Příloha č. 19.

Účast dunajských dopravních společností v dopravě tuzemské i cizozemské na čs. úseku Dunaje v r. 1928 - 1930.

(V tunách.)

Rok		Dopravní společnosti
		domácí	cizí
1923	Naloženo	203.602,1	706.101,8
	Vyloženo	102.800,7	241.792,6
	Celkem	304.402,8	947.897,4
1929	Naloženo	179.997	660.875
	Vyloženo	68.739	135.889
	Celkem	248.736	800.764
1930	Naloženo	155.956,7	553.877,9
	Vyloženo	109.966,6	430.264,6
	Celkem	265.921,3	984.142,5

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 20.

Statistika turistických spolků a jich členstva v ČSR.

Čís. poř.	Jméno spolku	Počet členů roku		počet odborů, po př. sdružených spolků roku		Poznámka
		1929	1930	1929	1930
1	Klub čs. turistů v Praze	75.017	77.006	301	320	Mimo uvedené turistické spolky je v ČSR. řada spolků, jež provozují turistiku jako vedlejší svou činnost
2	Čs. obec turistická v Praze	5.917	7.749	37	34
3	Pohorská jednota "Radhošť" ve Frenštátě p. R.	3.650	4.754	6	7
4	Svaz čs. dělnických turistů v Praze	2.817	5.025	14	20
5	Sokolská horská chata v Praze	361	500	-	-
6	Turistický klub "Čeřínek" v Jihlavě	301	825	-	-
7	Dělnický klub turistů v Praze	84	86	-	-
8	Spolek turistů v Libuni	84	82	-	-
9	Turistická jednota "Moravský Kras" v Jedovnicích	34	86	-	-
10	Klub alpistů ČSR. v Praze	332	376	-	-
11	Spolek tatranských horolezcov "James" v Košicích	84	120	-	-
12	Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine v Ústí n. L.	50.193	56.556	55	51
13	Touristenverein "Die Naturfreunde" v Ústí n. L.	9.151	9.313	92	98
14	Touring Club v Praze	505	486	2	6
15	Beskid šlaski v Orlové	916	920	-	-

 

Celkem bylo v roce 1930 v 15 turistických spolcích ČSR. a jejich 536 odborech 163.384 organisovaných členů, z nichž bylo 96.109 československé, 66.355 německé a 920 polské národnosti.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha 21.

Statistika cizinecké návštěvy v lázních ČSR. a v Praze, Liberci, Brně, Mor. Ostravě, Bratislavě a Košicích v letech 1929 a 1930.

Místo	Počet cizinců bez pasantů
	1929	1930
Bechyně	5	33
Bělohrad	35	18
Bílina	62	62
Bohdaneč	17	34
Cukmantl	613	553
Číz	71	67
Darkov	320	446
Františkovy Lázně	8.832	7.943
Gräfenberk	3.781	2.677
Jáchymov	3.870	4.314
Janské Lázně	5.512	4.108
Jánský pramen	156	-
Karlovy Vary	50.257	46.830
Karlova Studánka	450	-
Konstantinovy Lázně	-	689
Kysibl - Kyselka	179	-
Letiny	-	-
Libverda	1.384	1.622
Lubochňa	336	298
Luhačovice	2.459	2.736
Mariánské Lázně	35.976	34.537
Mšeno u Budyně n. O.	-	-
Piešťany	8.894	8.980
Poděbrady	1.323	224
Rožnov p. Radhoštěm	100	-
Sliač	497	459
Smokovec Nový	834	1.076
Smokovec Starý	1.776	1.602
Špindlerův Mlýn	11.675	10.725
Štrbské Pleso	865	827
Tatranská Kotlina	-	-
Tatranská Lomnica	876	1.362
Tatranská Poljanka	684	1.004
Teplice - Šanov	3.954	3.524
Trenčianské Teplice	3.641	4.236
Velichovky	-	14
Úhrnem	149.434	141.000
Praha	114.802	106.587
Liberec	15.102	15.311
Brno	26.954	17.057
Moravská Ostrava	15.700	16.408
Bratislava	10.781	13.248
Košice	8.929	9.692
Úhrnem	341.702	319.303

 

Příloha č. 22.

Cizozemští stálí hosté v lázeňských místech Československa podle zemí původu v roce 1930.

Lázeňské místo	Země původu
	Německo	Rakousko	Polsko	Anglie	Rumunsko	Bulharsko, Turecko a Řecko	Maďarsko	Francie	Jugoslavie	Rusko	Italie	Ostatní Evropa	Amerika	Ostatní svět	Úhrnem
Karlovy Vary	18.948	5.054	7.220	719	3.032	218	2.966	638	851	33	285	2.737	3.731	398	46.830
Mariánské Lázně	21.943	2.399	4.486	453	623	100	1.316	354	192	35	103	1.400	937	196	34.537
Piešťany	3.491	1.366	1.240	240	728	31	826	55	166	3	21	505	270	39	8.980
Františkovy Lázně	3.434	1.620	1.149	52	534	79	293	78	158	5	44	247	197	53	7.943
Jáchymov	2.089	466	769	31	261	13	377	23	76	-	17	108	60	24	4.314
Trenčianské Teplice	1.353	735	706	22	131	-	1.133	8	35	-	1	67	40	5	4.236
Janské Lázně	3.822	177	-	8	-	-	26	2	-	-	4	61	4	4	4.108
Teplice - Šanov	2.898	248	41	14	10	-	35	14	8	-	9	189	50	8	3.524
Luhačovice	482	745	256	17	49	40	864	73	77	2	27	42	52	10	2.736
Gräfenberg	1.764	302	475	7	21	1	54	9	7	-	2	12	17	6	2.677
Ostatní lázeňská místa	14.565	721	887	131	361	35	3.725	73	138	18	28	261	157	15	21.115
Celkem	74.789	13.833	17.229	1.694	5.750	517	11.614	1.327	1.708	96	541	5.629	5.515	758	141.000

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 23.

Přehled přihlášených, udělených, zaniklých a ještě platných patentů.

(Stav 31. prosince 1930.)

Rok	Přihlášky					Pro nezaplacení I. ročn. poplatku neudělené patenty	Patenty					Převody patentových přihlášek a patentů
	o udělení patentů	o převzetí patentů z		Součet	uveřejněné		udělené	z Rakouska a Uher převzaté	zrušené a odvolané	zaniklé	ještě platné koncem roku
		Rakouska	Uher
1918 - 1919	3013	1830	374	5217	154	-	51	809	-	1	859	2
1920	6486	2244	986	9716	929	90	643	2497	-	14	3985	39
1921	6228	829	470	7527	1491	216	1306	1994	2	474	6809	200
1922	5431	288	167	5886	1705	462	1670	730	2	1130	8077	250
1923	4751	-	-	4751	2499	37	2039	461	7	2532	8038	227
1924	5881	-	-	5881	2986	33	2786	14	2	1845	8991	190
1925	6325	-	-	6325	3184	36	2999	1	1	2010	9980	278
1936	6608	-	-	6608	3274	67	3000	-	1	1844	11135	463
1927	7763	-	-	7763	3508	60	3300	-	8	2331	12096	322
1928	8461	-	-	8461	3822	42	3450	-	2	2224	13320	456
1929	9113	-	-	9113	3831	51	3700	-	4	2052	14964	421
1930	10084	-	-	10084	3916	31	3700	-	12	2083	16569	431
Úhrnem	80144	5191	1997	87332	31299	1075	28644	6506	41	18540	-	3279
							35150

 

	1919	7071	pat.	přihlášek.
V roce 1930 přibylo tudíž proti roku	1928	1623	"	"
	1929	971	"	"

 

Příloha č. 24.

Platné patenty podle jejich trvání.

Platné patenty zbyly, a to			Z těchto nalézalo se dne 31. prosince 1930 v															Úhrnem
31./12. roku	hlav.	příd.	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.	9.	10.	11.	12	13.	14.	15.
	patenty		roce ochrany
1930	15280	1289	2432	3097	2768	2302	1838	1466	983	699	304	213	74	78	118	100	97	16569

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 25.

Přehled přihlašovatelů a majitelů patentů podle jejich bydliště.

Bydliště přihlašovatele resp. majitele patentu		Počet patentových přihlášek *) podaných v roce			Počet patentů udělených v roce
		1918 - 1929	1930	vůbec	1919 - 1929	1930	vůbec
	Československo	28650	3972	32622	7315	783	8098
Ostatní Evropa	Albanie	1	-	1	1	-	1
	Belgie	540	71	611	316	30	346
	Bulharsko	10	2	12	1	-	1
	Dánsko	414	52	466	182	19	201
	Estonsko	3	-	3	-	1	1
	Finsko	45	2	47	22	1	23
	Francie	4104	466	4570	1872	265	2137
	Gdansko	9	-	9	6	1	7
	Irsko	39	2	41	18	-	18
	Italie	826	100	926	318	47	365
	Jugoslavie	97	11	108	40	-	40
	Liechtensteinsko	7	-	7	6	5	11
	Litva	3	-	3	-	-	-
	Lotyšsko	4	-	4	-	-	-
	Lucembursko	16	1	17	16	3	19
	Maďarsko	1237	64	1301	491	33	524
	Německo	23605	3049	26654	11540,	1491	13031
	Nizozemsko	865	229	1084	428	72	500
	Norsko	255	32	287	127	8	135
	Polsko	224	39	263	101	14	115
	Portugalsko	2	-	2	1	-	1
	Rakousko	5230	464	5694	2857	139	2996
	Rumunsko	78	6	84	20	5	25
	Rusko	43	16	59	14	1	15
	Řecko	3	-	3	-	-	-
	Španělsko	106	16	122	27	4	31
	Švédsko	1064	157	1221	617	82	699
	Švýcarsko	2048	289	2337	1194	166	1360
	Turecko	6	-	6	2	-	2
	Velká Britanie	3107	356	3463	1548	252	1800
Spojené státy americké		4392	650	5042	2250	272	2522
Ostatní Amerika		93	13	106	53	4	57
Afrika		23	5	28	8	-	8
Asie		40	8	48	148	2	20
Australie		69	12	81	1	-	41
Úhrnem		77248	10084	87332	31450	8700	35150

 

*) Včetně přihlášek z r. 1919 - 1922 o převzetí patentů z Rakouska a z Uher.

Z přihlašovatelů mělo svá bydliště v roce 1930 39% v Československu a 61% v jiných zemích.

Z cizozemských přihlašovatelů připadá na Německo 50%, na Rakousko 7%, na Spojené státy amer. 16%, na Francii 7%, na Velkou Britanii 6%, na Švýcary 5% atd.

Z počtu majitelů patentů udělených v roce 1930 mělo 21% svá bydliště v Československu a 79% v jiných státech. V cizozemsku bydlících majitelů patentů mělo 51% svá bydliště v Německu, 5% v Rakousku, 9% ve Spojených státech amen, 9% ve Francii, 9% ve Velké Britanii, 5% ve Švýcarsku atd.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 26.

Stav patentových přihlášek dne 31. prosince 1930.

Přihlášky		Z těchto přihlášek
podané v roce	počet	bylo uděleno patentů	byly odvolány resp. zamítnuty	nebylo dosud rozhodnuto u
1918	9	6	3	-
1919	3004	1103	1901	-
1920	6486	4218	2268	-
1921	6228	2674	3469	86
1922	5431	250	275	6
1923	4751	2311	2385	55
1924	5881	3045	2728	108
1925	6325	3350	2931	44
1926	6608	3414	2736	458
1927	7763	3509	3270	984
1928	8461	1925	2707	3829
1929	9113	218	884	8011
1930	10084	-	60	1024
Úhrnem	80144	28223	28317	23604

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 27.

Přehled o činnosti Pražských vzorkových veletrhů od r. 1920 do r. 1931.

Doba pořádání		Počet vystavovatelů			Obsazená plocha v m2	Hrubý příjem veletržního ústavu v Kč
		z ČSR.	ze zahraničí	úhrnem
1920	Podzim	1838	97	1935	14.539	5,941.342,20
1921	Jaro	2168	118	2286	21.422	6,633.214,42
	Podzim	2161	113	2274	22.737	6,366.074,14
1922	Jaro	2126	112	2238	19.099	5,260.326,01
	Podzim	2060	120	2180	17.712	4,625.911,81
1923	Jaro	1836	117	1953	16.954	3,116.853,60
	Podzim	1777	145	1922	16.023	3,867.191,66
1924	Jaro	1865	118	1973	18.963	2,871.258,95
	Podzim	1956	168	2124	20.027	2,839.624,95
1925	Jaro	2024	156	2180	22.693	3,370.008,66
	Podzim	2018	289	2307	22.035	4,281.835,09
1926	Jaro	2182	292	2474	26.376	4,248.646,43
	Podzim	1978	359	2337	28.984	4,816.625,35
1927	Jaro	2151	209	2360	30.644	4,368.805,75
	Podzim	2097	373	2470	32.934	4,819.351,35
1928	Jaro	2402	159	2561	33.594	4,438.605,98
	Podzim	2419	404	2823	38.335	5,159.339,38
1929	Jaro	2763	141	2904	44.897	8,444.434,69
	Podzim	2416	524	2940	45.251	5,625.496,77
1930	Jaro	2652	365	3027	49.597	8,611.838,22
	Podzim	1452	62	1514	35.793	6,985.874,42
1931	Jaro	1871	92	1963	42.819	7,338.071,31

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 28.

Přehled výdajů a přirážek jednotlivých obchodních a živnostenských komor.

Běž. číslo	Obchodní a živnostenská komora	1929		1930		1931
		Výsledek v Kč	Komorní přirážka v %	Výsledek *) v Kč	Komorní přirážka v %	Rozpočet v Kč	Komorní přirážka v %
1	v Praze	7,713.587,11	10	7,627.329,21	15	8,020.639,-	15
2	v Plzni	2,014.050,42	18	2,497.041,77	20	1,888.758,-	19
3	v Chebu	2,383.127,93	22	3,265.393,01	22	2,540.118,-	20
4	v Liberci	9,689.051,72	27	12,220.709,50	27	8,880.812,-	26
5	v Českých Budějovicích	1.455.201,50	35	1,008.184,50	25	958.875,-	25
6	v Brně	5,057.231,21	25	4,483.864,90	25	2,679.487,-	23
7	v Olomouci	2,133.915,83	17	2,085.967,33	17	2,196.734,-	17
8	v Opavě	1,352.451,74	23	1.538.966,40	23	1,450.716,-	23
9	v Bratislavě	2,862.984,42	17	2,846.301,99	17	2,189.496,-	22
10	v Košicích	904.152,10	20	952.714,--	25	924.002,-	25
11	v Banské Bystrici	752.075,84	20	595.690,95	20	558.916,-	25
	Úhrn	36,317.829,32 **)		39,122.153,56		32,288.553,-

 

*) Podle závěrečných účtů ministerstvem obchodu dosud neschválených.

**) Rozdíly v úhrnu a v jednotlivých cifrách proti údajům sděleným v příloze č. 29 v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro rok 1931 vznikly tím, že při zkoušení účtů byly některé výsledky jinak upraveny.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Kapitola 4. Ministerstvo veřejných prací.

Činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:

Stavby pozemní.

V oboru staveb pozemních jsou prováděly stavební akce pro umístění ústředních úřadů, zastupitelských úřadů v cizině, úředních budov pro všechna odvětví státní správy, dále stavby budov školních, ústavů kulturních, humanitních, pro státní pokusnictví a výzkumnictví. Ve státním rozpočtu jest pamatováno především na úhradu výdajů spojených s dokončením, neb pokračováním staveb rozestavěných a dále na úhradu plateb plynoucích ze smluv o koupi nemovitostí neb pozemků a o financování staveb anuitních.

Na provádění dalších již připravených staveb jest pamatováno v rozsahu nejnaléhavější potřeby uplatňované v řadě požadavků všech odvětví a pokud to omezenost úvěrů dovolí.

Na přípravné práce pro nové stavby, případně na jich zahájení v r. 1932 pamatuje se jen v případech zcela výjimečných částkami omezenými v rámci celkového programu.

Ze staveb úředních a ústavních budov pro různé obory státní správy uvádí se zejména:

Ze staveb pro ústřední úřady bude pravděpodobně dokončena budova ministerstva financí v Praze III.; budova ministerstva obchodu v Praze I. dokončí se stavebně již v roce 1931 a v r. 1932 bude pokračováno v úpravách vnitřních. Pro umístění ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy bude provedena adaptace budovy čp. 424 a 427 v Praze II. Pokračuje se v úpravě Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí. Pamatováno jest též na přípravné práce, případně na zahájení stavby Nejvyššího účetního kontrol. úřadu v Praze, Nejvyššího správního soudu v Praze a na přístavbu dosavadní budovy ministerstva veřejných prací v Praze.

Adaptační práce v budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění byly skončeny a bude započato s úpravou a opravou vadných instalací.

Pro umístění senátu Národního shromáždění pamatuje se na adaptaci Auerspergského paláce v Praze III.

Ve stavbě státního obchodního domu v Bratislavě bude pokračováno.

Byla zahájena akce týkající se stavby legační budovy v Ankaře.

Pro různá odvětví státní správy jest rozestavěna nebo se dokončuje řada novostaveb, z nichž uvádí se zejména v oboru správy justiční stavby soudních budov v Lovosicích, Mor. Ostravě, Vel. Meziříčí, Praha-Pankráci, Hlinsku, Jindř. Hradci, Falknově, Bratislavě, Ružomberoku a Užhorodě; v oboru správy finanční jsou to stavby finančních úřadů v Brně, Jindř. Hradci, Humenném a Lučenci. V důsledku reformy politické správy provádí se řada staveb, z nichž rozsahem největší uvádí se novostavba zemského úřadu v Užhorodě. Pro řádné zabezpečení služby celní a bezpečnostní v pohraničí, zejména na Slovensku, prováli se řada staveb pro celní úřady, finanční stráž, četnictvo a policii.

Z nových akcí v tomto oboru přicházejí v úvahu u justiční správy stavby soudních bulou v Hradci Králové, Pardubicích, Brandýse n. L., Tiačevě, Košicích, Nových Zámcích, Rachově, u finanční správy stavby úředních budov v Hradci Králové, Pardubicích, Košicích, chemicko-technické zkušebny v Praze, vedle řady staveb pro celní úřady, finanční stráž, dále stavby pro četnictvo a policii. Pro řádné zabezpečení policejní služby v obvodu Velké Prahy projektuje se přístavba a přestavba policejního ředitelství v Praze a novostavba policejního komisařství a jízdní stráže v Praze - Vršovicích. Konečně jest pamatováno na provedení, nebo dokončení přípravných prací pro další stavby, z nichž uvádí se stavby soudních budov v Praze - Žižkově (justiční palác), v Brně (krajský trestní soud), Jevíčku, N. Městě n. V., Dunajské Stredě, Breznu a stavby pro finanční úřady v Poličce, Horš. Týně, Turč. Sv. Martině.

Ze staveb prováděných v oboru školském dlužno uvésti zejména stavbu právnické fakulty Karlovy university v Praze, již předané svému účelu, dále přístavby pro Masarykovu universitu v Brně a pro Komenského universitu v Bratislavě. V Praze připravuje se stavba ústřední budovy Karlovy university, celkový plán výstavby všeobecné nemocnice, klinik a teoretických ústavů lékařské fakulty obou universit a dokončují se přípravné práce pro ústavy přírodovědecké fakulty Karlovy university. Pro výstavbu klinik a poliklinik byly zakoupeny objekty a pozemky na Karlově nám. v Praze; v Bratislavě pro účely Komenského university zakoupen pozemek na La Franconi. Připravuje se projekt dalšího (třetího) pavilonu české vysoké školy technické v Praze, při čemž dokončuje se stavba pavilonu prvého a pokračuje se ve stavbě pavilonu druhého. Pro německou techniku v Libverdě byla zahájena stavba ústavu zemědělského inženýrství. Pro veřejnou a universitní knihovnu v Praze dokončeny byly adaptační práce v Klementinu a zahájeny další práce za účelem umístění knihovny obou vysokých škol technických. Dále jest rozestavěna řada odborných, středních, menšinových a zemědělských škol, výzkumných ústavů a stanic; v zemích Slovenské a Podkarpatoruské též řada škol obecných a občanských. Ze škol odborných uvádí se stavba státní odborné školy pro průmysl porculánový v Praze XII. a novostavba státní odborné školy kovorobné v Báňské Bystřici. Dále přístavba a přestavba průmyslové školy textilní v Brně a přístavba státní dřevařské školy v Olomouci.

V oboru staveb ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dokončuje se stavba budov státního zdravotního ústavu v Praze, ústřední kotelny a prádelny státní nemocnice v Praze XII., nového pavilonu a hospodářské budovy nemocnice v Žilině, nových pavilonů Šrobárova ústavu v Dol. Smokovci. Dokončena byla stavba chirurgického pavilonu státní nemocnice v Mukačevě a přístavba ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v Užhorodě. Dále pokračuje se ve stavbě první skupiny budov nové nemocnice na Ostravsku v Zábřehu n. Odrou, budovy bakteriologicko-diagnostické stanice a epidemické autokolony v Užhorodě a v úpravě nemocnice v Slatinských Dolech. Bude přikročeno ku stavbě internátu ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v Olomouci, k přístavbě a adaptaci prosektury nemocnice v Košicích a k první části definitivní úpravy býv. Strahovských lomů v Praze pro účely tělovýchovné. V roce 1932 jest zamýšleno zahájiti stavbu ubikací epidemické autokolony a školy pro sestry zdravotní a sociální péče v Praze, přestavbu hospodářské budovy a novostavbu chirurgického pavilonu ve státní nemocnici v Praze XII., dále rozšíření nemocnice v Žilině, stavbu dalších pavilonů Šrobárova ústavu v Dol. Smokovci, první skupinu budov nemocnice v Lučenci, stavbu ubikací epidemické autokolony v Bratislavě a novostavbu hospodářské budovy nemocnice v Mukačevě.

Pro resort sociální péče dokončuje se úprava státního domova válečných invalidů v Kovárcích a staví se domek pro deputátníky v Pohořelicích. Provádí se přístavba státního dětského domova v Košicích a bude zahájena stavba internátu ústavu pro hluchoněmé v Kremnici. Připravuje se stavba pavilonu dětského domova v Rim. Sobotě a přístavba ústavu hluchoněmých v Užhorodě.

Ve vlastním oboru ministerstva veřejných prací bude pokračováno ve stavbě státního tepelně-technického ústavu v Praze a stavbě státního hydrologického ústavu v Podbabě.

Zvláštní péči věnovalo ministerstvo veřejných prací řešení otázky ubytování státních zaměstnanců a vybudovalo v různých městech republiky čsl. ze státních prostředků, povolených rozpočty v jednotlivých minulých letech, úhrnem 464 obytných domů a 10 bloků o 4.003 bytech, dále dvě svobodárny pro státní zaměstnance v Bratislavě a Užhorodě celkovým rozpočteným nákladem 322,200.000 Kč.

Mimo to staví se z důvodů reformy správy politické státní obytné domy v Bratislavě a Užhorodě celkovým rozpočteným nákladem 24,000.000 Kč; z toho jest ve státním rozpočtu pro rok 1931 určena částka 8,500.000 Kč; pro rok 1932, kdy tyto stavby budou úplně dokončeny preliminuje se 1,400.000 Kč.

Z výnosu losové půjčky, z něhož podle zákona ze dne 28. března 1928 č. 43 Sb. z. a n. o stavebním ruchu bylo přikázáno 640,000.000 Kč na stavby obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance, bylo do konce června 1931 dohotoveno nebo rozestavěno celkem 626 domů o 6.928 bytech nákladem okrouhle asi 585,000.000 Kč. Z nevyčerpané reservy 55,000.000 Kč bylo letošního roku povoleno 12,000.000 Kč na stavbu dalších obytných domů, pro něž se zakupují pozemky a připravují projekty, aby mohlo býti se stavbou co nejdříve započato. Zbývající reservy bude použito pro stavbu dalších domů postupně podle výsledku zúčtování staveb již provedených neb zadaných.

V zemi Podkarpatoruské staví se domky pro obvodní lékaře. Na tuto akci jest v rozpočtu pro rok 1931 zařaděna částka 400.000 Kč, a pro rok 1932 jest navržena stejná částka.

Pro novostavby v místech ohrožených bytovou nouzí, na něž usnesením ministerské rady ze dne 14. listopadu 1925 byla schválena částka 29,500.000 Kč, bylo v roce 1931 povoleno dalších 5,000.000 Kč a to na výstavbu 7 obytných domů v 5 místech. Z toho budou v roce 1931 prostavěny 2,000.000 Kč; do rozpočtu pro rok 1932 zařazuje se částka 2,400.000 Kč.

Podotýká se, že náklad na stavby státních obyt. domů z výnosu losové půjčky není v rozpočtu zahrnut.

Silnice a mosty.

Činnost ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů vzrůstá každým rokem od zřízení státního silničního fondu roku 1927, zvláště však se rozvinula v r. 1931 po vydáni novely k zákonu o tomto fondu. Novelou byly totiž silničnímu fondu jednak přikázány nové příjmy, jednak dáno oprávnění ku sjednávání zápůjček se zřetelem na jeho běžné příjmy. Tím byl umožněn již roku 1931 rychlejší postup v zlepšování silnic státních. Na příspěvky k zlepšení silnic nestátních byla určena novelou tou roční částka 90 mil. Kč počínajíc rokem 1931 a 100 mil. Kč počínajíc rokem 1941. V roce 1932 hodlá ministerstvo veř. prací činnost směřující ku zlepšení silnic státních i nestátních usilovně dále vyvinovati.

Udržování státních silnic přizpůsobuje se novým druhům vozovek, které přecházejí postupně do běžného udržování podle toho, jak se končí doba ručení podnikatelů. Ministerstvo veř. prací přihlíží k tomu, aby státní silniční správy věnovaly udržování nových vozovek zvýšenou pozornost a přizpůsobuje novým poměrům služební instrukce a inspekční službu. Dále jest jeho snahou, aby silnice byly pokud možno i v zimě vždy sjízdné a proto opatřuje postupně potřebný počet pluhů pro odklizování sněhu. Udržování státních silnic vyžaduje rok od roku vyšších nákladů; se zřetelem k tomu bylo nutno dosavadní úvěr podstatně zvýšiti, což bylo umožněno zvětšením běžných příjmů silničního fondu.

Nové státní silnice staví se ve větším rozsahu jen v zemi Slovenské a Podkarpatoruské podle stanoveného programu, který počítá s vybudováním čtyř (4) silničních magistrál, vedoucích od západu k východu, a s několika příčnými silničními spojeními mezi nimi. Při tom se zvláště přihlíží k vybudování silničního spojení mezi zeměmi Moravskoslezskou a Slovenskou. V roce 1930 bylo v zemi Slovenské dokončeno a odevzdáno veřejné dopravě úhrnem 59.860 m nových a 23.470 m přestavěných státních silnic. S těmito stavbami a přestavbami bylo ovšem započato již v letech dřívějších. Roku 1931 se dále staví a přestavuje a pravděpodobně bude koncem toho roku dostavěno 32.500 m silnic. V zemi Podkarpatoruské bylo dokončeno znovuzřízení části státní silnice mezi Rachovem a Jasinou, poškozené roku 1927 velkou vodou. Roku 1932 budou dále stavěny státní silnice v obou jmenovaných zemích v rozsahu, pokud stačí úvěry pro ta povolené. V zemi České staví se příjezdné silnice k projektovaným přehradám na řece Vltavě u Slap, a očekává se, že budou roku 1932 dostavěny.

Státních silničních mostů se staví v r. 1931 49 úhrnným stavebním nákladem 27,368.000 Kč; z toho bylo se stavbou 21 mostu započato již roku 1930. Tyto mosty budou roku 1931 pravděpodobně všechny až na jeden dostavěny. Roku 1932 hodlá se započíti se stavbou dalších státních silničních mostů v rámci úvěrů, jsoucích k disposici.

Zlepšování státních silnic na řád silničního fondu děje se roku 1931 ve větším rozsahu než 1930, zejména úpravami dalších souvislých tratí. Akcemi místního rázu zlepšují se jako v minulých letech vozovky kratších silničních úseků, které toho nejvíce potřebují, jmenovitě v okolí větších měst a lázeňských míst, zlepšuje se směr a spád jednotlivých úseků, odstraňují se úrovňové přejezdy drah a zřizují se za podpory silničního fondu trvalé vozovky na státních silnicích v městech. Delší souvislé trati upravují se v úhrnné délce 330 km na státních silnicích, které jsou zvláště důležité pro dálkovou dopravu. Úpravy těchto tratí byly zadány roku 1931 se lhůtou dokončení do 30. června 1932 a náklad na ně, počítajíc v to i práce nepředvídané, bude asi 220,000.000 Kč. V červnu 1931 byly dokončeny úpravy souvislých tratí státních silnic v úhrnné délce 264 km, zadané roku 1930 na úvěr podnikatelů, který se splácí a úrokuje z běžných příjmů silničního fondu. Od založení silničního fondu do konce června 1931 bylo z celkové délky státních silnic 8.583 km na řad silničního fondu upraveno zarovnaně 3.500 km. Na zlepšení státních silnic bylo od založení silničního fondu do konce r. 1930 vydáno 5&42 mil. Kč. Roku 1932 hodlá ministerstvo veř. prací v zlepšování státních silnic postupovati obdobně a asi v témže rozsahu jako roku 1931.

Velmi důležitá a rozsáhlá jest dále činnost ministerstva veř. prací v oboru nestátních silnic a mostů. Záleží zejména v tom, že jsou podporovány jejich stavby, přestavby a zlepšování.

Stavby nových a přestavby nestátních silnic podporuje ministerstvo veř. prací povolováním státních příspěvků k částečné úhradě stavebních nákladů a tyto příspěvky postupně splácí, pokud stačí úvěry, povolované státními rozpočty. Roku 1930 byly povoleny státní příspěvky k 82 stavbám a přestavbám v částce 11,756.000 Kč a roku 1931 do konce června k 67 stavbám a přestavbám v částce 10,800.000 Kč. Roku 1932 bude tato činnost dále vyvinována, jak dovolí příslušný úvěr.

Nestátních silničních mostů, budovaných se státní podporou bude v druhé polovině 1931 ve stavbě úhrnem 63. Stavební náklad na tyto objekty bude činiti roku 1931 přes 20 mil. Kč. Na státních příspěvcích k těmto stavbám, jakož i k několika mostním stavbám dokončeným již v předešlých letech, u nichž však poslední splátky příspěvků byly splaceny teprve letos, bylo do konce června 1931 splaceno zarovnaně 3,8 mil. Kč. Do konce června 1931 byly povoleny nové příspěvky v částce 5,207.000 Kč k 45 nestátním mostním stavbám, rozpočteným částkou 14,254.000 Kč. Příspěvky budou poskytovány i roku 1932 v mezích rozpočtem povoleného úvěru.

Na příspěvky, povolené k zlepšení nestátních silnic, zařazuje se do rozpočtu státního silničního fondu pro rok 1932 podle novely zákona o tomto fondu 90 mil. Kč z běžných příjmů silničního fondu. Od založení silničního fondu až do konce června 1931 bylo na příspěvcích povoleno 317 mil. Kč ke zlepšení 2.440 km nestátních silnic o rozpočteném nákladu 492 mil. Kč. V téže době bylo vyplaceno podle postupu prací 151 mil. Kč. V uvedených částkách jsou zahrnuty též příspěvky na opatření silničních strojů.

K činnosti ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů patří organisačně též agenda, týkající se zkoušek stavebních látek a konstrukcí k potřebám normativním. Z této velmi rozmanité a obsáhlé činnosti budiž zde zvláště vytčena činnost silniční zkušebny. V ní zkouší se velký počet vzorků silničních látek, které docházejí s nabídkami uchazečů o silniční dodávky a práce a výsledek zkoušek jest technickým podkladem pro jednání zadávací komise. Mimo to zkouší se kontrolní vzorky silničních látek, které zasílají stavební správy.