Stavby vodohospodářské.

V oboru vodohospodářském snaží se ministerstvo veř. prací i nadále, aby soustavným splavněním a úpravou říčních toků, vybudováním přístavů a stavbami údolních přehrad byly zřízeny výkonné vodní cesty, aby zároveň předešlo se škodám způsobeným velkými vodami a aby vhodným využitím vodních sil byla ve větší míře umožněna výroba elektrické energie.

Nyní po zřízení státního fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil zákonem čís. 50/1931 Sb. z. a n. (státní vodohospodářský fond) bude možno stavby a práce rozvinouti ve větším rozsahu než dosud. Podotýká se, že provádění prací a staveb vodohospodářských půjde nyní z převážné většiny k tíži zmíněného fondu.

Na středním Labi pokračuje se na úpravách rozestavěných, z nichž zejména se uvádí úprava Labe a stavba zdymadla u Smiřic, dále úpravy tratě v úseku mezi. Jaroměří a Smiřicemi. Dokončují se úpravní práce v trati u Srnojed, Pardubic, Poděbrad a v trati Ostrá - Hradiško. Nově byly zahájeny rozsáhlé úpravní práce v trati Tři Dvory - Veletov - Konárovice v úseku kolínském a úpravy v trati Oseček - Předhradí. Nejrozsáhlejší práce úpravní provádějí se na dolním úseku labském u Kostelce n. L., kde pracuje se na stavbě jezu, plavebních komor, jakož i na spojovacích pracech úpravních mezi Brandýsem a Kostelcem n. L. Zahájena byla též rozsáhlá stavba zdymadla v Brandýse, takže bude vbrzku dosaženo průběžného spojení vodního mezi Mělníkem a Čelákovicemi. Jest v úmyslu realisovati i další úpravy a to zejména v úseku Čelákovice - Lysá. Podotýká se, že dále zřizují se odvodňovací příkopy u Kostelce a Nymburka a pokračuje se ve stavbě mostu u Jaroměře s přilehlou úpravou.

Na horní Vltavě, zejména v úseku Budějovice - Hluboká, bude nutno pomýšleti na realisaci příslušných prací úpravních.

V úseku Slapském jsou ve stavbě příjezdné komunikace v úseku Blaženice - Vltava, v úseku Vltava - Buš a nově k tomu přistupuje i úsek Všetice - Blaženice.

Ve Štěchovicích pokračuje se na úpravě řečiště a v pracech souvisejících s vybudováním lodního útulku.

Byly učiněny rozsáhlé přípravy k vybudování zdymadla ve Vraném na Vltavě a zadány již 2 stavební losy, a to stavba plavebních komor a hydroelektrárny s částí jezu.

Při úpravě Vltavy na Maninách pokračuje se v pracech na zhodnocení a zužitkování rozsáhlých přístavních skladištních ploch a na dalším vybudováni komunikací a osvětlení celého území. Byla zadána stavba povodňové uzávěrky v Libni.

V přístavu holešovickém byly provedeny další potřebné úpravy.

V oblasti velkého Labe bylo by se zmíniti o přístavu mělnickém, kde směřuje činnost ministerstva veř. prací k vybudování a vystrojení získaných ploch přístavních k úpravě příjezdných komunikací. Nově byla zadána stavba přístavního skladiště. V trati střekovské pokračuje se rychlým tempem ve stavbě Masarykova zdymadla a hlavní činnost stavební soustřeďuje se na vybudování pohyblivého jezu, jehož základy se právě kesonují. Ve zdrži tohoto zdymadla se pokračuje na úpravních pracech řečiště.

Připravené projekty soustavné úpravy Odry byly projednány v mezinárodní komisi oderské. V roce 1931 bylo pokračováno na projektech a zejména na detailních rozpočtech průplavních spojení Labe, Dunaje a Odry.

V přístavu bratislavském bylo pokračováno v dalším postupném budování železničního kolejiva, provozních budov a překládacích zařízení, vodovodu, elektrisace, oplocení přístavu, silničních komunikací, bagrování vjezdu a basinů k zajištění plavebních hloubek a k získání potřebného materiálu na přístavní stavby; po dokončení stavby skladiště č. 14 přistoupeno k budování dalšího skladiště č. 15. Rovněž bylo vybudováno potřebné překladiště minerálních olejů a vystrojeno 20 nádržemi o celkovém obsahu asi 4.000 m³ s příslušným překládacím zařízením, jeřábová dráha prodloužena před skladištěm č. 13, které se přístavbou zvětšilo, a přístav dále vybudován po stránce komunikačních spojení s územím určeným pro další rozšíření přístavu, jehož plochy za tím účelem byly vykoupeny.

V přístavu komárenském pokračovalo se zejména v pracech železničních, v nasypání a úpravě přístavního území na západní straně, zřízeny byly uhelné skládky s překlápěčem na uhlí a potřebné provozní objekty, budováno bylo uhelné skladiště a překladiště minerálních olejů na vážském pobřeží, prováděny byly úpravní práce na vyústní trati Váhu. Dokončeny byly kanalisace a oplocení střední části přístavu. Vybudovány byly železniční přejezdy na mostní rampě. Započato bylo se stavbou jeřábových drah a překládacích zařízení ve východní části přístavu.

Dlužno se zmíniti, že bylo zahájeno vybudování čsl. přístavního pásma v Hamburce.

Na Vltavě a Labi, jakož i Sázavě a Otavě prováděny potřebné práce udržovací.

Z úprav regulačních pracovalo se v roce 1931 na těchto význačných stavbách:

V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích a na přítocích Vltavy na Velkém potoce v Olešné, na Hřebenském a Klenovickém potoce v Orl. Žlakovicích a na Libušském potoce v Modřanech. Na přítocích Labe pak na štěrkové přepážce na Kamenném potoce nad Boleticemi, na úpravě Tlučenského potoka v Sebuzíně, na úpravě Neštěmického potoka v Neštěmicích a na úpravě Dobkovického potoka v Dobkovicích. Dále zahájena stavba přepážky na Jílovském potoce v Martiněvsi. Pokud se týče údolních přehrad v zemi České, jsou ve stavbě: údolní přehrada na Chrudimce u Seče, rekonstrukční práce na údolní přehradě na Labi nad Dvorem Králové. Dále provádějí se sondovací práce na Divoké Orlici u Pastvin a na Jizeře u Benešova. Započaty byly práce, související se stavbou přehrady nad Karl. Vary na Teplé a provedou se rekonstrukční práce na Chrudimce v Hamrech.

V zemi Moravskoslezské jest ve stavbě přehrada u Vranova na Dyji a provádějí se sondovací práce na Moravici nad Kružberkem a připravuje se zahájení stavby přehrady u Kniniček na řece Svratce. Pak se provádějí ještě zaměřovací a sondovací práce pro vyhotovení projektů pro přehrady na řece Oslavě u Olší a na řece Březné.

Provádí se zajištění břehů a koryta Ostravice v Mor. Ostravě a pokračuje se na zabezpečení břehů vyústní trati Lučiny.

V zemi Slovenské pokračuje se na úpravě hrází u Piešťan a na úpravách v trati Vieska - Kočovce, Trenčín - Orechová, Trenčín IV., Hlohovec - Sv. Petr, dále provádějí se práce v trati Piešťany - Dlhé Kusy, Trenčín II. - Zamarovce, Nové Město n. V. IV., Piešťany X., Zemanská Kotešová, Trenčín VI. - Biskupice. Mimo to provádějí se udržovací práce u Dolní Středy a u Šaly. Na pohraniční Moravě pokračuje se na úpravách u Děv. Nové Vsi, u Hochštetna, u Dimburku, u Gajár a u Mal. Levár. Na Dunaji jest v úmyslu upraviti trať od km 1879 - 1876 a od km 1840 - 1820. V dohodě s Maďarskem bude třeba provésti úpravní práce na malou vodu v trati 1801 - 1788 km. Konečně byly zahájeny práce pro soustavný výzkum Dunaje.

V zemi Podkarpatoruské prováděny jsou práce udržovací na pravém břehu Tisy a pod a nad Esení u Saloky.

Na hradě Pražském pokračují práce vodárenské a kanalisační souhlasně se stavebními úpravami na IV. nádvoří. Dokončuje se vyzdívání štol ve Hvězdě a Veleslavíně, jakož i úprava rybníka Kalského.

Započato se stavbou vodovodu pro zámek v Topolčiankách, z něhož bude zásobena vodou též obec Topolčianky.

V oboru využití vodních sil byla v r. 1931 dokončena vodní díla na Labi v Kolíně a na Vltavě v Miřejovicích. Dále bylo zadáno vypouštěcí zařízení pro využití vodní síly Chrudimky u přehrady v Seči.

V zemi Podkarpatoruské bylo pokračováno ve stavbě kanálu pro vodní elektrárnu na Uži nad Užhorodem.

Dále byly vykonány přípravné práce pro stavbu hydrocentrál a to: V zemi české na horním Labi u Krausových Bud a Dvora Králové, na středním Labi v Kostelci n. L. a na dolním Labi u Střekova, na Vltavě u Podbaby, na Teplé u Karl. Varů, na Vydře u Křemelné, na Divoké Orlici u Pastvin, na Jizeře u Karlova a Vilémova a na Chrudimce u Seče. V zemi Moravskoslezské na Moravici u Žimrovc, Malečku a Kružberka. V zemi Slovenské na Váhu u Ladců a v zemi Podkarpatoruské na Uži.

Pokud jde o program v oboru prací splavňovacích a přístavních v r. 1932 se uvádí:

Na středním Labi pokračováno bude v pracech rozestavěných, při čemž hlavní činnost soustředí se zejména na trať Kolín - Mělník, kde bude s urychlením pokračováno zejména na stavbě zdymadla brandýského. V dalších úsecích bude pokračováno ve stavbě zdymadel u Srnojed a Smiřic. Pomýšlí se také na říční úpravy tam, kde toho bude stav řeky nezbytně vyžadovati.

Na Vltavě bude se pracovati v trati u Hluboké, na zdymadlech ve Vraném a ve Štěchovicích, dále pak v trati Modřany - Vyšehrad. V přípravných pracech pro stavbu zdymadla slapského bude pokračováno. Stavba příjezdných silnic ke zdymadlu slapskému bude v dohledné době ukončena a bude se prováděti stavba železniční vlečky z Davte ke Slapům.

Na Maninách v Praze půjde o další využití a zhodnocení získaných přístavních ploch.

U přístavu mělnického počítá se s vystrojením a s opatřením dalších skladišť a překládacích zařízení.

Na velkém Labi pomýšlí se zříditi loděnici; ve stavbě zdymadla Masarykova u Střekova (stavba jezu a hydroelektrárny) bude se pokračovati.

Přípravné práce pro průplavní spojení Labe s Dunajem a Odrou budou sledovány dále a to ve spojení se šetřeními ohledně splavnosti řeky Moravy. Budou se též vyšetřovati podmínky splavnosti řeky Ohře.

V přístavu bratislavském pokračováno bude v pracech rozestavěných, zejména přístavně-železničních, na zařízeních pro překlad minerálních olejů a na prohloubení jižního basinu. Zamýšlí se započíti se stavbou administrativní budovy pro přístavní úřady, nových skladišť a s vystrojením pobřeží dalším překládacím zařízením, bude pokračováno v úpravách přístavních silnic a v elektrisaci přístavu.

V přístavu komárenském bude intensivně pokračováno v jeho výstavbě a vystrojení, aby přístav mohl vyhověti zejména přepravě uhelné. Z té příčiny počítá se zejména se započetím některých staveb železničních, s elektrisačním vystrojením přístavu, s úpravou uhelných skládek, s vystrojením překladiště na minerální oleje, se zlepšením vjezdu přístavního a s vybudováním přístavní komunikace silniční.

Svobodné pásmo čsl. v přístavu hamburském bude dále budováno.

Z úprav regulačních bude se v r. 1932 pokračovati v těchto stavbách:

V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích a v trati Budějovice - Hluboká, dále na úpravě přímých štěrkonosných přítoků Vltavy a Labe.

Pokud jde o údolní přehrady, bude se pokračovati v pracech na údolní přehradě na Chrudimce u Seče a v Hamrech, na Teplé nad Karl. Vary, na Labi nad Dvorem Králové a v Kraus. Boudách a na Divoké Orlici u Pastvin.

V zemi Moravskoslezské pokračováno bude ve stavbě přehrady u Vranova na Dyji. Jest v úmyslu započíti se stavbou přehrady u Kniniček a pokračovati v přípravných pracech pro přehradu u Kružberka. V Mor. Ostravě bude pokračováno na stavbě pobřežní zdi na Ostravici nad říšským mostem.

V zemi Slovenské bude pokračováno na pracech rozestavěných na Váhu, na pohra niční Moravě a na Dunaji.

V zemi Podkarpatoruské budou provedeny ochranné práce u Čopu.

V roce 1932 bude prováděna další část asanace pražského hradu.

Dosavadní jednotlivé položky k podpoře zdravotně-technického podnikání, zejména kanalisační odpad v Olomouci a Prostějově, stavba zámeckého vodovodu v Topolčiankách, byly sloučeny v jednu položku pod názvem: "Podpora městských zdravotně-technických podniků".

Ve využití vodní síly zamýšlí Se zahájiti v roce 1932 stavbu vodní elektrárny na Labi v Kostelci n. L. a zříditi vypouštěcí zařízení pro hydrocentrálu na Dyji u přehrady vranovské. Dále jest v úmyslu započíti s přípravnými pracemi pro další vodní elektrárny v zemi české a Moravskoslezské.

V zemi Slovenské bude uvažováno o výstavbě vodní síly na Váhu u Dol. Kočkovců a pokračováno v přípravných pracech na téže řece a sice v trati Žilina - Komárno.

V zemi Podkarpatoruské pokračováno bude ve výstavbě kanálu a hydrocentrály na Uži.

Plavebnictví.

V roce 1931 bylo pokračováno na dokončení organisace plavebních úřadů ve smyslu zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 315 Sb. z. a n. a příslušných vlád. nařízení čís. 416/20 a č. 377121 Sb. z. a n. Od 1. ledna 1931 obstarává nově zřízená účtárna u Čs. plavebního úřadu v Praze hospodaření úvěry čs. plavebnictví a účetní kontrolu pokladen poříčních plavebních úřadů v Praze a v Bratislavě a jejich expositur v Ústí n. L. a v Komárně, jimž přísluší skladištní i překladní provoz v čsl. přístavech z velké části v režii státní správy. Provoz přístavů ve státní režii přináší státní správě značné příjmy, které nyní podle zákona č. 50/1931 Sb. z. a n. poplynou do státního vodohospodářského fondu.

Pokud jde o činnost provozní a stavebně-technickou, byl obor působnosti čs. plavebních úřadů v oblasti vltavsko-labské rozšířen převzetím správy a provozu celního skladiště v Děčíně od celní správy a převzetím některých nábřeží v jiných přístavech. V jednotlivých přístavech a překladištích byla strojní překladní zařízení rozmnožena, rekontruována, případně přemístěna, a byla vybudována nová skladiště a uvedena do provozu.

U Vanova (v budoucí zdrži střekovského jezu) byla čs. plavebním úřadem vypracována studie o novém překladišti, které má sloužiti pro překlad exportního zboží dopravovaného po proudu v době nepříznivého stavu splavnosti na Labi pod Ústím n. L.

V přístavu bratislavském bylo v druhé polovici r. 1931 uvedeno do provozu nově vybudované překladiště minerálních olejů a skladiště č. 14; jedná se a prodloužení jeřábové dráhy na hlavním přístavním pobřeží v části pod dunajským mostem pro nový jeřáb 15 až 20 tunový a o projekt ústřední administrační budovy, jakož i o další nové skladiště.

V přístavu komárenském byla převzata do správy čsl. plavebního úřadu administrační budova; projednává se stavba nového skladiště a stavba mechanického zařízení pro překlad uhlí. Dále se uvažuje o návrhu na vystrojení překladiště pro minerální oleje a o úpravě železničních kolejí. V Parkáni byla převzata do správy čsl. plavebního úřadu administrační budova; zbývá ještě rozřešiti otázku přístavního skladiště.

Při vodoprávních řízeních o důležitých vodohospodářských projektech na Vltavě byl čsl. plavební úřad značně zaměstnán vypracováním posudků z hlediska plavebních zájmů.

Provoz v čsl. přístavech, ačkoliv byl postižen všeobecnou světovou hospodářskou krisí, vykazuje přece v r. 1930 uspokojivé výsledky; předběžné statistické zprávy o provozu 1931 vykazují celkový vzrůst proti předešlému roku. Celkový překlad v čsl. překladištích vltavsko-labských činil:

	v r. 1930		v r. 1929
	3,078.067	tun	3,292.667	tun
Z toho připadá na tuzemskou dopravu	1,243.464	"	1,466.688	"
na zahraniční dopravu	1,5 78.411	"	1,564.262	"
a to na vývoz	885.744	"	840.832	"
na dovoz	692.667	"	723.430	"
na vorovou dopravu připadá	256.292	"	261.717	"
Celkový překlad v čsl. překladištích dunajských činil:	1,283.108	"	1,049.497	"
Z toho připadá na tuzemskou dopravu	105.556	"	60.537	"
na zahraniční dopravu	1,096.542	"	988.962	"
a to na vývoz	609.720	"	810.603	"
na dovoz	486.822	"	178.359	"
Transitní doprava čsl. úseku Dunaje činila:	1,338.746	"	1, 226.018	"
Z celkového překladu připadá na Bratislavu	504.666	"	335.305	"
na Komárno	662.568	"	651.560	"
na ostatní dunajská překladiště	115.874	"	62.632	"

 

Znakování a osvětlování plavební dráhy na pohraničním úseku Dunaje v r. 1931 bylo obstaráváno podle mezistátní úmluvy mezi Československem a Maďarskem. Významného pokroku v osvětlování plavební dráhy pro umožnění noční plavby na Dunaji bylo docíleno opatřením nových signálních světel dissousplynových.

Poněvadž v Československu není zapotřebí zřizovati celoroční plavební školy, stará se ministerstvo veř. prací samo o výchovu personálu, potřebného pro čsl. plavbu tím, že pořádá pravidelné plavební kursy pro jednotlivé kategorie plavebního personálu. Počátkem roku 1931 byly uspořádány v Praze, v Ústí n. L. dvouměsíční plavební kursy s celodenním vyučováním; pro příslušníky německé národnosti byla zřízena v Ústí n. L. odbočka. V Bratislavě byl uspořádán kurs kapitánský o 3 ročnících a mimo to kurs pro kormidelníky. Absolventi těchto kursů po splnění předepsaných podmínek podrobili se zkouškám způsobilosti.

Státní správa plavební dozírá též na to, aby čsl. plavební společnosti zaměstnávaly na svých plavidlech pokud možno čsl. státní příslušníky. Ministerstvo veřejných prací pečuje též o výchovu odborného personálu pro plavbu námořní a poskytuje k umožněni studia na cizozemských námořních akademiích nemajetným čsl. příslušníkům stipendia.

Udržování a stavba vodních telefonních vedení podél Vltavy a Labe bylo soustředěno u čsl. plavebního úřadu. V roce 1930 bylo provedeno prodloužení linky z Beřkovic do Lovosic; dále byly zřízeny odbočky a telefonní stanice. Na Dunaji, kde telefonní vedení plavební jest již v činnosti od r. 1922, pracuje se na zdokonalení telefonního spojení.

Ve věcech finančně-tarifních sledují se otázky týkající se dopravy přes čsl. přístavy, jak v oblasti labské, tak i v oblasti dunajské. Byly upraveny vyvazovací poplatky v přístavu bratislavském, poplatky za přečerpávání minerálních olejů aj.

Činnost právní a komerční čsl. plavebního úřadu vztahovala se na věci plavebně-živnostenské, na provádění zákona vlajkového, na projednávání podkladů pro jednání mezinárodních komisí říčních (CIE, CID a CIO).

V oboru plavební statistiky byla věnována značná pozornost sbírání statistických dat o lodní dopravě, kterážto data byla studována a srovnávána za tím účelem, aby z praktických závěrů byl získán přehled o hospodářské situaci plavby.

V roce 1931 zúčastnilo se čsl. plavebnictví vlastní exposicí na severské výstavě přístavů a plavby v Kielu. Podle daných směrnic vydal čsl. plavební úřad v minulém roce úřední studii: "Využití splavnosti Odry pro čsl. plavbu", dále studii: "Vhodné lodní typy pro splavněnou Vltavu nad Prahou" a připravuje propagační studii o říční plavbě v Čechách "Vodní cesty v Československé republice", která bude vydána s použitím úředních pramenů. Pro rok 1932 bude vydána plavební ročenka s obsahem za poslední 2 léta. Pro příští rok chystá se dokončení prvé části plavební mapy Vltavsko-labské v úseku Střekov - státní hranice.

V roce 1931 byla již úplně uvedena v činnost čsl. nájemní pásmo ve svobodném přístavu hamburském pro plavbu vnitrozemskou pronajaté čsl. státem podle článku 364 mír. smlouvy Versailleské v Moldauhafen a Saalehafen na dobu 99 roků. V uvedeném pásmu byly již upraveny železniční koleje a provedeny některé opravy převzatých přístavních objektů; během roku 1931 a 1932,bude vybudováno oploceni celého přístavního území. Používání přístavních zařízení v tomto pásmu bylo upraveno zvláštní nájemní smlouvou s čsl. plavební společností labskou.

Na území Peute v přístavu hamburském, které bylo zakoupeno čsl. státem pro zřízeni výstrojní stanice čsl. plavby, bude třeba v r. 1932 a následujících letech vybudovati nábřežní zdi, skladiště pro uhlí, jeřáby, skladiště pro reservní materiály dílny a provozní budovu. Vystrojení tohoto území bude se prováděti postupně podle potřeby a také se zřetelem k rentabilnosti.

Ministerstvo veřejných prací pokračovalo v roce 1931 v racionalisaci plavební dopravy stavbou úsporných motorových lodí. Pro labskou plavbu byly vystavěny 2 motorové vlečné lodi po 500 k. s., jimiž byly nahrazeny 4 řetězové vlečné parníky na trati mezi Lovosicemi a. Drážďany, které byly vyřazeny pro svojí zastaralost. Nové lodi, při jejichž stavbě bylo použito nejnovějších úsporných zařízení, zejména motorového pohonu a pneumatického řízení, jsou toho druhu první a až dosud se velmi dobře osvědčily.

Podle tohoto principu provádí se nyní stavby 3 dalších podobných lodí po 1.000 k. s., z nichž 2 jsou pro plavbu mezi Hamburkem a Děčínem, jedna pro plavbu po Dunaji. Zvláštní výhody lodí tohoto druhu spočívají ve snížení nejen stavebních nákladů, ale i výdajů za pohonné látky, dále ve snížení počtu posádky a obzvláště v malém ponoru, což při nízké vodě, opakující se v posledních letech, má nemalou důležitost.

Pro čsl. oderskou plavbu byly provedeny rekonstrukce dalších 6 nákladních člunů, jež byly přizpůsobeny dopravě hodnotných nákladů, aby naše společnost oderská mohla se více zúčastniti v dopravě čsl. zboží po Odře. Pro tuto společnost staví ministerstvo veř. prací také 2 motorové vlečné lodi vrtulové po 350 k. s.

Zvláštní pozornost byla věnována dopravě naftových výrobků do Československa po Dunaji, jež od roku 1927 stoupla z ročních 33.180 tun na 89.900 tun v roce 1930. V tomto roce zaplatilo se za dopravu tohoto množství 12 mil. Kč, jež z největší části šly k užitku cizím plavebním podnikům, neboť čsl. dunajská společnost plavební v dopravě nafty pro nedostatek tankových lodí účastní se pouze 8,5%. Proto objednává ministerstvo veřejných prací v komárenské státní loděnici, pronajaté škodovým závodům, 2 tankové lodi a nosnosti po 800 tunách, jež budou vhodné pro dopravu nafty, petroleje i benzinu. Tím bude dunajské společnosti umožněna, aby svoji účast zdvojnásobila.

Plavební podniky říční trpí v celé Evropě a zejména v Německu konkurencí železnic, jež se snaží získati k dopravě za každou cenu i ty hromadné náklady, které dříve při poměrně velmi nízkém tarifu šly po vodě. Československá říční plavba, jsouc vlastně prodloužením nákladové dopravy čsl. železnic v cizině, nekonkuruje s nimi, avšak trpí tarifními poměry sousedních států, jimž může čeliti jen úsporným hospodářstvím v provozu, k čemuž ovšem má zapotřebí hospodárných lodí a proto hodlá ministerstvo veř. prací pokračovati ve stavbě takových lodí.

Mezinárodní říční komise (dunajská, labská, oderská) jsou trvalými institucemi a zajišťují jednotnou správu mezinárodních řek, tj. Dunaje, Labe a Odry, po stránce plavební, administrativní a technické.

Komise pro režim vodstva dunajského povodí sjednocuje veškeré vodní hospodářství zúčastněných států na tocích dunajské pánve v obvodu býv. Uher.

Agenda těchto komisí, dále generálních konferencí pro dopravu a transit, pokud se týká úpravy a využití vodní síly splavných toků a plavby, transitu elektr. energie a pod., jakož i agenda mezinárodních plavebních sjezdů spadá převahou do oboru působnosti ministerstva veř. prací. Proto i z jeho úředníků byl jmenován hlavní delegát čsl. vlády v řečených komisích a kongresech, který ve svém úřadu při presidiu ministerstva veř. prací soustřeďuje veškeru příslušnou agendu a zajišťuje trvalou spolupráci všech ostatních zúčastněných ústředí a úřadů s čsl. delegacemi v řečených mezinárodních institucích. Úkoly jejich jsou velmi četné a důležité, zejména pro vnitrozemní polohu našeho státu, který - mimo mezinárodní řeky - nemá jiného svobodného východiska k moři.

V roce 1931 projednávaly se vedle čistě správních a finančních záležitostí zejména tyto otázky:

1. Mezinárodní komise dunajská.

Plavební statistika na Dunaji, změny policejního plavebního řádu nutné vzhledem k plavebnímu řádu na přímořském Dunaji, zvláštní předpisy pro německý a rakouský úsek Dunaje, předpisy pro tlačené skupiny lodní, předpisy pro plavbu dolnodunajských člunů, zjištění charakteristických hloubek na celém Dunaji, umístění lodních mlýnů, transit hořlavin v tankových lodích, revise jednacího řádu komise, služební řád Úřadu železné Brány, vlečná služba v Sipském kanále v Železné Bráně, zkoumání zlepšovacích a udržovacích prací provedených v minulém roce a navrhovaných pro rok 1931, vztah resolucí konference mezinárodní obchodní komory o plavebních potížích na Dunaji k dosavadním rozhodnutím mezinárodní komise dunajské, překážky transitu sovětského petroleje po Dunaji do Československa, signalisační služba v Kazaňské úžině Železné Brány, zřízení plavební telefonní linky v úseku Žel. Brány, projednání některých stížností a plavebních nehod.

2. Mezinárodní komise labská.

Seznam míst pro překlad a odlehčování podle čl. 21 Akty, německý projekt stavby mostu přes Labe v Míšni, stanovení orní hranice mezinárodní sítě na Vltavě, policejní plavební řád, zejména jeho zvláštní ustanovení pro oblast přístavu hamburského a pro přímořské Labe pod Hamburkem, německý policejní plavební řád na námořních vodních cestách, policejní řady labských přístavů, cejchovní řád labských lodí, řád o celním závěru labských lodí, změny jednacího řádu komise, postup a kompetence soudů plavebních. Mimo to projednala komise, jakožto odvolací soud, několik případů odvolání z rozsudků labských soudů I. stolice, jakož i některé stížnosti plavebních zájemců.

3. Mezinárodní komise oderská.

Dojednání oderské plavební Akty ve II. čtení a zahájení III. čtení. Projednání čsl. projektu úpravy Odry od ústí Opavy až po železniční most v Bohumíně.

4. Stálá technická komise pro režim vodstva Dunaje na území bývalých Uher.

Revise organisace a provádění mezinárodní hlásné služby vodoměrné a povodňové, zkoumaní výročních přehledů o stavbách v smluvním povodí Dunaje, provedených v roce 1930 a navržených na rok 1931, otázky lesního hospodářství, zejména otázka evidence stavu lesů a zalesňování holin, ledové zácpy na Dunaji, sjednání dohod o stavbách na lise a přítocích prostřednictvím delegátů států zastoupených v komisi, projednání úmluv předložených zúčastněnými státy v komisi.

5. Mezinárodní stálá komise plavebních sjezdů.

Sjezdu, který se konal v r. 1931 v Benátkách a na kterém jest náš stát oficielně zastoupen, předloženy byly Československem odborné zprávy téměř ke všem bodům pořadu, pokud se týče vnitrozemské plavby.

6. Poradní a technická komise pro dopravu a transit.

Plavební statistika, účast na konferenci pro sjednocení plav. zákonodárství, která se konala v listopadu a prosinci roku 1930. Na konferenci byly sjednány tyto úmluvy:

a) Úmluva o správních opatřeních pro osvědčení práva na vlajku lodí vnitrozemních,

b) úmluva o imatrikulaci lodí vnitrozemních, věcných právech na ni a jiných otázkách s tím souvisejících,

c) úmluva o sjednocení některých pravidel, týkajících se srážky lodí v plavbě vnitrozemské.

Tyto tři úmluvy podepsalo i Československo.

Hlavní delegát se svým úřadem v ministerstvu veř. prací bude pokračovati v plnění těchto úkolů i v roce 1932, zejména pokud jde o iniciativu a vedení prací čsl. delegací v uvedených mezinárodních sborech. Práce mezinárodních komisí budou se týkati zejména provádění staveb, režimu plavební policie a soudnictví, rovnosti nakládání, svobody transitu a přístupu k moři, plavební statistiky, vlečné a lodivodní služby na mezinárodních tocích, poplatků a zvláštního režimu v dunajském úseku železné brány.

Mezinárodní komise oderská dojedná zejména plavební úmluvu oderskou ve III. čtení a po ratifikaci úmluvy přikročí k organisaci svého sekretariátu a k provádění úkolů svěřených ji Aktou.

Delegáti v komisi pro režim vodstva dunajské pánve býv. Uher budou dále jednati o všech otázkách vzniklých v oboru vodního hospodářství následkem stanovení nových hranic na tomto území. Čsl. delegát účastní se i nadále činně prací Mezinárodní organisace pro dopravu a transit, jakož i Mezinárodního sdružení plavebních sjezdů.

Civilní letectví.

V roce 1931 přihlíželo ministerstvo veř. prací při své činnosti hlavně k tomu, aby byl letecký provoz na dosavadních tratích pokud možno zajištěn, aby linie domácí byly rozšířeny a hustota provozu byla zvýšena tak, aby vyhovovala zvláštním požadavkům, kladeným na leteckou dopravu. Dále bylo pracováno v tom směru, aby mimo dosavadní mezinárodní spojení letecká bylo docíleno dalších spojů s cizinou.

Rostoucí letecký provoz měl v zápětí nutnost rozšířiti příslušná zařízení na letištích dosavadních, přikročiti k budování nových letišť a doplniti letadlový park Čsl. státních Aerolinií. Ve všech výše zmíněných odvětvích své činnosti učinilo ministerstvo veř. prací v roce 1931 potřebná opatření. Hlavní pozornost obrácena k výstavbě nového letiště v Ruzyni a byly provedeny nutné přípravné práce (planie letištní plochy a její osetí, projekty zastavovacího plánu atd.).

K zajištění bezpečnosti leteckého provozu na tratích bylo pokračováno v zřizování pomocných letišť podél frekventovaných tratí, hlavně směrem Praha-Brno-Bratislava, vzhledem k projektovanému nočnímu provozu na tomto úseku Čsl. státních Aerolinií. Dále bylo provedeno noční osvětlení letišť "Praha", "Brno" a "Bratislava", vyznačení tratí Praha - Bratislava a Praha - Přimda majáky a opatřeno osvětlovací zařízení pomocných letišť. Rovněž zřízením radiogoniometrických stanic se podstatně přispělo k zvýšení bezpečnosti leteckého provozu na našem území. U ostatních pomocných služeb (meteo, radio atd.) bylo dbáno toho, aby byla doplněna a rozšířena veškerá zařízení tak, aby odpovídala požadavkům moderního leteckého provozu.

Po stránce letadlové sledováno hlavně zvýšení bezpečnosti letecké dopravy, která závisí jednak od většího počtu motorů letadlo pohánějících, jednak od užívání vhodných motorů a dále od používání kovů jako stavebního materiálu.

Letadlový park Čsl. státních Aerolinií byl tudíž během roku 1931 doplňován pouze třímotorovými letadly (typ Fokker F VII., 3 m pro 8 osob, vyráběných v licenci firmou "Avia").

Z důvodů zvýšení ekonomie zavádějí se na tratích nočních méně frekventovaných malá dopravní třímotorová letadla pro 5 - 6 osob, a to pro Čsl. státní Aerolinie první letadlo toho druhu "Caproni". Další letadlo stejné velikostí staví pro Aerolinie firma "Letov". Jest to třímotorové celokovové letadlo typu Š 32 (první čsl. třímotorové letadlo vůbec). Toto letadlo staví se proto, aby se závislost čsl. civil. letectví dopravního na zahraničních licencích zmenšila na míru nejmenší.

Z důvodů zvýšení bezpečnosti a ekonomie na nejvyšší dosažitelnou míru zamýšlí se zavésti do letecké dopravy motory pro těžká paliva. Dosud jsou tyto motory ve stadiu zkušebním. V případě osvědčení zavedly by se do leteckého parku Čsl. stát. Aerolinií v r. 1932.

Čsl. státní Aerolinie, jako v letech minulých, i v roce 1931 vykazovaly značný rozvoj provozu; připojen jest krátký přehled o výsledcích jejich dopravy v roce 1924 až 1930.

Rok	1924	1925	1926	1927	1928	1929	1930
Počet letů	649	870	1.082	62.268	2.256	3.004	3.388
Počet cestujících	426	604	1.703	4.233	6.231	8.268	8.976
Počet km	207.344	278.300	245.284	415.278	413.762	473.067	566.260
Počet hodin letu	1.545	2.458	1.787	3.009	3.000	3.496	3.922
Pošta v kg	1612	2053	4922	8138	877-	9205	982-
Zboží v q	20	183	118	377	493	1.830	1.638
Pravidelnost v %	845	816	874	96	942	97	94

 

Ministerstvo veřejných prací vykonává dále v oboru letectví dohled na dodržování leteckých zákonů a předpisů, nad výrobou letadel a motorů, nad čsl. leteckými dopravními podniky, provádí zkoušení letadel, motorů, letců, navigátorů a činí zápisy do čsl. leteckého rejstříku; konečně podporuje veškerou činnost týkající se propagace a rozvoje čsl. civilního letectví, jako školství, literaturu, výstavy, přednášky, kursy letecké, vynálezy atd.

Stanovení hranic republiky Československé.

V roce 1931 byla zaměřena a upravena část hranice čsl.-německé v úseku se Saskem v celkové délce 2796 km a dokončeno hraniční dokumentární dílo sasského úseku zaměřeného v roce 1930.

Dále byl dojednán a podepsán statut hranice čsl.-polské, čsl.-polská smlouva o voroplavbě, čsl.-polská smlouva o Pěninské cestě a o úpravě styku v pohraničním území Dunajce a Popradu.

Vzhledem k tomu, že s rumunské strany bylo přijato původní československé stanovisko ohledně úseku čsl.-rumunské hranice tvořeného Tisou, nebyla prováděna nová měření a definitivní poloha hranice v tomto úseku byla vyšetřena na podkladě svého času zjištěných hydrologických a měřických dat, čímž bylo doplněno dokumentární dílo podle přání Konference Velvyslanců.

V roce 1932 bude dokončena úprava hranice čsl.-německé v úseku sasském a budou zahájeny úpravní práce v úseku s Bavorskem.

Práce zeměměřické.

Vedle všeobecné činnosti, vztahující se ke všem otázkám oboru zeměměřického, věnována byla pozornost v prvé řadě pokračování v provádění prací přesné nivelace, což děje se čtyřmi pracovními skupinami na tratích, dohodnutých na společné konferenci všech zúčastněných ministerstev. Dále byly sjednány zásady pro vybudování základních značek přesné nivelace, které mají sloužiti za podklad pro vypracování definitivních návrhů těchto značek a jich osazení v přírodě.

Se zřetelem k důležitosti a prospěšnosti pozemní a letecké fotogrammetrie, pracováno bylo jednak prakticky v oboru fotogrammetrie pozemní, měřením na Vltavě a Sázavě pro účely vodohospodářské, jednak dokončovány přípravy pro započetí praktických měření letecko-fotogrammetrických.

V roce 1932 hodlá ministerstvo veřejných prací zahájiti praktické provádění letecké fotogrammetrie dosud u nás úplně ladem ležící.

Cejchovní služba.

Vládním nařízením č. 31/1931 Sb. z. a n. upraveny byly obvody a sídla cejchovních úřadů na Slovensku. Dalším vládním nařízením č. 51/1931 Sb. z. a n. mění se částečně a doplňuje vládní nařízení č. 88/1926 Sb. z. a n. o úředním cejchování elektroměrů. Návrh vlád. nařízení o úředním cejchování sklopných vah byl rovněž již schválen. Pracuje se na nařízeních o měřidlech pro těkavé tekutiny a o skleněných mírách na tekutiny, jakož i na některých jiných předpisech. Jest úmyslem rozřešiti v r. 1932 otázku reorganisace cejchování sudů v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. V r. 1931 zřízena byla nová cejchovní odbočka v Lázních Bělohradě. Během roku 1931 připuštěna, byla k úřednímu cejchování řada měr a měřidel.

Z prací, jimiž se zabývá ústřední cejchovní inspektorát, buďtež uvedeny pouze některé. Tak se pokračuje ve studiu interferenčních method, směřujících k proměřování měřidel délkových srovnáním s délkou světelné vlny; práce ty však vyžadují doplnění a překonstruování příslušných přístrojů. K proměřování geodetických základen zamýšlí se zavésti velmi přesnou methodu prof. Väisäly a opatřiti k tomu potřebné zařízení. Dosavadní zařízení na srovnávání čtyřmetrového etalonu, geodetické base a pětimetrových pásem s prototypem má býti doplněno potřebnými k tomu mikroskopy.

Zařízení na cejchování teploměrů bude vhodným způsobem doplněno.

Zařízení na cejchování elektroměrů a měřicích transformátorů bude různými drobnými změnami a doplňky přizpůsobeno vyšším požadavkům a přesnějším methodám zkušebním. Budiž zmíněno pouze opatření pomocného trojfázového generátoru, zařízení ke zkouškám isolace transformátorů, přesného můstku k měření střídavým proudem, aparatury k přetěžování elektroměrů při typových zkouškách, opatření přesného elektrického časoměru, elektromagnetických vibrátorů, srovnávacích transformátorů aj.

Na cejchovních poplatcích vybráno bylo:

v roce 1929	12,085.428.- Kč,
v roce 1930	13,455.139,- Kč.

 

V prvním pololetí r. 1931 dosáhly příjmy částky Kč 6,223.876-;jsou tedy poněkud nižší než příjmy v stejném období minulého roku, které činily Kč 6,788.014,-.

Puncovní služba.

Reorganisační činnost puncovní služby pokračovala i v běžném roce, jmenovitě pokud jde o zdokonalení a vybavení puncovních úřadů v Brně a Bratislavě, aby technická kontrola zboží ve všech částech republiky mohla býti úspěšně prováděna.

V roce 1930 bylo celkem označeno 702.949 kusů zlatého zboží ve váze 2,409.685 gr, z čehož podle váhy bylo 32,8% zboží zahraničního původu; stříbrného zboží bylo označeno 635.468 kusů ve váze 22,308.653 gr, z toho 9,7% zahraničního původu, a zboží s obsahem 250/1000 zlata bylo označeno,78.565 kusů ve váze 208.191 gr, z čehož jest 5,2% zahraničního původu. Platinového zboží, které teprve od 1. ledna 1929 podléhá povinnému úřednímu zkoušení, bylo označeno 2.358 kusů ve váze 17.998 gr a z toho 59,3% cizího původu. Na paušalované dani přepychové bylo v r. 1930 odvedeno 2,968.965,15 Kč, na dani ze zapalovadel 259.878 Kč, při čemž bylo označeno 249.348 kusů zapalovadel.

Z celkové váhy v r. 1930 označeného zboží z drahých kovů 24,736.336 gr bylo v zemi České (1 úřad a 7 expositur) vyzkoušeno 57,4%, v zemi Moravskoslezské (2 úřady a 2 expositury) 39,9% a v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské (1 úřad a 1 expositura) 2,7%. Z celkového počtu 1,419.340 kusů připadá na zemi Českou 71,6%, zemi Moravskoslezskou 21,8% a zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou 6,6%.

V roce 1931 do konce dubna bylo označeno celkem 399.971 kusů zboží z drahých kovů ve váze 8,376.087 gr a 75.455 kusů zapalovadel. Celkem zůstává množství předloženého zboží poměrně na stejné výši jako v roce 1930.

Při celkovém srovnání příjmů a vydání puncovních úřadů a jejich expositur jsou v r. 1930 veškeré puncovní úřady a expositury aktivní.

Výměnu drahých kovů provádí pouze puncovní úřad v Praze, který vyměnil v r. 1930 celkem 95.406 gr ryzího zlata a 104.417 gr ryzího stříbra. Vydal celkem 386 desetidukátů, 555 pětidukátů, 1132 dvojdukátů a 11.170 jednoduchých dukátů. Na poplatcích bylo z této agendy vybráno pro mincovnu v Kremnici 398.296,65 Kč. Celkový obrat za rok 1930 z výměny a prodeje dukátů jest 2,593.769,55 Kč.

Podle nynějšího stavu ústředního rejstříku živnostníků jest zaznamenáno v celém státě 4397 živností (obchodníků zlatým a stříbrným zbožím a výrobců) a to v 901 obcích. V puncovním úřadě v Brně vybavena byla chemická laboratoř, takže tento úřad provádí nyní veškeré chemické zkoušky z drahých kovů.