělovci, v Babí, v Malém a Velkém Poříčí a v Hronově v délce 1313 m,
2. náchodsko-lhotské v Červeném Kostelci v délce 460 m,
3. v České Skalici v Zelené ulici v délce 180 m,
4. v Hořičkách v délce 1173 m
o celkovém rozpočteném nákladu 1,100.000 Kč.
Návrh byl postoupen ministerstvu financí, aby dalo písemný souhlas k výši příspěvku.
Žádostem okresu za příspěvky k dalším pracím bude možno vyhověti jen pokud to dovolí příslušné úvěry ministerstva veřejných prací.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1395/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Geyera a druhů
o novém neslýchaném jednání vrchního četnického strážmistra Václava Macka v Olšových Vratech u Karlových Varů (tisk 1097/V).
Šetřením bylo zjištěno, že interpelace tato nespočívá na správné informaci. František Nadler přiměl sám o své újmě svého syna Václava, aby vystoupil z německé národně-socialistické strany dělnické jednak z obavy, aby jeho dcera Marie Nadlerová, která je zaměstnána jako prodav očka v prodejně konsumu strany sociálně demokratické v Olšových Vratech, nepřišla o místo, jednak, že sám, jsa příslušníkem strany sociálně demokratické a dlouholetým členem obecního výboru v Olšových Vratech, nechtěl synovi trpěti, aby byl členem německé národně-socialistické strany dělnické. Chtěje míti plnou jistotu, vyžádal si od syna písemné potvrzení o tom, že ze zmíněné strany vystoupil.
Dne 5. dubna 1931 potkal Frant. Nadler na cestě z domova na letiště četnickou hlídku, vrchního strážmistra Antonína Macka a strážmistra Jana Hradečného, kteří mu vytýkali, že nemá na svém domě v Olšových Vratech ještě připevněno domovní číslo, ač byl proto již dvakráte napomenut. Pro případ, že by napomenutí opět nevyhověl, zapsala si hlídka jeho osobní data, potřebná pro sepsání udání.
Při této příležitosti žádal Nadler vrchního strážmistra ucha o přímluvu, aby obdržel místo definitivního hlídače na letišti a sám podotkl, že jeho syn vystoupil z německé národně-socialistické strany dělnické. Žádný zápis s ním sepsán nebyl.
František Nadler prohlásil, že naň vrchní strážmistr Antonín Mach nikterak nepůsobil hro vystoupení jeho syna ze shora uvedené strany a že veškerá tvrzení interpelace v tomto směru neodpovídají skutečnosti.
Že by četnictvo dohlíželo na Václava Nadlera a na jeho styky s příslušníky německé národně-socialistické strany dělnické nebo že by obtěžovalo obyvatelstvo a hrozbami se míchalo do soukromých a rodinných věcí, nebylo zjištěno.
Výsledek šetření neposkytuje mi příčiny, abych učinil nějaké opatření z podnětu interpelace.
V Praze, dne 17. července 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XIV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Richarda Köhlera a druhů
o stavbě budovy pro státní úřady v Prachaticích (tisk 1045/X).
Umístění okresního úřadu v Prachaticích je nedostatečné a závadné. Počet vhodných úředních místností nedostačuje, takže v nevelikých místnostech sedí po 4 zaměstnancích, kteří pro nedostatek prostoru nemohou službu řádně vykonávati; služební prostor vykázaný některým úředníkům zcela nevyhovuje, není zvláštní zasedací síně pro okresní zastupitelstvo, okresní školní výbor jest umístěn ve velmi starém domě, a přístup k němu je závadný tak, že odporuje nejprimitivnějším požadavkům pro umístění veřejného úřadu.
Nedostatek vhodných úředních místností má vliv i na výkon služby, takže ani při zvýšené výkonnosti zaměstnanců nemohou býti administrativní potřeby obyvatelstva okresu Prachatického řádně obstarávány. Obec Prachatice již před účinností zákona o organisaci politické správy zdůrazňovala, že místnosti okresní správy politické v Prachaticích nevyhovují požadavkům služby, a projevovala obavy, že stačí tím méně, až na základě organisačního zákona budou do okresního úřadu včleněny dřívější agendy autonomní. Tyto obavy obce Prachatic se splnily, a o závadnosti umístění okresního úřadu v Prachaticích není pochyby.
Podle ustanovení § 1, odst. 4, zákona o organisaci politické správy, jest obec, určená za sídlo okresního úřadu, povinna opatřiti vhodné místnosti pro tento úřad a nésti náklad s jeho umístěním spojený. Zastupitelstvo obce Prachatic se usneslo, že umístění okresního úřadu je řešiti novostavbou. Státní správa, přezkoumavši všecky možnosti definitivního umístění (adaptace, nástavba, přístavba, novostavba), shoduje se zcela s tímto názorem obce Prachatické, ježto jedině novostavba může okresnímu úřadu zaručiti dostatečný počet vyhovujících úředních místností a odstraniti dosavadní stížnosti do závad ve výkonu služby.
Postavení budovy pro všecky státní úřady v Prachaticích se ad obce nepožaduje, ježto povinnost obce podle § 1, odst. 4, org. zákona se vztahuje jen na umístění okresního úřadu.
Aby obci prachatické bylo provedení nutné novostavby co nejvíce ulehčeno, hodlala státní správa umožniti obci, aby stavba byla provedena za zvláštních výhod v souboru novostaveb, jež vedle administrativních účelů služebních sledují i jiný důležitý zájem veřejný, t. j. zmírnění nezaměstnanosti. Za tím účelem bylo provedeno ještě v r. 1930 za účasti zástupce obce přezkoumání všech stavenišť, jež obec alternativně navrhovala, načež po vyloučení pozemků neprodejných, resp. po stránce služební a technické nevyhovujících, bylo schváleno jedině vyhovující staveniště v ulici Vodňanské. Jakmile byl ve schůzi městského zastupitelstva ze dne 27. prosince 1930 přijat návrh městské rady na koupi schváleného pozemku, byl obci prachatické povolen první příspěvek k nákladům novostavby zatím v částce 80.000 Kč.
Tento příspěvek byl povolen jen za předpokladu, že ve stavební akci bude s urychlením pokračováno v rámci veřejné činnosti ku zmírnění nezaměstnanosti. Úvěrové prostředky, z nichž byl státní příspěvek povolen, jsou omezeny a nestačí ani pro všecky obce, které svou povinnost podle § 1, odst. 4, organisačního zákona řádně plní; vzhledem k velikému počtu docházejících subvenčních žádostí je možno kladné vyřízení vzíti v úvahu jen u obcí, v nichž novostavba již značně pokročila, a to především u obcí, jež využily stavební akce ke zmírnění nezaměstnanosti.
Zatím však byla v obci prachatické vyvolána agitace proti stavbě budovy okres. úřadu a proti schválenému staveništi byly uváděny důvody politické, ježto by novostavba byla postavena domněle v české čtvrti. Věcné důvody proti staveništi uváděny nebyly. Zmíněná agitace, jež pokračuje až do nejnovější doby, projevila se i časopiseckými články uveřejňovanými v zahraničním tisku, v nichž se na státní úřady československé útočí způsobem neloyálním a vůči státu krajně nepřátelským.
Před schůzí obecního zastupitelstva, v níž se mělo jednati o zakoupení pozemku pro novostavbu, vyžádali si tři členové zastupitelstva rozmluvu s okresním hejtmanem za účelem informace; to se stalo zcela bez podnětu okresního hejtmana. Okresní hejtman upozornil v rozmluvě na veliké výhody hmotné, které se obci naskytují v případě, že novostavba okresního úřadu bude provedena s urychlením v rámci akce čelící ku zmírnění nezaměstnanosti, a připoměl, že by nebylo lze vysvětliti, kdyby obec úmyslně resignovala na tyto výhody. K tunu dodal okresní hejtman, že kdyby na projevenou ochotu státu, jenž obci tak vychází vstříc, bylo odpovídáno akcí směřující ke zmaření novostavby, mohla by tato akce býti vykládána jako nedostatek ochoty a loyality vůči státu.
Návrh městské rady na koupi stavebního pozemku byl ve schůzi městského zastupitelstva dne 27. prosince 1930 přijat 24 hlasy proti 4 hlasům, a dlužno s určitostí míti za to, že členové městského zastupitelstva, kteří se tak velikou většinou vyslovili pro koupi stavebního pozemku, učinili tak v zájmu obce, aby jí zabezpečili výhody spojené s urychleným provedením stavební akce.
Za těchto okolností nelze mluviti o nátlaku okresního hejtmana na obecní zastupitelstvo, a to tím méně, ježto povinnost obce k opatření vhodných místností pro okresní úřad je dána zákonem a obci je ponecháno zcela na vůli, zda tuto zákonnou povinnost chce splniti s výhodami, jež se jí státní správou nabízejí, nebo bez těchto výhod.
Tvrzení v interpelaci obsažené, že okresní hejtman se dopustil ovlivňování obecního zastupitelstva není správným, a, nemám proto důvodu k nijakému dalšímu opatření.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XV. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. J. Keibla a druhů,
že litoměřický okresní úřad zastavil zámečnické práce v okresním chorobinci v Litoměřicích (tisk 1174/VIII).
Soutěže na zámečnické práce na okresním chorobinci v Litoměřicích, rozepsané vyhláškou okresního úřadu ze dne 29. října 1930, se zúčastnili:
1. Jan Šika z Bohušovic nabídkou ve výši 53.808 Kč 60 h, zvýšenou pozdější nabídkou, podanou spolu s V. Sedláčkem z Litoměřic, na 66.989 Kč 40 h,
2. Jan Veselý z Loun nabídkou ve výši 69.303 Kč,
3. konsorcium Rudolf Springer, Samuel Weinstein, Karel Preihs z Litoměřic nabídkou ve výši 86.919 Kč 10 h.
Usnesením ze dne 2. března 1931 zadal okresní výbor v Litoměřicích vypsané zámečnické práce konsorciu Rudolfa Springera. Proti tomuto zadání podali Jan Šika, stavební a strojní zámečník v Bohušovicích, a V. Sedláček, zámečník v Litoměřicích, stížnost k zemskému úřadu v Praze. V daném případě nešlo o právo odvolání, nýbrž pouze o dozorčí stížnost, k níž každý jest oprávněn. Z podnětu této dozorčí stížnosti, zemský úřad po vyšetření věci výměrem ze dne 11. června 1931, č. 181.959-4-1023 ai 1931, zrušil z úřední povinnosti podle § 97, odst. 2, zák. o organisaci politické správy č. 126/20 ve znění zákona č. 125/27 Sb. z. a n., usnesení okresního výboru v Litoměřicích ze dne 2. března 1931 jako nezákonné, poněvadž zadání zámečnických prací na okresním chorobinci v Litoměřicích je nutno považovati za věc přesahující rozsah běžné správy, o níž se podle § 80, odst. 1, org. zák. usnáší okresní zastupitelstvo, takže okresní výbor uvedeným usnesením překročil meze své působnosti.
Proti tomuto rozhodnutí zemského úřadu odvolání nebylo podáno.
Za tohoto stavu věci bylo předchozí prozatímní opatření zemského presidenta, jímž nařídil, aby zadání prací bylo zastaveno a pro případ, že usnesení okresního výboru bylo již intimováno, aby bylo sděleno příslušné firmě, že nesmí s těmito pracemi započíti, jakož i opatření okresního hejtmana, jímž bylo provádění zámečnických prací zastaveno, zcela odůvodněno, poněvadž jimi bylo zabráněno dalšímu provádění usnesení nepříslušného orgánu. Opatření ta byla nejen v zájmu okresu, jejž chránila před eventuelní materielní škodou (přijatá nabídka byla téměř o 30% vyšší než nejnižší podaná nabídka), nýbrž i v zájmu firem, jež objednávku obdržely. O oprávnění zemského presidenta k opatření, jímž zastavil další provádění usnesení okresního výboru v Litoměřicích o zadání zámečnických prací v okresním chorobinci, nemůže býti vzhledem k ustanovením § 90 a 97 organisačního, zákona vůbec pochybnosti.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XVI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Hadka a soudruhů
o ostudných poměrech v šumperském policejním vězení (tisk 1130/IX).
Policejní věznice u policejního komisařství v Šumperku je celkem vybavena nutným a svému účelu odpovídajícím potřebným zařízením. Místnosti i zařízení jsou udržovány v dobrém stavu a v čistotě, o čemž svědčí i okolnost, že v tomto směru nebyly dosud předneseny stížnosti.
Věznice jest ale - právě jako místnosti pro stráž - poněkud tmavá a vlhká, což zavdalo státní správě podnět, že se již delší dobu snaží tomuto nedostatku odpomoci umístěním úřadu v jiné vhodné budově. Snahy tyto neměly však dosud úspěchu, neboť nebylo lze v místě získati nájmem vyhovující místnosti a dlužno vyčkati výstavby úřední budovy, v níž má býti umístěno též policejní komisařství.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XVII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů
o katastrofální nezaměstnanosti v okresu přísečnickém a o postupu zemského výboru, brzdícím nouzová opatření (tisk 1240/XIII).
Schvalovati usnesení okresního zastupitelstva o uzavření okresních zápůjček náleží podle § 80 org. zákona, čís. 125 Sb. z. a n. z roku 1927, zemskému výboru ve vlastním oboru působnosti. Na schvalování okresních zápůjček zemským výborem nemám tudíž přímého vlivu a nemohu přání vyslovenému v interpelaci vyhověti.
Podle zprávy zemského úřadu v Praze usneslo se zastupitelstvo okresu přísečnického ve schůzi dne 8. června 1931 na zápůjčce 2,000.000 Kč k úhradě některých úvěrů mimořádné rozpočtové potřeby roku 1931.
Tyto rozpočtové úvěry nebyly však nijak objasněny a odůvodněny a nemůže proto zemský výbor o schválení zápůjčky rozhodnouti, dokud patřičné doklady nebudou dodatečně předloženy.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XVIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. F. Hassolda a druhů
o zvláštním jednání prachatického okresního hejtmana k prachatickému městskému zastupitelstvu stran stavby nové budovy okresního úřadu (tisk 1092/III).
Umístění okresního úřadu v Prachaticích je naprosto nedostatečné a závadné, což obec prachatická zdůrazňovala již před aktivací správní reformy. Městské zastupitelstvo prachatické samo se usneslo již dne 25. února 1928, aby umístění okresního úřadu bylo řešeno novostavbou.
Okresní úřad v Prachaticích není umístěn v jedné budově, nemá potřebného počtu místností (ve třech nevelkých místnostech se tísní po čtyřech zaměstnancích), není zvláštní zasedací síně pro okresní zastupitelstvo, též úřední zvěrolékař je umístěn nedostatečně, a přístup k místnostem okresního školního výboru vede bludištěm tmavých chodeb a schodů v prastarém domě.
Je přirozeno, že při takovémto umístění trpí nejenom zaměstnanci, nýbrž i výkon službu, a tím i strany, takže je v zájmu veřejném, aby co nejrychleji byla zjednána potřebná náprava. Za těchto okolností bulo povinností okresního hejtmana snažiti se jednání o provedení novostavby co nejvíce urychliti a podané stížnosti proti usnesení městského zastupitelstva ze dne 27. prosince 1930, jímž byla schválena koupě potřebného stavebního místa, pokud možno po dobrém urovnati.
Přes to, že obec prachatická je podle §u 1 zákona o organisaci politické správy povinna vlastními prostředky opatřiti vhodné místnosti pro okresní úřad a nésti náklady spojené s jeho umístěním, vyšla státní správa obci co nejvíce vstříc tím, že jí povolila na úhradu nákladů spojených s projektovanou novostavbou zatím první příspěvek v částce 80.000 Kč, avšak jen za předpokladu, že ve stavební akci bude s urychlením pokračováno v rámci veřejné činnosti ke zmírnění nezaměstnanosti.
Jestliže okresní hejtman upozornil intervenující u něho deputaci zástupců politických stran na tyto výhody, o něž by obec přišla dalším oddalováním projektu, nelze vysvětlení toho druhu považovati za hrozbu. Za těchto okolností nelze mluviti ani o nějakém nátlaku okresního hejtmana na obecní zastupitelstvo, a to tím méně, když i nadále je ponecháno zcela na vůli dotčené obce, zda svou zákonnou povinnost o vhodné umístění okresního úřadu chce splniti s výhodami, jež se jí státní správou nabízejí, či nikoliv.
Pokud jde o pohrůžku pokutou podle § 39 vládního nařízení o správním řízení, jíž propadají osoby, které bezdůvodně zavdávají příčinu k řízení, nelze ještě v poukazu tomto spatřovati nějaké zneužití zmíněného předpisu.
Podle toho, co uvedeno, nevidím v postupu okresního hejtmana ovlivňování obecního zastupitelstva a nemám proto důvodů k nějakému dalšímu opatření.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů
o zabavení a zadržení odborových známek (tisk 1157/IX).
U Antonína Dittricha v Olomouci byla provedena domovní prohlídka dne 25. února 1931 a sice pro důvodné podezření trestných činu dle zákona na ochranu republiky. Při prohlídce vydala manželka jmenovaného bezpečnostním orgánům sama různé listiny, které po několika dnech byly všechny Dittrichovi vráceny jako nezávadné. Známku odborového sdružení mezi nimi vůbec nebyly a odpadá proto v tomto směru jakékoliv opatření.
V Praze, dne 20. srpna 1931.
Ministr vnitra:
Dr. Slávik v. r.
1395/XX. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance L. Schuberta a druhů
o chudém obyvatelstvu, těžce postiženém zákazem sbírati jahody, houby a dříví (tisk 1029/X).
Výnosem ze dne 22. září 1930, č. j. 109353/30-V/17, uložilo ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) všem ředitelstvím státních lesů a statků, ředitelství školního lesního statku Adamova vysoké školy zemědělské v Brně a ředitelství Oravského komposesorátu v Oravském Podzámku, aby v zájmu stejného postupu a pokud možno pro omezení různých stížností se strany obyvatelstva předložila návrhy na pravidla k povolení přístupu do státních lesů, sbírání lesních plodin a suchých větví.
Z došlých zpráv a návrhů bylo zřejmo, že dosavadní prakse v oblastech jednotlivých ředitelství je velmi odlišná, že návrhy jsou zcela různorodé a proto vydalo ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) výnosem ze dne 14. července t. r., čís. 58305/VI/17/31, interní pokyny o vstupu do státních lesů, sbírání lesních plodin, sbírání suchých větví a travaření, aby tak bylo umožněno obecenstvu, hledajícímu v lesích osvěžení, volné pobývání v lese a nemajetným vrstvám obyvatelstva sbírání lesních produktů.
Z těchto pokynů týkají se předmětné interpelace především tato ustanovení:
1. Kde jde o periodickou chůzi místního obyvatelstva za určitým účelem (docházka do zaměstnání, k nádraží, z obce do obce) budiž dbáno toho, aby chůze se dála jedině po vykázaných cestách (stezkách) a aby nebyly samovolně zakládány stezky nové.
Je tudíž patrno, že obyvatelstvu není bráněno v používání cest (stezek), které pravidelně jakožto zkratky umožňují mu snadnější dosažení místa jeho docházky.
2. Místním chudým z okolních obcí buďtež vydány pro sběr lesních plodin na vykázaných místech bezplatně průkazy, i když ve sběru lesních plodin hledají přechodně pramen výživy. Z toho je zjevno, že správa státních lesů umožňuje chudému obyvatelstvu sběr lesních plodin, žádá však, aby si opatřilo průkaz od správy státních lesů nebo v přenesené působnosti od vedoucího polesí (příp. i lesního hajného), aby byla umožněna evidence osob v lese se zdržujících.
3. Při sběru suchých větví budiž pravidlem, že tento sběr nemá býti odměnou za odpracované dny v kulturách, ve školkách a při jiných úkonech.
Sběr suchých větví na zemi ležících povoluje se na vykázaných místech výhradně jen místní chudině z okolních obcí a to bezplatně, ovšem na průkaz, jejž vydá správa státních lesů nebo v přenesené působnosti vedoucí polesí.
4. Travaření povoluje se za mírnou náhradu místním zvyklostem přiměřenou, v každém případě pouze na průkaz.
Dobrovolné úlevy, které byly těmito pokyny povoleny ku prospěchu obyvatelstva, nevztahují se ovšem na osoby, které jsou známý jako škůdci lesa, nebo vůbec na každého, kdo ohrožuje nebo poškozuje lesní majetek.
V Praze, dne 11. srpna 1931.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.