Péče o nezaměstnané.

Ke dni 31. prosince 1930 bylo 149 odborových svazů, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku. Počet takových svazů koncem roku 1929 činil 142; během roku 1930 přibylo 10, ubyly 3, takže přírůstek činil 7.

V roce 1930 bylo předloženo ke zúčtování odborovými svazy celkem 215.530 podpůrných případů, na něž bylo vyplaceno na podpoře organisační 26,495.806 Kč a na státním příspěvku 45,998.754 Kč, celkem 72,494.560 Kč.

Skutečné náklady podpůrné péče byly však jak z prostředků odborových organisací, tak i-na účet státní pokladny větší, jelikož k výše uvedeným výdajům jest třeba připočísti náklady režijní, zejména pokud se týče výdajů ze státní pokladny; jest to režijní příspěvek státem přiznaný odborovým organisacím a náhrada za dopravu nezaměstnaných po železnici, na kteroužto výhodu podle zákona o státním příspěvku mají nezaměstnaní nárok.

V prvé polovici roku 1931 přibyly dva svazy, jimž bylo dáno zmocnění k výplatě státního příspěvku, takže koncem června 1931 činil celkový počet svazů, zmocněných k výplatě státního příspěvku, 151.

Za prvé pololetí roku 1931 bylo odborovými svazy předloženo k vyúčtování celkem 231.797 podpůrných případů, na něž bylo vyplaceno na podpoře organisační 24,460.640 Kč a na státním příspěvku 88,241.068 Kč; celkem 112,701.708 Kč.

Ve srovnání s prvým pololetím roku 1930 jeví se vzestup případů o 140.889, vzestup podpory organisační o 12,392.408 Kč a vzestup nákladu na státní příspěvek o 71,732.764 Kč.

Vzestup tento jest odůvodněn jednak zhoršenou situací na trhu práce v roce 1931, jednak tím, že v roce 1931 byl již zákon č. 74/1930 Sb. z. a n. (čl. I. a II.) prováděn v plné míře a mimo to bylo použito zmocnění čl. III. cit. zákona, tj., byla vydána vyhláška ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí, s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství, jíž bylo povoleno vypláceti s účinností od 1. ledna 1931 mimořádné podpory v nezaměstnanosti pro tato výrobní odvětví: textilní, sklářské, kovodělné, kožedělné hornické, dřevodělné a knihtiskařské. Platnost vyhlášky, stanovená původně pro území celého státu do 31. března 1931, byla postupně prodlužována, posledně do konce září 1931.

Jako další opatření k čelení nezaměstnanosti uvedlo ministerstvo sociální péče v život čl. IV. zákona č. 74/1930 Sb. z. a n., pojednávající o produktivní péči o nezaměstnané. Podle cit. zákonného předpisu může ministr sociální péče z prostředků, určených k čelení nezaměstnanosti, podporovati nouzové práce, podnikané veřejnoprávními osobami právnickými ve veřejném zájmu. Při provádění takovýchto prací přispívalo ministerstvo sociální péče stavebníkovi částkou, pohybující se od 6 Kč do nejvýše 10 Kč denně na mzdu osob, přivzatých nebo přikázaných na nouzovou práci.

Tato produktivní péče o nezaměstnané počala býti prováděna teprve v druhé polovině roku 1930, v kteréžto době ministerstvo sociální péče projednalo 801 žádost a přiznalo veřejným stavebníkům státní příspěvek v úhrnné výši 12,869.838 Kč.

Skutečně vyplaceno bylo na státním příspěvku na produktivní péči o nezaměstnané v roce 1930 však jen 2,114.698 Kč, ježto stavebníci předkládají účty (mzdové listiny) za vyplacený státní příspěvek, povolený v roce 1930, teprve po ukončení prací v roce 1931. Zbytek povoleného státního příspěvku z roku 1930 přichází tedy k proplacení teprve v roce 1931. Poněvadž z důvodů finančních nebylo možno tento náklad na nouzové práce, povolené v roce 1930, hraditi z řádného úvěru na péči o nezaměstnané pro rok 1931, bylo použito k úhradě účtů státního příspěvku na nouzové práce, povolené v roce 1930, avšak vyúčtované teprve v roce 1931, mimořádného úvěru, povoleného zákonem č. 1901930 Sb. z. a n., z kteréhožto úvěru byla zdejšímu ministerstvu přidělena k tomuto účelu částka 7,500.000 Kč. Na vrub tohoto úvěru rylo dosud vyplaceno 5,212.56040 Kč.

V prvé polovině roku 1931 byla produktivní péče o nezaměstnané prováděna vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v rozsahu ještě větším Do 6. června 1931 bylo projednáno celkem 3.332 žádostí veřejných stavebníků, při čemž výše přiznaného státního příspěvku činila 51,360.400 Kč.

Tuto částku byla povoleno hraditi až do výše 27,423.400 Kč z mimořádného úvěru povoleného zákonem č. 190/1930 Sb. z. a n., a do výše 25,000.000 Kč z řádného úvěru preliminovaného ve státním rozpočtu na rok 1931.

Kromě akcí jež ministerstvo sociální péče provádělo na podkladě předpisů, stanovených zákonem, bylo úkolem ministerstva sociální péče mírniti následky hospodářské krise dalšími opatřeními administrativními, ježto nebylo možno vystačiti jen s akcemi zákonem předvídanými.

Zavedlo tedy ministerstvo sociální péče na základě usnesení vlády od 28. července 1930 tak zv. státní stravovací akci pro osoby nezaměstnané a omezeně pracující a od 1. prosince 1930 zvláštní mléčnou akci pro děti nezaměstnaných nebo omezeně pracujících živitelů rodin.

Stravovací akce byla výhradně prováděna z prostředků státních, mléčná akce nejprve z daru pana presidenta v částce 2,000.000 Kč a teprve od 23. března 1931 z prostředků státních.

Účelem státní stravovací akce jest poskytnouti podporu nezaměstnaným, kteří nedostávají podporu v nezaměstnanosti se státním příspěvkem podlé tzv. gentského systému buď proto že nejsou odborově organisováni, anebo že nároku na podporu v nezaměstnanosti se státním příspěvkem dosud nenabyli, nebo nárok ten již vyčerpali, dále osobám, které jen částečně jsou zaměstnány a jichž výdělek nestačí na krytí nejnezbytnějších potřeb jejich a jejich rodin.

Takovýmto osobám jsou vydávány poukázky na potraviny a to ženatým v hodnotě 20 Kč týdně, svobodným v hodnotě 10 Kč týdně. Poukázky přidělují jednotlivým osobám obce za součinnosti odborových organisací, při čemž bere se zřetel na uchazeče nejpotřebnější, především na živitele rodin. Každému okresu, který do akce jest pojat, přiděluje se na určité období peněžní částka spolu s příslušným počtem poukázek, okresní úřad pak za součinnosti zástupců obcí a odborových organisací rozdělí částku na jednotlivé obce, v nichž akci nutno prováděti. Obce dohodou s obchodníky a družstvy dobrovolně se přihlásivšími, stanoví, ve kterých obchodech poukázky budou vyměňovány za potraviny. Poněvadž někde družstva poskytují nezaměstnaným při odběru zboží na poukázky slevy, dociluje se tím zvýšení hodnoty poukázek. Obce a okresy namnoze připojily se z vlastních prostředků k této akci a poskytovaly na poukázky státem vydané své vlastní příplatky.

Mléčná akce záleží v tom, že dětem osob nezaměstnaných a omezeně pracujících jsou vydávány poukázky na mléko a to na půl litru mléka denně pro jedno dítě. Na akci bylo původně účastno průměrně 20.000 dětí denně, od 1. března 1931 průměrně 35.000 dětí denně.

V roce 1930 vyžádala si stravovací akce nákladu 9,931.080 Kč. Akce mléčná za prosinec 1930 na zálohách nákladu 540.000 Kč, hrazeného z daru pana presidenta, z něhož byl náklad této akce hrazen i v lednu a únoru 1931.

V roce 1931 byly obě akce rozšířeny. Příslušný náklad šel jednak k tíži řádného úvěru, jednak k tíži mimořádného úvěru povoleného zákonem č. 190/1930 Sb. z. a n.

Na vrub řádného úvěru byla provedena státní stravovací akce v lednu 1931 nákladem 3,185.000 Kč. Další náklad na stravovací akci i na mléčnou akci (na tuto od 23. února 1931) byl pak hrazen z mimořádného úvěru 150 mil. Kč a bylo do konce června 1930 vyplaceno

na státní stravovací akci	63,252.870 Kč,
na mléčnou akci	3,735.016 Kč,
celkem	66,987.886 Kč.

 

Kromě shora zmíněných akcí byla povolena vládou jednorázová vánoční příspěvková akce pro děti nezaměstnaných nebo omezeně pracujících živitelů rodin rovněž na účet výše zmíněného mimořádného úvěru, jež si vyžádala nákladu 3,955.800 Kč.

Silná nezaměstnanost, která trvá v některých odvětvích výrobních již i několik let (textil, sklářství, průmysl kožedělný) a která byla ještě dále zostřena nynější hospodářskou krisí, způsobila, že v některých odborových organisacích vzrostl počet osob, podporovaných v nezaměstnanosti, až na 40, ba i 60 členů příslušné odborové organisace. To mělo za následek, že tyto odborové organisace ocitly se ve velmi nepříznivé situaci finanční a že jejich fondy, určené k podpoře nezaměstnaných a dotované částí členských příspěvků dosud pracujících členů odborové organisace, byly buď úplně vyčerpány a nebo dospěly ke schodkům mnohdy milionovým.

Aby odborové organisace nebyly nuceny zastaviti výplatu podpor y nezaměstnanosti a přivoditi tak zhroucení tzv. gentského systému, povolila vláda, aby jim byly poskytnuty zálohy na krytí schodků podpůrných fondů pro nezaměstnané. K tomuto účelu bylo k tíži mimořádného úvěru 150 mil. Kč vyplaceno dosud 4,552.000 Kč.

Aby ministerstvo sociální péče mělo možnost podobným způsobem prohloubiti a rozšířiti péči o nezaměstnané jako se stalo v r. 1931, ježto mu byly opatřeny prostředky na podkladě zákona ze dne 19. prosince 1930, č. 190 Sb. z. a n., o mimořádném úvěru 150 mil. Kč na zmírňování následků hospodářské krise, činí se pro rok 1932 opatření ohledně dalšího rozpočtového úvěru 300 mil. Kč ve finančním zákoně.

Dosavadní úprava pojištění pro případ nezaměstnanosti v Československé republice spočívá na principu dobrovolného pojištění podle tzv. systému gentského. Systém ten má jisté závady a hodí se pouze pro poměry, kde jest mírná nezaměstnanost. Proto ministerstvo sociální péče dosavadní systém podpůrný pokládá za přechodný, a za přípravu podpůrné akce, spočívající na obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu současně při projednávání novely zákona o státním příspěvku byla utvořena k přípravě zmíněného zákona o obligatorním pojištění pro případ nezaměstnanosti v ministerstvu sociální péče zvláštní komise, jejímž předsedou je poslanec Dr. Lev Winter a jejímiž členy jmenováni byli odborníci, pracující v otázkách péče o nezaměstnané, a to zejména z řad pracovníků parlamentárních.

Státní starobní podpory.

Zákon č. 43/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách byl systematicky prováděn. O stavu percipientů a výši poskytovaných podpor vedena jest přesná statistika, jež se každého měsíce doplňuje. Stav koncem července 1931 vykazuje 171.757 percipientů; při tomto počtu podporovaných bylo by třeba vyplatiti v roce 1931 na státních starobních podporách 69,030.047 Kč. Nad prováděním zákona vykonává se účinný dohled.

Statistická data o nákladech pro státní starobní podpory obsažena jsou v přílohách č. 21. a 22.

Legislativa.

Pro rozpočtový rok 1932 dlužno počítati s celou řadou legislativních prací v oboru ministerstva sociální péče, z nichž většina přidá k jeho dosavadním úkolům úkoly další, jiné pak dosavadní úkoly v příslušné otázce prohloubí a zvýší. O těchto pracech stala se z části zmínka již v předchozích odstavcích, na doplnění pak se uvádí ještě toto:

I. Do první kategorie zákonných osnov možno počítati vedle některých osnov již vpředu uvedených:

1. Osnovu zákona o zprostředkování práce. Osnova tohoto zákona jedná o vybudování řádné sítě zprostředkovatelen práce v celém státě, což je v zájmu úspěšného boje proti nezaměstnanosti nevyhnutelné. Příslušný návrh zákona byl již ministerstvem sociální péče vypracován a jest předmětem meziministerského řízení. Jeho uzákoněním vzrostou nově úkoly ministerstva sociální péče, neboť ministerstvo bude prováděti dozor nad Státním úřadem práce a bude administrativně prováděti tento nový zákon, zejména bude rozhodovati o opatřeních týkajících se zastavování nebo omezování provozu v průmyslových závodech, bude prováděti řízení o prohlášení jiných než veřejných zprostředkovatelen práce za rovnocenné zprostředkovatelnám veřejným a bude konati šetření o provádění, případné o odnímání živnostenského oprávnění živnostenským zprostředkovatelnám práce.

2. Osnovu zákona o komorách práce. Také v tomto případě jde o otázku zákonem dosud neupravenou. Nedostatek jednotného ústředí pro hájení zájmů zaměstnaneckých byl trpce pociťován při různých anketách a legislativních pracech. Po způsobu obchodních a živnostenských komor, hájících zájmy zaměstnavatelů, mají býti zřízeny komory práce, které mají míti v podstatě obdobné úkoly jako komory obchodní a živnostenské.

3. Osnovu zákona o kolektivních smlouvách. Vývoj moderního pracovního práva, který směřuje k nahrazování individuelní smlouvy pracovní smlouvou kolektivní nutí i náš stát, aby po vzoru ciziny upravil legislativně otázku kolektivních smluv pracovních. Jde také o statistické zachycení a zpracování kolektivních smluv v jednotlivých odvětvích výdělečných. Osnova tato je již delší dobu předmětem meziministerského jednání.

4. Osnovu zákona o lékárnické platové pokladně. Pokladnou tou se má umožniti spravedlivé hodnocení služeb kondicinujících lékárníků, zejména starších, kteří nemají možnosti se osamostatniti. Tato pokladna má upravovati a vypláceti služební požitky všech kondicinujících lékárníků s ohledem na délku jejich služby, rodinné poměry a drahotní poměry služebního místa.

5. Osnovu zákona o ochraně žen před porodem a po porodu. Dosavadní mateřské pojištění má býti u nás doplněno, po vzoru úpravy v jiných státech, ochranou námezdně pracujících žen těhotných a šestinedělek proti případnému propuštění z práce v době těhotenství a šestinedělí. Příslušná osnova zákona byla již ministerstvem sociální péče vypracována a zaslána zúčastněným ministerstvům k zaujetí stanoviska.

6. Osnovu zákona o nemocech z povolání. Podle již vypracovaného a do meziministerského řízení rozeslaného návrhu ministerstva sociální péče o odškodňování nemocí z povolání, mají býti nejčastěji se přiházející nemoce z povolání odškodňovány tak jako pracovní úrazy. Tím má se umožniti ratifikace mezinárodní úmluvy přijaté r. 1925 a ratifikované již 19 státy a jde o to, aby náš stát nezůstal mezi posledními státy, které tuto sociálně závažnou otázku dosud neupravily.

II. Do druhé kategorie zákonných osnov připravovaných ministerstvem sociální péče náležejí kromě těch, jež již v dřívějších odstavcích byly uvedeny:

1. Osnova zákona o změně § 82 živn. řádu. Zaměstnanci podléhající živnostenskému řádu domáhají se již po dlouhou dobu změny ustanovení odst. f), h) a i), § 82 živn. řádu, obsahujícího důvody zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance. Změna těchto ustanovení živnostenského řádu je tím nutnější, ježto živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ve svém § 120, který je obdobný s § 82 živnostenského řádu, těchto pro zaměstnance tvrdých ustanovení již neobsahuje.

2. Osnova zákona o zákazu noční práce mladistvých zaměstnanců. Dosavadní zákaz zaměstnávati v závodech průmyslových a vůbec pracemi zdraví škodlivými v době noční mladistvé dělníky do 16 roků má býti rozšířen a má býti zakázáno zaměstnávati těmito pracemi mladistvé dělníky mladší 18 let. Tato ochrana mladistvých byla přijata již mezinárodně a příslušná mezinárodní úmluva, přijatá na I. mezinárodní konferenci práce roku 1919 byla ratifikována již celou řadou průmyslových států.

3. Novelisace zákona o závodních výborech. Dosavadní zkušenosti s prováděním zákona o závodních výborech přinesly dosti látky k novelisaci tohoto zákona.

4. Novelisace zákona o domácké práci. Také zkušenosti získané při provádění tohoto zákona ukázaly nutnost změny a doplnění zákona původního, aby bylo dosaženo cílů, k nimž zákon původní směřoval a aby bylo umožněno ratifikování mezinárodní úmluvy o minimálních mzdách.

5. Osnova zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Pensijní pojištění zaměstnanců ve vyšších službách má býti doplněno samostatným nemocenským pojištěním této kategorie zaměstnanců a mají býti vytvořeny vedle sebe dva pojišťovací systémy, totiž pojištění dělníků pro případ nemoci, invalidity a stáří a pojištění soukromých úředníků a zřízenců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

6. Novelisace zákona o úrazovém pojištění a jeho unifikace pro celý stát. Nejednotnost zákonných předpisů o úrazovém pojištění v zemi České a Moravskoslezské se zvláštní úpravou této otázky na Hlučínsku na jedné straně a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské na straně druhé a z toho vznikající nesrovnalosti, dále nutnost doplnění úrazového zákona v zemi české a Moravskoslezské, který od roku 1888 nebyl v celku měněn, tak aby odpovídal moderním požadavkům bezpečnosti námezdní práce, je naléhavým příkazem a proto ministerstvo sociální péče připravuje za součinnosti nositelů úrazového pojištění osnovu zákona o změně a unifikování úrazového pojištění v celém státě.

7. Novelisace zákona o pojištění osob samostatně hospodařících. Z různých organisací osob samostatně hospodařících množí se žádosti, aby pojištění těchto osob, uzákoněné v roce 1925, bylo uvedeno v život. Aby žádostem těmto mohlo býti vyhověno, bude třeba dříve zákon z roku 1925, č. 148 Sb. z. a n. pozměniti na podkladě zkušeností, získaných při provádění zákona o dělnickém pojištění pro případ invalidity a stáří a zákona o pojištění pensijním.

Celkové výdaje kapitoly 17. pro rok 1932 jsou zařazeny částkou	872,8 mil. Kč,
tj. proti výdajům schválených pro rok 1931 ve výši	865,2 mil. Kč,
více o	7,6 mil. Kč.

 

Ze zvýšení tohoto připadá na platy stálých zaměstnanců částka 2,7 mil. Kč, a to v důsledku resystemisace, vánočního přídavku a časového postupu zaměstnanců do vyšších platových stupňů.

V oboru sociálního pojištění zařazuje se příspěvek státu na sanaci hornického pojištění ve výši 20 mil. Kč. Prováděni zákonů o sociálním pojištění vzhledem k rostoucímu počtu percipientů vyžádá si od státu v roce 1932 zvýšeného nákladu o 0,7 mil. Kč.

Vzhledem k vyšší nezaměstnanosti v dnešní době hospodářské mimořádné krise, bylo nutno pamatovati větší částkou o 1,3 mil. Kč na věcné výdaje s prováděním péče o nezaměstnané spojené.

Prováděním zákona č. 43/1929 Sb. z. a n. o státních starobních podporách bylo zjištěno, že počet osob, jímž podpory podle tohoto zákona byly a mohou býti přiznány, proti původním odhadům značně stoupl a bylo proto nutno pro rok 1932 příslušný úvěr zvýšiti o 13 mil. Kč.

Naproti tomu snižují se výdaje na péči o válečné poškozence v důsledku jejich přirozeného úbytku o 17,4 mil. Kč a podle výsledků minulých let věcné výdaje péče bytové o 11,2 mil. Kč, potřeba na podpory družstevnictví o 0,2 mil. Kč, položky na péči o mládež, hlavně subvenční, o 1,2 mil. Kč a věcné výdaje ústřední správy o 0,1 mil. Kč.

Příjmy kapitoly 17. zařazují se částkou	17,0 mil. Kč,
tj. proti příjmům schváleným pro rok 1931 ve výši	17,7 mil. Kč,
méně o	0,7 mil. Kč.

 

Snížení toto jest u příjmů v péči bytové o 03 mil. Kč, kde nelze očekávati splátky zápůjček v takové výši jako v dřívějších letech v důsledku nižšího stavu přímých zápůjček způsobeného částečným splacením a konvertováním v zápůjčky zaručené.

V oboru péče o válečné poškozence zařazuje se nižší příjem u položky "Splátky na poskytnuté zápůjčky" o 0,4 mil. Kč, a to podle skutečně předepsané náležitosti s přihlížením na nedoplatky z minulých let.

Příloha č. 1.

a) Stavby obytných domů, na které byla udělena podpora podle zákona o stavebním ruchu z roku 1930.

Stav ke dni 30. června 1931.

stavby	způsob podpory	Počet							Celkový uznaný náklad	Zaručené zápůjčky	Příspěvek na 10 let
		domů		bytů	obytných místností	malých provozoven	obchod. a jiných místností	hospodář. přísl.			k zápůjčkám	ročně
									Kč
družstev	záruka	nájemních	89	1.670	2.663	103	170		155,709.511	62,181.120	-	-
		rodinných	89	128	386	9	-	-	10,330.275	3,765.350	-	-
	záruka i příspěvek	nájemních	187	4.108	7.964	161	124	-	247,802.116	121,547.700	210,717.350	4,982.432,--
		rodinných	53	84	162	-	-	-	3,960.700	1,534.158	2,845.700	71.141,50
	úhrnem	nájemních	276	5.778	10.627	264	294	-	403,511.627	183,728.820	210,717.350	4,982.432,--
		rodinných	142	212	548	9	-	-	14,290.975	5,299.508	2,845.700	71.141,50
		dohromady	418	5.990	11.175	273	294	-	417,802.602	189,028.328	213,563.050	5,053.573,50
obcí	záruka	nájemních	25	455	814	14	15	-	28,057.800	11,083.960	-	-
		rodinných	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
	záruka i příspěvek	nájemních	232	3.708	7.152	29	27	-	149,676.636	68,106.250	131,800.830	3,269.312,--
		rodinných	12	12	24	-	-	-	381.000	147.000	279.000	6.975,--
	úhrnem	nájemních	257	4.163	7.966	43	42	-	177,734.436	79,190.210	131,800.830	3,269.312,--
		rodinných	12	12	24	-	-	-	381.000	147.000	279.000	6.975,--
		dohromady	269	4.175	7.990	43	42	-	178,115.436	79,337.210	132,079.830	3,276.287,--
soukromníků	záruka	nájemních	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
		rodinných	762	1.060	2.962	111	38	15	72,905.336	23,978.368	-	-
	záruka i příspěvek	nájemních	1	3	5	-	-	-	92.000	32.000	60.000	1.500,--
		rodinných	461	578	1.128	32	-	13	26,697.300	9.664.800	18,050.574	418.381,25
	úhrnem	nájemních	1	3	5	-	-	-	92.000	82.000	60.000	1.500,--
		rodinných	1.223	1.638	4.090	143	38	28	99,602.636	33,643.168	18,050.574	418.381,25
		dohromady	1.224	1.641	4.095	143	38	28	99,694.636	33,675.168	18,110.574	419.881,25
Celkem	záruka	nájemních	114	2.125	3.477	117	185	-	183,767.311	73,265.080	-	-
		rodinných	851	1.188	3.348	120	38	15	83,235.611	27,743.718	-	-
	záruka i příspěvek	nájemních	420	7.819	15.121	190	151	-	397,570.752	189,685.950	342,578180	8,253.244,--
		rodinných	526	674	1.314	32	-	13	31,039.000	11,345.958	21,175.274	496.497,75
	úhrnem	nájemních	534	9.944	18.598	307	336	-	581,338.063	262,951.030	342,578.180	8,253.244,--
		rodinných	1.377	1.862	4.662	152	38	28	114,274.611	39,089.676	21,175.274	496.497,75
		dohromady	1.911	11.806	23.260	459	374	28	695,612.674	302,040.706	363,753.454	8,749.741,75

 

b) Stavby obytných domů, na které byra udělena podpora státu podle zákonů o stavebním ruchu z let 1927 a 1928.

Stav ke dni 30. června 1931.

Zákon z roku	Stavby	Domy	Domů	Počet					Celkový uznaný náklad	Zaručené zápůjčky
				bytů	obytných místností	malých provoz.	hospod. přísluš.	obchod. aj. míst.
1927 čís. 44 Sb. z. a n.	družstev	nájemní	153	2.681	6.202	136	-	136	183,948.081	63,685.765
		rodinné	431	548	1.748	15	15	-	40,012.145	13,762.969
		dohromady	584	3.229	7.950	151	15	136	223,960.226	77,448.734
	obcí	nájemní	35	350	537	6	-	2	10,534.712	3,911.400
		rodinné	12	12	24	-	-	-	430.397	8.549
		dohromady	47	362	561	6	-	2	10,965.103	4,294.949
	soukromníků	rodinné	1.341	1.710	5.253	120	35	54	118,231.316	38,692.474
	všech stavebníků	nájemní	1881	3.031	6.739	142	-	18	194482.793	67,597.165
		rodinné	1.784	2.270	7.025	135	50	54	158,674.858	52,238.992
		dohromady	1.972	5.301	13.764	277	50	192	353,156.651	120,436.157
1928 čís. 43 Sb. z. a n.	družstev	nájemní	194	4.079	9.040	280	-	281	326,016.808	129,856.170
		rodinné	488	648	2.069	24	3	8	46,787.440	15,092.108
		dohromady	682	4.727	11.109	304	3	289	372,804.248	144.948.278
	obcí	nájemní	42	476	904	1	-	17	17,452.800	7,013.387
		rodinné	51	51	116	-	-	-	1,809.600	660.100
		dohromady	93	527	1.020	1	-	17	19 562.400	7,673.487
	soukromníků	rodinné	1.546	1.999	5.854	144	61	70	138,084.125	46,101.605
	všech stavebníků	nájemní	236	4.555	9.944	281	-	298	343,769.608	136,869.557
		rodinné	2.085	2.698	8.039	168	64	78	186,681.165	61,853.813
		dohromady	2.321	7.253	17.983	449	64	376	530,450.773	198,723.370
Celkem podle obou citovaných zákonů		nájemní	424	7.586	16.683	423	-	436	538,252.401	204,466.722
		rodinné	3.869	4.968	15.064	303	114	132	345,355.023	114,692.805
		dohromady	4.293	12.554	31.747	726	114	568	883,607.424	319,159.527

 

Příloha č. 2.

Stavby obytných domů, na které byla udělena podpora podle zákona o Státním bytovém fondu (Stavby po r. 1918).

Stav ke dni 30. června 1931.

Stavby	Počet							Celkový uznaný náklad	Zaručené zápůjčky
	domů		bytů	obyt. místností	malých provoz.	hospod. přísluš.	obchod a jiných místností
družstev	nájemních	120	2.242	5.345	91	-	56	174,518.296,-	76,827.689,-
	rodinných	212	276	819	6	-	-	28,779.688,-	9,490.760,-
	úhrnem	332	2.518	6.164	97	-	56	203,297.984,-	86,318.449,-
obcí	nájemních	10	108	196	-	-	-	3,678.865,-	1,724.000,-
	rodinných	-	-	-	-	-	-	-	-
	úhrnem	10	108	196	-	-	-	3,678.865,-	1,724.000,-
celkem	nájemních	130	2.350	5.471	91		56	178,197.161,-	78,551.689,-
	rodinných	212	276	819	6	-	-	28,779.688,-	9,490.760,-
	dohromady	342	2.626	6.360	97	-	56	206,976.849,-	88,042.449,-

 

Mimo to byla převzata záruka Státního bytového fondu u 43 domů nájemních a u 17 domů rodinných, na které byla také udělena finanční podpora podle zákonů o stavebním ruchu.

Zápůjčky zaručené Státním bytovým fondem u těchto domů činí	4,603.000,-
takže původní stav zápůjček zaručených Státním byt. fondem činí ke dni 30./6. 1931	92,645.449,-

 

17. Ministerstvo sociální péče.

Příloha č. 3.

Zprostředkování práce v Československé republice v letech 1921 - 1931.

Rok	Měsíc	Přihlášených uchazečů	Přihlášených míst	Obsazených míst
1921	Úhrnem	1,595.766	769.295	478.715
1922	Úhrnem	2,356.198	760.388	532.370
1923	Úhrnem	3,699.478	983.698	754.495
1924	Úhrnem	2,222.276	1,084.547	777.857
1925	Úhrnem	1,423.992	927.484	616.455
1926	Úhrnem	1,666.908	814.103	553.471
1927	Úhrnem	1,458.752	827.996	569.548
1928	Úhrnem	1,244.609	927.452	594.796
1929	Úhrnem	1,328.588	997.175	627.563
1930	Leden	128.027	53.820	34.905
	Únor	141.138	50.585	30.406
	Březen	163.405	68.469	43.802
	Duben	165.178	76.654	50.492
	Květen	155.062	86.230	60.807
	Červen	141.884	68.855	42.950
	Červenec	154.490	72.886	44.997
	Srpen	158.450	70.559	41.583
	Září	255.506	113.001	82.547
	Říjen	226.117	90.617	66.481
	Listopad	238.532	68.068	48.759
	Prosinec	315.515	51.725	34.253
	Úhrnem	2,243.304	871.469	581.982
1931	Leden	426.840	62.682	45.280
	Únor	470.603	68.865	50.401
	Březen	500.634	83.235	61.896
	Duben	481.273	100.075	77.690
	Květen	417.140	104.131	81.418