10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Kapitola.10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Z rozsáhlé činnosti ministerstva školství a národní osvěty, které v rámci povolených rozpočtových prostředků, pečuje o potřeby školské, kulturní a kultové, bylo by uvésti zejména toto:

1. Národní školství.

V oboru vnitřní organisace národního školství spadá do škol. roku 1930/31 především zavedení nových jednotných normálních učebných osnov pro školy obecné (Pudové), které podnítily v učitelstvu čilý ruch, směřující k aplikaci osnov na individuální místní poměry jednotlivých škol. Zvláštní poradní komise při ministerstvu pracovala na přípravě nových normálních učebných osnov pro školy měšťanské a jiná taková komise obírala se osnovou nového jednotného řádu školního a vyučovacího pro národní školy (obecné, měšťanské a pomocné).

V oboru pokusných reformních škol měšťanských povolilo ministerstvo řadu dalších pokusů v různých místech republiky a očekává, že se podaří z nich nasbírati cenné zkušenosti pro budoucí zákonnou reformu této důležité kategorie školní.

Po stránce vnější organisace národního školství sluší poukázati nejprve na vládní návrh zákona o tzv. újezdních měšťanských školách, který byl na sklonku letního zasedání předložen Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání.

Na Slovensku a v Podk. Rusi pokračováno usilovně ve zřizování nových škol ludových, kde se jich ukázala potřeba, a pak v opatřování nových nezbytných budov školních. Meziministerská komise k tomu účelu zřízená pracovala v pravidelných měsíčních schůzích a povolila ve škol. roce 1930/31 zříditi nových 115 ľudových škol státních. Z investičního rozpočtu státního bylo v tomto období dílem již vybudováno, dílem se buduje 22 nových škol, stavební subvence státní povolena na škol. stavby prováděné obcemi ve 119 případech, aby v podporování této stavební akce mohlo býti v roce 1932 s potřebnou intensitou pokračováno, byla příslušná rozpočtová položka zvýšena o 10.5 mil. Kč.

Pokud jde o učitelstvo, věnována především pozornost otázkám učitelského vzdělání. Ve škol. r. 1930/31 vstoupila v život státní pedagogická akademie v Bratislavě pro přípravu absolventů středních škol ke zkoušce učitelské dospělosti. Pro rok 1931/32 zřízeny obdobné instituce také v Praze a v Brně. Při nadbytku zkoušených kandidátů středoškolské profesury upraveny nově předpisy o podmínkách, za kterých tito kandidáti mohou nabývati způsobilosti k učitelství na měšťanských školách. Doplněny předpisy o zkouškách učitelské způsobilosti, pokud jde o občanskou nauku a výchovu a ruční práce chlapecké. Ve zvláštní poradní komisi chystá se nový zkušební řád pro zkoušky učitelské způsobilosti pro školy měšťanské. Ve věcech týkajících se právních poměrů učitelstva vydány podrobné instrukce o kvalifikování učitelstva a o provádění čl. IV. zák. č. 306/1920 Sb. z. a n. při obsazování učitelských míst. Administrativní úřady školské měly v uplynulém roce rozsáhlou agendu s prováděním zákona o vánočním příspěvku, jakož i zákona o staropensistech.

V oboru správy školské vydána nová jednotná služební instrukce pero zemské školní inspektory a chystá se osnova zákona o okresních školních inspektorech. Obnoveny přípravné práce o osnově zákona, jímž by nově a jednotně se upravila správa školství.

Jako v minulých letech tak i letos věnovala ministerstvo zvláštní pozornost tomu, aby bylo zabezpečeno a stabilisováno vyučování dětí v území jazykově smíšeném ve školách menšinových. Podle možnosti dané příslušnými úvěry rozpočtovými odčiňuje se postupně nedostatečné umístění těchto škol novými stavbami nebo koupí budov:

2. Střední školství.

Požadavek dnešní doby po neustálém pokroku a zlepšování dosavadního stavu zasáhl také do středního školství, po jehož nové úpravě se volalo již od státního převratu. Ministerstvo školství a národní osvěty vydalo proto výnos ze dne 16. června 1930, číslo 87.128, k němuž byly vydány některé pokyny, usnadňující jeho provedení, výnosem ze dne 4. července 1930, čís. 96897 (Věstník 1930, č. 63 a 68); jeho pokračováním jest výnos ze dne 11. června 1931, číslo 82618 (Věstník, 1931, č. 56). Účtem úpravy, obsažené v těchto třech výnosech, jest utvoření jednotného základního dvouletého stupně na všech typech středních škol a jeho největší přiblížení k souběžným třídám školy měšťanské. Od 1. září 1930 odpadla tudíž na středních školách jakákoliv různost typová v prvních dvou třídách, takže se projeví až později ve stupních vyšších. Důsledek ovšem jest, že na gymnasiích a reálných gymnasiích odpadl v těchto třídách jazyk latinský a na reálkách a reformních reálných gymnasiích jazyk francouzský. Stalo se tak v rozpoznání, že pro tento počáteční stupeň jest dosti na jednom cizím jazyku, jímž jest na ústavech s československým jazykem vyučovacím jazyk německý, na ústavech s jiným jazykem vyučovacím jazyk státní; přičlenění dalšího jazyka cizího zůstalo vyhrazeno třídám vyšším. Zato byl do těchto dvou nejnižších tříd zařazen zpěv jako předmět relativně povinný a kromě toho byly přidány i ruční práce výchovné jako předmět nepovinný, čímž bylo splněno dávné přání mnoha školských praktiků. Ježto má býti v nejvyšších třídách zavedena možnost výběru některých předmětů čili elektivní soustava, bylo přikročeno k pokusnému zavedení tohoto elektivního systému na 11 českých reálných gymnasiích a 5 českých reálkách v Čechách a na 1 německém reálném gymnasiu a 2 německých reálkách v Čechách. Výběr spočívá v tom, že v VII. třídě gymnasií mohou žáci místo 2 hodin deskriptivní geometrie voliti konversaci v některém moderním jazyce neb praktická cvičení přírodopisná neb fysikální neb chemická; v osmé třídě reálných gymnasií zasahuj é tato elekce tři hodiny latiny a jednu hodinu deskriptivní geometrie, v sedmé třídě reálek dvě hodiny kreslení a dvě hodiny deskriptivní geometrie. V těchto pokusech bude ve školním roce 1931/32 pokračováno v témž rozsahu.

S těmito počiny úzce souvisí snahy po usnadnění přestupu žáků školy měšťanské na školu střední.

Zvláštním výnosem byly ustanoveny bližší modality, které ulehčují přestup žactva ze škol měšťanských do škol středních. S touto sbližovací snahou souvisí, že nový způsob přijímacích zkoušek do I. třídy, který byl zprvu zkusmo zaveden pro Prahu a Brno, byl vztažen na celou státní oblast.

Za povšimnutí stojí i pozoruhodné opatření, kterým bylo umožněno žákům slovenských tříd na Slovensku a českých i ruských tříd na Podkarpatské Rusi osvojiti si znalost jazyka maďarského ve formě nepovinného vyučování, kdežto v maďarských třídách byl zaveden současně nepovinný jazyk německý; stalo se tak za účelem vzájemného sblížení mladých generací těchto národností.

Významný krok kupředu byl vykonán vydáním nových předpisů o zkouškách dospělosti pro školy střední a pro ústavy učitelské. Vesměs byla omezena ústní zkouška dospělosti na čtyři předměty, ale při tom kandidátům byla částečně umožněna jejich volba. Zavedena byla klasifikace z jednotlivých předmětů a tím i na vysvědčeních dospělosti se opět objeví podrobné známkovaní. Dosavadní možnost uznání dospělosti většinou hlasů byla odstraněna, ale připuštěny opravné zkoušky.

Ještě významnější bylo vydání nového zkušebního řádu pro učitele středních škol, jímž byly tyto zkoušky rozděleny na dvě státní zkoušky a nově byly stanoveny požadavky v jednotlivých oborech. Pro zemské školní inspektory byla vydána v nové úpravě služební instrukce.

Vedle toho byly provedeny některé drobnější změny, jako na př. posunutí vyučování azbuce do třetí třídy, vydání předpisů o učitelské způsobilosti z maďarštiny, zavedení přijímacích zkoušek pro kandidáty profesury tělocviku, úprava učiva fysiky a deskriptivní geometrie v nejvyšších třídách, vydání učebné osnovy nepovinné maďarštiny a úprava studia cizozemců.

Zápisy do středních škol na školní rok 1930/31 ukázaly stoupnutí počtu nových žáků z 13.931 na 19.182; tentýž vzrůst nového žactva jeví se i na měšťanských školách. Všeho žactva na středních školách bylo ve školním roce 1930/31 celkem 97.291, a to na československých ústavech 69.453, na německých 21.717, na maďarských 3.563, na ruských 2.112 a na polských 446. Proti šk. roku 1929/30 přibylo 5.044 žáků. V šk. roce 1931/32 stoupání toto pokračuje, ježto do střední školy přicházejí nyní ročníky, bohaté počtem dětí.

S přírůstkem žactva stoupl i počet pobočných tříd, jichž bylo státem vydržováno v šk. roce 1930/31 571; nestátních bylo 16, celkem jich bylo o 55 více než v předchozím školním roce.

Učitelských sil bylo pro střední školy po ruce dostatek,.takže bylo možno všechna místa náležitě obsaditi kromě míst pro jazyk německý na československých středních školách; vyučování se rozvíjelo po celý školní rok 1930!31 beze všech poruch. Kdežto před sedmi lety byl nedostatek profesorstva, obrací se situace v posledních letech právě naopak a vyrůstá ve značnou krisi kandidátů profesury, kteří nemohou nalézti všichni zaměstnání na středních školách. Náležitá regulace tohoto stavu bude jednou z předních starostí též v roce 1932; zatím bylo umožněna umístění zkoušených kandidátů profesury na měšťanských školách.

Vládním nařízením ze dne 24. října 1930, číslo 148 Sb. z. a n., vřazeni byli další dva ředitelé středních škol do I. stupnice funkčního služného, čímž počet těchto význačných ředitelských míst stoupl v obor u středních škol na 42.

Počet středních škol v školním roce 1930/31 zůstal týž jako v předchozím roce, totiž 296, právě tak i počet 62 učitelských ústavů. Ze středních škol jest 32 gymnasií, 143 reálných gymnasií, 3 vyšší reálná gymnasia děčínského typu, 58 reformních reálných gymnasií a 60 reálek. Síť středoškolských ústavů jest nyní dostatečně vybudována a rovnoměrně rozložena po celém státě, takže není ji nutno zhušťovati tvořením dalších nových středních škol. Menší korektury v celkové disposici tím ovšem nejsou vyloučeny. Pro školní rok 1931/32 svoleno bylo k otevření německého městského nižšího reálného gymnasia v Mariánských Lázních a nebyla otevřena I. třída na německém gymnasiu v Broumově. V oboru učitelského vzdělání čeleno bylo nedostatku národního učitelstva na Slovensku zřízením poboček při I. ročnících učitelských ústavů v Modře, Štubňanských Teplicích, Spišské Nové Vsi v šk. roce 1930/31; pro šk. rok 1931/32 byly tyto pobočky otevřeny v Levicích, Štubňanských Teplicích a Spišské Nové Vsi.

Kromě toho bylo připuštěno přijímání středoškolských abiturientů do III. a IV. ročníku učitelských ústavů k do-plnění celkového počtu 40 chovanců. Aby byl rychleji zvýšen počet maďarského národního učitelstva, ponechán byl i v šk. roce 1931; 32 v činnosti maďarský abiturientský kurs v Bratislavě vedle dvou maďarských poboček při učitelském ústavě. Pro německé abiturienty středních škol byl zřízen abiturientský kurs při německém učitelském ústavě v Liberci v šk. roce 1931/32 a povoleno rozšíření dvouročního ženského městského učitelského ústavu v Ústí nad Labem na úplný čtyřroční koedukační ústav učitelský. Pro získání českého učitelstva na Podkarpatské Rusi byl opětně otevřen český I. pobočný ročník při učitelském ústavě v Mukačevě. Zvýšená potřeba učitelek domácích nauk vedla k tomu, že byly otevřeny nové dva státní ústavy pro učitelky domácích nauk v Znojmě a v Žatci a svoleno k otevření nestátních ústavů pro učitelky domácích nauk v Mladé Boleslavi a Velkém Meziříčí; kromě toho dovoleno, aby ústavy této kategorie v Brně, v Českých Budějovicích a v Praze směly míti pro další tři roky otevřeny oba ročníky. Německé odborné ústavy učitelské byly rozmnoženy o německý ústav pro vzdělání pěstounek v Opavě. Tím stoupl počet odborných ústavů učitelských na 29.

Podle zemí bylo v šk. roce 1930/31 v zemi české 195 středoškolských ústavů s 45.078 žáky, v zemi Moravskoslezské 114 ústavů s 28.024 žáky, v zemi Slovenské 65 ústavů s 21.025 žáky a v zemi Podkarpatoruské 13 ústavů s 3164 žáky.

Podle jazyka vyučovacího se rozděluje celkový počet těchto ústavů na 204 střední školy československé, 79 německých, 8 maďarských, 1 polskou, 4 ruské; učitelských ústavů jest 45 československých, 10 německých, 2 maďarské, 1 pobočný polský, 4 ruské; odborných ústavů učitelských jest 21 československých a 8 německých. Z celkové sumy 387 středoškolských ústavů jest 270 československých, 97 německých, 10 maďarských, 2 polské a 8 ruských. Jest tedy o potřebu všech národností v oboru středoškolském postaráno a všude má každý možnost nabýti středoškolského vzdělání ve svém jazyce mateřském.

Čestného názvu dostalo se nově reálnému gymnasiu v Kralupech nad Vltavou po Antonínu Dvořákovi.

Umístění středních škol byla věnována i v roce 1931 všechna péče a také še podařilo nově přibylé třídy vesměs uspokojivě umístiti.

Vybavení středních škol vnitřním zařízením a učebnými pomůckami opětně v roce 1931 značně pokročilo tím, že velké řadě ústavů povoleny byly k tomu účelu mimořádné dotace. Byla zjednodušeno placení drobných režijních výloh.

V oboru otázek postátňovacích bude i nadále pokračováno v jednání o převzetí nákladů na některých středních školách.

3. Odborné školství.

V oboru odborného školství se jednak pokračovalo v zahájených akcích reformních, jednak došlo k uplatnění některých nových podnětů.

V obchodním školství byla ukončena reforma vyučování na obchodních akademiích současně s novou úpravou vyučování jazykového, která byla veškerou zúčastněnou veřejností správně pochopena a oceněna. Z četných míst, jež jsou sídlem veřejných obchodních škol, došly návrhy na přeměnu těchto škol na obchodní akademie. Vzhledem k současným poměrům výrobním a obchodním ministerstvo návrhy takové podrobuje opatrné úvaze. Nové budovy opatřeny byly pro veř. obch. školu v Táboře a v Jičíně.

V průmyslovém školství, do něhož zahrnujeme také odborné školy pro jednotlivá odvětví živnostenská, projednáno bylo rozšíření vyšších průmyslových škol strojnických o další ročník a vykonány potřebné přípravy k jich otevření. Pracováno na specialisaci škol se zřetelem k pronikavým změnám ve výrobě a krisi některých odvětví, jež jeví zřejmý vliv na školy dotčených oborů. K otevření odborné školy pro průmysl porculánový v Praze XII. dosud nedošlo, ježto stavba se průtahy zdržela. K jejímu otevření ve šk. r. 1932/33 bude vše jak po stránce osobní tak věcné připraveno. Plánovitě se pokračovalo ve vybavování škol novým dílenským zařízením; značných nákladů si jmenovitě vyžádalo vybavení prům. školy v Hradci Králové, prům. textilní v Brně, prům. školy v Bratislavě, prům. školy v Chomutově a v Mor. Ostravě-Vítkovicích. Jako každého roku i v r. 1931 účastnily se některé školy výstav nebo uspořádány byly samostatné výstavy odborných škol. Ze zahraničních výstav dlužno uvésti: Štrasburk, Štokholm, Bern, Sct. Gallen, Bukurešť, z domácích Dunajský Veletrh v Bratislavě a výstavu Svazu Českého Díla v Báňské Bystřici.

V odborném školství pro ženská povolání, jež těší se stále rostoucímu zájmu veřejnosti, provedeno bylo v rámci resysistemisace převzetí učitelských sil, čímž četným obcím bylo umožněno lepší vybavení škol po věcné stránce. Zřízena byla pokusně škola pro pomocnice v domácnosti, panské a kuchařky s odpoledním vyučováním. Podle získaných zkušeností bude upravena definitivní organisace tohoto nového typu školního.

V živnostenském pokračovacím školství znamená rok 1931 rok značných pokroků. V prvé řadě nutno uvésti zřízení komise expertů, která konala své schůze a projednala nové osnovy pro školy živností kovy a dřevo zpracujících a pro školy živností stavebních. Přikročeno k reformě učitelského vzdělání zřízením ústavů pro vzdělání učitelů živn. pokr. škol při první státní průmyslové škole v Praze (obor strojnický) a v Plzni (obor dřevo zpracující a stavitelský). Kursy kreslířské byly za účelem důkladnějšího probrání učebné látky prodlouženy. Počet škol, pro něž byly opatřeny vlastní budovy, značně stoupl. V roce 1931 byly, resp. budou otevřeny budovy v Letovicích, v Kostelci n. O., v Náchodě, v Třebíči, v Tišnově a v Liberci (něm.) školám s vlastí budovou bylo přispěno podle možnosti též na vnitřní zařízení a povoleny interní učitelské síly. Počet škol s vlastními budovami činil v r. 1929/30 již 88.

Také v roce 1932 bude pečováno o další vybudování odborného školství československého.

V oboru obchodního školství připravuje se reorganisace některé obchodní akademie na školu exportní. Od stadia přípravného přejde se ke konkrétním návrhům, jež budou v r. 1932 projednány a řešeny. Akce a vybudování obchodního školství na Slovensku bude podle možnosti dále vedena. Do vlastní nové budovy nastěhuje se veřejná obchodní škola v Chocni.

V průmyslovém školství připraví se reforma vyšší školy stavitelské. Otevře se nová škola pro porculánový průmysl v Praze XII., pro niž přípravné práce kancem r. 1931 budou skončeny. Vlastní budovu obdrží průmyslová škola v Prešově, jež bude opatřena novým zařízením strojním. Bude-li dokončena stavba státní kovorobné školy v Báňské Bystřici, bude také tato škola nově vybavena. Nové strojní zařízení obdrží též prům. škola sochařsko-kamenická v Hořících. Obesílání výstav pro snížení příslušných úvěrů bude nutno v r. 1932 omeziti.

V odborném školství pro ženská povolání bude zřízena nová škola v Báňské Šťávnici (čsl.). Kursovní činnost škol v územích jazykově smíšených a v místech se silným průmyslem, jež přichází velmi vhod zejména příslušníkům rodin dělnických, bude podlé možnosti rozšířena a prohloubena. Odborné školy pro ženská povolání zúčastní se jako roku 1931 též v roce 1932 výstav odborného školství.

V živnostenském pokračovacím školství budou vypracovány další učebné osnovy a projednány v komisi expertů; jde hlavně o osnovy živností oděvních, umělecko-průmyslových a pro školy všeobecné, kteréžto poslední budou úplně reformovány. Podle zkušeností s ústavy pro vzdělání učitelů zřízených v r. 1931 bude zřízen ústav pro učitele národnosti německé, případně též ústav pro další obory. Pro stavební akce budou jako dosud v rámci povolených úvěrů poskytovány státní podpory. Z míst, v nichž stavební akce byla již zahájena, dlužno uvésti jmenovitě: Brno, Košice, Vel. Bíteš, Tábor, Klatovy, Velké Meziříčí, Olomouc a Plzeň.

4. Vysoké školy.

V oboru vysokého školství je připraven nový zkušební řád a studijní osnova vysoké školy obchodní v Praze. Rovněž je projednáván námět osnovy zákona o reformě právnického studia; reforma rigorosního řádu filosofického studia provádí se prozatím parciálně podle návrhu profesorského sboru na filosofické fakultě Karlovy university v Praze. Je pokračováno dále v projednávání reforem studia lékařského, farmaceutického, zvěrolékařského, strojního, elektrotechnického, zemědělského a lesního.

Pro výstavbu vysokých škol podle ustanovení čl. XX. finančního zákona pro rok 1931 projednával se meziministersky plán celé této výstavby pro období 15 let. V této souvislosti byly zakoupeny Ottovy domy na Karlově náměstí v Praze II., na jejichž místě bude vybudována novostavba polikliniky Karlovy university. V Brně byla vypsána generální zastavovací soutěž na vybudování akademické čtvrtě; v Bratislavě pak byly přikoupeny pozemky pro výstavbu universitního města. V Klementinu provádí se adaptace východního křídla pro knihovnu vys. škol technických v Praze. Dokončena byla stavba a vnitřní zařízení filosofické a právnické fakulty Karlovy university v Praze a dokončuje se stavba právnické fakulty Masarykovy university v Brně a její vnitřní zařízení. Rovněž adaptace bývalého chorobince na Karlově v Praze pro kliniku chorob stáří a chorob nervových Karlovy university blíží se ke konci. Dokončena -byla přístavba pitevny anatomického ústavu Komenského university v Bratislavě a pro nástavbu chirurgické kliniky a přístavbu interní kliniky Masarykovy university v Brně objednány byly detailní plány a rozpočty. Dokončeno bylo vnitřní zařízení psychiatrické kliniky a ústavu fysiologie rostlin Masarykovy university v Brně a anatomických ústavů vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Skončena byla první etapa vnitřního zařízení strojních dílen a laboratoří na české vysoké škole technické v Brně. Jedná se o získání vhodných pozemků pro německou vysokou školu technickou v Praze. Lékařská knihovna a čítárna Lékařské fakulty Karlovy university v Praze byla umístěna v Lékařském domě v Praze II. a spojena tak s ostatními lékařskými knihovnami tamtéž.

Pokud jde o personální věci vysokých škol, byly zejména prováděny práce spojené s novou systemisací.

5. Školské a kulturní styky s cizinou.

V oboru školských a kulturních styků s cizinou ministerstvo školství a národní osvěty sleduje a v mezích daných možností uskutečňuje svůj dlouholetý program. Charakteristickými součástkami tohoto programu je především přímý styk s jednotlivými kulturními národy, budování stálých institucí, jež zaručují možnost účelné mezinárodní spolupráce, účast při důležitých školských a kulturních podnicích mezinárodního rázu, dále na základě reciprocity formování studující mládeže, jež se má státi nositelkou národních kultur. Konečně věnuje se kulturní péče čs. příslušníkům v zahraničí, při čemž se ovšem postupuje za souhlasu cizích úřadů.

Tzv. ruská pomocná akce se postupně omezuje.

6. Sociální péče o studentstvo.

V oboru sociální péče o studentstvo vysokoškolské byla prohlubována organisační forma Sborů sociální péče o čs. studentstvo vysokoškolské jako pomocných orgánů ministerstva školství a národní osvěty.

Vybudování vysokoškolského studentstva dokončena byla stavba dívčí koleje Kaunicovy v Brně pro 60 posluchaček, takže počátkem tohoto studijního roku bude již odstraněno dosavadní nevyhovující provisorium a postaráno dostatečně o ubytování nemajetných posluchaček v Brně. V Bratislavě zahájeny byly přípravy pro rozšíření Universitní koleje dostavbou mensovního traktu. Tím zlepší se také stravování posluchačů university Komenského v Bratislavě.

Ve zdravotní péči vysokoškolské, které se stále věnuje největší pozornost, byl učiněn další krok vybudováním stálé prázdninové ozdravovny pražského Studentského zdravotního ústavu v Pacově pro 80 posluchačů. Vedle toho byli vysíláni jako dosud potřební posluchači do ozdravoven ve Ždáře na Moravě a v Banské Bystrici, posluchačky pak do ozdravovny v Lpt. Hrádku, v případech pak naléhavých i do ozdravoven u moře. Studentské zdravotní ústavy stávají se postupně skutečnými pomocnými orgány sociálně-zdravotní péče studentské.

V oboru středoškolské sociální péče bylo učiněno opatření, aby o rozdělení státních studijních podpor žákům středních škol a učitelských ústavů rozhodovaly s konečnou platností zemské školní rady (referáty min. škol.), takže tím docíleno rychlejšího vyřízení předkládaných žádostí. Činnost zemských ústředí, působících v úseku středoškolské sociální péče, se doplňuje tak, aby při každém ústředí fungovala Studentská poradna pro volbu povolání a Studentský zdravotní ústav, čímž se umožňuje, aby pomoc potřebná při léčení nemocných studentů mohla býti co nejrychleji, bez působení státních ústředních úřadů, avšak za jejich kontroly poskytnuta.

V ubytování žáků středních a odborných škol nastalo podstatné zlepšení tím, že byl v Praze dobudován za podpory poskytnuté státem Konvikt pro děti státních zaměstnanců studující na středních a odborných školách v Praze. Rovněž letos zahajuje Středoškolská sociální péče pro Čechy činnost ve vlastním Domě středoškolské sociální péče, v němž je umístěn dívčí internát a do něhož bude přestěhována i Studentská poradna pro volbu povolání, čímž bude docíleno žádoucího soustředění středoškolské sociální péče v Praze. Také získáním býv. vily Hohenburg v Karlových Varech pro účel středoškolského internátu bude docíleno značného zlepšení v umístění středoškoláků v Karlových Varech.

V oboru zdravotní péče fungovaly letos jako stálá zotavovna Masarykova studentská zotavovna v Babicích u Brna pod vedením Sociální péče o studentstvo středních a odborných škol v zemi Moravskoslezské, jako letní kolonie Letní tábor na Koutech u Brandýsa n. Orlicí (pro chlapce) a zámek v Hřešihlavech (pro dívky).

K rozšíření středoškolské organisace sociální péče na Podk. Rus má dojíti ještě v tomto roce.

7. Ochrana památek, archivnictví, vědy historické a musejnictví.

V oboru ochrany památek bylo opět plánovitě postupováno podle návrhů státních památkových úřadů v Praze a v Brně, jakož i státního památkového referátu v Bratislavě a státního archeologického ústavu v Praze v akci na záchranu památek, která byla prakticky umožňována hlavně povolováním přiměřených subvencí. Za hmotné podpory ministerstva školství a národní osvěty pokračováno v opravách basiliky sv. Prokopa v Třebíči - Podklášteří, děkanského kostela v Písku, kostela sv. Mikuláše v Lounech, gotického domu a kostela sv. Jakuba v Levoči. Další subvenční splátky poskytnuty byly na opravy již dříve provedené a to radnice v Litoměřicích, zámku v Kačině, býv. vodárenské věže u budovy Mánes v Praze II., piaristického kostela v Nitře, a zámku v Přerově; kromě těchto větších podniků ministerstvo školství a národní osvěty subvencovalo ovšem i řadu oprav méně rozsáhlých a nákladných. Státní archeologický ústav v Praze i v letošním roce podnikl několik vědeckých výkopů, z nichž nutno upozorniti zejména na výzkum hradu v Nitře, slovanského hradiska z knížecí doby ve Starém Městě u Uher. Hradiště, dále neolitického pohřebiště v Praze - Bubenči, žárových hrobů v Kobylách u českého Dubu a románského kostelíka na Budči. Pod jeho vedením také v tomto roce pracovala zvláštní vědecká expedice amerických archeologů z universit harvardské a newyorkské a to jednak na Budči při výzkumu kostrových hrobů slovanských, jednak pak pokračovala ve výzkumu na Homolce a to i se zřetelem k připravované archeologické exposici na výstavě v Chicagu.

Připravena byla osnova zákona o ochraně památek a rozeslána k posouzení odborným pracovníkům a korporacím, takže v nejbližší době dojde k jejímu meziministerskému projednávání.

V o-boru ochrany památek přírodních zřízeny jednak u příležitosti provádění pozemkové reformy různé floristické i faunistické reservace, zejména na Tachovsku, v Kladské, Rychnově nad Kněžnou, Rokytnici v Orlických horách, v Biskupicích při Dunaji, na Rozsutci v Malé Tatře atd., projednány různé náměty přírodovědeckých kruhů, hlavně pak jejich návrhy na ochranu přírodních památek a to zvláště jejich zabezpečením v reservacích (Mohelno, Šur, Rudohoří). Za součinnosti krajinského úřadu v Bratislavě prováděno podrobné šetření o plánu zříditi na tatranském území Národní park. Za spolupráce s ministerstvem školství bylo také přistoupeno k pracím na výstavbě prvé části Zoologické zahrady v Praze. Stejně jako v předchozích letech bylo pokračováno v soupisu přírodních památek.

Nákupy pro Státní galerii dály se na podkladě zevrubného uvážení odborného a to jednak v dohodě s Obrazárnou společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, jednak Moderní galerií v Praze, která ze státní dotace obstarává státní nákupy pro moderní oddělení zřizované Čsl. státní obrazárny. Pro státní galerii získána kolekce gotických plastik; jinak ovšem nákupní akce byla omezena poukazy splátek na koupě z let dřívějších.

V oboru archivnictví pokračováno v jednání o ustanovení státní archivní rady a o vydání soupisu archivů československých. Státní historický ústav s řadou odborníků pracoval i letos ve vědeckém výzkumu doma i v cizině a pokračoval v tisku dalších svazků svých edicí (Regesta Bohemiae et Moraviae VI., Archiv české koruny I., Desky dvorské VIII., Listář Oldřicha z Rožmberka II., Berní knihy brněnské), dále vydal Výmarský zlomek register Karla IV. a má připraven k vydání Zlomek komorních register krále Jana Lucemburského z roku 1312.

V oboru organisace veřejných sbírek připraveno převedení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách do státní správy.

8. Umění, literatura a žurnalistika.

Povšechně pečováno bylo vhodnými podporami v mezích rozpočtových položek o důležité instituce, jednotlivcům pak podporami studijními i cestovními usnadňována činnost tvůrčí i výkonná. Pomáháno bylo sociálně slabým nejen individuelně, ale zejména systematicky na starobní a invalidní pojištění u zemského pojišťovacího fondu.

Čestnými a mimořádnými dary vzpomínáno bylo jubileí a životního díla vynikajících osobností.

Podporována byla cílevědomá činnost publikační přímou podporou neb zakupováním děl, jichž věnování školám a knihovnám umožňovalo proniknutí jejich v nejširší známost. V mezích daných úkolů působeno bylo i na úpravu poměrů autorsko-právních, zejména v mezinárodních stycích v rámci Bernské konvence.

V jednotlivých oborech se zvláště uvádí:

V písemnictví udíleny byly zvláštní konkursní stipendijní podpory mladým spisovatelům a žurnalistům na studium doma i v cizině. Uděleny byly opětně státní ceny ke dni 28. října. Získány byly koupí pozůstalosti spisovatele Jakuba Arbesa a vynikajícího publicisty a politika J. St. Skrejšovského.

V divadelnictví vyvíjela se mimořádná péče, vynucená krisí divadel, zejména moravskoslezských, slovenských a podkarpatoruských. Velmi naléhavým úkolem byla zejména konsolidace Slovenského Národního divadla v Bratislavě. Z důvodů úsporných bylo od počátku sezony 1931/32 provedeno na Slovensku prakticky sloučení provozu několika divadel; Slovenské Národní divadlo v Bratislavě obstarává též provoz divadla v Košicích. Individuelní podpory udílely se dramatikům, hercům a režisérům. Do státního majetku získán další materiál památkový, fotografický a obrazový. Udělena opětně státní cena za původní dramatické dílo a za výkon herecký a režisérský.

Úkoly ministerstva školství v tomto oboru byly zvláště rozšířeny převzetím správy a provozování sestátněného Národního divadla v Praze. Přímou správu obstarávají ředitel administrativy, šéf činohry a šéf opery, kteří důležité věci projednávají gremiálně. Vrchní správu vykonává ministerstvo školství a národní osvěty. Aby pro věci Národního divadla byla získána co nejširší ideová opora, zřízen byl poradní sbor se znalci uměleckými v oboru činoherním i operním. V plenárním sezení tohoto sboru mají zastoupení také zaměstnanci divadla. Provedena byla podrobná revise personálních a administrativních záležitostí Národního divadla. Pracovalo se na uvedení všech právních poměrů tohoto divadlo jednotný právní řád a na úpravě vzájemných vztahů podle přísné zásady účelnosti, poměrnosti a spravedlnosti.

V oboru hudby byla by zvláště připomenouti péči o trvalé finanční zabezpečení České Filharmonie v Praze. Uděleny byly opětně státní ceny. Získány byly rukopisné památky a díla našich největších skladatelů.

Ve výtvarnictví třeba uvésti soustavnou péči týkající se umělecké výzdoby novostaveb státních budov, která má podnítiti vzkříšení malby freskové a malby na skle. Podpořena byla též slovenská soutěž památkových předmětů. Usilovná péče věnována byla uspíšení vybudování Státní galerie. Na podporu portrétního umění objednány podobizny významných osobností, na zachycení monumentality a významnosti naší vlasti velké obrazy význačných míst. Zadáno bylo vypracování modelů sousoší na Karlův most. Zakoupením význačných děl podpořeni umělci stejně jako obohacen majetek státu. Z podporovaných institucí zvláště pamatováno bylo m Svaz čsl. Díla. Vysíláni umělci do výroben v zájmu sblížení výroby s uměním.

V oboru výstavnictví šlo o účast na všech významných výstavách, zejména exposicí našeho umění na umělecko průmyslové výstavě ve Štrasburku a ve Stockholmu, dále o účast při výstavě moderního bydlení v Praze na Babě a při výstavě slovenského a podkarpatoruského umění v Praze.

Ve státním uměleckém školství výtvarném jest zvláště připomenouti zvýšený rozsah i vyšší úroveň výročních výstav a umožnění četných exkursí doma i do ciziny.

Na státních konservatořích provedeno nutné rozšíření učeben, zejména získáním nových vhodných místností pro cvičení žáků, najmě dramatických oddělení a pro systematické výstupy školní. Nutno ještě zabezpečiti trvalé umístění obou konservatoří, neboť obě jsou umístěny prozatímně. Rozšířeny a prohloubeny styky s cizími stejnorodými ústavy, čímž podpořena nejenom výměna kulturních statků, nýbrž i umělců pro lepší jejich hospodářskou budoucnost.

V soukromém uměleckém školství hudebním je to hlavně 71 státem subvencovaných hudebních škol (v počtu tom jsou zahrnuty i hudební akademie v Praze a v Bratislavě), které svým odborně, ale i všeobecně výchovným posláním vynucovaly si zvýšenou podporu státní. Vývoj škol těchto není ukončen, každoročně se otvírají nové a u stávajících zřizovány jsou pobočky.

9. Lidová výchova.

O provádění státní péče osvětové podle zákona č. 67/1919 o kursech občanské výchovy pečovalo na území celého státu 564 okresních (městských) osvětových sborů a 11.055 místních osvětových komisí. Dále působilo 18 krajských ústředí osvětových sborů a 3 zemská ústředí osvětových sborů. Okresních osvětových sborů bylo: československých 372, německých 173, podkarpatoruských 13, polských 5 a maďarský 1; místních osvětových komisí byla: československých 8.520, německých 2.200, podkarpatoruských 252, polských 54 a maďarských 29. Tyto osvětové orgány uspořádaly v minulém roce celkem 127.040 osvětových podniků. Z toho bylo 46.908 přednášek všeobecně a odborně vzdělávacích, jež navštívilo 3,825.218 osob, a 2.603 kursy všeobecně vzdělávací a odborné, které v 69.977 hodinách vyučovacích navštívilo 119.420 posluchačů. Podle národností bylo československých osvětových podniků 102.639, německých 16.488, podkarpatoruských 6.789, maďarských 793 a polských 331. Také v minulém roce byla věnována značná pozornost rozvoji vyšších lidových škol, jichž je 22. Dále působilo 53 lidových škol středního typu. Ve Spišské Nové Vsi uspořádána jednoměsíční škola pro lidovýchovné pracovníky, na Podkarpatské Rusi sjezd lidovýchovných pracovníků v Užhorodě a na Slovensku sjezd lidovýchovných pracovníků ve Zvoleni, Ve Znojmě uspořádán kurs pro dorostové otázky v lidové výchově, v Českých Budějovicích kurs hudební výchovy a v Hradci Králové kurs pro výchovu tělovýchovných pracovníků mezi mládeží. Dále konán sjezd zástupců vyšších škol lidových v Praze. Státní správa podporovala rovněž činnost těch ústředních lidovýchovných organisací, které spolupracovaly s orgány osvětové péče na provádění zákona. V minulém roce dokončena organisace osvětová jmenováním osvětových referentů pro jednotlivé obvody na území celého státu. V rámci kursů občanské výchovy pořádány četné vzdělávací kursy pro ženy. Jako pomůcka pro účastnice těchto kursů byla vydána "Vychovatelská čítanka".

Veřejné knihovny obecní, zřízené na základě zákona č. 430/1919, vyvíjely také v roce 1931 náležitou činnost. Působilo celkem 16.168 knihoven. Československých knihoven bylo 11.770, německých 3.354, maďarských 622, podkarpatoruských 348 a polských 74. V těchto knihovnách bylo celkem 6,334.319 svazků a 961.769 stálých čtenářů půjčilo si 14,899.798 svazků. Příjmy veřejných knihoven obecních činily v minulém roce 19,036.524 Kč. V Čechách a v zemi Moravskoslezské připadá 1 knihovna na. 813 obyvatelů, a to československá knihovna na 750, německá na 910 a polská na 974 obyvatelů. Na 100 obyvatelů připadá 57 svazků a na jednu knihovnu připadá průměrně 465 svazků. Ve slovenských knihovnách bylo 127.775 čtenářů, což činí 6.3% slovenského obyvatelstva a půjčeno 850.887 svazků, takže připadá 6.6 výpůjček na jednoho slovenského čtenáře a 0.4 na jednoho slovenského obyvatele. Maďarských čtenářů bylo 33.950, což činí 5.3 maďarských obyvatelů, výpůjček bylo 308.950, takže připadá na jednoho maďarského čtenáře 9.1 výpůjček a na jednoho maďarského obyvatele 0.5 výpůjček. Značné částky rozpočtové bylo užito na příděly poučných knih obecním knihovnám a na příděly slovenských knih českým knihovnám obecním.

O odbornou výchovu knihovníků bylo postaráno krátkodobými kursy knihovnickými, 5 třínedělními státními kursy knihovnickými a jednoroční státní školou knihovnickou v Praze. Na všech učitelských ústavech byly uspořádány pro abiturienty dvouhodinové přednášky o lidové výchově a tříhodinové přednášky o veřejných knihovnách obecních, na ostatních středních školách v nejvyšší třídě byla uspořádána jednohodinová přednáška o lidové výchově a jednohodinová přednáška o veřejném knihovnictví obecním. Státní diapositivový a filmový ústav v Praze opatřil v minulém roce 60 nových přednáškových serií a pořídil 4 filmy,

V příštím roce bude věnována zvýšená pozornost odborné průpravě lidovýchovných pracovníků, zintensivnění a zlepšení obsahu lidovýchovných podniků, bude podporováno zřizování lidových domů a trvalé umístění vyšších škol lidových. Bude věnována náležitá péče výběru knih pro obecní knihovny, dalšímu doplňování diapositivových serií ve Státním diapositivovém a filmovém ústavě v Praze, budou pořízeny nové hodnotné kulturní filmy a bude věnována pozornost využití filmu pro účely lidovýchovné. Značná pozornost bude také věnována kursům samosprávným, kursům národohospodářské výchovy, sociální hygieny a kursům dorostovým.

10. Kultus.

V kultovém oboru postoupilo se dále v pracích, které směřují ke konsolidaci poměru mezi státem a církvemi.

Návrh rozpočtu pro kultus na r. 1932 zachovává posavadní vžité rozčlenění. Položky v něm obsažené jsou z velké části založeny na zákonném podkladě, neboť většina preliminovaných výdajů připadá na platy a dotace podle zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n. Z toho pak zase největší část je určena na úhradu právních nároků duchovních kongruálních církví a náboženských společností a právních nároků dotačních církví a náboženských společností, jen malý zbytek připadá na úhradu vydání povolovaných podle volné administrativní, úvahy. Zvýšení položek na platy podle zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., jest odůvodněno časovým postupem profesorů na bohosloveckých učilištích a vánočním příspěvkem pro ně.

Pokud jde o zákonnou povinnost hraditi náklady na katolický kultus, stíhá tato jednak náboženskou matici, jednak státní pokladnu.

Výnos náboženské matice nepostačuje k plnění jejích povinností a proto je státní pokladna nucena poskytovati jí dotace, které ovšem jdou à fonds perdu. Povinnost státu poskytovati tyto dotace má svůj původ zejména v tom, že koncem XVIII. a počátkem XIX. stol. bylo v dobách finanční tísně použito majetku náboženských fondů k účelům státním. Položky, které má dotovati náboženská matice, jsou seřazeny v odd. A. Naproti tomu odd. B. obsahuje jednak položky, které dotuje státní pokladna na základě speciálního titulu, jednak položky, které dotuje taktéž státní pokladna, avšak pouze zálohově. K prvním patří povinnosti, které stát převzal inkamerací majetku studijního fondu, jenž vznikl z majetku řádu Tovaryšstva Ježíšova. Do druhé skupiny patří pak všechny položky pro katolický kultus v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské. S výjimkou kongruy, ke které stát přispíval určitým procentem, hradil ostatní výdaje na katolický kultus v býv. Uhrách náboženský fond (náboženská základina). Z velmi značného jeho majetku zůstal však na území RČS pouze nepatrný zbytek, kdežto převážná jeho většina je v Maďarsku, Rumunsku a Jugoslavii. Aby agenda katolického kultu v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské nevázla, byla státní pokladna nucena poskytovati k tomu účelu zúčtovatelné zálohy. Opatření toto bylo a je posud nezbytné. K úhradě potřeb katolického kultu je duchovenstvo katolické církve povinno, stejně jako i její duchovní korporace, poskytovati určité příspěvky, které v zemi České a v zemi Moravskoslezské jsou založeny na zákoně ze 7. května 1874, č. 51 ř. z., a v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské na zák. čl. XIII./1909.

Protestantským církvím dostává se též státních příspěvků na administrativní potřeby těchto církví, a to v zemi České a Moravskoslezské na podkladě § 20. cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, čís. 41 ř. z., a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské na podkladě § 3 zák. čl. XX. z r. 1848. Administrativní potřeby těchto církví vznikají vnitřní správou těchto církví, resp. rozšiřováním a prohlubováním se nové organisace jejich, jako jest tomu především u českobratrské církve evangelické.

Církev pravoslavná jak v zemích českých, tak i na Slovensku a v Podk. Rusi s ustavující se organisací obou eparchií pokračovala ve svém vývoji, jenž má za následek velké administrativní výdaje, které pravoslavní z vlastních prostředků nemohou hraditi. Pravoslavná církev v zemích českých jest církví kongruální, rovněž tak i na Slovensku a Podk. Rusi, kde jest církví recipovanou. Na administrativní výdaje dostává se pravoslaví příspěvků státních, které v zemích českých mají ráz státní subvence, na Slovensku a Podk. Rusi opřeny jsou o zák. čl. XX. z r. 1848.

Také u židovstva administrativní výdaje v zemi České a Moravskoslezské dosahují značné výše, i když pro nedostatek dalších vlastních prostředků židovské vyznání v těchto zemích není s to přikročiti k projektovanému kultovému programu. Příspěvky poskytované státem k částečné úhradě výdajů mají ráz státní subvence. Na Slovensku a Podk. Rusi je státní příspěvek opřen o zák. čl. XX. z r. 1848, ježto jde tu o církev recipovanou.