13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu obchodu a živností.

Z činnosti ministerstva průmyslu; obchodu a živností a patentního úřadu nutno uvésti zejména toto:

Legislativní činnost.

V oboru legislativní činnosti sekce průmyslové pokračováno bylo v pracech na vydání některých vládních nařízení k zákonu proti nekalé soutěži. K připraveným už osnovám vládního nařízení o obchodu čajem (obligatorní balení a váha), kosmetickými prostředky a žitnou kávou přistupuje ještě osnova vládního nařízení o obchodu lahvovým pivem, vínem a jinými lahvovými nápoji.

Pro případ ratifikace mezinárodních úmluv na ochranu živnostenského vlastnictví, podepsaných v Haagu dne 6. listopadu 1925, připravují se: osnova novely známkového zákona, osnova novely vzorkového zákona, osnova novely k patentnímu zákonu, aby nynější naše zákonné předpisy v těchto směrech odpovídaly úmluvám a osnova prováděcího zákona ke zmíněným úmluvám. Dále připravuje se osnova nového zákona o právu patentovém.

Shledáván je dále materiál k případnému vydání zákona proti průmyslové špionáži. V roce 1932 bude nutno přikročiti k úplné unifikaci a reformě práva vzorkového a známkového.

Jako jiná léta, tak i roku 1931 spolupůsobila průmyslová sekce na přípravě a vypracování osnov zákonů a vládních nařízení jiných resortů, pokud se dotýkaly zájmů ministerstva obchodu.

Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Vládním nařízením č. 3/1931 Sb. z. a n. bylo funkční období tohoto sboru prodlouženo do 15. července t. r. v dosavadním jeho složení. Během minulých měsíců byla v řadě schůzí stálých výborů i specielních podvýborů projednána mimo jiné: osnova zákona o zprostředkování práce, osnova rybářského zákona, osnova zákona o soudních poplatcích a o reformě poplatků z pojišťovacích smluv a úprava statistiky cizineckého ruchu. Zvláštní výbor zřízený pro otázky současné hospodářské krise zabýval se opatřeními, jež bylo by možno pro zmírnění krise učiniti na poli veřejné správy, v oboru průmyslové, obchodní a živnostenské, zemědělské a sociální politiky, v úvěrnictví a ve veřejných institucích.

Významnou součástkou agendy Poradního sboru pro otázky hospodářské v uplynulém období jest součinnost se zvláštním výborem Společnosti Národů, jenž se zabývá zkoumáním možnosti mezinárodní součinnosti v boji proti hospodářské krisi v souvislosti s otázkou hospodářských cyklů. V této věci bylo vítaným spolupracovníkem Poradního sboru pro otázky hospodářské studijní oddělení Národní banky československé.

Sekretariát Poradního sboru pro otázky hospodářské pokračuje v šetření, které provádí z příkazu předsednictva Poradního sboru pro otázky hospodářské již druhý rok v součinnosti s hospodářskými organisacemi o základních otázkách naší hospodářské politiky, v němž jest popisován vývoj jednotlivých výrobních oborů, zjišťovány překážky lepšího úspěchu při výrobě a odbytu, zejména v oboru politiky obchodní, finanční a dopravní a vyšetřovány důsledky navrhovaných opatření pro státní pokladnu, pro ostatní hospodářské složky a pro obchodně-politický poměr k cizině.

Hotovy jsou referáty o sladu, chmelu, pivu, lnu, ovocných konservách, škrobu všeho druhu a škrobových lepidlech, lihu, likérech a lihovinách, o výrobě etherických olejů, alkoholických aromatických trestí, o výrobě zboží voňavkářského a kosmetického, o těžbě dříví a průmyslu dřevařském a o zboží papírovém, obilí, uhlí, cukrovce a cukru, o průmyslu porculánu, čokolády a cukrovinek, o průmyslu cihlářském a o výrobě lepenky na střechy. V běhu jest šetření o těchto dalších oborech: železo a železné polotovary, celulosa a papír, střelivo, měďárny a mosazárny, těžba nafty a rafinerie minerálních olejů, průmysl radiotechnický, průmysl pekárenský, výroba klihu a výroba octa.

Za účelem informace veřejnosti o činnosti Poradního sboru pro otázky hospodářské bylo v poslední době přikročeno k publikaci některých elaborátů a usnesení Poradního sboru pro otázky hospodářské ve formě zvláštních čísel Věstníku ministerstva obchodu.

Kromě toho bylo pracováno na obnově Poradního sboru pro otázky hospodářské. V novém funkčním období bude zejména pokračováno na urychleném skončení prací o základních otázkách naší hospodářské politiky.

Podpora průmyslu.

Průmyslová sekce snažila se stejně jako jiná léta finančně i morálně podporovati ústavy a instituce, které pracují k zvelebení průmyslu a podnikají akce k zavedení výroby u nás dosud nedostatečně zastoupené, jakož i k zajištění domácích surovin našemu průmyslu v oborech, ve kterých dříve byl odkázán na dovoz z ciziny.

Velká péče věnována byla průmyslovému výzkumnictví, jehož úkolem jest nalézati nové a dokonalejší výrobní methody a nové produkty. K splnění těchto úkolů zapotřebí jest ovšem velikých nákladů jednak zařizovacích k dokonalému vybavení laboratoří, jednak udržovacích k získání služeb vynikajících pracovníků.

V důsledku neutěšeného stavu téměř všech odvětví průmyslových octla se i podomácká výroba v uplynulém roce ve zvlášť svízelné situaci, které bude nutno i v roce 1932 věnovati zvláštní pozornost, poněvadž jde většinou o kraje, v nichž nelze nalézti jiného náhradního zaměstnání. V akcích, které v uplynulém roce v zájmu podpory domácké výroby byly podniknuty, bude v potřebné míře i v příštím roce pokračováno. Zvláště týká se to podomácké výroby hraček, jíž bylo za podpory ministerstva obchodu umožněno zúčastniti se velkou kolekcí jarního pražského vzorkového veletrhu, kterážto akce se setkala podle dosavadních zpráv s plným úspěchem. Mimo to bude lze prakticky podpořiti podomáckou výrobu perleťářskou, pro níž z usnesení obchodní a živnostenské komory v Čes. Budějovicích zřízen byl Ústav pro zvelebování průmyslu perleťářského, do jehož kompetence budou náležeti všechny otázky týkající se povznesení výroby perleťářské po stránce technické a umělecké.

V neztenčené míře byla předmětem obzvláštní bedlivé pozornosti špionáž v jabloneckém průmyslu. V tomto směru byly podniknuty za účasti úřadů a interesovaných kruhů, jakož i za finanční podpory ministerstva obchodu účinné akce k jejímu odstranění. K zabránění stejného nebezpečí ve sklářském průmyslu vůbec snažilo se ministerstvo obchodu, aby zvláště kvalifikovaní sklářští dělníci nalezli u nás zaměstnání a neodcházeli do ciziny. V oboru jabloneckého průmyslu bylo dále finanční podporou ministerstva obchodu umožněno uspořádání odborného kursu na výrobu skleněných ozdob na vánoční stromky. Touto akcí, která se setkala se zdarem, bylo zamýšleno zavésti nové odvětví průmyslové výroby, které by bylo náhradou za ztracenou výrobu skleněných foukaných perel a umožniti náhradní zaměstnání a výživu sklářů zapracovaných v této výrobě. V oboru skleněných jabloneckých kroužků je neustále bedlivě sledována hospodářská situace na, indických odbytištích, aby bylo lze v příhodné době přistoupiti po dohodě se všemi zúčastněnými složkami ke vhodné úpravě exportu s náležitým zřetelem na zaměstnanost v tomto výrobním odvětví. Rovněž v oboru chatonu zabývá se ministerstvo obchodu otázkou vhodné úpravy vývozu.

Vzhledem k tísnivým poměrům v lahvářském průmyslu, nastalým v důsledku zavedení strojní výroby lahví, vynasnažilo se ministerstvo obchodu s částečnými výsledkem zlepšiti situaci lahvářských dělníků; zapracovaných v ruční výrobě lahví.

Vzhledem k četným hlasům z veřejnosti žádajícím snížení cen různých průmyslových výrobků, podniklo ministerstvo obchodu rozsáhlou akci za účelem zjištění, zda a dokud by bylo možno dosáhnouti snížení cen. Jednání tato týkala se hlavně železa, cementu, sody, papíru a při všech těchto akcích dospělo se k uspokojivým výsledkům.

Slovenskému průmyslu věnuje se obzvláštní pozornost a v rámci daných možností hledají se cesty, jak by bylo lze podpořiti a vybudovati určitá odvětví průmyslová i na Podkarpatské Rusi, pokud jsou dány pohotovostí výrobního materiálu k tomu podmínky.

Bedlivě sleduje ministerstvo obchodu organisaci, činnost a pracovní methody obchodních ministerstev, hospodářských poradních sborů a hospodářských anket v cizích státech, aby mohly býti přizpůsobeny nejúspěšnější způsoby pracovní našim poměrům.

Ministerstvo obchodu všímá si bedlivě též normalisace a Československé normalisační společnosti poskytuje každoroční subvenci k umožnění a rozšíření její činnosti. Přičiněním ministerstva obchodu došlo po delších jednáních k tomu, že normalisované formáty papíru byly zavedeny téměř ve všech oborech státní správy (v 13 ministerstvech a jim podřízených úřadech).

Celní obor.

V oboru autonomní úpravy celní projednávány byly zejména návrhy, týkající se třídy minerálních olejů; dřeva a kostí, směřující zároveň k úplnému uvolnění dovozu, resp. vývozu uvedeného zboží, dále reprodukovány starší návrhy na některé zákonné úpravy, související se zvýšením ochrany zemědělské produkce (otázky ochrany výroby strojených hnojiv) a konečně byly připraveny četné osnovy legislativních opatření k zavedení celní ochrany dřevěného uhlí a impregnovaného dříví, jakož i menších změn celních součinitelů a vysvětlivek k celnímu sazebníku, jichž vyžadují změněné výrobní a odbytové poměry. (Uskutečnění návrhů těch se bohužel namnoze nepodařilo pro překážky mimo resort ležící.)

Jinak bylo spolupracováno s ostatními v úvahu přicházejícími resorty při provádění zákonů, vydaných k řešení zemědělské krise, tak zvl. při stanovení přirážek k celním sazbám na některé druhy obilí a mouky, jakož i k celním sazbám na hovězí a vepřový dobytek při zákonu o dovozních listech a pod.

V roce 1932 bude v uvedených pracích pokračováno a to jak v oboru úprav celně tarifních, tak i ve příčině prohloubení a dalšího vybudování organisačních složek pro zajištění žádoucích hospodářských výsledků a cílů sledovaných zákonem o dovozních listech. K tomu přistoupí zpracování obsáhlého ženevského návrhu jednotné mezinárodní nomenklatury celní.

V oboru celně-administrativním spolupůsobí ministerstvo obchodu zejména při povolování celních slev na stroje a přístroje v tuzemsku nevyráběné, při rozhodování o zušlechťovacích a záznamních stycích, dovolovacích režimech, povolování celních skladišť a v rozsáhlém a důležitém oboru celní judikatury (celní dotazy a celní stížnosti).

Platnost zákonů o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů byla zákonem ze dne 21. května 1931, čís. 83 Sb. z. a n. dále prodloužena do 31. března 1934.

Poradní sbor zřízený k projednávání příslušných žádostí zasedává v pravidelných schůzích několikráte v týdnu za účasti stálých zástupců ministerstva obchodu. Povolování těchto slev má veliký význam pro technické vybudování a zdokonalení našich průmyslů, obzvláště exportních.

Z dovolovacích režimů budiž poukázáno na složitou a důležitou akci režimu umělým hedvábím (podle 1. pozn. k saz. čís. 233), tj. přidělování kontingentu cizího umělého hedvábí se značně sníženou celní sazbou našemu textilnímu průmyslu k vývozním účelům; v dohodě se zdejší výrobou umělého hedvábí buduje se tento režim stále dokonaleji a přesněji.

Ohledně celního poradního sboru lze očekávati, že obtíže, jež se vyvinuly v meziministerském řízení stanoviskem různých ministerstev, budou konečně překonány a že tento poradní sbor, pro který se ukazuje nesmírně silný zájem veřejnosti a interesovaných korporací, bude aktivován v nejbližší době.

Prozatím podávají se znalecké posudky potřebné pro řešení jednotlivých celních stížností buď v pravidelných schůzích menších komisí odborníků, neb jednáním neb korespondencí s těmito odborníky a znalci (bývalými členy dřívější celní rady, řediteli a funkcionáři vysokých a odborných škola ústavů, jakož i zástupci hospodářských korporací a jednotlivých průmyslových a obchodních podniků).

Obchodní smlouvy.

V oboru obchodně-politickém bylo od července 1930 jednáno o obchodní a celně tarifní smlouvy, jakož i o smluvní dodatky k dosavadním obchodním smlouvám s řadou cizích států, Ze skočených jednání bylo by zaznamenati:

Turecko: Dne 17. ledna 1931 podepsána definitivní obchodní a celně tarifní smlouva, kterou bylo nahrazeno dosavadní smluvní provisorium. Při tom došlo zároveň k nové úpravě odběru tabáku z Turecka a v souvislosti s tím i k úpravě participace ČSR. na tureckých státních dodávkách.

Jugoslavie: Dne 30. března 1931 podepsána celně tarifní smlouva, jakožto dodatek k obchodní a plavební smlouvě československo-jugoslávské ze dne 14. listopadu 1928. Zároveň sjednána též veterinární konvence. Nová smlouva uvedena provisorně v platnost dne 1. června 1931. Prohloubení smluvního poměru s Jugoslavií přispěje zajisté k dalšímu rozvoji vzájemných hospodářských styků.

Francie: Dne 20. února 1931 podepsán další dodatek k obchodní smlouvě s Francií, jímž nově upraven režim pro dovoz automobilu do ČSR. a naproti tomu ve Francii revidovány celní sazby na dovoz punčoch z ČSR.

Italie: Dne 4. srpna 1930 podepsán dodatek k obchodní a; celně tarifní smlouvě s Italií, jímž na jedné stráně zkrácena lhůta pro bezcelní dovoz ranných bramborů z Italie o jeden týden a na druhé straně došlo k vypuštění dosavadního smluvního cla na dovoz perleťových knoflíků z ČSR, do Italie.

Obchodní smlouvy s Čínou, Persií a Gronskem, které byly dotud toliko v provisorní účinnosti, byly ústavně projednány a ratifikovány.

Jednání s řadou dalších států jest v proudu a jich dojednání jest programem do budoucna. Jedná se tu hlavně o Maďarsko a Rakousko.

Jednání s Maďarskem o likvidaci bezesmluvního stavů, který nastal dnem 15. prosince 1930 v důsledku výpovědi dosavadní obchodní smlouvy, bylo již zahájeno.

S Rakouskem jedná se od delší doby o náhradní celně tarifní smlouvu. Dosavadní byla Rakouskem ku dni 15. července 1931 vypovězena.

Kromě toho jsou v proudu jednání o sjednání definitivní celně tarifní smlouvu s Řeckem, která již značně pokročila a na podnět Polska bylo zahájeno jednání o revisi obchodní smlouvy také s tímto státem, při čemž hraje hlavní roli clo na vepře.

Pro nejbližší dobu očekává se jednání o revisi obchodní smlouvy se Švýcarskem v důsledku tamních snah na zvýšení některých cel.

V projednávání jest smluvní dodatek k obchodní smlouvě s Dánskem ohledně poskytnutí smluvních sazeb na některé rybí konservy.

Pokud se Německa týče, nebylo lze ani v roce 1931 dovésti před lety již zahájená jednání k úspěšnému konci.

Zvelebování vývozu.

Akce směřující ku zvelebování vývozu nabývá stále širšího a hlubšího významu. Stupňovaná odbytová krise výrobků na zahraničních trzích, rostoucí do rozměrů netušených v důsledku současné hospodářské krise v celém světě, nutí státní správu, aby jednak co nejúčinněji v nejrůznějších směrech umožňovala a usnadňovala naší výrobě a obchodu cestu za hranice "jednak aby sama hledala nové cesty a možnosti pro náš vývoz. Plánovité práci v tomto směru vadí ale jednak nedostatek povolovaných prostředků na tento účel a jednak též okolnosti, že problém zvelebování vývozu svojí rozsáhlostí a neprůhledností svých technických podrobností není pociťován ve příčinné souvislosti s ostatním hospodářským prospěchem státu a jest u nás zatlačován do pozadí jinými otázkami. Za těchto okolností není tudíž možno vyčerpati a vyplniti celý program zvelebovací, který by odpovídal základní struktuře našeho vývozu a ministerstvo musí se omezovati na jednotlivé neodkladné a naléhavé akce. V roce 1931 bylo používáno prostředků rozpočtově povolených na udržování domácích i zahraničních institucí, sloužících vývoznímu obchodu, na propagování čs. výrobků výstavami, veletrhy a tiskem, na stipendijní akce cílící k tomu, aby umožněna byla obchodní praxe v cizině schopným našim mladým lidem, kteří by pak svých zkušeností použili v našem vývozním obchodu, dále na podpory cestovní s cílem studia určité země s ohledem na její význam pro čs. obchod, na akce individuelní v oboru určitého výrobního nebo obchodního odvětví se snahou o lepší přizpůsobení jeho pro vývoz a pod.

Snaha, ba možno říci nutnost; aby výrobním vrstvám usnadněny byly odbytové možnosti garantováním vývozních úvěrů, došla svého splnění v zákoně ze dne 16. července 1931, čís. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu, podle něhož dostane se zahraničnímu obchodu jednak určitých usnadnění se strany státu při pojišťování vývozních úvěrů, jednak poskytnuty mu budou za určitých předpokladů přímé záruky státní za dodávky čs. zboží prováděné na úvěr cizím státům nebo cizozemským veřejným korporacím. Očekává se, že opatření toto přinese čs. výrobě určitou možnost lepší soutěže s výrobními vrstvami Italie, Francie, Německa, Velké Británie a jiných států, kde úvěrové garancie státní byly již před několika lety zavedeny.

Celková data o rozsahu našeho dovozu a vývozu podávají přílohy č. 1. - 5.

Povolovací řízení.

Ku konci r. 1930 bylo kontrolováno povolovacím řízením v dovozu 51 položka a to 32 celé, 19 částečných, ve vývozu pak 31 položka a to 2 celé a 29 částečných, jež jednak z důvodů obchodně-politických, jednak z důvodů hospodářských zůstaly ještě v povolovacím řízení.

Likvidace povolovacího řízení byla přerušena neaktivováním ženevské konvence o zrušení dovozních a vývozních zákazů, ba dokonce svízelná hospodářská situace zejména v zemědělství a v některých odvětvích průmyslových vynutila si přeřazení některého zboží v dovozu i vývozu do povolovacího řízení. Tak stalo se dne 29. prosince 1930 s položkami 23, 27, 33, 73, ex 75 (ryby sladkovodní), 79, 88, 89, 117, ex 652 v dovozu a částečně s položkou 150 ve vývozu.

Od počátku r. 1931 zařazeny do povolovacího řízení v dovozu dále položky ex 361 (knoflíky z perleti), 375 a položky ex 19 (cukr mimo melasu), 24, ex 37 (ovoce mimo lesní) ve vývozu.

Je nesporno, že povolovacího řízení bylo použito jen v nejnutnější a omezené míře, zejména k zmírnění krise zemědělské.

Systém dovozních a vývozních poplatků nesleduje již dávno zřetel fiskální a bylo proto v mnohých případech, kde bylo zavedeno znovu povolovací řízení, upuštěno od předepisování poplatků. Rovněž se nevybírají v těch případech, kde příslušná celní nebo smluvní úprava tak stanoví.

O činnosti na rok 1932 nelze stanoviti nějaký program, neboť nelze předvídati, jak vyvinou se hospodářské poměry. V červenci 1931 bylo vládou rozhodnuto, že k zabezpečení sklizně pro nastávající období a k organisaci dovozu obilí jest použíti povolovacího řízení. K rozhodování v konkrétních případech zřízena zvláštní komise.

Přes to ministerstvo obchodu neuchyluje se od svého zásadního stanoviska, tj. volnosti obchodu, a sahá k povolovacímu režimu pouze v případech nezbytné nutnosti, kdy není možno žádaného cíle dosáhnouti jinými prostředky.

Mezinárodní hospodářská součinnost.

Na poli mezinárodní hospodářské součinnosti sledovalo ministerstvo obchodu postup prací Hospodářské organisace Společnosti Národů, Studijní komise pro evropskou unii, Studijního komitétu zemědělských států střední a východní Evropy, Mezinárodního zemědělského ústavu v Římě, Mezinárodní obchodní komory, atd.

Hospodářská organisace S. N. sleduje z dřívější doby celou řadu otázek jednak obchodně-politického rázu, jednak rázu celně-technického. Do první skupiny patří jednotná formule pro doložku nejvyšších výhod včetně výjimek, nepřímý protekcionismus, dumping a vývozní prémie, zacházení s cizinci, odstranění dovozních a vývozních zákazů, celní mír atd. Do druhé skupiny patří jednotné celní názvosloví, unifikace předpisů, pokud jde o zacházení se vzorky bez ceny, puncování vzorků zlatého zboží, nacionalitu zboží atd. V rámci šetření Studijního komitétu států střední a východní Evropy důležitou roli hrály hlavně otázky společných zájmů vývozních a dovozních (preferenční celní režim, vývozní a dovozní organisace atd.).

Ke všem těmto otázkám provedlo ministerstvo obchodu patřičné šetření.

Předmětem jednání skoro všech mezinárodních institucí jsou v poslední době v první řadě otázky týkající se základů pro úpravu obchodně-politických poměrů mezi státy, při čemž vynořují se též otázky tvoření větších hospodářských celků (celní unie, regionální dohody atd.).

Podpora živností.

A. Legislativní činnost.

V oboru živnostenské sekce, pokud jde o legislativní činnost, vydáno bulo vládní nařízení ze dne 26. března 1931, čís. 62 Sb. z. a n., jímž upraven byl nedělní klid živnostenské práce v Bratislavě a v Petržalce. Nařízením tímto zaveden byl nedělní klid pro většinu prodejních odvětví s výjimkami, jichž si vyžádaly zájmy interesentů.

Jinak pokračovalo se intensivně v pracech na revisi živnostenského řádu. Byl vypracován návrh všeobecných ustanovení o živnostech řemeslných a přikročeno k projednávání všeobecných a zvláštních ustanovení o živnostech koncesovaných. V té věci bylo po četných poradách se zájemci a znalci otázek živnostensko-právních z kruhů úředních i odborných stanoveno nové znění příslušných předpisů nového živnostenského řádu. Při ustanoveních o živnostech koncesovaných jest třeba přihlížeti k novým poměrům vytvořeným vývojem hospodářským a pokroky technickými, čímž důležitá tato materie značně se komplikuje.

Při pracech revisních došlo se však k poznatku, že při některých živnostech nejen zájem těchto živností, ale i zájmy veřejné vyžadují naléhavě jejich nové úpravy v čase co nejkratším a že tu není možno čekati s jejich úpravou do skončení revise živnostenského řádu. Ministerstvo obchodu uvádí příkladmo živnost zubotechnickou a drogistickou, jejichž příslušníci ve snaze po povznesení těchto živností dožadují se nové úpravy platných předpisů a to zvláště o theoretické i praktické způsobilosti, což by mělo důsledky i na rozsah oprávnění těchto živností. Ministerstvo obchodu uspořádalo v té věci řadu anket a súčastnilo se četných porad. Poněvadž však úprava jmenovaných živností předpokládá změnu ustanovení upravujících obdobné výkony jiných povolání, nepokročily práce do té míry, aby bylo možno příslušné osnovy zákonné předložiti k ústavnímu projednávání. Podobně jest tomu při úpravě živnosti elektrotechnické, kterou se ministerstvo obchodu stále zabývá.

Z důvodů mravnostních, které uplatňovaly nejen úřady živnostenské, nýbrž i široká veřejnost, bylo nutno dosud svobodnou živnost masérskou prohlásiti za koncesovanou a podrobiti ji přísným ustanovením s obmezením, aby této živnosti nemohlo býti zneužíváno k různým výstřelkům a nepřístojnostem. Za součinnosti ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy byla vypracována příslušná osnova a ministerstvo obchodu doufá, že nový zákon podstatně omezí nebezpečí hrozící z dosavadní svobody této živnosti veřejnému zdraví a mravnosti.

Co do dalších prací na revisi živnostenského řádu zbývá projednati zejména ustanovení hlavy IV., VI. a VII.

Ustanovení hlavy IV. zejména § 36 a násl. jsou ze zbývající látky nejobtížnější, poněvadž obsahují předpisy o spojování prací různých živností za účelem dohotovení výrobku, jakož i ustanovení o právu živnostníků udržovati v dobrém stavu svá zařízení závodová, stroje, náčiní a jinaké pomůcky provozovací a konečně ustanovení o právu zhotovovati pro potřebu vlastního podniku pomůcky v obchodě obvyklé, které slouží k tržebnímu odbytu výrobků (bednění, obaly a pod.). Tato část jest velmi obtížná nejen proto, že jest dnes zdrojem četných sporů o rozsah oprávnění mezi živnostmi samotnými, nýbrž zvláště mezi živnostmi a továrnami, ale též proto, že při řešení příslušných otázek jest nutno bráti zřetel na zájem konsumentů.

Ustanovením hlavy VI., obsahujícím sociálně-politická ustanovení, bude nutno věnovati zvláštní pozornost a řešení této partie vyžádá si konání četných porad a anket mezi jednotlivými živnostmi.

V oboru společenstevním (hlava VII.) bude nutno vyhověti požadavku živnostnictva o prohloubení organisace odborných živnostenských společenstev, zejména pokud jde o budování vyšších jednotek (zemských a celostátních svazů), vyřešiti otázku výchovy učňů v továrnách, otázku rozšíření kompetence živnostenských společenstev a pod.

Konečně bude také samostatným zákonem upraveno provozování živností kočovných, tj. takových, které se provozují výhradně obchůzkami (kočovných sklenářů, kotlářů, brusičů a pod.).

Příslušná osnova zákona bude v dohledné době předložena nájemníkům.

Ministerstvo obchodu připravilo též a rozeslalo k vyjádření nájemníkům osnovu zákona, jímž má býti dovoleno zřizování odborných živnostenských společenstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Podle tohoto návrhu mají býti vládním nařízením stanoveny živnosti, pro něž by bylo dovoleno zřizovati odborná společenstva, při čemž stanovení územního rozsahu společenstva má býti ponecháno cestě administrativní.

Osnova zákona o stavebních živnostech projednává se ve zvláštním sboru úředních znalců, poněvadž dosavadní způsob projednávání osnovy se nájemníky nevedl k výsledku. Tento sbor znalců projednává v pravidelných schůzích jednotlivá ustanovení návrhu osnovy a přizpůsobuje je nynějším poměrům ve stavebních živnostech.

Mimo to spolupůsobilo ministerstvo obchodu při vydání vlád. nařízení o předpisech na ochranu života a zdraví dělníků v živnostenském provozování pozemních staveb. Rovněž účastnilo se ministerstvo obchodu jednání o novelisaci předpisů na ochranu života a zdraví zaměstnanců a jiných výdělečně činných osob, při projednávání návrhu zákona o opatřeních proti obtěžování kouřem, nového stavebního řádu, zákona o civilních autorisovaných inženýrech a vlád. nařízení o přeměně soukromých elektráren na podniky všeužitečné.

V programu na rok 1932 jest v první řadě dokončení návrhu úředních znalců osnovy zákona o stavebních živnostech a projednávání této osnovy s interesovanými kruhy, po případě předložení návrhu k meziministerským poradám.

Připravený technický podklad návrhu vlád. nařízení o ukládání minerálních olejů bude projednán, aby mohlo býti toto nařízení vydáno.

Taktéž bude připraveno znění býv. nařízení ministerstva obchodu o učelištích, jichž absolvování poskytuje úlevy při podání průkazu způsobilosti k nastoupení živností stavebních.

Kromě toho pokračováno bude v revisi ministerských nařízení a vládních nařízení o podmínkách schvalování jednotlivých druhů živnostenských provozoven, kterážto ustanovení bude přizpůsobiti pokrokům technických věd.

B. Státní rada živnostenská.

Roku 1931 vypršelo 5leté funkční období Státní rady živnostenské a dojde k novému ustavení se tohoto pracovního sboru. Hlavní činností Státní rady živnostenské jest v přítomné době práce na revisi živnostenského řádu. Za účelem důkladnějšího zkoumání a projednávání této otázky byl při Státní radě živnostenské zřízen zvláštní sbor úředních znalců, složený ze zástupců nejvýznačnějších živnostenských úřadu v republice, zemských úřadů a theoretických pracovníků. Tento sbor pracuje souběžně se Státní radou živnostenskou a výsledky jeho porad jsou předmětem dalšího jednání ve Státní radě živnostenské.

C. Provádění předpisů živnostenského řádu.

Pokud jde o provádění předpisů živnostenského řádu, sluší poukázati k tomu, že v roce 1931 byly zvláště projednávány otázky mezinárodního práva živnostenského (reciprocita ve věcech živnostenských, činnost zástupců cizích firem v ČSR. a pod.), zavírání obchodních místností, nedělní klid v živnostech obchodních, domácká práce v oboru sklářského průmyslu, výherní automaty a jiné.

Zvláštní pozornost třeba stále věnovati poměrům slovenským, resp. poměrům na Podkarpatské Rusi, kde provádění živnostenského zákona jest stále ještě spojeno se značnými potížemi. Bylo opět proto nutno dalšími normativními výnosy usměrniti rozhodování živnostenských úřadů.

D. Společenstva.

Instruktoráty pro živnostenská společenstva jako poradní orgány živnostenských úřadů pečovaly stejně jako v létech minulých o prohloubení společenstevní organisace tvořením nových odborných společenstev, případně přetvořením společenstev smíšených na společenstva odborná, slučováním slabších společenstev a zřizováním odborných jednot.

Přehled stavu společenstev a jich jednot a svazů podávají přílohy č. 6. a 7.

E. Živnostenské družstevnictví.

V oboru služby živnostensko-zvelebovací sluší především zmíniti se o živnostenském družstevnictví jako nejvhodnějším prostředku hospodářského povznesení živnostnictva.

První stupeň tvoří živnostenské záložny a družstva neúvěrní (strojová, kupecká, výrobní, prodejní a pod.), která jsou v bezprostředním styku se svými členy - jednotlivci z nejširších kruhů živnostenských (řemeslnických) a obchodnických.

Základní složku živnostenského družstevnictví tvoří družstevní organisace živnostenského úvěrnictví, jejichž úkol spočívá v opatřování levného úvěru pro živnostníky. Organisacemi těmi jsou živnostenské záložny, jejichž rozvoj za léta 1923 - 1929 podle jednotlivých hlavních položek bilančních jest znázorněn v připojených srovnávacích tabulkách (příloha č. 8.). Živnostenské záložny v počtu 420 sdružují 99.530 členů a poskytly svým členům zápůjček v částce 772 mil. Kč. Ministerstvo obchodu, považujíc opatření levného a snadného úvěru pro živnostníky za životní otázku tohoto stavu, podporuje z příslušného úvěru zřizování nových živnostenských záložen, kde pro jejich činnost jsou dány hospodářské podmínky, slabším ústavům poskytuje pomoc režijními příspěvky a v odůvodněných případech udílí jim nízce zúročitelné, v určité době splatitelné zápůjčky, čímž přispívá ku snížení úrokové míry ze zápůjček členům.

Živnostenská družstva provozovací (neúvěrní), jichž počet dosahuje 500, sdružují 52.602 členy a jejich tržba byla 1.127 milionů Kč. I tato družstva podporuje ministerstvo obchodu v odůvodněných případech poskytováním nízce zúročitelných, v určité době splatitelných zápůjček.

Zvláštní skupinu živnostenských družstev provozovacích tvoří družstva k nákupu strojů pro živnostníky, jichž jest v činnosti 14. Družstva tato, jak jest z připojené srovnávací tabulky (příloha č. 9.) zřejmo, vykazují příznivý rozvoj. Ministerstvo obchodu je podporuje přiměřenými příspěvky, které jim umožňují opatřovati stroje živnostníkům na úvěr za mírných úrokových sazeb a příznivých podmínek splácení. Družstva k nákupu strojů pro živnostníky byla vládou podle návrhu ministerstva obchodu pověřena prováděním subvencovaného nákupu strojů pro živnostníky, pro kterýž účel usnesla se vláda dáti ministerstvu obchodu z mimořádného úvěru podle zákona č. 190/1930 Sb. z. a n. na zmírnění následků hospodářské krise k disposici částku 3 miliony Kč. Opatřením tímto dostane se v době hospodářské tísně vydatné a účelné podpory živnostnictvu, umožňující mu za výhodných podmínek opatřování strojů, potřebných pro řádný a racionalisovaný provoz jeho podniků a tím náležité vybavení a mechanisování jeho dílen. Obdobným způsobem byla družstva k nákupu strojů pověřena i prováděním akce opatřování strojů pro obuvníky, pro kterýž účel dalo jim ministerstvo obchodu z úvěru určeného na sanaci obuvnické živnosti k disposici částku 700.000 Kč. Akce tato se osvědčuje a ministerstvo obchodu hodlá proto v roce 1931 uvedenou částku doplniti z příslušného úvěru na 1 milion Kč.

Druhý stupeň organisace živnostenského družstevnictví tvoří svazy družstev živnostenských, jež jsou finančními, revisními, zastupitelskými a organisačními středisky živnostenských družstev. Po stránce činnosti peněžní poskytují zejména úvěr přičleněným živnostenským záložnám a družstvům. Přehled o stavu a rozvoji těchto svazů podává rovněž příloha č. 8. Ministerstvo obchodu věnuje svazům družstev živnostenských všemožnou péči a podporu a uděluje jim, aby jim umožnilo snížení úrokové míry ze zápůjček členským družstvům a usnadnilo jejich činnost organisační, revisní a zastupitelskou, přiměřené režijní příspěvky. Agendu revisní obstarávají svazy samy. Podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 84 Sb. z. a n. převzalo ministerstvo obchodu za úvěry svazů družstev živnostenských státní záruku ve výši 23,600.000 Kč.

Třetí stupeň organisační, totiž ústředí svazů družstev živnostenských, až dosud živnostenskému družstevnictví chybí. Jeho funkci zastává zatím Zemský úvěrní fond živnostenský v Praze; toto opatření jest jen rázu provisorního a bude nahrazeno zřízením Ústředí družstevnictví živnostenského. Úvěrový styk Ústředí jest omezen na svazy družstev živnostenských.

Roku 1930 bylo vyměřeno dalších úvěrů z peněz Ústředí 360.000 Kč, takže celková cifra vyměřených úvěrů dosáhla výše 21,162.500 Kč.

Úvěry v běžném účtě na podkladě směnek činily 31. prosince 1929	Kč	14,293.903,50
v roce 1930 byla vyplaceno	Kč	8,508.127,67
tedy celkem	Kč	22,802.031,17
V roce 1930 bylo splaceno	Kč	8,886.625,22
takže zůstatek činil koncem r. 1930	Kč	13,915.405,95
tedy proti r. 1929 méně o	Kč	378.497,55
Z vykázané sumy připadá na úvěry:
za sazbu 31/2% - 4% (zvýhodněné)	Kč	12,437.935,95
za sazbu 41/2% (nezvýhodněné)	Kč	1,477.470,--
Vklad ministerstva obchodu, vykázaný 31. prosince 1929 částkou	Kč	10,971.646,80
vzrostl o dalších	Kč	200.000,--
vložených státem za stejných podmínek a o úroky (3%ní) za rok 1930	Kč	337.257,05
na	Kč	11,508.903,85

 

Úroky až na další rozhodnutí neodvádí Ústředí státu hotově, nýbrž připisuje je ke kapitálu, čímž vzrůstají jeho levné provozovací prostředky.

I takto vzrostlé vlastní peníze ústředí bylo nutno doplňovati po celý rok zálohami z peněz Zemského úvěrního fondu živnostenského, jež dosáhly k 31. květnu 1930 částky Kč 2,340.629,23, pak postupně v důsledku přechodně menší úvěrové potřeby svazů klesaly a vykazují k 31. prosinci 1930 zůstatek Kč 623.923,20 (31. prosince 1929 - Kč 1,763.719,95). Z této zálohy účtovalo ústředí fondu úrok 4¹/₂%. Úroková sazba z úvěrů, které ústředí poskytuje svazům, zůstala po celý rok 1930 beze změny (3¹/₂% - 4%, z menší části úvěrů 4¹/₄% - 4¹/₂%).

Přebytky hospodaření ústředí se přidělují se souhlasem ministerstva obchodu reservnímu fondu ústředí, který vzrostl koncem roku 1930 na Kč 1,774.027,85.

Celkový obrat ústředí v roce 1930 dosáhl výše 297 mil. Kč.

Podle statistiky svazů družstev živnostenských činí úvěrová potřeba těchto 8 svazů (6 svazů sdružujících vedle živnostenských družstev provozovacích též živnostenské záložny a 2 svazů družstev kupeckých), jejíž ukojení jest úkolem ústředí, asi 40 mil. Kč. Třebaže koncem roku 1930 poptávka po úvěru z Ústředí se strany svazů vzhledem k plynulosti peněžního trhu poněkud poklesla, přece úvěrová potřeba živnostenských záložen a družstev ke svazům přičleněných stále stoupá. Číselným dokladem toho jest vzrůst peněz svazy rozpůjčených, jež činily:

koncem roku 1927	56 mil. Kč,
koncem roku 1928	72 mil. Kč,
koncem roku 1929	87 mil. Kč,
koncem roku 1930	94 mil. Kč,

 

jakož i vzrůst výpůjček, jež svazy jsou nuceny kontrahovati, aby odůvodněným úvěrovým nárokům přičleněných družstev mohly vyhověti. Tyto výpůjčky činily:

koncem roku 1927	24,0 mil. Kč,
koncem roku 1928	34,0 mil. Kč,
koncem roku 1929	40,0 mil. Kč,
koncem roku 1930	40,3 mil. Kč.

 

Ústředí mohlo, jak svrchu uvedeno, dáti svazům k disposici jen 14 mil. Kč. Nedostávajících se 263 mil Kč byly svazy nuceny si opatřiti výpůjčkami od jiných peněžních ústavů za podmínek nevyhovujících zvláštním potřebám živnostenského úvěru.

I živnostenské záložny samy nepostačily uspokojiti poptávku po živnostenském úvěru a byly nuceny doplniti svoje provozovací prostředky výpůjčkami, jež činily koncem roku 1929 Kč 88,740.000 proti Kč 76,264.000 v roce 1928 a Kč 52,026.000 v roce 1927. Z této částky připadá 63% na výpůjčky od svazů družstev živnostenských a 37% na výpůjčky od jiných peněžních ústavů. Opatřování výpůjček od jiných peněžních ústavů není se stanoviska živnostenského družstevnictví zjevem vítaným, ježto jde o úvěr nestálý, který v době hospodářské tísně snadno selže.

Přihlížejíc k svrchu uvedeným důvodům, vypracovalo ministerstvo obchodu osnovu zákona o zřízení ústředí družstevnictví živnostenského, která jest toho času v konečném stadiu připomínkového řízení. Uzákoněním osnovy má býti ústředí družstevnictví živnostenského vybaveno nejen potřebnými finančními prostředky, ale má se jím zejména dostati živnostenskému družstevnictví třetího organisačního stupně, tj. vrcholné instituce, která mu dosud v jeho organisačním vývoji chyběla a které mají býti vedle zmíněného finančního poslání svěřeny důležité úkoly organisační, zastupitelské a revisní. Dosavadní prozatímní, na delší dobu neudržitelná struktura Ústředí družstevnictví živnostenského v rámci Zemského úvěrního fondu živnostenského vyžaduje urychleného řešení této otázky pro živnostenské družstevnictví tak důležité.