Číslo	Místo	Internát		Podle pohlaví		Počet chovanců		Měsíční poplatek		Vydání																		Příjem												Přebytek		Schodek		Položka 6. Na internátní slevy		Položka 8. Na vnitřní zařízení
								Kč		Osobní platy a mzdy		Za potraviny		Za otop světlo a vodu		za čištění, úklid a prádlo		Za udržování a doplňování inventáře		Nájemné a udržování budov		Různá vydání na chovance a kancelář		Vydání hospodářská		Celkem		Internátní poplatky chovanců		Internátní poplatky externistů aj. strávníků		Příspěvky chovanců externistů aj. strávníků		Různé příjmy		Příjmy z hospodářství		Celkem
	B. Internáty
	státem podporované
22	Bratislava		spolku pro vydržování společného internátu stát. středních škol		chlapecký		253		340		92.955		665.415		153.596		12.929		5.700		25.000		16.479		200		972.274		860.200		73.900		18.163		31.300		-		983.563		11.289		-		72.540	-
23	Brno - Král. Pole		americké domoviny pro výchovu prací		chlapecký a dívčí		95		312		45.542		309.270		44.686		10.810		28.300		30.000		17.496		83.000		569.104		355.680		93.800		-		153.114		98.000		700.594		131.490		-		12.480	-
24	Chust		pro hochy při pravoslavné církvi		chlapecký		35		280		20.300		70.680		5.720		600		1.400		-		2.100		-		100.800		98.000		-		2.800		-		-		100.800		-		-		46.200	-
25	Košice		krajinský studentský internát Dra Jána Rumanna		chlapecký		200		356		85.473		421.281		160.187		12.085		1.300		-		8.800		10.700		699.826		665.000		-		14.000		350		20.800		700.150		324		-		64.980	-
26	Mukačevo		spolku "Školnaja pomošč"		dívčí		45		3001		20.000		91.080		10.329		1500		1.500		10.000		5.000		-		139.409		135.000		-		4.500		-		-		139.500		9t		-		viz. pol. 41
27	Plzeň		Masarykův studentský dům		chlapecký		60		4001		32.441		189.312		41.706		1.729		1.600		45.900		13.770		-		324.458		240 000		60.000		8.120		16.400		-		324.520		62		-		23.000	-
28	Praha II.		středoškolské sociální péče		chlapecký		33		300		10.981		61.374		10.376		1.740		1.100		15.000		1.300		-		101.871		99.000		2.444		-		1.020		60		102.520		649		-		38.440	2.322
29	Praha XI.		středoškolské sociální péče		dívčí		29		452		4.080		73.8613		9.060		-		500		42.000		1.250		-		130.758		131.080		-		1.450		73		-		132.603		1.845		-		50.850	2.322
30	Prachatice		studentského domu Tvrzického		chlapecký		26		300		1.500		75.400		-		-		1.500		5.000		300		-		83.700		78.000		-		1.541		6.759		-		86.300		2.600		-		13.900	-
31	Prešov		evangelického kolegia		chlapecký		60		300		35.868		126.750		30.856		2.100		8.000		20.938		8.300		-		232.812		180.000		-		3.000		50.000		-		233.000		188		-		15.750	-
32	Prešov		řecko-katolického alumnea		chlapecký		65		225		14.485		121.797		17.413		1.598		2.300		-		6.450		27.000		191.043		139.950		-		9.500		1.200		40.496		191.146		103		-		9.050	-
33	Prešov		řecko-katolický		dívčí		35		304		14.492		74.043		20.115		2.489		5.500		-		1.072		3.535		121.246		106.400		-		8.300		1.500		5.400		121.600		:154		-		15.960	-
34	Prešov		řecko-katolického učitelského seminaria				100		240		12.710		200.880		20.470		1.190		7.830		-		7.850		1.310		252.240		240.000		-		14.880		-		8.800		263.680		11.440		-		25.200	-
35	Skalice		reál. gymnasia		chlapecký		29		320		12.280		70.688		11.271		1.930		900		3.600		801		5.240		106.710		92.800		5.516		1.471		-		7.000		106.787		77		-		15.000	-

 

Číslo	Místo	Internát		Podle pohlaví		Počet chovanců		Měsíční poplatek		Vydání																Příjem												Přebytek	Schodek	Položka 6. Na internátní slevy		Položka 8. Na vnitřní zařízení
								Kč		Osobní platy a mzdy		Za potraviny		Za otop světlo a vodu		za čištění, úklid a prádlo		Za udržování a doplňování inventáře		Nájemné a udržování budov		Různá vydání na chovance a kancelář		Vydání hospodářská	Celkem	Internátní poplatky chovanců		Internátní poplatky externistů aj. strávníků		Příspěvky chovanců externistů aj. strávníků		Různé příjmy		Příjmy z hospodářství		Celkem
36	Tábor		Masarykův táborský a učňovský domov		chlapecký		29		400		9.400		81.648		16.474		1.298		2.000		20.000		2.250	1.768	134.438		116.000		3.400		870		10.560		3.835		134.665	-	173		17.800	4.000
37	Č. Těšín		spolku pro podporování nemajetných studujících stát. ref. reál. gymnasia		chlapecký		24		26		6.664		41.900		5.551		252		240		-		9.940	-	64.547		64.320		-		240		-		-		64.56	13	-		14.740	-
38	Užhorod				chlapecký		80		300		28.780		179.400		25.685		5.575		4.000		10.500		10.200	16.300	280.380		240.000		6.000		16.000		-		18.600		280.600	220	-		25.500	-
39	Užhorod		řeckokatolického ústavu učitelského		dívčí		104		30		37.099		249.480		33.473		7.926		29.050		4.800		10.300	1.800	373.92		312.000		-		59.450		1.500		2.000		374.950	1.022	-		30.000	-
40	Chust		ústavu učitelského učitelů župy marmarošské		chlapecký		17		352		9.170		51.480		7.246		769		1.980		3.585		500	1.050	75.780		59.840		3.520		1.980		9.000		1.480		75.820	40	-		28.500	-
41	Užhorod		Spolku Školnaja pomošč"		chlapecký		50		300		32.200		97.560		11.048		2.000		1.000		15.000		7.000	-	165.808		150.000		-		5.000		-		-		155.000	-	10.80		54.000	-
42	Karlovy Vary		Ústřední Matice Školské při stát. ref. reál. gymnasiu		chlapecký		42		500		23.009		150.750		29.767		2.934		3.150		2.000		2.300	-	213.910		210.000		1.520		3.150		400		-		215.070	1.160	-		62.500	-
43	Vítkovice		studentského domova		chlapecký		69		34		18.603		307.260		28.022		3.502		2.750		-		1.453	-	361.590		288.960		68.880		2.520		1.230		-		361.59	-	-		28.060	-
44	Užhorod		Družstva pro postavení čes. škol a internátu		chlapecký		28		320		1.000		78.400		-		-		9.000		-		1.200	-	89.600		89.600		-		-		-		-		89.600	-	-		34.020	-
			Součet B				1.508				569.032		3,789.716		692.991		74.956		120.600		254.323		133.111	151.903	5,786.632		4,951.830		318.976		176.935		284.406		206.471		5,938.618	162.967	10.931		698.470	8.614
			Součet A				1.472				511.685		4,119.380		675.263		86 377		72.897		309.961		126.134	165.285	6,066.982		951.640		637.128		192.309		97.650		210.635		6,089.362	26.901	4.521		1,034.800	283.500
			Souhrn				2.980				1,080.717		7,909.096		1,368,254		161.333		193.497		564.284		259.245	317.188	11,853.614		9,903.470		956.104		369.244		382.056		417.106		12,027.980	189.868	15.502		1,733.270	292.144

 

11. Ministerstvo zemědělství.

Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství.

Zemědělské školství.

V historických zemích zůstává poslední léta počet zemědělských škol celkem stabilní. Ve školním roce 1930/31 bylo 270 zemědělských škol podléhajících dozoru ministerstva zemědělství. Na Slovensku se zahájí školním rokem 1931/32 vyučování na nové státní hospodářské škole v Michalovcích. Jedná se dále o zřízení nižší hospodářské školy pro Spišsko a ve Zlatých Moravcích. Postátněný profesorský sbor má odborná škola hospodářská v Novém Městě n. Váhem a v Jičíně. Pro státní meliorační školu v Košicích budou jmenovány stálé profesorské síly. V Mukačevě při státní odborné škole hospodářské vyučováno - kromě na přičleněné státní jednoroční škole hospodářské - v letních měsících ještě na pětiměsíčním hospodyňském kursu. Kurs bude opakován každoročně, dokud se nepodaří zříditi pro Podkarpatskou Rus hospodyňskou školu.

V důsledku nízké porodnosti let válečných očekávaný pokles žactva zemědělských škol se neprojevil v plné síle a jest daleko menší než na jiných školách. V průměru let 1926 až 1931 připadá na jednu třídu návštěva u, vyšších hospodářských škol 25 žáků, u rolnických 17, odborných hospodářských 19 a nižších hospodyňských 28. U ostatních kategorií se pohybuje kol 20 žáků.

V roce 1931 byla zahájena novostavba školní a internátní budovy státní odborné školy hospodářské v Nitře, kterážto škola je dosud umístěna v pronajatých místnostech nevyhovujících předpisům zdravotním. V druhé polovině r. 1931 přikročuje se k novostavbě školní a internátní budovy státní rolnické školy v Rim. Sobotě. Tato škola je dosud umístěna na najatém objektu Kurinec u Rim. Soboty, je velmi vzdálena ode všech komunikací, na úplné samotě, a veškeré budovy objektu jsou tak zchátralé, že přeložení školy do blízkostí města se stalo nezbytností. Vedle uvedených novostaveb byly provedeny naléhavější stavební úpravy na ostatních zemědělských školách, zvláště na Slovensku. Z větších stavebních akcí uvádí se zejména dokončení venkovských úprav při novostavbě st. odborné školy hospodářské v Mukačevě, dále kanalisace a elektrisace státní hospodyňské školy ve Veličné, kanalisace na státní jednoroční hospodářské škole v Holiči, zřízení nejnutnějších příjezdných cest na státních zemědělských školách v Komárně a částečná úprava školní budovy v Eberhartě vedle jiných drobnějších prací a vedle příprav projektů, získání pozemků aj. pro činnost příští.

V r. 1932 bude snahou dokončiti novostavby hospodářskýcch škol v Nitře a Rim. Sobotě, vybudovati st. rolnickou školu v Turč. sv. Martině a zříditi žákovské noclehárny při st. odborné škole hospodářské v Klimkovicích. V nejbližší době bude třeba přikročiti k novostavbě školní budovy st. jednoroční hospodářské školy v Holiči, která je dosud umístěna v nedostačujících a zdravotně závadných starých budovách.

V r. 1932 pomýšlí se dále přikročiti - budou-li přípravné práce již končeny - ke stavbě školy v Lipt. Hrádku a na Podk. Rusi. Setká-li se nynější jednání o získání školního polesí s příznivým výsledkem, budou konány přípravy, aby škola mohla být již v r. 1933 přenesena na nové působiště. Kromě toho zamýšlí se opatřiti vzdálená školní polesí státních vyšších lesnických škol v Písku a v Hranicích jednoduchými budovami pro vyučování a umístění žáků v době lesní praxe v polesí.

Lidových škol hospodářských jest v r. 1931 celkem 971 s 1232 třídami; přibylo tudíž oproti r. 1930 celkem 56 lidových škol hospodářských.

Při vyučování na těchto školách byl nejen při předmětech všeobecně-vzdělávacích, ale také při předmětech zemědělských kladen důraz na praktické vzdělávání jinochů i dívek na pokusných polích, dívky byly pak vedeny k domácím pracím (šití šatů a prádla, vaření a pod.).

Mimoškolská činnost a zemědělské poradnictví bylo zdokonaleno a prohloubeno směrnicemi vydanými počátkem r. 1931. Především docíleno bylo zvětšení počtu poradců, provádějících zemědělské poradnictví. Tuto činnost dříve konali jen profesoři, nyní přistupují i jiní odborníci a vzdělaní zemědělští praktikové.

V r. 1929/30 vykonáno bylo 7.102 přednášek (o 17,10% více, než v roce 1928/29), které navštívilo 371.765 osob (více o 24,65%); kursů bylo pořádáno 355 (více o 37,59%) s návštěvou 19.422 (více o 38,40%). Pokusů bylo provedeno 2.403 a dozor prováděn na 1.003 (celkem více o 58,64%), porad a dobrozdání uděleno 37.321 (více o 91,94%), výstav obesláno 164.

V r. 1931 byla podrobně znázorněna mimoškolská činnost ve zvláštní školské exposici, pořádané společně s ministerstvem školství a národní osvěty a zemskými úřady v Praze a Brně, na hospodářské výstavě v Praze.

Odborná organisace a sociální péče o zemědělce.

V zemědělském družstevnictví provedena byla řada opatření za účelem odvrácení tíživých následků zemědělské krise, která zvláště dolehla na družstevnictví slovenské. Rozvoj rolnických vzájemných pokladnic na Slovensku a Podkarpatské Rusi naproti tomu pokračoval i v roce 1931 utěšeně, takže během tohoto roku čítá se na Slovensku a Podk. Rusi 68 rolnických vzájemných pokladnic a jich expositur. Pokladnicím těmto podařilo se snížiti tísnivý úrok debetní, čímž nemalou měro-u přispěno bylo ke zmírnění zemědělské krise.

V roce 1931 rekonstruováno bylo podporou ministerstva zemědělství dalších asi 50 lihovarů. Rekonstrukční náklad činí okrouhle 18 mil. Kč. Rekonstruované družstevní lihovary osvědčily se zvláště v nynější zemědělské krisi a přispívají velmi značně k jejímu zmírnění.

V zemědělském družstevnictví bude v roce 1932 pokračováno v podpůrné akci za účelem odvrácení ohrožení existence četných družstev a bude spolupůsobeno k tomu, aby nepříznivý vliv hospodářské krise byl zmírněn.

Na podkladě získaných zkušeností pokračováno bude v přípravách na novelisaci zákona družstevního a revisního, při čemž bude provedena -unifikace příslušných předpisů dosud odlišných v jednotlivých zemích.

V akci zakládání rolnických vzájemných pokladnic na Slovensku a Podkarpatské Rusi bude pokračováno, neboť jedině tyto ústavy jsou s to opatřiti zemědělcům úvěr za snížený úrok.

Osnova zákona o zřízení Československé krupobitní a dobytčí pojišťovny projednává se meziministersky.

živelní pohromy vyskytly se opět letošního roku v mimořádném rozsahu, takže pravidelné každoroční příjmy podpůrných fondů zřízených u zemědělských rad (v zemi Podkarpatoruské u zemského úřadu) nestačí, aby se z nich dostalo poškozeným zemědělcům potřebné pomoci v žádoucí míře, jmenovitě když na ně ještě doléhá těžká tíseň způsobená hospodářskou krisí. Proto vypracována byla osnova zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (zákon ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n.).

Zprostředkovací činnost zemědělských úřadů práce byla značně ztížena krisí zemědělskou, která nutí producenty omezovati se v zaměstnávání většího počtu dělnictva. Další příčinou zvýšené poptávky po práci v zemědělství jest krise v průmyslu a obchodu, která uvolňuje značné množství dělnictva, jakož i letošní omezená potřeba cizích pracovních sil v Německu a ve Francii. Značnému počtu lesního dělnictva na Podkarpatské Rusi, které pro krisi v odbytu dřeva nemá zaměstnání v lesích podkarpatoruských, zjednána byla práce v lesích v zemi České, které byly postiženy v roce 1930 živelními pohromami. Zemědělskými úřady práce na Slovensku a Podk. Rusi bylo do konce května 1931 umístěno na Slovensku a Podkarpatské Rusi 8.532 sezonních zemědělských dělníků a 1.983 lesních dělníků, v zemi české a Moravskoslezské bylo umístěno 15.230 sezonních zemědělských dělníků, 6.416 lesních dělníků a 1.055 svobodné zemědělské čeledi a praktikantů. V cizině (Rakousku, Německu a Francii) umístěno bylo 17.453 sezonních zemědělských dělníků, a to takových, kterým nebylo možno opatřiti práci doma. Na ochranu sezonního dělnictva byly konány revise pracovních, mzdových a ubytovacích poměrů tohoto dělnictva jak v tuzemsku, tak i v cizině. Pro řešení sporů vzniklých z tohoto sezonního zaměstnání zřízeny jsou v Praze, Brně a ve Vídni zvláštní rozhodčí soudy, které projednávají tyto spory za paritní účasti zástupců obou interesovaných stran rychle a levně. V tom směru bude pokračováno i v roce 1932.

Opravdové snaze zástupců zaměstnavatelských tak i zaměstnaneckých organisací podařilo se za obezřetného úředního řízení porad o tom svolaných i letošního roku dosíci dohody o úpravě směrnic a hromadných smluv pro zemědělské dělnictvo v zemích historických, při čemž přes značný pokles cen zemědělských produktů byly mzdy sníženy jen v nepatrné míře.

Slovenská pokladnice pro zemědělské dělnictvo v Bratislavě, která provádí i v roce 1931 pod dozorem ministerstva zemědělství úrazové pojištění zemědělského dělnictva v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, snaží se letošního roku mimo jiné rozšířiti nově zavedené pojistné odbory majitelů hospodářských strojů a členů jejich rodin pro případ strojového úrazu a dobrovolné pojištění místního sezonního zemědělského dělnictva v době žní.

Vodní hospodářství a kulturní technika.

Ve vývoj i vodohospodářských meliorací je rok 1931 významným mezníkem vzhledem k novému zákonu o státním fondu hro vodohospodářské meliorace ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n. Dosavadní rozvoj prací v oboru vodohospodářských meliorací vykazoval za celé období popřevratové od r. 1919 až do konce r. 1930 neustálou vzestupnou tendenci v takové míře, že dosavadní finanční prostředky pro státní účast na těchto pracích se ukázaly daleko nepostačující a že nemohly býti tyto práce prováděny soustavným způsobem, jak toho účelná stavební ekonomie při nich vyžaduje.

Všech vodohospodářských meliorací bylo provedeno na celém státním území v období 1919 až 1930 s nákladem 1.779,957.885 Kč, z čehož připadá na regulace 409,637.975 Kč, na hrazení bystřin 110,797.635 Kč, na plošné meliorace 757,714.420 Kč, vodovody 471,649.148 Kč a odvodnění obcí 25,396.933 Kč. Podle jednotlivých druhů prací a podle zemí jeví se bota činnost takto:

Z úprav na vodních tocích provedených v celkovém stavebním nákladu 409,637.975 Kč při celkové délce 1341 km upravených toků připadá na:

zemi Českou náklad 137.755.842 Kč; na zemi Moravskoslezskou 230,130.521 Kč, na zemi Slovenskou 37,862.681 Kč a zemi Podkarpatoruskou 8,641.695 Kč. Největší činnost v oboru regulačních prací byla v zemi Moravskoslezské vzhledem k tomu, že tu největší vodní recipient země řeka Morava a její hlavní přítoky Dyje a Bečva nepatřily k vodním tokům určeným pro splavnění, a byly tudíž úpravní práce na nich prováděny v rámci úpravních prací melioračních. V rámci těchto úpravních prací byly prováděny i stavby dvou retenčních vodních nádrží, a to u Plumlova na potoce Hloučele a u Luhačovic na potoce Luhačovickém. Vodní nádrž u Plumlova bude míti největší obsah nadržené vody 48 mil. m³ a u Luhačovic 202 mil. m³. U Luhačovic byl celý objekt vodní nádrže dokončen v r. 1930, kdy začalo se s jejím plněním, a u Plumlova budou stavební práce ukončeny v r. 1931.

V oboru hrazení bystřin byly provedeny v období 1919 až 1930 zahrazovací práce na území celého státu v délce 284 km o stavebním nákladu 110,797.635 Kč, z čehož připadá na zemi českou 32,493.886 Kč, Moravskoslezskou 68,788.738 Kč, Slovenskou 7,496.490 Kč a Podkarpatoruskou 2,018.521 Kč. Obdobně jako při regulačních stavbách bylo provedeno nejvíce zahrazovacích prací v zemi Moravskoslezské, a to hlavně na nebezpečných levostranných přítocích řeky Moravy a dále v povodí Odry.

V oboru plošných meliorací byla činnost v období 1919 - 1930 zvláště pozoruhodnou, hlavně pokud jde o provádění prací odvodňovacích. Celkem byly provedeny plošné meliorace na ploše 203.667 ha o stavebním nákladu 757,714.420 Kč, z čehož připadá na

zemi Českou	387,000.461 Kč,
zemi Moravskoslezskou	309,882.840 Kč,
zemi Slovenskou	56,277.958 Kč,
zemi Podkarpatoruskou	4,553.161 Kč.

 

V oboru zásobení venkova vodou pitnou i užitkovou připadá z celkového prostavěného nákladu 471,649.148 Kč při celkové délce položených vodovodních potrubí 2906 km na zemi českou 379,299.630 Kč, Moravskoslezskou 82,476.689 Kč, Slovenskou 9,650.232 Kč a Podkarpatoruskou 222.400 Kč. Největšího rozvoje dosáhly vodovodní práce v čichách, kde také nejvíce bylo postaveno velkých vodovodů skupinových.

Vývoj jednotlivých druhů vodohospodářských meliorací v letech 1919 - 1930 na celém státním území je znázorněn na grafických tabulkách. (2 přílohy.)

Dlužno připomenouti, že intensita melioračního ruchu byla už v období předválečném jak v jednotlivých zemích, tak i v jednotlivých oblastech a okresích velice neste] poměrně rozdělena. Pokud jde o plošné meliorace, a to ponejvíce odvodnění pozemků, je rozdělení intensity znázorněna na přehledné mapce (1 příloha), z které je zřejmo, že největšího rozšíření dosáhly plošné meliorace v zemi České a Moravskoslezské, kde už před válkou byl ruch meliorační na pozoruhodné výši, a to nejvíce ve výrobní oblasti řepařské. V posledních letech podařilo se přenésti tento ruch i do výrobních oblastí obilnářských a pícninářských a zejména i na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

V zemi Slovenské a Podkarpatoruské bylo nutno po novém vybudování veřejné služby zemědělsko-technické věnovati zvýšenou péči přípravě a vyhotovení projektů, kterých tu dříve pro četné práce z oboru vodohospodářských meliorací nebylo. V tomto směru možno už poukázati na potěšitelné výsledky této činnosti, jak možno posouditi z toho, že v roce 1929 byly ze Slovenska ministerstvu zemědělství předloženy a jím schváleny nové projekty o celkovém rozpočtu okrouhle jen 18 mil. Kč, kdežto v roce 1930 už o celkovém rozpočtu okrouhle 103 mil. Kč.

Činnost v oboru vodohospodářských meliorací v roce 1931 jest větší nežli v letech minulých nejen proto, že nový zákon o státním fondu pro vodohospodářské meliorace umožňuje ministerstvu zemědělství větší finanční účast, ale také z toho důvodu, že při čelení proti nezaměstnanosti ve velmi četných obcích a okresích vymáháno jest urychlené zahájení připravovaných podniků regulačních; zahrazovacích, melioračních a vodovodních jako zvlášť účinný prostředek pro zaměstnání dělnictva. Zvětšení činnosti v roce 1931 umožněno také tím, že už v roce 1930 byl ministerstvu zemědělství ze všech zemí předložen ke schválení větší počet projektů nežli v letech minulých. Celkem bylo v r. 1930 ministerstvem zemědělství schváleno 627 projektů všech druhů vodohospodářských meliorací o rozpočtovém nákladu okr. 477 mil. Kč, jejichž provádění zahájeno v roce 1931.

Činnost v roce 1932 je určena jednak tím, že bude pokračováno v provádění všech větších podniků z oboru vodohospodářských meliorací, které byly zahájeny v roce 1931 a jednak tím, že během roku 1931 budou pro celou řadu nových podniků projektní a přípravné práce úřední tak dalece ukončeny, aby jejich provádění mohlo býti v roce 1932 započato. Rozsah této činnosti je dán tím, že od r. 1931 je možno na podkladě nového zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace prováděti příslušné stavební práce v rámci předem stanoveného programu. Podle tohoto programu preliminováno jest ročně asi 350 mil. Kč a to pro regulace toků a hrazení bystřin jakož i stavby vodních nádrží 135 mil. Kč, na plošné meliorace as 130 mil. Kč a zbytek na vodovody a odvodnění obcí. Podrobnější výpočet jednotlivých podniků nově pro stavební činnost v r. 1932 připravovaných není té doby možný, poněvadž teprve koncem r. 1931 bude úřední jednání o projektech úplně dokončeno a teprve začátkem roku 1932 budou pro tento rok podrobné stavební programy s jednotlivými zeměmi sjednány.

V oboru agrárních operací bylo v zemi Moravskoslezské započato v roce 1931 úřední scelování pozemků ve dvou obcích na ploše 2414 ha; na podzim 1931 bude se moci započíti s přípravnými pracemi v dalších obcích.

Ve stadiu druhého a třetího pracovního roku (pokračování) provádí se scelování pozemků ve 24 obcích na ploše 11.900 ha. Z toho bude ve dvou obcích o ploše 83 ha (částečné scelování) provedeno prozatímní odevzdání náhradních pozemků.

V dalších 102 obcích s plochou 55.700 ha, ve kterých byly náhradní pozemky odevzdány již v minulých letech do užívání, pokračuje se v roce 1931 ve scelovacím řízení hlavně v tom směru, že se vyřizují námitky a odvolání proti scelovacím plánům, provádí se kolaudace společných zařízení a rozvrh scelovacích nákladů.

V roce 1932 bude v zemi Moravskoslezské pokračováno v agrárních operacích letos započatých a těch, které nebude možno do konce roku 1931 ukončiti. Mimo to bude započato asi v 25 nových obcích s přibližnou výměrou 12.200 ha s řízením scelovacím.

V zemi Slovenské započato bylo v roce 1931 komasačním oddělením zemského úřadu v Bratislavě s komasačními pracemi ve 4 obcích s plochou 4582 ha.

Náhradní pozemky odevzdají se v roce 1931 do provisorního užívání v 7 obcích o ploše 3189 ha.

Ve stadiu druhého a třetího pracovního roku provádí uvedené komasační oddělení komasaci ve 4 obcích na ploše 4582 ha.

V dalších 3 obcích o ploše 348 ha, ve kterých byly již náhradní pozemky odevzdány do užívání v minulých letech, se pokračuje v komasačním řízení zejména na vyhotovení pomůcek pro pozemkovou knihu a vypracování nových katastrálních map.

V roce 1932 budou započaty nové operace ve 3 obcích na ploše asi 3200 ha.

Mimo to provádějí krajské soudy v zemi Slovenské za součinnosti civilních techniků v roce 1931 komasace v 27 obcích na celkové ploše 18.400 ha.

V těchto komasacích bude pokračováno ještě v roce 1932.

Zemědělská výroba.

Zvelebovací akce v oboru výroby rostlinné provádělo ministerstvo zemědělství buď přímo nebo prostřednictvím hlavních zemědělských korporací, při čemž zvláštní pozornost byla věnována hospodářsky méně pokročilým a chudým horským krajům.

Zvelebovací akce na tomto poli prováděné nutno rozvrhnouti na více let. Aby získán byl odbyt, zejména na zahraničních trzích, věnuje se zvláštní pozornost zdokonalení kvality pšenice a sladovnického ječmene. V intencích této činnosti provádí se i akce subvencování čistících stanic.

Také v bramborářství pečuje se hlavně o to, aby pěstovány byly osvědčené odrůdy bramborů podle poptávky spotřebitelů, a to ať z řad konsumentů nebo průmyslových podniků a aby dodávány byly na trh jen brambory tříděné, neboť zejména zahraniční importéři požaduj í brambory jedné velikostí.

Československé ovocnictví nalézá se neustále pod vlivem mrazových ztrát z roku 1929. Sčítáním ovocného stromoví státním úřadem statistickým na podzim roku 1930, jehož výsledky byly uveřejněny letos na jaře, bylo zjištěno, že počet ovocného stromoví před mrazovou katastrofou činil 58,165.000 a koncem roku 1930 již jen 33,618.000, takže zahynulo účinky mrazu roku 1929 celkem 24¹/₂ milionu ovocných stromů.

Mrazy roku 1929 zničily zhruba skoro 50% našich ovocných kultur a tak octly se tyto co do počtu na témž stavu, ve kterém byly roku 1920.

Na jaře t. r. povolila vláda ku podpoře výsadby ovocných stromů 4 miliony Kč. Této částky použije se na podporu nákupu ovocných stromků prostřednictvím zemědělských rad. Podpoří se tak nákup asi 500.000 stromků. Ministerstvo zemědělství podporuje zatím podle možnosti vysazování ovocných stromků,.aby ztráty v ovocnictví našem byly co nejdříve nahrazeny. Poptávka po stromcích je velmi značná. Podle údajů státního úřadu statistického vysázelo se nově za 2 roky 1929 a 1930 v celé republice přes 6,000.000 ovocných stromů, takže na jeden rok připadá asi 3,000.000 stromů, kteréžto množství znamená při dnešní vyprodanosti školek celou roční produkci hotových prodejných stromků našich školek.

V zelinářství jest podporováno zejména zušlechťování cibule a okurek na Všetatsku a Znojemsku, rychlení zeleniny, zejména zaváděním nového způsobu vyhřívání pařenišť parou, stavby skleníků na rychlení zeleniny a zahradnických výrobků vůbec a pod.

Při obnovování vinic, zničených révokazem, byli vinaři podporováni přídělem 5,928.000 kusů révových podložkových řízků, kořenáčů a štěpovaných amerických sazenic v celkové tržní ceně 1,231.000 Kč; za tento révový materiál zaplatili vinaři pouze 64,8.100 Kč; slevu 584.900 Kč bylo možno poskytnouti jen proto, že byla k disposici ve státních révových školkách již značná sklizeň révového materiálu při poměrně nízkých výrobních cenách.

K zmírnění vinařské krise byl podporován odbyt čsl. vín budováním poboček státních vinných sklepů. V roce 1932 pomýšlí se také na rozvinutí činnosti k propagaci konsumu lihuprostého hroznového moštu a stolních hroznů.

V oboru výroby živočišné byly podporovány hlavně takové akce, které sledují zvýšení a zlepšení produkce živočišné, zejména u malého a středního zemědělce. Obcím a chovatelským organisacím byly udělovány podpory na opatření plemenných býků pro veřejnou plemenitbu. Zvýšení zájmu na chovu a odchovu kvalitních plemenných býků umožňovalo ministerstvo zemědělství prémiemi za vzorná udržování a ošetřování; za vzorný odchov býků, podporami na zřizování obecních býčích stanic připouštěcích a na zakládání kmenových a kontrolních stád. Také racionelnímu krmení a výživě hovězího dobytka vůbec věnovalo ministerstvo zemědělství náležitou pozornost; byly prováděny četné krmné pokusy s nakládanou zelenou pící a krmivy bohatými na bílkoviny a poskytovány podpory na stavby vzorných pícních komor (sil), vhodných hlavně pro malé zemědělské podniky. Vzhledem k tomu, že odborná práce chovatelská soustřeďuje se v chovatelských organisacích, přispívalo ministerstvo zemědělství k řádnému jejich dobudování a podporovalo jejich činnost.

V oboru mlékařství ministerstvo zemědělství připravuje státní známkování másla a sýrů, poněvadž export našeho másla do ciziny není možný bez jednotné výroby másla s ochrannou známkou, bez jednotné úpravy pro export a dostatečných rozsáhlých chladíren. K propagaci větší spotřeby mlska a mléčných výrobků byla uspořádána IV. celostátní přehlídka mléčných výrobků. Užitková kontrola chlévní, která je zavedena v celém státě, provádí se podle jednotných směrnic a přispívá stále více k zdokonalení výkonnosti a užitkovosti našich plemen skotu.

V chovu vepřového bravu pracováno bylo především k zlepšení tělesných i užitkových vlastností plemenného materiálu. To děje se jednak prováděním zákona o plemenitbě hospodářských zvířat, jednak prováděním kontroly užitkovosti a dědičnosti vepřů. Aby vybraný a nynějším požadavkům vyhovující plemenný materiál mohl se co nejvíce uplatniti při zvelebovacích akcích v zemském chovu, udělují se nákupní podpory, především na opatřováním kvalitních kanců. V jednotlivých zemích budují se úředně uznaná kmenová stáda vepřového bravu, která jsou středisky zvelebovací činnosti. Ve všech těchto akcích produkce živočišné bude podle vývoje hospodářských poměrů pokračováno i v roce 1932.

V oboru pastvinářství byly v roce 1931 upravovány přirozené pastviny, zejména obecní, v horských krajích republiky, v Pošumaví, v jižních Čechách (Čkyně, Soběšice, Stachy, Vadkov aj.), na Valašsku, Mor. Slovácku.

Družstevní pastviny byly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zakládány a vybudovány (Buzice, Hostinné, Cheb, Chvalšiny, Stýskal, Čes. Dub, Sangerberg, Vel. Karlovice, Vel. Losím Nové Hvězdlice, Mirošov, Nedášov, Jestřabice, Mor. Třebová, Pulčín, Študlov, Hor. Bečva, Příbor aj.).

Na Slovensku věnována byla péče společně užívaným pastvinám obecním, býv. urbarialistů a komposesorátním; bylo upraveno 2.900 kat. jiter divokých pastvin. Byla zakládána pastevní společenstva podle zák. čl. X./1913, zvl. na Horehroní, středním a jihovýchodním Slovensku a ve Vys. Tatrách, v počtu asi 80ti, upravovány byly lesní pozemky, které společenstvům byly při pozemkové reformě přiděleny na řádné pastviny; příděly měří od 60 - 500 kat. jiter.

Upravené pastviny na severním, středním a východním Slovensku jsou oplocovány, opatřeny napáječkami, stájemi a pod.

V Podkarpatské Rusi byly čištěny vysokohorské pastviny, zvané poloniny, opatřovány potřebnými budovami a komunikacemi.

Raku 1932 pokračováno bude v těchto pracech, započatých v r. 1931, a to v Pošumaví, v Krušnohoří, jižních Čechách, v severovýchodní a západní Moravě (Zubří, Hrobová, Telč) i jinde.

Na Slovensku připravuje se úprava dalších 3.000 k. j. pastvin, v Podk. Rusi bude vybudován pastevní objekt Dumen, budou čištěny další poloniny, upravovány výhonné cesty a pod.

V roce 1931 podpořilo ministerstvo zemědělství vydatněji hedvábnictví na Slovensku i v zemích historických, v naději, že se chov bource morušového vžije a bude dobrým zdrojem příjmů méně majetných vrstev našeho lidu. Na Slovensku se pracuje o vybudování silného hedvábnického centra na vlastním objektu k účelům propagačním. Vedle státního instruktora ustanoveni i soukromí hedvábničtí instruktoři, kteří jsou poradci chovatelů a obstarávají dozor nad chovy. Pro chovatele dodalo ministerstva zemědělství zdarma veškeré potřebné množství gramů, přidělilo žadatelům, korporacím a školám morušové sazenice k zavedení chovu bource morušového. Účinnou propagaci hedvábnictví přednáškami, kursy, tiskopisy a poradou provádí za podpory a součinnosti ministerstva zemědělství hedvábnický ústav v Hradci Králové.

V oboru rybářství udělují se podpory na zřízení umělých líhní a poskytují se odborné porady v záležitostech chovu ryb, úpravy rybníků, při nemocech a nákazách ryb, nebo hynutí ryb, vyvolaném otravnými splaškovými vodami, prostřednictvím státního výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického.

Činnost ministerstva zemědělství v oboru chovu koní jest pokračováním všeobecného programu pracovního v chovu koní jak pokud se týče zemských chovů, tak i správy a působnosti státních ústavů pro chov koní.

V prvním směru jedná se zejména o další zvýšení domácí produkce koní, která v letech 1926 - 1929 značně poklesla a teprve v roce 1930 sice částečně stoupla, nedosáhla však dosud žádoucího rozsahu, aby domácí spotřeba koňského pracovního a užitkového materiálu byla plně a trvale zajištěna. Pracuje se zejména na kvalitativním zlepšení chovného materiálu na podkladě vládního nařízení č. 83/1928 Sb. z. a n., nad jehož přesným a účelným prováděním ministerstvo bdí.

Ministerstvo podporuje též finančně i morálně všechny akce, jež jsou schopny přispěti v jakémkoliv směru ke zvelebení chovu koní. Byly tudíž v roce 1931 zařizovány a ze státních prostředků podporovány výstavy koní, zkoušky výkonnosti koní, přehlídky a odměňování chovného materiálu, pastevní odchov hříbat-klisniček, dále bylo pracováno přednáškami, výchovnými kursy atd. ke zvýšení odborné úrovně chovatelů koní, podkovářů atd. Rovněž zakládání a řádné vedení plemenných knih pro koně jakož i provádění výběru klisen pro zápis do těchto knih bylo toho roku dále sledováno.

Druhým pracovním úsekem bylo odborné a při tom úsporné vedení státních ústavů pro chov koní tak, aby plemenného materiálu v nich soustředěného bylo co nejúčelněji a pro stát co nejlevněji využita ku prospěchu zemských chovů koní. Potřebný plemenný materiál byl získáván a odchováván skoro výhradně z produkce domácí.

V tomto roce bylo pokračována v úplném dobudování mateřince při státním hřebčíně v Topolčánkách na Slovensku v objektu "na Brezinách".

Program činnosti na rok 1932 jak ve všeobecné péči o chov koní tak ústavů pro chov koní bude pokračováním této činnosti z let minulých a roku letošního. Dosud nesplněným bodem programu u ústavů, na němž nutno trvati a dále pracovati, jest zařízení a vybudování řádného výcvikového ústavu pro mladý plemenný materiál, k němuž byl sice již dán základ souhlasem vlády pro získání objektu "Kolesa" (poblíže hřebčínu v Kladrubech) z pozemkové reformy, který však pro nepředvídané potíže při provádění pozemkové reformy na příslušném velkostatku není dosud uskutečněn.