F. Úvěr živnostníkům válkou poškozeným.
Akce pro úvěr živnostníkům válkou poškozeným podle zákona z 23. května 1919, č. 276:Sb. z. a n., sblíží se svému zakončení. Zlikvidována jest činnost zemských komitétů pro úvěr živnostníkům válkou poškozeným v Opavě a v Užhorodě. Likvidace komitétů v Praze, Brně a Bratislavě bude ukončena v roce 1932. V celku zbývá k likvidaci 366 úvěrů v částce 621.360,08 Kč. Nedobytným podle čl. IV. cit. zákona bylo prohlášeno 450 úvěrů v celkové částce Kč 1,485.758,60, tj. 9,25% všech vyplacených úvěrů. O stavu akce a o příspěvcích veřejných činitelů na tuto akci informuje příloha č. 10.
G. Obuvnické živnosti.
Na akci ku zmírnění krise obuvnické živnosti věnovalo ministerstvo obchodu v roce 1930 částku 2 miliony Kč, ze které bylo použito ku podpoře obuvnických družstev Kč 1,050.000, dále na příplatky na dodávku vysokých bot z r. 1923 Kč 150.000 a konečně bylo rozděleno mezi jednotlivá družstva k nákupu strojů pro živnostníky 700.000 Kč na výhodné zakoupení obuvnických strojů a pracovních pomůcek pro obuvníky na úvěr prostřednictvím těchto družstev. Akce tato - jak svrchu uvedeno - se dobře rozvíjí. Zbytku 100.000 Kč bylo použito na kursy, kursovní stipendia a podpory veletržní pro obuvníky. Také v r. 1931 hodlá ministerstvo obchodu věnovati z částky preliminované na zmírnění krise obuvnické živnosti cca 1 milion Kč na příplatky na státní dodávky obuvi z kvoty živnostenské.
H. Činnost živnostensko-zvelebovací.
V oboru služby živnostensko-zvelebovací v užším smyslu pracováno bylo na vybavení existujících ústavů pro zvelebování živností se zřetelem k rostoucím a složitějším jejich potřebám a úkolům. Tak byla s podporou ministerstva obchodu dokončena novostavba a opatřeno vnitřní zařízení Ústavu pro zvelebování živností v Liberci a započata novostavba ústavní budovy v Pardubicích, jež byla dohotovena v roce 1931. Projektovány jsou novostavby ústavů pro zvelebování živností v Brně (v souvislosti s projektem budovy živnostenských učilišť) a v Čes. Budějovicích.
Stavba budovy Státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině pokročila do té míry, že jsou dohotoveny a z části kolaudovány hlavní a levý trakt a stavebně téměř dohotoven trakt pravý. Projekt traktu zadního jest připraven a má býti s jeho stavbou započato. Podle postupu stavby jest opatřováno též vnitřní zařízení. Nejvýznačnějším úkolem po této stránce pro rok 1931 jest zařízení odborných dílen umístěných v traktu levém.
činnost služby živnostensko-zvelebovací nesla se v podstatě stejnými směry jako v letech předchozích. Zvýšená péče byla věnována racionalisaci živnostenských podniků, v níž dlužno spatřovati velmi důležitý prostředek k dosažení konkurenční schopnosti. Proto se také příslušný referát ministerstva obchodu účastnil prací komise pro racionalisaci v živnostech zřízené na jaře r. 1930 při Československém národním komitétu pro vědeckou organisaci. V této komisi jest v prvé řadě vzat zřetel k vypracování normální kalkulace pro jednotlivé živnostenské obory a to též vzhledem k rozsahu podniků, která má býti podkladem pro zjištění provozních ztrát, jichž se možno uvarovati.
Činnost kursovní doznala proti minulým rokům opětného rozšíření. Bylo pořádána celkem 697 kursů se 14.999 účastníky celkovým nákladem 2,199.355 Kč. Podrobnosti jsou patrny z připojené statistiky (příloha č. 11.) Na tyto kursy byly v ministerstvu obchodu poskytnuty podpory podle platných norem v celkové výši 424.660 Kč. Na těchto kursech byli účastníci vedle prohlubování technologických znalostí příslušného oboru seznamováni s novinkami, týkajícími se jejich živností, s novými materiály, výrobními postupy, otázkami mechanisace výroby, požadavky mody a vkusu atd. a bylo přihlíženo k tomu, aby byla rozšířena výdělečnost jednotlivých výrobních odvětví, zejména takových, která jsou tovární konkurencí vážně ohrožena.
V roce 1931 vyvinula se činnost kursovní rovněž v uvedených směrech. Lze pozorovati s povděkem, že doby stagnace v některých živnostenských oborech snaží se živnostníci využíti ke svému odbornému zdokonalení. V prvém pololetí 1931 činil počet kursů 418 s 8.645 účastníky a nákladem 1,382.740 Kč.
Nemajetným účastníkům kursů, majícím stálé bydliště mimo místo, kde kurs se koná, byly poskytovány mírné kursovní příspěvky a hrazeno cestovné. Ve výjimečných případech byly takové příspěvky poskytovány též na učebné běhy zahraniční. Celkem bylo v roce 1930 na kursovních podporách včetně podpor zahraničních poskytnuto 177.603 Kč, v I. pololetí 1931 pak 129.160 Kč.
Nestátním ústavům pro zvelebování živností byly jako v jiných letech poskytnuty podpory režijní, úměrné jejich činnosti a podpory na účelné a potřebné investice.
činnost Státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině vykazuje další vzestup jak co do obsahu, tak co do rozsahu přes to, že byla bržděna nedostatkem personálu. Získání náležitě kvalifikovaných odborných sil pro ústav věnuje ministerstvo obchodu po provedené resystemisaci mimořádnou pozornost.
Podrobnosti o činnosti jednotlivých ústavů pro zvelebování živností lze seznati z výročních zpráv, jež ústavy každoročně vydávají.
Výstavky učňovských prací byly podporovány ministerstvem obchodu podle platných norem jako významný výchovný prostředek jak živnostenského dorostu, tak i mistrů. V roce 1930 bylo pořádáno 48 výstavek místních, z toho v Čechách 27, na Moravě a ve Slezsku 16, na Slovensku 3 a v Podkarpatské Rusi 2. Ústřední případně zemská výstava byla pořádána 1 pro Čechy a 1 pro Moravu a Slezsko. Bližší data o učňovských výstavkách podává příloha č. 12. Podpory ministerstva obchodu činily 67.265,50 Kč.
Výstavy průmyslové a živnostenské byly za finanční podpory ministerstva obchodu pořádány v roce 1930 tyto: Jubilejní výstava čs. skla a bijouterie v Železném Brodě, Výstava módy a oděvní kultury v Plzni, Hospodářská a průmyslová výstava spojená se zemědělsko-lesnickou putovní výstavou v Ústí n./L., Výstavní trhy nábytku v Čes. Budějovicích, Plzni, Praze, Lišově, Ledenici, Brně a v Rousinově, Výstava moderního uměleckého průmyslu a bytové kultury v Košicích, Výstava hospodářsko-průmyslová v Topolčanech, Výstava malířská v rámci P. V. V. a Výstava didaktická v Praze. Celkem bylo na podporách výstavních v roce 1930 poskytnuto 335.000 Kč.
Uznávajíc význam účasti na veletrzích a velkých výstavách též pro malé živnostníky jak po stránce odbytové, tak po stránce reklamní a propagační, poskytlo ministerstvo obchodu též v roce 1930 nemajetným živnostníkům vyhovujícím podmínkám stanoveným příslušnými normativními výnosy podpory k umožnění účasti na těchto veletrzích a výstavách v celkové částce 299.730 Kč. Podpory tyto vyžadují rok od roku vyšších částek a dobře se osvědčují, V roce 1931 bylo na těchto podporách do počátku června přislíbeno a z části vyplaceno celkem něco přes 200.000 Kč.
Na odborný tisk živnostenský byly v roce 1930 poskytnuty podpory v celkové částce 119.750 Kč.
O povznesení průmyslu domáckého jak po stránce technické, tak i po stránce umělecké a odbytové, pečují ústavy pro zvelebování živností souběžně s péčí o živnosti a platí zde totéž, co bylo shora uvedeno o akci živnostensko-zvelebovací.
Specielní péče o lidový umělecký průmysl děje se hlavně pomocí společnosti "Detva", československý ľudový umelecký priemysel, úč. spol. v Bratislavě, jako podniku státního, který jest jednak výrobní organisací pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, jednak ústřední odbytovou organisací a polooficielním representantem lidového uměleckého průmyslu pro celou republiku. V této své funkci přejímá "Detva" do komise též výrobky jiných organisací lidového uměleckého průmyslu a pečuje o jejich odbyt ve svých prodejnách, zřízených ve význačných městech republiky a při svých podnicích zahraničních.
V roce 1932 bude činnost služby živnostensko-zvelebovací vedena podle dosavadních osvědčených směrnic se snahou o jejich prohloubení a se zřetelem k časovým potřebám jednotlivých oborů živnostenských.
Podpora obchodu.
Z činnosti sekce obchodní a dopravní nutno zmíniti se o těchto akcích:
Hlavním úkolem ministerstva obchodu v oboru péče o vnitřní obchod bylo soustavné šetření o vnitřním složení čs. obchodu, jehož účelem jest zjistiti podle jednotlivých složek distribučních procesů, nákladů režijních atd. účast obchodu na tvorbě konečných cen. Pro toto šetření zřízena byla při ministerstvu koncem r. 1930 tzv. Ústřední racionalisační komise pro vnitřní obchod; sestávající z praktiků i theoretiků národohospodářských, čítající na 69 členů. Jejím úkolem právě jest vyšetřovati složení vnitřního obchodu našeho a všechny složky režie obchodu podle jednotlivých oborů, druhů a míst a zjišťovati všechny vlivy rozhodné v distribuci zboží pro tvoření cen. Aby komise usměrnila svoji práci, zvolila ze svého středu užší organisační a pracovní výbor, ustanovivši zatím tři pracovní sekce, a to: potravinářskou a koloniální; textilní a stavebních hmot a paliv.
ústřední racionalisační komise pro vnitřní obchod vypracovala dotazník pro kolektivní šetření a rozeslala jej vybraným firmám jednotlivých obchodních oborů k zodpovědění pod zárukou naprosté diskrétnosti, zejména s hlediska daňového a poplatkového. Vyplněné a vrácené dotazníky budou hromadně přidělovány příslušným pracovním sekcím, jichž počet podle potřeby bude rozšířen. Aby byl získán přesný a spolehlivý statistický materiál, byli ustanoveni pro jednotlivé obvody obchodních komor zvláštní důvěrníci.
Vedle kolektivního šetření provádí se postupně specielní šetření v jednotlivých oborech, dosud na př. u uhlí a minerálních vod. Výsledek těchto šetření ubude případně monograficky zpracován. V úvahu přichází též ustavení poradního a studijního sboru pro otázky distribuce, který by posuzoval systematicky plán zhospodárnění distribuce, jejž bude možno poříditi na základě studia a soustavné analysy všech okolností a poměrů, za nichž obchod pracuje. Rovněž bude nutno věnovati zvláštní pozornost otázce účelného financování distribuce.
V souvislosti s pracemi Ústřední racionalisační komise hodlá ministerstvo obchodu vypsati ceny na monografické zpracování jednotlivých problémů a otázek, týkajících se racionalisace.
Vedle široce rozvětvené akce racionalisační věnuje ministerstvo obchodu značnou pozornost výchově obchodního dorostu, umožňujíc vybraným jednotlivcům a různým obchodnickým institucím cesty do ciziny za -účelem poznání distribučních a odbytových method a dále otázkám obchodníci cestujících.
Ministerstvo obchodu jest dále ve velmi živém styku s vrcholnou dobrovolnou organisací čs. obchodnictva "Ústřední radou obchodnictva ČSR.", zúčastňujíc se pravidelně schůzí a porad všech jejich odborů. Úzký tento kontakt udržovalo ministerstvo obchodu nejen s ústřední organisací, nýbrž s jednotlivými jejími složkami. Kromě péče o rozvoj této dobrovolné organisace obchodnické a jejich složek věnovalo ministerstvo obchodu náležitou pozornost též rozvoji povinných organisačních svazků obchodnictva na celém území republiky.
Státní dodávky.
V oboru dodávkovém pracovalo ministerstvo obchodu stejně jako v letech minulých i v roce 1931 na dalším soustavném prohloubení a zjednodušení zadávacího řízení oněch státních dodávek a prací, jejichž zadáváním různými obory státní správy bylo pověřeno.
K návrhu ministerstva obchodu bylo usnesením ministerské rady rozhodnuto, aby maloživnostenským dodavatelům zůstal i nadále vyhrazen 60% podíl na dodávkách vojenské obuvi, zadávaný ministerstvem obchodu cestou distribuční; zároveň bylo ministerstvo obchodu zmocněno, aby za vojenskou obuv takto zadanou stanovilo v dohodě s ministerstvy národní obrany a financí po vyslechnutí zúčastněných kruhů (cenová komise) přiměřené ceny. Případný vyšší náklad s cenami stanovenými ministerstvem obchodu v porovnání s nejvyšší cenou, kterou za dotyčný druh vojenské obuvi zaplatí ministerstvo národní obrany v příslušné veřejné soutěži, bude hrazen z rozpočtu ministerstva obchodu za předpokladu, že na tento účel budou pojaty v jeho rozpočet potřebné prostředky.
V roce 1932 bude ministerstvo obchodu v dohodě s příslušnými resorty pokračovati v akci, směřující k soustředěnému zadávání některých státních dodávek a prací v ministerstvu obchodu.
Kromě toho vykoná ministerstvo obchodu po předchozím slyšení ústředních zájmových korporací průmyslu, obchodu a živností, v dohodě s ministerstvem veřejných prací, jakož i s ostatními resorty přípravy k případné novelisaci zadávacího řádu č. 667/1920 Sb. z. a n.
Vodní doprava.
V oboru dopravy vodní věnovalo ministerstvo obchodu svoji zvláštní pozornost provozu plavebních podniků Labského, Dunajského a Oderského, jež právě tak jako jiné dopravní podniky nejen u nás, ale i v cizině v důsledku hospodářské krise prodělaly a prodělávají také své kritické chvíle. Byl sice proveden zákon ze dne 22. března 1929, č. 53 Sb. z. a n. tím, že snížen byl akciový kapitál společnosti Labské a Dunajské, čímž přispěno bylo pouze k odstranění překapitalisování obou společností. Na úplné zabezpečení před provozními ztrátami zvlášť v kritických situacích bude třeba bezpochyby, obdobně jako v druhých státech, poskytnouti všem 3 československým plavebním podnikům, na nichž je stát zvlášť účasten, stálé význačné subvenční roční příspěvky. Studie pro tento účel byly již skončeny, pro jiné však překážky nedojde asi v roce 1932 k provedení tohoto programu a bude nutno odložiti je na rok 1933.
Podrobná data o provozu čs. plavebních podniků, jakož i o provozu hlavních našich přístavů, jsou patrna z připojených příloh č. 13. - 19.
Vedle hospodářské činnosti stará se ministerstvo obchodu v plavební správě také o účinnou činnost legislativní. V meziministerském řízení je osnova zákona o soukromoprávních poměrech plavby, pro meziministerské řízení je úplně připravena osnova zákona o veřejnoprávních poměrech plavby.
Akciová společnost Veřejné skladiště v Praze - Holešovicích, na níž je stát kapitálově zúčastněn a jež pomáhá jak rozvoji holešovického přístavu, tak významu říční plavby na Vltavě a Labi, byla přes kritický hospodářský rok dobře zaměstnána, takže mohla vykázati slabý čistý zisk.
Ve svobodném přístavním pásmu pro říční plavbu ve svobodném přístavu hamburském bylo dokončeno vytčení hranic československého pásma, uspořádána kolejová úprava, oplocení, nutná úprava hangaru, zařízena byla statistická služba, jež funguje s účinností od 1. ledna 1931. Provoz pásma přenechán byl smluvně do podnájmy Čs. plavební akc. společnosti Labské jako praktickému provozovateli tím způsobem, že do vlastního podnájmu byla jí dána asi třetina plochy, ostatní část plochy nájemního pásma byla jí svěřena toliko do opatrování, aby ministerstvo obchodu mělo volnou ruku - pro ten případ, že by se v příštích letech o příděl místa v čs. nájemním pásmu hlásili také jiní zájemníci z řad československých.
Cizinecký a lázeňský ruch.
V oboru cizinecké péče a lázeňského ruchu byla rozšířena sít informačních čs. kanceláří o informační kanceláře ve Stockholmu, Kodani, ve Vídni a v Budapešti. V ohledu propagace ČSR. vydáno bylo značným nákladem propagační leporelo s názornou mapou Československa ve 4 řečech. Otázka organisace péče o povznesení cizineckého ruchu resp. utvoření jednotné ústřední organisace všech veřejných i soukromých interesentů, naráží na téměř nepřekonatelné překážky finančního rázu a bude řešena v Poradním sboru pro otázky hospodářské. Statistiku turistických spolků a jich členstva a přehled návštěvy cizinců podávají přílohy č. 20. až 22.
Patentní obor.
Agenda patentního úřadu stoupá rok od roku. V r. 1930 podáno bylo 10.084 patentových přihlášek proti 9.113 v r. 1929. V r. 1930 uděleno bylo 3.700 nových patentů stejně jako v r. 1929 a zaniklo, zrušeno nebo odvoláno bylo 2.095 patentů proti 2.056 patentům v r. 1929. Koncem r. 1930 bylo v platnosti celkem 16.569 patentů proti 14.964 koncem r. 1929. V první polovině r. 1931 podáno bylo 5.109 patentových přihlášek. V tomto pololetí uděleno bylo 1.950 nových patentů a zaniklo nebo zrušeno bylo 1.228 patentů, takže koncem června 1931 bylo v platnosti 17.291 patenty. Podrobnější data o činnosti patentního úřadu jsou patrna z příloh č. 23. až 26.
|
Celkové výdaje kapitoly 13. preliminují se pro rok 1932 částkou |
44,3 mil. Kč, |
|
tj. proti výdajům schváleným pro rok 1931 ve výši |
48,6 mil. Kč |
|
méně o |
4,3 mil. Kč |
V rámci rozpočtu ministerstva obchodu bylo nutno opatřiti úhradu vyšších výdajů vzniklých jednak na základě zákonných ustanovení - na platy stálých zaměstnanců v částce 1,3 mil. Kč, na nájemné ve výši 0,2 mil. Kč, a na příspěvek 1 mil. Kč, který je určen na krytí provozních nákladů fondu podle zákona č. 121/1931 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu, - jednak okolností, že bude nutno alespoň částečně zaříditi novostavbu ministerstva obchodu a patentního úřadu, což vyžádá si zvýšené potřeby o 1 ml. Kč.
Jelikož tyto vyšší výdaje nebyly vyváženy odpadnutím některých jiných potřeb, byla nutno snížiti věcné výdaje ústřední správy o 0,1 mil. Kč, živnostensko-zvelebovací služby o 0,3 mil. Kč a omeziti některé subvenční úvěry a to na podporu průmyslu a vývozu o 2,0 mil. Kč, na podporu živností o 0,4 mil. Kč a na cizinecký, turistický a lázeňský ruch o 0,5 Kč.
Osnova zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského nebyla dosud uzákoněna a vypouští se proto dosavadní potřeba na příspěvek tomuto Ústředí, čímž se výdaje snižují o 1,6 mil. Kč.
Nájemné za svobodné přístavní pásmo v Hamburku bylo již pevně stanoveno a proto lze snížiti potřebu na toto vydání o 0,5 mil. Kč. Rovněž zařizovací náklady možno snížiti o 0,4 mil. Kč.
V oboru patentním upouští se od zařadění tiskových nákladů na patentní spisy, ježto tyto výdaje docházejí vlastně úhrady v částkách, které přihlašovatelé předem skládají do státní pokladny. Tím snižují se výdaje o 1,2 mil Kč.
Mimo to byly některé položky věcných výdajů v různých paragrafech sníženy o menší částky, kteréžto snížení úhrnem činí 0,2 mil. Kč.
|
Příjmy kapitoly 13. očekávají se částkou |
11.9 mil. Kč |
|
tj. proti příjmům zařazeným v rozpočtu pro rok 1931 ve výši |
6.7 mil. Kč |
|
více o |
5,2 mil. Kč |
Zvýšení toto jest hlavně u příjmů za udělení a vystavení dovozních a vývozních povolení, kde se zařazená částka zvyšuje o 6,0 mil. Kč, ježto staré závazky z tohoto řízení, o nichž v minulých letech byla obava, že převýší tento příjem, jsou zlikvidovány a možno již bezpečně počítati s čistým výnosem.
Podle přesného výkazu splátek, které dlužníci mají odváděti na účet výpůjček, lze očekávati vyšší příjem u položky "Splátky na provozovací zápůjčky" o částku 0,1 mil. Kč.
Jelikož nájemné placené státem za svobodné přístavní pásmo v Hamburku jest přesně stanoveno a jest nižší než bylo očekáváno, jest nutno zařaditi také nižší příjem o 0,3 mil. Kč z podnájmu.
Z příjmů patentního úřadu vypouští se dosavadní položka "Náhrada výdajů s tiskem" zařazená v roce 1931 částkou 1,2 mil. Kč vzhledem k tomu, že ve výdajích v roce 1932 není pamatováno zvláštním úvěrem na tiskové náklady, které budou hrazeny přímo z částek, jež přihlašovatelé jsou povinni skládati do státní pokladny a které v dřívějších létech byly preliminovány jako státní příjem. Naproti tomu v důsledku stoupající agendy patentního úřadu zvyšují se ostatní očekávané příjmy o 0,5 mil. Kč.
Příloha č. 1.
Statistický přehled speciálního dovozu a vývozu v letech 1928 - 1931.
(Data definitivní, s výjimkou roku 1931, ohledně něhož jsou uvedena data jen provisorní.)
|
Rok |
Dovoz |
Vývoz |
Vývoz je větší (menší) než dovoz o |
||||||
|
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
|
|
1928 |
2,195.954 |
92,636.281 |
19,207.903 |
13,888.477 |
134,609.492 |
21,224.211 |
+ 41,973.211 |
+ 2,016.308 |
+ 11,692.523 |
|
1929 |
2,324.550 |
99,090.960 |
19,987.858 |
14,520.464 |
130,807.031 |
20,498.869 |
+ 12,195.914 |
+ 31,716.071 |
+ 511.011 |
|
1930 |
1,594.445 |
84,572.441 |
15,714.503 |
9,169.485 |
107,767.219 |
17,473.732 |
+ 7,575.040 |
+ 23,194.778 |
+ 1,759.229 |
|
I. - VI. 1931 |
516.571 |
33,880.540 |
5,546.671 |
1,994.728 |
41,581.120 |
6,384.386 |
+ 1,478.157 |
+ 7,700.580 |
+ 837.715 |
Příloha č. 2.
Statistický přehled speciálního dovozu a vývozu v I. pololetí 1931.
(Data provisorní.)
|
Rok |
Dovoz |
Vývoz |
Vývoz je větší (menší) než dovoz o |
||||||
|
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
kusů |
q |
hodnota v tisících Kč |
|
|
Leden |
58.800 |
4,989.100 |
883.052 |
238.222 |
6,491.240 |
999.732 |
+ 179.422 |
+ 1,502.140 |
+ 116.680 |
|
Únor |
65.489 |
4,675.970 |
844.242 |
259.293 |
6,496.550 |
1,002.001 |
+ 193.804 |
+ 1,820.580 |
+ 157.759 |
|
Březen |
102.807 |
4,945.470 |
880.677 |
318.494 |
6,919.490 |
1,083.425 |
+ 215.687 |
+ 1,974.020 |
+ 202.748 |
|
Duben |
114.844 |
6,102.870 |
1,006.068 |
513.774 |
7,164.980 |
1,167.659 |
+ 398.930 |
+ 1,062.110 |
+ 161.591 |
|
Květen |
95.291 |
5,941.270 |
954.512 |
328.999 |
7,314.910 |
1,094.448 |
+ 233.708 |
+ 1,373.640 |
+ 139.936 |
|
Červen |
79.340 |
7,225.870 |
978.121 |
335.946 |
7,193.940 |
1,037.120 |
+ 256.606 |
- 31.930 |
+ 58.999 |
Příloha č. 3.
Speciální obchod podle bruselského mezinárodního názvosloví v roce 1930.
|
Třída |
Dovoz |
Vývoz |
||
|
Množství v q |
Hodnota v tisících Kč |
Množství v q |
Hodnota v tisících Kč |
|
|
I. Živá zvířata |
1,065.257 |
724.543 |
70.290 |
54.922 |
|
II. Potraviny a nápoje |
11,623.290 |
2,657.361 |
10,410.729 |
1,706.519 |
|
III. Suroviny a výrobky zpracované |
70,613.726 |
7,114.727 |
83,528.145 |
2,795.647 |
|
IV. Výrobky hotové |
2,378.874 |
5,183.338 |
13,911.294 |
12,904.335 |
|
V. Zlato a stříbro nezpracované, peníze zlaté a stříbrné |
90 |
34.534 |
448 |
13.309 |
|
Úhrnem |
85,681.237 |
15,714.503 |
107,920.906 |
17,473.732 |
Příloha č. 4.
Speciální obchod podle bruselského mezinárodního názvosloví za leden - červen 1931.
(Data provisorní.)
|
Třída |
Dovoz |
Vývoz |
|||
|
Množství v q |
Hodnota v tisících Kč |
Množství v q |
Hodnota v tisících Kč |
||
|
I. Živá zvířata |
137.820 |
81.692 |
17.270 |
12.131 |
|
|
II. Potraviny a nápoje |
5,650.900 |
1,017.404 |
3,272.910 |
513.522 |
|
|
III. Suroviny a výrobky zhruba zpracované |
27,313.980 |
2,462.461 |
32,321.480 |
1,021.058 |
|
|
IV. Výrobky hotové |
933.860 |
1,969.707 |
6,002.210 |
4,831.970 |
|
|
V. Zlato a stříbro nezpracované, peníze zlaté a stříbrné |
50 |
15.407 |
250 |
5.705 |
|
|
Úhrnem |
34,036.610 |
5,546.671 |
41,614.120 |
6,384.386 |
|
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Příloha č. 5.
Hodnota speciálního obchodu v r. 1930 podle zemí zásilky.
(Podle dat Státního úřadu statistického.)
|
Běžné číslo |
Země |
Hodnota v tisících Kč |
||||
|
Dovoz |
Vývoz |
Bilance (aktivní +) (pasivní -) |
||||
|
absol. |
% |
absol. |
% |
|||
|
A. Evropa |
||||||
|
1 |
Německo s přístavy |
6.010,860 |
38,3 |
3.571,427 |
20,4 |
- 2.439,433 |
|
2 |
Rakousko |
1.210,672 |
1,7 |
2.439,131 |
14,0 |
+ 1.228,459 |
|
3 |
Polsko s Gdanskem |
879,611 |
5,6 |
638,696 |
3,7 |
- 240,915 |
|
4 |
Maďarsko |
929,980 |
5,9 |
1.004,456 |
5,8 |
+ 74,476 |
|
5 |
Rumunsko |
562,421 |
3,6 |
596,414 |
3,4 |
+ 33,993 |
|
6 |
Jugoslavie |
438,875 |
2,8 |
1.520,450 |
8,7 |
+ 1.081,575 |
|
7 |
Belgie |
235,400 |
1,5 |
243,591 |
1,4 |
+ 8,191 |
|
8 |
Britanie V. |
579,293 |
3,7 |
1.377,797 |
7,9 |
+ 798,504 |
|
9 |
Britské državy ve Středozemním moři |
12,735 |
0,1 |
6,613 |
0,0 |
- 6,122 |
|
10 |
Irský svob. stát |
1,259 |
0,0 |
8,629 |
0,1 |
+ 7,370 |
|
11 |
Francie |
569,810 |
3,6 |
404,657 |
2,3 |
- 165,153 |
|
12 |
Saarské území |
2,081 |
0,0 |
9,344 |
0,1 |
+ 7,263 |
|
13 |
Italie s přístavy |
524,207 |
3,3 |
662,453 |
3,8 |
+ 138,246 |
|
14 |
Nizozemsko |
206,922 |
1,3 |
442,252 |
2,5 |
+ 235,330 |
|
15 |
Portugalsko |
22,608 |
0,1 |
18,054 |
0,1 |
- 4,554 |
|
16 |
Španělsko |
99,042 |
0,6 |
79,451 |
0,5 |
- 19,591 |
|
17 |
Švýcary |
418,265 |
2,7 |
504,638 |
2,9 |
+ 86,373 |
|
18 |
Dánsko |
44,354 |
0,3 |
351,693 |
2,0 |
+ 307,339 |
|
19 |
Norsko |
42,295 |
0,3 |
125,643 |
0,7 |
+ 83,348 |
|
20 |
Švédsko |
266,689 |
1,7 |
331,243 |
1,9 |
+ 64,554 |
|
21 |
Estonsko |
3,758 |
0,0 |
12,845 |
0,1 |
+ 9,087 |
|
22 |
Finsko |
5,371 |
0,0 |
59,917 |
0,3 |
+ 54,546 |
|
23 |
Lotyšsko |
24,478 |
0,2 |
49,626 |
0,3 |
+ 25,148 |
|
24 |
Litva |
11,319 |
0,1 |
60,742 |
0,3 |
+ 49,423 |
|
25 |
S. S. S. R. |
301,586 |
1,9 |
328,145 |
1,9 |
+ 26,559 |
|
26 |
Bulharsko |
114,290 |
0,7 |
93,469 |
0,6 |
- 20,821 |
|
27 |
Řecko |
214,948 |
1,4 |
92,128 |
0,5 |
- 122,820 |
|
28 |
Albanie |
16 |
0,0 |
5,651 |
0,0 |
+ 5,635 |
|
Evropa (úhrnem) |
13.733,145 |
87,4 |
15.039,155 |
86,1 |
+ 1.306,010 |
|
|
Běžné číslo |
Země |
Hodnota v tisících Kč |
||||
|
Dovoz |
Vývoz |
Bilance (aktivní +) (pasivní -) |
||||
|
absol. |
% |
absol. |
% |
|||
|
B. Asie |
||||||
|
29 |
Arabie |
169 |
0,0 |
1,811 |
0,0 |
+ 1,642 |
|
30 |
Čína |
16,495 |
0,1 |
125,708 |
0,7 |
+ 109,213 |
|
31 |
Japonsko |
8,495 |
0,1 |
67,721 |
0,4 |
+ 59,226 |
|
32 |
Persie |
2,942 |
0,0 |
44,882 |
0,3 |
+ 41,940 |
|
33 |
Turecko |
71,223 |
0,4 |
118,586 |
0,7 |
+ 47,363 |
|
34 |
Britská Indie |
331,945 |
2,1 |
168,746 |
1,0 |
- 163,199 |
|
35 |
Palestina |
616 |
0,0 |
18,265 |
0,1 |
+ 17,649 |
|
36 |
Ostatní britské državy v Asii |
2,922 |
0,0 |
14,907 |
0,1 |
+ 11,985 |
|
37 |
Francouzské državy v Asii |
24 |
0,0 |
1,784 |
0,0 |
+ 1,760 |
|
38 |
Syrie |
418 |
0,0 |
26,647 |
0,1 |
+ 26,229 |
|
39 |
Nizozemské državy v Asii |
40,366 |
0,3 |
33,686 |
0,2 |
- 6,680 |
|
40 |
Državy Spojených států amerických v Asii a Oceanii |
17,245 |
0,1 |
5,559 |
0,0 |
- 11,686 |
|
41 |
Ostatní Asie |
248 |
0,0 |
15,684 |
0,1 |
+ 15,436 |
|
Asie (úhrnem) |
493,108 |
3,1 |
643,986 |
3,7 |
+ 150,878 |
|
|
C. Afrika |
||||||
|
42 |
Egypt |
120,147 |
0,8 |
163,970 |
0,9 |
+ 43,823 |
|
43 |
Habeš |
395 |
0,0 |
634 |
0,0 |
+ 239 |
|
44 |
Belgické Kongo |
1,689 |
0,0 |
3,307 |
0,0 |
+ 1,618 |
|
45 |
Britské državy v jižní Africe |
32,167 |
0,2 |
103,795 |
0,6 |
+ 71,628 |
|
46 |
Britské državy ve východní Africe |
3,986 |
0,0 |
10,593 |
0,1 |
+ 6,607 |
|
47 |
Britské državy v západní Africe |
57,378 |
0,4 |
17,971 |
0,1 |
- 39,407 |
|
48 |
Alžír |
10,493 |
0,1 |
6,446 |
0,0 |
- 4,047 |
|
49 |
Tunis |
1,794 |
0,0 |
5,900 |
0,0 |
- 4,106 |
|
50 |
Francouzské Maroko |
20,646 |
0,1 |
9,125 |
0,1 |
- 11,521 |
|
51 |
Ostatní Francouzské državy v Africe |
13,115 |
0,1 |
24,009 |
0,1 |
+ 10,894 |
|
52 |
Španělské Maroko |
23 |
0,0 |
2,312 |
0,0 |
- 2,289 |
|
53 |
Ostatní Afrika |
1,014 |
0,0 |
8,397 |
0,1 |
- 7,383 |
|
Afrika (úhrnem) |
262,847 |
1,7 |
356,459 |
2,0 |
+ 93,612 |
|
|
Běžné číslo |
Země |
Hodnota v tisících Kč |
||||
|
Dovoz |
Vývoz |
Bilance (aktivní +) (pasivní -) |
||||
|
absol. |
% |
absol. |
% |
|||
|
D. Amerika |
||||||
|
54 |
Argentina |
108,505 |
0,7 |
145,243 |
0,8 |
+ 36,738 |
|
55 |
Brasilie |
60,018 |
0,4 |
49,115 |
0,3 |
- 10,903 |
|
56 |
Chile |
33,446 |
0,2 |
24,476 |
0,1 |
- 8,971 |
|
57 |
Kolumbie |
567 |
0,0 |
20,181 |
0,1 |
+ 19,614 |
|
58 |
Peru |
13,515 |
0,1 |
11,100 |
0,1 |
- 2,415 |
|
59 |
Uruguay |
10,092 |
0,1 |
21,326 |
0,1 |
+ 11,234 |
|
60 |
Venezuela |
746 |
0,0 |
13,593 |
0,1 |
+ 12,847 |
|
61 |
Ostatní jihoamerické republiky |
4,723 |
0,0 |
14,402 |
0,1 |
+ 9,679 |
|
62 |
Středoamerické republiky |
14,770 |
0,1 |
9,759 |
0,1 |
- 5,011 |
|
63 |
Mexiko |
6,228 |
0,0 |
23,498 |
0,1 |
+ 17,270 |
|
64 |
Kuba, Haiti, republika Dominická |
3,636 |
0,0 |
16,508 |
0,1 |
+ 12,872 |
|
65 |
Spojené státy americké |
785,903 |
5,0 |
976,946 |
5,6 |
+ 191,043 |
|
66 |
Kanada |
39,634 |
0,3 |
67,932 |
0,4 |
+ 28,298 |
|
67 |
Ostatní britské državy v Americe |
65,528 |
0,4 |
1,571 |
0,0 |
- 63,957 |
|
68 |
Ostatní Amerika |
986 |
0,0 |
1,020 |
0,0 |
+ 34 |
|
Amerika (úhrnem) |
1.148,297 |
1,3 |
1.396,669 |
8,0 |
+ 248,372 |
|
|
E. Australie |
||||||
|
69 |
Australský svaz |
63,035 |
0,4 |
28,865 |
0,2 |
- 34,170 |
|
70 |
Nový Zéland |
13,814 |
0,1 |
6,644 |
0,0 |
- 7,170 |
|
71 |
Ostatní Australie a Oceanie |
257 |
0,0 |
1,954 |
0,0 |
+ 1,697 |
|
Australie (úhrnem) |
77,106 |
0,5 |
37,463 |
0,2 |
- 39,643 |
|
|
Celkem |
15.714,503 |
100 |
17.473,732 |
100 |
+ 1.759,229 |
|