Činnost zemědělského výzkumnictví v zemědělské praxi jest rok od roku patrnější. V roce 1931 poskytují již jednotlivé stanice valnou část svých sklizní výkonným zemědělcům ve formě šlechtěného materiálu seťového i sadbového. Záslužnou práci konají na Slovensku a Podkarpatské Rusi drobnější objekty - školky, které vhodným materiálem zásobují zemědělce (na př. potřebnými stromky osvědčených odrůd podle místních poměrů). Tyto stanice vykonávají ve východní části státu kromě vlastní výzkumnické činnosti, také obsáhlou službu kontrolní, podle dosud platných, uherských zákonů, která jim dává další možnost spolupráce se zemědělskou praxí.

Aby mohlo výzkumnictví řádně plniti všechny uložené úkoly, jest nutno pečovati o náležité ubytování ústavů a stanic a vybavení jich potřebnými pomůckami. V roce 1931 byly provedeny ve výzkumnictví tyto stavební práce: postaveno oddělené skladiště chemikálií a výbušných látek při ústavech pražských, provedena adaptace východního pavilonů (III.) ústavů bratislavských, provedena nástavba budovy v Komárně, vystavěn obytný dům ve školce v Buštině, provedena adaptace hospodářských budov v Nové Roli, zahájena nástavba staniční budovy v Čáslavi, adaptace stájí ve Valečavě, provedeny přípravné práce pro vybudování obytné budovy a stájí v Malé Toroni; kolny, sušárny a přístavby sýpky v Táboře - Měšicích, adaptace stájí v N. Vereckách, zahájena stavba staničních budov v Rim. Sobotě (stanice umístěna dosud v provisoriu při rolnické škole).

Pro činnost zemědělského výzkumnictví v roce 1932 zůstanou v hlavních rysech tytéž vůdčí směrnice jako v letech minulých. Specielně v lesnickém výzkumnictví bude zvláštní pozornost věnována dopravnictví, lesnické politice, myslivosti a topografii.

Na stanicích bude dále věnována zvýšená péče a pozornost produkci živočišné. K tomu položeny základy: 1. výstavbou silážních jam při statcích některých stanic, 2. zakoupením postřikovacího zařízení na močůvku (zvýšení kvalitnější sklizně na lukách, zlepšení pastvin), 3. zdokonalením krmné techniky, 4, nakoupením dobrého plemenného dobytka a jiné.

V programu na rok 193 ve věcech stavebních jest na prvním místě vybudování ústavu rybářského a hydrobiologického a ústavů lesnických. U některých stanic na Slovensku jest třeba zabezpečiti jejich umístění definitivní, protože provisorní ubytování potřebám jejich nevyhovuje. Dále projektuje se výstavba vegetačních skleníků při ústavech pražských, bratislavských a košických.

V oboru zvěrolékařství byla v roce 1931 jako v letech minulých věnována pozornost hlavně tlumení všech nákaz zvířat. Výnosem na všechny zemské úřady byl stanoven postup při provádění desinfekce při slintavce a kulhavce. Společně se svazem chovatelů vepřového dobytka v ČSR vydalo ministerstva leták o propagaci účelného boje proti šíření se moru vepřů a nákazy vepřů.

Ochrannému očkování proti července byla věnována nadále zvýšená pozornost a všestranná podpora. Zájem o toto očkování neustále vzrůstá. V roce 1930 bylo očkováno celkem 790.570 vepřů, tj. proti roku 1929 o 198.229 kusů více. Také ochranné očkování proti vzteklině doznalo dalšího rozšíření, takže v uplynulém roce jen v zemi České bylo očkováno 9.126 psů.

Ochranné očkování proti sněti slezinné v zamořených oblastech země České a zejména pak v zemi Slovenské a Podkarpatoruské bylo ve velké míře prováděno na státní útraty. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků připravuje se vydání nových předpisů o tlumení této nákazy.

Dále zamýšlí ministerstvo zemědělství organisovati účelné tlumení chorob stájových, sajících mláďat jakož i chorob snižujících plodnost a užitkovost všech domácích zvířat.

Připravuje se vydáním jednotlivých předpisů o přepravě zvířat na dráze, jakož i o vybírání příslušných poplatků za výkon prohlídky, platných pro území celého státu.

V roce 1931 byla sjednána veterinární konvence s Jugoslavií a Francií a spolupůsobeno při provádění těchto konvencí. Dále vydány byly předpisy upravující dopravu masa a masných výrobků ve styku s cizinou.

V oboru veterinární činnosti legislativní dlužno připomenouti, že jest připravena osnova zákona o prohlídce jatečných zvířat a masa a příslušné osnovy vládních nařízení k tomuto zákonu, vládní nařízení o výcviku a způsobilosti ohledačů masa, o obvodních zvěrolékařích, o výkonu prohlídky, o poplatkové sazbě jakož i o sazbě odměn pro orgány prohlídkové služby za jejich výkon, o přepravě a prodeji masa a o přepravě, přípravě a prodeji masného zboží, nařízení o dozoru na obchod masem drůbeže, zvěře, ryb, raků atd. a konečně o jatkách a o dovozu masa z ciziny. Rovněž se připravuje osnova vládního nařízení, kterým se pozměňuje ustanovení o fysikátní zkoušce, se zřetelem na poslání úředního veterináře v přítomné době.

V roce 1932 bude přikročeno k unifikaci zákona o nákazách zvířat a k normativní úpravě ochranného očkování proti tuberkulose podle methody Galmette-Guérina.

Zpeněžení a ochrana zemědělské výroby.

Ministerstvo zemědělství mělo účast na činnosti spadající do oboru zpeněžení a ochrany zemědělské výroby prováděním zákona o povinném semílání domácího obilí a míšení cizozemské mouky s moukou z domácího obilí, a to jednak po stránce kontrolní, jednak poskytováním úlev z ustanovení zákona v jednotlivých odůvodněných případech. V měsíci květnu 1931 bylo vládním nařízením sníženo procento semílání a míšení u domácí pšenice a mouky a u žita a žitné mouky.

Aby zmírněna byla krise chmelařská, opatřena byla chmelařskému syndikátu v Žatci státní garancie v částce 10 mil. Kč a úvěr u Zemské banky v částce 5 mil. Kč na nákup chmele od producentů.

Pro rok 1932 uvažuje se v oboru produkce chmelařské o vhodných organisačních opatřeních, jež by usnadnily odbyt domácího chmele. Též se připravuje organisační opatření pro obchod zeleninou a spojení organisací máslařských, sýrařských a slovenských brynzáren v jedinou organisaci, aby kromě zajištění odbytu byla pro konsumenta zaručena nejlepší kvalitativní úroveň těchto výrobků.

V oboru činnosti výstavní byla věnována zvláště pozornost jarní hospodářské výstavě v Praze, jejíž pořádání spadalo do stejné doby s XV. mezinárodním zemědělským kongresem v Praze. Vzhledem k tomu bylo nutno vybaviti výstavu důstojnými exposicemi a přispěti zejména význačnou měrou na přebudování výstaviště. S podporou ministerstva zemědělství podnikla Zemědělská Jednota výstavbu vzorného středního statku na hospodářské výstavě a přikročila k úpravě pavilonu sloužícího pro zootechnické výstavy.

Ministerstvo zemědělství zúčastnilo se s příslušnými resortními ministerstvy obchodně politických jednání s různými státy evropskými.

Rovněž bylo ministerstvo zemědělství zastoupeno při mezinárodních jednáních, která měla za účel mezinárodní úpravu světových poměrů hospodářských a hospodářských poměrů států převážně zemědělských.

Podle vývoje hospodářských poměrů v Evropě a podle výsledků obchodně-politických jednání letošního roku bude v roce 1932 pokračováno v dalším jednání obchodně politickém s cizinou.

Ve dnech 5. - 8. června 1931 byl v Praze pořádán XV. Mezinárodní zemědělský kongres pod protektorátem pana presidenta republiky. Ministerstvo zemědělství byla v přirozeném kontaktu s jednáním kongresovým.

K činnosti ministerstva zemědělství v oboru lesní služby dohlédací bylo by uvésti toto:

Dohledu ministerstva zemědělství resp. podřízených úřadů lesní služby dohlédací podléhají veškeré lesy v ČSR o výměře 4,662.790 ha, čili 48.628 km², tudíž jedna třetina plochy celé republiky. Dohled tento prováděn byl v r. 1931 úředníky lesní služby dohlédací v celkovém počtu 200, z nichž připadá na služební třídu I. b 125 úředníků a na služ. tř. II. a III. 75. Úředníci této služby, dislokovaní na Slovensku a na Podkarpatské Rusi vykonávali v r. 1931 kromě lesní služby dohlédací též správu lesů urbariálních, komposesorátních, církevních aj.

Ministerstvo zemědělství ve snaze odpomoci těžkým důsledkům lesních kalamit vzešlých z atmosférických pohrom v r. 1930, podniklo podpůrnou akci jednak za účelem urychleného zpracování kalamitního dříví, usnadnění jeho odbytu a odstraněni nebezpečí kalamity broukově, jednak za účelem urychleného zalesnění kalamitních ploch, zejména v malých lesích do výměry 50 ha. V prvém směru docíleno bylo ochotou příslušných úřadů jistého snížení dopravních tarifů na drahách pro kalamitní dříví, snížení vývozních poplatků a odsunu placení daní. Ve druhém směru učinilo opatření, aby reservován byl na zalesnění kalamitních ploch v postižených lesích do 50 ha veškerý zalesňovací materiál státních lesních školek, spravovaných úřady státní lesní služby dohlédací, a to pro zalesňování kalamitních ploch, vyklízených již na jaře t. r. Pro další zalesňování v letech příštích, které podle proposic ministerstva zemědělství má býti ukončeno do 4 let, rozhodlo ministerstvo zemědělství zříditi několik nových stálých lesních školek a několik semenišť, v nichž má býti v příštím roce vypěstováno na 20,000.000 semenáčů.

V důsledku toho bylo v r. 1931 nově zřízeno v oblasti zemi České: 7 nových státních lesních školek o výměře 7,1047 ha a 9 nových semenišť o výměře 7,4768 ha; v zemi Moravskoslezské 2 nové státní lesní školky o výměře 2 ha.

Mimo to spravují úřady státní lesní služby dohlédací

v zemi České	dalších	16	stál.	les.	školek	o	vým.	14.1146	ha
v zemi Moravskoslezské	"	9	"	"	"	"	"	10.8676	"
v zemi Slovenské	"	7	"	"	"	"	"	14.6178	"
v zemi Podkarpatoruské	"	5	"	"	"	"	"	6.7074	"

 

Na jaře v r. 1931 vydáno byla z těchto školek

v zemi České asi	3,270.000	les.	sazenic
v zemi Moravskoslezské	3,580.000	"	"
na Slovensku	2,000.000	"	"
na Podkarpatské Rusi	1,400.000	"	"
celkem	10,250.000	les.	sazenic

 

(mapa o dislokaci stát. les. školek a semenišť).

Z větších soustavných zalesňovacích akcí, prováděných úřady zmíněné služby dlužno se zmíniti o přípravných pracích k zalesnění okolí mohyly generála Štefanika na Bradle, které bude provedeno na útraty státu, o zalesňování pustých ploch a výmolů v okolí Iršavy a Sevljuše a pak o zalesňování Horní Vsetínské Bečvy, kde bylo zalesněno v r. 1931 155 ha holin nákladem 83.612 Kč.

Kromě toho byla podporována činnost zalesňovacích spolků v Německém Brodě, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Nové Pace.

V roce 1931 dokončena byla organisace lesní služby dohlédací tím, že počet dohlédacích obvodů této služby rozmnožen byl v zemi české o 5 obvodů a v zemi Podkarpatoruské o 1 obvod. Nynější definitivní stav je tudíž následující:

v zemi České	19	dohlédacích	obvodů
v zemi Moravskoslezské	11	"	"
v zemi Slovenské	39	"	"
v zemi Podkarpatoruské	12	"	"

 

Ze součinnosti ministerstva zemědělství s ostatními resorty dlužno uvésti účast na zasedáni Stálé technické komise pro vodní režim Dunajský, spolupráci s ministerstvem zahraničí při úpravě otázky užívání lesů v Rumunsku, jichž majitelé jsou čsl. státními příslušníky, s ministerstvem národní obrany, pokud jde o správu vojenských lesních podniků a se Státním pozemkovým úřadem ve věci přídělu lesů družstvům a veřejným korporacím.

V roce 1932 budou pořizovány další hospodářské lesní plány lesů urbariálních, komposesorátních, církevních aj. na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Program zalesnění atmosférickými poruchami postižených malých lesů do výměry 50 ha jest ministerstvem zemědělství stanoven na dobu 4 roků. Poněvadž lze očekávati, že v roce 1932 bude vyklizena a k zalesnění připravena větší část těchto kalamitních ploch, bude v tomto roce přikročeno k nejusilovnějšímu provádění zalesňovací akce.

Tato akce bude v r. 1932 účelně doplněna pořádáním velké exposice na hospodářské výstavě v Praze pod heslem "Doprava dřeva a obchod dřívím" a vybudováním exposic pro putovní výstavy lesnické v zemi České a Slovenské. Těmito exposicemi účastní se úřady lesní služby dohlédací krajinských výstav, jak jest tomu v zemích Moravskoslezské a Podkarpatoruské, kde jsou takové exposice již pořízeny. Kromě toho bude v tomto roce provedena úprava lesnického porodnictví a služby informační.

Zemědělský ústav účetnicko-spravovědný kromě propagace účetnictví jednoduchého i systematického dokončil zpracováni číselného materiálu a publikoval výsledky ze šetření o důsledcích pozemkové reformy v Československu. Provedena byla velká dotazníková akce a rozšířena akce cenového zpravodajství. Pokud jde o publikační činnost ústavu, byl vydán třetí díl dotazníkové akce "Výrobní podmínky, organisace a výsledky zemědělských závodů v Československu", vydány byly jako samostatné spisy díla "O vlivu cel na ceny zemědělských výrobků" a "Světová krise zemědělská a dynamika cen". Ústav účastnil se několika referáty XV. Mezinárodního zemědělského kongresu v Praze.

V roce 1932 bude pravidelná činnost ústavu zaujímati tytéž akce jako v roce 1931. Bude přistoupeno ke zpracování číselného materiálu, shromážděného velkou dotazníkovou akcí v r. 1931, methodou statisticko-srovnávací s hledisek ústavem dosud používaných.

Na poli péče o přírodní krásy a ochranu domoviny jest omezen program činnosti pro nepatrnost příslušné položky zase jen na podporu spolkům, činným a osvědčeným v práci o přírodní krásy a ochranu domoviny.

K doplnění legislativní činnosti ministerstva zemědělství sluší uvésti ještě toto:

V roce 1931 byl projednán a ústavně schválen zákon ze dne 27. května 1931, č. 92 Sb. z. a n., kterým se mění zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům (novela IV.).

Ve spolupráci s ministerstvem vnitra dokončují se práce k osnově zákona na ochranu proti týrání zvířat a pracuje se na osnově zákona na ochranu ptactva. Byl vypracován též vládní návrh zákona o ochraně drobných zemědělských pachtýřů. V roce 1932 bude pokračováno v pracích na osnově jednotného zákona honebního a lesního a budou se konati šetření o zkušenostech získaných při provádění zákona č. 43/1930 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání některých pastvin v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v ročních obdobích 1930 - 1932, aby bylo zjištěno, zda a v jaké formě bude nutné prodloužení platnosti dosavadní úpravy.

Bude-li v roce 1932 ústavně projednán návrh zákona o úpravě rybářství, bude třeba vypracován a projednati návrh prováděcího vládního nařízení k němu a připraviti provedení tohoto zákona. Práce komise pro vypracování osnovy jednotného vodního zákona pokročí v r. 1932 patrně ke konečné redakci celé osnovy.

Celkové výdaje ministerstva zemědělství bez ústředního ředitelství státních lesů a statků (tit. 1. § 3)

preliminují se na rok 1932 částkou	231,300.000 Kč,
tedy proti rozpočtu na rok 1931, který činil	243,836.100 Kč,
méně o	12,536.100 Kč.

 

Osobní výdaje zvýšily se (71,853.100 Kč - 65,928.500 Kč) o 5,924.600 Kč, naproti tomu snížily se věcné výdaje (177,907.600 Kč - 159,446.900 Kč) o 18,460.700 Kč.

Zvýšení osobních výdajů stalo se jednak v důsledku resystemisace, postupu zaměstnanců do vyšších platových stupňů a zařazením nákladu na vánoční příspěvek.

Zvýšení některých věcných položek stalo se pouze na zákonitém podkladu (tit. 2., § 4, pol. 5. úrokové příspěvky podle zák. č. 159/1929 Sb. z. a n. o 3,170.000 Kč, tit. 3. § 3, pol. 1. příspěvek ke státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace o 3,000.000 Kč), avšak toto zvýšení bylo uhrazeno jednak úsporou na jiných věcných položkách, jednak vypuštěním některých věcných položek vůbec (tit. 2., § 4 státní příspěvek pro krupobitní a dobytčí pojištění 4,000.000 Kč).

Příjmy kap. 11. preliminují se v rozpočtu na rok 1932 částkou	13,772.800 Kč,
kdežto na rok 1931 byly preliminovány částkou	12,676.300 Kč,
takže jeví se příjmy na rok 1932 větší o	1,096.500 Kč.

 

Zvýšené příjmy očekávány jsou u ústavů pro chov koní, zemědělského výzkumnictví a ve zvěrolékařství.

12. Státní pozemkový úřad.

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Zřízení státního pozemkového úřadu. Zákonem ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., zřízen byl Státní pozemkový úřad a zahájil svou činnost 15. října 1919. Výsledky jeho činnosti obsaženy jsou v tomto stručném přehledu, který se opírá o předběžné údaje statistické k 1. lednu, resp. k 30. červnu 1931. Tento přehled vypracován jest podle schematu let předešlých, což usnadňuje srovnání dat za jednotlivá léta.

Akce předběžné.

Akce předběžné. Kromě ústředí bylo zřízeno 11 obvodových úřadoven (Praha, MI. Boleslav, Král. Hradec, české. Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Bratislava, Zvolen, Prešov a Užhorod). Jim jsou podřízeni příděloví komisaři, kterých jest v Čechách 21, na Moravě a ve Slezsku 11, na Slovensku 14 a na Podkarpatské Rusi 3, celkem tedy 49 stálých komisariátů. Kromě toho působí v Bratislavě od r. 1925 kolonisační referát, podřízený přímo ústředí.

Soupis zabraného majetku pozemkového proveden byl podle vlád. nař. ze dne 9. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n.; podle něho podléhá v Č. S. R. záboru podle stavu k 1. lednu 1931:

půdy zemědělské	1,284.980 ha,
půdy lesní, vodní a jiné	2,763.559 ha,
celkem	4,048.539 ha,

 

tj. 28,8% veškeré půdy ve státě. Vlastníků zabraného majetku jest podle tohoto soupisu 1928. Původně zjištěný počet 1.730 vlastníků vzrostl tím, že některé zabrané vlastnické soubory uznány byly Nejvyšším správním soudem, případně i S. P. Ú. za dva i více souborů, jakož i že zjištěny dodatečným šetřením úplně nové zabrané soubory.

V době, kdy zákonodárství o poz. reformě nebylo ještě úplně vybudováno, provedl S. P. Ú. tyto předběžné akce:

a) Příděl do vnuceného pachtu zemědělské zabrané půdy na základě § 63 přídělového zákona. Takto dostalo se na dobu šestiletou 141.172 ha půdy zabrané do nájmu 265.182 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Tyto pachty skončily v roce 1928 a likvidují se při definitivním přídělu převodem do vlastnictví.

b) Příděl půdy stavební proveden byl ke zmírnění bytové krise na venkově, dále ke zřízení nebo rozšíření dvorů, zahrádek aj. Takto 32.651 malých zemědělců získalo 6.311 ha půdy.

c) Příděl půdy rozptýlené, při němž 17.588 zemědělců obdrželo do vlastnictví 9.302 ha zemědělské půdy; týká se rozptýlených parcel, které nesouvisely s vlastními objekty.

d) Kromě toho soudy provedly zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. Podle tohoto zákona vykoupilo 128.557 drobných zemědělců celkem podle sdělení ministerstva spravedlnosti ke konci roku 1921 101.119 ha půdy dlouhodobého pachtu za výkupní cenu 179,083.308 Kč. Z této výměry bylo asi 85.882 ha půdy zabrané. Přesná výměra dlouhodobých pachtů na půdě zabrané se zjišťuje. Původně uváděná výměra 80.895 ha byla dosud udávána odhadem ca 80% z neúplných dat ministerstva spravedlnosti. Výměra tato dozná pravděpodobně ještě další změny.

Definitivní provádění reformy.

Řádné řízení přídělové. K definitivnímu přídělu bylo přikročeno v roce 1921. Provádí se dvojím způsobem: jednak řádným řízením přídělovým, jednak zkráceným řízením (prodeje z volné ruky schválené S. P. úřadem). Do 1. ledna 1931 bylo řádným řízením přídělovým dotčeno 1.475 velkostatků, resp. 1.937 dvorů celých a 2.546 dvorů z části. Výsledky do 1. ledna 1931 jsou tyto:

Země	Převzato a přiděleno v ha	Z toho činí v ha
		drobný příděl	zbytkové statky	jiné větší objekty
Česká	239.444	169.203	63.919	6.322
Moravskoslezská	90.122	70.075	17.763	2.284
Slovenská	264.540	221.437	17.277	25.826
Podkarpatoruská	21.457	14.838	1.450	5.169
Č. S. R.	615.563	475.553	100.409	39.601

 

Průměrná velikost drobného přídělu činí 145 ha, u zbytkového statku 85,1 ha a u jiného většího objektu 81,2 ha. Drobný příděl záležel hlavně v doplnění stávajících malozemědělských podniků na přiměřeně větší výměru. Všeobecnou právní formou tohoto přídělu jest vlastnictví.

Zkrácené řízení přídělové. Jeho výsledky obsaženy jsou v odstavci "Praxe § 7 zák. táborového." Činí 439.075 ha.

Kolonisace. Součástí přídělu jest kolonisace, která vytvořuje nové soběstačné usedlosti. Dosud vytvořeno bylo 214 kolonisačních skupin, které zasahují do 297 obcí, z nichž 29 bylo nově vytvořeno (1 v Čechách, 25 na Slovenku a 3 na Podkarpatské Rusi). Usedlostí kolonisačních jest 2.857, z toho v zemi České 390, Moravsko-slezské 191, Slovenské 2.054, Podkarpatoruské 222. Tyto usedlosti mají celkovou výměru 33.544 ha a vedle toho obecní a společná půda kolonistů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské činí výměru 2.511 ha. Část kolonistů (1221) opatřena byla stávajícími budovami, vhodně adoptovanými; větší počet 1.636 kolonistů byl nucen stavěti budovy obytné a hospodářské. Za podpory zákona o stavebním ruchu bylo postaveno asi 500 usedlostí nákladem asi 57 mil. Kč. Kolonistům poskytnut byl S. P. Ú. celkem úvěr asi ve výši 238 mil. Kč.

Zbytkové statky a jiné větší objekty. Zbytkových statků (objekty přes 30 ha s hospodářskými budovami) bylo v téže době vytvořeno a přiděleno 1.256 o výměře 100.409 ha. Dalších 716 zbytkových statků o výměře 81.408 ha bylo prodáno novým nabyvatelům z volné ruky podle §u 7 zák. záb. se souhlasem S. P. Ú. Tím vzrostl počet zbytkových statků na 1.972 s výměrou 181.817 ha. Z nich jest v zemi České 1.246, Moravskoslezské 375, Slovenské 326 a Podkarpatoruské 25.

Nabyvatelé zb. statků jsou osoby fysické (1.600) a osoby právnické a jiné (372). V prvé skupině obdrželi: poškozenci poz. reformy 974 objektů (úředníci 527, zřízenci 29, nájemci dvorů 418), oprávnění uchazeči ze řad praktických zemědělců 521 (býv. nájemci dvorů 27, směny za půdu nezabranou 109, uchazeči s odbor. vzděláním zemědělským 83 a ostatní 302), legionáři 42 a ostatní oprávnění uchazeči 63. Ve druhé skupině obdrželi: stát 96 objektů, obce 55, okresy 5, země 19, zeměď. rady 8, veř. fondy 7, zaměst. družstva 36, pastevní družstva 19, zeměď. prům. družstva 6, ostatní družstva 40, humanitní a sociální ústavy 14, odborné korporace a školy 8, zeměď. průmysl. a akc. společnosti 59.

Jiných větších objektů (jimiž rozumí se výměra půdy větší než 30 ha a jež tvoří zejména menší lesní revíry a jich části, pastviny a v několika málo případech zeměd. půda bez budov) bylo vytvořeno a přiděleno 488 o celkové výměře 39.601 ha. Dalších 897 takových objektů o celkové výměře 146.717 ha bylo prodáno nabyvatelům z volné ruky podle §u 7 zák. záb. se souhlasem S. P. Ú. Tím vzrostl počet jiných větších objektů na 1.385 o celkové výměře 186.318 ha. Z nich jest v zemi České 377, Moravskoslezské 271, Slovenské 598 a Podkarpatoruské 139 objektů.

Nabyvatelé jich jsou rovněž osoby fysické (180) a osoby právnické a jiné (1205). V prvé řadě obdrželi: poškozenci poz. reformy 5 objektů (úředníci 4, nájemci dvorů 1), oprávnění uchazeči se řad prakt. zemědělců 17 (zemědělci s odbor. vzděláním zemědělským 3, býv. nájemci 1, ostatní 13), legionáři 2 a ostatní uchazeči 156. Ve druhé skupině obdrželi: země 5 objektů, okresy 18, obce 636, družstva a svazy obcí 16, zeměď. rady 4, veř. fondy (úpravy řek) 1, družstva pastevní 337, lesní 73, družstva ostatní 36, ústavy humán. a sociál. 10, odbor. korporace a školy 6, zeměď.-prům. a akc. společnosti 19 a urbarialisté 44.

Skupinové rozvrstvení půdy nabyté v pozemkové reformě.

(Stav k 30./VI. 1931.)

Země	Převedeno do vlastnictví celkem			Z toho
	počet nových nabyvatelů	výměra půdy		I. v drobném přídělu			II. zbytkových statků				III. jiných větších objektů (nad 30 ha)				IV. postátněno
				počet nových nabyvatelů	výměra ha půdy		počet	počet nabyvatelů	výměra ha půdy		počet	počet nabyvatelů	výměra ha půdy		počet zbyt. statků	výměra ha půdy
		zeměď.	veškeré		zeměď.	veškeré			zeměď.	veškeré			zeměď.	veškeré		zeměď.	veškeré
Česká	253.447	374.494	666.297	251.975	266.433	292.765	1.195	1.110	91.930	106.687	377	362	3.203	45.476	51	12.928	221.369
Moravskoslezská	134.95	134.128	278.143	133.729	100.579	117.301	347	315	27.296	29.859	271	251	835	64.052	28	5.418	66.931
Slovenská	181.070	295.049	583.801	180.162	244.571	355.006	311	311	35.199	42.402	598	597	997	61.768	15	114.282	124.625
Podkarpatoruská	17.355	22.179	50.008	17.194	14.668	22.926	23	22	2.490	2.869	139	139	35	15.022	2	4.986	9.191
Celkem	586.167	825.850	1,578.249	583.060	626.251	787.998	1.876	1.758	156.915	181.817	1.385	1.349	5.070	186.318	96	37.614	422.116

 

Tím počet objektů nad 30 ha výměry (zb. statky a jiné větší objekty) stoupl na 3.357 o celkové výměře 368.135 ha půdy.

Ve výměře těchto objektů není však uvedena výměra 76 zb. statků přidělených a 20 zb. statků odprodaných státu československému, jichž výměra činí 15.088 ha půdy veškeré, z toho 14.078 ha půdy zemědělské. Z toho připadá na zemi Českou 6.713 ha půdy veškeré (6.193 ha zem. půdy), Moravskoslezskou 4.076 ha půdy veškeré (3.841 ha zem. půdy), Slovenskou 3.937 ha půdy veškeré (3.690 ha z. p.) a Podkarpatskou 362 ha půdy veškeré (354 ha z. p.). Výměra těchto zbytkových statků obsažena jest v akci postátňovací.

I zde jest patrno, že oproti údajům rozpočtu na rok 1930 nastaly v těchto datech určité přesuny v důsledku rozvržení půdy, získané novými nabyvateli, na drobný příděl, zbytkové statky, jiné větší objekty a akci postátňovací.

Skupinové rozvrstvení půdy nabyté v pozemkové reformě znázorňuje předešlá tabulka.

Družstevnictví. Vedle přídělu individuelního připouští zákonodárství o naší pozemkové reformě také příděl družstevní. Stav družstev vytvořených v pozemkové reformě jest tento:

Druh družstva	V pozemkové reformě zřízena družstva o
	celkovém počtu	přidělené výměře ha	počtu členů
1. Všeobecně zemědělská:
a) zaměstnanecká	36	4.003	409
b) ostatní (incl. legionářská)	33	3.908	2.120
2. Specielní zemědělská:
a) pastvinářská	388	35.862	26.137
b) lesní	109	13.001	6.746
c) pěstitelská	7	903	1.688
3. Zemědělsko-průmyslová:
a) lihovarská	163	720	7.824
b) pivovarská a	8	30	650
4. Úvěrová	6	-	2.129
5. Různá:
a) stavební	25	494	7.159
b) vodní a meliorační	215	12.067	11.716
c) jiná	3	294	2.137
Celkem	993	71.282	68.715

 

U družstev zaměstnaneckých původní počet 36 snížen na 19 družstev v důsledku likvidace a fuse některých družstev.

Zaměstnaneckým družstvům poskytl S. P. Ú. na úvěru:

držebnostním	5,8 mil. Kč,
provozovacím	12,7 mil. Kč,
celkem	18,5 mil. Kč.

 

Z celkové výměry půdy, která dosud v poz. reformě dostala se novým nabyvatelům (1,578.249) činí výměra družstvům přidělená 4,5%.

Péče o zaměstnance. Zajištění oněch zaměstnanců zabraného majetku, kteří v důsledku pozemkové reformy ztratili svoje zaměstnání, děje se podle zákona:

1. přídělem půdy,

2. zajištěním dosavadního nebo opatřením náhradního zaměstnání,

3. peněžitým odškodněním,

4. v případě stáří nebo invalidity pensí.

Dosud zaopatřeno bylo při řádném řízení přídělovém celkem 61.447 bývalých zaměstnanců, a to: přídělem půdy 16.064 (26,1%), dalším zaměstnáním 11.737 (19,1%). Celkem tedy na půdě 27.801 (45,2%). Půdy bylo jim přiděleno 62.931 ha a na splacení její ceny poskytl S. P. Ú. příspěvek 79 mil. Kč. Odškodnění peněžité zvolilo si 29.438 bývalých zaměstnanců (47,9%), což si vyžádalo nákladu 166,3 mil. Kč. Odškodnění toto podle zák. předpisů zjišťuje se dle služebního postavení a délky služby, činíc průměrně u stálých dělníků 3.466 Kč, u deputátníků 5.090 Kč, u zřízenců 9.849 Kč a u úředníků 30.527 Kč. Maximální výplaty jsou ovšem daleko vyšší. Pensí bylo zaopatřeno 4.208 (6,9%) bývalých zaměstnanců, kterým bylo vyplaceno na důchodu a drahotním přídavku 564 mil. Kč. Bylo tedy již vynaloženo na zajištění zaměstnanců 3017 mil. Kč. Na stěhovací výlohy zaměstnancům bylo dále vyplaceno přes ¹/₂ mil. Kč.

Mimo to bylo z prostředků vlastníků velkostatků zaopatřeno při zkráceném řízení přídělovém (odprodeji půdy se souhlasem S. P. Ú. a pod.) 749 zaměstnanců nákladem 5 mil. Kč.

Starším a práce neschopným zaměstnancem, kteří neměli nároku na zaopatření podle zákonných předpisů, poskytnuto bylo v tak zv. jubilejní sociální akci 972.507 Kč z prostředků S. P. úřadu. Za tím účelem provedeno bylo podrobné šetření o těchto osobách a jich poměrech. Dosud bylo rozhodnuto o udělení příspěvku 1394 osobám, dříve činným na 370 zabr. velkostatcích. Výplata provádí se postupně, zpravidla v několika lhůtách. Tato jubilejní akce skončena bude během r. 1932.